Česká developerská firma Sebre podle deníku E15 chystá v Bělehradě projekt za 150 mil. eur (asi 3,9 mld. Kč). Společnost podnikatelů Petra Němce a Jana Fidlera pro něj koupila na bělehradském nábřeží pozemek o rozloze 4,5 hektaru za 32 mil. eur (asi 828 mil. Kč). Stavba začne, pokud se neobjeví žádné problémy, asi za rok a půl. V lokalitě má podle plánů vzniknout 76 000 metrů čtverečních hrubých podlahových ploch, píše E15. V Bělehradě se již nyní Sebre podílí na vzniku nových filmových ateliérů či na výstavbě bytového domu v jedné z prestižních čtvrtí města.

ČTK

Polovina prvorepublikového obchodního domu Ostravica-Textilia v centru Ostravy, který je už řadu let v neutěšeném stavu, byla prodána. Dva ze čtyř domů v areálu koupil liberecký podnikatel Michalis Dzikos a chce je přestavět na hotel. Vlastník druhé poloviny komplexu Daniel Zeman chce svou část areálu Ostravici nabídnout mladým lidem ke kulturnímu využití. Jak informoval deník MFD, budovy by se mohly otevřít veřejnosti koncem příštího roku.

Dzikos se specializuje na opravy architektonických památek první republiky, například Mandelíkovu vilu u Kolína přestavěl na hotel Chateau Kotěra, v Brně zase někdejší banku na Zelném trhu na Hotel Grandezz a nyní renovuje Barrandovské terasy v Praze.

Obchodní dům Ostravica-Textilia  fungoval od roku 1930 a patříval mezi nejluxusnější v republice. V roce 2000 se ale v domě při nepovolené rekonstrukci zřítily stropy a od té doby chátrá.

SF/pb

U stanice metra Nové Butovice připravuje společnost Trigema projekt multifunkční výškové budovy TOP TOWER. Na návrhu projektu se podílí sochař David Černý a architekt Tomáš Císař ze studia Black n´ Arch. Investiční náklady budou podle prvních odhadů činit 2 mld. Kč.

Mrakodrap bude v Praze 13 navazovat na novou téměř kilometrovou pěší zónu, která vede od stanice metra Nové Butovice přes centrální Sluneční náměstí až ke stanici metra Hůrka. Současně bude stát téměř v sousedství technologicko-informačního centra Cyberdog, plastiky Davida Černého Trifot či bytového areálu SMART Trigemy.

TOP TOWER dosahující výšky 135 metrů nabídne v nejvyšším bodě stavby veřejně přístupnou vyhlídku. Samotná budova bude určena pro nájemní bydlení, v nižších podlažích pak budou kanceláře a prostory pro multifunkční kulturní centrum propojené s veřejně přístupnou střešní zahradou. Investor zároveň počítá s certifikací budovy na LEED Gold. Předpoklad je, že stavba začne v roce 2021 a potrvá necelé tři roky.

SF/pb

Drtivá většina Čechů je pro úplné zrušení daně z nabytí nemovitosti, která významně zvyšuje ceny starších bytů. Ukázal to průzkum agentury IPSOS pro společnost Central Group.

Čtyřprocentní daň z koupi každé nemovitosti kromě novostaveb platí od roku 2016 výhradně kupující. Senátoři ji nedávno označili doslova za nemorální, jelikož trestá lidi za snahu pořídit si vlastní bydlení. Navrhli ji proto zcela zrušit, o čemž by v dohledné době mohli rozhodnout poslanci.

Pro zrušení daně se striktně (odpověď Rozhodně ano) vyjádřilo 66,2 % respondentů, volbu „Spíše ano“ volilo dalších 21,1 % dotázaných. Celkem tak odstranění této povinnosti z českého daňového systému žádá 87,3 % Čechů.

„Výsledky průzkumu potvrzují, že lidé jsou nejen v době bytové krize na daň z nabytí nemovitosti velmi citliví. K řešení nedostupnosti bydlení by přitom pomohlo jakékoli snížení daňové zátěže spojené s byty, tedy například i snížení DPH z 15 na 10 %. Jen to by kupujícím ušetřilo u průměrného bytu v Praze kolem 300 000 korun,“ reagovala na výsledky průzkumu výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková.

SF/pb

Nejvíce nových bytů v Praze za první pololetí tohoto roku prodaly developerské firmy Central Group (381), FINEP (319) a Pražská správa nemovitostí (141). Dohromady jim patřilo 30,8 % pražského trhu, přitom skupina Central Group obhájila pozici lídra z poloviny roku 2018. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte – základem jsou počty bytů, které byly v průběhu doby v ceníkách developerů označeny jako prodané.

Celkový počet prodaných nových bytů v prvním pololetí meziročně klesl o 12,1 % na 2 734, když jejich průměrná cena vzrostla o 5,2 % na 100 611 Kč za metr čtvereční. Průměrná velikost prodaného bytu naopak klesla o 5,4 % na 60 metrů čtverečních. Z jednotlivých dispozic připadalo nejvíce – dvě pětiny – prodeje na byty 2+kk a 2+1, naopak čtyřpokojové byty měly podíl jen 8,5 % .

Praha: prodej nových bytů

(podle prodejce, za 1. pololetí 2019)

Pořadí (pořadí 1. pol. 2018) Firma Počet bytů Podíl ( v % ) 1. (1.) Central Group 381 13,9 2. (2.) FINEP 319 11,7 3. (7). Pražská správa nemovitostí 141 5,2 4. (6.) YIT 139 5,1 5. (20.) Metrostav Development 135 4,9 6. (3.) Vivus 119 4,4 7. (14.) Horizon Holding 111 4,1 8. (9.) AFI Europe 100 3,7 9. (10.) Acord Invest 99 3,6 10. (4.) Skanska Reality 59 2,2 11. (31.) CPI Group 53 1,9 12. (12.) Edifice Krejcárek 45 1,6 13. (5.) Penta Investments 43 1,6 14. (99.) KKCG Real Estate 41 1,5 15. (45.) Akro Real 37 1,4 16. (8.) Crestyl 35 1,3 17. (13.) JRD 35 1,3 18. (18.) Geosan Development 34 1,2 19. (100.) Lipnická 33 1,2 20. (117.) Gartal 31 1,1 21. (118.) Věčná Ječná 29 1,1 22. (36.) Top.Estates 26 1,0 23. (119.) Rezidence školská 20 26 1,0 24. (120.) Bugamax 25 0,9 25. (15.) Ekospol 23 0,8 26. (16.) Avia – Odien Group 23 0,8 27. (121.) Jankovcova 18 21 0,8 28. (122.) Manesova Palace 21 0,8 29. (19.) Trigema 20 0,7 30. (58.) PMS Poděbrady 20 0,7

Zdroj: Deloitte

SF/pb

Realitní skupina CPI Property Group dokončila koupi sedmi domů v londýnské čtvrti Notting Hill. Soubor obytných domů West Village byl dokončený v roce 2017 a je plně obsazený nájemníky. Cenu transakce skupina nezveřejnila.

Ačkoliv CPI nepřestane věnovat pozornost dalším investičním příležitostem ve Velké Británii, po zbytek letošního roku bude své případné akvizice zaměřovat především na rozšiřování stávajících platforem ve střední a východní Evropě – říká Martin Němeček, generální ředitel společnosti.

CPI vlastní nemovitosti v Česku, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a v Chorvatsku a v menším rozsahu také ve Švýcarsku, Francii, Itálii, Rumunsku, Rusku a Velké Británii. Společnost má sídlo v Lucembursku a její akcie jsou obchodované na frankfurtské burze. Většinovým vlastníkem společnosti je s podílem 87,8 % Radovan Vítek.

ČTK

V Ústí nad Orlicí začala výstavba bytových domů. Na sídlišti Štěpnice – U Letiště zahájil developer stavbu prvního domu s 20 byty. Kolaudace je plánována na konec roku 2020, prodej bytů bude zahájen již letos v listopadu. “Podle zájmu se logicky bude odvíjet i harmonogram další výstavby. Celkem by v této lokalitě, která čekala na investora téměř deset let, mělo vzniknout 120 bytů v pěti bytových domech,” uvedl starosta Petr Hájek (sdružení Oušťáci).

Developer zároveň dokončuje projekt na výstavbu 11 řadových domů a k prodeji připravuje tři parcely na individuální výstavbu rodinných domů. Samo město připravuje pozemky pro individuální výstavbu rodinných domů v části Nová Dukla. Měly by jich tam být tři desítky, budovat by se měly v příštích letech. Zasíťované pozemky radnice rozprodá. Radnice také dokončuje přestavbu bývalé ubytovny na takzvané stabilizační byty.

ČTK

Nejvyšší stavební úřad, s jehož vytvořením počítá nový stavební zákon, nebude podřízen ministerstvu pro místní rozvoj (MMR), jak vláda původně plánovala. Státní stavební správa bude dvoustupňová, to znamená, že pod Nejvyšším stavebním úřadem budou krajské stavební úřady, které budou mít v jednotlivých obcích svoje pobočky. Při zahájení stavebního veletrhu For Arch to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V Česku je dnes 730 stavebních úřadů. Podle K. Dostálové je problémem to, že nemají zastupitelnost. To se má s novým zákonem změnit. “Máme asi čtvrtinu jednohlavých stavebních úřadů. A v současnosti neexistuje možnost, že by zaměstnance, který třeba onemocní, zastoupil někdo z vedlejšího stavebního úřadu,” doplnila ministryně. Jak dále uvedla, u dvoustupňové státní stavební správy bude platit takzvaný apelační princip – pokud se nerozhodne na pobočce stavebního úřadu v obcích a záležitost se přesune ke krajskému stavebnímu úřadu, ten už mu ji nebude vracet.

Nový stavební zákon má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Podle MMR, které zákon předkládá, by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.

Harmonogram počítá s tím, že paragrafové změní by mělo být vypracováno do konce října letošního roku. Po vypořádání připomínek v meziresortním řízení a projednání návrhu zákona legislativní radou by měla vláda návrh zákona schválit do konce června 2020. Po projednání oběma komorami Parlamentu by ho měl v listopadu 2020 schválit prezident. Platný by měl být od roku 2021. Podle některých odborníků ale není takový plán reálný. Podle kritiků navíc zákon nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, a otevírá prostor pro korupci.

ČTK

V pražských Letňanech 17. září začal 30. ročník mezinárodního stavebního veletrhu For Arch. Zúčastní se ho 876 vystavovatelů ze 17 zemí, 90 % je z Česka. Jednotlivé expozice se týkají vytápění, staveb, elektrotechniky, zabezpečení, dřevostaveb, ale také například wellness. Veletrh skončí v sobotu 21. září.

Českému stavebnictví se momentálně daří, po vleklé krizi roste třetí rok za sebou. Za poslední dva roky vzrostly tržby domácích stavebních firem podle údajů Českého statistického úřadu téměř o pětinu, letos analytici očekávají růst o dalších zhruba 5 %. Proti předkrizovému roku 2008 byly ovšem loni nižší o 8 %.

ČTK

Podle dat poradenské společnosti Savills došlo ve druhém čtvrtletí na globální úrovni k nárůstu investiční aktivity v realitním sektoru, a to navzdory zpomalení z prvních tří měsíců letošního roku v důsledku nejistoty způsobené politickým a ekonomickým děním. Objem investovaných prostředků na konci prvního pololetí činil 810 mld. dolarů. Analýza Savills uvádí, že mimořádná úroveň investic z roku 2018, jež činila konečných 1,8 bilionu dolarů, pravděpodobně letos překonána nebude. Mohlo by však dojít k dosažení podobných výsledků jako v roce 2017, kdy bylo celkově investováno 1,7 bilionu dolarů.

Významný podíl na výsledcích prvního pololetí mají města situovaná v sekundárních evropských investičních lokalitách včetně Prahy, jež popírají trend poklesu objemu investic (-17 %) typický v posledních šesti měsících pro další části Evropy. Právě Praha zaznamenala za první půlrok nejvýznamnější navýšení přílivu investic (1,44 mld. dolarů, +133 %). Z evropských metropolí ji následovaly Varšava (+119 %), Stockholm (+46 %), Berlín (+37 %), Dublin (+26 %) a Milán (+16 %).

Stuart Jordan, výkonný ředitel a vedoucí oddělení investic Savills pro Českou a Slovenskou republiku, říká: „Navzdory tomu, že v Evropě jako celku zaznamenáváme pokles investiční aktivity, města v sekundárních lokacích kontinentu jako Praha nebo Varšava z tohoto hlediska překonávají tradiční populární investiční cíle na všech trzích. Investoři totiž mají zájem o lepší návratnost, aniž by museli podstupovat neúměrná související rizika. Pokračování tohoto trendu očekáváme i ve druhé části roku.“

SF/pb

V letošním roce se v Praze podle analýzy společnosti Cushman & Wakefield buduje nejvíce kancelářských objektů za posledních pět let – nově otevřených budov s kancelářskými prostory do konce roku bude celkem 17. Naposledy trh takového počtu dosáhl v roce 2014, kdy šlo o 18 objektů. V mezidobí byl počet o třetinu nižší – v průměru kolem 11 budov.

Z letošních celkem 17 kancelářských nemovitostí (již dokončených či plánovaných do konce roku) se v šesti případech jedná o rekonstrukce, celých 11 je úplně nově postavených. Jde opět o nejvyšší číslo za poslední roky – a znovu to byl rok 2014, kdy nových budov naposledy bylo více, celkem 12.

Příznivá ekonomická situace a dlouhodobě klesající neobsazenost prostor – to jsou faktory, které se developeři snaží využít v co největší míře. V roce 2009 se jim spekulace na rychlý výdělek nepodařila, protože v mezidobí od zahájení stavby do dokončení proběhla finanční krize, což výrazně negativně ovlivnilo poptávku. Zároveň je nutno dodat, že developeři v Praze moc nemohou plánovat, kdy projekty začnou stavět, a to kvůli složitému, nejasnému a hlavně dlouho trvajícímu povolovacímu procesu.

SF/pb

Českému stavebnictví se momentálně daří, po vleklé krizi roste už třetí rok za sebou. Za poslední dva roky vzrostly tržby domácích stavebních firem podle údajů ČSÚ téměř o pětinu, letos analytici očekávají růst o dalších zhruba 5 %. Proti předkrizovému roku 2008 ovšem byly loni ještě stále nižší o 8 %. Po tomto roce klesly tržby stavebních firem v šesti z osmi následujících let. Na dno se dostaly v roce 2013, kdy byly proti předkrizovému roku 2008 nižší téměř o 30 %.

Celkové tržby stavebního sektoru loni dosáhly 502 mld. Kč, na čemž se veřejné zakázky podílely 42 %, když bytové domy představovaly více než 20 %. Z jednotlivých firem patřilo nejvíce Metrostavu, následovaly Eurovia CS, Strabag a Skanska. Podíl tržeb vytvořených v zahraničí loni klesl z 3,5 % v roce 2017 na 2,9 %.

ČTK

Miliardu korun investuje společnost Accolade do vybudování průmyslového parku na pozemcích v okrajové části Kojetína na Přerovsku, jež dříve sloužily jako usazovací nádrže bývalého cukrovaru. Areál bude mít celkovou rozlohu 65 000 metrů čtverečních a jeho výstavba by měla být zahájena do konce příštího roku. Podle oznámení, které bylo zveřejněno v databázi EIA, bude průmyslový areál v Kojetíně určen pro příjem, skladování a redistribuci zboží do maloobchodní sítě v ČR a pro lehkou výrobu. V průmyslovém parku by měl být provoz zaměřený na montáž plastových součástí pro automobilový průmysl.

Skupina Accolade se zaměřuje na přípravu nájemních prostor pro lehký průmysl, logistiku a e-commerce. V České republice, Polsku a Německu dosud uskutečnila 26 velkých průmyslových projektů.

ČTK

Výdaje na bydlení, vodu, energie a paliva v Česku loni dosáhly 654,6 mld. Kč a proti roku 1989 byly 9,5krát vyšší. Výdaje na bytové vybavení a zařízení domácností vzrostly zhruba šestinásobně. Cenová hladina byla loni 5,5krát vyšší, průměrná mzda vzrostla zhruba desetkrát. Z údajů Českého ČSÚ také vyplývá, že výdaje na bydlení v porovnání s celkovými výdaji tak dosáhly 26,3 %. V roce 1989 to bylo 19,3 %.

V roce 1989 se v Česku postavilo 55 073 bytů, loni to bylo téměř o dvě pětiny méně. Za posledních 30 let byl rekordní předkrizový rok 2007 s 41 649 dokončenými byty. Malý počet postavených bytů má výrazný vliv na ceny na realitním trhu, nedostatečná nabídka může za raketový růst cen v posledních letech. Například v Praze zdražily nové byty za poslední čtyři roky zhruba o 90 %.

ČTK

Developer  průmyslových a logistických areálů Panattoni česko-slovenské společnosti ViaPharma, která zajišťuje distribuci především pro síť lékáren Dr. Max, dokončila novou halu. Projekt, na jehož realizaci se podílela i společnost CBRE, byl po dokončení certifikován podle standardu BREEAM 2016 jako nejzelenější logistická budova v Česku.  Budova s pronajímatelnou plochou 23 000 m², která je v Panattoni Parku Prague Airport II u středočeského Pavlova, zahrnuje sklad, kanceláře, sociální zázemí i lékárnu. Celková investice do nemovitosti a technologií přesáhla miliardu korun.

„Máme radost, že jsme svým zaměřením na výstavbu šetrných budov spustili lavinu certifikací u průmyslových budov. Vždy se snažíme aplikovat nejnovější a nejpřísnější kritéria. Nechceme dělat certifikaci pro certifikaci. S projektem pro společnost ViaPharma jsme posunuli pomyslnou laťku opět výš. Z technologických zvláštností haly bych vyzdvihl řešení různých teplotních režimů. Po dohodě s klientem jsme použili tepelná čerpadla vzduch – vzduch a princip tzv. free-coolingu, který spočívá ve využití neupraveného venkovního vzduchu k ochlazení vnitřních prostor,“ říká Pavel Sovička, generální ředitel společnosti Panattoni pro ČR a Slovensko.

SF/pb

Pražský magistrát nechal přepracovat projekt části Městského okruhu zvaného Vlasta navazujícího na Pelc-Tyrolce na tunel Blanka. Proti dřívější verzi jsou prodlouženy tunely, změnily se výjezdy z tunelů a změněny jsou i podoby některých křižovatek. Na některých místech vzniknou pozemky určené pro výstavbu. Kdy tuto část okruhu začne město stavět, zatím nebylo rozhodnuto stejně jako to, zda se bude stavět po etapách či najednou.

Významnou změnou proti původnímu plánu je prodloužení tunelů. Na zhruba desetikilometrovém úseku se protáhnou z původních 4,2 kilometru na 8,5 kilometru. Projektanti se podle architekta a ex-primátora Jana Kasla, který se projektu podílel, museli vyrovnat s ochranou břehu Vltavy v Povltavské v Praze 8. Auta tady původně měla v jednom směru jezdit po povrchu, nově pojedou v obou směrech tunelem pod Bílou skálou. Na břehu vznikne rekreační oblast. Pod zemí bude také Libeňská spojka, která povede z Libně na Vychovatelnu. Město také ustoupilo od plánované křižovatky v ulici V Olšinách, která by přiváděla auta do staré zástavby ve Strašnicích. Velká křižovatka nebude ani na Jarově.

Nový plán umožní přidat zeleň a rozšířit tramvajové trati. Nová tramvajová spojení by v budoucnu mohla propojit Černokosteleckou a Českobrodskou a ze Spojovací by se mohli v budoucnu cestující svézt až do Malešic. Nové takzvaně rozvojové území určené pro výstavbu by mohlo být mezi Palmovkou a Vysočany, kde původní návrh počítal s estakádou, nebo v Malešicích.

Nová varianta by neměla proti minulému návrhu prodloužit přípravu a dobu stavby. “Budeme se snažit do konce volebního období získat kladné územní rozhodnutí. Věřím, že když k tomu přistupujeme tak, že neničíme území, tak to znamená hladší projednání s městskými částmi, protože to původní řešení zaručovalo obrovský odpor občanů, na které by to mělo negativní dopady. Nejsložitější není realizace, ale procesní hledisko a povolovací kolečko,” řekl A. Scheinherr, náměstek pražského primátora.

ČTK

Architekti Thomas Heatherwick a Yosuke Hayano nebo starostka Almady Inês de Medeiros – ti a leckdo další se objeví mezi řečníky na konferenci reSITE, věnované diskusi o městském designu a udržitelné budoucnosti měst.

Padesátka světoznámých řečníků ze čtyř kontinentů se letos na pódiu reSITE podělí o inspiraci a osvědčená řešení ze světových metropolí za účasti tisícovky posluchačů z řad inovátorů, architektů, designérů, investorů a developerů, komunálních politiků i představitelů nziskového sektoru. První hlavní přednášku pronese 19. Září Ravi Naidoo, zakladatel festivalu Design Indaba z Kapského Města. Nově letošní akce nabídne účastníkům break-out sessions, kulaté stoly a několik společenských a sportovních akcí, které podpoří networking novým způsobem.

Když se mluví o regeneraci měst, logicky zazní otázka: pro koho je regenerujeme? „S tím, jak počet obyvatel ve městech roste, přibývá také výzev, kterým města čelí, od budování moderní a odolné infrastruktury, přes vytváření cenově dostupného bydlení až po předcházení hrozící klimatické krizi,” říká šéf reSITE Martin Barry a dodává: „Města se budou muset připravit nejen na dopady této krize, ale podle poslední zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu budou také muset sehrát klíčovou roli při zavádění programů pro záchranu životního prostředí a prevenci nejhorších důsledků změny klimatu.“

Konference reSITE REGENERAZE proběhne ve dnech 19. – 20. září v budově Forum Karlín (Pernerova 51, Praha 8).

SF/pb

Stavbou může být podle zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka i maringotka, a to pokud je používána k účelu, který by stavba jinak plnila. V tomto případě ji jako stavbu musí posuzovat i stavební úřad. Úřad veřejné ochránkyně práv se zabýval stížností na nečinnost stavebního úřadu v jedné severomoravské obci v souvislosti s vybudováním letního kina bez povolení. Šlo o přistavenou maringotku sloužící jako promítací kabina. Stavební úřad zastával názor, že k vybudování letního kina nebyl třeba souhlas ani rozhodnutí stavebního úřadu, v případě maringotky pro projekční techniku úřad konstatoval, že nejde o stavbu. Dokládat to podle něj měla i skutečnost, že během tří let provozu letního kina stavebník s maringotkou o několik metrů na ploše kina popojel. Stěžovatel s tím nesouhlasil a zástupce ombudsmanky mu dal zapravdu. Podle stavebního zákona se totiž za stavbu považuje i výrobek, který se používá k účelu, jaký by jinak stavba plnila. Tato definice podle zástupce ombudsmanky dopadá například i na silniční vozidla, tedy právě na maringotky či karavany, pokud slouží jako stavby.

“Stavebním úřadům někdy dělá problém posuzovat z pohledu stavebního práva netypické objekty. Známý je třeba případ dočasného demontovatelného zimního stadionu, který vzhledem k jeho krátkodobé existenci brněnský stavební úřad také nevyhodnotil jako stavbu. Stavební úřady se ale musí vždy zamýšlet nad tím, jestli objekt v konkrétním případě neplní funkci, kterou by jinak plnila stavba, a podle toho pak uplatnit stavební zákon,” uvedl S. Křeček. V případě letního kina podle něj plní maringotka funkci stavby promítací kabiny a je nedílnou součástí areálu. Je proto třeba na ni nahlížet jako na stavbu, která podle zástupce ombudsmanky vyžadovala minimálně územní projednání.

ČTK

Společnost Crescon po získání stavebního povolení může začít výstavbu  luxusního rezidenčního komplexu s hotelovými službami Aldrov Apartments & Resort, který vyroste v krkonošské obci Vítkovice. Aktuálně připravuje výběrové řízení na generálního dodavatele pro první tři domy s 64 jednotkami. Výstavbu společenské budovy s recepcí a službami plánuje developer zahájit v roce 2020 a zbylých apartmánů o rok později. S dokončením celého rezidenčního areálu, který nabídne celkem dvanáct horských chat se 139 apartmány v dispozicích 1+kk až 4+kk  a hotelovým servisem, pak firma počítá v zimní sezóně 2022/2023.

Crescon se podle slov svého managementu nechal při přípravě resortu inspirovat alpskými středisky Rakouska, Německa a Švýcarska.

SF/pb

Hlavní město možná změní trasu plánovaného úseku vnitřního okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy tak, aby vedla přes Bílou skálu místo původně plánovanými tunely v Povltavské ulici. Výbor územního rozvoje doporučil, aby město v tom smyslu upravilo zásady územního rozvoje. Doporučení změnit trasu vzešlo z posouzení vlivu plánované stavby na životní prostředí (EIA).

Případnou změnu trasy okruhu musí schválit ministerstvo životního prostředí, takže zatím není jistá. “Čekáme ještě na stanovisko ministerstva,” uvedl ředitel magistrátního odboru pro územní rozvoj Martin Čemus. V případě souhlasu by realizace změny mohla zabrat několik let, což se podle něj dá urychlit zrychleným řízením.

V minulosti rada schválila dopracování studie alternativní trasy dokončení vnitřního okruhu, která měla vést z větší části po povrchu. Radní však usnesení zrušili a rozhodli, že připravovat se bude jen tunelová varianta přezdívaná Vlasta. Před více než rokem vedení města schválilo, že tento projekt připraví firmy SG 0081 PTB a Satra. Podle varianty Vlasta povede asi desetikilometrová trasa z Pelc-Tyrolky přes Balabenku do Štěrbohol. Bude se skládat ze tří úseků, první z Pelc-Tyrolky na Balabenku, druhého z Balabenky ke Štěrboholské a třetí částí má být tzv. Libeňská spojka.

Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem do Prahy 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. První část okruhu začala fungovat v 80. letech, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.

ČTK