Developerská společnost Ekospol má aktuálně v chodu dva projekty. „Na přelomu letošního a příštího roku dokončíme stavbu prémiového projektu Michelské zahrady, který v rámci jednoho viladomu nabídne 36 nadstandardních bytů. Letos jsme zahájili stavbu 160 výjimečných bytů v projektu Ekorezidence Hodkovičky,“ říká hlava Ekospolu Evžen Korec.

Projekt v Hodkovičkách je podle něj zajímavý i tím, že jde o jeden z prvních projektů schválených v rámci jednoho povolovacího řízení. „Od koupě pozemku po zahájení stavby uplynuly necelé dva roky, což se na současném trhu rovná skoro zázraku. Běžně se povolování kvůli zablokovanému povolovacímu procesu vleče pět i více let.“

V současnosti Ekospol pracuje na přípravě 17 rezidenčních projektů se 7000 byty. „Vůbec nejvíc bytů, až dva tisíce, vyroste místo brownfieldu na pražském Zličíně nedaleko stejnojmenné stanice metra. Nová městská čtvrť výrazně oživí celé okolí. Půjde o největší rezidenční projekt v historii firmy a jeden z největších v rámci celé Prahy,“ zdůrazňuje E. Korec s tím, že v tomto případě firma zúročí zkušenosti s výstavbou projektu Panorama Kyje.

V pokročilé fázi přípravy je také 300 bytů v Braníku, 350 bytů na Barrandově či přes 300 bytů v Uhříněvsi. „Nemůžu opomenout ani rozlohou největší rezidenční projekt v historii ČR, připravovaný v Roztokách u Prahy na ploše přesahující 40 hektarů. Ve zdejší lokalitě Solníky jsme už dokončili stavbu 300 bytů a připravili 200 parcel, stále však jde o necelou polovinu plánované výstavby,“ doplňuje E. Korec.

SF/pb

Realitní skupina CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka prodala takzvané zelené dluhopisy za téměř 20 mld. Kč. Jejich splatnost je 7,5 roku, roční úrok 1,6 %. Jde o první firmu ze střední a východní Evropy, která tento druh dluhopisů prodala, napsal dnes server E15.cz. Zelené dluhopisy se využívají k financování ekologických projektů. Proti standardním obligacím mají nižší výnos. CPI údajně chce peníze využít na akvizice ekologicky šetrných komerčních prostor zejména v Polsku. “Zelené bondy jsou pro investory stále důležitější, a pokud se chceme ve stejném měřítku financovat na světových trzích i v budoucnu, jsou jejich emise takřka nutností,” řekl serveru šéf CPI Martin Němeček. Zelenými dluhopisy podle něj firma získala zhruba 50 nových investorů. Uvedl, že CPI významnou část peněz letos a v příštím roce utratí za kvalitní kancelářské prostory ve Varšavě.

ČTK

Česká republika se v letošním hodnocení Světové banky v žebříčku délky povolování nových staveb opět propadla. Zatímco loni se umístila na nelichotivé 156. pozici, letos klesla o další stupínek na 157. místo ze 190 zemí celého světa. Ještě v roce 2015 přitom byla naše země na 127. pozici žebříčku Doing Business, který každoročně Světová banka vydává. Potvrzuje se tím, že konkurenceschopnost země výrazně ztrácí právě z pohledu povolování nové výstavby, jejímž následkem je mimo jiné i stále se prohlubující krize v dostupnosti bydlení.

Studie Světové banky navíc nereflektuje český proces získání stavebního povolení v celé jeho šíři, její analytici zkoumají pouze délku povolovacího řízení definovanou zákonem. Při této definici trvá v Česku vydání stavebního povolení 246 dní, tedy stejně jako loni. Česko se navíc umístilo jednoznačně poslední při srovnání zemí OECD, kde je podle Světové banky průměr v délce povolování 152,3 dne. Z hodnocení tak mimo jiné vyplývá, že zatímco Česko stagnuje, jiné země se zlepšují. Celosvětově kategorii stejně jako loni vévodí Hongkong s 69 dny.

Žebříček Doing Business vydává Světová banka vždy jednou ročně a zahrnuje celkem 190 států. Země hodnotí v celkem 12 kategoriích, mimo jiné právě i v délce povolovacích procesů. Mezi další patří například zakládání firmy, získávání úvěru, vymahatelnost práva atd.

SF/pb

V Praze bylo během třetího čtvrtletí roku 2019 dokončeno celkem 32 900 m² kancelářských prostor, dohromady za první tři čtvrtletí pak celkem 112 900 m² a celková plocha moderních kanceláří v metropoli dosáhla 3,60 milionu m².

Nově dokončené prostory zahrnují tři nové projekty: dva z nich byly nově dokončené budovy – Dock In Three v Praze 8 s 16 000 m² kancelářských prostor a Argentinská Office Building v Praze 7 s 5 800 m². Poslední budovou pak byla zrekonstruovaná Life Building C v Praze 4 s 11 100 m². V průběhu třetího čtvrtletí začala nová výstavba třech kancelářských projektů: výstavba další fáze projektu River City v Praze 8, sestávající ze dvou budov, Mississippi House (13 300 m2) a Missouri Park (7 400 m2) a rekonstrukce budovy Sixty House v Praze 4 (5 500 m2, dříve známý pod jménem Na Pankráci 60). V současné době je tak ve výstavbě zhruba 315 600 m² moderních kancelářských prostor, z nichž je 89 100 m² plánováno k dokončení ještě v tomto roce, dalších 204 900 m² pak v roce 2020.

Celková hrubá realizovaná poptávka (včetně obnovených smluv – tzv. renegociací – a podnájmů) dosáhla ve třetím čtvrtletí roku 2019 objemu 85 200 m², což představuje mezičtvrtletní pokles o 17 % a meziroční pokles o 34 %.

Podíl renegociací na celkové poptávce dosáhl 36,0 %, zatímco celková velikost nově pronajatých prostor, předpronájmů a expanzí představovala 62,8 % z celkové poptávky. Největší transakcí třetího čtvtletí byla renegociace a expanze firmy ExxonMobil (15 400 m2) v budově Luxembourg Plaza v Praze 3, následovaná renegociace a expanzí Wargaming v Oasis Florenc (2 700 m2), renegociace firmy Camping Gaz v projektu Balabenka (2 500 m2) v Praze 9 a předpronájmem firmy Henkel v budově Dock In Four (2 200 m2) v Praze 8.

Podíl neobsazených kancelářských prostor na celkové nabídce ve třetím čtvrtletí dosáhl 5,1 %, což je oproti výsledkům za druhé čtvrtletí 2019 nárůst o 0,5 procentního bodu. Celkový objem volných kanceláří dosáhl 182 700 m².

Nízká míra neobsazenosti nadále vytváří tlak na mírný růst nájmů. Nejvyšší dosahované nájemné za druhé čtvrtletí se pohybovalo v rozmezí 22,50 – 23,00 eur za m² na měsíc v centru města, 15,50 – 17,00  ve vnitřních a 13,50 – 15,00 eur za m² na měsíc ve vnějších částech města.

SF/pb

V budově bývalého nakladateství Albatros na rohu pražské Národní třídy a ulice Na Perštýně zahájil provoz světový gigant na poli flexibilních a coworkingových prostor – Spaces. Praha se tak stala součástí mezinárodní sítě čítající 3 300 kancelářských center v 1 000 městech 110 zemí světa.

Spaces v Albatrosu nabízejí přes 3 500 metrů čtverečních v osmi podlažích s více než 400 pracovními místy. Prolínají se jimi společné relaxační prostory, když srdcem budovy je designová kavárna. Klienti si v prvních pražských Spaces mohou pronajmout jedno místo na pár hodin, stejně jako celé patro na několik let.

„V následujících měsících otevřeme další Spaces v karlínském Nile House a smíchovském komplexu Smíchoff. Chybět nebudeme ani ve finančním centru Prahy, na Pankráci. Zde nabídneme coworkingové prostory v projektu Parkview,” říká Karel Pelán, jenž řídí rozvoj Spaces v ČR a SR. Podle něj se značka Spaces s nabídkou 15 000 m² stane největším poskytovatelem coworkingových prostor také v České republice.

Podle poradenské společnosti JLL bude tento typ prostor tvořit do roku 2030 až třetinu veškeré kancelářské nabídky.

Spaces je provozní značka společnosti IWG, holdingové skupiny, jež sdružuje řadu poskytovatelů pracovních prostorů jako např. Regus, Signature by Regus, HQ a No18.

SF/pb

Kancelářský komplex River Garden I, součást nového Karlína, získala německá investiční společnost Warburg-HIH Invest Real Estate. Komplex o pronajímatelné kancelářské ploše 19 000 m² a 2 200 m² obchodních ploch se stal první tuzemskou nemovitostí v portfoliu tohoto investora. Dosavadním vlastníkem šestipatrového objektu byla společnost LaSalle Investment Management.

Celá investice byla završena v době, kdy pokračuje komprese výnosových měr, mimo jiné s ohledem na rostoucí cenu nemovitostí. Na konci září BNP Paribas Real Estate u kancelářských budov registrovali výnos na úrovni 4 %. „Do konce roku očekáváme ještě několik velkých transakcí v kancelářském segmentu, které mohou vést k další korekci výnosové míry směrem dolů. V roce 2020 pak očekáváme její stabilizaci,“ predikuje Lenka Šindelářová z BNP Paribas Real Estate. Podle jejího odhadu by měl letošní celkový objem investic do českých realit vzrůst až na 3 mld. eur. To by znamenalo třetí nejlepší výsledek po letech 2016 a 2017.

SF/pb

Developerská společnost V Invest představí na výstavě Prague: Next, která je součástí letošního mezinárodního festivalu architektury a urbanismu Architecture Week, 3D model nové podoby rezidence U Milosrdných, která nahradila dlouho dobu diskutovaný „Maršmeloun“.

Návštěvníci výstavy, která bude k vidění ve výstavní síni Mánes od čtvrtka 24. 10. do neděle 27. 10., si tak budou moci prohlédnout, jak nová podoba domu U Milosrdných zapadá do svého okolí. Spolu s představením nového modelu bude V Invest promítat také videa s významnými českými architekty, kteří odpovídají na otázky ohledně principů zástavby historického centra Prahy a dotýkají se také projektu U Milosrdných.

V Invest zároveň spouští informační kampaň na sociálních sítích, jejímž cílem je seznámit veřejnost s novou podobou projektu a také otevřít debatu o tom, jak přistupovat k zástavbě historického centra Prahy.

Společnost V Invest působí na českém realitním trhu od roku 1991. Portfolio společnosti v současnosti čítá více než 800 obytných jednotek v několika desítkách projektů. Řada z nich získala ocenění v soutěžích Best of Realty či Realitní projekt roku, ať již jde o komorní projekt WhiteGray Rezidence v Praze 4, obytný soubor Nová Valcha v Plzni či horské apartmány Kilián na Šumavě. K aktuálním projektům firmy patří zejména Jinonický zámeček.

SF/pb

Pražské nákupní centrum Galerie Butovice v nedávné době prošlo celkovou modernizací a poté změnilo majitele. Investiční fond spravovaný společností Cromwell Property Group ho prodal českému realitnímu fondu Investika.

Nejmarkantnější změnou galerie bylo přistavění prostoru o 15 000 metrech čtverečních, modernizace vstupního prostoru, rozšíření foodcourtu, zlepšení propojení jednotlivých pater a  instalace nového osvětlení.

Ondřej Vodňanský ze společnosti Cushman & Wakefield, která při transakci zastupovala prodejce, k tomu dodává: „Galerie Butovice je případová studie o proaktivním přístupu ke správě nákupních center a ukazuje, jak je úspěšně zlepšit. Poté, co společnost Cromwell realizovala rozvojový program, je Galerie Butovice úspěšným centrem nabízejícím zajímavý, stabilní výnos, který má potenciál pro další růst. To přilákalo zájem rostoucích lokálních fondů, mezi kterými nakonec uspěla Investika.“

SF/pb

Společnost Flow East, specializovaná na renovace prémiových historických budov, koupila budovu V Templu na pražském Starém Městě. Dům má status historické památky. Původní stavbu v roce 1664 nahradila nemocnice propojená se sousedícím kostelem svatého Petra vystavěným roku 1671. Obě budovy byly následně v roce 1784 přeměněny na rezidenční nemovitost, jež dnes nabízí celkovou hrubou pronajímatelnou plochou 1 069 metrů čtverečních. K dispozici je tady osm bytů, tři kancelářské jednotky a v přízemí maloobchodní prostory s restaurací. Dům má jedno podzemní a čtyři nadzemní podlaží.

Firma Flow East v ČR působí už 25 let, jejím hlavním aktuálním projektem je The Flow Building, jenž v současné době vzniká na adrese Václavské náměstí 47 a který po svém dokončení nabídne 5 700 metrů čtverečních prémiové maloobchodní a 14 000 metrů čtverečních kancelářské plochy.

SF/pb

Plzeňští zastupitelé schválili dohodu o spolupráci města se společnostmi Amádeus Real a Ameside, které připravují v centru výstavbu multifunkční městské čtvrti. Dohoda, která se připravovala rok, má zajistit využití území po zbouraném domu kultury. Mezi ulicemi Americká a Sirková a Denisovým nábřežím vznikne moderní čtvrť podle schválené územní studie. Dohoda je zároveň součástí mimosoudního řešení sporu mezi Plzní a Amádeem, který po městu žádal 1,8 mld. Kč za zmařenou stavbu obchodního centra.

Plzeň a Amádeus Real se letos v březnu dohodly na dočasném přerušení čtyři roky trvajícího soudního sporu. Tehdy prohlásily, že do šesti měsíců se chtějí dohodnout na novém projektu stavby a ukončit spor. Ameside koncem června požádal kraj o posouzení vlivu nového projektu na životní prostředí (EIA), na nějž budou navazovat žádosti o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Začít stavět by se mohlo v roce 2022. Nová čtvrť za zhruba 2,5 mld. Kč má stát do čtyř až pěti let. Na bydlení tam připadá 9 % ploch, což odpovídá 120 bytům. Kanceláře mají tvořit 16 % a plochy pro sport, volný čas a kulturu 26 %, zbytek připadne na obchod a služby.

ČTK

Klub Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) požaduje odklad podpisu smlouvy o společném podniku mezi developerskými firmami a pražským dopravním podnikem (DPP) ohledně rozvoje stanice metra Nádraží Holešovice a jejího okolí. Podle klubu by se mělo na soukromého partnera vypsat výběrové řízení. Primátorův náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) naproti tomu sdělil, že zatím všechny právní analýzy potvrdily, že tendr není nutný. Dohodu už dříve napadla firma CPI Property Group, která má o pozemky u stanice zájem.

DPP chce dohodu uzavřít s firmou Nové Holešovice Development, kterou vlastní Karlín Group a Ungelt Group spolu s dalšími investory. Výhodou spolupráce se soukromníkem má být úspora při opravě stanice či zhodnocení pozemku, který DPP do podniku vloží.

Podle radní Hany Marvanové (za STAN) je ale jedním ze spoluvlastníků společnosti Nové Holešovice Development i kyperská firma s neznámými majiteli. Netransparentní je podle ní i nastavení poskytování informací a smlouva údajně dostatečně nezaručuje, že se včas zrekonstruuje vestibul stanice metra. Ředitel DPP Petr Witowski minulý týden uvedl, že podniku je vlastnická struktura společnosti Nové Holešovice Development známá, partneři k jednání přistupovali transparentně a že by nedávalo smysl spolupracovat s jinými firmami s ohledem na to, že jediná Karlín Group v oblasti vlastní pozemky a plánuje tam stavět.

ČTK

Ceny bytů v Praze a krajských městech ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 10 % na 60 700 Kč za metr čtvereční. Tempo růstu cen bylo zhruba stejné jako před rokem, kdy byty podražily o 10,8 %. Ve druhém čtvrtletí letošního roku byla podle společnosti Deloitte nejdražší Praha (84 200 Kč za metr čtvereční) a naopak nejlevnější Ústí nad Labem (17 000 Kč).

V letošním druhém čtvrtletí se v developerských projektech, cihlových i panelových domech prodalo celkem 6 464 bytů za 24,6 mld. Kč. Hodnota se meziročně zvýšila o 9,3 %, počet prodaných bytů mírně klesl. Na developerské projekty připadala zhruba polovina celkového objemu prodeje, bytům v cihlových domech patřila čtvrtina a na panelové domy připadalo 23,6 %.

SF/pb

Berlínská zemská vláda schválila na příštích pět let maximální úroveň nájmů pro 1,5 milionu bytů postavených před rokem 2014. Zmrazení nájmů musí ještě potvrdit regionální zákonodárný sbor, ve kterém má ale berlínská vládní koalice sociálních demokratů, strany Levice a Zelených většinu. Vedení německé metropole tímto krokem, který kritizuje opozice i podnikatelé s nemovitostmi, reagovalo na prudký růst nákladů na bydlení v německém hlavním městě v uplynulých letech.

Zmrazení nájemného vstoupí v platnost od roku 2020 se zpětnou účinností k 18. červnu 2019. Určující hranicí je rok výstavby před rokem 2014 a cenotvorba by měla odrážet rok 2013, který je na bytovém trhu v Berlíně považován ještě za zdravý. Maximální cenu nájemného za metr čtvereční bez vedlejších poplatků stanoví u nových nájemních smluv město Berlín na 9,8 euro za metr čtvereční měsíčně (250 korun – v Praze to nyní podle statistik společnosti Trigema činí 327 Kč, nájemné v Praze je tedy zhruba o 30 % vyšší nez v Berlíně). Stávající nájemní smlouvy mohou tuto horní hranici překročit, pokud to ale bude o více než 20 %, bude nájemné považováno za lichvářské. V takovém případě bude nájemné úředně sníženo na 120 % výše zmíněného maxima.

Stanovení stropu nájemného ale neznamená, že pronajímatelé nemohou cenu zvyšovat. Od roku 2022 bude možné nájemné navyšovat o roční inflační vyrovnání ve výši 1,3 %. Zdražit až o jedno euro na metr čtvereční bez úředního souhlasu bude možné také tehdy, pokud částka bude zdůvodněna rekonstrukcí a modernizací. K vyrovnání vyšších rekonstrukčních nákladů pak bude nutný úřední souhlas.

Přijatý krok je v rámci Německa ojedinělý a je považován za kontroverzní. Kritizuji ho podnikatelé ve stavebnictví, opozice i asociace německých měst DST. Realitní sektor se obává dopadů na výstavbu a na investice do oprav. Naopak sdružení nájemníků ho oslavuje jako historickou šanci, která zajistí dostupné bydlení pro širokou veřejnost.

S vysokými nájmy se nepotýká jen Berlín, ale i další německá města, která rovněž debatují o možnostech, jak zdražování zpomalit. Nejdražší nájmy v celém Německu jsou podle Der Tagesspiegel v Mnichově, kde se podle nových smluv platí měsíčně 17,98 euro (460 Kč) za metr čtvereční. Bavorská zemská vláda se dnes shodou okolností shodla, že zvýší zdvojnásobí pokutu na 100 000 euro pro ty, kteří pronajímají byty za nepřiměřené sumy. Za tu se považuje taková částka, která o více než 20 % překračuje cenu nájemného za podobný byt v téže lokalitě.

ČTK

Tři pětiny logistických firem v Česku očekávají v příštím roce růst sektoru. Téměř tři čtvrtiny plánují do jednoho roku zavést automatizovaná řešení a začít s robotizací. Vyplývá to z výsledků průzkumu realitní poradenské společnosti CBRE. Ten dále ukázal, že dvě pětiny respondentů plánují v následujících 12 měsících zvýšit počet zaměstnanců.

“Asi 60 % respondentů v průzkumu uvedlo, že v příštím roce očekává nárůst poptávky po průmyslových parcích a necelá třetina předpokládá totéž u nemovitostí určených pro lehkou výrobu a maloobchodní sklady. Výběr vhodné lokality je přitom stále těžší. Naráží na nedostatek vhodných pozemků k výstavbě,” uvedl ředitel společnosti P3 v České republice Tomáš Míček. Kromě lokality podle něj patří při výběru mezi důležitá kritéria velikost, cena a délka možného nájmu.

Podle údajů sdružení poradenských firem Industrial Research Forum (IRF) na konci pololetí vzrostlo v Česku nejvyšší nájemné průmyslových a logistických nemovitostí meziročně o 2 % na 4,60 eura (117 Kč) za metr čtvereční měsíčně. Nájemné za vestavěné kanceláře v halách zůstalo na 8,50 až devíti eurech (217 až 230 Kč) za metr čtvereční měsíčně.

Podíl volných průmyslových hal a skladů v Česku na konci prvního pololetí meziročně vzrostl o 0,7 procentního bodu na 4,4 %. Na konci pololetí bylo ve výstavbě 467 700 metrů čtverečních skladových a výrobních prostor, meziročně o necelou pětinu méně. Nejvíce připadalo na Prahu a okolí.

ČTK

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou má ČTK k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 000 neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 000 bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je ve skutečnosti menší: “Problematické jsou jak samotná definice neobydleného bytu, tak zjištění jejich počtu. Existuje řada příčin, proč se byty momentálně nevyužívají k bydlení. Jednak slouží k jiným účelům, například jako kanceláře, obchody, ordinace, studia nebo sklady. Další byty se rekonstruují nebo krátkodobě pronajímají, například přes Airbnb.“ Speciální kategorií je podle něj skupina bytů, které jejich majitelé dlouhodobě pronajímají a příjmy z těchto pronájmů nezdaňují. “Tyto byty se formálně tváří jako neobydlené. Mezi další důvody patří například i to, že si byt drží lidé, kteří se odstěhují mimo Prahu. Pokud zvážíme tyto faktory, je skutečně prázdných a nevyužívaných bytů v porovnání s celkovým bytovým fondem relativně málo,” doplnil P. Dolák.

V poslední době se objevily návrhy některých politiků na dodatečné zdanění neobydlených bytů. Piráti dokonce uvažovali o kontrole elektroměrů, kde by se podle spotřeby elektřiny zjistilo, zda v bytě někdo opravdu bydlí. Podle P. Doláka je otázkou, zda by toto dodatečné zdanění bylo dostatečným impulzem k jejich pronájmu: “Je potřeba zohlednit, že část těchto neobydlených bytů vlastní majetní domácí i zahraniční investoři. Další otázkou je, zda toto administrativní opatření donutí majitele bytů, které nyní slouží jako kanceláře, k pronájmu těchto bytů na bydlení a vypovězení dlouhodobých smluv. Existuje také riziko obcházení tohoto zdanění a vznik administrativní zátěže spojené s výběrem této daně.“

ČTK

Zkrácení doby výstavby o polovinu, snížení stavebních nákladů o 30 až 40 % – a díky tomu o 40 % nižší ceny, než je dnes v Praze běžné. Takové byty pro českou metropoli chystá společnost Skanska Reality. Revoluční koncept Livo ® včera na konferenci Stavebního fóra REM Autumn 2019 představil její generální ředitel Petr Michálek.

„Česká“ Skanska se nechala inspirovat svou mateřskou společností. Ta vlastnické bydlení i pro populaci s průměrnými příjmy v rámci systému BoKlok už léta úspěšně nabízí ve Švédsku a dalších skandinávských zemích. Koncept Livo ® je podobný. Jeho finanční parametry včetně ceny se odvíjejí od průměrných příjmů v Praze, které dnes činí zhruba 43 000 Kč hrubé mzdy měsíčně. „Naše výpočty vycházejí z toho, že jeden partner by ze svého přijmu hradil výdaje na bydlení včetně potřebné hypotéky, přičemž ze mzdy druhého by mladá rodina pokryla všechny další výdaje,“ vysvětluje P. Michálek k jaké zákaznické obci koncept Livo ® směřuje. Cena standardního bytu o výměře 65 metrů čtverečních by neměla přesáhnout úroveň 4 mil. Kč.

V maximálně čtyřpodlažních domech chce koncept Skanska Reality nabídnout byty o dispozicích 1 + kk až 4 + kk o velikosti 26 až 80 metrů čtverečních. „Kvalita bytů bude srovnatelná s jinými našimi projekty včetně takových, jako je Port Karolina. Svým uživatelům byty Livo nabídnou stejnou kvalitu a obdobná bude i jejich trvanlivost,“ tvrdí P. Michálek. Netřeba dodávat, že Skanska Reality bude pro koncept vyhledávat „zelené“ lokality, přitom domy budou ekologické a udržitelné.

Nízkých cen bude dosaženo především díky užití prefabrikátů a modulů, čímž mj. zásadním způsobem klesne počet a objem subdodávek. Náklady bude snižovat i jistá unifikace domů, což omezí výdaje na architektonické a projekční práce.

Na klíčovou otázku – kde a kdy se domy Livo ® poprvé objeví – zatím Skanska Reality nemá odpověď. „Nastavení cenových parametrů víceméně znemožňuje koncept realizovat na území Prahy. Naším záměrem je výstavba v jejím okolí, a to v dojezdové vzdálenosti bydliště – pracoviště do 40 minut,“ vysvětluje P. Michálek. Podle něj společnost v současnosti zvažuje lokalitu přípražských Libčic, kde má Skanska několik pozemků.

SF/pb

Na Rohanském ostrově v Praze 8 vyroste 1750 nových bytů a vzniknou tam pracovní příležitosti pro 5 500 lidí. Výstavba podle Ondřeje Boháče, ředitele IPR-u, začne v roce 2020, její hlavní část se uskuteční v letech 2030 až 2040. Vzniknout má rovněž nová lávka pro pěší do Holešovic a park o rozloze přes 100 000 metrů čtverečních. Území Rohanského ostrova má rozlohu 44 hektarů, což je plocha deseti Václavských náměstí. Na více než polovině tohoto území bude nová výstavba. Projekt Rohan City společnosti Sekyra Group výškou a objemem budov naváže na současnou zástavbu v Karlíně a okolí.

Rohanský ostrov je na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína a Libně. Na západní straně ho ohraničuje Negrelliho viadukt, na severovýchodní Libeňský most. Podle O. Boháče se počítá s bytovou výstavbou na straně k řece, u ulice Rohanské nábřeží budou spíše kanceláře a obchody.

S výstavbou v této části Prahy seznamuje výstava s názvem “Rohanský ostrov: nový Karlín?“ v Centru architektury a městského plánování (CAMP), jež skončí 20. prosince.

ČTK

Stuart Lipton vsadil 1,2 miliardy dolarů na to, že britské hlavní město zůstane pánem mezinárodního finančního světa bez ohledu na to, jak dopadne brexit. Šestasedmdesátiletý developer není sám. Za finanční podpory od řady globálních investorů, včetně francouzské firmy Axa, se jeho nákladná sázka na investici v londýnské finanční čtvrti City zatím ukazuje jako správná, píše agentura Reuters.

Katastrofická varování před referendem v roce 2016, že by Londýn mohl přijít o svůj finanční trůn, pokud se rozhodne opustit Evropskou unii, se zatím ukázala být mylná. Londýn je stále světovým bankéřem. “Londýn je mimořádně odolný a jeho budoucnost jako finančního centra je bezpečná, protože to, co tu máme, je jedinečné,” řekl Lipton agentuře Reuters v 61. patře mrakodrapu na adrese 22 Bishopsgate, který by se měl po svém otevření v příštím roce stát druhým nejvyšším mrakodrapem západní Evropy.

V prvním letošním pololetí Londýn přilákal více zahraničních investic do komerčních realit než jakékoliv jiné město. Jako cíl pro investice do finančních technologií překonal New York, zvyšuje svoji dominanci na světovém devizovém trhu a současně Británie „přeskočila“ Spojené státy a stala se největším centrem pro obchodování s úrokovými swapy.

To, že se Londýnu podařilo rozšířit svůj vliv jako mezinárodního finančního centra je jednou z největších záhad tři roky trvající komplikované brexitové krize. Postavení města také naznačuje, že firmy z EU se po brexitu budou obracet na Londýn, pokud budou chtít získat peníze od zdrojů mimo unii. Tuto skutečnost zaznamenali také velcí hráči na Wall Street – nedaleko od 22 Bishopsgate otevřel Goldman Sachs v červenci, tři roky po referendu o brexitu, svoji novou evropskou centrálu.

Britská vláda se přitom v rámci jednání o brexitu finančního odvětví prakticky zřekla. Deset vysokých představitelů odvětví však upozornilo, že londýnský finanční sektor od roku 2016 vzrostl, protože nemá v tomto časovém pásmu reálného konkurenta. A marnotratní bankéři jsou také příliš spojeni s jeho anglosaskou kulturou zahrnující tvrdou práci, ale také užívání si života.

Generální ředitel britské divize jedné z největších evropských bank uvedl, že i když se podnikání přesune do EU, většina bankéřů nebude ochotná opustit Londýn.

Podle britských statistik se počet zaměstnanců v City mezi roky 2016 a 2018 zvýšil o 31 000. Celkový počet lidí zaměstnaných speciálně v bankovnictví a pojišťovnictví však klesl o 3 000. Není ale jasné, do jaké míry vývoj ovlivnil brexit, a jaký byl dopad nových omezení a strukturálních změn, v jejichž rámci se v bankách zvyšuje počet technologických specialistů a klesají počty tradičních bankovních míst. Bank of England odhaduje, že do brexitu by mohlo být přesunuto ještě celkem 4 000 osob, ale důležitá rozhodnutí budou stále přijímaná v Londýně. Původní odhady ztrát pracovních míst se pohybovaly od 30 000 do roku od ukončení brexitu po 75 000 do roku 2025.

ČTK

Nová centrála České spořitelny, která vznikne u pražského Smíchovského nádraží jako součást nové čtvrti Smíchov City, by měla být dokončena v roce 2024, nebo 2025. Čtyři budovy spořitelny o celkové výměře 75 000 metrů čtverečních budou tvořit více než polovinu jižní části projektu firmy Sekyra Group, která kromě toho zahrnuje hotel, supermarket, další dvě kancelářské budovy, dva parky a školu.

Sekyra Group nyní projekt připravuje pro územní řízení, stavební povolení by firma ráda měla za tři roky. “Proto představujeme projekt veřejnosti, nic není ještě definitivní a ještě je možné některé atributy ovlivnit a diskutovat o nich,” řekl Leoš Anderle, výkonný ředitel Sekyra Group. Dodal, že společnost chce stavět živou čtvrť s veřejnými prostory, které budou využívat lidé z celého Smíchova, a v plánu jsou participativní setkání, na kterých budou mít lidé příležitost se k plánu vyjádřit. Veřejný prostor v celém projektu je dílem ateliéru MS Plan.

Severní část projektu, která má začínat Na Knížecí a má sloužit zejména k bydlení, chce developer začít stavět začátkem příštího roku.

ČTK

Pražský magistrát změnil pravidla privatizace městských bytů, hlavnímu městu to umožní stát se členem bytových družstev.  “Chtěli jsme docílit toho, aby si Praha mohla nechat prázdné byty v privatizovaných domech, což dosud nebylo možné,” řekl Zábranský. Byty budou určeny pro seniory, handicapované, sociálně znevýhodněné obyvatele nebo pro tzv. potřebné profese jako jsou zdravotní sestry nebo učitelé. Družstva kromě toho, že ve svých stanovách umožní vstup Praze, tak v nich také zajistí, že družstevníci budou moci byty pronajímat bez souhlasu družstva. “Praha tak bude mít jistotu, že jí to nebude nikdo komplikovat nebo bude moci byty rekonstruovat,” řekl Zábranský. Zároveň bude zajištěno, že v případě, že si někdo vezme hypotéku, jí nebudou zatíženy městské byty.

Vedení města původně zamýšlený rozsah privatizace v uplynulých měsících přehodnotilo. Privatizaci zastavilo a ponechalo k prodeji jen pět domů.

ČTK