Česko podle Nejvyššího kontrolního úřadu zatím nesplnilo základní podmínky pro efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železnic, kterou plánuje dokončit kolem roku 2050. Stát podle kontrolorů neurčil zdroje financování, neuzavřel mezinárodní dohody se sousedními zeměmi a neprokázal očekávané přínosy projektu. Ministerstvo dopravy kritiku odmítá s tím, že projekt je už aktualizovaný.
NKÚ prověřoval hospodárnost přípravy v letech 2020 až 2025. Upozornil mimo jiné, že úspora času je podmíněna výstavbou ucelených tras i modernizací klíčových uzlů. Například železniční uzel Praha se má modernizovat až v roce 2047, zatímco trať Praha–Brno má být hotová už v roce 2036. Podle kontrolorů je také v rozporu snaha o rychlé spojení a zároveň rozvoj regionů, protože každá mezistanice prodlužuje jízdní dobu o čtyři až 12 minut.
Ministerstvo dopravy tvrdí, že se nově soustředí na páteřní síť napojenou na evropské koridory, což má snížit celkové náklady. Ty podle resortu klesly z původních 1,2 bilionu na zhruba polovinu. Stát zároveň jedná o evropském spolufinancování a zvažuje využití PPP projektů.
Kontrola se zaměřila i na 15 veřejných zakázek za 2,5 miliardy korun. NKÚ zjistil, že některé vysoutěžené ceny vzrostly až o 126 procent, což umožnila změna zákona o veřejných zakázkách z roku 2023. Podle úřadu to deformuje trh a může vést k nehospodárnému nakládání s penězi.
Minimální investiční náklady na výstavbu sítě VRT odhaduje NKÚ na 737 miliard korun. Správa železnic už na přípravu vynaložila 5,6 miliardy, ale zdroje financování nebyly ještě loni na podzim určeny. Ministerstvo připomíná, že všechny plánované tratě jsou součástí závazné evropské sítě TEN‑T.
Zdroj: ČTK
remspace
