Praha kvůli novému stavebnímu zákonu znovu vydá své stavební předpisy, které zároveň přejmenuje na Městské stavební předpisy pro Prahu. Včera to schválili radní. Dosavadní Pražské stavební předpisy (PSP) stanovují podmínky výstavby specificky pro hlavní město. Minulou vládou schválený nový stavební zákon neumožňoval městům stanovit si zvláštní předpisy, jeho loňská novela to Praze, Brnu a Ostravě umožnila. Zároveň je však podle včera schváleného dokumentu nutné městské nařízení o předpisech vydat znovu. Kvůli úpravám stavebního řádu a role městských předpisů v něm bylo podle dokumentu také nutné přepracovat znění nařízení, k čemuž vznikla pracovní skupina spolupracující s obdobnými orgány v Brně a Ostravě. Cílem bylo dosáhnout co největší kontinuity oproti stavu před schválením nového stavebního zákona. Město nyní spustí třicetidenní proces připomínkování návrhu. Následně jej chce projednat a schválit tak, aby nové nařízení vstoupilo v platnost k 1. červenci letošního roku, kdy má začít platit i novela stavebního zákona. Předpisy mají umožnit výstavbu udržitelného města se stromy v ulicích a novostavbami, které respektují charakter svého okolí. Řeší i například parkování nebo výškovou regulaci.

remspace/ČTK

S výběrem koncesionáře pro výstavbu nového železničního spojení z Prahy na Letiště Václava Havla formou PPP pomohou společnosti Deloitte, Česká spořitelna, advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný, AFRY a jimi nominovaní odborníci na ekonomicko-finanční, právní a technické poradenství z Česka i ze zahraničí. Výběr konsorcia na zajištění externích poradenských služeb, nezbytných pro projekt tohoto rozsahu a významu, proběhl na základě výběrového řízení. To vyhlásila koncem minulého roku Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), s níž na tomto klíčovém projektu Ministerstva dopravy spolupracuje Správa železnic.

O využití PPP při výstavbě části železničního spojení z Prahy na Letiště Václava Havla rozhodla vláda v srpnu loňského roku na základě studie proveditelnosti, která prokázala výhodnost tohoto řešení. V České republice se bude jednat o první PPP projekt na železnici, který dospěl do fáze výběru koncesionáře. Předmětem PPP projektu bude výstavba úseků z pražského Veleslavína do Ruzyně a z Ruzyně na letiště, a to včetně vybudování železniční stanice Praha-Letiště Václava Havla. Řízení provozu budou zajišťovat pracovníci Správy železnic z Centrálního dispečerského pracoviště v Praze na Balabence, a to mimo režii vybraného koncesionáře.

Součástí prací vybraného poradce je i zajištění odpovědného přístupu k vyhodnocení aktuálních environmentálních a sociálních otázek projektu tak, aby byl realizovaný v souladu s nejlepší zahraniční praxí v oblasti udržitelnosti. To by mělo vést k možnému zapojení širšího portfolia financujících institucí, jako jsou Evropská investiční banka či samotná EBRD, a celkovému snížení finančních nákladů projektu. Na celé trati z Prahy na letiště a do Kladna se počítá s výhradním provozem vlaků v režimu ETCS. Současně je připravována jako dvoukolejná elektrizovaná střídavou napájecí soustavou.

remspace/ Správa železnic

Skupina CPI Property Group prostřednictvím divize CPI Rezidence zahájila prodej nového developerského projektu Žižkovské zahrady, který zahrnuje 210 bytových jednotek s dispozicemi 1+kk až 6+kk v městské části Praha-Žižkov. Stavba bude zahájena ve druhé polovině roku, předpokládané dokončení je stanoveno na závěr roku 2026.

„Žižkovské zahrady vyrostou na samém okraji parku Vítkov ve vlastní zelené zahradě. Každá bytová jednotka bude mít navíc svoji ozeleněnou nebo klasickou terasu, případně balkon, většina z nich s výhledem na Prahu či okolní parky,“ vysvětluje Milena Zavadilová, ředitelka prodejního oddělení CPI Rezidence. Finální podoba projektu nese rukopis studia MS architekti pod vedením hlavního architekta Michala Šourka. „Žižkovské zahrady citlivě a s respektem reagují na historický vývoj území a zároveň plně odrážejí charakter místní zástavby. Směrem do parku Vítkov se stavba rozevírá a opticky se s parkem propojuje. Opačným směrem k ulici Hartigova projekt nabídne komerční prostory přístupné z náměstí, čímž vznikne obchodní parter doplněný o loubí,“ popisuje klíčové charakteristiky výstavby architekt Michal Šourek.

V projektu je kladen důraz na vysoce kvalitní architektonické provedení a využití pokročilých stavebních technologií. Zároveň zde nebude chybět celá řada prvků podporujících environmentální šetrnost stavby, jako je například příprava na dobíjení pro elektromobily, podzemní parkování, venkovní žaluzie, rekuperace nebo akumulace vody na zalévání zeleně. Projekt splňuje standardy energetické třídy B. Celá idea Žižkovských zahrad stojí na myšlence vybudování klidného zázemí na pozadí městského ruchu na dosah samotného centra metropole. Příjemným atributem bydlení budou proto polosoukromá venkovní zákoutí. Ve společných vnitřních prostorách se pak počítá s celou řadou služeb zvyšujících komfort majitelů zdejších bytů – k dispozici jim bude recepce, stejně jako kočárkárny a kolárna s mytím pro kola a psí mazlíčky.

Zdroj vizualizace: CPI Property Group

rs/CPI

Termín pro podání cenových nabídek na stavbu Janáčkova kulturního centra v Brně je odložen na 16. března. Městští radní termín už jednou posunuli, původně měli zájemci podávat nabídku do 24. ledna. Stejně jako tehdy je i nyní důvodem značné množství dotazů uchazečů na zadávací dokumentaci. Nesouvisí to s rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jenž zadávací řízení na stavbu kvůli nepřiměřeným a diskriminačním požadavkům na uchazeče zrušil.

Výběrové řízení na dodavatele je dvoukolové, z prvního kola vzešly čtyři firmy, které splnily kvalifikační předpoklady. V druhém kole tito uchazeči mají podat cenové nabídky, soutěžní cena je 2,4 miliardy korun. ÚOHS svým zatím nepravomocným prvostupňovým rozhodnutím zadávací řízení zrušil. Jako důvod uvedl nepřiměřené a diskriminační požadavky na kvalifikaci dodavatelů. Správní řízení zahájil na návrh společnosti Gardenline.

Město proti rozhodnutí připravuje rozklad. Má za to, že reálné konkurenční prostředí bylo vytvořeno a žádná diskriminace potenciálních účastníků nenastala. Podáním rozkladu nenabývá prvoinstanční rozhodnutí právní moci, zadávací řízení na zhotovitele tedy není v tuto chvíli zrušeno.

Janáčkovo kulturní centrum má sloužit jako velký koncertní sál pro Filharmonii Brno. Příprava se táhne mnoho let, podle plánů města by se mělo začít stavět letos, hotovo má být v roce 2027. Zda bude rozhodování ÚOHS mít vliv na počátek stavby, vedení města zatím neví.

ČTK

Developerská společnost MS-INVEST zkolaudovala druhou etapu výstavby projektu Palác Trnitá v Brně, který loni vyhrál první místo v soutěži Stavba Jihomoravského kraje. Dokončená druhá etapa projektu zahrnuje kancelářské a nebytové prostory (s pronajímatelnou plochou o velikosti 8 200 m²) a také 132 nových bytových jednotek a ateliérů s dispozicemi od 1+kk po 5+kk. Většina bytů disponuje terasou nebo lodžií a všechny byty mají také svou sklepní kóji. Parkování je zajištěno ve 2 podzemních a 1 nadzemním podlaží budovy. Budova s kancelářskými prostory nabízí soukromé terasy na několika různých podlažích, nonstop recepci a reprezentativní lobby. Garáže s nabíjecími stanicemi pro elektromobily podporují udržitelnost.

ich/rs

Investiční skupina DRFG dokončila první developerský projekt rezidenčního bydlení. Rezidence Spojovací byla zkolaudovaná a probíhá předávání prvních jednotek novým majitelům. Stavba, která vyrostla v pražských Vysočanech, byla zahájena v roce 2021. Dům má pět pater se čtyřiceti bytovými jednotkami o dispozicích od 1+kk do 3+kk s terasami, balkóny, sklepy i parkovacími místy. V přízemí jsou i komerční prostory. V realizaci a přípravě má DRFG aktuálně rezidenční projekty s více než 1 200 byty v celkové tržní hodnotě téměř 10 miliard korun.

ich/rs

Magistrát hlavního města Prahy dal v rámci plánů na automatizaci své podzemní sítě souhlas k nákupu 69 vlaků bez strojvedoucího. Očekává se, že nové vlaky budou uvedeny do provozu v roce 2029. Podle náměstka pražského primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba zvýší tento krok přesnost ve špičce a bezpečnost cestujících. To by byl zejména případ trasy metra C – cílem je snížit současnou dobu čekání ve špičce ze 115 sekund na 90 sekund, zvýšit přepravní kapacitu a cestovní rychlost cestujících a zvýšit bezpečnost a spolehlivost provozu instalací zástěnových dveří na nástupiších. Náklady na vlaky a jejich servis do roku 2060 bude představovat přibližně 3,37 miliardy eur (3,63 miliardy USD). Město uvádí, že spolu se zkrácením intervalů metra a zvýšením kapacity na své nejvytíženější trase metra C až o 20 % dojde k výraznému snížení provozních nákladů s roční úsporou až 30 milionů eur.

Dopravní podnik (DPP) minulý měsíc oznámil nákup také 40 nových tramvají v rámci osmileté smlouvy se Škodou. Dohoda, která zahrnuje opci na nákup dalších 160 tramvají, má hodnotu téměř 673 milionů eur, přičemž prvních 20 tramvají se očekává v prosinci 2025. V Praze se staví nové tramvajové linky. Loni se otevřely tři linky o celkové délce pět kilometrů a další jsou v přípravě. Letos se například začne stavět na Václavském náměstí. Jen nové tratě, které jsou v plánu postavit v období 2024-2027, budou potřebovat 45 nových tramvají.

ich/rs/www.cities-today.com

Příští rok v létě by mohla dostat stavební povolení plánovaná budova na místě zbouraného brutalistického objektu Transgas na pražských Vinohradech. Územní povolení by developerská společnost Penta Real Estate měla získat podle předpokladů na konci letošního roku. Investice do výstavby a přestavění nejbližšího okolí by měla činit přibližně dvě miliardy korun. Penta na projektu spolupracuje se společností PSN a v ideálním případě by se budova mohla dokončit v půlce roku 2027. Architektonickou soutěž na výstavbu vyhrál návrh studie od společnosti Jakub Cigler Architekti. Stavba bude zahrnovat jak byty, tak kanceláře a maloobchodní prostory. Výstavba má mít podobu polouzavřeného průchozího bloku, uprostřed vznikne menší prostranství.

ich/rs/ČTK

Silničáři začnou bourat nyní uzavřenou část pražského Libeňského mostu blíže k Palmovce na přelomu letošního dubna a května. Do konce února přeloží inženýrské sítě a také začnou v této části odstraňovat tramvajové koleje. V sobotu 17. února dopravní podnik provizorně vrátil provoz tramvají na část mostu přes řeku, část soumostí k Palmovce zůstává uzavřena. Takzvaný inundační most, který bude zbourán, slouží jako preventivní ochrana před povodní, stojí na břehu, při záplavách pod ním může protékat voda. Most v části přes Vltavu není v havarijním stavu a není potřeba jej uzavírat. Libeňský most z roku 1928 od významného architekta české moderny Pavla Janáka se dosud nikdy neopravoval. Odborníci letos v lednu dospěli k závěru, že nedoporučují obnovení provozu na inundačním mostě a zároveň doporučili jeho demolici. TSK v polovině ledna kvůli závadě způsobené mrazy uzavřela inundační most pro tramvaje, pěší i cyklisty.

ich/rs/E15

Investiční skupina R2G se domluvila s Prahou na budoucí podobně náměstí Miloše Formana. Teď bude záležet na úřadech, zda projekt schválí. Už na konci letošního roku by se na mapu Prahy měl vrátit hotel InterContinental, byť již pod novou značkou Fairmont Golden Prague. Spolu s rekonstrukcí hotelu, který na jedné straně lemuje Pařížská třída a na druhé Vltava, se dokončuje také prostor kolem něj. Teď se upne pozornost na prostor před hotelem, který se má stát opravdovým náměstím. Vše se děje pod taktovkou investiční skupiny R2G, za níž stojí Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera. Ti hotel v roce 2018 za téměř šest miliard korun koupili.

Prostor před hotelem je dlouho diskutovaným tématem. Fakticky je střechou podzemních garáží. Ostatně také tak vypadal. Soukromý pozemek v minulosti sloužil pro zázemí hotelu nebo další parkování. Jako náměstí byl pojmenován až v roce 2018, kdy dostal jméno po režisérovi Miloši Formanovi.

V minulosti byly ohledně nové podoby veřejného prostoru spory, a to především kvůli samostatným stavbám, které kolem hotelu mají vzniknout. Ty měly původně kopírovat půdorys staveb, které tu stály v době před asanací židovského města. Jejich uspořádání se nyní v rámci domluvy s hlavním městem změnilo.

Nová podoba se dotkla především jedné z kostek, která měla stát na budoucím náměstí. „Záměr přináší horizontální budovu s tělem levitujícím nad plochou náměstí, zelenou střechou a prstencem, který je výzvou pro design skla. Oproti původní verzi jsme objekt snížili o jedno podlaží,“ líčí architekt celého projektu Marek Tichý z TaK Architects. Nově by tak přístavba měla mít asi dvanáct metrů.

Pavilon se také posunul, nově vede podlouhle spolu s Pařížskou ulicí. „Ambicí je nejen vizuálně i provozně prodloužit stopu nákupní třídy a městského parteru ulice Pařížská, ale současně navrhnout náměstí jako sjednocenou, pobytově atraktivní plochu, která bude odstíněná od ruchu hlavní třídy. Vytvoří se tak komornější prostor doplněný o parkovou zónu s posezením a vodními prvky,“ dodává Tichý.

Vzhled objektu, který bude kopírovat Pařížskou třídu, by měl být poctou řemeslu a měla by vzejít od některého lokálního výtvarníka. Za návrhem pavilonu stojí právě Tichý. Na fasádu by ale mohla být vypsaná designérská soutěž. Zatímco dříve zabírali více než pětinu náměstí výdechy vzduchotechniky a také nájezdy do garáží, nově se počítá s tím, že vznikne plocha, kde bude prostor pro pořádání různých akcí.

„Náměstí bylo zastavěné i v minulosti. Projekt zde umisťuje nový pavilon, oživuje zanedbaný prostor, přidává zeleň, posiluje průchodnost i bezbariérovost. Vjezdy do garáží i výduchy se přesouvají mimo náměstí, zklidní se zde doprava a přibude parkování pro veřejnost,“ říká k projektu pražský náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Podle něj má projekt u místních rezidentů převažující podporu. Teď se bude projednávat s dotčenými orgány, na nich je rozhodnutí, zda bude schválen. Proti je nicméně první městská část, která si už v roce 2022 odhlasovala, že jde o nezastavitelnou plochu, a tento požadavek chtěla zanést také do nově vznikajícího Metropolitního plánu, tedy budoucího územního plánu Prahy.

Kostky jsou každopádně dohromady tři. Druhá je také na náměstí, ovšem blízko samotnému hotelu, třetí se nachází v prostoru za hotelem. O jejich náplni zatím rozhodnuto není. Původní představa byla, že by mohlo jít o galerie, muzea nebo o zázemí technologických firem či obchod s českým designovým zbožím.

Foto: TaK Architects

Hotel se opravuje už čtyři roky, na konci letošního roku by měla být rekonstrukce hotová. Architekt Tichý projekt pojal jako urbanistickou koncepci celého místa, které pojmenovává Staroměstská brána. Kromě toho šlo ale také o záchranu budovy, která byla první a jedinou americkou investicí v Česku po druhé světové válce, jako takovou. Během posledních let se restaurovaly unikátní interiérové prvky, stejně jako speciální fasáda, kterou tvoří takzvané žiletky.

„Projekt vnímáme jako mezigenerační investici a ve všech ohledech se snažíme volit řešení, která jsou zárukou toho, že výsledný stav přetrvá a přinese řadu benefitů z hlediska udržitelnosti i veřejného prostoru, ve společenské a ekonomické rovině,“ komentuje projekt ředitel nových investic skupiny R2G Jakub Dyba. Firma podnikatelů Pavla Baudiše, Eduarda Kučery a Oldřicha Šlemra je investorem rekonstrukce.

remspace/CzechCrunch

Ve Velké Británii plánují vyskorychlostní železniční trať – počet žádostí o povolení stavby podél trasy vyskočil už na čtyřnásobek. Česko má také svůj plán vysokorychlostní železniční tratě – pozorujeme i zde podobný efekt?

remspace

V Praze by se po téměř dvou letech mohly začít opět stavět kanceláře. Developerům se ale za současných podmínek financování do výstavby příliš nechce. Příští rok trh čekají nejhorší výsledky za dekádu.

Po téměř dvouletém stavebním půstu by se v Praze opět mohly začít stavět kanceláře. Aktuálně je podle dat poradenské společnosti Savills v odpovídajícím stádiu přípravy celkem 16 projektů administrativních budov.

„V průběhu následujících 12 až 18 měsíců by teoreticky mohla být zahájena jejich výstavba,“ uvedl Pavel Novák, vedoucí oddělení pronájmu kanceláří Savills. To znamená, že tyto projekty mají splněny všechny „papírové“ náležitosti a teď je na developerovi, zda se pustí do samotné reálné stavby.

Stavět, či nestavět?

Realita může ale podle jeho slov být výrazně skromnější. Trhu se totiž v posledních letech příliš nedaří. Kromě prudkého nárůstu cen stavebních materiálů, který se ve stavebnictví drží už od pandemie koronaviru, a dlouhých povolovacích procesů se v posledních dvou letech k problémům přidal ještě výrazný růst úrokových sazeb, který zdražuje financování nových projektů.

„Ačkoli se tržní nájmy zvyšují, není tento růst dostatečný na to, aby pokryl rostoucí výdaje developerů. Vyšší úrokové sazby navíc vedou k tomu, že investoři, kteří pak od developerů často projekty kupují, požadují vyšší výnosy z nemovitostních investic, což snižuje jejich tržní hodnotu,“ vysvětluje Pavel Novák ze Savills.

Téměř dva roky nic

Tato kombinace faktorů vedla k výraznému omezení nové výstavby kancelářských prostor. Konkrétní data mluví jasně. Podle dat Prague Research Forum od června 2022 do konce loňského roku v Praze nezačala stavba žádné administrativní budovy. Dokončeno bylo 98 400 metrů čtverečních, což je stále výrazně pod dlouhodobým průměrem, meziročně zhruba o třetinu.

V letošním roce bude výsledek podle Pavla Nováka ze Savills ještě horší. „V roce 2024 bude dostavěno cca 84 000 metrů čtverečních v deseti budovách. V šesti případech jde o rekonstrukce, u čtyř novostaveb naopak započala výstavba ještě před červnem 2022,“ uvedl vedoucí oddělení pronájmu kanceláří.

V loňském roce dokončila tři komerční budovy například Penta Real Estate. Dvě v lokalitě Rezidence Waltrovka a budovu Masaryčky u Masarykova nádraží. V letošním roce ale další nezahájí. „Máme ale několik projektů v přípravě,“ říká Pavel Streblov, obchodní ředitel společnosti Penta Real Estate.

Na realizaci podle jeho slov čeká například budova Churchill III u Hlavního nádraží nebo budova bývalé pošty v Hybernské ulici, kterou čeká přestavba na kanceláře a coworkingové prostory.

Navzdory nepříznivé situaci na trhu mluví o začátcích stavby například Leoš Anderle, výkonný ředitel společnosti Sekyra Group, a to konkrétně o kancelářské budově České spořitelny v rámci projektu Smíchov City.

„Přípravné práce se již rozběhly,“ uvedl ředitel developerské skupiny. Budoucí sídlo České spořitelny je součástí projektu, který je svou velikostí jedním z vůbec největších v Česku. Stavba byla zahájena v září 2020 a má probíhat až do roku 2032.

Nejméně za deset let

Další rok s omezenou výstavbou administrativních budov, který experti na pražském trhu očekávají, se ale naplno projeví o další rok později.

„V roce 2025 spadne objem dokončené výstavby na nejnižší úroveň za minimálně posledních deset let a plocha nově postavených kanceláří nejspíše nepřesáhne ani 17 000 metrů čtverečních,“ predikuje Novák ze Savills.

Vývoj by v dlouhodobém horizontu mohl znamenat problém pro tuzemské firmy, protože postavené kanceláře již nemusí stačit.

„Je tím narušen přirozený životní cyklus trhu budov, kdy staré budovy dosluhují a nedokážou nabídnout moderní řešení a často mění využití z kanceláří na jiné (byty, hotely), a naopak nové stavby dokážou reagovat na moderní požadavky (energetická úspornost, efektivita, estetika či komfort pro zaměstnance),“ upozorňuje vedoucí oddělení pronájmu kanceláří Savills.

Z rostoucího problému budou profitovat hlavně pronajímatelé. Přetlak poptávky totiž vyžene ceny nájemného prudce vzhůru.

„Očekáváme další růst nájemného. Registrujeme, že poptávka po kancelářích se zvyšuje. Souvisí to mimo jiné s implementací ESG (udržitelné investování, pozn. redakce). Řada nájemců se chce přesunout do nových prostor, které plní všechna environmentální kritéria,“ potvrzuje Leoš Anderle, výkonný ředitel Sekyra Group.

Nejistota v celé Evropě

Nejistotu na trhu s komerčními nemovitostmi není vidět ale pouze v Česku. Sleduje ji celá Evropa. Podle dat společnosti Morningstar se už téměř rok stahují z realitních fondů drobní investoři. Měsíčně z nich vyberou zhruba miliardu eur. Důvodem je už zmiňovaný vývoj úrokových sazeb. Vzhledem k tomu, že éra levných peněz je pryč, fondy ztratily na atraktivitě, píše například agentura Bloomberg.

Právě na sazbách bude stát další vývoj. Pokud by Evropská centrální banka přistoupila k jejich snížení, atraktivita trhu by mohla opět růst. ECB od loňského podzimu drží základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta, zatímco americká centrální banka (Fed) má základní úrok v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Sazby jsou tak nejvýše za více než 20 let.

Optimistický je kolem budoucnosti tuzemského trhu například Tomáš Trčka, generální manažer realitního fondu Trigea ze skupiny Partners.

„Stále věřím kancelářím. Firmy stále řeší, jestli je home office v pořádku, nebo ne. Z mých zkušeností ale mohu říci, že rozhodně žádný masivní přechod na práci z domova nenastal. Proto si myslím, že z hlediska potřeby kancelářských prostor na tom tato část trhu není špatně,“ uvedl.

Neobsazenost kanceláří ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku klesla na 7,2 procenta a celková rozloha volných kanceláří na konci roku dosáhla 280 700 metrů čtverečních.

remspace/seznamzpravy.cz

Nejen autobusové nádraží na Florenci a přilehlé pozemky si odnáší skupina Penta Investments Marka Dospivy z rekordního obchodu ze závěru loňského roku. Převzetí původně autobusového přepravce ČSAD Praha holding totiž představuje nebývale bohatý skalp, který agilní skupině přihrál řadu dalších pozemků a staveb, o nichž se zatím příliš nemluví.

Penta se díky obchodu, údajně největšímu na poli realitního byznysu v historii skupiny s hodnotou přes čtyři miliardy korun, nenápadně dostala do pražských lokalit, kde dosud dominují její konkurenti.

Aktuálně se totiž její klíčové projekty nachází v centru Prahy kolem Masarykova nádraží a zmiňované Florence, v Nuslích, kde buduje rezidenční komplex kolem někdejšího pivovaru, v Jinonicích, kde pokračuje s výstavbou nové čtvrti Waltrovka, v okolí Vítězného náměstí a Julisky a také ve Vysočanech, kde spolu s Karlem Pražákem bude stavět kolem O2 areny.

Nicméně díky převzetí ČSAD Praha, respektive jeho mateřské společnosti Rextim holding, nově nakoukne také do okolí smíchovského nádraží a na Rohanském nábřeží, kde rozvíjí své životní projekty developer Luděk Sekyra, nakoukne na pražskou periferii prostřednictvím pozemků u Rozvadovské spojky na Zličíně a menší pozemky získá také na Pankráci.

„Podzimní akvizice nás skutečně dostává do hry i v dalších důležitých rozvojových lokalitách v rámci Prahy. Získali jsme atraktivní pozemky na Smíchově nebo v Karlíně, v obou těchto lokalitách v nadcházejících letech proběhne rozsáhlá výstavba,“ potvrzuje generální ředitel Penta Real Estate Petr Palička. Podle něj nyní skupina vyhodnocuje, jak s pozemky naloží. Zda má smysl je rozvíjet vlastními silami, nebo je nabídnout k prodeji developerům, kteří mají ve zmiňovaných lokalitách hlavní slovo.

V oblasti karlínského nábřeží jde o pozemek odstavného parkoviště o rozloze pět tisíc metrů čtverečních nedaleko nově vzniklé lávky HolKa, která propojuje Karlín a Holešovice. Je tedy poměrně vzdálen od nově vznikající čtvrti Rohan City z dílny Sekyra Group. „Je to ale vynikající místo pro luxusní rezidenční výstavbu a dobře zapadá do naší dlouhodobé strategie,“ říká Palička.

Naproti tomu pozemek Na Knížecí, na kterém se také nachází parkoviště, leží přímo v těsném sousedství vstupu do metra Anděl, autobusového nádraží a Sekyrovy nové čtvrti Smíchov City. Bude ho přímo lemovat nová ulice pojmenovaná po malířce Toyen.

„Je to fakticky vstupní brána do nové čtvrti okolo smíchovského nádraží. V této lokalitě bude určitě nutná koordinace se Sekyra Group,“ zamýšlí se Palička. Oba významní pražští developeři se zatím spíše oťukávají.

„Jsme si vědomi, že Penta získala pozemky Na Knížecí. Na náš development Smíchov City toto vliv nemá. Projekt ani jeho případná změna neovlivní urbanistickou koncepci daného území,“ říká šéf Sekyra Group Leoš Anderle.

Další perlou v majetku Penty se nově stala také táhlá budova v Perlové ulici v centru Prahy. I ta patřila akvírované společnosti Rextim holding. V budově se nachází kromě obchodů a restaurací také hotel Perla. V tomto případě ale Palička počítá spíše s prodejem.

„Náš klíčový byznys je development a nová výstavba, spíše než dlouhodobá správa nemovitostí,“ vysvětluje zkušený manažer.

Další zajímavou nemovitostí, získanou společně s ČSAD Praha, je palác na rohu Opletalovy a Washingtonovy ulice, kde dnes sídlí například jazyková škola, advokátní kancelář a některé další firmy. Historická budova s výhledem na Vrchlického sady a hlavní nádraží by se podle Paličky mohla změnit v luxusní hotel či apartmánový dům.

To jen potvrzuje, že Dospivova Penta je v dnešním pojetí hlavně realitním hráčem. Bez ohledu na působivé evropské tažení Dr. Maxe, sázkovou kancelář Fortuna či mediální skupinu Vltava Labe Media. Skupina, která kdysi kupovala firmu za firmou, nebála se tvrdých střetů ani náročných restrukturalizací, bude i letos mířit zejména na velké realitní cíle.

remspace/Hospodářské noviny

Rok 2023 se nesl ve znamení významných změn v oblasti udržitelnosti a environmentálních, sociálních a správních (ESG) standardů, které mají hluboký dopad na podnikání a společnost a je více než jisté, že rok 2024 bude v tomto trendu pokračovat. Zásadní roli budou opět hrát digitalizace a integrace nejnovějších technologií a výrazně zamíchat kartami mohou volby, které letos čekají celou řadu klíčových zemí nejen v Evropě.

Prvním a možná nejvýznamnějším milníkem roku 2024 bude plná implementace Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), která rozšiřuje požadavky na firmy v EU v oblasti reportování dopadů jejich byznysu na životní prostředí a společnost. „Tato nová povinnost se dotýká více než tisícovky firem v České republice. Vzhledem k tomu, že reporty musí být odesílány přímo na Ministerstvo financí, dá se očekávat, že implementace CSRD zvýší transparentnost a závazek firem vůči udržitelným praktikám,“ říká Karel Kotoun ze společnosti Green0meter. Další klíčové regulace zahrnují Corporate Sustainability Due Diligence Directive (CSDDD), Green Claims Directive, a rozšíření EU Taxonomie, které společně zvyšují laťku pro to, co se považuje za „zelené“ a etické podnikání. Významným krokem je také nová regulace EU zaměřená na odlesňování a biodiverzitu, která se snaží omezit globální dopad evropské spotřeby na ztrátu lesů a biologické diverzity.

Finanční sektor a zelené financování

Ve finančním sektoru se očekává další posun směrem k větší podpoře zelených projektů a udržitelných investic. „Banky a regulátoři se už nyní zaměřují na zelené financování prostřednictvím daňových úlev, záruk a půjček. Ještě více pak posílí trend, který jsme měli možnost sledovat již v předchozím roce, a to fakt, že banky při posuzování financování svých korporátních klientů obecně mnohem více řeší jejich vztah k udržitelnosti,“ vysvětluje Karel Kotoun. Do popředí se také znovu dostávají uhlíkové kredity a offsety jako potenciální nástroje pro dosažení uhlíkové neutrality, kritice ze strany některých odborníků navzdory.

Volby a jejich vliv na ESG

V letošním roce se očekává historicky vysoká účast ve volbách po celém světě, což může mít zásadní vliv na směřování ESG politik a regulací – od urychlení nastolených trendů až po zásadní změny. Výsledky v klíčových zemích jako jsou Spojené státy americké, Indonésie a Evropská unie tak mohou určit budoucí trajektorii udržitelnosti a klimatických opatření.

Technologie a udržitelnost

Klíčovou roli v přechodu na udržitelnější budoucnost hrají technologie a digitalizace, která představuje nezbytnou podmínku pro efektivní sběr a správu dat týkajících se udržitelnosti. „Umělá inteligence a automatizace přináší nové možnosti pro optimalizaci uhlíkového účetnictví, energetické spotřeby a dopravy a přímé zachytávání CO2 z atmosféry nabízí řešení pro snižování emisí v nejznečištěnějších oblastech. Nástroje pro automatizaci reportingu a sběr dat pak umožňují lepší přehled a kontrolu nad environmentálním dopadem,“ vyjmenovává Karel Kotoun ze společnosti Green0meter, a dodává: „Firmy, které přijmou digitální transformaci a nejnovější technologie, efektivně integrují principy udržitelnosti do svého byznysu a přijmou digitalizaci pro sběr dat, budou mít významnou konkurenční výhodu.“

remspace/Green0meter

K obvyklé hranici 2 mld. EUR by se měl v letošním roce přiblížit objem realitních transakcí v České republice. Nasvědčuje tomu hned několik velkých obchodů dojednaných v posledních týdnech. Hlavním hybatelem investičního trhu zůstává tuzemský kapitál – signifikantní je jedna z největších změn majitele poslední doby, prodej OC Arkády Pankrác, který získal český nemovitostní fond Trigea ze skupiny Partners. Obchod se kvůli posuzování Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže promítne do investiční bilance až v letošním roce. Podle realitně-konzultantské společnosti 108 REAL ESTATE nepůjde o jedinou maloobchodní nemovitost: evergreen v podobě retail parků doplní i akvizice několika obchodních center nebo nákupních domů.

„Investoři využívají kompresi cen u některých retailových nemovitostí, které neprožívaly nejsilnější roky. A věří v rostoucí spotřebu domácností, které disponují rekordními úsporami i vyhlídkou růstu platů,“ komentuje vývoj Jakub Holec, ředitel 108 REAL ESTATE. Před-dohodnutých je několik transakcí i z oblasti kanceláří nebo industriálních areálů. Zásadním impulsem pro akceleraci investic se stane očekávané snížení úrokových sazeb Českou národní bankou.

Rostoucí aktivitu investičního trhu dokládá i konec loňského roku. Během tři měsíců bylo uzavřených 16 transakcí, což je nadstandardní počet. Suverénním hybatelem byl český kapitál – ať už prostřednictvím nemovitostních fondů, investičních skupin nebo i privátních osob. Objektem jejich zájmu nejsou jen tradiční nemovitostní segmenty, ale rovněž rezidenční stavby – bytové nájemní domy, bydlení pro studenty nebo seniory. Ostatně jejich objem transakcí se v posledním kvartálu 2023 takřka vyrovnal kancelářskému sektoru.

Chuť nakupovat deklaruje řada investičních společností. Důvodem jsou korekce na úrovni cen požadovaných stávajícími vlastníky i nakumulované robustní finanční prostředky. „Naprostá většina obchodů probíhá za využití externího bankovního financování nebo je následně bankami refinancována. Proto je zásadním parametrem úroková míra. Vzhledem k očekávání jejího zásadnějšího poklesu se akceleruje řada předjednaných transakcí,“ doplňuje Michal Diviš, vedoucí investičního oddělení 108 REAL ESTATE.

Dalším podstatným impulsem bude uvolnění výrobních, průmyslových objektů nebo utlumení výroby v některých segmentech. Jde o reakci především zahraničních vlastníků na vysokou cenu energií – podle 108 REAL ESTATE míří nejčastěji do Polska nebo na Balkán. Je ovšem množství firem, které naopak konsolidují své evropské nebo globální kapacity v České republice. „Vzhledem k produktu sale-and-leaseback máme velmi komplexní informace o tomto subsegmentu. Stále vyšší počet firem se zbavuje svých nadbytečných nemovitostí a volí nájem nebo relokaci do modernějších, efektivnějších a v důsledku finančně dostupnějších prostor,“ vysvětluje Darek Vodehnal, Senior Associate investičního oddělení 108 REAL ESTATE.

Vývoj na trhu průmyslových prostor by měl rozpohybovat také prodávající i kupující. Významnější industriální transakce neproběhla už déle než rok. Aktuálně je však hned několik změn vlastníka těsně před dokončením. A skladové i výrobní prostory by se měly opět významněji propsat do investiční bilance – podobně jako je na trhu citelnější zájem o hotely a ubytovací zařízení nebo již zmíněné nákupní galerie a centra, nezřídka na obchodních třídách. „Očekáváme markantní příliv zahraničního kapitálu do tuzemských nemovitostí. Česká republika je stále považována za jeden z nejspolehlivějších přístavů pro investice,“ uzavírá Jakub Holec.

remspace/108 REAL ESTATE

V době palčivých energetických výzev se v Brně propojují dvě firmy, které pomáhají svým klientům téma udržitelnosti strategicky pojmout. Společnost PKV BUILD, vedoucí hráč v energetickém poradenství, podepsala nájemní smlouvu s předním developerem udržitelných budov CTP. Nové kancelářské prostory v budově I, kterou v současnosti buduje CTP ve svém prémiovém kancelářském areálu Vlněna v Brně, poskytnou firmě nejen nejnovější technologie a udržitelná řešení, ale také téměř 3000 m² kanceláří na celkově čtyřech patrech, a to již na konci tohoto roku.

Úspěch a růst PKV v oblasti energetického poradenství úzce souvisí s dynamickou transformací evropské energetiky, která se stále více zaměřuje na udržitelnost, energetickou soběstačnost a integraci obnovitelných zdrojů energie. Společnost PKV se této problematice věnuje již jedenáct let, během kterých dělá z udržitelné energetiky zdroj zisku a soběstačnosti pro firmy i města. Spolupráci s developerem CTP navázala PKV v roce 2020, kdy si firma pronajala v areálu Vlněna necelých 900 m² kanceláří. Po roce dynamického růstu se jejich tým zvětšil natolik, že se dceřiná společnost Enmon přestěhovala do coworku CTP Clubco. V současnosti celý tým PKV čítající přes 130 expertů na energetiku obývá dvě patra ve Vlněně a chystá se na stěhování do prémiových kanceláří v budově I, které pro ně developer přizpůsobuje.

Budovu I staví CTP v místě bývalého brněnského brownfieldu. Stavba se bude pyšnit unikátní skleněnou pilovitou fasádou a bude vybavena nejnovějšími smart technologiemi, včetně chytrého osvětlení nebo kontrolou kvality vzduchu. Díky těmto technologiím, spolu s cílením na minimální uhlíkovou stopu a získání nejvyšších certifikací BREEAM a WELL, aspiruje tato stavba navržená Studiem acht na titul nejmodernější a nejudržitelnější kancelářské budovy v Evropě. Výška 61 metrů a investice 600 milionů korun podtrhují její význam a příspěvek k přeměně městského prostoru, nastavující nové standardy pro pracovní prostředí budoucnosti.

Zdroj fotografie: CTP

remspace/CTP

Nový majitel chátrající budovy bývalého vyšehradského nádraží v Praze 2 plánuje budovu zrekonstruovat v původní podobě, v dolní části budou obchody a služby a v horní byty. Po obou stranách pak vyrostou budovy s malými byty. ČTK to dnes sdělila Hanka Hejsková, mediální zástupkyně firmy Karlin Port Real Estate, která památku koupila. Architekt projektu Ivo Nahálka ČTK řekl, že na projektu pracuje téměř dva roky a je předjednaný s památkáři. Právě na památkové ochraně nádraží v minulosti záměry bývalých majitelů pohořely.

Nový majitel získal v minulých měsících budovu z počátku 20. století od oficiálně neznámého majitele, který ji vlastnil přes firmu registrovanou na Kypru. Památkově chráněný objekt prodaly České dráhy v roce 2007, nádraží tam přestalo fungovat roku 1960. Různí investoři plánovali objekt přestavět, nikdy se jim však nepodařilo prosadit přestavbu u památkářů, a budova tak dlouhodobě chátrá.

„Využití bude víceúčelové, na části plochy představíme propracovaný projekt takzvaných micro-apartments v podobě, jaká zatím v Česku není k vidění. Celkově půjde o náklady okolo 700 milionů korun,“ uvedl zakladatel a managing partner Karlin Port Real Estate Milorad Miško Miškovič. Byty, které plánuje v budově nádraží a na okolních pozemcích vybudovat, chce vložit do svého investičního fondu Opportunity Real Estate Fund SICAV. Na projektu spolupracuje s investiční skupinou Aristo.

Záměr počítá se zhruba 170 malými byty a ateliéry o ploše mezi 20 a 43 metry čtverečními, většina jednotek nepřesáhne plochu 25 metrů. Podle Nahálky má rekonstrukce nádraží v co nejvyšší míře zachovat jeho původní podobu. Byty v horní části budovy podle něj vzniknou v podkroví a v prostorách, kde dříve byly kanceláře.

Po obou stranách památky podle plánu investorů vyrostou novostavby s byty, které budou s bývalým nádražím propojené prosklenou pasáží na úrovni ulice. Propojenými budovami bude podle architekta možné projít i na druhou stranu směrem k železničním kolejím, kde bude další pasáž. V podzemí budou garáže. Koncept takzvaných mikrobytů počítá s tím, že nabídne obyvatelům domů řadu služeb, mezi nimi i sdílené prostory jako prádelnu, tělocvičnu nebo společenskou místnost.

Nový majitel nádraží Vyšehrad plánuje budovu zrekonstruovat v původní podobě, v dolní části budou obchody a v horní byty. Vedle vyrostou bytové domy.

„Budeme připravovat v krátké době záchranné práce,“ řekl Nahálka s poukazem na špatný stav budovy. Nádraží se před několika lety začala propadat střecha a poté bylo nutné uzavřít kvůli bezpečnosti přilehlý chodník. Nový majitel koupil areál i s původním projektem, se kterým bývalý vlastník neuspěl u památkářů. „Budeme navazovat na původní záměr formou změny stavebního povolení, ale fakticky to bude nový projekt,“ vysvětlil architekt.

Dodal, že jeho ateliér na projektu pracuje už téměř dva roky. „Máme jej předjednaný s památkáři a v tomto směru by neměl být žádný problém,“ uvedl. Miškovič doplnil, že Nahálkův tým se na záchranu historických budov specializuje a v minulosti s ním už spolupracoval na dvou administrativních projektech v Karlíně.

zdroj a fotografie: ČTK

remspace/ČTK

Vítěz mezinárodní architektonické soutěže na podobu mrakodrapu, který má vzniknout v centru Ostravy, bude znám v dubnu. Je to o měsíc později, než se původně předpokládalo. Na návrzích pracuje pět architektonických studií, kterým byl termín prodloužen proto, aby mohla lépe rozpracovat podněty a připomínky města a investora. Jde především o dopravní napojení stavby, řekla dnes ČTK mluvčí projektu Michaela Vávrová. Objekt by měl být jednou z dominant krajské metropole.

Termín pro odevzdání návrhů je nyní stanoven na první březnový týden, v dubnu by pak porota měla rozhodnout o vítězi. Stavba má být v lokalitě nazývané Slza u Fora Nová Karolina. V minulosti stavbu kritizovali někteří zastupitelé, kteří ji označili za zcela zbytečnou. S vyhlášením architektonické soutěže počítal dodatek smlouvy mezi městem a investorem. Podoba projektu se totiž v minulosti několikrát měnila.

Původně se hovořilo o výškovém objektu s jednou věží s ambicí být nejvyšší budovou v České republice, pak o variantě dvou věží. „Výšková budova bude tvořená dvěma věžemi. Ve vyšší věži vzniknou byty, zatímco v nižším ‚sourozenci‘ budou kanceláře, hotel, restaurace, SPA, kongresové prostory či obchody. Aktuálně probíhající soutěž s názvem Ostrava Towers Complex řeší jak podobu výškové budovy, tak veřejný prostor v jejím okolí i navazující dopravní infrastrukturu,“ uvedla Vávrová.

Jména studií zapojených do soutěže zatím zveřejněná nebyla. Podle Vávrové to schválené podmínky neumožňují až do doby, než budou vyhlášeny výsledky. Už dříve ale uvedla, že jde o studia, která projektují stavby ve světových metropolích a s architektonickými soutěžemi tohoto formátu mají zkušenosti.

Zástupci studií se v prosinci měli možnost zúčastnit workshopu za účasti investora, porotců a zástupců města Ostravy. Na něj navázalo i další on-line setkání. „Prosincový workshop jsme spolu s ostatními porotci vyhodnotili jako přínosný. Proto jsme iniciovali ještě on-line setkání předtím, než architekti začnou své návrhy finalizovat,“ uvedl Tomáš Häring, zakladatel RT TORAX Group, která je investorem stavby.

Zahájení stavby investor plánuje na rok 2028, předpokládány termín dokončení a zahájení provozu pak do roku 2032. „Jsme rádi, že se architektonická soutěž na podobu mrakodrapu koná a poctivě se diskutují architektonické, urbanistické i dopravní otázky spojené s touto stavbou. Nová budova vyroste v srdci města a velice nám záleží na tom, aby se zařadila mezi dominanty, na které může být Ostrava hrdá,“ uvedl primátor Jan Dohnal (Spolu).

remspace/ČTK

Výrobní hala společnosti Jungheinrich v Panattoni Parku Chomutov North získala ekologickou certifikaci BREEAM New Construction v úrovni Excellent. Díky tomu developerská společnost Panattoni překonala další milník v udržitelné průmyslové výstavbě. V Česku dosáhla už na 1 000 000 metrů čtverečních vystavěných ploch, které obdržely tuto přísnou mezinárodní certifikaci udržitelnosti. Celkem má Panattoni v tuzemském portfoliu 38 certifikovaných budov, z toho 5 projektů dosáhlo na nejvyšší stupeň certifikace na úrovni Outstanding.

Budova společnosti Jungheinrich v Panattoni Parku Chomutov North, jehož výstavbu financovala investiční skupina RSJ, patří k nejmodernějším závodům na výrobu manipulační techniky na světě. Šetrnost k životnímu prostředí je patrná na každém kroku. Projekt má nadstandardní izolaci, venkovní žaluzie a tepelné čerpadlo, které šetří náklady na energie. Udržitelnost potvrzuje i využití dešťové vody pro splachování v průmyslové zóně. Celý projekt Panattoni Parku Chomutov North vyniká rozsáhlou investicí do podpory biologické rozmanitosti v okolí průmyslové zóny. V areálu vznikla dvě biocentra, kde bylo vysázeno 443 stromů a téměř 14 000 keřů. Prostor biocenter zůstane neoplocen, přirozeně tak naváže na revitalizaci přilehlých břehových porostů a stávajícího biokoridoru. Na vhodných místech jsou vyhloubeny tůňky pro zvýšení místní druhové rozmanitosti. Z doplňujících opatření lze též zmínit luční porosty či budky pro různé druhy ptactva i netopýrů a kamenné zídky pro chráněný druh ještěrek. Celá výstavba probíhala pod odborným biodozorem.

Po započítání certifikace budovy Jungheinrich tak má Panattoni ve svém portfoliu na českém trhu již přes jeden milion metrů čtverečních vybudované průmyslové infrastruktury, která splňuje přísná kritéria s ohledem na životní prostředí. Pozici lídra na českém trhu podtrhuje fakt, že Panattoni vystavěla hned 38 z celkových 123 tuzemských komerčních a průmyslových projektů, které obdržely certifikaci BREEAM New Construction.

„Koncem roku 2020 jsme oznamovali překročení hranice 500 000 metrů čtverečních certifikovaných budov. Fakt, že jsme toto číslo zdvojnásobili už za další tři roky, mě naplňuje ohromnou radostí. Zájem o budovy stavěné s ohledem na udržitelnost roste a požadavky klientů jsou stále ambicióznější, což nás těší. Daří se nám tak pomáhat plnit vize a cíle v oblasti ESG nejen naší společnosti, ale zejména našich klientů. Kromě ohledů na životní prostředí si zakládáme i na dobrých vztazích s komunitami a samosprávami, kde působíme,“ říká Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko.

Nejvyšší ocenění Outstanding dle certifikace BREEAM New Construction získalo už 5 budov v těchto zónách: Panattoni Park Cheb South, Panattoni Park Stříbro, Panattoni Park Kojetín a Panattoni Park Pilsen West II. Hala společnosti AUTODOC v Panattoni Parku Cheb South dokonce nedávno obdržela rekordní skóre 94,2 procenta dle BREEAM 2016 New Construction, čímž se projekt stal nejudržitelnější průmyslovou budovou světa.

Společnost Panattoni buduje průmyslovou infrastrukturu velkého a často strategického rozsahu. Současně s přehledem vede žebříček výstavby s měřeným dopadem na životní prostředí dle certifikace BREEAM New Construction. Minimalizace CO₂ stopy a co nejmenší energetická náročnost objektu jsou signifikantní u všech budov v portfoliu společnosti Panattoni. Developer je také lídrem udržitelného rozvoje v celé Evropě, ačkoli vstoupil na evropský trh v roce 2005 jako jedna z posledních společností v tomto oboru. Všechny nové projekty cílí na nejvyšší stupně certifikace BREEAM New Construction na úrovni Outstanding či Excellent.

zdroj fotografie: www.panattonieurope.com

remspace/Panattoni Development Company

Na pražském smíchovském nádraží dnes začne jeho modernizace, která bude zahrnovat opravu kolejí a nástupišť, přestavbu obou podchodů a jejich prodloužení či vybudování výtahů. Práce se podle mluvčí Správy železnic (SŽ) Nely Eberl Friebové uskuteční za plného provozu a hotové mají být do tří let. Správa plánuje také rekonstrukci nádražních budov a pražský magistrát chce na nádraží vybudovat dopravní terminál pro MHD.

Podle mluvčí si rekonstrukce nádraží vyžádá jen dílčí omezení pohybu cestujících ve stanici. K nástupu do vlaků budou využívat jen část nástupišť. Vzniknout má podle mluvčí i jedno provizorní nástupiště. Práce pro SŽ provede konsorcium firem Metrostav TBR, OHLA ŽS, Hochtief CZ a Elektrizace železnic Praha, které uspělo v tendru s cenou 4,14 miliardy korun bez DPH.

Most přes Nádražní ulici bude po dokončení rekonstrukce tříkolejný. Na něj má podle představy SŽ navazovat nový tříkolejný most mezi Smíchovem a Podskalím, který má nahradit železniční most přes Vltavu. Součástí rekonstrukce nádraží je také výstavba lávky směrem k Radlické ulici, která umožní lidem přístup na jednotlivá nástupiště a zároveň propojí stanici s novou čtvrtí vznikající na Smíchově. Nahradí lávku, která musela ustoupit bytové výstavbě. Stavba nové lávky podle Eberl Friebové vyjde na 314 milionů korun.

Kromě toho plánuje SŽ rekonstrukci nádražních budov. Vypsala k tomu tendr s předpokládanou hodnotou 28,7 milionu korun na projektanta. Kromě opravy nádražní budovy budou práce zahrnovat i stavbu nového křídla, hotovo má být podle dřívějších informací v roce 2028.

Třetí velký projekt, který je na nádraží v plánu, má na starosti magistrát. Koncem roku vypsal tendr s předpokládanou hodnotou osm miliard korun bez DPH na stavbu dopravního terminálu, který nahradí autobusové nádraží Na Knížecí a bude zahrnovat i záchytné parkoviště P+R. Autobusy budou nově stavět nad úrovní železnice, cílem města je propojit všechny druhy městské hromadné dopravy. Zahájení stavby město předpokládá na konci příštího roku a dokončení do konce roku 2030.

Smíchovské nádraží bylo otevřeno jako druhá velká stanice v Praze v roce 1862. Nynější budova stanice byla postavena v 50. letech minulého století. Nádraží patří k nejvytíženějším železničním uzlům v Praze, a to spolu s Masarykovým a hlavním nádražím, na které bylo napojeno deset let po svém vzniku.

ČTK