K západním standardům máme ještě hodně daleko – takto nijak pozitivně hodnotí Petr Palička, hlava společnosti Penta Real Estate, domácí poměry ve výstavbě. Skutečností nicméně je, že developerská součást skupiny Penta hlavně v Praze staví ostošest a především plánuje další rozsáhlé a doslova městotvorné projekty, zejména v lokalitě Masarykova nádraží.

Airbnb již v roce 2017 zabíralo 48,2 % trhu s krátkodobým bydlením a celkový počet přes Airbnb nabízených ubytovacích zařízení se v Praze vyšplhal na 18,6 tisíc s více než 70 000 nabízenými lůžky. Krátkodobé pronájmy, ještě před nedávnem okrajová záležitost, se staly rovnocenným soupeřem hotelů, penzionů a hostelů. V minulých letech došlo nejen v metropoli k překotnému rozvoji krátkodobých pronájmů prostřednictvím služeb jako např. Airbnb –…

vám přeje celý kolektiv Stavebního fóra. Letošní rok je zatím poměrně dramatický, všichni protagonisté realitního trhu si proto klidný odpočinek jistě zaslouží. Stejně jako přání, aby na podzim události nabraly ten správný směr.

Komunikativní i materiální participace je východiskem specifického budování a bydlení, které je v českém prostředí označováno jako cohousing – aniž by zde byl uskutečněn nebo se alespoň blížil realizaci jediný projekt takového typu. V Německu jsou takové projekty častější a jsou uváděny v život skupinami lidí, sdružených v Baugemenischaft nebo Bauherrengemeinschaft, tedy ve stavebním družstvu nebo společenství stavebníků.

Nabídka kancelářských prostor v letošním roce poroste zejména v hlavním městě, kde se čeká její zvýšení o 5,5 %. Růst tady ale zaznamená i poptávka, a to odhadem o 4,5 %. V ostatních regionech České republiky přitom bude tempo růstu nabídky oproti hlavnímu městu méně než poloviční (2,4 %), přičemž developerské firmy podle ankety CEEC Research udrží tuto úroveň (2,2 %) i v dlouhodobém horizontu.

„Před třemi roky bych si myslel, že něco takového vůbec není možné!“ zkonstatoval rezignovaně Roman Ženatý ze společnosti Deloitte na nedávném diskusním setkání Stavebního fóra. Jeho povzdech se týkal nedávného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které ukončilo známou daňovou kauzu, v níž hlavní roli hrají daňově uznatelné náklady za konzultační, marketingové a podobné služby poskytované v rámci jedné skupiny, jinak řečeno mezi spřízněnými osobami. Znění tohoto rozsudku „skupinové“ daňové poplatníky rozhodně nepotěší.

A nyní zpátky k participaci: vraťme se ke komunikativnímu aspektu architektury. Fasády budov se pokrývají elektroluminiscenčními diodami – stávají se obrazovkami, které vysílají do blízkého i vzdáleného okolí obrazy, ve spojení s reproduktory také zvuk. Společně tedy jde o kompletní audiovizuální díla, především reklamu.

Hluk v open-space kancelářích je častokrát přehlížený problém, přitom však silně ovlivňuje schopnost soustředění, pohodu a zdraví všech jejich „obyvatel“. To se samozřejmě odráží jak na efektivitě práce, tak na celkové atmosféře na pracovišti. Dlouhodobá přítomnost hluku na pracovišti pak přímo pro toho, kdo je jeho působení vystaven, představuje riziko zvýšeného výskytu kardiovaskulárních onemocnění a také psychických poruch, zejména depresí.

Loni bylo v České republice vybudováno o polovinu víc zelených střech než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 000 metrů čtverečních. Je to plocha, která podle výpočtů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) odpovídá 18 fotbalovým hřištím nebo 4,3násobku rozlohy Václavského náměstí.

Architektura - má-li být „bydlením“ v původním slova smyslu - musí být sdílená, musí nabízet prostor pro participaci. Měla by tedy být „cool“! Je naše současná, moderní architektura „cool“?

Manažerské služby nebo marketingová podpora jsou nejběžnějším typem služeb, které jsou v rámci skupiny společností poskytovány. Poskytování těchto služeb, které mají své ekonomické opodstatnění, však skrývá určité daňové nástrahy, které je potřeba mít na paměti. A to zejména s ohledem na to, že finanční úřady čím dál více zaměřují pozornost na problematiku vnitroskupinových transakcí.

Zpřísnění podmínek pro získání hypotečního úvěru, které podle všeobecného očekávání Česká národní banka oznámí tento týden, výrazně ovlivní dostupnost bydlení velké skupině populace české republiky. A to bohužel v negativním smyslu.

Pátý měsíc roku byl na realitní události poměrně chudý. Zásluhu na tom takřka určitě má bytová výstavba, která je stále – hlavně v Praze, ale i v Brně – dosti ochromená. Jakýmsi nadějným světlem černočerného tunelu výstavby v Praze nicméně je rozhodnutí magistrátu nebránit výstavbě hotelu Ritz-Carlton u Staroměstského náměstí. Jak to ale bude na pražské radnici vypadat po podzimních volbách, to si nikdo netroufá ani odhadovat.

Exkursí k Heideggerově ontologii a fenomenologii a k Hölderlinově poezii jsme absolvovali okruh od participativních aspektů architektury a veřejného prostoru, od rezonance a komunikace společensko-kulturních hodnot a od jejích sdílení zpět k nim samým. Nebyla to cesta jednoduchá, pro řadu z nás možná málo záživná – ale určitě nebyla zbytečná. Rozhodující roli komunikativního aspektu architektury, zásadní význam sdílení této komunikace ve společenském kontextu a roli fyzického, urbánního veřejného prostoru jako platformy komunikace, o kterou se nám jedná, nyní už můžeme považovat za nepochybné. S tímto zjištěním můžeme postoupit k nahlížení komunikace, sdílení a veřejného prostoru v kontextu médií.

„Musíme znovu zvážit, CO a JAK budeme povolovat a KDO to bude dělat. Na to ale nebude stačit jen nový stavební zákon. Musíme rekodifikovat celou oblast veřejného stavebního práva!“ – tvrdí Marcela Pavlová, která má na ministerstvu pro místní rozvoj na starosti právě stavební řád. „To bychom museli vyměnit celé MMR, kde dnes vládnou katastrofické poměry. S lidmi, kteří tam sedí dvacet třicet let, nic nedokážeme!“ – kontruje architekt Roman Koucký, který je na IPRu hlavním protagonistou tvorby Metropolitního plánu.

Projekt hotelu na pražském Staroměstském náměstí, o němž se dříve mluvilo jako o hotelu U Sixtů, dnes – podle předpokládaného provozovatele – jako o Ritz-Carltonu, se opět oživuje. Rekonstrukce a adaptace devíti historických domů v centru Starého města má být zahájena během několika měsíců. „Stavební práce na tomto projektu byly ovšem poprvé zahájeny snad před více než dvaceti lety!“ – říká Michal Šourek z ateliéru MS architekti, který je autorem architektonického zpracování projektu.

Architektura vzniká až expozicí ve veřejném prostoru. Je totiž také komunikační fenomén – to je krédo práce ateliéru MS architekti. Jím se také řídí při revitalizaci někdejšího cukrovaru v Lenešicích u Loun či brownfieldu textilní továrny v Ústí nad Orlicí. O obou projektech si SF povídalo s architekty Michalem Šourkem a Milanem Ševčíkem.

Ukazuje se skutečně dobrý a praktický důvod zabývat se komunikativními aspekty architektury – využitím, nebo snad renesancí těch „starých“ a stávajících, a také perspektivami nových možností, podob a způsobů komunikace společensko-kulturních hodnot prostřednictvím architektury. Než se za nimi vydáme, zastavme se ještě jednou u Friedricha Hölderlina. Kdo je tento génius , kterého většina z nás doposud neznala?

Zájem o hypotéky letos oproti loňskému roku mírně opadl. Také proto, že část poptávky po úvěrech na bydlení místo hypotečních bank nyní sanují stavební spořitelny.V dubnu tak bylo podle dat serveru hypoindex.cz poskytnuto 7 896 hypotečních úvěrů, což je o necelých 8 % méně než loni, zatímco objem stavebních úvěrů o 26 % stoupl.

Když pražští rezidenční developeři oznamovali své výsledky za letošní první čtvrtletí, tvářili se u toho velmi kormutlivě. Jak jinak – nových bytů se v metropoli prodalo méně než před rokem a ještě o kousek méně než před dvěma lety. Brněnský development ovšem při podobné příležitosti mohl přímo ronit hořké slzy – 88 prodaných bytových novostaveb za tři měsíce na druhém realitním trhu republiky zní nejen tristně, ale přímo katastroficky.