Osmiprocentní navýšení cen svých prací plánují v současné době tři čtvrtiny domácích stavebních firem. Důvodem tohoto kroku je mimo jiné očekávané zdražení stavebních materiálů, které by se podle odhadů mělo pohybovat na sedmiprocentní úrovni. V průměru počítají ředitelé stavebních firem – podle poslední studie společnosti CEEC Reasearch - v tomto roce s marží 7 % a vytížeností svých kapacit na úrovni 88 %.

Kvůli jejich mizerné práci jsem málem přišel o život! – tak citoval tisk výrok pana X o firmě F, která poskytovala služby městu M. Pracovníci firmy F se poté dali do práce a za dva týdny zjistili, že toto obvinění je nepravdivé, neodpovídá skutečnosti a že jsou schopni ho pádnými argumenty vyvrátit. Jenže co dál? Média se na jejich názor neptala.

Ve vztahu k praxi byli evropští architekti oproti těm americkým ve dvacátých letech 20. století ve výhodě, kterou jim připravila první světová válka. Ta se přehnala Evropou, ale Ameriky se nedotkla. Jen na Starém kontinentu tak obce i státy čelily problémům, jejichž řešení bylo nepochybnou doménou architektury. Chyběly administrativní i výrobní budovy, které válka zlikvidovala, ze všeho nejvíc ovšem evropská společnost postrádala bydlení.

Byty v panelových domech, které jsou u nás stále vnímány jako nejdostupnější bydlení, zdražily v loňském roce zhruba o 15 %. Za posledních pět let pak přibližně o čtvrtinu. V posledních měsících dokonce jejich ceny rostou rychleji než u staré zástavby a nových developerských projektů. A v některých městech jsou podle údajů společnosti M&M reality už panelové byty dokonce dražší než ty ve staré cihlové zástavbě.

Produkce českého stavebnictví v letošním roce vzroste podle odhadů v průměru o 4,3 %, přičemž dařit se bude především velkým společnostem a firmám zaměřeným na pozemní výstavbu. Největší brzdou dalšího rozvoje je přitom podle managementu stavebních firem nedostatek pracovníků. Z analýzy českého stavebnictví, zpracované společností CEEC Research, přitom mj. také vyplývá, že další krize sektoru je očekávána v letech 2020 – 2021, někteří ředitele jsou ale přesvědčeni, že minulá krize ještě nebyla překonána.

První světová válka skončila – a architektura se stala moderní. Architekti konečně zpracovali všechny novoty, které se jedna za druhou objevovaly během 19. století, a dopracovali se k oné nové formě, kterou předpovídal Gottfried Semper před sedmdesáti lety. V Evropě se jí bude říkat (spíš) architektonická moderna (s „odbočkami“ konstruktivismu, Neue Sachlichkeit, De Stijl a neoplasticismu, …), v Americe (spíš) internacionální styl.

Expanze je jedním z důsledků a současně i podmínkou úspěšného podnikání ve všech oblastech ekonomiky, když větší společnosti musí vždy zvažovat i pronikání na zahraniční trhy. Platí to i pro development – a je všeobecně známo, že někteří protagonisté tohoto sektoru už mimo území České republiky své projekty realizovali. Na jejich zkušenosti i plány a úvahy těch, kteří zatím působí jenom na domácí půdě, jsme se zeptali v rámci ankety.

Minulý týden se odborné veřejnosti a pak i novinářům představila nová instituce – Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). Kromě chvályhodných cílů stojí SAR za zmínku i pro své spojení se zvučnými jmény- je to například Josef Pleskot, Zdeněk Fránek, Pavel Kliment a Dušan Kunovský, jenž je také zjevně spiritus movens sdružení. A ještě více pro svůj nanejvýš užitečný první praktický počin - anketu mezi Pražany na téma výstavby a rozvoje metropole.

Teorie architektury, která by odpovídajícím a soustavným způsobem vyhodnotila vývoj před-moderní architektury dlouhého 19. století ve společensko-kulturním, tedy industrializačním a epochálním kontextu, se dnes až na výjimky nepěstuje. Na jejím místě bývá předkládána popisná historiografie či publicistika, v lepším případě útržkovité postřehy bez nezbytných souvislostí. Výjimkou je již zmíněná kniha nedávno zesnulého britského teoretika architektury československého původu Dalibora Veselého Architektura ve věku rozdělené reprezentace/ Problém tvořivosti ve stínu produkce.

Od ledna do prosince roku 2017 bylo konkrétním projektovým společnostem zadáno 820 zakázek na projektovou přípravu v hodnotě 5,7 miliardy korun, což v obou sledovaných kritériích představuje významný meziroční nárůst. Z nejnovější analýzy společnosti CEEC Research také vyplývá, že naopak aktivita veřejných investorů ve vypisování nových výběrových řízení významně vázla.

Z nedávného průzkumu globální realitní sítě CENTURY 21, který zahrnul l75 měst z 27 zemí světa, vyplývá, že obecně se platí vyšší ceny za byt než za rodinný dům – a ještě více to, že ceny rezidenčních nemovitostí celosvětově stále rostou. Co se cen konkrétních týká, nejdražším městem na světě pro nákup rezidenční nemovitosti je Hongkong.

… a nejvíce kritizovaný, ba až proklínaný je development logistických kapacit! - konstatoval Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů, na poslední akci Stavebního fóra, věnované právě české logistice. Z dalších projevů na semináři SF nicméně vyplynulo, že přes zjevnou nepřízeň veřejnosti široké i politicko-úřední si český logistický development právě nyní vede nanejvýš dobře, byť na jeho nejbližších výhledech aktéři trhu vidí nejeden stín.

Jak si vedla architektura v bezprostředním kontaktu s průmyslovou revolucí? Přádelna hedvábí Johna a Thomase Lombe v Derby z roku 1722 byla už uvedena. Autorem šestipodlažní, 60 metrů dlouhé, strohé budovy byl George Sorocold, absolvent university v Cambridge, který se do té doby zabýval převážně vodním inženýrstvím. V té době to ještě stále, jako v době Vitruviově, byli architekti, kdo „projektoval“ veškeré civilní stavby – inženýři vstoupí do odvětví až na samém konci 18. století, a to se vznikem École polytechnique v Paříži. Architekti stavby – stejně občanské jako inženýrské - nejen navrhovali, ale také vedli jejich realizaci. V případě jednodušších objektů je v tom i onom doplňovali stavitelé.

V pražských Holešovicích vznikne největší novodobý projekt bydlení pro vysokoškoláky s celkem 529 apartmány. Jedinečný je nejen velikostí, ale i svým celkovým pojetím a rozsahem nabízených služeb, které výrazně předčí dosud běžný standard studentského ubytování v Praze. Vysokoškolákům začne sloužit v prvním čtvrtletí roku 2020.

Kancelářský trh v Evropě má za sebou rekordní rok. Na Starém kontinentu se loni pronajalo nově přes 10 milionů čtverečních metrů kancelářských ploch, což je nejvíce za posledních deset let. Jak vyplývá ze studie poradenské společnosti BNP Paribas Real Estate, ve srovnání s rokem 2016 jde o 14% růst.

Položme si otázku, jaké síly formovaly ono dlouhé 19. století? Půjde při tom o to, zda tyto vazby sice „držely pohromadě“ fenomenální epochu, ale spolu s ní odezněly, staly se minulostí a dnes jsou pro nás jen připomínkou časů, poměrů a dějů minulých, nebo zda ve skutečnosti nalézají – nebo by mohly nalézat - uplatnění i dnes.

Do prořídlé nabídky nového bydlení v Praze přibyl v lednu letošního roku čerstvě zkolaudovaný bytový areál Panorama Pražačka v Praze 3. Z celkem 26 exkluzivních bytů s nádhernými výhledy na metropoli zbývá v době dokončení prodat už jen poslední dva. Tak by mohla znít pozitivní interpretace faktu, že česká investiční skupina CTR group úspěšně dokončila další ze svých realitních projektů.

Zájem Čechů o byty a chalupy na horských regionech stále roste a s ním i ceny těchto nemovitostí. V Krkonoších, z hlediska cen realit „nejdražších“ tuzemských horách, se průměrná cena za metr čtvereční rezidencí pohybuje mezi 80 000 - 90 000 korunami. Cestou jak kompenzovat vyšší pořizovací náklady mohou být krátkodobé pronájmy.

Nevlídná veřejnost, populističtí politici, mizerná legislativa, nekompetentní a přeopatrní úředníci, nedodržování zákonných lhůt, desítky potřebných razítek, paralýza vývoje města … Vlastně na pracovním obědě Stavebního fóra s celebritami tuzemského developmentu - tématem byly nejbližší perspektivy výstavby v metropoli - nezaznělo mnoho nového. Naštěstí ale občas byly občas slyšet i tóny nové, méně pesimistické.

Architektura dospěla do stadia „moderní“ po éře překotných experimentů formových i konstrukčních. Bylo to období natolik výrazné a odlišující se od toho, co mu předcházelo, i od toho, co po něm následovalo, že si vysloužilo pitoreskní označení dlouhé 19. století. Pitoreskní proto, že „trvalo“ 125 let – počátek je datován Velkou francouzskou revolucí roku 1789, konec vypuknutím války, která jako první dokázala postihnout skoro celý svět, tedy rokem 1914. Pitoreskní, ale velmi výstižné.