Na konkrétní čísla je ještě brzy, ale na hodnocení toho, co se v tomto roce odehrálo v realitním sektoru, je právě nyní ten pravý čas. Jak minulých dvanáct měsíců jeho protagonisté prožili a jak dopadly na jejich práci a společnosti, je patrné z naší ankety.

„Českou republikou hýbají developerské kontribuce!“ – zkonstatoval na tradičním adventním setkání Stavebního fóra Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů. Jeho slova potvrdila i diskuse, která se vzápětí rozpoutala. Z jejího obsahu ovšem bylo patrné, že obě zúčastněné strany – obce a developeři – mají sice společný cíl, ale často dost odlišné názory na to, jakým způsobem ho dosáhnout.

Při hledání odpovědi na otázku „Co to je architektura?“ byl jako zásadní potvrzen a rozveden vzájemně konstitutivní vztah veřejného prostoru a architektury. Zásadní ovšem není „jen“ veřejná povaha architektonického prostoru, základní je i sama prostorovost architektury.

Koronavirová pandemie zatím rezidenční segment realitního trhu nijak citelně nezasáhla a platí to i pro jeho nejvyšší, prémiový segment – říká Prokop Svoboda, hlava realitní kanceláře Svoboda & Williams. Současně je ale toho názoru, že nejbližší budoucnost lze jen těžko odhadovat – ta může nejen bytového trhu, ale i celé ekonomice přinést v podstatě cokoli.

Realitní a poradenská společnost Professionals si v průběhu podzimu přichystala pro své klienty několik novinek. Rozšířila portfolio svých služeb o nabídku odborné analýzy rezidenčních i komerčních projektů, navázala spolupráci s automatizovanými sklady Super Storage a komerčnímu oddělení se podařilo zprostředkovat prodej areálu v Sedlčanech.

Je na čase, aby veřejný prostor naplnil svůj potenciál a stal se horizontem i líhní přínosu architektury pro udržitelný život na zemi a jeho kvalitu. Příčinná souvislost mezi vitalitou veřejného prostoru a udržitelným rozvojem vystavěného prostředí, potažmo udržitelností života na Zemi je prokázaná.

V předposledním měsíci tohoto věru výjimečného roku se aktivita realitního sektoru soustředila spíše na systémové záležitosti – v projednávání je nový stavební zákon, tvoří se také vzory pro smluvní úpravu vztahů mezi obcemi a developery. I tak ale realitní listopad přinesl řadu pozoruhodných událostí a počinů.

Nedávný průzkum ČSÚ přinesl mimo jiné také zajímavý vhled do chování české populace v oblasti „internetu věcí“ (zkráceně IoT – Internet of Things) – v kontextu běžného života domácností se tak označují spotřebiče a přístroje, které jsou ovladatelné na dálku prostřednictvím internetu a přenosu dat. Jde o jeden z rostoucích trendů 21. století, který se váže k rozvoji chytrých telefonů a dalších technologií, ať…

Připomínám zcela samozřejmou skutečnost. Žijeme v nemovitostech. Náš každodenní život začíná doma, pokračuje v kanceláři či obecně na pracovišti, dovolenou trávíme v hotelu nebo na chatě. Nakupujeme v obchodech, jíme v restauracích, bavíme se v kavárnách.

Nezbytnost vyrovnat se s epidemií covid_19 vytvořila jedinečnou příležitost uchopit skutečně komplexním způsobem trojici pilířů udržitelného rozvoje – životní prostředí, sociální struktury a kulturní kapitál společnosti (jehož součástí je i její ekonomika). S životním prostředím nebo klimatickou změnou je tato příležitost již tradičně spojována především, jeden z pilířů bez zbylých dvou ovšem –  jak známo – nefunguje.  

Za prvních devět měsíců tohoto roku přibylo na pražském kancelářském trhu přes 140 000 m2 nových ploch. Oproti minulému roku jde o 35% nárůst. A výstavba se nezastavila ani během 3. čtvrtletí, zahájeny byly i nové projekty. A to přesto, že vlivem koronavirové pandemie došlo ke snížení poptávky ze strany nájemců – a také banky jsou opatrnější.

Přesto, že jsem se i v minulosti s lidmi hojně „setkával“ přes videomeetingy, nelze to vůbec srovnávat s masivní exkurzí do kuchyní, obýváků, ale i zahrad kolegů i partnerů, kterou zažíváme teď. Ani výlet do intimity komunikace s dětmi ve formě výkřiku „TICHÓ, NEVIDÍTE, ŽE MÁM JEDNÁNÍ!“, není dnes nic neobvyklého.

Nejintenzivnější bytová výstavba v Česku v letech 1997 až 2019 byla z větších měst v Praze, Jihlavě a Olomouci. V Praze se dokončilo 87,5 bytu na 1 000 obyvatel, v Jihlavě 84,5 a v Olomouci 79,9 bytu. Naopak nejméně to bylo v Chomutově (8,2 bytu), Mostě (13,4) a Karviné (14,2). Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o bytové výstavbě ve městech s více než 40 000 obyvatel.

V prosinci roku 2019 koronavirus SARS-CoV-2 v čínském Wu-chanu snad přeskočil na člověka z netopýra, jezevce nebo hada, snad unikl z laboratoře. V březnu následujícího roku už byl na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy.

Koronavirus přinesl nejen obtíže, ale také příležitost pro řadu komunikačních stratégů. Ne vždy to ale bylo jak ku prospěchu pověsti firem, pro něž pracují, tak samotného byznysu. Včetně realitního.

Podle informací sdružení Industrial Research Forum  bylo v třetím čtvrtletí tohoto roku ve výstavbě celkem 372 600 m2 moderních skladových a výrobních prostor, z nichž se 35 % stavělo na čistě spekulativní bázi. Lokalitou, která je letos z pohledu nového developmentu na vzestupu, je Ostravsko, kde se realizuje a chystá řada velkých projektů.

Skupiny Mint Investments založila fond s názvem MINT rezidenční fond SICAV, jednající na účet podfondu MINT I. rezidenční podfond SICAV. Tento podfond je zaměřen na nájemní bydlení a jeho cílem je investovat v ekonomicky silných tuzemských aglomeracích – zejména v Praze a v Brně.

Množství dokončených bytů a domů v Jihomoravském kraji se za tři čtvrtletí letošního roku meziročně snížilo o 4,8 %. Nejvíce se sice stavělo v Brně a na Brněnsku, v meziročním srovnání se ale i tam intenzivita rezidenční výstavby snížila – v moravské metropoli konkrétně dokonce o 17,9 %. Statistiky nicméně nikdy neodrážejí celou realitu – a ta je stran bytové výstavby v Brně mírně povzbudivá.

Podle posledního výzkumu společnosti Savills je aktuální ocenění pražských kancelářských nemovitostí investory přiměřené, a to i navzdory mírnému nárůstu výnosnosti investic do kanceláří v prémiovém segmentu během prvního pololetí tohoto roku. Tento celoevropský posun výnosnosti přispěl k rozšíření průměrného rozpětí mezi výnosy evropských prémiových kanceláři a státních dluhopisů zemí Eurozóny na 325 bazických bodů, což je o více než 100 bazických…

Společnosti, které zastupujeme, se v současné době nejvíc potýkají s aktuálními omezeními a obecně s velkou nejistotou, vyplývající z nynější situace. V takové době není lehké cokoliv plánovat a dělat jakákoliv strategická rozhodnutí.