Okolí stanice metra Nádraží Holešovice míří do další fáze dlouho připravované proměny. Společný podnik Nové Holešovice, za kterým stojí pražský dopravní podnik a skupiny CPI, J&T a EPH, spustil soutěžní workshop, který určí podobu výstavby na severních pozemcích u metra. Do prvního kola vstoupí osm architektonických studií z Česka i zahraničí, v červnu se výběr zúží na pět týmů a výsledky mají být představeny 8. září.

Nedávno vypsaná zakázka Správy železnic na opravu stropu odbavovací haly pražského hlavního nádraží znovu připomněla širší proměnu jednoho z nejvýznamnějších dopravních uzlů v zemi. Zatímco první etapa se soustředí především na technické problémy budovy a úpravy jejího bezprostředního okolí, navazující projekt známý jako Šťastný Hlavák zůstává ve fázi úprav. Vítězný návrh s charakteristickou zvýšenou dřevěnou střechou tak ze hry nemizí, další postup ale brzdí památková ochrana i čekání na rozhodnutí ministerstva kultury.

Pražská developerská společnost dnes připravuje zhruba 30 projektů, z nichž by v dalších letech mohlo vzniknout 8 až 10 tisíc městských bytů. Ještě letos a příští rok chce zároveň podat druhý balík žádostí o povolení pro 2 500 bytů. Podle Petra Urbánka ale městská výstavba sama bytovou krizi nevyřeší – klíčové bude rychlejší povolování, stabilní legislativa a dlouhodobě předvídatelné podmínky pro výstavbu.

V Praze i v Brně se rozjíždí nové projekty, které mají společného jmenovatele: proměnu zanedbaných území na nové městské čtvrti. Od bývalých průmyslových areálů přes dopravní uzly až po nevyužité městské parcely vznikají projekty, které mají zásadně ovlivnit podobu obou metropolí v příštích letech.

Z českého realitního trhu v posledních letech mizí většina zahraničních developerů. „Odešla většina zahraničních developerů, nemají na to nervy a ani se jim nevyplatí absolvovat ty mnohaleté povolovací procesy,“ popsal situaci Petr Palička, CEO EP Real Estate. Paradoxem zůstává, že zatímco zahraniční kapitál z Česka odchází, český kapitál expanduje na jeden z nejnáročnějších realitních trhů světa – do Londýna.

Rozhodnutí umístit centrálu ČSOB do Radlic padlo už v roce 2004. Nešlo přitom pouze o výběr kancelářské budovy, ale o strategickou volbu území s dlouhodobým rozvojovým potenciálem. „Hledali jsme místo, kde bychom byli s celou skupinou pohromadě. Jedinou podmínkou byla docházková vzdálenost k metru. Tehdy připadaly v úvahu Karlín, Chodov a Radlice,“ vzpomíná Josef Šedivý, Executive Director společnosti ČSOB. Právě Radlické údolí podle něj už tehdy nabízelo něco víc než jen vhodný pozemek – prostor pro širší městskou strukturu.

Rok 2026 nebude pro pražské bydlení rokem zlomů, ale potvrzením trendů, které se formovaly už v předchozích letech. Rezidenční trh vstupuje do další fáze normalizace – bez cenových propadů, ale i bez návratu k levným hypotékám. Nabídka bytů zůstává omezená, poptávka stabilní a ceny pod tlakem. V tomto kontextu se stále výrazněji prosazuje jeden typ výstavby: zahušťování města.

Penta představila vítěze architektonických soutěží na západní část území Florenc. Do hry vstupují architektonická studia z Česka i celé Evropy, která mají podle jednotného urbanistického rámce navrhnout novou čtvrť propojující Karlín, Nové Město a Žižkov. Na místě bývalého železničního brownfieldu má vzniknout nová městská čtvrť s převahou bydlení, doplněná o kanceláře, hotel, služby, veřejná prostranství a modernizované autobusové nádraží. Dokončení je plánováno na rok 2031.

Praha prochází dynamickým rozvojem a projekty pod taktovkou ateliéru MS architekti vdechují novou energii různým částem města – od nových rezidenčních čtvrtí až po rekonstrukci historických staveb. Co všechno se v hlavním městě mění?

Praha je uprostřed jedné z největších proměn od devadesátých let. Bývalé brownfieldy se vracejí městu, infrastruktura se modernizuje a nové kulturní instituce přidávají metropoli další rozměr. Kterých deset projektů v příštích letech nejvýrazněji ovlivní to, jak budeme Prahu vnímat a zažívat?

Pražské břehy Vltavy se stávají focusem investičních příležitostí. Od Smíchova po Holešovice vznikají nové čtvrti, které kombinují rezidenční, komerční i kulturní funkce – a přitahují pozornost developerů i investorů. Projekty jako Lihovar, Archa Smíchov, Bubny-Zátory či Port7 představují miliardové investice do kvalitního městského prostředí, zvyšují hodnotu okolních nemovitostí a mění Prahu v moderní evropskou metropoli.

„Architektonický návrh i urbanistické řešení Vinohradské 8 vytváří přirozené propojení mezi Vinohrady a centrem Prahy,“ říká Štěpán Smrčka, ředitel developmentu PSN. Společnosti Penta Real Estate a PSN získaly územní rozhodnutí pro dlouho očekávaný projekt Vinohradská 8, který vznikne jen několik kroků od Václavského náměstí. Na místě někdejšího areálu Transgasu vyroste smíšený komplex bytů, kanceláří a obchodů, jehož návrh připravilo studio Jakub Cigler Architekti.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku prodali developeři v Praze 1700 nových bytů, což představuje meziroční pokles o 8,1 procenta. Ve srovnání s druhým čtvrtletím jde o pokles o 2,9 procenta. Přesto se v celoročním součtu drží prodeje vysoko – od ledna do září se v hlavním městě prodalo přibližně 6000 bytů, tedy o 12 procent více než ve stejném období loni. Pokud trend vydrží, mohl by rok 2025 přinést nový rekord s více než 7500 prodávanými byty.

Praha získá novou architektonickou dominantu a zároveň významný veřejný prostor – newyorské Studio Libeskind, vedené světově uznávaným architektem Danielem Libeskindem, navrhlo čtyři rezidenční věže Sekyra Flowers, které se stanou srdcem vznikající čtvrti Rohan City. V centrální části projektu vznikne přibližně 500 bytů a nové náměstí, které bude představovat urbanistické centrum celého území. Projekt bude dokončen do roku 2035. Bydlení a práci tu najde na 11 tisíc lidí, celkový objem investic dosáhne 30 miliard Kč.

Předseda správní rady ABRASTu Marek Vinter zdůrazňuje, že bez vyšší a polyfunkční zástavby nezajistí Brno dostatek bydlení ani kvalitní veřejný prostor – v rámci změn nového územního plánu tak přijde na řadu i navýšení výškové hladiny. „Jen tak lze vytvořit prostředí, kde je bydlení, práce i služby v dostupné blízkosti a kde nové čtvrti unesou potřebnou vybavenost i veřejný prostor. Pro město i investory je proto zásadní podpořit vyšší a polyfunkční zástavbu, která umožní udržitelný rozvoj,” dodává Marek Vinter.

„Čtvrť je navržena jako blokové město, což nám zajišťuje přirozenou prostupnost,“ říká náměstek primátora Petr Hlaváček. Smíchov City nabídne nový bulvár bez aut, stovky obchodů a služeb v parteru domů, parky i školu v samém srdci čtvrti. Podle developera i města jde o projekt, který nastavuje standard pro budoucí rozvoj Prahy.

Zrušení ministerstva pro místní rozvoj (MMR) se stalo jedním z výrazných témat před říjnovými sněmovními volbami. O možnostech jeho zániku mluví koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) i opoziční hnutí ANO. Zatímco ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) před krokem varuje a hovoří o nedozírných důsledcích, spolumajitel skupiny Penta Marek Dospiva naopak tvrdí, že resort je nereformovatelný a měl by zaniknout.

Řeka Vltava po staletí formovala podobu Prahy a jejího veřejného prostoru. Nyní se stává svědkem nové etapy rozvoje – podél jejích břehů vznikají nové čtvrti, moderní kulturní instituce i revitalizované brownfieldy, které postupně mění vnímání města i způsob, jakým Pražané s řekou žijí. Smíchov, Karlín, Modřany, Holešovice – každá z těchto čtvrtí dnes prochází výraznou proměnou, která má jedno společné: břehy Vltavy. A právě její přítomnost určuje charakter i ambici jednotlivých projektů.

První polovina roku 2025 potvrdila silné oživení investičního trhu ve střední a východní Evropě. Česká republika se poprvé stala lídrem regionu a investice do logistiky, hotelů a nájemního bydlení ukazují nový směr vývoje.

Koupě vlastního bytu v Praze zůstává pro většinu obyvatel stále vzdáleným snem. Podle nejnovějšího Deloitte Property Indexu 2025, který každoročně mapuje evropský rezidenční trh, patří česká metropole mezi vůbec nejméně dostupná města pro pořízení vlastního bydlení. Ke koupi standardního bytu o velikosti 70 metrů čtverečních je v Praze potřeba průměrně 15 hrubých ročních mezd, tedy zhruba 180 měsíčních platů. Hůře jsou na tom už jen Amsterdam a Athény.