Stavebnictví a průmyslová výroba v Česku loni zaznamenaly nejslabší výkon od roku 2020. Průmyslová produkce za celý loňský rok meziročně klesla o 0,4 % a stavební byla nižší o 2,6 %. Zahraniční obchod České republiky se zbožím vykázal loni podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun.
V průmyslu loni postihl pokles zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství. Produkce ostatních nekovových minerálních výrobků, kam patří výroba skla, porcelánu nebo stavebních hmot, se meziročně snížila o 17,8 %, výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství sestoupila o 14,4 %. O 10 % klesla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, těžba uhlí se snížila o 14,4 %. O 16,1 % se naopak zvýšila výroba motorových vozidel, o 17,8 % stoupla produkce ostatních dopravních prostředků. Růst o 9,3 % bylo zaznamenáno u farmaceutického průmyslu. Mírný pokles či stagnace průmyslu bude podle analytiků s největší pravděpodobností pokračovat i v prvních měsících letošního roku. Jako brzda českého průmyslu bude zřejmě působit hlavně slabá německá ekonomika. Citelnější oživení v průmyslu se očekává ve druhé půlce roku.
České stavebnictví loni pokleslo po dvou letech růstu. Inženýrské stavitelství zaznamenalo loni pokles o 4,7 %, výroba v pozemním stavitelství klesla o 1,8 %. Letos by se ale stavební trh mohl zlepšit díky očekávanému snížení hypotečních sazeb a poklesu cen energií. Problémem stále mohou být vyšší ceny stavebních materiálů a narušení výrobních a dopravních řetězců zapříčiněných geopolitikou situací.
ich/rs/ČSÚ
