Stavební spoření dnes využívá stále starší klientela, zájem mladších ročníků výrazně klesá. Podle údajů stavebních spořitelen se věková struktura klientů v posledních letech výrazně změnila. Mluvčí Stavební spořitelny České spořitelny Monika Kopřivová uvádí, že od roku 2015 vzrostl průměrný věk klienta se spořicí smlouvou z 41,6 na 45,1 let. Podobný trend potvrzuje i Raiffeisen stavební spořitelna, kde se průměrný věk nově uzavíraných smluv zvýšil z 39 na 43 let. Mladí lidé podle odborníků stále častěji vyhodnocují, že dlouhodobá vázanost prostředků a současné podmínky produktu pro ně nejsou dostatečně atraktivní.
Jedním z hlavních důvodů poklesu zájmu je omezení státní podpory. Maximální příspěvek státu byl v minulosti 2 000 korun ročně, dnes činí polovinu. V kombinaci s poplatky za vedení účtu, které se pohybují kolem 300 až 400 korun ročně, a úrokovými sazbami okolo dvou až tří procent, se celkové zhodnocení dostává pod úroveň konkurenčních spořicích produktů. Spořicí účty v současnosti nabízejí úročení kolem čtyř procent bez nutnosti vázat prostředky na šest let.
Zatímco spořicí část produktu stagnuje, zájem o úvěry ze stavebního spoření naopak roste. Klienti je využívají především na rekonstrukce a modernizace starších nemovitostí. Podle Raiffeisenbank jsou nejčastějšími účely financování úpravy bytů, zateplení či sloučení nevýhodných úvěrů. Významnou roli hraje také financování družstevního bydlení. Podle odborníků stojí za růstem úvěrů i snaha domácností snížit náklady na energie. Průměrná měsíční úložka klientů se v posledním roce zvýšila a překročila hranici tří tisíc korun. Ačkoli úvěrová část stavebního spoření vykazuje růst, otázkou zůstává, zda to bude stačit k dlouhodobému udržení celého systému. Bez změn ve státní podpoře nebo úprav poplatkové politiky může stavební spoření nadále ztrácet svou někdejší popularitu.
Zdroj: NašePeníze.cz
remspace
