Nemovitostní fond Trigea, patřící do finanční skupiny Partners, koupil moderní obchodní centrum Plzeň Rokycanská. To bylo otevřeno v roce 2001 a společně se sousedním nákupním parkem Berounka představuje významnou maloobchodní zónu na východě Plzně. V centru je v současnosti 60 maloobchodních jednotek. „O nákupní centra je v Čechách stabilní investorský zájem, neboť se nájemcům v centrech velmi dobře daří a tuzemští investoři mají dostatek prostředků pro akvizice. V roce 2019 takto v ČR změnilo majitele devět nákupních center a letos by mohl být počet obdobný.“ říká Vítězslav Doležal z poradenské společnosti CBRE, která při transakci zastupovala kupce.

SF/pb

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce jednat s guvernérem České národní banky (ČNB) Jiřím Rusnokem o hypoteční politice bank s ohledem na dostupnost bydlení. Podle ČNB je ale hlavním důvodem nedostupnosti bydlení nedostatečná nabídka bytů, která zvyšuje ceny nemovitostí a kterou ČNB ani banky neovlivní.

“Chci mluvit s guvernérem celkově o politice bank,” řekl pro deník Blesk A. Babiš. Banky se podle něj obávají realitní bubliny, a proto požadují vyšší zajištění hypoték. Premiér ale uvedl, že banky musí u hypoték nést riziko podnikání. “ČNB je nezávislá, ale je skutečně potřeba, aby banky měly svoji strategii a byly vstřícné vůči lidem,” řekl. Podle mluvčí ČNB Markéty Fišerové úvěry na bydlení zůstávají nadále levné a limity ukazatelů hypoték ponechávají bankám dostatečný prostor pro uplatňování vlastní strategie, protože rizika spojená s poskytováním hypoték zcela neeliminují, ale pouze omezují. “Pan guvernér je nicméně připraven se s panem premiérem setkat a tyto souvislosti s ním osobně prodiskutovat,” uvedla M. Fišerová.

Ohledně možné regulace nájemného je A. Babiš skeptický. Připomněl, že v Česku už v minulosti regulované nájemné bylo, ale bylo zrušeno. “Regulace nájmů dospěla k obcházení zákona, to asi není cesta,” řekl. Podle něj je zásadní budovat dostupné byty pro mladé rodiny. Hlavní roli by v tom podle premiéra měla mít města. Apeloval na ně, aby využila vládní program Výstavba s dotacemi a úvěry na sociální a dostupné byty. Zmínil i možnost daňového zvýhodnění pro pořízení prvního bydlení, které by se nevztahovalo na nákup investičních bytů.

Důležitý pro zvýšení dostupnosti bydlení je podle premiéra i stavební zákon. Jeho nové znění připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, ale setkalo se s velkou kritikou. Nyní na možné úpravě zákona spolupracují sněmovní strany. “Dohodli jsme se, že to budeme ve Sněmovně řešit všechny strany. Myslím, že to je na dobré cestě, najde se kompromis,” řekl Babiš. Podle něj mají všichni zájem na tom, aby se stavební řízení zjednodušilo.

ČTK

V loňském roce prodala nejvíce nových bytů v Praze společnost Central Group – celkem 658 jednotek. Druhé místo obsadila společnost FINEP a s poměrně velkým odstupem na třetí příčce následuje finská společnost YIT Stavo. Prvních deset developerů si rozdělilo více než 50 % celého trhu. Zbývající polovina trhu pak byla rozdrobena mezi 130 menších firem. Vyplývá to ze společných analýz za rok 2019, které zpracovávají firmy Trigema, Skanska Reality a Central Group.

„Loňský rok byl na rezidenčním trhu v Praze poměrně velmi nestandardní. Prodalo se sice dohromady o 600 nových bytů více, ale v celkových číslech hrají poměrně významnou roli developeři, kteří se kvůli neúměrně dlouhým povolovacím procesům nové výstavby zaměřují na rekonstrukce starších budov a jejich přeměnu na nové bydlení,“ popsala situaci na trhu Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group.

SF/pb

Společnost T.E,  která od svého vzniku v roce 2015 prodala byty v hodnotě 1,8 miliardy korun, po pěti letech fungování mění svůj název na Realism. Firma aktuálně spravuje pozemky o rozloze devíti hektarů. „Dnes máme v přípravě více než 160 tisíc metrů čtverečních podlažních ploch, do kterých plánujeme investovat téměř deset miliard korun,“ říká majitel skupiny Realism Martin Hubinger.

Loni společnost dokončila bytový dům Sakura spolu s projekty Barrandovská zahrada a Milhouse v Brně. Ve výstavbě je aktuálně projekt Bleriot v hlavním městě. Letos se společnost soustředí zejména na intenzivní přípravu rezidenčního komplexu Barrandez-vous a velkých polyfunkčních projektů – přeměnu bývalých papíren v pražské Bubenči, brownfieldu v Praze na Jarově a pozemku v brněnském Starém Lískovci. Několik set bytů by developer chtěl dát do prodeje už na konci letošního roku.

SF/pb

Czech & Slovak PropTech Association uspěšně uspořádala již druhé setkání zástupců technologických a developerských společností. Tzv. “proptechová snídaně” se uskutečnila 13. února v holešovickém multifunkčním prostoru Město Moře. Zástupci celkem 25 firem, mezi kterými nechyběla ani mezinárodní společnost G Builder, spolu během desetiminutových rozhovorů diskutovali možnosti budoucí spolupráce. Během celého dopoledne se vzájemně potkaly zástupci všech firem. Na vydařenou únorovou akci v květnu naváže další, v pořadí již třetí.

„Produkty zúčastněných technologických firem spojuje fakt, že zefektivňují podnikání rezidenčním developerům. Hlavním cílem této networkingové snídně je rychle a osobně představit produkty technologických společností, efektivita je tudíž jejím základním prvkem. Na základní interakci byl vymezen pouze omezený čas – pět minut na samotnou prezentaci a stejný čas na případné dotazy,“ vysvětluje Roman Ptáček, obchodní ředitel společnosti Realpad

Proptechový obor reprezentovaly společnosti Beit, Callida, Flatzone, G Builder, Laundry Box, Portal Jungle, Realpad, Sharry Europe, Spaceflow, Ulov Domov a VR SPace. Dalšími účastníky byli zástupci EP Real Estate, Fond Českého bydlení, Gartal, Lekvi, Lexxus, SATPO, SBD,  Success Development, Svoboda&Williams, TEMPUS Group, Trigema a Zeitgeist.

SF/tk

Dostupnost bydlení vnímají nejhůře obyvatelé Královéhradeckého kraje. Podle nabídky ji jako špatnou hodnotí 71 %, podle ceny 76 %. V průměru za Českou republiku ji podle nabídky vnímá negativně 43 % lidí, podle ceny 58 % populace. Vyplývá to z průzkumu stavební spořitelny a hypoteční banky Wüstenrot. Průzkum pro Wüstenrot zpracovala agentura Ipsos. V závěru loňského roku v něm oslovila 1000 lidí starších 18 let. Na spokojenost s nabídkou a cenou bydlení se ptala těch, kteří se chtějí stěhovat. Bylo jich 42 %. Tři čtvrtiny z nich by preferovaly vlastní bydlení. Jako nejčastější důvody stěhování respondenti uvedli touhu po klidnější lokalitě, větším bytě nebo kratší vzdálenost do práce.

Podle údajů Českého statistického úřadu se loni v Česku začalo stavět 32 438 nových bytů nebo rodinných domů, meziročně téměř o čtvrtinu více.

Podle posledních dostupných údajů poradenské společnosti Deloitte stouply na konci pololetí loňského roku ceny prodaných bytů v Česku meziročně v průměru o desetinu na 60 700 Kč za metr čtvereční. Za poslední čtyři roky se ceny zvýšily téměř o polovinu. Nejdražší byla Praha (84 200 Kč), Hradec Králové byl čtvrtý nejdražší (42.700 Kč), naopak nejnižší ceny byly v Ústí nad Labem, kde se dal metr čtvereční bytu pořídit v průměru za 17 000 Kč.

Jak zájemci o stěhování hodnotí dostupnost bydlení

(podle nabídky a ceny v jednotlivých krajích, v %)

ČTK

Příjmy realitní skupiny CPI Property Group loni meziročně vzrostly o 12 % na 16,7 mld. Kč (675 milionů eur). Současně podle tiskové zprávy skupiny hodnota jejích aktiv meziročně stoupla o 30 % na 265 mld. Kč, z čehož 85 % připadá na nemovitosti. Letos CPI získala 3,68 milionu akcií společnosti Globalworth a s podílem 29,4 % se stala jejím největším akcionářem. Globalworth vlastní kancelářské bu-dovy v Polsku a Rumunsku. Zhruba polovina nemovitostí CPI je v Česku, ná-sleduje Berlín se čtvrtinovým podílem. Na ostatní země střední a východní Ev-ropy připadá necelá pětina, na západní Evropu 5 %.

ČTK

Hlavní město má stále zájem o získání areálu karlínských kasáren, který nyní patří státu. Na sociálních sítích to uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Praha dříve projevila o rozsáhlý objekt zájem s tím, že by tam mohla umístit magistrátní úředníky, od toho však později ustoupila.

Nádvoří areálu a menší budovu nyní využívá sdružení Pražské centrum, které tam provozuje mimo jiné bar, kavárnu a hudební klub, nyní ale hrozí, že centrum, které funguje od roku 2017, bude muset skončit. Proti tomu se vyslovil primátor Hřib. “Trváme na zachování dosavadní autentické kultury. Vnitřní prostory bychom pak rádi proměnili na dostupné bydlení. Takže dále jednáme se státem o tom, jak areál získat do vlastnictví Prahy.“

ČTK

Realitní kancelář RE/MAX loni prodala nemovitosti zhruba za 19,5 mld. Kč, meziročně o 8,5 % více. Hrubý provizní obrat firmy, což je součet provizí všech makléřů, vzrostl rovněž o 8,5 % na 791,6 mil. Kč.

„Proti roku 2018 jsme v loňském roce tempo růstu více než zdvojnásobili. Obrat se zvyšoval v průběhu celého roku. Nejvýrazněji vzrostl v průběhu podzimu, a to navzdory menším počtům poskytnutých hypoték v rámci celého trhu,” uvedl generální ředitel společnosti Jan Hrubý. Ten neočekává, že by letos ceny nemovitostí klesly. “I přes různé zaručené zprávy pro to stále neexistuje reálný důvod. Opatření ČNB má vliv na počet poskytnutých hypoték. Snížení poptávky však není tak vysoké, aby vyrovnalo nabídku. Ve slabších regionech budou ceny u starších a méně atraktivních nemovitostí stagnovat. U novostaveb a ve výjimečných lokalitách však budou nadále růst.“  Podle statistik Fincentrum Hypoindex objem poskytnutých hypoték v Česku klesl loni o 17 % na 181,6 mld. Kč a jejich počet se snížil o 22 % na 77 400.

Od 3. března vstoupí v účinnost zákon o realitním zprostředkování. Největší změnou je to, že se dosavadní volná živnost změní na živnost vázanou s požadavky na odbornou kvalifikaci. “Zákon považujeme za zásadní průlom v kultivaci realitního trhu. Tlak na kvalitu se dotkne každého subjektu, který se v tomto oboru pohybuje. Jednoznačně pozitivně vnímáme především omezení úschov na účtech realitních kanceláří. Rozhodně se neobáváme zdražování služeb nebo zhoršení podmínek pro klienty,” dodal J. Hrubý.

RE/MAX působí na českém trhu od roku 2005. V České republice má 147 zastoupení, kde pracuje 1 200 makléřů. V nabídce má zhruba 9 000 nemovitostí. Na slovenském trhu má 44 kanceláří s 228 zaměstnanci.

ČTK

Budova The Flow Building, která se staví na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze, bude dokončena letos v červenci. Komerční prostory v budově jsou pronajaty ze 75 %– celkem budou v domě tři patra obchodů a sedm pater kanceláří, což je 15 000 metrů čtverečních kancelářských prostor a 6 000 metrů čtverečních maloobchodní plochy. Budova byla navržena tak, aby se její součástí mohly stát pasivní technologie, jež uživatelům umožní snížit spotřebu energií i emise oxidu uhličitého.

ČTK

V hlavním městě začne na jaře fungovat nová pražská příspěvková organizace městského developera. Jejím úkolem bude příprava městských pozemků a území pro bytovou výstavbu v režii města.

“Naše kroky směřujeme k tomu, aby městský developer začal fungovat během března a dubna. Naším cílem je, aby do konce roku na městských pozemcích a projektech pracovalo v této organizaci zhruba osm až deset lidí,” uvedl Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora. V první fázi se podle něj bude organizace zabývat takzvaným land-developmentem, kdy bude připravovat městské pozemky a území pro výstavbu bytových domů, a to až do fáze územního řízení. Souběžně s tím vedení Prahy bude u konkrétního projektu rozhodovat, zda bude domy stavět samo město, nebo ve spolupráci se soukromým investorem. Úkoly, kterými se bude městský developer zabývat, bude muset vždy schválit vedení Prahy.

ČTK

Ministerstvo životního prostředí zrušilo na přelomu roku požadavek na stažení návrhu stavebního zákona, který má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Důvodem bylo to, že lhůta na vypořádání připomínek se prodloužila o dva měsíce do konce března. Poslancům to v rámci interpelací řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jeho úřad hodlá dál požadovat, aby nový stavební zákon byl v souladu s evropskými ekologickými směrnicemi. Námitky ministerstva se podle něj týkají například zamýšleného automatického povolování staveb, které by v některých oblastech mohlo být v rozporu s EIA.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) minulý týden uvedla, že její úřad dostal k zákonu 4 500 zásadních připomínek. Vypořádat je chce do jara tak, aby Sněmovna mohla zákon začít projednávat v červenci. Vláda si od nového stavebního zákona slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení schvalování staveb. Dostálová už dříve uvedla že v připomínkovém řízení je ochotná dělat kompromisy, ovšem nesmí být porušen cíl zákona. Vláda počítá s jeho platností od začátku příštího roku. Účinnost bude podle ministryně nabíhat postupně, nejzazší termín je polovina roku 2023.

ČTK

Nejvíce nových bytů v rodinných a bytových domech na obyvatele v Česku se loni začalo stavět v Praze, na 1 000 obyvatel 4,39 bytu. Nejméně to bylo v Ústeckém kraji, a to 1,11 bytu. Průměr za Českou republiku byl 3,04 bytu. Podíl rodinných domů na zahájené výstavbě nových bytů meziročně klesl o 11 % na 61,5 %. Údaje ČSÚ berou v úvahu pouze novostavby, nezapočítali například nástavby nebo rekonstrukce.

V absolutním počtu nově zahájených staveb bytů byl nejlepší Středočeský kraj s 5 842 bytů. Následovaly Praha (5 784) a Jihomoravský kraj (4062).

Počet zahájených staveb bytů v Česku byl loni nejvyšší od roku 2008, analytici přesto upozorňují, že bytů se v posledních letech staví málo, hlavně kvůli složitému povolování staveb. Nedostatečná nabídka je podle nich jednou z příčin výrazného cenového růstu. Například v Praze zdražily nové byty od poloviny roku 2015 o 90 % . Jako další příčiny odborníci zmiňují rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů, vysoké daňové zatížení nebo zbytečně přísné technické předpisy. Podle analýzy developerské společnosti Central Group úřady v Praze v období 2014 až 2018 povolily v průměru 3,4 bytu na 1000 obyvatel. Například v Mnichově to bylo 7,2 bytu, ve Vídni 7,8 bytu, v Bratislavě 10,7 bytu a ve Varšavě 12,7 bytu.

Největší podíl rodinných domů na celkovém počtu zahájených novostaveb byl loni v Ústeckém kraji (96 %), kde to ovšem bylo dáno především velmi nízkým počtem bytů v bytových domech.  Od roku 2006, kdy jsou data ČSÚ k dispozici, byl v Česku nejvyšší podíl rodinných domů na zahájených novostavbách v roce 2012, a to 78,2 %. Naopak nejnižší byl s 57,9 procenta v roce 2007. Loni byl třetí nejnižší.

 Počet zahájených staveb bytů

(v přepočtu na 1 000 obyvatel, podle krajů, 2019)

Bytové domy versus rodinné domy

(2019)

Počet zahájených staveb bytů

(2006 – 2019)

ČTK

Povolování staveb bude možné od července 2023 i v elektronické formě. Prezident Miloš Zeman podepsal poslaneckou novelu stavebního zákona, díky níž vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Digitalizace by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky.

Povolovací řízení se povede prostřednictvím portálu stavebníka. Budou v něm i informace, jak proces postupuje, a veškerá dílčí stanoviska. Vznikne také datové úložiště projektové dokumentace, úkonů v řízení a rozhodnutí. Elektronicky bude možné vést stavební deník. Součástí předlohy je také vznik geoportálu územního plánování. Zavede se rovněž identifikační číslo stavby, které umožní sledovat její osud od jejího povolování až po demolici.

Novela zavádí také digitální technickou mapu, která zahrne aktualizovaná data o silnicích, železnicích, elektrických vedeních, vodovodech, plynovodech, kanalizacích nebo o datových sítích. Budou v ní informace o tom, jaké sítě v konkrétním místě vedou a kdo je jejich správcem. Rovněž tato mapa má přispět ke zjednodušení a urychlení stavebního řízení a snížení jeho administrativní náročnosti. Budou v ní také záměry výstavby dopravní infrastruktury nebo sítí.

ČTK

Rok 2019 byl pro pražský hotelový sektor z pohledu transakcí rekordní: objem investic do hotelových nemovitostí přesáhl 500 milionů eur. To je nejvíce v historii, dvakrát více než průměr posledních pěti let. Je to poprvé, co se tak Česká republika v žebříčku objemu hotelových investic dostala mezi první desítku v Evropě, konkrétně na deváté místo. V roce 2020 by navíc objem hotelových transakcí mohl dosáhnout dvojnásobné hodnoty, tedy jedné miliardy eur.

 Vybrané pražské hotelové transakce roku 2019

Zdroj: Cushman & Wakefield

Specifické pro Prahu a celý region střední a východní Evropy je, že se poprvé od pádu komunismu dostala do hledáčku velkých investorů. Ti si začali uvědomovat, že region již není tak rizikový jako v předchozích letech, kdy zde hotelů vznikalo až příliš.

Výkonnost pražských hotelů měřená parametry jako obsazenost, ADR (průměrná cena za pokoj) či RevPAR (tržby za disponibilní pokoj) je v současné době velmi silná. A předpokládá se, že dále poroste – především díky rostoucí poptávce a omezené nabídce s malým přírůstkem nových pokojů. V horizontu příštích tří let jich má přibýt jen asi 1 000, a to hlavně díky projektům jako jsou znovuotevřeni hotelu Evropa na Václavském náměstí pod značkou W Hotels, přestavba Cukrovarnického paláce na Senovážném náměstí na hotel Andaz nebo novostavba Hard Rock Hotel na Letné.

Většina investorů hotely koupila nebo bude kupovat s tím, že mají zájem jejich investiční hodnotu výrazně navýšit. Jejich strategie obvykle počítají se značnými investicemi do renovací, změny značky či přivedení nového operátora. Tento postup je plánován i u klíčových hotelů prodaných v roce 2019 (např. InterContinental Prague, který čeká výrazná renovace a změna značky na Fairmont) i u těch plánovaných k prodeji v tomto roce (např. Carlo IV, který také projde renovací a změnou značky na NH Collection).

SF/pb

Zahraniční podnikatelé loni koupili 3 366 českých firem, což je o 3,4 % méně než v roce 2018 a nejméně za posledních šest let. České firmy podle šetření společnosti Bisnode nejčastěji kupovali Ukrajinci (897) a Slováci (690), s výraznějším odstupem za nimi následovali Maďaři (192), Rumuni (186) a Rusové (170).

„Víc než čtvrtinu českých společností, které v uplynulém roce přešly do rukou zahraničních vlastníků, koupili Ukrajinci. Přitom mezi lety 2014 a 2017 nejvíc českých firem prodaných do zahraničí mířilo na Slovensko. Od roku 2018 ale již nejvíc firem kupovali Ukrajinci, a Slováky tak odsunuli na pomyslnou druhou příčku,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, že za poslední rok si ukrajinští podnikatelé před Slováky vytvořili znatelný náskok. Podle ní české firmy kupují hlavně podnikatelé ze zemí, se kterými nás pojí geografické, historické a ekonomické vazby: „V TOP 10 jsou všechny země V4 a z postkomunistického bloku Rusko, Rumunsko a Bulharsko.“

Kdo kupuje české firmy

(rok 2019)

Poznámka: jen přímé majetkové vazby

Zdroj: Bisnode

SF/pb

V areálu bývalých kasáren Prokopa Holého ve středočeské Čáslavi zahájila společnost Trigema Building výstavbu dvou bytových domů. Zadavatelem investice za 110 mil. Kč je město Čáslav.

Byty v pětipodlažních domech budou velikosti od 2+kk do 4+kk. Součástí obou budov bude celkově 34 bytů, sklepy a garážová stání umístěná v suterénu. Kromě samotné výstavby dvou bytových domů je součástí prací Trigema Building i úprava okolního prostoru. V areálu tak postupně mizí budovy a výrobní haly, které byly v minulosti využívány armádou. Součástí záměru by měly být do budoucnosti další bytové a zároveň pak také obchodní a volnočasové plochy.

SF/pb

Pražský obchodní dům Kotva se prvním zákazníkům otevřel 10. února 1975 a davy lidí, zvědavých na nabídku zboží, museli zadržovat vojáci z nedalekých kasáren. Architekti Věra a Vladimír Machoninovi se ale slavnostního otevření nezúčastnili, byli za normalizace v nemilosti.

Kotvu, situovanou uprostřed historické zástavby, navenek charakterizuje její fasáda a specifický půdorys tvořený šestiúhelníky. Tyto geometrické tvary architektům Machoninovým umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí Republiky a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu. Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby. Architektonický návrh obchodního domu pocházel z domácího prostředí, stavební práce ale byly svěřeny švédské firmě Sial (ta stavěla i OD Máj). Stavba postupovala na svou dobu neuvěřitelně rychle, obchodní dům byl hotov za necelých 30 měsíců.

Věra a Vladimír Machoninovi ve druhé polovině 60. let minulého století – předtím, než jim normalizační moc znemožnila další tvorbu – navrhli vedle Kotvy další zajímavé stavby, které ale veřejnost ani odborníci nepřijali vždy jednoznačně. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech, Machoninovi navrhli i mohutnou budovu ambasády ve východním Berlíně nebo někdejší Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická.

Obchodní dům Kotva je dnes přijímán vesměs pozitivně, mnoho let ale trvalo, než se Kotva stala oficiálně památkou (na rozdíl od nedalekého Máje, který se ochrany dočkal v roce 2006). Po několika kolech rozhodování bylo dílo manželů Machoninových, které nyní čeká rozsáhlá rekonstrukce, na seznam kulturních památek zapsáno loni.

  ČTK

Spolu s návratem tramvají do horní poloviny pražského Václavského náměstí bude rovněž vybudována podzemní nádrž k zachycování dešťové vody. Ta bude sloužit k zalévání zeleně. Trať i nádrž jsou součástí plánované rekonstrukce horní části náměstí. Náměstí bude při rekonstrukci v horní části předlážděno, bude obnovena zeleň a rozšíří se prostor pro chodce. Město také plánuje návrat tramvají na trasu od Národního muzea k současné trati přetínající náměstí z ulic Vodičkova a Jindřišská. Kdy práce přesně začnou, zatím není jasné.

Letos začnou úpravy spodní části náměstí od tramvajové trati na Můstek. Oprava bude stát asi 326,6 mil. Kč a uskuteční se na základě projektu od architektonické kanceláře Cigler Marani Architects, který vznikl už v roce 2005. Také tady bude náměstí předlážděno, budou vysazeny nové stromy, bude rozšířen prostor pro pěší a na náměstí budou moci vjíždět pouze auta s povolením.

Václavské náměstí je dlouhé 682 metrů a přibližně 60 metrů široké. Původně se jmenovalo Koňský trh a bylo zřízeno dekretem krále Karla IV. V 19. století bylo nejprve přejmenováno na Svatováclavské náměstí a posléze na Václavské.

ČTK

Radní Prahy schválili návrh čtyř opatření, která budou prosazovat při jednáních na ministerstvu pro místní rozvoj ohledně změn zákonů k regulaci platforem pro krátkodobé ubytování. Jak řekla radní Prahy pro legislativu Hana Marvanová (za STAN), největší shoda panuje na povinnosti Airbnb a dalších platforem obcím poskytovat relevantní informace.

“Bez legislativních změn, tedy změn konkrétních zákonů, Praha ani jiná velká města nemají zákonné nástroje, jak ke spokojenosti obyvatel řešit problém s platformami typu Airbnb,” uvedla radní. Pražští poslanci se podobné návrhy pokoušeli ve Sněmovně prosadit loni, ale neúspěšně. V metropoli si místní obyvatelé zejména v centru stěžují na hluk, nepořádek a neustálé střídání nájemníků.

Kromě povinnosti platforem poskytovat obcím informace o počtu pronajímaných bytů a jejich využívání chce hlavní město prosadit další opatření. Prvním má být možnost samosprávy nařízením regulovat služby na svém území, například pomocí omezení počtu dní, kdy je možné byt pro tyto účely v roce využívat.

Posílit by se podle Marvanové měly i pravomoci vlastníků ostatních bytů a jejich společenství, aby musel majitel bytu pro Airbnb nejprve získat jejich souhlas. Posledním navrhovaným krokem je úprava stavebních předpisů tak, aby byty trvale využívané ke krátkodobým pronájmům musely splňovat stejné normy z hlediska bezpečnosti a požární prevence jako hotely.

V pátek jednali s ministryní Klárou Dostálovou (za ANO) zástupci Prahy, Prahy 1, Českého Krumlova, Hospodářské komory a Svazu obchodu a cestovního ruchu. “Na čem byla drtivá shoda účastníků schůzky, tak byl ten bod první, tedy uzákonění povinnosti poskytovat informace obcím,” uvedla radní. Dodala, že u ostatních bodů by měla následovat intenzivní jednání vedoucí k finálnímu znění návrhu. “Absolutní shoda je, že nikdo nechce potřít sdílenou ekonomiku jako takovou,” zdůraznila po jednání ministryně Dostálová. V Praze ke dnes krátkodobému ubytování využívá přes 13 000 bytů a 84 % z nich je v nabídce jako celé jednotky. Zástupci Prahy proto upozornili, že se tak nedá mluvit o sdíleném ubytování.

Vedle Airbnb působí na českém trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals nebo Vrbo.

ČTK