Slovanská epopej do Savarinu?

Společnost Crestyl nabídla hlavnímu městu umístit Slovanskou epopej Alfonse Muchy v budovaném paláci Savarin na Václavském náměstí, a to na dobu 25 let a zdarma. Firma rovněž nabízí uhradit náklady na vybudování prostor, které by byly hotovy do pěti let. Náklady na provoz by byly hrazeny ze vstupného.

Magistrát s firmou začal jednat, přesné podmínky spolupráce ještě nejsou dojednány. Umístění pláten v Savarinu má podporu například radní pro kulturu Hany Třeštíkové (Praha Sobě) nebo koaličních Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN). Pražští zastupitelé už dříve schválili zapůjčení souboru, tvořeného dvaceti velkými obrazy, na příštích pět let na zámek v Moravském Krumlově, kam by se mohla stěhovat letos na jaře. A odtud případně do Savarinu.

SF/pb

Praha zvyšuje bytové nájemné

Pražský magistrát hodlá zvednout nájemné ve svých bytech na 164 Kč za metr čtvereční a měsíc v širším centru a na 132 Kč za metr čtvereční a měsíc na periferiích metropole. Zvýšení se nedotkne například seniorů, zdravotně postižených a v souvislosti s ekonomickou situací také nízkopříjmových domácností. Nyní se výše nájmů v 7 700 magistrátních bytech výrazně liší a pohybuje se mezi 56 Kč – 148 Kč za metr čtvereční.

“Obecně je důležité si uvědomit, že výše nájmů magistrátních bytů se více než 17 let nezměnila,” uvedl radní města pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). Příjem z nájmů bytů nyní podle něj nestačí ani na údržbu stávajícího fondu, natožpak na jeho rozšiřování.

ČTK

Nájemné klesá

Dlouhodobé nájemné v Praze u nejžádanější dispozice 2+kk ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 meziročně kleslo o 11,8 % na 15 000 Kč měsíčně. Z ostatních pěti největších měst Česka kleslo také v Ostravě (o 11,8 %) a v Brně (o 2,2 %), zatímco v Plzni, Liberci a Olomouci stagnovalo. Vyplývá to z údajů společnosti UlovDomov.cz.

“Loňský rok přinesl zásadní změny a výkyvy v oblasti nájemního bydlení. Tisíce menších bytů, z velké části provozované v režimu Airbnb, se kvůli koronavirové pandemii vlily na trh dlouhodobých pronájmů, což zapůsobilo na ceny,” uvedl ředitel UlovDomov.cz Martin Březina. Jedním z cenových faktorů podle něj mohou být i zavřené vysoké školy: „Zdá se, že klasická prezenční výuka se v tomto školním roce už nerozběhne, proto nemá smysl si byt ve velkých městech na studentský život vydržovat.“

ČR: průměrné měsíční nájemné

(velká města, meziroční změna v %)

Město/Kategorie 1+kk Změna 2+kk Změna 3+kk Změna Praha 11.000 -12,0 15.000 -11,8 20.500 -14,6 Brno 10.200 2,0 13.500 -2,2 18.000 -4,8 Ostrava 6800 9,7 9000 -11,8 14.990 16,2 Plzeň 7900 0 11.000 0 13.000 0 Liberec 7490 5,5 10.000 0 14.000 0 Olomouc 9000 5,9 12.000 0 15.500 10,7

Zdroj: UlovDomov.cz

ČTK

Dražeb loni mírně ubylo

Dražeb nemovitostí v České republice loni mírně ubylo, téměř polovinu z nich tvořily dražby elektronické. Největším dražebníkem v Česku zůstává brněnská společnost Prokonzulta, která loni vydražila majetek za 984 mil. Kč. Podle oficiální statistiky na portále Centrální adresa se v Česku loni uskutečnilo 1 492 dražeb, přičemž hodnota takto prodaného majetku dosáhla 2,58 mld. Kč.

„Nejčastěji byly v uplynulém roce předmětem dražeb rodinné domy, byty a pozemky, o něco méně pak komerční objekty. Velké areály, jako tomu bylo v minulosti, jsou nyní spíše vzácností. Stále pokračuje trend z posledních let, že počet dražeb v reálných číslech klesá, a to jak dražeb dobrovolných, tak i nedobrovolných. Je to způsobeno právě tím, že jsou dražby v určité míře nahrazovány jinými formami prodejů, nejčastěji jde o elektronické aukce,” uvedl Josef Machů ze společnosti Prokonzulta.

ČTK

Prodloužení termínu přiznání daně z nemovitostí

Přiznání k dani nemovitých věcí a také daně silniční bude možné bez sankcí podat do 1. dubna místo 1. února. Stejně tak bude možné až do 1. dubna zaplatit bez sankcí silniční daň za loňský rok. Termín zaplacení daně z nemovitých věcí zůstal beze změny, je totiž standardně do 1. června. Posunutí termínů dnes v souvislosti s pandemií koronaviru schválila vláda.

Cílem je podle ministerstva financí v souvislosti s pandemií omezit osobní návštěvy finančních úřadů i pošt. “Odložení povinnosti podat přiznání k silniční dani a dani z nemovitých věcí o dva měsíce do konce března považuji v této situaci za nezbytné. Obě tyto daně se totiž často vyřizují v papírové podobě s aktivní pomocí pracovníků finančních úřadů,” uvedla v tiskové zprávě ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

ČTK

Stavební zákon: přece jen posílení státní správy?

Do návrhu nového stavebního zákona by se mohl vrátit původně zamýšlený model čisté státní stavební správy. Předpokládá to pozměňovací návrh skupiny poslanců – tento model původně v návrhu zákoně od MMR byl a měl znamenat, že všechny stavební úřady budou spadat pod stát. Vláda od něj ale po nátlaku obcí ustoupila a její současný návrh tak obsahuje možnost fungování stavebních úřadů při obcích.

Návrh zákona, jak ho loni vláda předložila poslancům, počítá se zřízením nové soustavy úřadů státní stavební správy. Na jejím vrcholu bude Nejvyšší stavební úřad. Podřízeny mu budou krajské stavební úřady a Specializovaný stavební úřad. Specializovaný úřad bude povolovat strategické stavby celostátního významu. Tento vládou předložený takzvaný hybridní model současně předpokládá, že o stavbách běžné občanské vybavenosti, jako jsou třeba rodinné domky nebo garáže, by i nadále rozhodovaly stavební úřady na obcích.

“Hybridní model vychází vstříc úředníkům, nikoli občanům. Naším cílem je mít co nejjednodušší a nejrychlejší stavební řízení na všech úrovních, od občanů až po velké projekty. Toho lze dosáhnout jedině jednotně řízeným transparentním postupem,” řekl Martin Kolovratník (ANO). Proto chce spolu s kolegy z dalších stran předložit uvedený pozměňovací návrh. Spolu s ním za tím stojí například Petr Dolínek (ČSSD), Leo Luzar (KSČM) nebo Radim Fiala (SPD). Stavební úřady by pak fungovaly po vzoru třeba finančních úřadů nebo katastrálního úřadu.

Svůj pozměňovací návrh ke stavebnímu zákonu avizovala už v prosinci i skupina opozičních poslanců. Chtějí například posílit digitalizaci stavebního povolení i roli samospráv.

ČTK

České stavebnictví je v EU na 17. místě

Stavební sektor ČR bylo loni do konce září s meziročním poklesem o 6,6 % mezi 28 zeměmi Evropské unie co do vývoje produkce na 17. místě. Meziročně si Česko polepšilo o dvě místa, v porovnání s koncem prvního pololetí na tom bylo o čtyři příčky hůře. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvních devíti měsících vykázalo snížení produkce v průměru o 6,4 %.

“Česká republika paradoxně doplatila na velmi nízkou nezaměstnanost. Po odchodu pracovníků z Východu nebylo možné nalézt dostatek stavebních dělníků na českém pracovním trhu. To vedlo k pozastavení některých projektů. Navíc některé restrikce z jarního období můžeme zpětně vyhodnotit jako zbytečně přísné. To mělo negativní vliv na stavebnictví i celou řadu dalších odvětví,” komentuje tento vývoj analytik BH Securities Štěpán Křeček. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru se mnozí zahraniční dělníci vrátili do zemí svého původu, což podle nej vedlo k výraznému propadu stavební produkce především v západní Evropě. “Jasně se ukázalo, že Západ je výrazně závislý na pracovní síle z Východu a bez vzájemné spolupráce fungují evropské regiony výrazně hůře,” podotkl Š. Křeček.

“Srovnání meziročních změn stavebních výkonů mezi zeměmi ukazuje, že v řadě z nich nesrazila pandemie odvětví na kolena. Především země severní Evropy, ale také Německo a Rumunsko dokládají, že pro ně není heslo ´proinvestovat se z krize´ pouhou frází. Lze předpokládat, že aktivnější roli obstarávají veřejné investice. Stavebnictví tak v těchto zemích získává na významu z hlediska ekonomiky jako celku,” doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

EU: meziroční změna výkonu stavebnictví

(podle zemí, rok 2020, období leden – září)

Země Index (v procentech) Rumunsko 17,8 Malta 5,1 Chorvatsko 3,6 Lotyšsko 2,9 Německo 2,4 Dánsko 2,0 Finsko 1,6 Nizozemsko -0,4 Švédsko -0,4 Slovinsko -2,4 Litva -3,3 Portugalsko -3,9 Rakousko -4,2 Polsko -4,7 Estonsko -5,9 Bulharsko -6,1 Česko -6,6 Belgie -8,2 Lucembursko -9,9 Maďarsko -11,0 Irsko -11,1 Slovensko -11,5 Řecko -13,1 Kypr -13,5 Španělsko -13,9 Francie -17,9 Británie -17,9 Itálie -20,1 Průměr EU -6,4

Zdroj: Eurostat

ČTK

UDI Group: miliardový projekt pro Varšavu

Český developer UDI Group zahájil ve Varšavě výstavbu 960 bytů za více než 2,5 mld. Kč. Projekt na brownfieldu po továrně na traktory Ursus má být dokončen v roce 2026, postaví ho polské zastoupení stavebního holdingu Hochtief. Na pozemku vznikne sedm bytových domů, jedna z historických budov továrny bude revitalizována a bude sloužit jako vstup do celého areálu. Součástí projektu je i park.

“Poslední den v uplynulém roce jsme od polských úřadů obdrželi stavební povolení. Práce tak mohou začít. První etapa projektu, která nabídne 114 bytů, by měla být dokončena v prvním čtvrtletí roku 2022,” uvedl projektový manažer UDI Group Jan Chromeček. Povolovací procesy v Polsku jsou podle něj po změně stavebního zákona velmi předvídatelné a rychlé: „Po zhruba roční přípravě projektu a dotažení všech majetkoprávních vazeb v území zde samotný povolovací proces pro první fázi trval necelé dva měsíce.“

Podle obchodní ředitelky UDI Group Zuzany Čižmárikové je polský bytový trh specifický v tom, že klienti kupují byty převážně v tzv.  developerském standardu, tedy bez obkladů, dlažeb nebo podlah. Dokončovací práce si pak zajišťují sami. “Nicméně mladší generace se již stále více přibližuje západnímu standardu a chce se do nově zakoupeného bytu rovnou nastěhovat. Nabídneme tedy klientům již zcela dokončené byty,” doplnila Z. Čižmáriková.

SF/pb

D4 jako PPP projekt

Vláda schválila návrh koncesionářské smlouvy k výstavbě a provozu části dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Návrh dostane nyní Sněmovna, v případě schválení smlouvy by stavba měla začít v březnu. Část D4 by formou PPP mělo postavit a následně provozovat francouzské konsorcium DIVia, které tvoří firmy Vinci a Meridiam. V soutěži uspělo s nabídkou 16,55 mld. Kč. V Česku jde o první PPP projekt, kdy dálnici postaví a následně bude provozovat soukromá firma.

Vítězné konsorcium by mělo postavit 32 nových kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem, které následně bude 25 let provozovat a udržovat spolu s dalšími už postavenými navazujícími 16 kilometry. Stavebně a projekčně bude za projektem stát česká stavební společnost Eurovia. Úseky bude vlastnit stát, který je po 25 letech převezme. Nový úsek dálnice by měl být otevřen v říjnu 2024. “Pokud to projde Sněmovnou, tak můžeme začít stavět. Vše je připraveno, pozemky jsou vykoupeny. Do dvou let bude hotovo a dalších 25 let budeme konsorciu splácet,” uvedl vicepremiér Karel Havlíček.

ČTK

Masák & Partner: další emise dluhopisů

Společnost Masák & Partner Group koncem minulého roku vydala v pořadí již čtvrtou emisi dluhopisů v celkovém objemu 400 mil. Kč. Společnost hodlá finance využít na realizaci projektů v segmentu luxusních nemovitostí. Cenné papíry se splatností čtyř let mají roční výnos 6,5 %. Čtvrtá emise nabízí možnost investice od 10 000 Kč. Dluhopisy je možné zakoupit do konce srpna roku 2021 a jsou koncipovány se splatností do 20. srpna 2024. V době splatnosti bude investorům jednorázově vyplacen i výnos.

Celkový objem dosud vydaných cenných papírů společnosti Masák & Partner Group v rámci třech předchozích emisí činí necelých 220 mil. Kč

„Dluhopisy jsou pro nás vítaným způsobem financování projektů. Cítíme v nich důvěru klientů a věříme, že právě investice do nemovitostí je v dnešní době bezpečným přístavem. Navíc naše portfolio zaměřené na rezidenční nemovitosti v Praze, nemovitosti s pravomocným povolením k výstavbě, může být o to zajímavější. Naše projekty jsme schopni za takových podmínek v krátkém čase zhodnotit a připravit tak podklad pro další rozvoj naší společnosti,“ říká Jakub Masák, zakládající člen společnosti a člen představenstva firmy Masák & Partner Group.

SF/pb

SATPO: dva nové rezidenční projekty

Společnost SATPO na sklonku minulého roku zahájila výstavbu dvou bytových projektů – Holečkova House a Rezidence Kobrova nabídnou 10 a 15 bytových jednotek v dispozicích 1 +kk až 5 + kk, vedle toho také komerční prostory. Oba projekty se nacházejí v jižním svahu pod pražským Petřínem v těsné blízkosti parku Sacre Coeur, mezi ulicemi Holečkova, Kmochova a Grafická. Jejich výstavba by měla být dokončena v třetím čtvrtletí roku 2022.

„Tyto projekty jsou posledním článkem celkové revitalizace proluky v místě původní prvorepublikové zástavby, která vznikla díky stavbě Strahovského tunelu. Stanou se přirozenou součástí této atraktivní pražské lokality, jak tomu je již u dokončených projektů Rezidence Sacre Coeur, Rezidence Sacre Coeur 2 a Vitality Rezidence,“ říká Jiří Dvořák, projektový ředitel společnosti SATPO.

SF/pb

Liniová výstavba se zrychlí

Přípravu dopravních a energetických staveb by měla od letoška urychlit novela liniového zákona. Ta počítá například s rozšířením tzv. mezitímního rozhodnutí, což by umožnilo začít stavět například dálnice a železnice okamžitě, jakmile stát získá přístup k pozemkům v rámci stavebního povolení. Nebude už tak nutné čekat na dokončení procesu vyvlastnění pozemků.

Jednou z hlavních změn je rozšíření zmíněného mezitímního rozhodnutí na celou délku staveb. Opatření vychází z polského modelu – pozemky důležité pro stavbu se stávají majetkem státu po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení stavby. A až následně úřady stanovují výši odškodnění pro původního vlastníka pozemků. Toho budou ale moci využívat pouze státní organizace jako Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železnic.

Další změny počítají s navýšením náhrady za výkup nemovitostí ze současných 1,15 na 1,5násobku ceny stanovené znaleckým posudkem. Vedle toho novela přináší úpravu doručování oznámení při velkém počtu účastníků řízení, zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Zároveň stanovuje lhůty pro úřady k vydání rozhodnutí a umožňuje vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb k ocenění jejich hodnoty.

Novela by měla zrychlit přípravu staveb až o třetinu, ta nyní trvá až 13 let. Právě přípravná fáze staveb podle úřadu nejvíce zdržuje dopravní výstavbu, zejména pak při výkupu pozemků a následného vyřizování jednotlivých povolení.

ČTK

Stavebnictví čeká pokles i v roce 2021

Po letošním očekávaném meziročním poklesu českého stavebnictví až o 8 % se jeho výkon sníží i v příštím roce. Počítá s tím většina analytiků, které ČTK oslovila. Pokles očekávají až o 6 %. Důvodem bude podle nich nejistota investorů ohledně budoucího vývoje kvůli současné krizi.

“Ve stavebnictví se tíživěji než v jiných sektorech projevuje nejistota plynoucí z pandemické situace, která vede podnikatele ve stavebnictví, stavební firmy a developery k pozastavování a rušení některých projektů. Kvůli poměrně vysoké míře setrvačnosti bude odvětví znatelně klesat i v příštím roce, a to o zhruba 6 %. K růstu se vrátí až v roce 2022,” uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka kromě firem škrtajících investiční výdaje začne omezovat investiční aktivity i samospráva. S rizikem nižších daňových výnosů a podobně se budou k investicím stavět opatrněji a raději část z nich odloží: „Byť stavební zakázky nevypadají nijak zle, není nikde napsané, že se budou všechny realizovat. Proto bych od roku 2021 nečekal, že se podaří letošní výpadek vyrovnat.“

Stavební firmy v Česku měly na konci září nejvíce zakázek od roku 1999, kdy jsou údaje k dispozici. Meziročně jejich počet vzrostl o 4,1 % na 21 324. Hodnota stoupla o 12,8 % na 199,7 mld. Kč. Jde však výhradně o firmy s 50 a více zaměstnanci. “Větší stavební firmy mají zakázek více než dost, potýkají se však s nedostatkem vhodné pracovní síly, často zahraniční. Menších stavebních firem, se to ovšem většinou netýká, takže se stavebnictví i v příštím roce poměrně citelně propadne,” uvedl dále L. Kovanda.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek uvedl, že kdyby v průběhu příštího roku investoři nabyli většího optimismu, bude trvat, než se překlopí do vyššího objemu stavebních prací. Produkce podle něj příští rok klesne nejméně o 5 %. Analytička Komerční banky Jana Steckerová očekává pokles produkce sektoru o 5,8 %. Naopak analytik BH Securities Štěpán Křeček předpokládá, že se stavebnictví příští rok vrátí k růstu: „Ekonomiku by díky vakcínám měl postupně opouštět strašák v podobě koronaviru a vše se začne navracet do zajetých kolejí. Vysoké ceny na realitním trhu budou motivovat k výstavbě nových nemovitostí.“

ČTK

Vyšší úvěry na bydlení z fondu investic

Úvěr poskytnutý na výstavbu bytů z peněz Státního fondu podpory investic (SFPI) stoupne od ledna 2021 z 80 na 90 % nákladů na výstavbu. Minimální výše úvěru na modernizaci se zvýší ze 30 000 korun na 50 000 Kč, maximální z 300 000 Kč na 600 000 korun. U pořízení rodinného domu vzroste o 400 000 korun na 2,4 milionu Kč. Na pořízení bytu nebo družstevního podílu v bytovém družstvu stoupne z 1,2 milionu na 2 mil. Kč.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které návrh předložilo, předpokládá, že po upravení podmínek bude zájem o výstavbu nájemních bytů o 30 % vyšší, přičemž současné disponibilní zdroje fondu by tento zájem měly pokrýt, přestože výdaje SFPI příští rok meziročně klesnou o 16,5 % na 3,44 mld. Kč.

“Nájemní bydlení je významnou formou bydlení, která má umožnit bydlení s relativně nízkými měsíčními náklady včetně možnosti měnit místo trvalého pobytu. Nájemní byty jsou nezastupitelné pro bydlení seniorů, ale i mladých lidí,” uvádí MMR v předkládací zprávě. Podle něj jde především o seniory a osoby se zdravotním postižením a pro osoby s nízkými příjmy, ale také startovacího nájemního bydlení pro osoby do 30 let.

ČTK

Trigema dokončila projekt Nová Nuselská

V pražských Nuslích byla dokončena stavba dalšího z projektů Chytrého bydlení společnosti Trigema. V areálu Nová Nuselská je již také prodána valná většina bytů. Jednotlivé sekce pěti až sedmipatrového areálu, kde je necelých 150 bytů, leží mezi ulicemi Nuselská, V Horkách a Kloboučnická. Jedno- až čtyřpokojové byty jsou zpravidla vybaveny terasou, balkónem nebo předzahrádkou. Projekt je zařazen do kategorie Chytré bydlení Plus. Průkaz energetické náročnosti budov je ve třídě B, což značí, že se jedná o nízkoenergetické bydlení.

Hlavní dominantou celého prostoru je původní tovární komín, který je umístěný v jihozápadní části areálu. Komín tak současně odkazuje na historii celého prostoru. Areál Nuselských mlékáren byl založený již v roce 1901. Až do začátku 90. let minulého století sloužil svému účelu, poté měl především administrativně-skladovací využití. Investorem, developerem a stavebníkem Nové Nuselské byla společnost Trigema.

SF/pb

Jihlava má Zásady pro spolupráci s investory

„Zásady pro spolupráci s investory“ schválilo na sklonku roku zastupitelstvo Jihlavy. Dokument, který město začne používat od 5. ledna 2021, podrobně upravuje jednání města s developery v rámci příprav stavebních projektů. Závazná pravidla, jež by měly pomoct se zrychlením výstavby a motivovat rozvoj udržitelného stavitelství, dosud má jen několik menších měst nebo pražských městských částí. „Zásady přinášejí férová pravidla pro Jihlavu i pro investory. Předvídatelně pojmenovávají, jak a kde by se mělo ve městě stavět, a umožní nám tak transparentně schvalovat kvalitní developerské projekty a ty špatné zamítnout. Energii investorů budeme také moct lépe směřovat do specifických potřeb území,“ uvedl Vít Zeman, náměstek primátorky města Jihlavy. V praxi bude vše probíhat tak, že město už v rámci předprojektové přípravy zkoordinuje své orgány a vydá k investorovu záměru souhrnné vyjádření, které popíše, za jakých podmínek je možné projekt uskutečnit. V jihlavský zásadách je také stanovena výše investičního příspěvku, kterým developer podpoří vybudování veřejné infrastruktury v lokalitě, jako jsou silnice a chodníky nebo třeba dětská hřiště a školy. „Výše příspěvku je stanovena podle toho, v jaké části města chce investor stavět. V případě umístění mimo zastavěné území města jsou náklady na dobudování infrastruktury vyšší, a vyšší je tedy i příspěvek,“ vysvětlil Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která zásady pro město připravovala. Pokud má být investiční záměr umístěn v zastavěném území, činí příspěvek 250 Kč na metr čtvereční. Pokud je to mimo zastavěné území, činí příspěvek 600 korun. To vše se týká staveb pro bydlení nebo polyfunkčních objektů, ve kterých tvoří bydlení minimálně čtvrtinu hrubých podlažních ploch. V případě, že je investičním záměrem jiný druh stavby, zaplatí developer 800 Kč za metr. „Vážíme si férového přístupu vedení města Jihlavy k přípravě pravidel pro spolupráci s developery. Možnost o nich odborně diskutovat vedla k jejich výraznějšímu propojení s praktickým developmentem, což přináší pozitivní výsledky pro město, jeho obyvatele i developery,“ řekl Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů ČR. „Developeři se dlouhodobě podpoře rozvoje území nebrání, diskuse ale prokázala, že problém je systémový a spočívá v nespravedlivém rozdělení rozpočtového určení daní. Development je již dnes výrazně regulován a zdaněn, bohužel peníze nedojdou tam, kde vznikají a kde jsou potřeba. Spravedlivé rozdělení daní do místa vzniku přidané hodnoty by pomohlo obcím a ve svém důsledku by mohlo vést i ke snížení cen bytů,“ doplnil T. Kadeřábek.

SF/pb

J&T Banka koupila část Rustonky

Jednu administrativní budovu z celkových čtyř v kancelářském komplexu Rustonka na pražské Invalidovně zakoupila J&T Banka, která v ní má od letošního roku své sídlo. Nemovitost získala do svého portfolia od společnosti Gramexo, jak napsaly Lidové noviny. Hodnota transakce dosáhla 2,1 mld. Kč.

Osmipatrová budova má 30 000 metrů čtverečních a pojme až 750 lidí. Náklady na výstavbu a vybavení objektu byly vyčísleny na 1,2 mld. Kč.

Prodej patří mezi největší transakce s kancelářskými objekty, které byly letos uzavřeny v Česku. První místo na pomyslném žebříčku patří skupině Penta, která za více než čtyři miliardy korun prodala kancelářský projekt Churchill nedaleko Hlavního nádraží.

ČTK

Penta prodala komplex Churchill

Společnost Penta Real Estate prodala kancelářský komplex Churchill Square u hlavního nádraží v Praze za více než čtyři miliardy korun. Získají jej Českomoravská Nemovitostní (ČMN) a Corporate Finance House Group (CFH). Jde o největší letošní obchod na trhu s kancelářskými nemovitostmi v České republice.

Komplex na brownfieldu v centru Prahy začal vznikat v roce 2017, kdy Penta Real Estate zahájila výstavbu dvou kancelářských budov a společnost SUDOP o rok později začala vedle budovat rezidenční objekt. První kancelářská budova se na začátku roku 2019 stala novou centrálou společnosti Deloitte, v letošním červnu obsadila převážnou část druhého objektu společnost Fortuna Entertainment Group. Komplex nových kancelářských budov doplňují v přízemní části maloobchodní prostory a služby.

“Původně jsme už nechtěli naše budovy v centru Prahy prodávat. Nečekaně velký zájem investorů však byl silným argumentem pro výjimku. Je znát, že investici do kvalitní architektury ve výjimečné pražské lokalitě renomovaní zájemci věří i v době koronavirové pandemie,” uvedl ředitel Penty Real Estate pro komerční výstavbu Pavel Streblov.

V soutěži investorů zvítězila realitní skupina ČMN v joint venture se společností CFH. Obě společnosti už mají v Praze společnou obchodní historii, příkladem může být budova City West, budova Crystal na Vinohradech nebo BLOX na Praze 6.

ČTK

Arete: obchod za za tři miliardy

Česká investiční a realitní skupina Arete prodává společnosti Cromwell European nemovitostní portfolio za 113,2 mil. eur (zhruba 3 mld. Kč). Firmy už podepsaly smlouvu, transakce by měla být dokončena v prvním čtvrtletí příštího roku. Portfolio zahrnuje 11 logistických a průmyslových nemovitostí v České republice a na Slovensku. Celková pronajímatelná plocha prodávaných nemovitostí je 125 000 metrů čtverečních. Budovy jsou téměř stoprocentně obsazeny. Na dalších 140 000 metrech čtverečních bude moci Cromwell European zahájit novou výstavbu.

Podle údajů realitní poradenské společnosti Colliers objem realitních transakcí v Česku letos do konce září meziročně klesl o 12 % na 2,2 mld. eur (zhruba 60 mld. Kč).

ČTK

Česko prožívá stavařský boom

Stavební firmy v Česku měly na konci září nejvíce zakázek od roku 1999, kdy jsou údaje k dispozici. Meziročně jejich počet vzrostl o 4,1 % na 21 324, hodnota stoupla o 12,8 % na 199,7 mld. Kč. Zhruba dvě třetiny hodnoty patřily veřejným zakázkám, zbytek připadal na soukromé. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který monitoruje hospodaření firem s 50 a více zaměstnanci.

“Paradoxně nám pomohl zkostnatělý proces přípravy stavebních zakázek. Ten je natolik dlouhý, že stále dobíhají zakázky, které byly plánovány ještě před koronavirovou krizí. K tomu se navíc zlepšilo plánování a realizace inženýrských staveb, což pomáhá především větším stavebním společnostem,” komentoval vývoj analytik BH Securities Štěpán Křeček.

ČTK