O budovu památkově chráněné výpravní budovy v železniční stanici Ústí nad Orlicí v elektronické aukci nikdo zájem neprojevil. Vyvolávací cena byla 2,96 milionu korun.

Společnost, která budovu nabízela k prodeji, má tři vlastníky, dva z nich prodej navrhli, třetí je proti. Protože se budova neprodala, chtějí dva vlastníci pokračovat v jednání se Správou železnic, která by budovu opravila a využívala pro drážní účely.

Příběh budovy orlickoústeckého nádraží začal v roce 2008, kdy aktivisté začali usilovat o její záchranu – kvůli opravě koridoru a stavbě nové výpravní budovy navržena její demolice. V roce 2010 se aktivistům podařilo dosáhnout památkové ochrany budovy, v roce 2016 se stala vlastníkem společnost Oustecké nádraží. Původní idea byla, že budova bude sloužit veřejnosti, budou v ní byty, občerstvení či další služby, což se zatím i kvůli pandemii nedaří.

Klasicistní stavba výpravní budovy z roku 1874 vznikla podle návrhu architekta Rudolfa Freye. Má půdorys písmene H, je postavená z režného zdiva, ale orní podlaží jsou z méně obvyklého hrázděného zdiva. Stavba je zajímavá mimo jiné tím, že stojí uprostřed kolejiště a je průchozí.

ČTK

PSN: koupě brněnského areálu innogy

Společnost innogy Česká republika prodala svůj areál v ulici Plynárenská nedaleko centra Brna developerské společnosti PSN. Ředitel oddělení akvizic PSN Pavel Citta uvedl, že PSN tak vysílá jasný signál: “Nejen v Praze a Pardubicích jsme připraveni kupovat nemovitosti v řádu stovek milionů korun”.

Areál v Plynárenské ulici se rozkládá na 4,5 hektarech, na těchto pozemcích je zapsáno 16 staveb, deset z nich má provozní nebo administrativní funkce.

Developerská společnost PSN v poslední době získala například pozemky na místě bývalé budovy Transgasu v Praze. Firma vlastní další nemovitosti v Praze, Pardubicích a Hradci Králové. Mezi nejznámější patří Tančící dům, Dům módy na Václavském náměstí nebo Palác Dlážděná.

ČTK

Rezidenční nemovitosti na Slovensku ve třetím čtvrtletí zdražily meziročně o 8 %, nejvíce za poslední rok. Ke zvyšování cen bytů či domů podle přispívají nízké úrokové sazby a rovněž trvající poptávka. Ke zdražení bydlení přispěly starší nemovitosti, jejichž ceny stouply dvouciferným tempem.

Bydlení na Slovensku zdražuje dlouhodobě, proti roku 2010 ceny stouply téměř o dvě třetiny. Slovenská centrální banka v nejnovější zprávě o finanční stabilitě upozornila, že poptávka po nemovitostech v zemi je silná i díky úsporám, které vytvořily domácnosti v době celostátních uzávěr v souvislosti s koronavirovou nákazou. Silný růst úvěrů podle NBS zrychluje tempo zadlužování domácností a každý druhý hypoteční úvěr v zemi budou dlužníci splácet ještě po odchodu do starobního důchodu. NBS už dříve zpřísnila pravidla pro poskytování půjček obyvatelům, tyto limity jsou podle ní zatím nastaveny dostatečně.

ČTK

Představitelé pětice politických stran budoucí vládní koalice, tedy ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a Pirátů, předložili ve Sněmovně poslanců návrh na roční odklad účinnosti většiny nového stavebního zákona (NSZ). Cílem je hlavně oddělit a odložit vznik krajských stavebních úřadů jako orgánů státní stavební správy. Zmíněné strany, které v minulém volebním období byly v opozici, nový zákon kritizovaly. Nelíbilo se jim hlavně to, že stavební úřady přejdou zcela pod stát. Varovaly, že to může ochromit stavební řízení a že se tak vzdálí občanům. Jejich současný návrh počítá například s tím, že nový stavební zákon sice nabude účinnosti k 1. červenci 2023, jak bylo původně schváleno, ale pouze ve vztahu k vyhrazeným stavbám. To jsou podle přílohy k zákonu například stavby dálnic, drah, přenosové soustavy nebo elektrárny s výkonem nad 100 megawatt a zásobníky plynu. Na všechny ostatní stavby i na vše ostatní, co stavební zákon upravuje, by se použil dosavadní stavební zákon.

“Odklad účinnosti o jeden rok je nezbytný, aby vznikl prostor pro nalezení shody na principech stavebního práva, které budou akceptovat všechny hlavní politické síly v Parlamentu České republiky,” uvádějí poslanci ke svému návrhu. Poukazují i na to, že roční odklad zřízení nové stavební správy o rok odloží výdaje státního rozpočtu v objemu asi tří miliard korun.

ČTK

Kniha z nabídky vydavatelství Aleš Čeněk se zabývá právními spory, které ve stavebnictví vznikají většinou v souvislosti s plněním smlouvy o dílo. Jde tedy o spory mezi objednatelem a zhotovitelem stavebního díla a případně i o spory se subdodavatelem, projektantem či architektem stavby. Autoři Josef Černohlávek a Petr Doubrava fundovaně popisují příčiny těchto sporů jimž obvykle bývají vady díla, nároky zhotovitele na zaplacení ceny díla, uplatňování nároku na smluvní pokuty nebo spory vznikající při předání díla objednateli – těmto oblastem se také věnuje podstatná část knihy. Další část publikace je věnována dvěma oblastem, které jsou podle názoru autora nejčastější příčinou právních sporů ve stavebnictví, a to vadám díla a tzv. vícepracím. Druhé vydání této knihy bylo rozšířeno mimo jiné o kapitoly Stavebnictví a ochrana spotřebitele, Stavebnictví a insolvence a Smlouva o společnosti ve stavebnictví. Autoři se také zabývali odpovědností projektanta za vady stavby a škody způsobené vadami projektové dokumentace.

Obsah třetího vydání titulu byl aktualizován o nové právní úpravy za poslední dva roky (mj. nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech) i o aktuální judikaturu. Nově byla do knihy zařazena také kapitola, která mapuje dopady pandemie na sféru stavebnictví.

(Ukázku z knihy najdete na našem webu v nejbližší době.)

SF/pb

Po bezmála roce od spuštění online magazínu Selected vydává RK Svoboda & Williams jeho první tištěné vydání. Printový speciál vznikal v úzké spolupráci marketingového týmu Svoboda & Williams s šéfredaktorem magazínu Tomášem Ottou. „Jedním z prvotních záměrů, který jsme si určili vůbec před tím, než jsme spustili online magazín Selected, bylo digitální formát doprovodit jednou ročně tím tištěným. Nechtěli jsme ale vydat nudný firemní časopis plný prázdných slov, naopak jsme usilovali o skutečně zajímavý obsah, jak po psané, tak po vizuální stránce,“ vysvětluje Tomáš Otta. Natálie Bartošová, která měla na starosti marketingovou stránku projektu, doplňuje: „Šlo nám zejména o to, aby byl tištěný magazín Selected decentně a zároveň moderně zpracovaný a aby jeho obsah stál především na portrétování zajímavých osobností.“

SF/pb

V anketě ČTK oslovení developeři vidí za extrémní nedostupností bydlení málo stavebních povolení. Odhady ČNB o nadhodnocení ceny bytů ale odmítají pro přetrvávající zájem kupujících byt či jinou nemovitost koupit. Zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték podle nich nepovede k řešení bytové krize. Byty byly podle ČNB ve druhém čtvrtletí nadhodnoceny téměř o 25 % a až o 30 % v případě bytů investičních. Výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková tyto odhady označila za akademickou domněnku bez podrobnější analýzy. Poukázala na stále rostoucí zájem o nové byty ze strany kupujících: „Letos se dokonce s největší pravděpodobností prodá více než 7 000 nových bytů, což bude znamenat rekord v počtu prodaných nových bytů.“

Ředitelka strategie mezinárodního developera UDI Group Marcela Fialková řekla, že nejen střední, ale i vyšší střední třída nedosáhne na vlastní nové bydlení v hlavním městě. Důvod vidí na straně nabídky: „Do výstavby bylo loni v Praze povoleno jen 3 200 nových bytů, což je při aktuální poptávce zcela nedostatečné. Například v polské Varšavě, kde naše firma aktuálně prodává byty za polovinu pražských cen, se ročně povoluje 20 000 – 25 000 nových bytů.“

Na kupující investory poukázal ředitel prodeje a zákaznické péče Skanska Reality Lukáš Maděra: „Se stoupajícími hypotečními sazbami ubývá počet kupujících, kteří svou nemovitost financují hypotékou. Zvyšující se sazby ale odrazují část těchto kupců a na jejich místo pak nastupují zájemci, kteří pořizují byt za hotovost a častěji na investici.“

Tisková mluvčí Trigema Petra Martínková se nedomnívá, že by zpřísnění limitů pro poskytování hypoték zásadně ovlivnilo bytový trh v Praze. Podle ní se ale mnozí z žadatelů, kteří na hypotéku nedosáhnou, přesunou na nájemní trh, kam podle ní už v tuto chvíli částečně míří i developeři.

ČTK

Tyrolská štace

Filip Landa

Začínám psát editorial a opět – pokolikáté už? – se mi k tématu vynořují osobní vzpomínky. Před jedenácti lety jsem s partou budoucích architektů vyrazil pěšky ze Salcburku na bienále architektury do Benátek. Byl jsem tehdy plný síly a zdolávání alpských hřebenů mi nedělalo problémy. Jde-li člověk pěšky, má spoustu času prožít jednotlivá místa do hloubky a všímat si věcí, které by při rychlejším pohybu nepostřehl. Co to jen bylo, co ve mně – kromě mocného měřítka horských scenerií a vysoké úrovně tamní stavební kultury – zanechalo svůj otisk?

Laskavého čtenáře odkážu ke svému téměř tři roky starému editorialu k tématu Spojeni hranicí (viz ERA21 #01/2019), kde se o hranici zmiňuji jako o místu střetu dvou rozdílných vlivů, jež se můžou navzájem obohacovat. Jako dítěti Sudet je mi ono napětí blízké a možná jsem ho podvědomě vycítil i v oblasti italsko-rakouského hraničního pásma, které jsme se v tomto vydání rozhodli z celého alpského tématu vypíchnout. Dynamická historie regionu je příčinou dnes zcela přirozeného prolínání germánských a románských vlivů. Po staletích habsburské správy můžeme dokonce konstatovat, že má co do činění i s dějinami naší země. V kasárnách pevnosti Franzenfeste, fascinujícím způsobem rekonstruované architekty M. Schererem a W. Dietlem, jsou dodnes patrné nápisy českých vojáků. Brixen se coby jedno z nejodlehlejších měst rakousko-uherské monarchie stal místem konfinace nedávno 200letého Karla Havlíčka Borovského, který zde sepsal slavné Tyrolské elegie.

Administrativní hranici v našem časopise stíráme a nahlížíme na Tyrolsko jako na kulturní celek. Neděláme tak rozdíl mezi dnešním rakouským Tyrolskem a italským autonomním regionem Tridentsko – Horní Adiže, tedy Jižním Tyrolskem (formálně z pohledu dějin bychom ke zkoumané oblasti mohli přiřadit i Vorarlbersko, ale to by vydalo na samostatné číslo). Až na výjimky uvádíme německé varianty názvů obcí, protože němčina je mateřským jazykem pro většinu architektů publikovaných staveb. Na omezeném prostoru sice můžeme prezentovat pouhý zlomek z architektonického bohatství regionu, přesto i z něj je snad patrné, jak setkání mnoha vlivů dokáže přetavit bariéru velehor v rozhraní tvůrčí svobody se svébytnou stavební tradicí.

ERA 21

Český stavební sektor bude letos i v příštím roce zřejmě posilovat. Tento rok – podle ankety mezi stavebními firmami, kterou pravidelně provádí společnost CEEC – poroste stavební trh asi o 2,2 % a v roce 2022 o 1,1 %. Kapacity stavebních společností jsou nyní podle CEEC v průměru vytíženy na 96 %. V současnosti mají stavební firmy nasmlouvané zakázky v průměru na devět měsíců dopředu, což je pro většinu podniků ve srovnání se stejným obdobím loňského roku stejná, nebo delší doba.

SF/pb

Holding ČEZ ESCO z energetické skupiny ČEZ kupuje společnost Capexus – ta nabízí návrhy a realizaci kancelářských prostor na míru od návrhu až po dokončení, interiérové konzultace i řešení technologie budov. Podle údajů v obchodním rejstříku stojí za firmou Karel Konečný a Daniel Matula, kteří vlastní i realitní fond 100 Towers Holding. Ten vznikl v roce 2019 a nedávno koupil například kancelářskou budovu Lyra v Praze u Smíchovského nádraží a další budovy v Praze, Ostravě nebo Plzni.

ČEZ ESCO se zaměřuje na služby související s dekarbonizací a snižováním klimatické stopy pro průmysl a města. Jde například o energetické audity a energetické poradenství, externí dodávky tepla a elektřiny nebo výstavbu kogeneračních jednotek, renovaci teplárenských soustav a instalaci fotovoltaických elektráren. Je také dodavatelem služeb souvisejících s veřejnou a firemní elektromobilitou. Zajišťuje také dodávky elektřiny, plynu a tepla, výkup elektřiny, obchodování s emisními povolenkami, provoz energetických zařízení a jejich servis.

Firmy holdingu ČEZ ESCO zaměstnávají asi 2000 lidí. Mezi dceřiné společnosti ČEZ ESCO patří firmy AirPlus, AZ Klima, Bytkomfort, ESCO Distribúčné sústavy, ČEZ Energetické služby, ČEZ Energo, ČEZ LDS, Domat Control System, E-Dome, ENESA, ESCO Slovensko, Hormen, Kart, KLF-Distribúcia a Spravbytkomfort. Letos v červenci získal holding i firmu firmu EP Rožnov, která se zabývá projektováním a budováním čistých prostor v elektrotechnickém a automobilovém průmyslu, farmacii, optice, zdravotnictví i vědě a výzkumu.

ČTK

Developerská firma Velska plánuje na pozemku u budoucí stanice metra D Olbrachtova postavit několik domů s byty, obchody a kancelářemi, celkem půjde o 47 500 metrů čtverečních plochy. Dominantou projektu bude kancelářská budova vysoká 78 metrů, zbylé domy mají být menší a jejich zelené střechy propojí můstky. Celkem má v domech být 480 bytů určených pro nájemní bydlení, projekt je dílem ateliéru Benthem Crouwel Architects.

Společnost téměř hektarový pozemek koupila loni v dražbě za 497 mil. Kč. Developer plánuje požádat o nutnou změnu územního plánu, kterou již má předjednanou s magistrátem. Náklady mají být v jednotkách miliard korun.

Společnost Velska v minulosti postavila poblíž metra Budějovická kancelářskou budovu Tetris, nedaleko Pražského povstání administrativní centrum Pankrác Prime a v Nuslích bytový projekt 4U Living.

ČTK

Developer průmyslových a skladových hal CTP za tři čtvrtletí letošního roku vykázal 92% meziroční nárůst čistého zisku na víc než 317 mil. eur. Hrubá pronajímatelná plocha v portfoliu firmy ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o půl milionu metrů čtverečních na 7,1 mil. metrů čtverečních.

“Očekáváme, že hranici deseti milionů metrů čtverečních hrubé pronajímatelné plochy překonáme již v příštím roce, tedy o 12 měsíců dříve oproti původním plánům,” uvedl generální ředitel CTP Remon Vos. Doplnil, že výnosnost výstavby zůstala během letošního roku nad desetiprocentním cílem společnosti, a to na 11,1 %. Obsazenost zůstala během třetího čtvrtletí na 95 %, tedy na stejné úrovni jako ve druhém čtvrtletí.

ČTK

Prahou loni založená Pražská developerská společnost (PDS) připraví projekt stavby bytů na parcelách kolem budoucí stanice metra D Nové Dvory – rozhodli o tom radní města. V projektu má být podle odhadu asi 50 bytů.

Pro pozemky, na kterých mají být plánované byty na Nových Dvorech, není podle schváleného dokumentu nutná změna územního plánu a město může ihned začít s přípravou projektové dokumentace. Ta by měla být hotova v posledním čtvrtletí příštího roku. Kolem budoucí stanice je v plánu i další výstavba, ke které již bude nutné územní plán změnit. Město proces změny už započalo a připravuje také studii celé lokality.

ČTK

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně dál rostly. Meziroční zdražení bylo nejvyšší u pozemků, a to o 21,9 %. Ceny bytů stouply o 16,3 % a ceny rodinných domů o 15,8 %. Vyplývá to z tzv. HB Indexu, který sestavuje Hypoteční banka – zdražování je podle jejího managementu způsobeno jak přetrvávajícími obavami z inflace a vysokým podílem investičních nákupů, tak i zdražováním stavebních prací a materiálů.

ČTK

Nájemné nových logistických areálů meziročně zdražilo o 10 %, když podíl volných průmyslových hal a skladů v Česku byl na konci třetího čtvrtletí 2,5 % a meziročně tak klesl o 1,9 %. Vyplývá to z údajů sdružení Industrial Research Forum (IRF) a společnosti BNP Paribas Real Estate (BNP-PRE).

Podle BNP-PRE dokonce nájemné v nových logistických areálech v Praze a okolí meziročně vzrostlo o 17 %. Aktuálně se pohybuje kolem 6 eur za metr čtvereční a měsíc. V regionech podle IRF průměrné nájemné činí 5,20 eura.

Podle BNP-PRE je zvýšení cen zapříčiněno silnou poptávkou firem především z oblasti e-commerce. Development je proto velmi aktivní, například v Plzeňském kraji od počátku roku 2020 vznikly skladové a výrobní plochy v objemu téměř 260 000 metrů čtverečních, v Moravskoslezském kraji se dokončilo 220 000 metrů čtverečních ploch.

ČTK

Stavební fórum se spolu s Michalem Šourkem zamyslelo nad těmi nejaktuálnějšími a nejpalčivějšími otázkami naší společnosti. Rádi bychom znali i Váš názor. Co si myslíte o tématech, které hýbou naší společností napříč snad všemi obory, nám dejte vědět v krátké anonymní anketě, kterou najdete v odkazu níže.

Anketa: Hledáme vizi pro Česko 21. století.

František Průša

Nemovitosti zdraží až o 19 % kvůli vzrůstající ceně stavebnin a chybějícím pracovníkům. Nejvíce zdražují ocel, dřevo, plasty a izolační materiály. Vyplývá to z aktuální studie zpracované společností CEEC Research.

Podle 74 % developerů oslovených CEEC Research se již nyní zdražení materiálů promítá v cenách developerských projektů. A až 13 % oslovených developerů bylo již nuceno realizaci některých staveb odsunout či pozastavit.

Z vyjádření ředitele skupiny REALISM Construction Martina Hubingera vyplývá, že sice zdraží projekty zaměřené na bohatší kupující, dopady se však nejvýrazněji dotknou střední a nižší třídy. “Projekty, kde jsou kupující na cenu mimořádně citliví, tedy projekty zaměřené na nižší střední třídu a nízkopříjmové skupiny, přestanou dávat smysl a nebudeme o jejich zahájení nebo přípravu ani usilovat,“ uvedl M. Hubinger.

Studie CEEC Research zároveň uvádí, že může docházet ke snižování marže developerských společností. “Očekáváme stálý mírný růst prodejních cen a pravděpodobné snižování marže vzhledem ke skokovému nárůstu cen stavebních materiálů, ” uvedl Martin Svoboda ze společnosti JRD Development.

SF/pb

Nejvyšší stavební úřad, který má vzniknout podle nového stavebního zákona (NSZ), bude vytvořen provizorně jako součást ministerstva pro místní rozvoj. Podle deníku E15 tento kompromis vyjednala ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová (za ANO) se zástupci chystané vládní koalice. Úřad jako samostatná instituce nemůže vzniknout kvůli plánu budoucí vlády vstoupit do nového roku s rozpočtovým provizoriem.

“Budoucí koalice naštěstí ustoupila z požadavku úplného od­ložení účinnosti nového stavebního zákona. Chce zachovat Nejvyšší stavební úřad a Spe­ciální stavební úřad pro vyhrazené stavby,” uvedla Dostálová. “Jednoduchou novelou chtějí posunout účinnost vzniku státních stavebních úřadů pouze na úrovni krajů,” dodala. Je ale podle ní otázkou, zda nová Sně­movna stihne novelu schválit. Zachování Nejvyššího stavebního úřadu potvrdil pravděpodobný budoucí vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nejvyšší stavební úřad se 400 zaměstnanci má být státní institucí zastřešující nové krajské stavební úřady v podobném modelu jako u finanční správy. Stavební úřady mají podle zákona postupně přejít pod stát, zhruba polovina z nich má skončit úplně, stejně jako tisíce dosavadních zaměstnanců. Takový model se však nové vládě nelíbí. “Vadí nám státní stavební úřady na krajské úrovni. Ty v sobě integrují mno­ho dalších orgánů státní správy a generují nepřijatelně masivní úřednickou strukturu,” řekl pravděpodobný budoucí ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Podle Babišovy vlády má nový stavební zákon zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. Odpůrci zákona ale tvrdí, že státní správa se vzdálí občanům a stavební řízení se zkomplikuje. Zákon nabyde účinnosti v polovině roku 2023, některé změny mají začít platit od počátku příštího roku. K odložení účinnosti nového stavebního zákona vyzvaly Asociace krajů a Sdružení místních samospráv.

ČTK

Funkcionalistickou budovu pošty u hlavního nádraží v Brně zakoupila v elektronické aukci společnost Recollect, která je součástí skupiny Trinity Bank. Dosavadní majitel objektu, společnost Česká pošta, v pondělí potvrdila prodej budovy v elektronické aukci za 117 mil. Kč. Raritou budovy je výtah páternoster, který nechala pošta v roce 2013 opravit do provozuschopného stavu. V 80. letech byla budova částečně opravena, ale v současnosti potřebuje celkovou rekonstrukci.

Společnost na dotaz ČTK uvedla, že se nechystá budovu přestavět například na byty. “Budova bude využívána v souladu s územním plánem a budoucí podobou lokality po přesunu nádraží a bude opravena do kvalitního stavu s respektem k funkcionalismu. Konkrétní diskuse s odpovědnými orgány začnou až po nákupu budovy a po analýze její zanedbanosti,” uvedla společnost ve vyjádření.

Nový vlastník poštovní budovy, Trinity Bank, existuje na trhu 25 let. Hlavními pilíři banky jsou financování nemovitostí a developerských projektů a dlouhodobé zhodnocení peněz v rámci spořicích a vkladových účtů. Banka dříve byla záložnou Moravský Peněžní Ústav. Jejím hlavním ekonomem je Lukáš Kovanda.

ČTK

Plzeň prodá nevyužitý sedmihektarový areál bývalých kasáren Zátiší společnosti CTP VIII (vlastnická struktura je totožná se společností CTP Invest), která za ně v městské soutěži nabídla 232 mil. Kč. Jde o atraktivní území na okraji Plzně ve směru na Domažlice a Německo, poblíž velké průmyslové zóny Borská pole. Developer tam plánuje inovativní výrobu, výzkum, vývoj a služby.

“Za prodej jsme získali významně víc, než jsem čekal. CTP VIII nabídla v soutěži letos v říjnu víc než druhý zájemce, společnost Accolade,” uvedl radní David Šlouf. Původně město požadovalo za prodej areálu minimálně 120 mil. Kč podle znaleckého posudku. Zájem tehdy projevili čtyři developeři, zastupitelé z nich vybrali dva, mezi nimi také Accolade, který poté soutěž vyhrál s nabídkou 163 mil. Kč. Následně se ozvala firma CTP Invest, která nabídla 200 milionů. Město po poradě s právníky původní soutěž zrušilo a vypsalo novou, v níž stanovilo minimální cenu 200 mil Kč. Přihlásili se už jen dva zájemci, Accolade a CTP VIII, z nichž druhý nakonec pozemek získal.

ČTK