Ceny obytných nemovitostí, tedy bytů a domů, se v Evropské unii od roku 2010 do třetího čtvrtletí loňského roku podle údajů Eurostatu zvýšily zhruba o 39 %.

Od roku 2010 se ceny domů a bytů více než zdvojnásobily v Estonsku, Maďarsku, Lucembursku, Lotyšsku a v Rakousku. Na Islandu, který sice není členem EU, ale patří do Evropského hospodářského prostoru (EHP), ceny obytných nemovitostí v uvedeném období vzrostly o více než 150 %. Naopak pokles cen domů a bytů registruje Řecko (- 28 %), Itálie (- 12 %), Kypr (- 6,0 %) a Španělsko (-0,5 %). Ceny bydlení vzrostly ve 23 unijních zemích, zatímco ve čtyřech už zmíněných klesly. Nejvyšší růst má Estonsko (+141 %), za ním je Maďarsko (+118 %), Lucembursko (+117 %), Lotyšsko (+106 %) a Rakousko (+104 %).

U nájmů je ale vývoj naprosto odlišný. Od roku 2010 do třetího čtvrtletí 2021 se nájmy zvýšily v 25 unijních zemích, zatímco ve dvou klesly. Nejvyšší růst zaznamenalo opět Estonsko (+162 %), dále je to Litva (+111 %) a Irsko (+68 %). Nájmy klesly v Řecku (- 25 %) a na Kypru (- 3,0 %).

ČTK

Společnost CPI Property Group (CPIPG), kterou ovládá český miliardář Radovan Vítek, chce získat většinový podíl v rakouské realitní firmě Immofinanz. Rakouská komise pro převzetí (ÜbK) už od CPIG podrobnou nabídku obdržela. CPIPG je hlavním akcionářem Immofinanz a ve firmě drží 32% podíl.

CPI nabízí za jednu akcii Immofinanz 21,2 eura. Nabídková cena je nižší než konkurenční nabídka od firmy S Immo, která chce zvýšit svůj podíl zhruba o 10 % a nabízí za jednu akcii 23 eur.  Vedení Immofinanz přitom nedávno tuto nabídku označila za nízkou a doporučilo akcionářům, aby ji nepřijali. Firma S Immo nyní vlastní 14,2 % akcií firmy Immofinanz. Ty se včera prodávaly na burze ve Vídni kolem 22,7 eur.

ČTK

Společnost Penta Real Estate spolu s developerskou firmou PSN bude stavět převážně bytový objekt na místě bývalé budovy Transgasu na začátku Vinohradské ulice v Praze. Pro přípravu a realizaci projektu na jednom z nejcennějších pozemků v hlavním městě firmy vytvořily společný podnik. Nová budova by se mohla začít stavět v roce 2024.

Oba developeři nyní dokončují studii ve spolupráci s architektonickým studiem Jakub Cígler architekti, které na projektu pracovalo již pro předchozí vlastníky. PSN koupila pozemek od společnosti HB Reavis loni za 870 mil. Kč.

Podle ředitele Penty Real Estate pro komerční výstavbu Pavla Streblova se koncept původně čistě administrativního komplexu zásadně změní. “Jednoznačně chceme zachovat charakter lokality. Vinohrady jsou převážně rezidenční oblastí, proto chceme společně s PSN připravit projekt, který bude primárně rezidenční s pouze menší částí projektu věnovanou kancelářím a obchodním jednotkám v přízemí,” uvedl.

Na pozemku stál až do roku 2019 komplex tří budov, které byly postaveny mezi lety 1972 a 1978 ve stylu brutalismu zejména pro Plynárenské řídící centrum Transgas a federální ministerstvo paliv a energetiky. Posléze byla budova v majetku společnosti ČEZ, která ji prodala firmě HB Reavis. Za jejího vlastnictví byl objekt v roce 2020 odstraněn. Pozemek následně v roce 2021 od HB Reavis koupila společnost PSN.

ČTK

Moravská metropole by měla mít před letními prázdninami po 28 letech nový územní plán. Brněnští zastupitelé by jej měli schvalovat na červnovém zasedání. Před vedením města je nyní závěrečná fáze jeho tvorby. Dosud se uskutečnila tři veřejná projednání a počet podání připomínek se výrazně zmenšil, což nahrává připravenému harmonogramu.

Současný územní plán měl podle starého stavebního zákona platnost do konce letošního roku. Nový stavební zákon sice toto omezení odstranil, ale současná vláda dlouhodobě hovoří o tom, že nový zákon nenechá ve schválené podobě – proto chtějí zastupitelé nový územní plán schválit do konce roku.

Brno má současně jeden z nejstarších územních plánů v Česku a naléhavě potřebuje nový, aby se mohlo rozvíjet. Starý územní plán z roku 1994, ač po četných změnách, neumožňuje proměnu některých starých průmyslových areálů pro současné potřeby, především pro bytovou výstavbu. Nový územní plán také řeší komplexně protipovodňovou ochranu, což může odblokovat velká území pro novou výstavbu.

ČTK

Společnost Kaufland ČR, která v Česku provozuje síť hypermarketů, investovala 1,7 mld. Kč do rozšíření svého distribučního centra v okrajové části Olomouce. Nový sklad zprovoznila loni v listopadu. Vejde se do něj 23 500 palet, celková kapacita distribučního centra v Olomouci tak stoupla přibližně o třetinu. Kaufland v České republice provozuje dvě distribuční centra, a to v Modleticích u Prahy a v Olomouci.

ČTK

Problémem českého stavebnictví zůstává nedostatek pracovních sil. Zdražující vstupy navíc prodražují budování staveb, což podle ankety ČTK mezi ekonomickými analytiky může vést k poklesu zájmu o koupi nemovitostí. ČSÚ koncem minulého týden zeřejnila údaje, podle kterých stavební výroba v Česku loni v listopadu zpomalila meziroční růst na dvě procenta z říjnových 3,7 %.

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka je nutné ve stavebnictví zaměstnávat zahraniční dělníky: “Do budoucna je vhodné podpořit vydávání pracovních víz pro lidi z kulturně příbuzných zemí, která by se prodlužovala pouze v případě spokojenosti zaměstnavatelů.“

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že se do výsledků oboru promítá současná rozporuplná situace odvětví. “Na jednu stranu silně roste poptávka po stavebních pracích. Na druhou stranu tempo růstu stavební produkce stavu zvyšující se poptávky neodpovídá,” uvedl. “Otázkou je, zda jsou větším problémem administrativní průtahy při přidělování zakázek, nebo jejich dokončování kvůli nedostatku materiálů a zaměstnanců. Přinejmenším k druhému typu problémů existuje v číslech dostatek evidence,” doplnil P. Sobíšek.

Podle Š. Křečka právě drahé stavební materiály, vysoká cena práce a růst cen pozemků výstavbu prodražují: “Vzniká tak tlak na růst cen nových nemovitostí. To v kombinaci se zdražováním hypotečních úvěrů může vést ke snížení zájmu lidí o koupě nových nemovitostí.“

Výsledky průzkumu EMA data pro společnost Lusq zaměřující se na on-line nákup investičních bytů ale naznačují, že investici do nemovitostí nyní zvažuje až 66 % Čechů, 12 % pak nemovitost považuje za nejlepší volbu pro zhodnocení svých financí. “Realitní trh zažívá neskutečný boom a Češi skupují doslova cokoli – domy, byty, chalupy, pozemky,” okomentoval výsledky průzkumu výkonný ředitel společnosti Lusq Miloslav Lafek. Průzkum byl proveden na vzorku 1044 respondentů napříč regiony a různými sociálními skupinami.

ČTK

Co konkrétně vyplývá z unijní Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), jak se s těmito závazky vyrovnat a jak reagovat na závěry Klimatické konference OSN (COP26), která se konala koncem loňského roku v Glasgowě? To jsou hlavní otázky, na které bude zaměřen 8. ročník mezinárodní konference Šetrné budovy 2022 s podtitulem Přechod k udržitelnosti (Transition to Sustainability). Akci pořádá Česká rada pro šetrné budovy. Konference proběhne online 22. února 2022, všichni mluvčí ale budou k dispozici „naživo“ při závěrečné diskusi.

Letošní ročník konference se koná s podporou rad pro šetrné budovy zemí V4, tedy Slovenska, Polska a Maďarska. Jde o první velkou společnou akci těchto institucí Visegrádské skupiny zaměřenou na udržitelný rozvoj.

Generálním partnerem konference je firma Saint-Gobain. K mediálním partnerům akce patří také Stavební fórum.

SF/pb

Město Ostrava hledá tým, který vytvoří urbanistický návrh okolí Hlavního nádraží. Město už vyhlásilo veřejnou zakázku na zpracovatele návrhu. Odborný tým by měli tvořit architekti a dopravní specialisté. Zájemci mohou své nabídky podávat do konce ledna.

Hlavní nádraží Ostrava je důležitým dopravním uzlem a zároveň jednou z nejvýznamnějších vstupních bran do města. Město Ostrava v minulosti pracovalo s několika variantami řešení prostoru před nádražím. Poslední úvahy pracovaly s umístěním muzea dopravy a přesunem tramvajové smyčky. Z ekonomických i provozních důvodů nakonec ale město od tohoto záměru ustoupilo.

Město chce, aby bylo nádraží vnímáno jako jeden z hlavních přestupních terminálů města, který bude součástí moderního veřejného prostoru. Zároveň se počítá i s místem pro případné muzeum dopravy. Projekt města by měl navazovat na připravovanou rekonstrukci železničního uzlu, která zahrnuje mimo jiné kompletní rekonstrukci kolejiště a přístupy k nástupištím. Po výstavbě vysokorychlostní trati do Ostravy navíc Hlavní nádraží bude jednou z klíčových zastávek.

ČTK

Česká republika vstupuje do roku 2022 se zlepšeným hodnocením hospodářského rizika. Společnost Dun & Bradstreet v rámci Evropy zvýšila rating také Španělsku, Maďarsku, Řecku, naopak ke snížení přistoupila v případě Polska. „Ze zemí bývalé V4 má aktuálně nejlepší hodnocení právě Česká republika se Slovenskem, v kategorii středního rizika je zařazeno Maďarsko spolu s Polskem,“ říká analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová. Podle Dun & Bradstreet je v Evropě aktuálně nejlépe hodnoceno Norsko spolu s Dánskem, následuje Německo a Švédsko.

SF/pb

Realitní skupina Getberg v kladenské části Dubí postaví domy s 230 byty. Výše investice je více než jedna miliarda korun. Stavba má začít v květnu, hotovo má být v roce 2024. “Počítáme s výstavbou bytů s dispozicemi od 1+kk do 4+ kk a s celkovou revitalizací celé lokality. Vybudujeme zde další občanskou vybavenost, kterou lokalita potřebuje, jako je obchod, kavárna a školka,” uvedl Kamil Dunaj ze skupiny Getberg. Ta se zaměřuje na výstavbu poblíž Prahy, stojí například za projekty ve Stránčicích či v Unhošti.

ČTK

Společnost Honeywell postaví vedle svého brněnského sídla výzkumný a vývojový testovací závod zařízení pro automatizaci skladů. Bude na ploše 14 000 čtverečních metrů a vznikne v něm stovka pracovních míst pro vysoce kvalifikované specialisty.

“Spotřebitelé v Evropě očekávají od svých dodavatelů velmi rychlé a velmi spolehlivé doručení do dalšího dne a někdy i stejný den. Pro logistické firmy to znamená, že se musí stále více spoléhat na nejmodernější technologie, které dokážou automatizovat a zrychlit distribuční centra, sklady a další části dodavatelského řetězce. Technologie, které vyvíjíme v Brně, nám pomohou tuto poptávku uspokojit,” uvedl Ronald Binkofski, viceprezident a generální ředitel Honeywell Intelligrated.

Nový závod by měl otevřít v polovině letošního roku a bude jediným testovacím a vývojovým centrem firmy Honeywell v Evropě pro její portfolio digitalizovaných technologií pro moderní sklady. Zahrnuje dopravníkové pásy, třídicí systémy, paletovače a robotiku, automatické systémy ukládání a vyzvedávání, skladový software a technologie pro vychystávání řízené hlasem a světlem.

ČTK

Rakouská společnost Immofinanz prodala pražské Airport Business Centre investičnímu fondu Jet Industrial Lease (JET) brněnského miliardáře Igora Faita. O převzetí firmy Immofinanz má zájem společnost CPI miliardáře Radovan Vítek.

Airport Business Centre je na Letišti Václava Havla a nabízí 14 542 metrů čtverečních kancelářských a obchodních prostor. Podle vyjádření novéh majitele jsou prostory centra z 95 % pronajaty.

ČTK

V české metropoli nabízeli majitelé bytů v loňském létě ke krátkodobému pronájmu 6 972 ubytovacích jednotek, tři čtvrtiny z toho tvořily samostatné byty či domy. V červenci roku 2019, tedy před vypuknutím pandemie koronaviru, to bylo 14 077 jednotek. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracoval městský Institut plánování a rozvoje (IPR) na základě dat webu Inside Airbnb, který využívá informace o bytech přímo ze stránek Airbnb.

Celkem se v Praze nachází asi 650 000 bytů. I mezi těmi, které i přes pandemii zůstaly v nabídce Airbnb, jich podle analýzy byla většina nevyužívaných. Pouze u 10 % z nabízených jednotek bylo k 13. červenci 2021 na základě hodnocení klientů možné prokázat, že se v nich v předchozích třech měsících někdo ubytoval. V roce 2019 to bylo ve stejné době přes 60 %.

ČTK

Ve vlastním bydlení v loňském roce žilo 70 % populace Evropské unie. Vyplývá to z údajů, které dnes publikoval statistický úřad Eurostat. Nejvyšší podíl vlastního bydlení má Rumunsko, a to přes 96 %, hned za ním je Slovensko (92 %); Česká republika je se zhruba 79 % v Unii na 11. místě. První desítku zemí s nejvyšším podílem obyvatel s vlastním bydlením v EU tvoří téměř výlučně státy ze střední a východní Evropy a z Pobaltí. Výjimkou EU je v tomto ohledu Německo, kde ve vlastním žije pouze polovina domácností, když v sousedním Rakousku tento podíl činil 55 %.

ČTK

V rozporu s očekáváním kabinet Petra Fialy včera podpořil návrh skupiny koaličních poslanců na roční odklad účinnosti části nového stavebního zákona (NSZ). Vládní úředníci původně doporučovali zaujmout neutrální postoj. Cílem poslanecké předlohy je hlavně oddělit a odložit vznik krajských stavebních úřadů. Od 1. července 2023 by se nový zákon začal týkat pouze takzvaných vyhrazených staveb v působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. U ostatních staveb by fungovala dosavadní úprava.

Poslanecký návrh by Sněmovna měla projednávat na své lednové schůzi. Předkládající poslanci navrhli, aby ho Sněmovna mohla schválit ve zrychleném režimu již v prvním čtení.

ČTK

S neutrálním stanoviskem nové koaliční vlády by se měl setkat návrh poslanců pětice koaličních stran na roční odklad účinnosti větší části nového stavebního zákona. Cílem jejich předlohy je hlavně oddělit a odložit vznik krajských stavebních úřadů. Od 1. července 2023 by se nový zákon začal týkat pouze takzvaných vyhrazených staveb v působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. U ostatních staveb by fungovala dosavadní úprava.

Vláda v návrhu svého stanoviska, které se má projednávat na jejím příštím zasedání, uvádí, že praktičtější a srozumitelnější by bylo odložit účinnost nové úpravy stavebního práva jako celku, a to včetně změn přijatých ve zvláštním změnovém zákoně. Fialův kabinet upozorňuje na to, že navržená dělená účinnost může vést k praktickým problémům, neboť posuzování toho, které části nového stavebního zákona budou použitelné a ve vztahu ke kterým druhům staveb a v jakém časovém období, bude zřejmě poměrně složité. Podle vlády je otázkou, zda je opravdu nezbytné zavádět na pouhý jeden rok model, v němž budou vedle sebe existovat dva různé právní systémy pro povolování různých druhů staveb, které navíc budou uplatňovat různé úřady.

Návrh stanoviska poukazuje i na to že poslanecký návrh neodkládá účinnost takzvaného změnového zákona, který obsahuje změny ostatních zákonů vyvolané přijetím nové právní úpravy. Znamenalo by to, že všechny zákony upravující ochranu jednotlivých veřejných zájmů budou od 1. července 2023 účinnost v podobě vycházející z nového stavebního zákona, ačkoli se v případě jiných než vyhrazených staveb má od tohoto data až do 1. července 2024 postupovat podle dosavadního stavebního zákona.

Negativně se vůči poslaneckému návrhu vyslovil Svaz průmyslu a dopravy. Snahy o odklad účinnosti považuje svaz za pochopitelné, ale za krátkozraké. V případě, že by odklad přeci jen uspěl, doporučuje svaz v tom případě rozšířit seznam vyhrazených staveb, na které by se už nová úprava vztahovala, také o stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV, včetně transformovny 110 kV a stavby a zařízení vysokotlakých plynovodů distribuční soustavy a stavby veřejných komunikačních sítí. Zdůvodňuje to tím, že jde o páteřní stavby soustav s nadregionálním charakterem.

ČTK

Nájemné na konci třetího čtvrtletí v bytech v Praze a krajských městech mezičtvrtletně vzrostlo v průměru o 3,8 % na 247 Kč za metr čtvereční měsíčně. Nejdražší byla Praha s 293 korunami, nejlevnější Ústí nad Labem s průměrným nájemným 175 korun za metr čtvereční. Vyplývá to z výpočtů poradenské společnosti Deloitte, která sbírá data z realitních portálů.

Ze srovnání dat za 3. čtvrtletí s daty pro třetí čtvrtletí 2020 vychází, že nájemné v ČR meziročně vzrostlo v průměru o 0,8 %. Nejvíce meziročně vzrostlo v Jihlavě (o 11,9 %), když naopak průměrně kleslo v Praze (o 2,3 %) a také v Karlových Varech (o 0,6 %).

Byty v cihlových domech ve třetím čtvrtletí tvořily 71,1 % pronájmů. Na panelové domy připadalo 13,4 %, na byty v nových developerských projektech 15,5 %.

SF/pb

Švédský provozovatel nájemního bydlení Heimstaden Bostad se letos stal největším světovým investorem do nemovitostí. Celkem do svých akvizic vložil přes 144 mld. švédských korun (351 mld. Kč). Zároveň se firma v roce 2021 stala druhým největším evropským soukromým vlastníkem rezidenčních nemovitostí s hodnotou portfolia 290 mld. švédských korun. Letošek Heimstaden završila nákupem 30 000 bytových jednotek od konkurenčního podniku Akelius Residential Properties v Německu, Dánsku a Švédsku za 92,5 mld. švédských korun, což byla druhá největší evropská realitní transakce v historii.

Společnost Heimstaden v Česku působí od loňského ledna, kdy koupila společnost s tehdejším názvem Residomo, která v Moravskoslezském kraji vlastní více než 42 500 bytů, převážně po firmě OKD. Letos v červnu pak firma vstoupila na pražský trh s nájemními byty, když koupila od developerské firmy FINEP 169 bytů pro nájemní bydlení v projektu Pergamenka v pražských Holešovicích.

ČTK

Menší stavitelé možná budou muset příští rok odložit nebo prodat své projekty kvůli vyšším cenám práce a stavebnin – předpokládá Cihlářský svaz Čech a Moravy (CSČM). Situaci v oboru bude podle svazu výrazně ovlivňovat i zdražování dopravy, zvyšování úrokových sazeb, inflace a ceny emisních povolenek.

Svaz jako důvod k odkládání nebo prodeji projektů uvádí hlavně protnutí dvou negativních vlivů ve stavebnictví: zdražování vstupů na straně jedné a snaha o úspory v rozpočtech soukromých i veřejných investorů na straně druhé. Tyto vlivy byly ve stavebnictví patrné už letos – tvrdí obchodní ředitel společnosti KM Beta Marek Žídek. Firma se sice letos podle něj přiblíží splnění plánů výroby i prodeje, nesníží ale výrobní náklady tak, jak chtěla. “Úspory, které se nám podařilo dosáhnout zvýšením efektivity výroby, nám převýšil enormní skokový nárůst nákladů, který jsme nemohli přenést na své zákazníky,” uvedl M. Žídek.

Petr Stejskal ze společnost HELUZ cihlářský průmysl zase míní, že ani v příštím roce nelze očekávat oživení veřejných zakázek do bytové výstavby: „Je dlouhodobě téměř výlučně financována soukromou a podnikatelskou sférou. Zájem o nemovitosti podle mě táhnou tři faktory – jednak to je trvale poddimenzovaná bytová výstavba, která nestačí poptávce, jednak je to nárůst finančních prostředků na straně poptávky včetně vysokého zájmu o hypotéky a jednak je to snaha o investování volných prostředků do nemovitostí jako nejlepší možná ochrana před inflací.“

Generální ředitel společnosti Wienerberger Kamil Jeřábek označil rok 2021 za zkoušku odolnosti pro stavební trh, která bohužel ještě nekončí. Firma chce v dalším roce nadále rozvíjet robotizaci zdění. “Chceme pokračovat v digitalizaci procesů uvnitř firmy a také v digitalizaci služeb,” podotkl.

Petr Stejskal rovněž očekává, že podle volebních programů stran současné vládní koalice by stavebnictví mělo mít zelenou. “Jestliže budou realizovány sliby o zlepšení bytové dostupnosti, ve které dlouhodobě patříme k nejhorším v Evropě, musí se zvýšit jak komunální výstavba, tak i podpora individuálním stavebníkům,” uvedl.

ČTK

Concens Investments a J&T prodaly pět skladových a výrobních hal ve dvou logistických parcích na Ostravsku (Logistics Park Nošovice a Ostrava Airport Multimodal v Mošnově) společnosti EQT Exeter. Logistické portfolio dohromady zahrnuje 140 000 m² prémiových ploch, hodnota uskutečněné transakce dosáhla zhruba150 milionů eur.

„V letošním roce jsme zaznamenali nebývalý zájem investorů o kvalitní průmyslové a logistické nemovitosti v atraktivních lokalitách se silnými nájemními smlouvami. Tato transakce nebyla výjimkou,“ uvedla Katarína Brydone z poradenské firmy CBRE, jejíž tým vedle zmíněné transakce letos uzavřel  dalších 11 „logistických“ transakcí v celkové hodnotě dosahující 450 milionů eur.

SF/pb