Rakouská realitní společnost s Immo koupila v České republice tři kancelářské budovy a jeden hotel od realitní firmy CPI Property Group (CPIPG) českého miliardáře Radovana Vítka. Celková hodnota těchto nemovitostí je 167,7 milionu eur (zhruba 4 mld. Kč). Transakce zahrnuje kancelářské budovy Mayhouse a Luxembourg Plaza v Praze a kancelářskou budovu ZET.office v Brně. Součástí transakce je rovněž pražský hotel Courtyard by Marriott Prague City. Roční příjmy plynoucí z těchto nemovitostí se pohybují kolem 8,4 milionu eur.

CPI Property Group má sídlo v Lucembursku a s jejími akciemi se obchoduje na burze ve Frankfurtu nad Mohanem. Vlastní nemovitosti v České republice, Maďarsku, Polsku, na Slovensku, v Chorvatsku, ve Švýcarsku, dále ve Francii, Rumunsku, Rusku a Británii.

ČTK

V Davli u Prahy začaly práce na výstavbě veřejného přístaviště pro malá plavidla. Vznikne u pravého břehu Vltavy po proudu za starým davelským mostem a bude určeno pro deset lodí. Dokončeno má být v listopadu, se zahájením provozu se počítá od dubna příštího roku. Náklady jsou 19,8 milionu korun bez DPH a jsou financovány ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Plovoucí molo s dřevěnou palubou bude dlouhé 52 metrů a na šířku bude mít 2,5 metru. Bezbariérový přístup na břeh zajistí lávka.  Půjde o první veřejné přístaviště pro rekreační plavidla putující mezi Prahou a Slapskou přehradou. Dělníci budou do konce května budovat kotevní bloky na břehu a inženýrské sítě. Nosnou konstrukci plovoucího mola s železobetonovými plováky vyrobí v dílnách mimo Davli, osazení mola na místo je plánováno na konec léta.

ČTK

Pětina Čechů v příštích několika letech plánuje sjednání hypotéky, meziročně o třetinu více. Polovina ale musela své plány kvůli vyšším životním nákladům a inflaci odložit. Každý třetí Čech očekává, že ceny nemovitostí v následujících letech ještě porostou. Vyplynulo to ze společného průzkumu České bankovní asociace a výzkumné agentury Ipsos, který se uskutečnil koncem března mezi 1000 respondenty.

Téměř dvě třetiny Čechů podle něj bydlí ve vlastním, 37 % má dům, 28 % byt. Každý třetí žije v pronájmu. Ti, kteří nemovitost vlastní, si ji nejčastěji pořídili na hypotéku (32 %), každý čtvrtý z vlastních úspor. Počet sjednaných hypoték se dostal na nejnižší hodnotu za poslední dvě dekády. Při výběru hypotéky je pro Čechy nejdůležitější úroková sazba (46 %), roční procentní sazba nákladů RPSN (33 %) a měsíční splátka (31 %). Nejčastěji Češi plánují čerpat hypotéku do tří milionů korun. Více než polovina z těch, kteří hypotéku plánují, dofinancuje koupi nemovitosti částkou do 600 000 Kč. To je dvojnásobek toho, co nejčastěji vydávali ti, kteří již hypotéku mají. Ti, kteří hypotéku již splácí, na ni odvádí nejčastěji mezi 20 až 24 % z čistého měsíčního příjmu domácnosti. Pro každou třetí domácnost splátka představuje přes 30 % příjmů. Ti, co hypotéku teprve plánují, očekávají, že na splátce vydají nejčastěji více než 40 % čistých příjmů domácnosti.

ČTK

Ostrava hledá zhotovitele pro rekonstrukci Domu kultury města Ostravy a přístavbu koncertního sálu. Radní města rozhodli o vyhlášení nadlimitní veřejné zakázky. Výstavba nového koncertního sálu podle návrhu amerického architekta Stevena Holla patří k nejspornějším projektům ve městě. Opozice kritizuje finanční náročnost projektu a s ním související velké finanční zatížení pro město. Celý projekt má stát přes čtyři miliardy korun, z toho samotná přístavba sálu zhruba 2,2 miliardy korun.

Stavba už má potřebné stavební povolení a nyní se čeká na nabytí právní moci. Dokončena je i projektová dokumentace ve stupni pro provedení stavby. Projekt koncertního sálu se od roku 2018, kdy byla vyhlášena architektonická soutěž, dostal do fáze těsně před zahájením hlavní stavby. Té předchází již probíhající přípravné práce v území.

Souběžně s vyhlášením stavební zakázky radní města rozhodli o podání žádosti o dotaci ve výši 600 milionů korun, kterou by město mělo získat od státu prostřednictvím ministerstva kultury. Financování stavby včetně potřebné smluvní dokumentace chce mít město připraveno v září. Podle primátora by podíl nenávratných externích zdrojů mohl přesáhnout 40 % celkových nákladů.

Dokončením projektové dokumentace ve stupni pro provedení stavby se zpřesnily také celkové náklady projektu. Podle aktuálních předpokladů by to mělo být 4,1 miliardy korun. Je to částka o 28 % vyšší (o 900 mil. Kč), než předpokládal propočet nákladů projektu zpracovaný dle předchozích stupňů projektové dokumentace a předložený zastupitelům města před rokem. Město očekává, že soutěž na dodavatele stavebních prací může cenu stavby snížit.

Z nákladů připadá na projekční práce 0,3 miliardy korun, na rekonstrukci historického domu kultury 0,8 miliardy korun a na přístavbu koncertního sálu 2,2 miliardy. Zbylou část ve výši 0,8 miliardy korun tvoří další náklady, mezi nimiž jsou například finance na úpravy veřejného prostranství. Samotný sál má mít kapacitu 1 300 míst, stavba ale počítá i s dalším zázemím, například multifunkční komorním sálem, edukačním centrem, divadelním sálem či nahrávacím studiem.

ČTK

Pražský magistrát smění se státem pozemky a nemovitosti v hodnotě asi 1,7 miliardy korun. Město od státu získá výměnou za většinu areálu Nemocnice na Bulovce mimo jiné kasárny v Karlíně a budovu v Hybernské ulici. Smlouvu se státem schválili pražští radní, projednat a schválit ji musí ještě městští zastupitelé. Nově nabytý majetek chce město využít v případě karlínských kasáren částečně k vybudování bydlení a pozemky ke stavbě školky. O směně jednaly obě strany dlouho, dohodu brzdil spor o výměnu pozemků na Bohdalci, která byla z nynějšího seznamu nemovitostí nakonec dočasně vyřazena a bude se o ní dál jednat.

Kasárny v Karlíně zahrnují čtyři pozemky a tři stavby v hodnotě 1,11 miliardy korun. V kasárnách, které jsou ve špatném stavu, město plánuje mimo jiné vybudovat byty. S ohledem na velikost bude mít areál i další funkce, o kterých se jedná v magistrátní koalici. Město získá také budovu v Hybernské ulici, kam se rozšíří sousední studentský kampus, který vznikl před asi dvěma roky ve spolupráci Univerzity Karlovy a města.

Městu připadnou také dva pozemky v areálu TJ Sokol Praha Královské Vinohrady, které mají hodnotu 94,76 milionu korun. Praha získá také další pozemky a budovy, a to například na Střížkově, Proseku a v Záběhlicích, nebo u ZŠ Palmovka a u TJ ABC Braník. V budoucnu město nabytím pozemků například majetkově scelí některé areály, což je případ třeba pozemku ve Vysočanech, rovněž je použije k rozšíření veřejné zeleně v Braníku nebo v Záběhlicích na stavbu sociálního zařízení a mateřské školy.

ČTK

Nejvyšší správní soud ukázal, že lze úspěšně bojovat proti účelovým změnám územního plánu, i když je prosadí a schválí město. Dokázal to spor rozhodnutý na začátku tohoto roku. Nejvyšší správní soud (NSS) totiž opakovaně rozhodl, že účelová změna územního plánu Poděbrad byla nezákonná. Spor se týkal stavby v centru města. Po neúspěchu v územním řízení se objevil zásadní zcela účelový „přílepek“ k chystané změně územního plánu města, který změnil podmínky tak, aby stavba mohla územním řízením projít. „Jsme potěšeni, že Nejvyšší správní soud uznal naše argumenty a potvrdil nezákonnost změny územního plánu. Je to významný úspěch nejen pro našeho klienta – ukazuje totiž, že zájmy měst a obcí týkající se územního plánování nemusí vždy být v souladu se zákonem a je možné se tak proti nim úspěšně bránit,“ komentuje Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, která spor řešila.

Správní žalobu proti změně územního plánu Krajský soud nejdříve z nepochopitelných důvodů odmítl. Úspěšná ale byla kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Ten uznal, že změna územního plánu v části, ve které šlo o zjevný přílepek, byla nezákonná. Věc tak vrátil zpět Krajskému soudu, který opět nepochopitelně rozhodl a přílepek posoudil jako nezákonný jen z poloviny. „Nezbylo nám tak než se opět obrátit na Nejvyšší správní soud, který i toto rozhodnutí nyní zrušil. NSS zkritizoval zejména to, že návrh změny územního plánu zjevně neodpovídal původnímu zadání, a že proces změny územního plánu byl proveden v rozporu se zákonem i judikaturou,“ doplnil Pavel Strnad.

Sušice bude jednat s brněnským majitelem o koupi nevyužívaného areálu bývalé sirkárny Solo, který by město chtělo využít jako rozvojovou zónu. Dosud mají majitelé areálu, skupina Solo Matches & Flames, smlouvu s českým developerem Accolade, který tam chtěl stavět výrobní halu a obchodní centrum, což se ale nepovedlo prosadit. Po vypršení smlouvy o smlouvě chce město začít jednat o odkoupení. Na plochu může získat státní dotace na obnovu brownfieldů. Dvě menší budovy bývalého Sola v areálu zůstanou jako kulturní památka.

Brněnskému podnikateli patří zhruba 15 hektarů areálu kromě zhruba tří až čtyřhektarové části, kterou vlastní Jihozápadní dřevařská. Majitel teď dokončuje demolici staré elektrárny. Poté už bude areál na rovině kompletně vyčištěný a bude záležet na tom, zda se město dohodne s vlastníkem na ceně. Podle územního plánu je zatím v lokalitě možné stavět provozovny služeb nebo lehké výroby. Pro případné bydlení by byla nutná změna územního plánu. 

ČTK

Vláda schválila poskytnutí 800 milionů korun do programu na podporu výstavby nájemního bydlení. Většina peněz bude určena pro obce, část ale mohou dostat i soukromí investoři, kteří ve spolupráci s obcí byty staví. Schválený program má zlepšit dostupnost bydlení, ministerstvo pro místní rozvoj ho spustí tento měsíc. Pro obce je určeno 500 milionů korun, další peníze mohou získat právnické osoby, jako například charity. Soukromí investoři na příspěvek mohou dosáhnout v situaci, kdy budou spolupracovat na výstavbě s obcemi a minimálně čtvrtinu postavených bytů poskytnou obcím k využití.

Byty postavené s využitím poskytnuté podpory budou muset být nabízeny za cenu v místě obvyklou, aby se dál nezvyšovaly ceny bydlení. Měli by v nich bydlet hlavně lidé, kteří mají problém dosáhnout v dané lokalitě na nemovitost, která je na trhu, a nemají jinou možnost bydlení. Podpora se bude skládat ze dvou částí, dotace do maximální výše 25 % a výhodného úvěru. Celkem může dosáhnout až 90 % nákladů. Peníze se budou do systému postupně vracet a podpoří další výstavbu. Podpora nájemního bydlení by měla posloužit i k tomu, že se zvýší jeho podíl v Česku, nyní činí zhruba 20 %, zatímco podíl vlastnického bydlení 80 %.

ČTK

Budovu s byty a veřejnými službami v blízkosti stanice metra Černý Most postaví pro radnici Prahy 14 za zhruba 548,8 milionu korun firma Geosan Group. V budově by mělo být asi 70 bytů, pobočka městské knihovny nebo informační centrum.

Radnice zakázku zadala takzvanou metodou Design & Build, vybraná firma se tedy postará zároveň o zpracování projektové dokumentace a i samotnou stavbu. Městská část by měla stavbu financovat částečně sama a částečně dotací od magistrátu či penězi od soukromých investorů. Byty mají byt určeny především pro zástupce profesí, které jsou důležité pro město, jako jsou zdravotníci nebo učitelé.

Stanice metra Černý Most a přilehlý autobusový terminál je dlouhodobě ve špatném stavu. V posledních letech město terminál částečně opravilo a nedávno vedení Prahy schválilo studii, podle které se má celé okolí stanice v horizontu deseti let výrazně proměnit. Návrh zahrnuje mimo jiné zasypání stávajícího terminálu tak, aby byla veřejná prostranství na jedné úrovni, vytvoření náměstí, doplnění veřejných služeb a zjednodušení příjezdu autobusů.

ČTK

Český pavilon od studia MS architekti pro EXPO 2025 dostal poetický název Light The Future. Pavilon nabízí komplexní prostředí pro poznávání minulých, současných a především budoucích nápadů a projektů, které symbolizují kreativní český národ a jeho světový přesah. Nový objekt českého pavilonu je koncipován jako otevřený prostor s interaktivními výstavními plochami, auditoriem, bussiness lounge, restauracemi, místy k setkávání, střešní zahradou a velkoryse navrženými relaxačními zákoutími.

Pavilon Light the Future představuje a reprezentuje Českou republiku jako kreativní národ otevřený inovacím, kterému záleží na zodpovědném a udržitelném rozvoji celé planety Země. Pavilon Light the Future odvypráví silný příběh českého národa a opět dokáže, že Česko patří mezi světovou špičku a obstojí i v té nejsilnější konkurenci. Navržený Český pavilon pro EXPO 2025 navazuje na předchozí úspěšná zpracování pavilonů a je výjimečnou ukázkou cesty do budoucnosti, na které návštěvníky provází světelná show spolupůsobící s architektonicky vyspělým prostorem.

Více o soutěžním návrhu studia MS architekti najdete ZDE.

Po mírném poklesu cen nových bytů v posledním kvartálu roku 2022 se průměrná cena za metr čtvereční v moravské metropoli stabilizovala. Prodeje se však zvyšují pomalu. Z dat společnosti Trikaya vyplývá, že se v Brně za první tři měsíce roku 2023 prodalo 108 bytů, tedy jen o něco více než v předchozích dvou čtvrtletích. „Trh s novostavbami se stále nerozhýbal. Výjimku tvoří nemovitosti v prémiovějších projektech v dobrých lokalitách. A i zde platí, že se musí jednat o atraktivní cenu,“ říká Dalibor Lamka, výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti Trikaya, která ceny na brněnském rezidenčním trhu monitoruje již deset let.

Průměrná cena prodaného bytu zůstala na úrovni bezmála 130 000 za metr čtvereční. Od začátku roku 2023 prodejům dominují 1+kk, u kterých je průměrná cena za metr čtvereční na 134 547 Kč. Nejméně se prodalo velkých bytů s dispozicí 4+kk a více. Mezikvartálně se počet bytů v nabídce mírně snížil. Zatímco na konci roku bylo v nabídce 1 547 novostaveb, na konci letošního března to bylo již 1 436. Ačkoliv jsou do nabídky nadále uvolňovány nové byty v nedávno dokončených developerských projektech, řada firem v současné době zahájení výstavby nových bytů odkládá. Zatímco sekundární trh na ekonomickou situaci zareagoval výrazným zlevňováním, trh s novými byty zůstal stabilní. V podobné náladě se ponese pravděpodobně i většina roku 2023. K většímu oživení by mohlo dojít v posledním kvartálu, a především začátkem roku 2024. Důležitým hybatelem budou hypotéky, které by měly postupně zlevňovat.

Celou analýzu společnosti Trikaya naleznete ke stažení zde.

Zveme Vás na 2. ročník odborné konference Moravian Real Estate Date o vizích rozvoje moravské metropole, výstavbě subcenter, byznysu a realitním trhu.

Ohlédněte se spolu s námi za konferencí REAL ESTATE MARKET: Města, budovy a energie. Děkujeme všem řečníkům za zajímavé prezentace, za poutavou diskusi nad aktuálními a důležitými tématy, děkujeme všem hostům a účastníkům v auditoriu i těm, kteří konferenci sledovali online a v neposlední řadě děkujeme také všem partnerům konference a už teď se těšíme na příští ročník! Kompletní fotoreport a prezentace všech řečníků najdete na WEBU KONFERENCE

Společnost Dostupné bydlení České spořitelny chce do roku 2030 postavit až 3 000 dostupných bytů s nižším nájemným určeným potřebným profesím, třeba lékařům, učitelům či záchranářům. Dceřiná firma jedné z největších tuzemských bank odhaduje investici na asi 10 miliard korun. První projekt za více než miliardu korun se už staví na Proseku v Praze 9, kde Dostupné bydlení koupilo projekt developerské společnosti Finep, která stavbu realizuje. Celkem se staví 254 bytů, přičemž 90 % tvoří malé jednotky o dispozicích 1+kk a 2+kk od velikosti 27 metrů čtverečních. Měsíční nájem má začínat na 10 000 korun, hotovo má být začátkem roku 2025. Na Proseku by mezi prvními měl najít ubytování zdravotnický personál motolské nemocnice v Praze, další nájemce budou vybírat městské části, v tomto případě Praha 9.

“Projekt je financován kapitálem našeho akcionáře a v budoucnosti počítáme i s úvěry,” uvedl ředitel společnosti Dostupné bydlení Marek Blaha. Podle něj má být do roku 2026 postaveno 1 000 dostupných bytů a letos firma představí další projekty, třeba na Praze 11 či na Vysočině. V regionech se mimo jiné počítá i s dřevostavbami. Vlastníkem bytů bude společnost Dostupné bydlení ČS, provozovat je má správcovská firma a smlouvy mají být pětileté. Nájemné má být asi o 20 % nižší oproti tržnímu standardu a do 40 % čistého příjmu žadatele. Spořitelna se v založení takové firmy inspirovala v Rakousku u mateřské Erste Bank, která takto od roku 1957 poskytuje nájmy ve 14 000 bytech.

ČTK

Průměrná cena za metr čtvereční nového bytu v Brně v prvním čtvrtletí letošního roku stagnovala na úrovni, na kterou vystoupala ve druhém čtvrtletí loňského roku, tedy těsně pod 130 000 korunami. I nadále trvá útlum trhu s novým bydlením, byť se v letošním prvním čtvrtletí prodalo více bytů než v posledním kvartále loňského roku. V meziročním srovnání byly prodeje asi o 60 % nižší. Vyplývá to z analýzy developerské společnosti Trikaya, která vývoj trhu s novým bydlením dlouhodobě sleduje. “Z vývoje v prvním letošním kvartálu vidíme, že se trh s novostavbami stále nerozhýbal. Výjimku tvoří nemovitosti v prémiovějších projektech v dobrých lokalitách. A i zde platí, že se musí jednat o atraktivní cenu,” uvedl výkonný ředitel a předseda představenstva Trikaya Dalibor Lamka.

Zatímco se v prvním čtvrtletí loňského roku prodalo v Brně 292 nových bytů, za první tři měsíce letošního roku to bylo 108 bytů. Ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2022 jde o mírný nárůst (o 13 bytů). Vzhledem ke stále vysokým úrokovým sazbám hypoték ale podle analýzy nelze očekávat brzké rozhýbání trhu. Počet nových bytů na trhu se v průběhu čtvrtletí mírně snížil, důvodem je zpomalování nové výstavby, kdy část developerů kvůli stagnujícímu trhu a vysokým úrokovým sazbám své bytové projekty odkládá.

ČTK

Z tiskové zprávy realitní kanceláře Luxent, která se specializuje na luxusní nemovitosti, vyplývá, že zájem Čechů o luxusní nemovitosti v zahraničí se v poslední době zvyšuje. Lidé nemají zájem pouze o typicky české dovolenkové destinace jakými jsou Chorvatsko či Španělsko, ale čím dál více investují také do nemovitostí v Thajsku či Dubaji. K tomu přispěl vstup do Schengenu a přijetí eura. V portfoliu společnosti se aktuálně nachází chorvatské nemovitosti v cenách od 5 do 60 milionů korun či vila v Thajsku za 17 milionů korun, nemovitosti na Bali se pohybují od 4 do 13 milionů korun. Zrealizované obchody realitní kanceláře Luxent dosáhly za loňský rok 1,25 miliardy korun, což je zhruba dvakrát více než za rok 2021. Obrat společnosti vzrostl meziročně zhruba o 70 %. Nejdražší prodanou nemovitostí se stal rodinný dům v Praze 6 za 145 milionů korun. Obchodované byly ze 70 % byty, z 25 % domy a z 5 % pozemky.

Trh s luxusními nemovitostmi se podle Luxentu nezastavil, je ale možné v poslední době pozorovat zpomalení, zároveň je možné, že se zákazníci i z důvodu vyčkávání budou čím dál častěji ubírat cestou pronájmu. Trhu s prémiovými nemovitostmi se v poslední době daří lépe než s těmi běžnými, protože zákazníci ke koupi méně často využívají hypotéky. Jinak aktuální situaci reflektuje realitní kancelář s luxusními nemovitostmi Svoboda & Williams. Z její nedávné analýzy vyplynulo, že prodej luxusních bytů v loňském roce v Česku klesl o 37 %.

ČTK

Kancelářský trh v Brně a Ostravě se potýká s rostoucí neobsazeností, v Brně přitom mají v dalších letech nové prostory nadále přibývat. Na ostravském trhu od roku 2019 nepřibyla žádná nová stavba. Obsazenost mimo hlavní město nepomáhají udržet ani výrazně nižší ceny nájemného. Zatímco na konci loňského roku bylo nejvyšší dosažitelné nájemné v kancelářských prostorách v Praze 27 eur (635 korun) za čtvereční metr, v Brně to bylo 16,50 eura (388 korun), a v Ostravě 14,50 eura (341 Kč). V Brně je dle poradenské společnosti Colliers aktuálně neobsazenost moderních kancelářských prostor 13,4 %, tedy zhruba dvojnásobek než v Praze, v Ostravě to je 7,1 %. V Brně je nyní ve výstavbě dalších 69 600 metrů čtverečních kancelářských budov, v těchto projektech je předběžně pronajato pouze 6,5 % prostor.

Jednoznačně největším projektem, který v Brně vzniká, je výstavba nové čtvrti na území bývalé Zbrojovky. Novou Zbrojovku buduje v šesti etapách společnost CPI Property Group, která aktuálně pod vlivem změn na kancelářském trhu přehodnocuje zaměření jednotlivých budov. Řada domů bude namísto čistě administrativních prostor, jak bylo plánováno, polyfunkční. V přízemí budou obchodní prostory, nad nimi kanceláře a v horních poschodích nájemní bydlení. Právě zájem o nájemní byty by v Brně v průběhu dalších let měl sílit.

rs/ich

Rada České národní banky (ČNB) na svém zasedání opět ponechala základní úrokové sazby beze změn. Dvoutýdenní repo sazba tak už od června loňského roku zůstává na 7 % a je tak na nejvyšší úrovni od roku 1999. Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, zůstala na 8 % a diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, setrvává na 6 %.

Sazby centrální banky jsou klíčové pro celý trh, protože od nich se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů včetně hypoték. Čím vyšší úroky, tím dražší úvěry na investice a provoz pro firmy či půjčky na bydlení pro domácnosti. Rozhodnutí centrálních bankéřů tak znamená, že hypotéky, které jsou nejdražší od devadesátých let minulého století, nijak zásadně nezlevní.

Extrémně drahé hypotéky tak i nadále potáhnou dolů celý realitní trh. Jen v Praze dlouhodobě financovala polovina kupců nový byt prostřednictvím hypotéky, loni se však jejich podíl propadl na pouhých 10 %. V hlavním městě se kvůli tomu prodalo v minulém roce nejméně nových bytů za posledních 20 let. Mnohem horší pozici mají hlavně mladší žadatelé o hypotéku, protože obvykle mají nižší příjem, který na získání hypotéky ani zdaleka nestačí.

Zásadní problémy bude mít i mnoho domácností, kterým letos končí fixační období u stávajícího hypotečního úvěru. Pokud nyní mají dvouprocentní úrok, který byl běžný ještě před zhruba dvěma roky, čeká je velký náraz. Banka jim nyní nabídne úrok pohybující se kolem 6 %. U průměrné hypotéky 2,86 milionu korun se splatností 15 let zaplatí taková domácnost nově až o 5 500 korun měsíčně více, ročně až o 67 000 korun.

Evžen Korec/ich

Pražský magistrát připravuje model fungování připravované budovy filharmonie na stanici metra Vltavská, který bude mít vliv i na následné financování její stavby. Řešit bude například to, která hudební tělesa budou v nové stavbě sídlit nebo jestli město na její provoz zřídí zvláštní organizaci či společnost. Návrh by měl být hotový v letošním roce, v novostavbě by v každém případě měl sídlit Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.

Projekt výstavby nové filharmonie připravuje pražský magistrát, který loni podepsal smlouvu na vypracování projektové dokumentace za 1,02 miliardy korun bez DPH s dánským architektonickým studiem Bjarke Ingels Group. Stavba má podle odhadu z loňského června stát 9,4 miliardy korun a podle plánu města se má začít stavět v roce 2027. Hotovo má být o pět let později.

Zcela jasno zatím není o financování stavby, město podle dřívějších vyjádření počítá se státními příspěvkem a zvažuje i možnost získání peněz ze soukromých zdrojů. Právě pro financování je důležité vytvořit model budoucího fungování filharmonie, od kterého se bude odvíjet například to, jestli stát na stavbu přímo přispěje, nebo se bude na zaplacení projektu podílet prostřednictvím budoucího nájmu.

Filharmonie má mít tři sály – koncertní pro 1 800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční sál s kapacitou až 700 osob. V plánovaném rozsáhlém areálu pak budou i kavárny či restaurace a mělo by tam být i například hudební oddělení Městské knihovny v Praze. Výstavba nového kulturního centra je součástí proměny lokality Bubny-Zátory, kde město plánuje vznik čtvrti až pro 25 000 lidí.

Nájemné kanceláří v prvním čtvrtletí v Česku vzrostlo. Při platbě v eurech se růst pohybuje kolem 9 %  a v případě nájmů v korunách přes 15 %. Rychlejším tempem rostou servisní poplatky. Poradenská firma Prochazka & Partners uvedla, že u levnějších budov dnes tyto platby můžou tvořit 50 až 60 % výše nájemného, o polovinu více než dříve.

Rostoucí výše nájemného je reakcí na rostoucí ceny energií a aktivování valorizačním doložek umožňující pronajímatelům navyšovat meziročně nájemné o inflaci. V nových kancelářských budovách v prémiových lokalitách v Praze vystoupalo nejvyšší nájemné až na 30 eur (720 Kč) za metr čtvereční měsíčně.

Vedoucí výzkumu společnosti Prochazka & Partners Jaromír Sachunský uvedl, že extrémní hodnoty kolem 30 eur za metr čtvereční se týkají pouze ojedinělých projektů v centru metropole. V horizontu několika let to není hodnota, ke které by se blížilo nájemné v ostatních lokalitách – v této souvislosti zmínil Anděl, Karlín nebo Pankrác. “Zde se u nových budov aktuálně pohybujeme na úrovni kolem 18 eur (432 Kč) za metr čtvereční, což je dnes podle developerů hodnota, pod kterou se u nové výstavby jít v podstatě nedá,” řekl Sachunský. Podstatně vzrostly u kanceláří servisní poplatky, jejichž součástí jsou i spotřeba elektrické energie a vytápění společných prostor. Meziročně je to místy až 50 %.

Dříve servisní poplatky tvořily 25 až 35 % nájemného, nyní to může podle Sachunského být 50 až 60 %. “V případě nových prostor je pro nájemce stále důležitější požadavek na úsporný a efektivní provoz budovy a pronajatých prostor, a to jak z pohledu samotných nákladů, tak i z pohledu splnění kritérií (odpovědného investování) ESG. Zahraniční společnosti zpravidla tak budovu bez dostatečně vysokého energetického certifikátu do svého výběru ani nezahrnou.”

ČTK

Většina prostor v nejvyšší budově v Česku, kterou je se svými 111 metry už deset let brněnská AZ Tower, je v současnosti obsazená. Výjimkou je 1 100 čtverečních metrů ve druhém a třetím podlaží, kde se aktuálně dokončují práce na modernizaci. AZ Tower má 30 nadzemních a dvě podzemní podlaží. Je navržena jako multifunkční komplex. Ve třípodlažním podstavci jsou umístěny obchody a další komerční prostory. Ve věži jsou pak kanceláře a v horních patrech 17 apartmánů. Neobvyklý tvar budově vtiskla brněnská Architektonická kancelář Burian-Křivinka.

Budova je vybavena třicetimetrovými hloubkovými energetickými pilotami, které díky tepelným čerpadlům v zimě jímají teplo a v létě ochlazují. Celou jižní fasádu výtahové šachty, která má plochu 700 metrů čtverečních, pokrývají fotovoltaické panely, které dodávají elektrickou energii do společných prostor budovy. Technologie fotovoltaiky a tepelných čerpadel v dnešní době přestavují znatelnou úsporu provozních nákladů. V minulosti byl velký zájem o prohlídky pro veřejnost, které skončily s covidovou pandemií, správa budovy nyní uvažuje o jejich obnovení.

ČTK