Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravuje program zvýhodněných úvěrů pro výstavbu nových bytů za ty, které zničily povodně. Zájemcům nabízí možnost půjčit si až 850 000 Kč na zvýhodněný 2% úrok. Půjčku by spláceli 15 let. Lidé, kterým voda zcela zničila byt, mohou od MMR dostat příspěvek 150 000 Kč. Podle ministra Jankovského se to týká těch příbytků, na které byl vystaven demoliční výměr.
Společnost Trigema koupila v Praze – Nových Butovicích bytový projekt Metronom West, který počítá s výstavbou 285 bytů o celkové ploše 20 000 metrů čtverečních přímo u stanice metra Nové Butovice. Projekt s platným územním rozhodnutím původně vlastnilo několik rakouských investorů. Administrativní část odkoupila v roce 2012 společnost HB Reavis, rezidenční část koupila společnost Passerinvest, která od realizace projektu nakonec ustoupila. Novým majitelem pozemku a pravomocného územního rozhodnutí na bytový dům se stala společnost Trigema, která má své sídlo v těsném sousedství projektu. „Se zahájením výstavby počítáme v létě roku 2014,“ uvedl Marcel Soural, hlava holdingu Trigema, a dodal: „Dobu přípravy odhadujeme na jeden rok a samotnou stavbu na další dva roky.“
Určitým způsobem se realitní kancelář Yosuana Crespa podobá kancelářím, jaké můžete najít v New Yorku, Londýně nebo Tokiu. Na horkých hladkých zdech visí mnoho plakátů a je slyšet neustálý klapot počítačových kláves. Crespova kancelář v módní havanské čtvrti Vedado je ale ve skutečnosti jen přední otevřenou verandou někoho jiného. Počítač s internetem spojuje pouze zastaralé vytáčené spojení a Crespo říká, že je opatrný. Nefunguje prý jako makléř, protože tato práce je stále technicky nezákonná. Zmatený a občas bizarní trh s nemovitostmi se objevil před rokem a půl, kdy kubánský prezident Raúl Castro na komunistickém ostrově poprvé po pěti desetiletích legalizoval soukromý prodej nemovitostí. Zatímco obchod s nemovitostmi je teď legální, lidé, kteří by mohli dávat dohromady prodejce se zájemci o koupi ne. Vláda zatím nesplnila slib, že zlegalizuje práci makléřů, většina jich proto stále funguje neoficiálně. Je to příběh, který je pro Castrovy ekonomické reformy typický. Reformám často chybí prostor pro sortu prostředníků a další služby, které by pomohly při fungování trhu. Castro tak legalizoval prodej ojetých aut, ale neumožnil otevřít obchody, které by je prodávaly. Reformy odstartovaly i nárůst počtu soukromých restaurací a kaváren po celé Kubě, ale vláda jim zatím neumožnila nakupovat ve velkoobchodech. Crespo obešel zákaz makléřské činnosti tak, že je licencovaným počítačovým programátorem a fotografem. Pomáhá tak klientům umístit jejich reality na internetu, vyrobit plakáty s informacemi o prodeji, které visí v jeho kanceláři, a nabízí prodejcům digitální fotografie. Říká, že si nebere provize. Jeho služby stojí jen několik dolarů a je po nich obrovská poptávka. Odhaduje, že do jeho verandové kanceláře nazvané Espacio Cuba denně zajde 30 až 40 zákazníků. V současnosti má v seznamu 2500 nabídek a od ledna, kdy jeho kancelář otevřela, již pomohl prodat 250 nemovitostí. Podle dostupných statistických údajů tamní vlády se za osm měsíců od listopadu 2011, kdy Castro legalizoval realitní trh, prodalo 45 000 nemovitostí. Trh tedy vzkvétá, přestože mu chybí fungující hypoteční systém, snadno dostupná reklama, a také to nejdůležitější, což je střední třída s dostatečnými prostředky na nákup nemovitostí. Ceny nejlepších realit jsou vysoké. Jednou z nabídek v Crespově havanském seznamu je dům v koloniálním stylu se třemi ložnicemi, třemi koupelnami, mramorovým schodištěm a elegantní verandou za 250 000 USD (5 mil. Kč). To je v zemi, kde je průměrný plat asi 20 dolarů (405 Kč) měsíčně, opravdu velké jmění. Podle emigrantů, ekonomů a několika neformálních makléřů většina peněz na nákup realit přichází ze zahraničí. Některé nákupy tak nemají dostatečnou právní ochranu a bývají tajné, protože cizinci mají zákaz vlastnit na Kubě nemovitosti. Na jižní Floridě, která je domovem největší kubánské exilové komunity, se často mluví o tom, jak místní nakupují domy pro své rodiny na ostrově nebo využívají příbuzné pro koupi vlastního domu. Mnozí z emigrantů opustili Kubu kvůli ekonomickým poměrům a nákup domu je jedním ze způsobů, jak si udržet s ostrovem vazby. Podle kubánských zákonů mohou koupit nemovitost na Kubě pouze lidé s trvalým pobytem. Jakákoliv transakce zahrnující cizince se tak uskutečňuje přes prostředníky. Platba je někdy v hotovosti, jindy se peníze posílají přes účty v zahraničí.
Propad českého stavebnictví, které v dubnu podle aktuálních čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně pokleslo o dalších 11,4 %, analytiky nepřekvapil. Ti naopak očekávají další pokles. „Stavebnictví se letos propadá již pátým rokem. Nejde přitom jen o dopady celosvětové ekonomické krize, ale zejména o důsledky úsporné politiky české vlády, které chybí jasná vize a koncepce nejen dalšího rozvoje, ale i toho, jak tuto republiku vyvést z krize,” prohlásil tajemník Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Michael Smola a dodal, že už nyní je „možné s určitostí předpokládat, že ani za měsíc nebude komentář radostný“. S dalším poklesem stavebnictví počítal i analytik ČSOB Petr Dufek. „Propad stavebnictví pokračuje i nadále. Dubnová statistika pouze potvrzuje, že dlouholetá recese tohoto odvětví nebere konce,“ uvedl analytik Dufek, podle nějž zvlášť slabý byl tentokrát výsledek inženýrského stavitelství, které stále trpí nedostatkem zakázek ze strany veřejného i soukromého sektoru. Analytik společnosti Home Credit Milan Kozub odhaduje, že pokles stavebnictví bude pokračovat nejen letos, ale i v následujících letech. „Ve srovnání s rokem největšího boomu, tedy rokem 2008, je stavebnictví níže o více než třetinu, o 37 %. V roce těsně před krizí ale byla zcela jiná situace, realizovaly se téměř veškeré stavební projekty, stát mohutně investoval nejen do dopravních staveb. Soukromí investoři ve snaze vydělat na situaci vytvářeli tři až čtyři tisíce bytů měsíčně,“ poznamenal Kozub s tím, že taková situace se rozhodně nevrátí v horizontu pěti let. Stavebnictví by mohly paradoxně pomoci současné záplavy. „Stavebnictví je odvětví, které by mohlo v blízkých měsících pocítit zvýšenou poptávku při nápravě škod po aktuálních povodních. Bude jen záležet, jak rychle se podaří připravit projekty rekonstrukce a peníze na ně. Náprava škod by tak mohla zafungovat jako záchranná brzda pro stavebnictví, které by jinak s růstem poptávky počítat nemohlo,” odhaduje Dufek z ČSOB. Stavební úřady podle ČSÚ vydaly proti loňskému dubnu o 14,8 % méně povolení, orientační hodnota povolených staveb byla ovšem o 7,2 % vyšší. Počet zahájených staveb meziročně stoupl o 18,5 % a o 27,7 % více bytů stavebníci dokončili. Produkce v pozemním stavitelství meziročně klesla o 8,3 % a v inženýrském stavitelství o 18,3 %.
Iniciativa Šance pro budovy (ŠB) chce změnit návrh zákona, který má omezit zavádění energetických štítků a umožnit jejich nahrazení vyúčtováními za energie. Návrh, o kterém by měli jednat poslanci na červnové schůzi, podle iniciativy ohrožuje možnost čerpání peněz z evropských fondů pro roky 2014 až 2020 pro oblast energetické úspornosti. Systém průkazů energetické náročnosti budov, takzvaných energetických štítků, zavedla směrnice Evropské unie z roku 2010, v českém právu zákon platí od začátku letošního roku, nyní je ovšem v parlamentu novela, která by jeho předpisy zmírnila. Podle Petra Holuba z ŠB ale tento návrh jde proti textu směrnice. Iniciativa proto vypracovala vlastní návrh: štítek by se nemusel vypracovat v případě, že jde o budovu, která nebyla výrazněji renovována od roku 1947, a že se kupující a prodávající dohodnou, že štítek nevyžadují. V takovém případě by budovy automaticky byly formálně označeny nejhorší třídou G. Podle Holuba se to týká zhruba třetiny nemovitostí na trhu. Podle právě projednávaného návrhu poslanců ODS Františka Dědiče a Jana Bauera by při prodeji budovy nebo pronájmu bytu nemělo být nutné předkládat průkaz energetické náročnosti, stačilo by vyúčtování dodávek tepla, plynu a elektřiny za poslední tři roky. Legislativní rada vlády varovala, že evropské právo takové zjednodušení neumožňuje, kabinet ale novelu podpořil. Zákonu vyjádřili podporu i zástupci ČSSD a zákonodárci uvažují o možnosti, že by novelu schválili zrychleně už v prvním čtení. Poslanecký návrh, který nahrazuje energetické štítky vyúčtováním za energie, by měl ulevit realitnímu trhu od administrativní zátěže spojené se štítky. Podle předkladatelů je cílem odstranit skokový růst nároků na počet energetických specialistů i počet vydaných průkazů. Má také odstranit možné časové a finanční bariéry při prodejích a pronájmech. Iniciativa Šance pro budovy sdružuje Centrum pasivního domu, Českou radu pro šetrné budovy, Asociaci výrobců minerální izolace a Sdružení EPS. Reprezentuje zhruba dvě stovky společností z oblasti výstavby a renovace budov.
Česká spořitelna poskytla od dubna 2013 už více než 110 mil. Kč na financování více než 30 projektů energetických úspor v bytových domech. Bytovým družstvům (BD) a společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) Česká spořitelna v rámci programu „Úspory v bytových domech“ celkem poskytne přibližně 1,2 mld. Kč. Pokud projekt dosáhne 30% úspor energie, je podpořen také dotací z fondů Evropské unie ve výši 10 % z hodnoty úvěru – tu klientům vyplatí přímo Česká spořitelna. „Česká spořitelna zúročila své zkušenosti s dlouhodobým využíváním nástrojů evropských finančních institucí a program Úspory v bytových domech uvedla na český trh ve spolupráci s německou rozvojovou bankou KFW,“ uvedl Milan Hašek, ředitel úseku komunální financování České spořitelny, a dodal:„Zatímco veřejnost a stavební firmy stále netrpělivě očekávají program nová Zelená úsporám nebo nový program Státního fondu rozvoje bydlení, Česká spořitelna nyní nabízí jedinečný plně funkční program podpory úspor v oblasti bydlení pro bytové domy.“ V rámci programu „Úspory v bytových domech“ si mohou BD a SVJ žádat o investiční úvěry na opravu, rekonstrukci a modernizaci bytového domu ve výši 1 až 25 mil. Kč. Splatnost úvěrů je 10, 15 či 20 let. Česká spořitelna poskytne SVJ úvěry bez zajištění, pro BD pak se zajištěním blanko směnkou. Úrokovou sazbu banka stanovuje individuálně. Klienti mohou bez poplatku vkládat mimořádné splátky, a to v případě převodu či prodeje bytu, nebo z obdržené dotace. Kritériem pro vyplacení dotace je dosažení úspory na vytápění a ohřev vody ve výši minimálně 30 % ze současné spotřeby bytového domu a dokončení projektu do konce roku 2014. Obdrženou dotaci nemusí klient použít na snížení úvěru. Podmínkou pro poskytnutí úvěru je vlastnictví účtu u České spořitelny a předložení všech potřebných dokumentů. Banka je navíc i distributorem evropských dotací – po dokončení projektů klientům vyplatí dotace ve výši 10 % z hodnoty úvěru, maximálně však 2,5 mil. Kč na projekt.
Skanska Reality realizovala novou akvizici v Praze 10 – Strašnicích. Rezidenční projekt, doposud známý pod jménem „U Hranic“, koupila od společnosti Orco Property Group. V tomto roce se jedná již o druhou akvizici švédského developera zabývajícího se nízkoenergetickou výstavbou, před dvěma měsíci avizoval koupi projektu v Praze 3. Stejně jako v předchozím případě se obě smluvní strany dopředu dohodly, že nebudou zveřejňovat hodnotu transakce. Nový majitel předpokládá, že projekt uvede na trh v první polovině roku 2014. Ten nabídne 139 nových bytů. „Lokalita Prahy 10 patří dlouhodobě mezi nejpoptávanější v Praze, proto pevně věříme, že projekt vzbudí u našich klientů zájem,“ řekla Naděžda Ptáčková, ředitelka odboru Prodeje a marketingu Skanska Reality.
Dne 7. června 2013 pořádá Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) a Český svaz stavebních inženýrů (ČSSI) v karlovarském hotelu Thermal 18. ročník mezinárodní konference Městské inženýrství 2013 – Povodeň a město. Téma zvolila programová rada konference už v roce 2012, aby tak upozornila po deseti letech od posledních ničivých povodní v roce 2002 na fenomén záplav v životě městě. Rada pokládala za důležité připomenout – zejména technické veřejnosti – tuto důležitou problematiku života a rozvoje měst právě v době škrtů a úspor veřejných investic.
Na český trh vstoupila další realitní franšíza – v pražských Vršovicích svou první českou kancelář otevřela slovenská společnost Directreal. Firma nyní vyjednává o prodeji licence s dvěma realitními kancelářemi. „Vyhodnotili jsme současnou situaci českého realitního prostředí jako vhodnou ke vstupu na trh. Na přípravách však pracujeme již několik měsíců,” řekl Marian Paták, jednatel společnosti McFarlow, která je poskytovatelem franšízové licence. Síť spolupracovat hlavně s menšími lokálními kancelářemi. Firma vznikla na Slovensku v roce 2007. V současnosti ji tvoří 31 poboček, v nichž pracuje 162 makléřů. To ji činí druhou největší slovenskou realitní sítí.
Obchodní transakce s nemovitostmi v Česku loni vykázaly z hlediska svého objemu mírný růst. Měřeno výběrem daně z převodu nemovitostí loni majitele změnily reality za 255 mld. Kč, což meziročně představuje nárůst o 4 %. Mírný vzestup obchodní aktivity na realitním trhu může signalizovat dlouho očekávaný zvrat vývoje – tři předcházející roky totiž objem, resp. obrat realitních obchodů klesal. Už předloni ovšem tento sestup měl jen velmi mírný ráz (- 1 %), když v roce 2009 se obchody propadly o 22 % (z rekordních 332 mld. na 260 mld. Kč). Definování trhu pomocí daňových údajů je přehledné a spolehlivé, ovšem nemalý objem realitních transakcí tato metoda nezachycuje. Především se daní z převodu nemovitostí nezatěžují prodeje novostaveb, takže například veškeré převody nových bytových jednotek mezi developery a prvními majiteli zůstávají mimo tyto statistiky. Totéž platí pro méně časté, ale o to finančně významnější převody, respektive prodeje komerčních realit – tady se totiž obvykle převádí vlastnictví společnosti (standardně známé SPV) s celým jejím majetkem, z hlediska práva tedy nejde o realitní obchod. Dalším problémem mohou být nelegální praktiky – podle některých odborníků jsou údaje o řadě obchodních transakcí záměrně zkreslené, často právě kvůli redukci daňových odvodů. Všechny tyto okolnosti mohou ale výpočet ovlivnit jen jedním směrem – to, že řada převodů, resp. prodejů realit není daněna, znamená jedno: ve skutečnosti je trh ještě větší.
Společnost RDpark chystá v bývalém areálu Zetoru v Brně projekt menší průmyslové a obchodní zóny. Na pozemku o velikosti 9 000 metrů čtverečních vzniknou tři budovy, které budou sloužit administrativě, skladování a malovýrobě, mohl by zde být i podnikatelský inkubátor. Investice se odhaduje na 150 až 200 mil. Kč. Momentálně společnost usiluje o územní rozhodnutí a plánuje začít se stavbou v prosinci. „Pokud by to však bylo možné dřív, určitě bychom začali stavět. Cítíme velký zájem firem o chystané prostory,“ řekl Dirhan. Samotná stavba by měla trvat rok, případně o něco déle. Jedna budova bude čtyřpodlažní s kancelářemi a v přízemí s konferenčními sály, další dvě budovy budou skladové, případně budou sloužit malovýrobě, dohromady v nich bude devět samostatných hal. Budou v nich také menší kancelářské prostory či maloobchody. Pozemky v Líšni po Zetoru, který je rozprodává, jsou pro developery i firmy atraktivní. Hned vedle plánového centra v bude následujících letech postaveno například nové brněnské studio České televize.
Podmínky pro program Nová zelená úsporám, v němž by na zateplení rodinných domů měly jít zhruba 1,4 mld. Kč, vyhlásí ministerstvo životního prostředí až během června. Žádosti o dotaci na rekonstrukci domů budou občané moci podle původních plánů podávat od srpna. Program tak nabírá lehké zpoždění, podle stavařů totiž měly být podmínky známy do konce května. Vláda si od dotačního programu slibuje vytvoření více než 70 000 pracovních míst, podporu úspornějšího bydlení, zvýšení jeho kultury a efektivní využití zdrojů energie. Program, který potrvá od letoška do roku 2020, chce kabinet financovat penězi získanými z dražby emisních povolenek. Za ně by stát měl podle odhadu ministerstva životního prostředí utržit 14 až 26,8 mld. Kč. Dalších deset miliard získá od Evropské unie, hledá prý i alternativní zdroje. Letošní výzva se má týkat pouze rekonstrukcí rodinných domů, při nichž chce ministerstvo upřednostňovat komplexní úpravy objektů vedoucí k úspoře energie. V následujících letech pak budou vypsány další výzvy.
Stavební firmy očekávají další výrazný pokles stavebního trhu, sektor podle mínění jejich managementu letos klesne o dalších 4,7 % – vyplývá z nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví za druhé čtvrtletí 2013. Oživení nečekají firmy ani v příštím roce. „Rok 2013, a pokud nedojde k nějaké nečekané změně u veřejných zakázek, tak i rok 2014, budou dalšími roky pokračování krize českého stavebnictví. Sektor čeká na přísun chybějících velkých infrastrukturálních projektů, bez kterých se kupředu neposune. Ty ale nejsou ani připraveny, ani naprojektovány,” shrnul aktuální situaci českého stavebnictví ředitel CEEC Research Jiří Vacek. Na trhu i přes nízkou poptávku stále zůstává velká spousta firem. Přetlak nabídky a nedostatek zakázek vede ke stále větší ochotě stavařů přijmout zakázku i s nulovou nebo dokonce zápornou marží. Podle analýzy takhle uvažuje už 41 % firem, což představuje meziroční nárůst o 11 %. Ochotnější jsou k tomuto kroku velké společnosti a podle oboru pak firmy z inženýrského stavitelství. „S dumpingovými cenami ve výběrových řízeních se setkáváme u naší konkurence velice často, respektive skoro při každé soutěži,“ potvrdil Ondřej Chládek ze společnosti Chládek a Tintěra Pardubice. Podobnou zkušenost má i jednatel společnosti Swietelsky stavební Petr Čížek, který zároveň předsedá Sdružení pro výstavbu silnic Praha. „Aktuální příklad je soutěž na stavbu dálnice D3. Jeden úsek vyhrála firma s nabídkou 46 % ceny projektanta, další dokonce s cenou 43 %. Je naprosto nemyslitelné, aby to byli naši kolegové schopni za tuto cenu postavit. Realitou je, že žijeme v dumpingu,“ doplnil Čížek. Právě důraz na nejnižší cenu při veřejných výběrových řízeních bez ohledu na jiná kritéria je nejzávažnější aktuální problém podle 94 % stavebních firem. „Zadavatelé kvůli obavám ze skandalizace za korupční jednání zvolili pro vyhodnocování nabídek pouze velmi pohodlné kritérium ceny. Nikdo se nezabývá důkladnou prověrkou technického řešení ani navrženými technologickými postupy,“ upozornil předseda představenstva společnosti Elektrizace železnic Praha Karel Mora. České stavebnictví se potýká s dlouhodobou recesí. Loni stavební výroba v Česku klesla meziročně o 6,5 %, tedy dvojnásobným tempem než o rok dříve. Stavební produkce se v posledních letech propadla z 547,5 miliardy v roce 2008 na loňských 424 mld. Kč. Výrazně se snížil i počet velkých stavebních firem zaměstnávajících více než 50 lidí, před čtyřmi roky jich bylo 767, zatímco loni už jen 603.
Společnost Palmer Capital zahájila v listopadu 2012 na Praze 9 výstavbu rezidenčního projektu DRAHOBEJLOVA. Předpokládaný termín dokončení projektu je v létě 2014. V tuto chvíli je položena základová deska a probíhají navazující práce. Generálním dodavatelem stavby je společnost BAU-STAV. Libeňská Rezidence Drahobejlova nabídne celkem 86 bytových jednotek – od garsonek s výměrou 39 metrů čtverečních až po střešní mezonetové byty s prostornými terasami o ploše140 metrů. Ceny se pohybují v závislosti na poloze bytu v domě od 1 525 000 Kč do 6 844 200 Kč včetně DPH.
TOP 09 do dvou týdnů předloží řešení ohledně financování tunelového komplexu Blanka. Materiál umožní doplatit stavební firmě Metrostav 1,5 mld. Kč, které jí Praha za odvedené práce dluží. Tunel by měl být otevřen příští rok, zpoždění nehrozí, řekl včera Tomáš Hudeček (TOP 09), který je pověřen vedením města. Konečný účet za stavbu je 36 miliard, Praha už z této částky zaplatila 25 miliard korun. Praha kvůli prodražení stavby neproplácí faktury od loňského května. „Vzhledem k tomu, že cena tunelu Blanka byla navýšena z 22 miliard na 36 miliard, dostali jsme se na hranu zákona o veřejných zakázkách, protože nárůst ceny je tak vysoký, že neexistuje jednoduchá zákonná cesta, jak tu stavbu zaplatit,“ uvedl Hudeček. „Hádky v ODS“ a obavy ze zákonnosti postupu rady podle něj znemožnily předložení materiálu, který by problém řešil. Tunelový komplex Blanka je součástí vnitřního obchvatu města. Jeho výstavbu, která začala v roce 2007, posvětilo tehdejší vedení města v čele s bývalým primátorem Pavlem Bémem (ODS).
Průmyslových prostor se v Česku v prvním čtvrtletí pronajalo meziročně o 20 % více, celkem to bylo 208 600 metrů čtverečních. Polovina jsou takzvané renegociace, tedy přejednání existujících smluv. Vyplývá to ze zprávy společnosti Colliers International. Spekulativně bylo postaveno několik budov do fáze hrubé výstavby, například VGP Park Nýřany, VGO Park Brno či VGP Park Tuchoměřice. Dokončeny byly čtyři stavby o celkové ploše 47 300 metrů čtverečních. Dalších 220 500 metrů čtverečních je podle zprávy ve výstavbě, dokončeny by tyto stavby měly být do konce letošního roku. Na 85 % z této plochy je pronajato předem. Celková míra neobsazenosti se v prvním čtvrtletí i kvůli novým plochám zvýšila z 6,9 na 8,1 %, k dispozici tak je 340 220 metrů čtverečních ploch. Neobsazenost v Praze vzrostla z 7,85 na 8,8 %. Základní nájemné skladových prostor nejvyšší kvality se mírně snížilo z 4,50 eura (116,80 Kč) za metr čtvereční měsíčně na současných 4,25 eura (110,30 Kč). Celkem je v Česku 4,226 milionu metrů čtverečních průmyslových ploch, z toho 1,7 milionu metrů čtverečních je v Praze či blízkém okolí.
Na konci dubna došlo k převodu vlastnických podílů společnosti Paráda Quarta ze skupiny Lordship, která vlastní nákupní park Paráda Shopping v České Lípě. Novým majitelem se stala společnost Pragorent uzavřený investiční fond a.s. Park má obchodní plochu 6 381 metrů čtverečních. Společnosti ze skupiny LORDSHIP provozují také obchodní centrum Paráda Shopping Hodonín a Paráda Shopping Frýdek-Místek. Společnost Pragorent uzavřený investiční fond a.s. se jako fond kvalifikovaných investorů zabývá správou, pronájmem nákupem a prodejem nemovitostí. Do jejího portfolia spadají komerční, výrobní, skladové a bytové projekty. „V současné době akcionáři rozhodli o rozšíření o segment obchodních center, supermarketů a retailových parků,“ uvedl Jaroslav Přibyl, předseda představenstva fondu.
Finančně poradenská firma Fincentrum začíná budovat vlastní realitní kancelář. Do konce roku by společnost Fincentrum Reality chtěla poskytovat realitní služby prostřednictvím několika desítek vyškolených makléřů. Fincentrum počítá s investicí řádově 25 mil. Kč v horizontu pěti let. „Do pěti let plánujeme mít minimálně deset zkušených realitních makléřů v každém okrese ČR,” uvedl ředitell firmy Jan Stuchlík. Novinkou pro makléře bude napojení jejich činnosti na financování nemovitostí. Realitní makléř a hypoteční poradce na sebe nyní nemají přímou vazbu, obchod je pro klienta nepřehledný. „Realitní trh v Česku je džungle, ze které jsou rozpačití klienti a často i samotní realitní makléři,“ podotkl. Společnost Fincentrum, která je jednou z největších finančně poradenských firem na českém trhu, v loňském roce zvýšila tržby v ČR a na Slovensku meziročně o 20 % na 1,241 mld. Kč. Fincentrum kapitálově letos posílí středoevropští investoři ARX Equity Partners a švýcarští Capital Dynamics, kteří společně s bývalým šéfem Raiffeisenbank Luborem Žalmanem získají ve firmě majoritu. Novými akcionáři se stanou také nejdůležitější ředitelé poradenské sítě. Ostatní finančně poradenské firmy Fincentrum nehodlají následovat. „Ze společnosti Partners a jejích poboček, klientských center, poradců a franšíz se realitní makléři nestávají a ani nebudeme aktivně tyto služby nabízet,“ říká například mluvčí Partners Viola Baštýřová.
Valná hromada společnosti Orco Property Group se na žádost dvou velkých akcionářů posune z 30. května na 27. června. Investiční fondy Alchemy Special Opportunities a Kingstown Capital Management, které společně ovládají více než pětinu akcií společnosti, tím chtějí získat čas a zabránit převzetí Orca společností Gemala ovládanou Radovanem Vítkem. Ten se snaží dosadit pět vlastních kandidátů do jedenáctičlenného představenstva společnosti Orca , uvedla agentura Reuters. R. Vítek dnes v Orco Property Group ovládá téměř 30% podíl. Podle obou protestujících akcionářů se pokusí na nastávající valné hromadě převzít kontrolu nad celou společností, zbylé vlastníky proto v otevřeném dopise vyzvali, aby Vítkem navrhované kandidáty odmítli.
Pražský Myslbek, kancelářskou budovu v centru české metropole, čeká rozsáhlá modernizace. Má trvat dva roky, ovšem neměla by ovlivnit běžný provoz budovy. Investice ve výši 1 mil. eur dá nový vzhled společným prostorám s cílem vyhovět rostoucím nárokům firem. Myslbek bude rovněž usilovat o ekologický certifikát a nadále optimalizovat svoji energetickou spotřebu. „Pokud si chceme udržet stávající nájemníky a přilákat nové, musíme průběžně investovat do zlepšování pracovního prostředí,“ říká Gregoire Lemonnier, která má správu Myslbeku na starosti, a dodává: „Připravili jsme proto důkladnou modernizaci, která se bude nejprve týkat vstupních hal z ulice Na Příkopě a později společných prostor na jednotlivých patrech, jako jsou toalety nebo chodby k výtahům.“ Nový design budovy je dílem studia Jestico + Whiles. Myslbek bude také usilovat o certifikát BREEAM In-Use, který by měl získat na konci roku. BREEAM In-Use je program určený k hodnocení energetické náročnosti již fungujících budov (nikoli nově budovaných) a podporuje vznik dlouhodobých plánů na zvyšování energetické efektivity. Mylsbek je majetkem společnosti AEW Europe. Ta v Praze provozuje tři administrativní komplexy: Myslbek na Praze 1, IBC v Karlíně a Smíchov Gate.