V Praze se podle analýzy společnosti Crestyl za první pololetí prodalo celkem 2 735 nových bytů, což představuje mírný meziroční nárůst o 113 bytů. Bytů v nabídce bylo na konci pololetí celkem 6 182 v 356 projektech. To je meziročně o 18 %. Z bytů v nabídce byla dokončena zhruba třetina, 21 % nabízených bytů má být dokončeno do jednoho roku a zbytek ještě později. Průměrná cena nabízených bytů je podle analýzy 65 000 Kč za metr čtvereční, mezi prodanými byty dominují ty s cenou mezi 50 – 60 000 Kč. „Počet prodaných bytů stále roste, a protože v posledních letech jich nebylo dokončeno tolik jako dříve, klesá i celková nabídka volných bytů. To se ale brzy stabilizuje, protože se začalo více stavět – předpokládáme, že v tomto i v příštím roce se v Praze postaví přes 4 000 nových bytů,” uvedl obchodní ředitel skupiny Crestyl Radim Sayed. Oživení pražského realitního trhu v letošním roce potvrzují i další společnosti. Například Ekospol před nedávnem informoval, že podle jeho analýzy se v prvním pololetí v Praze prodalo 2 369 bytů, což je meziroční nárůst o 36 %. Podle Trigemy, která pražský trh s byty také monitoruje, dosáhl růst prodejů v prvních třech měsících letošního roku dokonce 80 %, když se prodalo 1 315 nových bytů. Analýzy společnosti Skanska Reality mluví o 25% nárůstu a 1 279 prodaných bytech v prvním čtvrtletí. Rozdílná čísla způsobuje odlišná metodika výzkumu, kterou jednotlivé společnosti používají.

Česko-polský developer RD Polska, ve kterém má majoritu česká stavební společnost RD Rýmařov, úspěšně dokončil první etapu výstavby bytů v polské Lodži, která zahrnuje 64 bytů. Většina stavebních dílů byla vyrobena a dovezena z Rýmařova. „V tuto chvíli již máme prodáno na 42 bytů. Celý bytový komplex je postaven na bázi lehké prefabrikace dřeva, a to pro objekty o 4 podlažích,” uvedl jednatel RD Rýmařov František Příkaský a dodává: „Polská legislativa silně podporuje nové bydlení. Dle našich plánů a po komerčním úspěchu u našich polských zákazníků pokračujeme ve výstavbě druhé etapy tohoto projektu. V plánu je stavba 96 bytů, které budou dokončeny do konce roku 2014.“ V Lodži investoval RD Rýmařov prostřednictvím své dceřiné firmy zatím více než 100 mil. Kč. Nové byty o velikostech 2+1 (49 metrů čtverečních) a 3+1 (61 metrů čtverečních ) se prodávají od 4300 zlotých za metr plochy (25 774 Kč). Byty stojí na předměstí Konstantin Lodžsky. V roce 2012 firma postavila na 485 domů, což je druhý nejvyšší počet za poslední desetiletí. Společnost FINEP oznamuje jako první český developer vstup do Asie. V těchto dnech zahajuje výstavbu pilotního projektu – nové obytné čtvrti „Euro Eko Tugul“ v Erdenetu, ve které bude postupně postaveno celkem 2 000 nových moderních bytů. První etapu výstavby tvoří dva bytové domy s celkem 126 byty. Celková rozloha všech etap projektu je 44 hektarů, celková výše investice 2 mld. Kč. „Česká republika má v Mongolsku velmi dobré jméno, mimo jiné proto, že mnoho místních obyvatel v České republice, respektive v Československu studovalo,“ říká Tomáš Pardubický z FINEPu. Celý projekt vzniká v rámci celostátního programu, jehož cílem je vyřešit naléhavý nedostatek bydlení pro místní obyvatele. Více než 75 % mongolské populace žije v tradičních jurtách.

Do vedení společnosti HB Reavis Group CZ přichází Olga Humlová, dosavadní partnerka pražské a bratislavské pobočky advokátní kanceláře Dentons (dříve Salans). „Přechod od externího poradenství k vlastnímu nemovitostnímu byznysu je pro mě velkou výzvou a zároveň uskutečněním dlouhodobého snu o práci v samém srdci nemovitostního světa – v developmentu. Vzhledem k dlouholeté praxi vím, co jednotliví hráči na nemovitostním hřišti očekávají a tuto znalost zúročím,“ řekla Olga Humlová.

V čele české pobočky HB Reavis Olga Humlová od 1. srpna 2013 střídá Marcela Kasanického, který bude napříště v rámci skupiny HB Reavis odpovědný za rozvoj lidských zdrojů. „Skupina prochází díky svému razantnímu růstu dynamickým vývojem na řadě evropských trhů, což s sebou přináší i potřebu soustředit se na komplexní rozvoj lidských zdrojů. Práce s lidmi mě naplňuje a těším se na nové výzvy, které mezinárodní expanze přináší“, doplnil ke svému novému působení v rámci skupiny Marcel Kasanický.

Podle statistik společnosti Trigema, která je zpracovává od začátku roku 2011, se v Praze za prvním pololetí prodalo 2 410 nových bytů, což představuje meziroční nárůst 34 % (ke konci 1. čtvrtletí tento nárůst činil dokonce 80 %) a především úhrnnou sumu 8 mld. Kč. „Jsme první, kteří takové číslo publikujeme,“ poznamenal při prezentaci poslední analýzy pražského rezidenčního trhu Marcel Soural, hlava holdingu Trigema. Mezi dalšími údaji o prodeji podtrhl dominantní pozici velkých společností – v Praze dnes působí 156 rezidenčních developerů, ovšem loni 80 % prodejů připadlo na pouhých 26 větších firem. Poukázal také na rozdíly v cenách ceníkových a realizovaných – ta první se v průměru na konci pololetí pohybovala na úrovni 60 519 Kč za metr čtvereční, realizované však dosáhly jen 53 319 Kč. „Developeři si v ceníku ponechávají prostor pro slevy,” ozřejmil jednu z příčin těchto diferencí M. Soural.

Do domácího stavebnictví pronikají ve stále větší míře moderní technologie, přičemž na vývoji specializovaného softwaru se podílejí jak soukromé firmy, tak i vysoké školy. Podporuje je v tom i státní sektor. Ze spolupráce ministerstva pro místní rozvoj (MMR), Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) a Českého vysokého učení technického (ČVUT) například vzešel program, který umožní zkontrolovat, jestli cena navrhovaná stavební firmou není předražená. Jeho aktualizaci nyní vydal SFRB, na jehož internetových stránkách ho lze bezplatně stáhnout. Nová verze už pracuje s letošními cenami, původně se uživatelé museli spokojit s výpočtem nákladů vycházejícím z jeden rok starých cen. Program nově umožňuje zvolit si různé cenové alternativy pro různou kvalitu provedení a materiálu. Vývojáři aplikaci doplnili také o výpočet hmotnosti nového jádra po rekonstrukci, což je nutné pro případné zhotovení statického posudku. S jiným bezplatným softwarem přišel výrobce izolací, společnost Knauf Insulation. „Ten slouží k navrhování a tepelně-technickému posuzování izolací pro teplovody, horkovody, parovody, rozvody teplé a studené vody, kotelny, zásobníky, vzduchotechniku a podobně, které jsou obecně označované jako technické izolace,“ popisuje program společnost. Specialisté v oboru průmyslových zařízení a tepelného zabezpečení budov i nejširší odborná a laická veřejnost si ho může bezplatně stáhnout na stránkách společnosti. Viceprezident a a generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS ČR) Miloslav Mašek by uvítal podobný program i pro jiné stavební práce, například pro zastřešení, založení stavby nebo obnovu pláště. „Jde o věci, které se na stavbách opakují. Časem by se mohla vyskládat cenová mozaika, která by zlepšila povědomost lidí o cenové hladině stavebních prací,“ myslí si Mašek a poukázal na dopravní stavby, kde už cenové normativy existují.

Necelý rok před vypršením moratoria, které cizincům zakazuje nákup půdy, zvažuje Slovenská republika plošné omezení převodů zemědělských pozemků. Opatření, které má podle tamního ministerstva zemědělství zabránit údajně spekulativnímu obchodování s půdou, by se ale mohlo dostat do rozporu s ústavou chráněným právem na vlastnictví majetku. Na Slovensku jsou dva miliony hektarů zemědělské půdy a domácí farmáři si zhruba 95 procent obhospodařovaných pozemků pronajímají. Právnické a realitní kanceláře v poslední době podle ministerstva vykoupily kolem 60 000 hektarů zemědělské půdy, kterou hodlají ve většině případů využít na jiné než zemědělské účely. Údajným spekulativním transakcím s pozemky má zabránit zvláštní zákon, podle kterého by zemědělskou půdu mohli nově kupovat až na výjimky pouze farmáři nebo firmy, jež budou na pozemcích hospodařit. „Ve většině případů nekupují zemědělskou půdu subjekty, které na ní chtějí hospodařit, ale subjekty, které ji skupují pro jiné než zemědělské účely,“ sdělil úřad. Levnou ornou půdu například údajně vykupují developerské firmy, které pak na pozemcích staví nové obytné čtvrti. Ačkoli jednobarevná vláda premiéra Roberta Fica s prosazením návrhu na omezení převodů zemědělských pozemků nebude mít problém, podle právníků by takový krok mohl být v rozporu se slovenskou ústavou. Z ústavy totiž vyplývá právo vlastnit majetek. Ministerstvo spravedlnosti za vhodnější opatření označilo zpřísnění stávajících předpisů, které upravují ochranu půdy. Zmiňovaný návrh by postihl domácí i zahraniční zájemce o koupi půdy na Slovensku. Moratorium na nákup půdy cizinci si Slovensko vyjednalo před vstupem do Evropské unie. Před skončením sedmiletého přechodného období v roce 2011 požádala Bratislava o jeho prodloužení o další tři roky, s čímž Brusel souhlasil. Česká republika podobná omezení již neuplatňuje. Navzdory přechodnému období se cizinci k půdě na Slovensku mohou dostat v případě, že si v zemi založí firmu, která pozemek koupí. Podle dřívějších informací tímto způsobem získali parcely i zahraniční farmáři.

Výstavba nové městské čtvrti na padesáti hektarech v okolí Smíchovského nádraží v Praze je opět v nedohlednu. Roky projednávaná změna územního plánu, kterou má v kompetenci magistrát, sice nedávno dospěla do konečné fáze, situace se ale změnila poté, co pražská TOP 09 podepsala dohodu o podpoře se sociálními demokraty. Podle informací ČTK musela TOP 09 na základě politické dohody odsunout problematickou zástavbu k ledu. Projekt společnosti Sekyra Group má přitom podporu primátora Tomáše Hudečka (TOP 09). Ještě na začátku roku jej z pozice prvního náměstka primátora usilovně hájil. Nyní ale ani jako primátor nemá dostatek sil, aby změnu dokázal dotáhnout do konce. Nedostala by totiž u zastupitelů dostatečnou podporu. „Očividně jde o jednu z daní, které vládnoucí TOP 09 zaplatila za dohodu s ČSSD,“ řekl ČTK zdroj, který si nepřál být jmenován. Podle návrhu Sekyra Group by měly být železniční sklady a část kolejišť v uvedeném území v horizontu deseti až dvaceti let nahrazeny kancelářskými, obchodními i bytovými domy. Přestavba se má dotknout i samotného Smíchovského nádraží, kde je plánována stavba autobusového terminálu a záchytného parkoviště. Předpokládané náklady se pohybují kolem 15 mld. Kč. Společnost chtěla v polovině příštího roku získat první územní rozhodnutí a v roce 2015 začít stavět. Poslední fáze změny územního plánu, která by stavbu umožnila, před několika měsíci schválila rada města a následně příslušný výbor zastupitelstva. Nyní je ale zřejmé, že do konce volebního období nebude ani zařazena do programu jednání zastupitelstva.

Developerská divize stavební společnosti Metrostav dokončila administrativní centrum Ovocný trh 12. To nabízí 1850 čtverečních metrů flexibilního prostoru umístěných v pěti podlažích spojených dvěma výtahy a schodištěm. Vstup do centra je z Pánské pasáže spojující Ovocný trh a Příkopy, uvedený designovou recepcí z návrhu architektonického studia A.LT Architekti. Metrostav Development rekonstrukci budovy dokončil právě letos. Firma Metrostav koupila rakouskou společnost Beton und Monierbau Tunnelling GmbH (BeMo Tunnelling), která byla dceřinou společností zkrachovalé Alpine Bau. Rakouskou společnost založenou v 60. letech minulého století v pátek prodal správce konkurzní podstaty zkrachovalé dvojky na rakouském stavebním trhu, jak sdělil mluvčí Metrostavu František Polák. „Společnost bude naší dcerou a i nadále bude fungovat pod svým jménem a samostatně. Mají dobrou pověst,” uvedl Polák s tím, že od koupě rakouské společnosti si Metrostav slibuje lepší vstup na západní trhy.

Radovan Vítek podle deníku Insider ovládl realitní fondy skupiny Orco Endurance Office I a Endurance Office II. Vítek ČTK řekl, že informace nebude komentovat. Hodnota fondů převyšuje 330 mil. eur (zhruba 8,5 mld. Kč), jejich součástí je několik lukrativních nemovitostí v Praze, Varšavě a Budapešti, například sídlo ČEZ na pražské Pankráci. Už v dubnovém rozhovoru pro agenturu Bloomberg Vítek bez bližších informací řekl, že má zájem o „dva realitní fondy s aktivy ve střední Evropě“. Vítek je podle dřívějších informací serveru Patria přes společnosti Gamala a Crestline dominantním akcionářem skupiny Orco.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vydal v červnu církvím první tři pozemky. Jako první byl začátkem června vydán pozemek na Příbramsku řádu křižovníků s červenou hvězdou, v druhé polovině měsíce pak další dva pozemky na Mostecku získala Náboženská matice. Podle dostupných informací je to vůbec první vrácení dříve zabaveného majetku podle zákona o církevních restitucích. Monika Machtová, mluvčí Státního pozemkového úřadu ČR, který majetek církvím také vydává, uvedla, že k uzavření prvních šesti dohod o převodu zemědělských pozemků z majetku spravovaného úřadem je blízko na Zlínsku. Podle dřívějších vyjádření pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30 000 hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142 000 hektarů lesních pozemků, což je asi 11 % plochy, na kterých hospodaří. Podle pozemkového úřadu by se mohlo církvím vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahují také asi na 120 bytových domů, tři kláštery, stejný počet zámků a několik set rybníků.

Stavební úřady musí podle zástupce ombudsmana aktivně řešit stížnosti na to, když stavebník nebere dostatečný ohled na své sousedy. Zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček v odpovědi na stížnost z Plzeňska uvedl, že úřady nejsou vždy dost aktivní při řešení stížností, které souvisejí s takzvaným šetrným sousedstvím. Právo na něj má každý, v jehož sousedství se staví. Takové stížnosti musejí úřady podle Křečka řešit jejich prověřením na místě a navržením smířlivého řešení. „Nestačí, že má stavebník stavební povolení, že dodržuje čas nočního klidu a nejrůznější nařízení. Ve stavebním zákoně je i část o šetrném sousedství, a úřady musí trvat na tom, aby byla dodržena,” řekla dnes ČTK mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková. Pokud si tedy stěžuje někdo na to, že v jeho sousedství se staví, a to nešetrným způsobem, úřad to musí ověřit. V žádném případě nestačí jen kontrola toho, že má stavba povolení. S podobným problémem se potýkala žena z Plzeňska – vsousedství jejího rodinného domu vzniká dopravní stavba. Pracovníci kanceláře ombudsmana zjistili, že bagry a nákladní auta manipulují s půdou, přičemž tato činnost je vzhledem ke značnému hluku a prašnosti skutečně „rušivým elementem“. Jenže klasický stavební úřad a ani speciální stavební úřad pro dopravní stavby, které se až dosud záležitostí zabývaly, věc nevyřešily dostatečně. Proto ji kancelář ombudsmana postoupila plzeňskému krajskému úřadu, aby sjednal brzkou nápravu. Na šetrnost k sousedství je stavebník povinen dbát nejen při samotné výstavbě, ale již při její projektové přípravě, zdůraznil ve spisu k případu Křeček.

Během prvního pololetí roku 2013 bylo na český trh průmyslových nemovitostí podle údajů sdružení Industrial Research Forum dodáno více než 97 100 metrů čtverečních nových prostor, což je o 22 % méně než ve stejném období loňského roku. Veškeré prostory dokončené v prvním pololetí roku 2013 byly zcela pronajaty ještě před dokončením výstavby. Ve většině případů (94 % z nově dokončených prostor) byly prostory pronajaty výrobním společnostem a 80 % (77 300 metrů čtverečních) ze všech nově postavených nemovitostí bylo postaveno pro společnosti působící v automobilovém průmyslu. Industrial Research Forum eviduje na území celé České republiky dalších 171 600 metrů čtverečních logististických prostor ve fázi výstavby, z nichž většina (92 %) je již předpronajata. Veškeré tyto plochy by měly být dokončeny ještě v tomto roce. Vzhledem k těmto údajům by za celý rok 2013 mělo být dokončeno celkem téměř 269 000 metrů čtverečních, což přesáhne úroveň nové výstavby z roku 2012 přibližně o 26 % a celková nabídka prostor logistických areálech v České republice tak dosáhne téměř 4.5 milionu metrů čtverečních. Na celém území České republiky se plánuje výstavba dalších 1.2 milionu metrů čtverečních prostor pro sklady a průmysl – výstavba zatím nebyla zahájena, ale bylo pro ně již vydáno stavební povolení.

Společnost ING Real Estate Finance (ING REF) prodala kancelářskou část víceúčelového komplexu Galerie Butovice na Praze 5. Administrativní objekt Galerie Butovice s plochou 8 500 metrů čtverečních je dlouhodobě obsazen společností Ahold, která zde má centrálu pro Českou republiku a nedávno podepsala nájemní smlouvu na dalších deset let. Evropskou základnu zde má i nadnárodní prodejce módy Timeout, sídlo pak energetická společnost Optimum Energy. Investiční potenciál celé Galerie Butovice zvyšuje fakt, že část nákupního centra prochází poslední dva roky dynamickým rozvojem – byl nastartován proces remodelingu, jehož cílem je přilákat nové nájemce, pracovníky blízkých kancelářských budov i obyvatele spádové oblasti. Transakci řídila poradenská společnost DTZ, kupní cena nebyla zveřejněna, ani jméno kupujícího, kterým je však český investiční fond.

Stavební firmy získaly v letošním prvním pololetí v Česku od veřejné správy 1 850 zakázek za celkem 43,1 mld. Kč, což je v porovnání se stejným obdobím loňska o 10,9 % méně. V prvním čtvrtletí ale objem zakázek klesl meziročně dokonce o 31,4 %. Vyplývá to z analýzy inženýrské a poradenské společnosti ÚRS Praha. Hodnota zakázek na pozemní stavby, tedy hlavně na budovy, se za prvních šest měsíců propadla meziročně o 27,6 % na 12,19 mld. Kč. Objem zakázek na inženýrské stavby také klesl, ale jen o dvě procenta na 30,87 mld. Kč. „Reálný pokles hodnoty zadaných zakázek v prvním pololetí 2013 byl přitom ještě výraznější, protože do 31. března 2012 byla povinnost zveřejňovat podlimitní veřejné zakázky s hodnotou do šesti milionů korun bez DPH, po novelizaci zákona o veřejných zakázkách byl tento limit snížen na tři miliony korun bez DPH,” upozornil ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Praha Zdeněk Kunc. Připomněl, že od počátku letoška také vzrostla sazba DPH u stavebních prací o jeden procentní bod. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše stát rezignoval na investice: „Odklon od investiční politiky státu se pochopitelně promítá i do regionálních rozpočtů a má negativní vliv na české stavebnictví, které se nepřetržitě propadá už pátým rokem. Nejhůř je na tom oblast dopravní infrastruktury. Nejde však jen o snižování objemu veřejných investic, méně odvážní jsou i soukromí investoři.“ Veřejný sektor se na stavební produkci standardně podílí zhruba 50 %. Hodnotu jedné miliardy korun přesáhlo osm státních zakázek. Největší z nich byly odstranění ekologických zátěží po těžbě ropy u Moravské Nové Vsi, modernizace železniční trati Tábor – Sudoměřice a stavba výzkumného centra ELI.

Na místě Hotelu Praha na pražské Hanspaulce bude veřejnosti nepřístupný park školy Open Gate, která vyroste v sousedství – novináře o tom informoval Vladimír Mlynář, ředitel pro vztahy s veřejným sektorem ve společnosti PPF, která hotel nyní vlastní. Budovu hotelu by nový majitel chtěl začít bourat v zimě, všechna povolení ale zatím nemá. „Podle optimistického odhadu by demoliční práce měly trvat šest měsíců,“ uvedl Mlynář. Plán zbourat hotel oznámila PPF v polovině června. Krátce před tím rozhodlo ministerstvo kultury, že nezahájí řízení o tom, zda by hotel Praha mohl být kulturní památkou. Historik architektury Ladislav Zikmund-Lender, který je iniciátorem současných protestů, postup ministerstva kritizuje. „Na největší vině je ministerstvo kultury, které mělo ihned zahájit řízení na prohlášení za kulturní památku. Tím by zabránilo majiteli s hotelem jakýmkoliv způsobem manipulovat, než aspoň bude budova zdokumentována a bude rozhodnuto, což se nestalo,“ prohlásil Zikmund Lender, podle nějž je hotel „pozoruhodnou architekturou v kontextu architektonické produkce přelomu 70. a 80. let minulého století„. Chystanou demolici hotelu kritizuje také Dominik Forman z iniciativy Vekslák bourá Prahu. “Hotel považujeme za unikátní dílo. Za mimořádnou architekturu, která u nás nemá obdoby a těžko někdy v budoucnu vznikne něco tak velkolepého a velkorysého, jako je hotel Praha,“ prohlásil Forman a kritizoval, že vybavení hotelu začalo být demolováno ještě před definitivním rozhodnutím ministerstva kultury. Mlynář však informace, že by PPF v hotelu ničila jeho vybavení popřel: „Hotel jsme převzali kompletně vyklizený. Bývalý gruzínský majitel rozprodal veškeré vybavení movité povahy, tedy například všechna křesla, pohovky a dokonce odmontoval i zlaté kohoutky.“ Ceněné lustry od Stanislava Libenského či Pavla Hlavy byly podle Mlynáře demontovány a jsou nyní uloženy v budově hotelu. PPF tvrdí, že je budova velmi energeticky náročná a její provoz není ekonomicky únosný. Magistrátní památkáři současně uvádějí, že hotel je sice kvalitní modernistickou stavbou, ale rozměry se vymyká dané části Dejvic a stavbu nelze „jednoznačně a bezvýhradně hodnotit jako architektonicko-urbanistický přínos své doby“.

Čínské společnosti zahajují očekávanou vlnu nákupu komerčních realit v Londýně. Čínská pojišťovna Ping An tam koupila známý mrakodrap, který je sídlem pojišťovacího trhu Lloyd’s of London. Dosavadní majitel budovy, kterým je německý fond spravovaný společností Commerz Real, dostane za budovu 260 mil. liber (zhruba 7,8 mld. Kč). Investoři očekávají prudký nárůst zájmu čínských firem o reality v zahraničí. Přispět by k tomu měly regulační změny, které zmírňují omezení investic čínských firem do realit v zahraničí. Kromě Londýna experti očekávají růstu zájmu i v dalších předních evropských městech, například v Paříži a Frankfurtu. Budova pojišťovny Lloyd’s of London je památkově chráněným objektem – navrhl ji architekt Richard Rogers. Její obslužní zařízení, jako jsou vzduchová potrubí, vedení elektřiny anebo výtahy, jsou na vnější straně budovy. Podobně je to třeba u pařížského kulturního centra a muzea Centre Pompidou, které spolu s Rogersem vyprojektoval Renzo Piano.

Plzeň připravuje rozvojovou plochu u centra v Cukrovarské ulici, kde je nyní je tam depo trolejbusů a autobusů. Území, které má včetně sousedních budov využívaných charitou a s parkovištěm autobusů téměř osm hektarů, je mezi Radbuzou a Doudleveckou ulicí. Mělo by se využít nejvíce pro bydlení a kanceláře. Z městských pozemků je to nyní nejhodnotnější a nejucelenější přestavbové území v Plzni, řekla ČTK ředitelka útvaru koncepce a rozvoje města Irena Vostracká. „Město oslovilo tři ateliéry, které vypracují jednodušší návrh zástavby. Jeden z nich se v říjnu vybere a bude rozpracován do podrobnější územní studie, která by měla být hotová asi v lednu a poté se bude projednávat a skončí v zastupitelstvu,“ uvedla Irena Vostracká, ředitelka útvaru koncepce a rozvoje města. Urbanisticko-architektonická studie má navrhnout využití současných objektů, které by měly zůstat zachovány kvůli stavební hodnotě, vedle toho také revitalizaci dvouhektarového sousedního areálu, který využívá městská charita.

Společnost Manthellan může pokračovat v přípravě projektu nákupního komplexu Galerie Prostějov, který plánuje postavit v centru Prostějova poblíž hlavního náměstí T.G. Masaryka. Musí ale dodržet několik podmínek. Rozhodl o tom olomoucký krajský úřad. Chystaná stavba nákupního centra vnesla svár mezi prostějovské politiky a bedlivě ji sleduje veřejnost. Za projektem centra Galerie Prostějov stojí podnikatel Richard Morávek, který v Olomouci připravil stavbu obchodního komplexu Šantovka. V novém obchodním centru by mělo najít práci na 400 lidí. Investorem projektu Galerie Prostějov je společnost Manthellan, developerem společnost Dandreet, vlastněná nizozemskou firmou GQ Development.

České stavebnictví v květnu prohloubilo svůj propad. Stavební výroba podle údajů ČSÚ v pátém měsíci letošního roku meziročně klesla o 15,5 % po dubnovém poklesu o 11,4 %, přičemž propad pozemního stavitelství byl mírně vyšší než u inženýrskách staveb. Vydaných stavebních povolení ubylo meziročně téměř o pětinu, snížil se také počet zahájených a dokončených bytů. Zaměstnanců ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci v květnu meziročně ubylo o 8,5 %, jejich průměrná měsíční mzda zůstala na úrovni roku 2012 a činila 28 988 Kč. „Výsledky šetření Českého statistického úřadu za květen roku 2013 opět nepřinesly žádná pozitivní čísla a potvrzují pokračující propad českého stavebnictví. Přitom květen patří k měsícům, kdy naplno probíhají sezónní práce – dalo by se tedy očekávat, že i stavebnictví na tom bude o něco lépe než v zimě,” okomentoval statistiku prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš, podle kterého zlepšení nečeká české stavebnictví ani v nejbližších měsících. Ve 27 zemích Evropské unie stavební produkce podle údajů Eurostatu v dubnu meziročně klesla po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 5,9 %. Pozemní stavitelství se snížilo o 5,2 % a inženýrské stavitelství o 8,3 %.

Podle „SUPERMARKET, DISKONT & HYPERMARKET 2013“ společnosti INCOMA Gfk působí v současnosti na českém trhu 680 prodejen potravinářských supermarketových řetězců, více než 640 prodejen potravinářských diskontů a téměř 300 hypermarke­tových prodejen. Trh supermarketů se v ČR koncentruje do vlastnictví tří zahraničních řetězců (Ahold, REWE a Tesco Stores), když od roku 2007 na trh vstoupila společnost Spar a navíc zde významně působí domácí síť COOP. Šest společností se supermarketovými řetězci provozují 680 prodejen s celkovou prodejní plochou téměř 490 tis. metrů čtverečních. Nejvíce supermarketových ploch je umístěn v Praze, hustota jejich prodejní plochy tady představuje 76 m „čtverců“ na 1000 obyvatel. Vysoká hustota prodejních ploch je zaznamenána také v Jihočeském kraji. Ze čtyř diskontních řetězců, které po ukončení činnosti Plus Diskontu v ČR operují, pouze dva pokrývají všechny kraje (Penny Market a Lidl). Řetězec Norma totiž v podstatě operuje pouze v západní polovině republiky a na Moravě není zastoupen, COOP Diskont má zase provozovny pouze v polovině ze 14 krajů. Čtyři diskontní řetězce v současnosti provozují více než 640 prodejen s celkovou prodejní plochou 483 tis. metrů čtverečních. Největší rozlohu mají prodejny řetězce Lidl, a to i přes výrazně menší počet prodejen než má řetězec Penny Market. Na českém trhu rovněž působí pět významných hypermarketových řetězců, které provozují necelých 300 prodejen s celkovou prodejní plochou 1 326 tis. metrů čtverečních. Největší celkovou prodejní plochu mají prodejny řetězce Tesco hypermarket, a to i přes výrazně menší počet prodejen než má řetězec Kaufland. Ten zase trhu dominuje počtem prodejen, následován Tesco Hypermarkety a Albert Hypermarkety. Nejvíce hypermarketů je umístěno v Moravskoslezském a Středočeském kraji, naopak nejméně hypermarketů má Vysočina a Liberecký kraj.