Stavební společnost PSJ koncem července dokončila výškovou rezidenční budovu v ruské Kazani. Železobetonový objekt nabízí v 26 nadzemních podlažích apartmány a komerční plochy, další dvě podzemní podlaží slouží jako parkoviště. Jeho výstavba stála skoro kolem 890 mil. Kč. Právě dokončená budova v centru Kazaně se stala jednou z výškových dominant města s více než milionem obyvatel. Má 399 apartmánů a 2 000 metrů čtverečních komerčních ploch v přízemí; stavební práce trvaly tři roky, stavba nebyla plynulá, a to i kvůli světové letní univerziádě, která se v Kazani konala loni v červenci. Investorem díla byla mezinárodní developerská skupina Clover Group, na jeho financování se podílela Komerční banka spolu s Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP). Pro firmu PSJ, která patří mezi největší stavební společnosti v Česku, je ruský trh významným zdrojem zakázek. Na loňském obratu společnosti, který činil 4,36 mld. Kč, se podílely polovinou. PSJ zatím nemá žádné signály o tom, že by se kvůli napjaté politické situaci mezi unií a Ruskem nějaké projekty pozastavovaly nebo rušily.

Developerská skupina Crestyl koupila luxusní pražský rezidenční projekt Podolské schody a ihned zahájila jeho výstavbu – součástí transakce byly i potřebná stavební povolení. Jedná se o další rozšíření aktivit skupiny Crestyl během jediného měsíce –nedávno představila a zároveň spustila prodej rezidence 4Blok, která vyroste na místě tovární budovy Tesly v pražských Vršovicích, a zahájila také druhou etapu projektu Dock v pražské Libni. Projekt Podolské schody se nachází v pražském Podolí, jeho dva objekty mají celkem 22 bytů o velikostech 1+kk až 5+kk.

Stavební výroba se podle údajů ČSÚ po květnové stagnaci v červnu opět vrátila k růstu a meziročně si polepšila o 5,1 %. Rozbíhá se zejména výstavba bytů, kterých se v červnu začalo stavět o 45 % více než loni (dokončeno bylo o 14,7 % více bytů). Na meziročním růstu stavebnictví se podle statistiků odrazilo i to, že letošní červen byl o jeden pracovní den delší než loňský.

Na sektoru se podle ekonomů projevují větší investice státu, ale i soukromých investorů. Ti postupně oprašují své projekty, které mají připraveny z předkrizových let. Díky tomu stavební výroba letos každý měsíc s výjimkou května vykazuje nárůsty, do loňského listopadu ovšem pravidelně klesala. Pokud se porovnají výsledky stavebnictví za první pololetí letošního roku se stejným obdobím roku 2008, po kterém vypukla krize, je letošní půlrok se svou produkcí o 27 % níž než před krizí.

„České stavebnictví se stále potácí jen pár stop nad dnem. Pouze rezidenční development je jeho jedinou životaschopnou částí. Například v Praze se prvním pololetí letošního roku prodalo 2 850 bytů nových bytů, což je o pětinu více než loni. A příznivé pokračování tohoto trendu očekáváme i ve zbytku letošního roku,“ říká Evžen Korec, šéf společnosti Ekospol. Podle něj by stát stavebnictví měl podpořit nejen investicemi, ale výrazně přehodnotit i jeho daňovou zátěž či snížit výši pojistných odvodů z mezd.

Rezidenční trh nicméně prožívá letos výrazně lepší časy než v minulosti, developeři hlásí zvýšení odbytu, který těží z nízkých sazeb hypoték, jejichž průměrné úročení se v červnu snížilo na 2,76 %. Skupina Daramis oznámila meziroční růst prodeje o 30 %.

Výstavba „industriálu“ v Česku v pololetí výrazně zrychlila. Developeři postavili více než 120 000 metrů čtverečních průmyslových hal proti 108 000 ve stejném období loni. Zároveň o pětinu na 570 000 metrů čtverečních vzrostly pronájmy, přičemž ale více než polovinu představuje prodloužení pronájmu. Pronájmu průmyslových hal se nejvíce daří v Praze, kde se v pololetí pronajalo 220 000 metrů čtverečních. Na hlavní město tak připadají dvě pětiny pronajatých ploch v Česku. Poptávka roste ale také v Ostravě a v Plzeňském kraji. Celkově ubylo také volných ploch, aktuálně činí jejich podíl 6,5 %. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila realitní poradenská společnost Cushman & Wakefield (C&W). Loňský rok byl však v pronájmech průmyslových hal rekordní, proto C&W letos očekává mírný pokles.

Více než polovinu nových průmyslových hal postavily tři společnosti – PointPark Properties, Prologis a Panattoni. Dva největší objekty dokončené a předané k užívání ve druhém čtvrtletí jsou hala s plochou 18 000 metrů čtverečních pro společnost DHL v parku CTPark Mladá Boleslav a podobně velká hala pro Ideal Automotive v Panattoni Parku Stříbro V Česku je v současnosti k dispozici více než 4,7 milionu metrů čtverečních plochy pro logistiku a lehkou průmyslovou výrobu.

V první polovině roku 2014 dosáhla – podle údajů sdružení Regional Research Forum – celková výměra moderních kancelářských ploch v Brně plochy 461 500 metrů čtverečních. Budovy třídy A z toho představovaly 79 % celkové plochy a zbývajících 21 % tvořily kanceláře třídy B. V prvním pololetí 2014 byly v Brně dokončeny tři kancelářské budovy: Titanium I (13 200 metrů čtverečních), CTPark Brno Phase II (9 500 ) a městský Úřad práce (10 000 ). Dalších 32 900 metrů nových kancelářských prostor je plánováno k dokončení během druhé poloviny 2014.

Hrubá realizovaná poptávka po kancelářích v moravské metropoli včetně renegociací dosáhla v prvním pololetí roku 2014 celkem 9 000 metrů čtverečních. Současně bylo ke konci prvního pololetí 2014 evidováno 80 300 metrů čtverečních volných kancelářských prostor. Míra neobsazenosti tak dosáhla 17,4 %, což je pokles o 1,7 % oproti stavu ke konci roku 2013. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Brně pokleslo v první polovině 2014 na 12,50 eur za metr a měsíc.

„Kancelářské“ poměry v Ostravě jsou v porovnání s tím skromnější – v druhém největším moravském městě bylo v první polovině roku 2014 k dispozici 194 200 metrů čtverečních moderních kancelářských ploch, tedy 42 % toho, co nabízí Brno. Budovy třídy A představovaly 73 % celkové plochy a zbývajících 27 % tvořily kanceláře třídy B. V prvním pololetí 2014 nebyla dokončena ani zahájena výstavba žádné kancelářské budovy. V Ostravě bylo ke konci prvního pololetí 2014 evidováno 43 800 metrů čtverečních volných kancelářských prostor a míra neobsazenosti dosáhla 22,5 %, což představovalo pokles o 3 % oproti konci roku 2013. Hrubá realizovaná poptávka včetně renegociací dosáhla v prvním pololetí 2014 úrovně celkem 8 100 metrů čtverečních. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Ostravě pokleslo v první polovině 2014 na 11,50 eur za metr a měsíc. Členy Regional Research Fora jsou společnosti CBRE, Colliers International, Cushman & Wakefield, DTZ a JLL.

Do společnosti Cushman & Wakefield přicházejí jako posily maloobchodního a hotelového týmu Tomáš Vavrečka a Jakub Stanislav.

{{nahled(/data/i­mages/id23231–01.jpg)}} Tomáš Vavrečka (36) nastupuje jako senior konzultant do oddělení pronájmu maloobchodních prostor. Do C&W přichází ze společnosti Lordship, kde od roku 2011 působil jako manažer pronájmů. Předchozí čtyři roky pracoval jako leasingový specialista v developerské společnosti REFLECTA Development. Tomáš je absolventem Veřejnoprávní akademie se zaměřením na ochranu osob a majetku. Ve svém volném čase se věnuje rodině, bojovým uměním, grafice a designu webových stránek.

{{nahled(/data/i­mages/id23231–02.jpg)}} Jakub Stanislav (27) posiluje hotelový tým jako analytik pro střední a východní Evropu. Zaměřuje se převážně na poradenství v oblastech hotelových investic, financování, developmentu a oceňování. Před nástupem do C&W se věnoval oceňování komerčních nemovitostí ve firmě JLL. Předtím pracoval jako investiční analytik v investiční společnosti se sídlem ve Švýcarsku. Jakub studoval obor investice a finance zaměřené na nemovitosti a development na Heriot-Watt University ve Velké Británii, kde v roce 2013 získal titul MSc. V současnosti se dále vzdělává s cílem stát se v roce 2015 členem Královského institutu diplomovaných znalců (RICS). Mezi jeho koníčky patří golf, který hrál na profesionální úrovni. Dále se věnuje dalším sportům jako je běh a fitness.

Developerská společnost FINEP investuje do opravy pražského Lannova paláce, který patří ČSSD, 75 mil. Kč. Navíc bude sociálním demokratům čtvrt století platit nájem, uvedl deník E15. Kolik ČSSD na nájemném za zhruba 2 000 metrů čtverečních ploch inkasuje, obě strany tají. Podle deníku obsahuje smlouva mezi FINEPe, a ČSSD podmínky, které na realitním trhu „vzbudily rozpaky”. Nejdelší firemní kontrakty na pronájem kanceláří se v Praze uzavírají na deset let, a to ještě výjimečně, uvádí E15. A jsou to prý zpravidla majitelé pronajímaných kanceláří, kteří v době přebytku volných kancelářských ploch lákají firmy například pomocí příspěvků na úpravy interiéru. „Firmě se Lannův palác velmi líbí a naši akcionáři se do projektu doslova zamilovali,“ cituje E15 mluvčí FINEPu Pavlu Temrovou, která vysvětlovala, proč developer na podmínky v tendru, jenž ČSSD vyhlásila, kývl. Sociální demokraté letos v červnu oznámili, že chystají opravu památkově chráněného Lannova paláce v centru Prahy naproti Masarykovu nádraží. Uvedli také, že straně by měl pomoci strategický partner, který by měl jako nájemce novogotickou budovu rekonstruovat a spravovat. Lannův palác se nachází blízko stranického sídla – Lidového domu v Hybernské ulici. V současnosti není přístupný, jeho podloubí zakrývají vlnité plechy. Budovu s obytnými a reprezentačními prostory a obchody v přízemí nechal postavit podnikatel Vojtěch Lanna, který založil mimo jiné kladenské železárny. Dokončena byla v roce 1859.

Index cen rezidenčních nemovitostí Hypoteční banky (HB index) v druhém čtvrtletí letošního roku potvrdil mírný růst cen, patrný už na počátku tohoto roku. Nejmenší růst zaznamenaly tentokrát ceny pozemků, a to o 0,3 %, když ceny bytů vzrostly o 0,7 % a nejvýraznější posun byl zaznamenán v případě rodinných domů, a to o celé 2,7 %. Ceny rodinných domů se tak dostaly na svoji nejvyšší úroveň od začátku roku 2010. Průměrná tržní cena bytů v druhém čtvrtletí roku 2014 dosáhla hodnoty indexu 94,4. „Již páté čtvrtletí v řadě dochází k mírnému růstu cen bytových jednotek. Postupný obrat mnohaletého trendu táhne hlavně vývoj cen v Praze, Středočeském a Jihočeském kraji a také v Královéhradeckém kraji. V ostatních regionech dochází i nadále ke stagnaci nebo mírnému poklesu cen, přičemž největší snížení cen vykázaly v uplynulém čtvrtletí Ústecký kraj a Vysočina. Ceny starších zděných i panelových bytů stoupají stejně rychle. Ve druhém čtvrtletí rostly nejrychleji ceny bytů o podlahové ploše 56 – 75 metrů čtverečních. V Praze i nadále pokračoval trend zvyšující se poptávky po novostavbách, ale vyjma Prahy, Plzně, Českých Budějovic a Brna výstavba novostaveb spíše stagnuje,“ komentuje vývoj HB Indexu Petr Němeček z Hypoteční banky.

Do konce tohoto roku by Sobotkova vláda měla mít na stole dokument Politika architektury a stavební kultury. Měl by podobně jako v ostatních zemích pomáhat například veřejným institucím, jak postupovat v podpoře a prosazování kvalitní architektury, klade také důraz na výchovu a vzdělávání v oboru. Dokument, který by také mohl upravit pozici městského architekta, předloží ministerstvo pro místní rozvoj. Podkladem pro něj je materiál Politika architektury, kterou loni připravila Česká komora architektů (ČKA). Pro funkci hlavního architekta města by komora ráda viděla výslovnou oporu v zákoně, což dnes není a města ji mohou zřídit podle svého uvážení. O podobě českých měst tak většinou rozhodují především úředníci – svého hlavního architekta má dnes asi desetina měst, přestože vznik této pozice často politici před komunálními volbami slibují. Pokud v některých obcích dnes ještě hlavní architekt působí, jde spíše o jiný název pro úřad územního plánování nebo rozhodování podle stavebního zákona. Jsou ale i pozitivní příklady – třeba v Hradci Králové má tato pozice dlouholetou tradici, hlavního architekta má i Litomyšl, Ostrava a nově o ní uvažuje Český Krumlov. Někteří politici tuto funkci ale zřídit nechtějí právě proto, že by zasahoval do jejich práce. Při přípravě Politiky architektury vzniklo také memorandum o vzdělávání, které vedle komory podpořily organizace Architekti ve škole, Nadace Proměny, Plzeň 2015 a ARCHIP. Dostanou ho ministerstva školství, pro místní rozvoj i životního prostředí a jeho autoři by jím chtěli změnit aktuální stav, kdy se architektura i příbuzné obory vyučují pouze na vysokých školách. Architektura podle komory hraje zásadní roli v utváření vztahu k okolí již ve velmi raném věku. Přesto děti nejsou na českých školách v dostatečné míře vedeny k rozvoji základního povědomí o kvalitě prostředí, k rozvoji představivosti, estetického a prostorového vnímání, pochopení tvorby urbánního prostředí a utváření vztahu k veřejnému prostoru měst a krajiny jako prostoru pro život. Nedostatečná informovanost, osvěta a vzdělávání v této problematice se pak v dospělosti podílejí na rozhodnutích, která negativně ovlivňují životní prostředí, kvalitu života a společnost.

Největší čeští developeři se pustili do boje proti povinnému zvyšování energetické účinnosti budov. Byty podle nich kvůli tomu zdraží až o 15 %, úspory za energie navíc prý navíc spolknou vyšší náklady na provoz technologií. Snižování energetické náročnosti se bude nejprve týkat nově stavěných veřejných budov, jako jsou například úřady, nemocnice či školy, ale už od roku 2020 se povinnost „téměř nulové“ spotřeby energií týká všech nových budov, tedy i komerční výstavby. „Požadavek EU na postupné snižování energetické náročnosti prostřednictvím zavedení normy vyžadující stavbu pasivních a energeticky úsporných budov je dalším příkladem toho, že unijní úředníci rozhodují o něčem, čemu vůbec nerozumí a jsou pod tlakem lobbistů,” tvrdí Evžen Korec, hlava společnosti Ekospol. Podle něj kvůli tomu z trhu zmizí nejlevnější byty, resp. se jejich ceny zvýší o 15 %. Podobný odhad má i ředitel společnosti Trigema Marcel Soural: „Domníváme se, že výstavba bude dražší o 10 až 15 %, ale provozní náklady stejně neklesnou. Co případně ušetřím za energie, to utratím navíc za provoz a servis náročnějších technologií. Budeme klientům tvrdit, že papírově ušetří. Ale v reálu jim to garantovat nebudeme moct. Uživatelská schopnost tyto technologie správně používat není příliš vysoká. Bude těžké lidi naučit, že například při využití rekuperace nesmějí větrat.“ Nízkoenergetické byty s řízenou rekuperací tvoří v současnosti naprosté minimum z celkového množství bytů – zhruba 3 %. Náklady této investice se podle různých propočtů údajně vrátí za 20 až 25 let – bez započítání nákladů na opravy a údržbu.

Francouzský provozovatel nákupních center Klépierre koupí nizozemského konkurenta Corio za zhruba 7,2 mld. eur (198 mld. Kč). Spojením vznikne nedna z největších evropských firem, zaměřená na maloobchodní reality. Firma Klépierre je druhým největším provozovatelem obchodních center v Evropě s akciemi na burze. V České republice provozuje v pražská obchodní centra Nový Smíchov a Novodvorská Plaza a centrum Plzeň Plaza.

Jediným vlastníkem realitní franšízové sítě RE/MAX v Česku se stal šéf RE/MAX pro Česko a Slovensko David Krajný. Krajný, který dosud vlastnil 90 % licence RE/MAX pro ČR, koupil zbylých 10 % od Petra Topinky. Situace RE/MAX na slovenském trhu zůstává nezměněna – Krajný vlastní 60 % značky a Richard Churý, regionální ředitel RE/MAX SR, 40 %. Společnost RE/MAX působí na českém trhu od roku 2005. Disponuje 117 kancelářemi s téměř 1200 makléři.

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR se k jednání ohledně problematického tunelu Blanka vrátí na začátku září. Původně mělo být jednání o měsíc dřív, poradenská firma, která na objednávku soudu zpracovává posudek na cenu Trojského mostu, ale požádala o víc času. Most přes Vltavu je součástí tunelového komplexu, kvůli kterému se Praha několik měsíců pře se stavební firmou Metrostav. Právě cena mostu soudní jednání zbrzdila. Obě strany sporu mají odlišné představy. Vedení Prahy na konci června předalo arbitrům posudek ČVUT, který most ocenil na 950 mil. Kč bez DPH. Metrostav nechce svou představu o ceně komentovat, neoficiálně se ale mluví o tom, že po Praze žádá přes 1,3 mld. Kč. Světlo by do rozhodování měl vnést nezávislý posudek, na němž pracuje poradenská firma Grant Thornton Valuations. Neshody Prahy a Metrostavu se týkají především neproplacených faktur za odvedenou práci. Tunel Blanka, který pochází z doby někdejšího primátora Pavla Béma (ODS), se v průběhu let prodražil o několik miliard korun a nynější vedení města neví, jak sporné faktury zákonnou cestou zaplatit. Konečný účet za Blanku by měl být kolem 36 mld. Kč. Z dřívějšího rozhodnutí soudu vyplynula Praze povinnost zaplatit Metrostavu dohromady čtyři miliardy korun, Metrostavu pak povinnost dokončit Blanku do konce září. Stavební firma tvrdí, že bude ve stanoveném termínu stavba hotová. Datum zprovoznění tunelu ale zatím známo není. Vedení města původně mluvilo o říjnu. Nedávno ale politici připustili, že se kvůli instalaci technologií nezbytných pro provoz tunelu zpozdí. Dodavatel, firma ČKD Praha DIZ, mluví o dubnu příštího roku.

O bývalá kasárna v pražském Karlíně neprojevil v opakované soutěži zájem žádný kupec. Rezort požadoval za areál nejméně 620,2 mil. Kč. Nyní zváží, zda a kdy vypíše další výběrové řízení. Původní tendr vyhrála firma Griva Art, kterou vlastní Ivana Tykačová, s nabídkou téměř 590 mil. Kč, stát přitom požadoval minimálně 581 milionů. Ministr obrany Martin Stropnický soutěž v únoru zastavil kvůli podezření na majetkové propojení vítězné firmy s dalším účastníkem výběrového řízení. Koncem března ale ministerstvo obrany vydalo prohlášení, že informace o majetkovém propojení firem není pravdivá. Tykačová později oznámila, že se nového tendru nezúčastní, z ekonomického hlediska prý nová cena nedává smysl. Problém také viděla v nutnosti změny územního plánu. Ministerstvo obrany se brání, že cena byla stanovena na základě znaleckých posudků. Objekt je prý unikátní a nachází se v rychle se rozvíjející části metropole. Úředníci kvůli zvýšení šance na úspěch informace o prodeji rozeslali ambasádám v Česku i českým velvyslanectvím ve světě, oslovili i desítky českých a zahraničních developerů.

Trh komerčních nemovitostí v Česku by měl letos zažít rekordní rok. Rostoucí zájem investorů podle odborníků způsobí, že letošní investice svou hodnotou překonají i rok 2007. Tehdy se proinvestovalo dosud nepřekonaných 2,89 mld. eur (79,34 mld. Kč). Důvody k takovému optimismu dávají letošní průběžné statistiky. Jen v prvním pololetí se v Česku podle realitní poradenské společnosti CBRE zobchodovaly komerční nemovitosti za 673 mil. eur (18,46 mld. Kč), což představuje meziroční nárůst o 36 %. Drtivá většina letošních transakcí se týkala Prahy včetně té největší – prodeje kancelářské budovy City Tower v Praze 4. Tu koupila společnost PPF od Proxy Finance za cenu přesahující 100 mil. eur. Prodal se také Palác Křižík v Praze 5, který od společnosti Cecopra koupila Generali/Česká Pojišťovna za zhruba 75 mil. eur, když k větším transakcím patří také prodej Fashion Arena Outlet Centre, které od TK Development koupil investiční fond Mayer Bergman za zhruba 72 mil. eur. Další významné akvizice jsou podle realitních poradenských společností těsně před podpisem smlouvy.

Na Jižním městě v Praze 11 by mělo vyrůst nové obchodní a skladovací centrum, a to v ulici Na Jelenách. V rámci stavby bude podle projektu upravena i kruhová křižovatka ulic Na Jelenách a Kunratická spojka a vznikne tu pumpa. Vyplývá to z dokumentu v databázi EIA, která zkoumá vliv staveb na životní prostředí. Na místě, kde má nová stavba stát, je podle dokumentace nyní betonárka. Stavba by měla začít v červnu 2015 a bude dokončena v červenci 2016.

Developerská skupina HB Reavis, která v Praze nedávno dokončila administrativní komplex River Garden II./III. a ve výstavbě má v hlavním městě další kancelářský projekt Metronom, po zemích střední Evropy a Turecku úspěšně proniká také na londýnský trh. Výstavbu nové kancelářské budovy na King William Street 33m v srdci finanční čtvrti Londýna, The City, společnost zahájila nedávno demolicí stávající budovy, kterou i s pozemkem za 75 mil. eur získala loni. Transakce zahrnovala existující kancelářskou budovu s 12 000 “čtverci” hrubé pronajímatelné plochy, která byla do července 2014 plně pronajata, a dále pak stavební povolení na výstavbu nové administrativní budovy s více než 21 000 metry hrubé pronajímatelné plochy. Spekulativní výstavba nové devítipodlažní administrativní budovy třídy A začne v první polovině příštího roku a HB Reavis pro ni využije své vlastní finanční zdroje. Její dokončení se předpokládá ve druhé polovině roku 2016. Poradcem firmy při developmentu projektu je společnost CORE. Pronájmem budovy a jejím marketingem byly pověřeny společnosti Deloitte Real Estate a Knight Frank. Architektura projektu pochází z dílny studia John Robertson Architects.

O hotel Praha v Jablonci nad Nisou je velký zájem. Je tak šance, že se by se příští týden v dražbě, kterou připravuje společnost Naxos, mohl prodat. Jde lukrativní objekt, který prošel v posledních letech rekonstrukcí, a je ve velmi dobrém stavu. Z velké části je v pronájmu, což zajišťuje poměrně rychlou návratnost investice. Vyvolávání začne na 22,9 mil. Kč, odhad je zhruba o pět milionů korun vyšší. Hotel Praha s restaurací a bohatě zdobeným sálem byl dokončen v roce 1902. Od roku 1958 je na seznamu nemovitých kulturních památek. Léta ale cenná stavba chátrala. Teprve v letech 2009 až 2011 se dočkala kompletní rekonstrukce a dostavby za více než sto milionů korun, zhruba 60 % nákladů zaplatila Evropská unie. K historické čtyřpodlažní budově přibyla moderní přístavba s kancelářemi a byty. Dražit se bude 30. července v Praze. Vlastníkem hotelu Praha je společnost Dům Pohody, které patří také termální lázně v Chrastavě na Liberecku. Ta je od loňského listopadu v konkurzu. Rada ROP Severovýchod v jeho rámci žádá vrácení dotace téměř 62 mil. Kč a zaplacení penále ve stejné výši za porušení podmínek dotace.

U Hradce Králové včera začala dostavba dosud chybějícího 2,5 kilometru dlouhého úseku dálnice D11. Stavební práce za 1,1 mld. Kč by měly být dokončeny v srpnu 2017. Stavba stála od roku 2006 kvůli nevykoupeným pozemkům, návrat stavbařů zdržela i jednání se stavební firmou. Státu v tomto úseku stále chybí 0,27 hektaru pozemku, které společně vlastní sestry Jaroslava Štrosová a Ludmila Havránková. Hradecká radnice Štrosové nabídla za odkup její ideální poloviny 1,7 mil. Kč, pokračují také jednání s farmářkou Havránkovou. Pozemky, které vlastnila výhradně statkářka Havránková, stát získal v roce 2011, po 17 letech jednání. Dálnice nyní končí před Hradcem Králové a motoristé z ní sjíždějí přes křižovatku u Opatovic nad Labem či před provizorní sjezd u Libišan. D11 se staví od roku 1978, podle plánů by měla komunikace pokračovat přes Jaroměř k polským hranicím. Do Jaroměře silnice povede v dálniční kategorii jako D11 a dále jako rychlostní silnice R11. V Královci u Trutnova se napojí na připravovanou polskou silnici S3.

„Máme dobré zprávy!“ – tak uvedl Marcel Soural, šéf společnosti Trigema, prezentaci výsledků komerční bytové výstavby v Praze za letošní II. čtvrtletí. V období od dubna do června developeři – podle společných údajů firem Trigema, Ekospol a Skanska – prodali celkem 1 500 nových bytů, když za celé první pololetí se jich v české metropoli prodalo celkem 2 850. To je o 20 % více než za stejné období loni (v I. kvartálu prodej zaznamenal 11% nárůst). Statistická analýza Trigemy předpokládá, že prodej za celý rok 2014 by mohl dosáhnout 5 600 bytových jednotek, když není vyloučen prodej vyšší. To by meziročně představovalo minimálně nárůst o 11 % – v Praze se v loňském roce prodalo celkem 5 033 nových bytů, za které developerské společnosti utržily 17,7 mld. Kč. Celkem bylo na konci tohoto pololetí v nabídkách developerů 6 600 nových bytů v úhrnné hodnotě 30 mld. Kč a průměrné nabídkové ceně ve výši zhruba 61 tis. Kč za metr čtvereční plochy.