Polovina domů a bytů v Česku se kvůli špatné izolaci v létě přehřívá. V tropických dnech může teplota v interiéru vyšplhat i přes 30 stupňů Celsia, upozornila dnes Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Horší situace je ve velkoměstech. „Teplota v obytných budovách by ani v parném létě neměla překročit hranici 27 stupňů. Bohužel až polovina bytových jednotek v Česku se kvůli špatné tepelné izolaci přehřívá a interiérové teploty mohou v tropických dnech dosáhnout 30 i více stupňů Celsia,” uvedla Marcela Kubů z AVMI. Problém s přehříváním se podle ní týká všech nedostatečně zaizolovaných obytných budov, kterým chybí kvalitní zateplení plášťů a střech a systém odvětrání, jež by obyvatele chránily před výkyvy vnějších teplot. „Dobře tepelně izolovaný dům se nepřehřívá a nepotřebuje v létě chlazení. Zatepleno je přitom pouhých 11 % rodinných domů a celkově je stále nezateplena polovina všech bytových jednotek v Česku,“ podotkla Kubů. Právě velkoměsta kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně trpí efektem takzvaných městských tepelných ostrovů – tedy vykazují vyšší teploty než okolní méně zastavěné lokality. Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě. Teplotní rozdíl však může ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až deset stupňů. Městské tepelné ostrovy jsou v České republice také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě.

Společnost Trigema postaví v Horních Měcholupech 66 nízkoenerge­tických bytů. Nový oranžovo-šedý bytový dům nabídne byty s dispozicemi od 1+kk po 4+kk. Několik bytů bylo navrženo i v takzvaném chytrém provedení modulů, takže dům nabídne možnost koupit si i více bytů, které lze podle potřeb propojovat nebo naopak oddělovat. Energetická náročnost budovy bude odpovídat skupině B. Budova bude mít výkonné rekuperační jednotky a přípravu pro možnost inteligentního ovládání vnitřních parametrů bytů. Průměrná cena bytů se bude pohybovat kolem 54 tisíc korun za metr čtvereční. Oficiální prodej začne v září a stavba má být ukončena zhruba za rok a půl. Stavební práce zajistí dceřiná společnost Trigema Building. Kromě toho chce developer do konce léta představit další nové projekty – jeden v Praze 8, druhý v Praze 13.

Přestavba památkově chráněného Nákladového nádraží Žižkov, ze kterého by v budoucnu mělo být společenské a kulturní centrum, by vyšla na 1,1 až 1,7 mld. Kč bez DPH. Po započtení nákladů na koupi budovy a na projekční a inženýrské práce jde o zhruba dvě miliardy korun. O osudu funkcionalistické budovy se vedou bouřlivé diskuse už řadu let. Společnost Žižkov Station Development, která vznikla spojením Českých drah a firmy Sekyra Group, plánuje v blízkosti nádraží mohutnou výstavbu. Vzniknout má nová městská čtvrť. Žižkovská radnice před časem se společností uzavřela dohodu, na základě které nechala vypracovat detailní stavebně ekonomickou analýzu týkající budoucnosti památky. Obsáhlý management plán, za kterým stojí technici, ekonomové, stavaři a architekti, takzvanou konverzi areálu doporučil. Po stavební stránce je objekt nádraží v pořádku, zásadní obnovu ale vyžadují technologické konstrukce nad železnicí, které sloužily pro překládání nákladů. Jsou ve velmi špatném stavu a hrozí jejich destrukce, píše se v materiálu. Pro obnovu památkově chráněné budovy je podle plánu nutné, aby se budoucí uživatelé stali zároveň společnými majiteli nádraží. Nutná by ale byla změna dohody mezi Českými drahami a společností Nákladové nádraží Žižkov, která má na budovu předkupní právo. Cena nemovitosti se pohybuje kolem 200 mil. Kč. Investor původně plánoval demolici nádraží. Proti se ale postavila část odborné i laické veřejnosti. Ministerstvo kultury nakonec rozhodlo, že nádraží, které stojí na rozsáhlých nevyužívaných pozemcích, musí být zachováno. Původní plány na výstavbu nové městské čtvrti i nadále trvají. Nádraží se stane jejím centrem. Otevřela se ale otázka dalšího využití obrovské památkově chráněné budovy. Otazníky visí i nad tím, kdo případné převzetí a rekonstrukci zaplatí. Radnice a některé neziskové organizace usilují o to, aby se budova stala centrem kulturního vyžití. Ve hře zůstává už dříve diskutované umístění Národního filmového ústavu (NFÚ). V posledních měsících zájem projevila i Státní tiskárna cenin.

Realitní investoři v letošním prvním pololetí v Česku nakoupili komerční nemovitosti za více než 1,22 mld. eur (33,74 mld. Kč). V meziročním srovnání to je podle realitní poradenská společnost DTZ dvojnásobek. Za celý rok by tak mohly změnit vlastníka nemovitosti až za rekordní tři miliardy eur (83 miliard korun).

Investoři se stejně jako v předešlých obdobích soustředili především na „detailové“ nemovitosti, a to nejen v Praze. Dokládají to například transakce nákupních center Arkády Pankrác společností Atrium European RE (4,48 mld. Kč) či Futurum Kolín, které koupila společnost CPI Group. DTZ ve své analýze upozorňuje na to, že na český trh v letošním prvním pololetí vstoupil nový investor. „Americký fond spravující soukromý kapitál Lone Star Funds koupil středoevropské portfolio AVIVA. To zahrnovalo kromě polských a slovenských nemovitostí také tři objekty v ČR, hlavně kanceláře a sklady,“ uvedla společnost DTZ s tím, že majitele změnilo ještě několik dalších multifunkčních budov v Praze a Ostravě.

V DTZ očekávají, že v dalších měsících budou investory i přes limitovanou nabídku kvalitních nemovitostí přitahovat především pražské nákupní třídy. Do konce roku by se také podle jejího odhadu mohlo uzavřít také několik transakcí kancelářských budov v takzvaném segmentu value-add, který investorům nabízí možnosti zvýšení hodnoty aktivní správou či rekonstrukcí. Skladové a průmyslové nemovitosti zůstávají atraktivní pro menší vybranou skupinu developerských a realitních společností. Ve druhém čtvrtletí došlo v oblasti průmyslových parků pouze k jedné akvizici – Prologis koupil Westgate Park Rudná. „Česká republika zůstává jedním z nejatraktiv­nějších trhů v regionu střední a východní Evropy. Nejaktivnějšími investory na českém trhu jsou němečtí a rakouští investoři spolu s americkými a britskými fondy soukromého kapitálu. Někteří noví hráči navíc vstupují na český trh skrze akvizice regionálních portfolií,” doplnil vedoucí oddělení Investmentu společnosti DTZ Ryan Wray.

Budova JUNGMANNOVA 15 v Praze 1, jejímž developerem je společnost Immofinanz, získala certifikát LEED Platinum, a to jako první projekt rekonstruované kancelářské budovy v České republice. Pro Immofinanz je to další úspěch na tomto poli – v loňském roce získala certifikaci LEED Gold za projekty Jindřišská 16 a Na Příkopě 14.

Budova na adrese Jungmannova 15 dílem architekta Osvalda Polívky a byla postavena v letech 1907–1910. Průčelí je převážně ve stylu Art Nouveau s několika prvky ve stylu Art Deco. Rekonstrukce budovy a přístavby prací ateliéru DaM. Jejím cílem bylo zachovat všechny původní prvky, závěsná světla, schodiště z prvotřídního teraca, kovové ornamenty na balkonových zábradlích a zdobené uliční fasády, díky čemuž zůstala uchována autentická atmosféra této budovy. Certifikační postup provedla společnost Arcadis.

JUNGMANNOVA 15 nabízí 7 200 metrů čtverečních kancelářské plochy a 580 metrů komerčních prostor. Kancelářské prostory budovy lze díky variabilnímu designu rozdělit do samostatných jednotek s plochou od pouhých 190 až do 1 000 metrů čtverečních a větších.

Ministerstvo pro místní rozvoj by mohlo v budoucnu formou dotací dočasně financovat demolice a opravy objektů v havarijním stavu ohrožujících veřejnost. Jde o nemovitosti, u nichž stavební úřady sice nařídily jejich majitelům, aby se o ně postarali, ti tak ale nečiní. Z dotací bude u nejkritičtějších případů zajištěna péče o objekt ze státního rozpočtu, pak ale bude stát vymáhat proplacení těchto výdajů po majiteli, řekla ombudsmanka Anna Šabatová. Tímto způsobem by měly úřady postupovat už nyní. Problém je ale v tom, že když stavební úřady neukázněným majitelům budov nařídí, aby se o ně postarali a ti tak neučiní, nejsou zejména v rozpočtech malých měst a obcí peníze na výkon tohoto rozhodnutí. Jinými slovy, je sice vydán pokyn úřadu, ten ale nikdo nerespektuje a objekt chátrá bez jakékoli péče dál. Šabatová a její předchůdci na tento problém poukazovali od roku 2004. „Stát nemůže rezignovat na naplnění rozhodnutí, která vydal,“ uvedla ombudsmanka. Z její iniciativy vznikla pracovní skupina složená ze zástupců kanceláře ombudsmanky, Asociace krajů ČR, ministerstev financí, pro místní rozvoj i vnitra. Jejím úkolem je najít způsob dočasného financování složitých projektů. Tým navrhuje financovat nejzávažnější zásahy takzvanou průtokovou formou dotací. Obec by dostala od ministerstva pro místní rozvoj peníze na demolici nebo základní zajištění objektu, o což by se pak postarala. Následně by stát vymáhal úhradu nákladů po majiteli objektu. Takto by se financovalo 5 – 8 % z celkových rozhodnutí stavebních úřadů vydaných v souvislosti s problémovými stavbami ve veřejném zájmu. Ročně je jich vydáno několik set.

Město Brno může vypracovávat nový územní plán, i když nejsou hotové Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje – to novinářům v Brně řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Podle ní to dovoluje novela stavebního zákona. Brno dosud mělo podle primátorova náměstka Martina Andera (SZ) za to, že nemůže územní plán vypracovat, dokud nebudou schválené zásady územního rozvoje kraje a nabízuená možnost je pouze teoretická, protože bez povědomí například o trasách dálnic nebo rychlostních silnic nelze vypracování územního plánu zadat zpracovateli: „Nevíme, jakým způsobem bychom si namalovali do územního plánu například dopravní stavby, když kraj nerozhodl, kudy mají vést. Pokud dáme zpracovateli návrh na vypracování, musíme říct, kudy povedou hlavní sítě, dálnice a silnice. A tento systém nastavují zásady územního rozvoje.“

Město Brno ještě pošle oficiální dopis Šlechtové, ve které požádá o stanovisko k možnosti vypracování plánu. „Chceme mít právní jistotu, abychom se vyhnuli riziku, že by někdo jak územní plán, tak zásady územního rozvoje právně napadl,“ řekl brněnský primátor Petr Vokřál (ANO). Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) by mělo město s krajem vytvořit společnou pracovní skupinu, která by spolupracovala jak na brněnském územním plánu, tak na krajských zásadách tak, aby v nich byla maximální shoda. „Jeden z navrhovaných závěrů zásad je územní studie pro detailnější pohled na řadu věcí v Brně, jako jsou například dopravní sítě,“ dodal Hašek.

Jihomoravský kraj jako jediný v republice nemá od svého vzniku v roce 2000 žádný platný územně plánovací dokument. Předchozí zásady v roce 2012 zrušil Nejvyšší správní soud. Také město Brno se musí řídit 20 let starým územním plánem. Loni v červnu zastupitelé schválili jeho rozsáhlou aktualizaci, ale kvůli neodůvodnění některých změn ji letos zrušil Krajský soud v Brně.

Společnost Prologis, která staví, provozuje a pronajímá logistické a průmyslové areály, koupila v Rudné u Prahy od firmy Europa Capital distribuční sklad Westgate Park Rudna. Ten sestává z distribuční budovy o rozloze 28 000 metrů čtverečních pronajímatelné plochy a přiléhajícího 14hektarového stavebního pozemku.

Firma Prologis tak rozšířila svůj tamní Prologis Park Prague-Rudna, který tak nyní zahrnuje celkem 18 budov o celkové rozloze 191 000 metrů čtverečních distribučních prostor. Park leží asi 20 kilometrů od centra Prahy v blízkosti dálnice D5. „Nová budova, přejmenovaná na DC18, se stala součástí Prologis Park Prague-Rudna a je v současné době z 52 % pronajata sportovním prodejcem Sportisimo,“ uvedla firma. Globálně působící firma Prologis, která se zaměřuje na sklady a průmyslové nemovitosti, vlastní a spravuje nemovitosti ve 21 zemích světa. Loni ve střední a východní Evropě koupila 27 průmyslových budov s celkovou rozlohou 390 tisíc metrů čtverečních za 225 milionů eur.

Dlouho plánovaná oprava pražského Libeňského mostu, která vyjde na zhruba dvě miliardy korun, začne v dubnu příštího roku. Pražská Technická správa komunikací (TSK), která má rekonstrukci na starosti, s vítězem soutěže podepíše smlouvu v říjnu nebo v listopadu. Práce potrvají zhruba dva roky. Libeňský most je složen ze šesti mostů a nyní je v havarijním stavu a provoz na něm je omezen.

Příprava komplikovaného projektu trvala deset let, přičemž s jeho současnou podobou nesouhlasí Praha 7. Náměstek primátorky Prahy Petr Dolínek (ČSSD) ovšem tvrdí, že o změně projektu není možné ani uvažovat. Další odklad opravy není vzhledem k havarijnímu stavu mostní konstrukce možný. „V případě požadavku na zúžení mostu by byla nutná změna územního rozhodnutí, což znamená v podstatě zahájení nové projekční přípravy od samého počátku a reálný termín nového stavebního povolení v roce 2020,“ uvedl a dodal: „Dle mého názoru mají plánované úpravy Libeňského mostu integrační potenciál, jak ve smyslu propojení automobilové, tramvajové, cyklistické a pěší dopravy, tak i z pohledu vodní dopravy a řešení protipovodňových opatření.“

Podle loňské zprávy TSK je Libeňský most v nejhorším stavu ze všech pražských mostů. Od roku 1928, kdy byl uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Kvůli velmi špatnému stavu byl v roce 2009 zakázán na most vjezd vozům těžším než 7,5 tuny. Navíc tu byla snížena rychlost tramvají na 20 kilometrů za hodinu a přímo na mostě se nesmějí potkat protijedoucí tramvaje. Autory Libeňského mostu, který spojuje Holešovice a Libeň, jsou architekt a kubista Pavel Janák a konstruktér František Mencl. Úvahy o jeho prohlášení kulturní památkou nakonec nenašly potřebný ohlas.

Pražská společnost Arnoza plánuje v Uherském Brodě stavbu komunitního domu seniorů včetně zázemí. V komplexu budov budou i obchody, ordinace lékařů a další služby. Zastupitelstvo města už schválilo prodej pozemku na sídlišti Olšava asi za 2,5 mil Kč. V Uherském Brodě jsou domy s pečovatelskou službou, jejichž kapacita podle vedení města momentálně pokrývá poptávku. Domov pro seniory se čtyřiadvaceti­hodinovou nepřetržitou péčí ale ve městě schází. Majitelem společnosti Arnoza je uherskobrodský zastupitel Petr Bílavčík. Investice podle něj přijde odhadem na 50 až 60 milionů korun. „Chceme využít dotační tituly. Jakmile bude pozemek náš, tak to odstartujeme. Do třech let by se to mohlo podařit,“ řekl P. Bílavčík. Podle něj by v domě pro seniory mělo být asi 30 bytů. Část z nich by byla jednolůžková a část dvoulůžková.

Sobotkova vláda odložila projednání návrhu koncepce sociálního bydlení, vyplývá z předběžných výsledků jednání kabinetu. Na stole je návrh, kde je sociální bydlení rozděleno do tří stupňů – krizového bydlení, sociálních bytů a dostupných bytů. Už dříve diskutovaná povinnost obcí, aby určité procento bytů na jejich území tvořily byty sociální, z návrhu zřejmě vypadla. Svaz měst a obcí měl k dokumentu výhrady, už dřív žádal jeho přepracování. Také Platforma pro sociální bydlení, která sdružuje neziskové organizace i akademiky, novou verzi koncepce kritizuje. Obrysy zákona o sociálním bydlení, který z koncepce vzejde, měly být podle loňských předpokladů na stole už v dubnu, podle letošních ho měl kabinet dostat teď v červnu. Zatím se ještě nezabýval ani koncepcí. Podle některých expertů hrozí, že se v termínu zákon přijmout nestihne. Na podzim roku 2017 se pak mají konat sněmovní volby. Pár měsíců před nimi prý už nebude vůle složitá témata prosazovat.

V Brně je na prodej památkově chráněný palác Bernharda a Samuela Morgensternových. V minulosti fungoval například jako správní budova druhého největšího brněnského pivovaru a sladovny Moravia nebo v něm sídlil Červený kříž. Ve výběrovém řízení – prodej zajišťuje společnost realspektrum – je od kupujících požadována cena 30 mil. Kč. Palác na křížení ulic Kotlářské a Štefánikovy je z let 1886 až 1887 a je kulturní památkou od roku 2009. „Objekt představuje ve své dispozici pozoruhodnou ukázku palácové stavby pozdního historismu kombinující funkci rodinného apartmá v jižní části s úřadovnami firemní centrály v severní části,“ uvedl Aleš Homola z brněnského Národního památkového ústavu. Objekt fungoval jako firemní centrála Morgensternovy sladovny a později pivovaru Moravia, který patřil k největším na Moravě. Samuel Morgenstern působil v pivovarnictví a sladovnictví. Pronajaté měl pivovary v Brně-Řečkovicích a Králově Poli. Podílel se i na založení pivovaru Moravia, který na místě fungoval až do hospodářské krize za první republiky, kdy byla výroba zastavena. Poslední významným vlastníkem a nájemce objektu byl Červený kříž, dnes je palác prázdný.

Nejnovějším přírůstkem do portfolia společnosti Central Group se stal pozemek s vyřazenou trafostanicí a zchátralými obytnými domy u stanice metra Českomoravská na pomezí Libně a Vysočan, v sousedství nákupního centra Galerie Harfa a O2 areny. Firma tady plánuje výstavbu polyfunkčního domu s téměř 200 byty a komerčními prostory v přízemí, do prodeje chce projekt zařadit již v příštím roce. S pozemkem společnost zakoupila projekt s již vydaným stavebním povolením od Pražské správy nemovitostí, hodnotu transakce ale smluvní strany nezveřejnily.

Developerská společnost JRD, specialista na nízkoenergetické a pasivní bydlení, letos dosahuje rekordních výsledků. V první polovině letošního roku má prodáno již 80 bytů a její meziroční obrat se téměř zdvojnásobil. Oproti loňským květnovým 174 milionům dosáhly letošní prodeje již na 337 mil. Kč. „V letošním roce počítáme s navýšením objemu prodejů oproti roku loňskému, kdy jsme prodali přes 100 bytových jednotek. K této hranici se letos blížíme již v pololetí,“ hodnotí dosavadní výsledky firmy Jan Řežáb, majitel JRD.

Společnost byla založena v roce 2003. V současné době má ve výstavbě šest rezidenčních projektů − Ecocity Malešice, Park Hloubětín, Viladům Uhříněves, Vily Diamantica, Rezidenci Trilobit a Byty Semmering.

Chystá se také vstoupit na mimopražský trh a připravuje výstavbu rodinných domů u Plzně. Jedním z plánovaných projektů je rovněž výstavba prvního energeticky aktivního bytového domu.

Praha by v budoucnu měla investovat spíš do nákupu pozemků ve velkých rozvojových územích, než do staveb týkajících se silniční dopravy – jak ČTK řekl náměstek primátorky Matěj Stropnický (Trojkoalice/SZ) odpovědný za územní rozvoj města. Změnu investičních priorit musí projednat v koalici, shoda na tomto tématu zatím nepanuje. Připravovaný metropolitní plán předpokládá, že Praha by se měla stavebně víc rozvíjet dovnitř, než jako dosud směrem ven. Pro město je to podle Stropnického efektivnější a levnější, především z hlediska investic do dopravní infrastruktury. Znamená to hledat využití pro lokality, které na rozvoj čekají desítky let, například nádraží Bubny čítající desítky hektarů v centru města. „Čeká nás koaliční debata, zda má město začít vlastnicky vstupovat do rozvojových území. Jde o návratné investice na rozdíl od dopravních staveb,“ uvedl náměstek. Pozemky ve velkých rozvojových územích většinou mají ve vlastnictví developeři, kteří roky čekají na změnu územního plánu umožňující výstavbu.

Developerská společnost HB Reavis podnikatele Ivana Chrenka koupila v Budapešti rozsáhlý tříhektarový pozemek pro výstavbu administrativního komplexu. Ten by měl po výstavbě nabídnout pronajímatelnou plochu přesahující 120 000 metrů čtverečních. Cenu za transakci ani výši budoucí investice nezveřejnila. Stavbu chce zahájit v blízké budoucnosti.

Skupina je výrazně aktivní také v Londýně, kde v minulých měsících koupila hned několik pozemků pro administrativní výstavbu, mimo jiné přímo v londýnském Midtownu. V Česku aktuálně staví budovu Metronom, která má být největším kancelářským komplexem dokončeným v letošním roce.

Společnost RPG Byty loni zvýšila čistý zisk na 461 mil. Kč, meziročně jí tak podle deníku E15 stoupl zisk téměř šestinásobně. Spolumajitelé firmy Zdeněk Bakala a Peter Kadas si nechali podle deníku vyplatit ze zisku dividendu ve výši celkem 261 mil. Kč, což je výrazně méně než loni, kdy dividenda činila 4,6 mld. Kč. Firma RPG Byty je největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v Česku.

Výnosy RPG Byty loni meziročně mírně klesly na 2,9 mld. Kč, do oprav a modernizací bytů společnost investovala 815 mil. Kč, předloni to bylo podle 1,3 miliardy. Pro letošní rok plánují RPG Byty dát na opravy a investice přes 700 mil. Kč. Společnost RPG Byty vlastní a spravuje 44 000 bytů, hlavně bývalých bytů těžební společnosti OKD. V jejím portfoliu jsou i další nemovitosti – obytné domy, nebytové prostory, komerční objekty i pozemky, a to převážně na území Moravskoslezské­ho kraje.

Realitní a investorská skupina CPI Property Group kupuje nákupní centrum Futurum v Kolíně. Hodnota transakce podle vyjádření firmy činí 23 mil. eur (626,5 mil. Kč). CPI si na financování akvizice vezme půjčku 17,25 mil. eur od ČSOB. OC má pronajímatelnou plochu 10 100 metrů čtverečních, zahrnuje supermarket, nákupní galerii s 50 obchody, restaurace a další provozy.

Vedení Prahy 7 navrhuje úpravu vzhledu a funkce obchodního a administrativního Paláce Stromovka, který chce stavět společnost Holešovický trojúhelník (součást skupiny Lordship). Podle starosty J. Čižínského výtky radnice proti stavbě trvají, neboť firma nadále porušuje podmínky nájemní smlouvy, kterou má s městskou částí uzavřenou, a v lokalitě by měly podle radnice vzniknout postaveny i byty a také památník. Investor argumenty radnice odmítá a vyjádření starosty označuje za „šokující“. Člen představenstva společnosti Holešovický Trojúhelník Martin Pilka ČTK řekl, že studie prezentovaná radnicí je novým projektem, který je zcela v rozporu s tím, co městská část opakovaně odsouhlasila. „Konstatujeme, že současné kroky radnice nás přibližují k zablokování rozvoje území na Letné nejméně na dalších deset let a k riziku mezinárodní arbitráže,“ uvedl. Lordship si pozemky od Prahy 7 pronajímá od roku 2002. Smlouva je uzavřena na 105 let s tím, že po uplynutí smlouvy přejde stavba do majetku městské části. Město za pozemky ročně dostává pět milionů korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) posílá do vlády věcný záměr zákona o realitním zprostředkování. Ten má mimo jiné jasně definovat povinnosti makléřů a chránit spotřebitele. Podle představ MMR by měl být zákon účinný od 1. července 2017. Zákon je reakcí na opakující se problémy související s činností realitních zprostředkovatelů. Ti v současnosti nemusí mít žádné zkoušky ani oprávnění, stačí jim k tomu živnostenský list. To by se mělo změnit, zákon by nově kromě jasné definice realitního zprostředkování specifikoval také podmínky pro výkon činnosti, hlavně z hlediska odborné a osobní způsobilosti. Pro výkon činnosti bude nutná tříletá praxe nebo speciální zkouška. Více chráněné by měly být také peníze klientů, které mají být oddělené od provozních účtů realitních kanceláří. Realitní zprostředkovatelé budou muset mít pojištění odpovědnosti a realitní kanceláře být pojištěné proti úpadku. Ministerstvo si od zákona slibuje zvýšení důvěry spotřebitelů v realitní služby.

Podle výpočtů MMR vycházejících z inkasa daně z převodu nemovitostí se v Česku v roce 2013 uskutečnily realitní transakce za 350 mld. Kč. Odborníci odhadují, že polovina toho byla bez účasti realitní kanceláře pouze mezi prodávajícím a kupujícím. V Česku nyní podle MMR působí 15 300 realitních zprostředkovatelů, jeden makléř připadá na 688 obyvatel, v čemž Česko mezi zeměmi EU s výrazným náskokem vede.