Z prvních šest měsíců tohoto roku byly podle údajů poradenské společnosti DTZ v Ostravě dokončeny dvě kancelářské budovy ve Vědecko-technologickém parku Ostrava – budovy VIVA a TRIDENT o celkové rozloze 5 298 m2. Ve výstavbě se nyní nachází Administrativní budova Vratimovská (3 000 m2) s předpokládaným dokončením ve druhé polovině roku 2015. Hrubá realizovaná poptávka včetně renegociací dosáhla v prvním pololetí 2015 celkem 7 300 m2, jedná se o meziroční propad o 12 % a o propad o 10 % v porovnání s 2. pololetím 2014. Jelikož se v Ostravě během prvního pololetí neuzavřela žádná renegociace, čistá realizovaná poptávka dosáhla stejného objemu, jako hrubá realizovaná poptávka. Míra neobsazenosti kancelářských ploch v severomoravské metropoli ke konci pololetí meziročně vzrostla o 1,9 % na 24 %. V první polovině roku 2015 celková výměra moderních kancelářských ploch v Ostravě 205 400 m2. Budovy třídy A představovaly 71 % celkové plochy a zbývajících 29 % tvořily kanceláře třídy B.

Rada hlavního města bude rozhodovat o pozastavení pořizování změny územního plánu pro bývalé nádraží Bubny. Reaguje tak na bourání dříve památkově chráněných budov. Náměstek primátorky Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice) tento krok avizoval minulý týden poté, co majitel pozemků začal budovy bourat. Na území je nyní stavební uzávěra, kterou měla zrušit právě změna územního plánu. Podle důvodové zprávy k návrhu usnesení byly před zahájením prací na podkladové studii ke změně územního plánu dohodnuty základní principy revitalizace území. Zejména šlo o budovy vodárny, nádraží a dílen. „Rada vnímá zahájení bouracích prací na halovém objektu bývalých historických dílen jako porušení této dohody,“ píše se v dokumentu. Rada zároveň plánuje uložit náměstkovi Stropnickému jednat s investorem a magistrátním úředníkům využít všech zákonných prostředků k ochraně historického dědictví. Bourané budovy dílen byly chráněnou památkou, jejich ochranu ale ministerstvo kultury zrušilo před sedmi lety. V současné době je na ně vydaný platný demoliční výměr a jedinou památkou je budova vodárny.

Vlastníkem i investorem staveb je realitní skupina Orco Property Group, developerem je společnost CPI. Developer i Praha se vzájemně obviňují z nechuti jednat. Mluvčí skupiny Orco Eva Kučmášová minulý týden Stropnického postup označila za vydírání. Orco Property Group získalo budovy a pozemky v areálu nádraží v roce 2006. Tehdy bylo osm objektů v areálu památkově chráněných, ministerstvo kultury je na seznam zapsalo v roce 2004. Po opakovaných žádostech vlastníka a na základě jím dodávaných odborných i právních posudků v roce 2008 ministerstvo zrušilo ochranu nejprve pěti a za pár měsíců dalších dvou objektů.

Rozvojové území Bubny-Zátory, které leží mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice, je jedním z 15 velkých rozvojových území hlavního města, pro která platí stavební uzávěra. Orco plánuje na 27 hektarech postavit novou čtvrť.

Společnost Cream koupila v bývalém zlínském baťovském areálu budovu 64/1, do její revitalizace bude investovat 300 mil. Kč. Stavební práce v severní části přízemí budovy již začaly, revitalizace by měla být hotová v létě příštího roku. Po spojení s budovou 64/2 vznikne jeden projekt nazvaný In-House 64 Zlín, který nabídne asi 20 000 metrů čtverečních, z toho asi 5000 metrů čtverečních budou tvořit obchodní plochy, ve zbytku budou kancelářské prostory.

Společnost Cream vlastní v bývalém baťovském areálu asi polovinu nemovitostí. Předloni například obnovila za 350 milionů sedmipatrovou budovu číslo 32, v níž sídlí Česká pošta a obchody. V objektu jsou i kanceláře a loftové byty. Cream v areálu chystá také projekt Fabrika, který ve třech objektech nabídne obchody, kanceláře, byty i prostory pro zlínskou univerzitu. Průmyslový areál v centru krajského města má rozlohu asi 65 hektarů, ve východní části sídlí úřady a firmy, v západní části jsou výrobní firmy.

Developer Central Group začal prodávat více než 230 bytů, které staví ve dvou projektech v Praze Holešovicích a Břevnově a které budou dokončeny Letos. Do konce roku chce firma uvést na trh celkem 700 nových bytů. Bytový areál Vltavská vyhlídka v Holešovicích nabízí 156 bytů na rohu ulic V Háji a Jateční. Ceny včetně DPH začínají na 37 800 Kč za metr čtvereční, nejlevnější byt vyjde na 1,84 mil. Kč. Průměrná realizovaná cena nového bytu v Praze v druhém čtvrtletí činila 55 555 Kč za metr čtvereční.

Rezidence Břevnovské centrum, vyrůstající v centru starého Břevnova podél Kolátorovy ulice, nabízí 79 bytů v luxusním standardu. Ceny začínají na 64 000 Kč za metr čtvereční, nejlevnější byt stojí 2,44 mil. Kč.

Letošní rok je pro pražské rezidenční developery zatím rekordní, podle společné statistiky společností Ekospol, Skanska Reality a Trigema prodali v Praze v prvním pololetí 3 550 nových bytů, meziročně o čtvrtinu více. Na konci pololetí měli developeři v nabídce dalších 7000 nových bytů připravených k prodeji, jejich celková hodnota podle odhadů Trigemy přesahuje 32 mld. Kč.

Palác Stromovka v Praze získal stavební povolení pro nadzemní část. K paláci ale má stále výhrady radnice Prahy 7. Dříve uvedla, že projekt třeba tím, že v něm nebudou byty, porušuje nájemní smlouvu. Loni vyzvali zastupitelé starostu Prahy 7 Jana Čižinského k přípravě návrhu výpovědi nájemní smlouvy na pozemky pod budovou. Starosta v pátek řekl, že povolení nemění nic na trvajícím sporu radnice s investorem. Lordship zatím měl stavební povolení pouze na podzemní garáže paláce. Nyní uvedl, že odbor stavebního řádu magistrátu potvrdil jako odvolací správní orgán i povolení pro nadzemní část. „V praxi takové rozhodnutí znamená, že investor může začít s kompletní výstavbou,“ napsala firma ČTK. V pondělí radní Prahy 7 podle starosty projednají rozhodnutí magistrátu a na středu mají naplánováno další jednání s Lordshipem. „Doufám, že bude z obou stran vůle dohodnout se,“ řekl. „Rozhodnutí pražského magistrátu považuji za jediné možné a správné řešení. Věřím, že nyní již nebude nic bránit tomu, abychom po dlouhých 13 letech mohli projekt Paláce Stromovka dokončit,” uvedl ředitel Lordshipu Václav Matoušek. Podle firmy bude stavba trvat přibližně 18 měsíců.

Praha 7 podepsala nájemní smlouvu na pozemky vedle Parkhotelu v roce 2002 s firmou SEN Development. V roce 2006 projekt koupil britský Lordship, jen několik měsíců poté, co bylo na stavbu vydáno platné územní rozhodnutí. Nájemní smlouva byla uzavřena na 75 let s možností prodloužení dvakrát o 15 let. Za 105 let investor zaplatí městské části na nájmu kolem miliardy korun. Současné vedení radnice schválenou podobu projektu odmítá. Vedení Prahy 7 přišlo s vlastní studii, jak by si projekt představovalo. Podle investora je však „naprosto mimo časově, místně i ekonomicky“.

Hodnota komerčních nemovitostí v Česku po několika letech propadu opět roste, investoři mají zájem hlavně o prémiové projekty. Vyplývá to z aktuální studie European Valuation Monitor, kterou dnes zveřejnila realitní poradenská společnosti CBRE. ČR tak kopíruje vývoj na trzích západní Evropy, kde růst začal o několik čtvrtletí dříve.

„Česká republika je skvělým příkladem toho, že země střední a východní Evropy kopírují růst hodnot na trzích západní Evropy. Nejvýraznější růst hodnot komerčních nemovitostí jsme zaznamenali v industriálním sektoru, kde za posledních 12 měsíců klesly nejvyšší požadované výnosy, takzvané prime yieldy, ze 7,5 procenta na 6,75 procenta,“ uvedla Clare Sheils ze společnosti CBRE.

Hodnota komerčních nemovitostí sice ještě nedosáhla předkrizových úrovní, výjimky se přesto najdou. CBRE jako příklad uvádí pražské Palladium, jehož prodejní cena letos oproti minulé změně vlastníka v roce 2007 vzrostla o sedm procent.

Zájem investorů o český nemovitostní trh navíc nepolevuje. „V hledáčku investorů je v současnosti nejvíce trh prémiových komerčních nemovitostí. Nicméně investoři začínají více riskovat, což se projevuje jejich zvýšeným zájmem o sekundární a terciární trhy komerčních nemovitostí,“ dodala Sheils.

Investice do komerčních nemovitostí přesahují miliardové hodnoty. Podle realitní poradenské společnosti JLL se v Česku v prvním pololetí do komerčních nemovitostí investovalo 1,2 miliardy eur (32,48 miliardy korun), DTZ uvedla 1,22 miliardy eur (33,74 miliardy korun), podle Professionals to bylo 1,25 miliardy eur (33,77 miliardy korun) a Colliers vypočítala nárůst o 73 procent na 1,17 miliardy eur (31,65 miliardy korun). JLL český trh zařadila na první místo v regionu.

Náměstek pražské primátorky Matěj Stropnický (SZ) chce pozastavit pořizování změny územního plánu, která má umožnit výstavbu v areálu nádraží Praha-Bubny. Ve čtvrtek Stropnický navrhne zastupitelstvu, aby pozastavení změny schválilo. Řekl to dnes novinářům před vchodem do areálu nádraží. Na území je nyní stavební uzávěra, ale developer již začal v pondělí některé dříve památkově chráněné budovy demolovat a na místě chce postavit novou čtvrť.

Vlastníkem i investorem staveb je realitní skupina Orco Property Group, developerem je společnost CPI. Developer i Praha se vzájemně obviňují z nechuti jednat.

„Připravujeme materiál, který i na základě těchto aktuálních skutečností, uloží IPRu (Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy), který připravuje příslušnou změnu územního plánu, aby práce pozastavil. Obnoveny budou teprve poté, co vstoupíme s investory do seriózního jednání nad podobou celého území a dojdeme k nějakému společnému záměru,“ řekl dnes Stropnický. Mluvčí skupiny Orco Petra Zdeňková to označila za vydírání.

Primátorka Adriana Krnáčová, radní Michal Hašek (oba ANO), náměstek Stropnický a starosta Prahy 7 Jan Čižinský dnes žádali, aby byli vpuštěni do areálu. To ale mluvčí CPI Jan Burian odmítl, kvůli demoličním pracím to prý není bezpečné.

Obě strany se vzájemně obviňují z nečinnosti, která vyústila až v současnou napjatou situaci. „Ochotu jednat Praha 7 a magistrát projevil až v sobotu, do té doby se s námi nikdo nesetkal. Náš předložený návrh zůstal bez odezvy od března letošního roku,“ uvedl Burian. Praha podle něj nedeklarovala, že chce budovy dílen zachovat a co s nimi chce udělat. To ale Stropnický i Čižinský odmítají, oba podle svých slov jednali přímo s ředitelem CPI Igorem Klajmonem. Územní plán navíc s budovami počítá. „To, že někdo na radnici, sejmul památkovou ochranu, to byla katastrofální chyba. Ale bohužel se to nedá vzít zpátky,“ uvedla Krnáčová. Primátorka se chce s vlastníky pozemků sejít co nejdříve, nejspíš v pátek.

Orco Property Group získalo budovy a pozemky v areálu nádraží v roce 2006. Tehdy bylo osm objektů v areálu památkově chráněných, ministerstvo kultury je na seznam zapsalo v roce 2004. Po opakovaných žádostech vlastníka a na základě jím dodávaných odborných i právních posudků v roce 2008 ministerstvo zrušilo ochranu nejprve pěti a za pár měsíců dalších dvou objektů.

Rozvojové území Bubny-Zátory, které leží mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice, je jedním z 15 velkých rozvojových území hlavního města, pro která platí stavební uzávěra. Orco plánuje na 27 hektarech postavit novou čtvrť.

Na pankrácké pláni v Praze roste nejvyšší bytový dům v Česku, luxusní třicetipodlažní V Tower se 130 byty vysoký 104 metrů. Stavba, která začala letos v červnu, má skončit v říjnu 2017, informoval na dnešní tiskové konferenci předseda představenstva PSJ Invest Martin Jaroš. Tato společnost je developerem projektu, investorem je lucemburská investiční skupina Aceur Investment. Stavba vyjde na tři miliardy korun.

V Tower vyrůstá v blízkosti budovy bývalého Motokovu (dnes City Empiria) a budovy bývalého Československého rozhlasu (dnes City Tower). Autorem stavby je architekt Radan Hubička. „Věže se od sebe oddalují a zároveň se vzájemně přitahují, v dolní části jsou přitom pevně spojené. Jde o mužský a ženský princip. Nastává dialog – z různých pohledů se obě věže střetávají, jedna mizí a druhá se vynoří, objeví se prázdno, pak opět splynou,“ popsal své dílo Hubička.

Byty vyrostou od pátého patra výš a budou veliké od 50 do 400 metrů čtverečních, vzniknou i velmi luxusní penthousy s vlastními střešními bazény. Pro obyvatele bytů bude k dispozici například privátní fitness a bazén, služby hotelového typu včetně například čistírny a úklidu zajistí non stop fungující recepce. Denně 24 hodin bude fungovat také vlastní ochranka. Ve třech podzemních podlažích bude 254 parkovacích stá­ní.

Společnost plánuje zahájit prodej bytů ve čtvrtek, ceny začínají na sto tisících korun za metr čtvereční. Čím výš však byt bude, tím bude cena vyšší. Konkrétní částky ani maximální rozpětí však developer zveřejnit nechce. Stejně tak není známá ani cena nejluxusnějších penthousů. Předběžně prý firma už eviduje spoustu zájemců, přednost chce dát českým kupcům.

Stavba začala po dlouhých odkladech, původně se projekt jmenoval Epoque a patřil zkrachovalé firmě ECM. Ta ho plánovala postavit už před ekonomickou krizí, její nástup však plány na několik let zmrazil. Nový majitel projekt koupil v rámci insolvenčního řízení v roce 2013 a dva a půl roku ho předělával. Poslední potřebné povolení získal letos v květnu.

Záměr dlouhodobě naráží na odpor místních lidí. Původní platné územní rozhodnutí zrušil soud právě na popud místního občanského sdružení.

Kromě této stavby chystá vlastní projekt v sousedství také Central Group. Rezidence Park Kavčí Hory má vyrůst na zhruba tříhektarovém území mezi ulicí Pujmanové, Centrálním parkem Na Pankráci a kancelářským komplexem Kavčí Hory Office Park. Architekt Josef Pleskot navrhl komplex pěti 11 až 22podlažních bytových věží s 550 byty a nebytovými jednotkami. Firma však musí teprve získat povolení změnit schválený projekt.

„Pankrácká pláň zůstává jedinou vhodnou lokalitou pro výškovou zástavbu v širším centru,“ podotkl Jaroš. Vedle bytového domu chce investor v budoucnu postavit také kancelářskou budovu, která však bude výrazně nižší, než naznačovaly původní plány. Zatím se ale firma soustředí na stavbu bytového domu.

V Tower bude po svém dokončení nejvyšším čistě bytovým domem v Česku. Primát nyní drží bytový dům Rezidence Eliška v pražských Holešovicích s 25 nadzemními patry a výškou téměř 94 metrů zkolaudovaná v prosinci 2013. Vůbec nejvyšší budovou v Česku je brněnská AZ Tower se 111 metry. Na pankrácké pláni vedle plánovaného V Tower stojí druhá nejvyšší stavba v Česku, kancelářská budova City Tower vysoká 109 metrů.

Skupina Penta Investments pronajala již přes 96 procent plochy svého dnes otevíraného kancelářského komplexu Aviatica v areálu Waltrovka v pražských Jinonicích. Zároveň za pět měsíců prodala 50 procent ze 190 bytů a rodinných domů, které buduje v první fázi rezidentní části. Celkové náklady na Waltrovku přesáhnou pět miliard korun.

Náklady na Aviatiku činily 50 milionů eur, tedy asi 1,35 miliardy korun. Z 27.000 metrů čtverečních jsou pronajaté veškeré kancelářské plochy a zbývá asi 1000 metrů pro obchody. Mezi největší nájemníky bude patřit společnost Oracle Czech, Sberbank CZ, Schneider Electric, Astra Zeneca a AB Facility.

„Naprosto bezproblémový pronájem Aviatiky nás dovedl k rozhodnutí, že výrazně uspíšíme výstavbu celého administrativního komplexu. Tři objekty Mechaniky nebudeme v příštím roce stavět postupně, ale všechny naráz, zároveň je pravděpodobné, že začneme stavět i Dynamiku. Administrativní budovy, které budou oddělovat rezidenční část Waltrovky od Radlické ulice by tak mohly stát už na začátku roku 2019,“ uvedl výkonný ředitel pro rozvoj podnikání Penty Petr Palička.

Administrativní budova Aviatica byla zkolaudována po 18 měsících stavby a je tak první dokončenou kancelářskou budovou komplexu Aviatica-Mechanica-Dynamica v postupně rostoucí nové městské čtvrti Prahy 5. Z první etapy výstavby rezidenční části, kdy bude stát do konce příštího roku 156 bytů a 34 rodinných domů, už má své vlastníky celá polovina. V polovině září začíná prodej 101 bytů další etapy, kde si zájemci v rámci předprodeje rozebrali pětinu.

Brownfield Waltrovky, bývalé továrny na letecké motory, koupila Penta od irské developerské společnosti Red Group v roce 2012. Společnost Cígler-Marani Architects pak zásadně přepracovala Aviatiku a Mechaniku, na projekt rezidenční části Penta vypsala veřejnou soutěž. Waltrovka je stavěna jakou celený urbanistický koncept. Po jejím dokončení vznikne 80.000 metrů čtverečních kancelářských ploch, 600 bytových jednotek a 34 rodinných domů.

Do oblasti realit začala Penta investovat v roce 2005. Mezi nejúspěšnější stavby na Slovensku patří business centrum Digital Park (2009) a nákupní centrum Bory Mall (dokončeno 2015), v Čechách pak administrativní budova Florentinum (2013).

V plánu má Penta multifunkční projekt Čulenova v blízkosti Bratislavy, administrativní centrum ve Varšavě a také výstavbu administrativního centra u Masarykova nádraží.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vypořádalo zatím jen část ze zhruba 1500 zásadních připomínek k novele stavebního zákona. Na dnešním Žofínském fóru o tom informovala ministryně Karla Šlechtová (za ANO). Celkem ministerstvo obdrželo na 2300 připomínek, vypořádat musí pouze ty, které jsou označeny jako zásadní.

Novelu, která slučuje všechny procesy stavebního řízení do jednoho, chtělo MMR poslat do vlády původně v červnu, nyní počítá s říjnovým termínem. K některým bodům novely například přišlo i pět připomínek, které si protiřečí.

Nejzásadnější změnou, kterou plánované úpravy přinášejí, je sloučení povolovacího procesu do jednoho řízení. Do takzvaného koordinovaného, podle dřívější pracovní verze jednotného povolovacího řízení by se sloučilo nyní oddělené uzemní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí, takzvaný proces EIA. To má podle ministerstva výrazně urychlit povolování staveb.

Ministerstvo si od novely slibuje také to, že ulehčí drobným stavebníkům. Umožní například svépomocnou výstavbu u všech typů rodinných domků bez určení zastavěné plochy. Na pozemku rodinného domu nebo domu určeného k rekreaci si bude moci každý postavit bazén nebo skleník pouze na základě jejich umístění bez následného povolování.

Všechny dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu, což umožní veřejnosti lepší kontrolu nad celým procesem. Původně měla novela platit už v polovině příštího roku. Nyní MMR navrhuje posunout účinnost novely na konec příštího roku nebo leden 2017.

Města se musí v příštích letech připravit na nové hrozby, které souvisí s extrémním nárůstem obyvatelstva. Zatímco nyní žije ve městech polovina obyvatel, v roce 2050 to bude již 70 % světové populace. Obrovská koncentrace lidí na pouhých dvou procentech zemského povrchu s sebou přinese znečištění životního prostředí, dopravní problémy i bezpečnostní rizika např. v souvislosti s dostupností pitné vody. Experti vidí východisko ve Smart City, inteligentním městě řízeném pokročilými technologiemi, které nacházejí uplatnění v dopravě, energetice, ekologii a dalších oblastech. Směrem k Smart City vykročily již stovky sídel po celém světě. V Česku se k nim nyní připojuje Písek. Schneider Electric vstupuje do hry jako průkopník konceptu Smart City, který ročně investuje do vývoje smart-technologií 1 miliardu eur.

Technologie Smart City proti zplodinám a dopravním zácpám

„Podílíme se například na rozvoji udržitelné městské mobility, dodáváme infrastrukturu pro nabíjení elektrických vozidel nebo řídicí systémy pro dopravu, která je v českých i zahraničních městech velkým problémem. Vždyť jen při hledání parkovacího místa, které trvá asi deset minut, vyprodukuje řidič navíc 1,3 kg CO2,“ říká Jaroslav Žlábek, generální ředitel společnosti Schneider Electric, a dodává: „Ekologickou i dopravní zátěž představují také zácpy, v nichž vzniká více zplodin než při plynulém provozu. Například v Madridu se nám povedlo díky našim smart-technologiím snížit dopravní zpoždění o 19 % a zároveň omezit nehodovost.“

Inteligentní město a zabezpečení dodávek vody

Udržitelná městská mobilita ve Smart City není jedinou oblastí, kterou Schneider Electric řeší. Globální leader pro energetický management dodává rovněž inteligentní technologie pro správu budov, měření spotřeby energií nebo řízení vodárenské sítě. „Pro ilustraci, jen v roce 2013 se v České republice ztratilo během distribuce 106,3 milionu kubíků vody, což je skoro jedna Vranovská přehrada. Představuje to také zhruba 18 % celkového objemu vody určené k dodávce. Díky nepřetržitému monitoringu stavu potrubí umíme snížit úniky vody až o 15 % a zvýšit bezpečnost dodávek vody. Dostatek pitné vody bude navíc v příštích letech velkým tématem nejen pro města, ale celé státy,“ říká Jaroslav Žlábek.

Písek jako první Smart City v Česku

Schneider Electric má v oblasti Smart City přes dvě stovky úspěšných realizací po celém světě. Nyní na tomto poli zahajuje spolupráci i s Pískem. Ten se má stát prvním inteligentním městem v Česku, které využívá smart-technologie komplexním a systémovým způsobem. „Z aktuálně řešených projektů chci zmínit rekonstrukci parkoviště, které bude vybaveno systémem pro navádění automobilové dopravy na vyhrazená volná parkovací místa. Ve městě budou brzy dobíjecí stanice od Schneider Electric pro elektromobily a hybridní vozidla. Dále chystáme rekonstrukci veřejného osvětlení a jeho převod na systém Smart. Jednáme rovněž o možnostech využití senzorické sítě na celém území města, jejímž smyslem bude analýza a vyhodnocení získaných dat o dopravě a životním prostředí,“ říká místostarosta Písku Josef Knot.

Komplexní domy pro intenzivní město Yvette Vašourková

Pro středoevropskou modernu představuje městský palác signifikantní typ domu, který se stal symbolem zrodu velkoměsta. Svou hustotou, měřítkem, konstrukcí, prostorovou různorodostí a živelným obsahem stále nabízí udržitelnou formu architektury a zároveň alternativu ke generické stavební produkci. Významnou charakteristikou palácové architektury je její vnitřní život. Moderní městské paláce navíc posilují daný princip tím, že interiér volně zpřístupňují veřejnosti a skrze pasáže zapojují stavby do uliční sítě města.

Architekt Dietmar Eberle definuje, proč je pro budoucí zahuštěné město nevyhnutelné uvažovat o domě ve vrstvách různých aktivit. Hlavním kritériem je ovšem investor-stavitel, jelikož taková architektura může být realizována jen z perspektivy dlouhodobé investice, a ne jako tržní produkt, jak potvrzuje v rozhovoru současný pražský developer Jan Fidler.

Pokud byl konec 19. století ve znamení doby, kdy obyvatelé začali objevovat město, ulice začaly být čisté, zmizely kočáry, zavedly se tramvaje a město se stalo prostorem pro vycházky, promenády, sezení v kavárnách a restauracích, tak dnes, o sto let později, zažíváme déjà vu. Po období navrhování města z pozice řidiče automobilu se snažíme zbavit smogu, špíny a funkčního zónování. V 19. století se rovněž objevuje „flâneur“ – ten, kdo si města užívá. Dnes je to „citywalker“. Vybrané aktuální evropské projekty zhmotňují budoucí obraz intenzivního města pro život.

Skupina CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka ráno zahájila demolici zchátralých budov nádraží Praha-Bubny včetně památkově chráněných částí. Informaci radnice Prahy 7 ráno potvrdil ČTK mluvčí skupiny Jan Burian. Praha 7 demolici označuje za barbarství. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) ČTK později sdělila, že se spolu se starostou Prahy 7 Janem Čižinským ráno setkala s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Kontaktovali CPI, aby alespoň část budov zachovala. Jak na to majitel zchátralého areálu zareaguje, není jasné.

„Pokouším se zvrátit rozhodnutí investora o využití demoličního výměru, které je v platnosti už několik let. Chtěla bych pro Prahu tuto historicky cenou budovu zachovat,“ uvedla Krnáčová.

Burian už ráno ČTK řekl, že se památková ochrana týká pouze vnitřních sloupů, které firma zachová a předá památkářům tak, jak se s nimi před lety dohodla. Práce mají trvat až tři měsíce. Aktuální vyjádření památkářů ČTK shání.

„Budovy jsou v katastrofálním stavu, padají a jsou v nich bezdomovci a feťáci. Demoliční výměr byl vydán před pěti lety a několikrát prodloužen. Naposledy v prosinci 2013, takže jeho platnost vyprší na konci letošního roku,“ uvedl Burian. Firma chce podle něj budovy rozebírat jako stavebnici kousek po kousku.

Vlastníkem i investorem staveb je realitní skupina Orco Property Group, která se potýkala s velkými finančními problémy. Proto projekt výstavby na železničním nádraží Praha-Bubny neustále odkládala, peníze neměla ani na demolici. Změna nastala až po nedávné změně vlastnické struktury firmy, kdy ji fakticky ovládl podnikatel Radovan Vítek. Právě jeho skupinu CPI si Orco najalo jako developera celého projektu.

Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera uvedl, že demolice je v souladu s dlouhodobou strategií i řádně projednaným a schváleným záměrem. „Rozhodnutí o demolici učinilo Orco v dubnu letošního roku. V létě probíhaly přípravné práce a výběrové řízení, přičemž s vlastními pracemi začíná vybraná firma právě v těchto dnech. Stav nemovitostí je již dlouhodobě neudržitelný, ale duch místa v této lokalitě nezanikne, protože významné architektonické prvky industriální výstavby budou zachovány a zakomponovány v budoucí podobě projektu,“ prohlásil Dedera.

Radnice nesouhlasí hlavně se záměrem zbourat bývalé dílny Státních drah, které jsou podle ní technickou památkou. S majitelem proto prý jedná už půl roku. Poslední schůzka, na níž se starosta pokoušel demolici oddálit, se uskutečnila v sobotu. „Přestože ve studiích se počítalo se zachováním dílen, přesně půl roku připravovali demolici, o které však mlčeli. Nevíme o žádném důvodu, proč dílny bořit nyní. Území je ve stavební uzávěře, nic tam mnoho let nevyroste,“ reagoval Čižinský.

Bubny podle něho přijdou o jedinečnou možnost skloubit staré s novým. Čižinský připomněl, že se dřív stavba těšila statutu kulturní památky. Podle něj firma postupuje s neúctou k technickému historickému dědictví. Demolici přirovnal k bourání zimního stadionu na Štvanici.

Rozvojové území Bubny-Zátory, které leží mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice, je jedním z 15 velkých rozvojových území hlavního města, pro která platí stavební uzávěra. Majitel části pozemků, společnost Orco Property Group, plánuje na 27 hektarech postavit novou čtvrť. Projekt původně počítal s výstavbou luxusních i klasických bytů, kancelářských prostor, nové školy, zdravotnického zařízení a univerzitního kampusu. Celkově by mělo vyrůst 1,2 milionu metrů čtverečních nadzemních ploch, z toho celá polovina kancelářských a třetina bytových ploch.

Provoz nádraží Praha – Bubny byl zahájen v roce 1868, kdy byla dostavěna spojka Buštěhradské dráhy na Masarykovo nádraží. K nádraží také náleželo rozsáhlé depo, dílny a výtopna, které byly vybudovány v letech 1869 až 1873. Kapacita zázemí nádraží, které mělo odlehčit depu na Masarykově nádraží, byla až 140 vozů. Poslední rekonstrukcí prošlo v letech 1956 až 1958. Provoz byl ukončen v roce 2000, od té doby budovy chátrají.

Veřejní investoři letos v červenci poprvé od loňského prosince vypsali zakázky na stavební práce za více než deset miliard korun. Ve Věstníku veřejných zakázek bylo zveřejněno 197 soutěží za 10,5 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy společnosti CEEC Research. Za celý rok ale hodnota stavebních zakázek klesla o více než čtvrtinu, podobně se snížil jejich počet.

Za prvních sedm měsíců roku bylo vypsáno 1609 výběrových řízení za celkem 63,4 miliardy korun. Z těchto výběrových řízení bylo pět procent objemu v hodnotě 3,4 miliardy zrušeno. Státní investoři zatím vybrali dodavatele na pětinu soutěží v předpokládané hodnotě 12,6 miliardy korun. Nabídky firem však byly v průměru o 13 procent nižší, proto si rozdělí 10,9 miliardy ko­run.

Stejně jako vypsané zakázky měly klesající tendenci zadané zakázky. V prvních sedmi měsících bylo ukončeno 3172 výběrových řízení za celkem 68 miliard korun. To je meziročně o 2,6 procenta méně co se týká počtu a o 5,4 procenta méně podle objemu.

„Výběrová řízení jsou zdlouhavá – často až neúměrně k hodnotě zakázek, které soutěžíme. V poslední době se navíc ještě zpřísnila kontrola podkladů dodaných investorům. To by bylo v pořádku, pokud by se jednalo o kontroly technických návrhů nebo rozsahů prací. Převážně se ale hledí na administrativní správnost. S trochou nadsázky se potýkáme s kontrolou správného umístění razítek na listu stránky,“ podotkl technický ředitel společnosti Schindler CZ Vladimír Steiner.

Český statistický úřad dnes zveřejní červencové výsledky českého průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu. V červnu průmyslová výroba zrychlila růst, stavebnictví také rostlo, i když tempo mírně zpomalilo. Meziročně se zvýšil i přebytek zahraničního obchodu.

Průmyslová výroba v červnu zrychlila tempo růstu na 8,1 procenta z květnových dvou procent. Šlo o nejvyšší meziroční růst od loňského září. Tahounem průmyslu byla opět výroba aut. Po květnovém propadu se vrátily k růstu tržby z domácího odbytu a také nové zakázky v zahraničí.

Stavební produkce v červnu meziročně stoupla o 7,8 procenta po květnovém růstu o 11,9 procenta. Táhly ji zejména inženýrské stavby, přibylo ale i zahájených a dokončených bytů. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů se stavebnictví meziročně zvýšilo o 6,4 procenta, letošní červen měl v porovnání s tím loňským o jeden pracovní den navíc.

Přebytek zahraničního obchodu v Česku v červnu meziročně vzrostl o 0,1 miliardy na 17,8 miliardy korun. Export tuzemských firem meziročně vyskočil o 11 procent. Podle statistiků k dobrým číslům pomohlo zvýšení přebytku u strojů a dopravních prostředků či surovin. Zároveň klesl deficit bilance minerálních paliv.

Rada města Prahy včera odebrala M. Stropnickému, náměstkovi primátorky, další důležitou kompetenci v oblasti územního rozvoje a plánování. Na návrh ČSSD bude Institut plánování a rozvoje (IPR) místo něj mít v gesci přímo primátorka Krnáčová. Podle náměstka Dolínka (ČSSD) jde o hlavně technickou záležitost, nicméně současně konstatoval, že Stropnický postupoval nezákonně, když IPR přímo a závazně úkoloval. Podobně jako před časem, kdy byly prvnímu náměstkovi odebrány kompetence stran Pražských stavebních předpisů (a rovněž přeneseny na primátorku), označil poslední krok rady Stropnický za výsledek tlaku developerů.

Plánovaná fúze poradenských společností Cushman & Wakefield a DTZ byla k 1. září dokončena. Po sloučení do jedné firmy s názvem Cushman & Wakefield vznikl jeden z největších poskytovatelů realitních služeb na světě – společné tržby dosahují 5 mld. dolarů, má celkem 43 tisíc zaměstnanců a ve více než 60 zemích spravuje nemovitosti o ploše přes 399,5 mil. metrů čtverečních a v hodnotě kolem 191 mld. dolarů. V čele nové společnosti stojí předseda a generální ředitel Brett White a prezident Tod Lickerman. Vlastníky nové společnosti jsou investorské skupiny TPG, PAG a OTPP.

Představitelé realitní skupiny CPI Property Group (CPIPG) a čínské firmy CEFC China Energy Company Limited (CEFC) podepsali předběžné ujednání o podmínkách smlouvy (head of terms) o prodej budovy bývalé Živnobanky v ulici Na Příkopě. Samotná transakce bude předmětem dalších dohod.

Pro společnost CEFC znamená akvizice této budovy významný krok v naplňování dlouhodobého plánu expanze do Evropy – Česká republika byla vybrána jako klíčová země pro řízení evropských aktivit, přičemž jako evropská centrála firmy poslouží právě kanceláře v bývalé Živnobance. CPIPG získala budovu v roce 2011 od UniCredit Bank a spustila práce na unikátním redevelopmentu celého objektu v exkluzívní kanceláře a obchodní prostory, když součástí budovy bude i muzeum skla s názvem ZIBA Glass Experience Museum. CEFC a CPIPG se dohodly na pokračování příprav tohoto unikátního projektu.

Podíl firem ze zdravotnictví a farmacie na pronájmu pražských kanceláří roste, nyní je to podle studie DTZ 10 %. Od roku 2010 nové nájemní smlouvy v nových pražských kanceláří přes 40 firem z těchto odvětví a další jsou před podpisem. „Důvodem není jen konjunktura celého odvětví, ale i strategické rozhodnutí managementu některých společností přesunout do české metropole celá oddělení, včetně například IT,” uvedla DTZ. Tito nájemci proti všeobecnému trendu preferují samostatné kanceláře před open-space a nezvykle vysoký počet parkovacích míst. „Tyto společnosti mají vysoký počet obchodních reprezentantů, kteří mají v kancelářích své zázemí, ale hodně času tráví v terénu. Naopak vidíme velmi nízký počet poptávek spojených s administrativou firem, s laboratořemi nebo prostředím pro výzkum a vývoj léčiv. Tuto část svých aktivit i vzhledem k bezpečnosti většina farmaceutických společností řeší odděleně,“ podotkl Václav Bouček z DTZ. Společnosti ze zdravotnictví podle něj vyhledávají reprezentativní prostory. „Požadavky na vysoký standard se odrážejí i ve volbě projektů a lokalit. Nejvíce se jich stěhuje do moderních budov v kancelářských čtvrtích na Praze 4 nebo na Praze 5,“ dodal.

V posledních letech si v Praze pronajaly kancelář nebo přejednaly uzavřené smlouvy například Johnson & Johnson, Jansen Cilag, Baxter, Genzyme, Amgen, PPD, Bristol-Myers Squibb, Medtronic, Richter Gedeon či Alexion Pharma.

Novým ředitelem obchodního oddělení developerské a investiční společnosti PASSERINVEST GROUP se stal Štěpán Smrčka. Na starosti bude mít plánování a kontrolu obchodních aktivit, řízení a rozvoj obchodního týmu a péči o klienty a partnery.

Štěpán Smrčka (34) je absolventem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Do společnosti PASSERINVEST GROUP nastoupil v roce 2012, a to na pozici akvizičního specialisty. Později se stal obchodním manažerem kancelářských objektů v BB Centru, multifunkčního areálu na Praze 4.

Štěpán hovoří anglicky a francouzsky. Mezi jeho zájmy patří volejbal, lyžování a lední hokej.