Každá pátá česká domácnost se potýká s plísněmi. Nejčastěji se vyskytují v koupelnách rodinných a cihlových domů, nejméně pak obecně v panelových domech. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Drtivá většina postižených lidí chce podle průzkumu problém s plísněmi řešit. Z toho tři čtvrtiny se jí snaží zbavit svépomocí, zbytek je ochotný si pozvat specializovanou firmu. Pokud domácnost plíseň neřeší, v téměř polovině případů je to kvůli nedostatku peněz. Lidé často ani nevědí, jak přesně se plísně zbavit, nebo na to nemají čas.

Přítomnost plísně v domácnosti přitom negativně ovlivňuje zdraví. Nejhůře jsou na tom děti a starší lidé. „Alergie na plísně se u člověka může projevit kdykoli v průběhu života a poznáme ji podle dýchacích problémů – rýmy, kašle a dušnosti. Mnoho případů této alergie bohužel zůstává neodhaleno a neléčeno,“ uvedl alergoložka a klinická imunoložka Martina Minářová.

Z průzkumu dále vyplynulo, že devět z deseti českých domácností se potýká s nějakým rušivým faktorem, který snižuje komfort bydlení. Vedle plísně jde hlavně o hluk, vlhkost, zatékání, nedostatečné zateplení či osvětlení.

V prvním pololetí letošního roku se ve střední Evropě podle údajů společnosti Cushman & Wakefield postavilo přes 600 tisíc metrů čtverečních nových logistických ploch, loni ve stejném období to bylo 520 tisíc metrů čtverečních. Pronajalo se 2,1 milionu metrů čtverečních (loni 1,9 milionu metrů čtverečních). Celkově dnes v regionu existuje 18,5 milionu metrů čtverečních ploch pro skladování a lehkou průmyslovou výrobu. Největší podíl z této souhrnné výměry připadá na Polsko s takřka 10 mil. metrů čtverečních, Česká republika nedávno překročila hranici 5 mil. metrů čtverečních. Neobsazených je v celém regionu 6,8 % nových ploch logistických areálů, což je nejméně za posledních devět let.

UniCredit Bank podle informací Hospodářských novin prodává budovu na pražském náměstí Republiky. Šestipatrová budova z roku 1998, která nabízí celkem 5 500 metrů využitelných ploch, by měla mít hodnotu kolem 790 mil. Kč – to je částka, za kterou před časem stát vydražil opodál stojící bývalý klášter. Pobočka banky z budovy neodejde, chce si ji od nového majitele pronajmout na minimálně deset let – podle nabídkového prospektu by měla novému vlastníkovi ročně platit na nájemném 36 mil. Kč.

Nemovitost je poslední, kterou UniCredit Bank v Praze vlastní. Banka v minulých letech prodala veškeré své budovy včetně historické budovy bývalé Živnostenské banky v ulici Na Příkopě a své zaměstnance přestěhovala do BB Centra v pražské Michli.

Pražští radní na mimořádné páteční schůzce projednali znění dlouho diskutovaných pražských stavebních předpisů (PSP). Podle vyjádření rady byla do znení PSP zapracovány všechny připomínky ministerstva pro místní rozvoj a předpisy jsou tak připravené na odeslání k notifikaci do Evropské komise (EK). Rada jednala v užším složení, a to po nočním odvolání jejích čtyř členů včetně Matěje Stropnického, který měl agendu plánování a rozvoje města na starosti.

Radim Passer hodlá BB Centrum v Praze-Michli, klíčový projekt jeho firmy Passerinvest, dokončit do sedmi let. Zbývá postavit hotel s kongresovým sálem, tři kancelářské budovy a 300 bytů – jako první by měl přijít na řadu čtrnáctipodlažní hotel, který by mohl být dostaven do tří let „Kromě toho ještě plánujeme tři další rezidenční etapy, kdy by vzniklo 300 nových bytů, muzeum Bible, administrativní budovu Omega navazující na hlavní dopravní tepnu a ještě jednu administrativní budovu. Myslíme si, že je to zvládnutelné řádově do sedmi let. Za předpokladu, že věci v České republice budou fungovat alespoň relativně normálním způsobem,” řekl Passer. Přitom zmínil jako příklad pozemek u frekventované silnice 5. května, kde by měla vyrůst kancelářská budova Omega. Pozemek se firma snaží od státu koupit osmnáctým rokem. „Problém byl v obrovské nestabilitě právního i politického prostředí. Na ministerstvech i státních organizacích s právem hospodařit s pozemkem se střídali ministři a ředitelé jeden za druhým. Řešení, které jste s jedním předjednali a domluvili, tak za chvíli už neplatilo. Nyní se ale zdá, že bychom to mohli dotáhnout do konce,” podotkl Passer. Stát by podle něj mohl na pozemek vypsat transparentní soutěž.

BB Centrum se staví už dvacet let, proinvestovalo se tady 14 miliard korun. Kromě kanceláří a bytů je nyní v areálu křesťanská základní a mateřská škola, společenské centrum a fitness a wellness centrum Balance Club Brumlovka. Developer před několika dny otevřel dokončenou administrativní budovu Delta, dnes zpřístupnil dětské hřiště, které je první částí vznikajícího dvouapůlhektarového parku Brumlovka. Jeho součástí by měl být i prostor pro venčení psů či jezero s modelem Šalamounova chrámu. K dokončení zbývají uý zmíněné stavby. Celkem má komplex mít rozlohu 375 tisíc metrů čtverečních, investiční náklady se vyšplhají na 21 miliard korun.

Zastupitelé hlavního města odvolali na nočním jednání z funkce čtyři z jedenácti radních, mezi nimi i prvního náměstka primátorky Matěje Stropnického (SZ), který byl v radě odpovědný za územní rozvoj města a jeho plánování. S návrhem na odvolání přišla opoziční TOP 09, hlasy opozice (stávající koalice má v zastupitelstvu těsnou většinu) nakonec podpořili i někteří zastupitelé „vládnoucích“ stran ANO a ČSSD. Pokusy o odvolání M. Stropnického i jeho spory s primátorkou byly stálou součástí dění na pražské radnici, nakonec před časem vyústily v omezení jeho kompetencí ve vztahu k stavební legislativě (Pražské stavební předpisy) i Institutu plánování rozvoje (IPR). V radě, která má celkem 11 členů, jich zůstalo sedm včetně primátorky Adriany Krnáčové. Fungovat může rada i v tomto omezeném složení.

Realitní skupina CPI Group chce v pražských Letňanech postavit jedenáctipodlažní dům s 56 byty. Magistrátní odbor ochrany prostředí přitom rozhodl, že firma nemusí zpracovávat kompletní dokumentaci vlivu stavby na životní prostředí. Bytový dům s 11 nadzemními podlažími a dvěma podzemními podlažími má vyrůst při ulici Křivoklátská. Investorem je dceřiná společnost CPI Group BPT Development. Firma už má územní rozhodnutí vydané z roku 2009, které na začátku letošního roku městská část Praha 18 prodloužila o dva roky, výstavba by měla začít na jaře příštího roku.

Letňany jsou v posledních letech vyhledávanou lokalitou, developeři tam postavili několik tisíc nových bytů. Central Group navíc na začátku letošního roku oznámil, že v Letňanech postaví dalších více než 700 nových bytů.

V brněnských Maloměřicích má postupně vzniknout obytný soubor s téměř 200 byty a devíti rodinnými domy za půl miliardy korun. Developer, stavební firma Kaláb, jej umístil na břeh Svitavy mezi Kusákovu a Parkovou ulici. Předpokládá, že stavět začne v roce 2018 a po etapách by měly všechny domy stát v roce 2025, řekl jednatel firmy Tomáš Kaláb.

V dotčeném území je dosud neudržovaná zeleň a patří do záplavové zóny. Developer chce zastavět asi 7400 metrů čtverečních. Osm bytových domů pojatých jako dvojdomy umístí podélně vedle sebe severojižním směrem a rodinné domy tento celek uzavřou ze severu a budou kopírovat tok řeky.

Domy mají být třípatrové, směrem k řece se snižují na dvoupatrové. Téměř polovina z nich bude v uspořádání 2+kk, zbytek budou byty jedno- a třípokojové. Celý komplex bude mít 400 parkovacích míst a předpokládá se, že zde bude bydlet 600 lidí, kteří se budou stěhovat po etapách, jak se budou jednotlivé domy dostavovat. Uprostřed obytného souboru by měl být parčík a hřiště.

V Brně se staví i další menší či větší obytné soubory. Brownfield po bývalé továrně na nábytek nabídne bydlení u Červeného mlýna poblíž Sportovní ulice, velkým obytným souborem se postupně stává oblast kolem ulice Kociánka, kde byla dříve rozsáhlá zahrádkářská kolonie. Před dokončením je výškový dům v Lidické ulici u lužáneckého parku. Nadále se rozšiřuje na okraji Brna například sídliště Kamechy. Developeři však tvrdí, že současná stavební aktivita se může do několika let výrazně utlumit kvůli tomu, že Brno má zastaralý územní plán z roku 1994. Bývalá koalice totiž vytvořila aktualizaci územního plánu s chybami a soud ji zrušil.

Do své další fáze vstoupil již 17. ročník soutěže „Best of Realty – Nejlepší z realit“. V září uzavřel pořadatel soutěže, společnost BEST OF REALTY, příjem přihlášek do letošního ročníku, v následujícím období porota nominovala celkem 37 projektů, které se letos budou v jednotlivých kategoriích ucházet o vítězství. Další čtyři projekty byly nominovány na titul Zvláštní cena poroty. Vyhlášení výsledků a předání ocenění těm nejlepším proběhne ve středu 11. listopadu na slavnostním večeru v budově České národní banky v Praze 1.

V čele osmičlenné odborné poroty soutěže stojí Pavel Kühn (Česká spořitelna – Erste Corporate Banking), který je zároveň i garantem početně nejobsazenější kategorie – Rezidenční projekty. Jury se dále skládá ze zástupců Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) a dalších profesních sdružení, agentur pro výzkum trhu, představitelů finančního sektoru, realitních makléřů a poradenských společností. Nominovaných 37 projektů bude soutěžit v pěti základních soutěžních kategoriích : Rezidenční projekty, Nová administrativní centra, Obchodní centra, Hotely a Průmyslové a skladové areál. Největší konkurence je jako každoročně v kategorii Rezidenční projekty, která má letos 17 uchazečů o titul. „Počet nominací, vyšší než v minulém roce, odpovídá dalšímu posunu v rozvoji některých segmentů trhu realit, zejména rezidenčním, kancelářském a logistice,“ říká předseda poroty Pavel Kühn. „Tradičně nejvyšší počet přihlášek měl segment bydlení. Přestože se jednalo především o pražské projekty, potěšitelná je nominace regionálního projektu. Naproti tomu v ostatních kategoriích je zastoupeno mnoho regionů České republiky, což svědčí o dalším rozvoji místních nemovitostních trhů,“ dodává Pavel Kühn. Mezi rezidenčními projekty se mimo jiné utkají Rezidence Vltava (developer: KORTA Prague ze skupiny HORIZON HOLDING), Britská čtvrť – bytový dům 1 (N. J. B. REAL), .142 RADLICKÁ (Real-Treuhand Reality – a Company of Raiffeisenlan­desbank OÖ), viladům Nad Kundratkou (PROSECKÉ SKÁLY) či bytový dům se zdravotnickým zařízením Nad Ryšánkou (ATC DEVELOPMENT). Mezi novými administrativními centry soupeří mimo jiné Meteor Centre Office Park C (developer: CPI Property Group), ARTGEN OFFIGE GALLERY (Art Office Gallery) či Aviatica ( Penta Investments). V kategori hotelů bude soutěžit například Motel One (developer: NP30) či PECR – Apartments hotel (K2 invest). Mezi obchodními centry se o vítězství uchází například Central Kladno (developer: Crestyl real estate) či obchodní centrum FRÝDA (GEMO Olomouc, TK Development). V kategorii skladových a průmyslových areálů se utkají mimo jiné Amazon Fulfilment Centre (developer: Panattoni Europe), VF Corporation – P3 Prague D8 (P3 Logistic Parks) či CTPark Divišov (CTP). Přehled všech soutěžících projektů je uveřejněn na webu soutěže www.bestofreal­ty.cz. Vedle titulů ve zmíněných pěti kategoriích získá Zvláštní cenu poroty projekt, který se v uplynulém období výjimečným způsobem zasloužil o rozvoj českého realitního trhu či jinak obohatil trh a jeho prostředí. Svou speciální cenu tradičně udělí také Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. V rámci letošního galavečera bude nově vyhlášena i cena nazvaná Transakce roku Erste Corporate Banking pod patronací generálního partnera soutěže. Stejně jako vloni bude udělena laická cena – Cena čtenářů. Svůj hlas oblíbenému projektu bez ohledu na kategorii je možné již nyní udělit prostřednictvím webové stránky soutěže (www.bestofre­alty.cz). V této kategorii je – podobně jako v případě Zvláštní ceny poroty a Ceny ARTN – udělována pouze jedna cena pro vítěze. (Více informací najdete na www.bestofreal­ty.cz , Jana Hrabětová 776 168 342, jana.hrabetova­@bestofrealty.cz; Crest Communication Kamila Čadková 222 927 111, kamila.cadkova­@crestcom.cz . )

Podnikatel Sebastian Pawlowski zahájil první oficiální kroky ve sporu s českým státem kvůli zmařené investici do rozsáhlého realitního projektu u Benic na okraji Prahy. Ministerstvu vnitra před časem oznámil, že mu protiprávním postupem českých úředníků vznikla škoda 2,605 mld. Kč, čímž začala běžet lhůta pro smírné řešení, kterou vyžadují pravidla mezinárodních arbitráží. Pawlowski věří v mimosoudní vyrovnání s Českem, pokud by k němu ale nedošlo, je připraven podat 8. prosince 2015 u příslušného soudu ve Washingtonu žalobu. Pawlowski koupil kolem Benic rozsáhlé pozemky, na kterých chce se svou firmou Projekt Sever postavit řadové rodinné domy, viladomy a bytové domy včetně infrastruktury a občanské vybavenosti. Pražští zastupitelé v roce 2010 změnili parcely na stavební. Proti změně územního plánu se ale postavili obyvatelé obce a s žalobou uspěli. Městský soud v Praze a následně i Nejvyšší soud rozhodl, že změna je neplatná. Pozemky tak byly opět určeny pro zeleň, nikoliv pro výstavbu.

Zaměstnavatelé a odbory se obávají, aby chystaná novela stavebního řízení ještě víc neprodloužila lhůty pro povolení staveb, než je tomu dosud. Na jednání s ekonomickými ministry proto požádali, aby ještě před schvalováním novely bylo ověřeno, že plánované změny proces skutečně zefektivní. Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je třeba postupovat stejně také u nového zákona o veřejných zakázkách. Za prioritu, kterou je třeba ještě řešit, považuje stavební zákon i vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělohrádek. „Zákon je velmi komplikovaný a brzdí některé stavby. Je to i otázka sloučení některých kroků v rámci stavebního řízení tak, aby se stavby dokázaly urychlit,“ uvedl po jednání. Původně měla novela zákona, který se novelizuje podruhé po třech letech, platit už v polovině příštího roku. V září už ale ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo posunout účinnost novely na konec roku 2016 či leden 2017.

Třetina lidí, kteří v Česku žijí v ghettech, je v Ústeckém kraji. V tamních chudinských domech, ulicích a čtvrtích bydlí 36 000 až 38 500 lidí. V regionu je celkem 89 takzvaných vyloučených lokalit. To je 15 % podle zprávy, kterou má projednat vláda, všech těchto míst v ČR.

Ghett v Česku i jejich obyvatel postupně přibývá. Zatímco v roce 2006 byly takových míst tři stovky a žilo v nich na 80 000 lidí, nyní jich je přes šest stovek a mají až 115 000 obyvatel. „Ústecký kraj se vymyká zbytku republiky. Problém je zde nejvýraznější,” uvádí zpráva. Zatímco podle ní sociální vyloučení v Česku přestává mít městský charakter, v Ústeckém kraji to tak úplně neplatí. Ghett sice nepřibylo tolik jako jinde, ale výrazně se zvýšil počet jejich obyvatel. V roce 2006 výzkumníci napočítali v kraji 63 vyloučených lokalit, loni o 26 víc. Ghetta jsou větší, bývají to celá městská sídliště. Mezi šesti městy s největšími problematickými místy jsou čtyři z Ústeckého kraje. Autoři jmenovali sídliště či čtvrti Chanov, Janov, Předlice a Mojžíř. Zatímco v Česku ve vyloučené lokalitě žije v průměru 188 lidí, v Ústeckém kraji je to průměrně 471 osob.

Zpráva shrnuje návrhy opatření a podněty měst a obcí. Podle dokumentu by bylo potřeba vybudovat síť levnějších bytů pro lidi s nízkými výdělky a pro ty, kteří jsou odkázáni na dávky. Většina z nich totiž na běžný byt kvůli tříměsíční kauci nedosáhne. Města navrhují, aby na kauci úřad práce potřebným poskytl mimořádnou dávku jako dlouhodobou bezúročnou půjčku. Do budoucna by měl problém řešit systém sociálního bydlení – na MPSV vznikla jejich koncepce, kterou vláda schválila. Radnice chtějí také podporu na vykoupení a bourání vybydlených objektů. Města a obce si stěžují také na to, že sociální pracovníci do některých ubytoven nemohou, protože je tam majitelé nepustí. Žádají proto změnu zákona. Radnice požadují i větší dotace na kamerové systémy a svou místní policii. Chtěly by také posílit možnosti kontroly využití dávek. Veřejně prospěšné práce podle zprávy bývají někdy jedinou možností uplatnění lidí z ghett, měla by se proto prodloužit doba poskytování příspěvku na ně a mělo by být možné je využít i opakovaně. Zvýhodnit by se mělo také sociální podnikání. Nutné je upravit možnosti oddlužení.

České banky mají spolu se švédskými nejméně rizikových úvěrů na nemovitosti v Evropě. Finanční ústavy Česku jsou také více ochotné financovat i spekulativní projekty, hlavně u průmyslových nemovitostí. U nich požadují menší množství předem uzavřených nájemních smluv. Vyplývá to z průzkumu financování realitního trhu KPMG Property Lending Barometer.

Kromě průmyslových nemovitostí české banky více financují rezidenční projekty, naopak úvěrování kancelářských budov pokleslo. Banky působící na českém trhu nicméně stále dávají přednost financování hotových projektů, které generují příjem z pronájmu, místo financování nových developerských projektů. „Česká republika se tak řadí po bok západním ekonomikám. Nejmarkantnější rozdíl je mezi ČR a Polskem, kde naopak vzhledem k malé nabídce dokončených projektů převládá financování projektů nových,“ uvedla KPMG.

České banky jsou také ve srovnání s bankami v jiných zemích s vlastní měnou také ochotny ve vyšší míře poskytovat financovaní v eurech. Vůbec poprvé se české banky zapojené do průzkumu shodly na tom, že další vývoj bude pozitivní. „Všechna vyjádření bank také potvrzují, že český realitní trh se přibližuje svými parametry západním trhům. Nemovitosti v České republice se v pokrizovém období vrátily do hledáčku mezinárodních investorů,“ uvedl partner KPMG Česká republika Pavel Kliment. Podle něj konkurencí Česka zůstávají především Polsko, Maďarsko a Slovensko. Kromě bank začínají peníze do realit v Česku dávat jiní investoři. „Strategická důležitost financování nemovitostí pro banky roste. Nízké úrokové sazby a nedostatek vhodných projektů vytvářejí vysoce konkurenční prostředí, na kterém se kromě tradičních tuzemských bank stále více prosazují zahraniční banky, skupiny privátních investorů a fondů,“ upozornil P. Kliment.

Průzkumu se zúčastnilo přes 90 bank a finančních institucí v 21 evropských zemích. Vedle České republiky se do něj zapojily Bulharsko, pobaltské státy, Nizozemsko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko a Velká Británie. Autoři průzkumu hovořili s vedoucími oddělení nemovitostí, financování projektů nebo řízení rizik bank.

Ve třetím čtvrtletí 2015 bylo podle údajů sdružení Industrial Research Forum (IRF) dokončeno celkem 268 600 m2 skladových ploch v desíti logistických a průmyslových parcích na území České republiky. Jedná se o největší čtvrtletní nabídku nových prostor od roku 2009. Přibližně polovina veškeré nové nabídky pochází z jednoho projektu, budovy Amazonu v Dobrovízi u Prahy, který nabízí 133 000 m2 hrubé pronajímatelné plochy včetně mezaninu a kancelářských ploch. Dalším velkým projektem, který byl dokončený ve třetím čtvrtletí, je skladová hala pro společnost Primark (62 000 m2) v CTParku Bor.

Od začátku roku 2015 se podle IRF nabídka nových průmyslových a skladových ploch vyšplhala na 408 000 m2. Je to více, než bylo dokončeno za celý rok 2014 (388 000 m2). Celková plocha moderních skladových a průmyslových prostor v ČR tak překonala hranici 5,5 milionů m2 a nyní dosahuje 5, 54 m2. Ve výstavbě se nachází celkem 376 800 m2 skladových a výrobních ploch, když spekulativní výstavby se zvýšil na 33 %. V posledním čtvrtletí 2015 je naplánováno dokončení dalších 190 000 m2 nových ploch.

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice zůstalo ve třetím čtvrtletí stabilní a pohybuje se na úrovni 4,25 EUR/m2/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 8,00 – 9,00 EUR/m2/měsíc. Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,50 – 0,65 EUR/m2/měsíc.

„Pozemky ukrývají poklady“- takový je název nové knihy Evžena Korce, která v pondělí, 19. října 2015, vstupuje do prodeje. Čtenáři se dozví, jak se stát díky pozemkům miliardářem, zda vlastní Mel Gibson největší soukromý ostrov či nahlédnou do pozadí nejznámějších historických spekulací s pozemky. Kniha navazuje na Korcovy publikace „Co je v domě, není pro mě!“ a „Koupě bytu pod lupou“ a stejně jako tyto knihy přináší užitečné rady a návody včetně pohledu na podvodné praktiky.

Velké administrativní centrum v Bratislavě má vážné problémy se statikou, kvůli kterým provozovatelé objektů museli přistoupit k vystěhování nájemců a vlastníků prostor. Stavba musí podstoupit rekonstrukci. Všichni nájemci obchodního a administrativního centra Apollo Business Center I, které se s pronajímatelnou plochou přes 44 000 metrů čtverečních řadí k největším stavbám svého druhu na Slovensku, se musejí v dohledné době vystěhovat. Mediální zástupce tohoto centra Michal Donath uvedl, že opravy by měly trvat do začátku příštího roku. Budova je na některých místech přetížená až o 50 %.

Apollo Business Center I spolu s větším Apollo Business Center II tvoří největší administrativní komplex ve střední Evropě. Investor Apollo Business Centra, společnost HB Reavis, která například v Praze dokončuje obchodní centrum Metronom, Apollo I prodal v roce 2006 společnosti Hannover Leasing.

Developerská společnost JRD, specializují se na nízkoenergetické a pasivní bydlení, chystá první bytový dům, který vytvoří více energie, než spotřebuje. Na diskusním setkání časopisu Stavební fórum a společnosti Skanska Reality to řekl majitel JRD Jan Řežáb, přesnou lokalitu, kde bude dům stát, ovšem neuvedl. Letos v březnu Řežáb uvedl, že by dům měl vyrůst v rámci další etapy projektu Ecocity Malešice. Dům, který navrhl architektonický ateliér Podlipný Sladký architekti, má mít čtyři podlaží. Na každém mají být čtyři až šest bytů. Celkem by tak dům měl přes dvacet bytů. Kolik energie přesně dům vytvoří, zatím JRD neví. „Záleží na tom, jakou technologii zvolíme. Když bude energetický přebytek jedno procento, tak to bude na první ukázání stačit. Záleží na obrovském množství faktorů. Pokud to bude lepší než nula, tak to bude super. Chceme ukázat, že i bytový dům dokáže pokrýt spotřebu vlastní produkcí obnovitelných zdrojů na domě,“ podotkl Řežáb. Developerovi s energetickou koncepcí domu radí Petr Vogel z Ecowattu.

Nízkoenergetické bydlení staví stále více developerů. Například Skanska Reality nyní začala prodávat byty z projektu Botanica K, který označuje za první bytový dům využívající takzvanou šedou vodu. To znamená, že odpadní vodu ze sprch a umyvadel po úpravě využívá ke splachování v záchodech. Dům dokáže využít také dešťovou vodu. „Dokážeme snížit denní spotřebu na jednoho člověka o 25 % na 80 litrů. Roční úspora za celý projekt, kde počítáme s 238 lidmi, tak dosahuje 2 172 metrů krychlových pitné vody. V přepočtu na letošní ceny to činí 170 000 korun ročně,” vypočítal developer projektu Petr Dušta ze společnosti Skanska Reality. Dodatečné náklady na tyto úpravy podle něj dosahují dvou až tří milionů korun, což je 30 000 korun na jeden byt.

Chystaná novela stavebního zákona, jejímž cílem je urychlit povolovací proces, podle ekologických organizací zásadně omezí práva lidí na to, aby se mohli vyjádřit ke stavbám ve svém okolí. Podle zástupců Asociace Zelený kruh by veřejnost mohla být mimo jiné vyřazena z rozhodování o kácení dřevin kvůli velkým stavbám. Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková ale tvrdí, že veřejnosti budou přiznána totožná práva jako nyní. U záměrů kácení dřevin se správní řízení neruší, nýbrž posune do územního řízení. Celkově MŽP novelu považuje v těch částech zákona, které se dotýkají jeho kompetencí, za přijatelný kompromis.

Novelu mělo Ministerstvo pro místní rozvoj původně poslat do vlády v červnu, termín se ale zřejmě protáhne na konec roku. Zásadní změnou má být sloučení povolovacího procesu do jednoho řízení – do tzv. koordinovaného, podle dřívější pracovní verze jednotného povolovacího řízení, by se sloučilo nyní oddělené uzemní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí, takzvaný proces EIA. Má to podle MMR výrazně urychlit povolování staveb i ulehčit drobným stavebníkům.

Novela také navrhuje zrušit povinné veřejné slyšení v rámci procesu EIA. Úřad by tak rozhodoval, jestli se uspořádá nebo ne. Nyní se má veřejné slyšení konat vždy. Podle MŽP ovšem veřejná projednání v rámci EIA znamenají náklady pro státní správu a celkově ho prodlužují. Úřady a soudy rozhodují o stavbách pomalu a komplikovaně. Vondrouš připustil, že je potřeba systém zjednodušit a posílit jejich kapacity, ovšem ne touto novelou. To je i obsahem výzvy Zeleného kruhu a Nadace VIA. Původně měla novela zákona, který se novelizuje podruhé po třech letech, platit už v polovině příštího roku. V září už ale MMR navrhlo posunout účinnost novely na konec příštího roku nebo leden 2017.

Developeři prodali ve třetím čtvrtletí v Praze 1700 nových bytů, o 21,4 % meziročně více. Vyplývá to ze společných dat společností Skanska Reality, Trigema a Ekospol. Za devět měsíců letošního roku se tedy v Praze prodalo 5 250 nových bytů, čímž již překonali výsledek za celý rok 2013. Míří tak i k přepsání loňského rekordu, kdy se v hlavním městě prodalo 5 950 nových bytů. Nejprodávanější i ve třetím čtvrtletí podle Ekospolu zůstaly byty 2+kk, které se na prodejích podílely 37 %. Druhé nejprodávanější byly byty 3+kk, kterých se prodalo 26 %. Byty těchto dispozic dohromady tvoří 60,5 % všech volných bytů. „Trh s novými byty v Praze šlape jako dobře promazaný stroj. Na trhu je velká nabídka superlevných bytů, úroky u hypoték se pohybují na nízkých úrovních a přibývá lidí, kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení a nebojí se kvůli tomu zadlužit,” komentoval statistiku generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec. Odhaduje, že letos developeři prodají zhruba 7 000 nových bytů. Do statistiky jsou zahrnuty i byty prodané na takzvané rezervační smlouvy.

Vláda schválila koncepci sociálního bydlení, jak ji navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Na jejím základě má vzniknout očekávaný zákon, který bypodle předpokladů měl platit od roku 2017. Návrh počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné – s krizovým bydlením, sociálními byty a dostupnými byty. Jejich fond by měla vytvořit obec. Jaké procento z bytů na jejím území by do něj mělo patřit, dokument neurčuje. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) považuje prosazení normy za zcela zásadní. „My jsme v tomto trochu zpožděni, nicméně pořád ještě nejsme zpožděni natolik, abychom ten zákon neprosadili,“ řekla. Marksová dále uvedla, že většina obcí není schopna poskytnout potřebným adekvátní sociální bydlení. „Myslím si, že Česká republika leží uprostřed Evropy, je to relativně bohatý stát a je naprosto skandální, abychom zákon o sociálním bydlení neměli,“ řekla.

Koncepce počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné. Krizové bydlení by byla sociální služba pro lidi bez přístřeší či v ohrožení zdraví a života. Sociální byt představuje jednodušší bydlení, nájemníkům by se věnovali sociální pracovníci. Dostupný byt je běžné bydlení, má být hlavně pro seniory, postižené, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí či mladé po odchodu z dětských domovů. Pomoc by mohli dostat lidé či rodiny, jimž na přiměřené bydlení nestačí 40% příjmu. Poskytnout by ji měla obec. Podle návrhu koncepce by měl zákon obcím uložit povinnost, že by určité procento bytů na jejich území patřilo do fondu sociálního bydlení. Vyčíslení podílu i termín jeho naplnění ale v dokumentu chybí, stanovit je má až zákon. Autoři koncepce uvádějí, že se o tom bude ještě jednat. V dřívější verzi označili jako optimální 5% podíl. Právě stanovení povinné části a také nejasnosti kolem financování systému vyvolávaly největší spory. Podle návrhu by byly potřeba ročně po dvě desetiletí investice 14,6 mld. Kč. Putovaly by z úvěrů či dotací. Koncepce počítá i se zaměstnáním 696 lidí v úřadech práce, kteří by agendu vyřizovali.

Podle koncepce je přijatelná čekací doba na byt do šesti měsíců. Je to prý ale cílový stav až po dokončení celého sociálního bydlení. V jeho fondu by obec měla byty svoje i od soukromníků. Nájem by neměl překročit úředně stanovené náklady na bydlení. Lidé by dostali smlouvu na dva roky, mohla by se prodloužit. Pokud by podmínky neplnili, museli by byt opustit. Senioři a postižení by měli mít smlouvy na neurčito.