V Ostravě se loni zvýšilo nájemné v bytových domech v průměru o 15 %, z velkých měst v ČR však zůstalo nejlevnější. Nejdražší byla Praha, kde spolu s Brnem vzrostly nájmy shodně zhruba o 10 %. Vyplývá to z průzkumu společnosti UlovDomov.cz, která provozuje internetový portál zaměřený na pronájmy bytů. Pro relevantní srovnání bral v úvahu byty kategorie 2+kk.

Obyvatelé Prahy zaplatili loni průměrně za pronájem bytu 11 000 korun, spolu s měsíčními zálohami na služby za 3 000 Kč tedy14 000 korun. V Brně byly měsíční náklady na bydlení zhruba o 1 500 korun nižší. V Ostravě zaplatili obyvatelé za pronájem bytu a služby celkem 9 900 Kč, zhruba o 30 % méně než v Praze.

Nejvyšší nájem lidé již tradičně zaplatili za pronájem bytů v centrech velkých měst. V Praze se nejdražší byty nacházely na Malé Straně (25 000 Kč), Josefově (20 000 Kč) nebo Hradčanech (18 500 Kč). Naopak pronájem bytu v Šeberově, Miškovicích nebo Klánovicích byl v porovnání s Malou Stranou přibližně třetinový.

V Brně nájemníci nejvíce zaplatili v městských částech Staré Brno (13 000 Kč), Stránice (12 900 Kč) nebo Veveří (12 300 Kč). Naopak nejlevnější pronájmy byly v Maloměřicích (8 500 Kč), Kníničkách (8 000 Kč) a Kohoutovicích (7 500 Kč). V Ostravě se nejdráž pronajímaly byty v Petřkovicích (10 200 Kč), Moravské Ostravě (8 000 Kč) či Heřmanicích (7 900 Kč). Naopak v Hrabůvce zaplatili nájemníci pouze 5 900 korun. V Praze byl loni největší zájem o podnájmy v Nuslích, Střešovicích nebo Holešovicích. V Brně šlo o Ponavu, Černá Pole nebo Zábrdovice. V Ostravě patřily mezi nejvyhledávanější městské části Hulváky, Moravská Ostrava nebo Přívoz.

Několik zchátralých areálů bývalých průmyslových pivovarů na Brněnsku čeká nové využití. Stavebníci aktuálně provádějí demoliční práce na území pivovaru v Jehnicích, kde vzniknou byty. Jiný investor buduje v Sokolnicích u Brna v areálu bývalého pivovaru penzion. Pivovar v Jehnicích byl jedním z největších pivovarů na Brněnsku. Vybudovala jej v 19. století rodina podnikatelů v textilnictví v čele s Theodorem Offermannem, který vlastnil celé místní panství. Iniciály T.O. jsou dodnes ve fasádě hlavní pivovarské budovy, která jediná bude zachována. Ostatní stavby už investor CHECK & CORRECT zbořil. V areálu, který dlouho chátral, chce vybudovat nové byty. Výši investici nesdělil, stejně jako termín dokončení. O něco menší byl pivovar hraběte Mitrovského v Sokolnicích, který zanikl už před válkou. V posledních letech objekt chátral. Nový investor v něm ještě letos otevře minipivovar s restaurací. Budova má sloužit jako penzion. „Počítám, že investice vyjde na zhruba deset milionů korun,“ řekl ČTK majitel objektu Lukáš Roupec. Jako první chce otevřít minipivovar. Změny se patrně chystají i v areálu někdejšího velkopivovaru Moravia na rohu Kotlářské a Štefánikovy ulice v Brně. Objekty vlastní dva majitelé. Bývalou administrativní budovu, která je památkově chráněná jako palác sladovnické rodiny Morgensternových, koupil nedávno nový majitel. Opravená je už fasáda, svoje záměry ale nový vlastník zatím uvést nechce.

Ministerstvo kultury zahájí řízení o možném prohlášení pražského Libeňského mostu za památku. O rozhodnutí ministerstva ČTK informovala mluvčí Simona Cigánková. Do doby, než ministerstvo vydá konečné rozhodnutí, musí Praha s mostem nakládat tak, jako by už památkou byl. Vedení města roky plánuje opravu mostu, která by podle kritiků z řad laiků i architektů znamenala demolici mostu. O osudu mostu budou příští týden jednat zastupitelé.

Most, který spojuje Holešovice a Libeň, vychází z návrhu slavného architekta Pavla Janáka. Podle magistrátních posudků je v nejhorším stavu ze všech pražských mostů. Oprava a rozšíření by měly vyjít na zhruba dvě miliardy korun. V roce 2009 vydaly úřady stavební povolení, o čtyři roky později jeho platnost prodloužily. Stavět se ale stále nezačalo.

Návrh na prohlášení mostu památkou podal již v roce 2004 Národní památkový ústav. Ministerstvo ale tehdy most za památku neprohlásilo s odkazem na to, že jej nelze opravit a zachovat přitom jeho památkové hodnoty. Aktuální podnět podal v lednu Adam Scheinherr za Iniciativu Libeňský most nebourat, nerozšiřovat. „Ministerstvo podnět vyhodnotilo, shledalo ho důvodným a na jeho základě zahajuje řízení, ve kterém bude třeba opatřit řadu dalších podkladů,“ uvedla mluvčí.

K výzvám České komory architektů a Klubu za starou Prahu, které žádají zachování Libeňského mostu, se v uplynulých dnech připojil i český výbor ICOMOS (Mezinárodní rada památek a sídel). Rozšíření mostu o pět metrů trvale odmítá i Praha 7. Památkově chráněné jsou mnohé pražské silniční mosty od Karlova přes most Legií, Hlávkův, Čechův, Mánesův po most přes říčku Rokytku.

„Jsme přesvědčeni, že Libeňský most vždy byl významnou a unikátní památkou. Nyní máme k dispozici i odborný posudek, který říká, že je opravitelný. Opravu je třeba provést rychle. Doufáme tedy, že už nejbližší hlasování zastupitelstva magistrátu rozhodne ve prospěch citlivé rekonstrukce, a že se tedy zastupitelé budou k mostu chovat jako k památce,“ reagoval na rozhodnutí ministerstva kultury starosta Prahy 7.

Státní pozemkový úřad (SPÚ) projednal ke konci loňského roku 95 procent žádostí od církví na vydání zemědělských pozemků. Církevní subjekty v rámci majetkového vyrovnání požadovaly ve 3503 výzvách 110.778 pozemků a 487 staveb. Pozemkový úřad vydal 44.264 pozemků o celkové výměře 32.729 hektarů a 94 staveb. V šesti krajích už úřad projednal sto procent výzev, řekla dnes novinářům ředitelka SPÚ Svatava Maradová. Dalších přibližně 110.000 hektarů zemědělských nemovitostí vydal podnik Lesy ČR. Z celkových asi 150.000 požado­vaných hektarů jich společnost zhruba 30.000 církvím vydat odmítá a je připravena vést soudní spory. Zatím je podnik účastníkem 69 soudních sporů. Podle informací z dnešní tiskové konference ale bude církvím vydáno méně než před přijetím zákona odhadovaných 200.000 hekta­rů půdy.

Tyto pozemky činily 56 procent původního doloženého majetku, který je v zákoně ohodnocen na 75 miliard; za zbylý majetek, který nemůže být vydán, se poskytuje náhrada ve výši 59 miliard korun, jež se bude vyplácet po dobu 30 let. V prosinci církve, které se státem uzavřely dohodu, dostaly třetí dvoumiliardovou splátku. Stát dnes říká, že půdy bude vydáno méně než zmíněných 200.000 hektarů, protože během účinnosti zákona a podání výzev se zjistilo, že jde o méně pozemků, případně jsou překážky pro jeho vydání.

SPÚ jednal celkem ve 323 soudních sporech a podle náměstka ministra zemědělství Jiřího Jirsy rok 2016 a další roky budou ve znamení soudních sporů. Žaloby jsou podávány proti rozhodnutí o vydání či nevydání majetku, ale především o určení vlastnického práva státu v případě, že žadatel má za to, že byl porušen blokační paragraf. Určovacím žalobám čelí SPÚ ve 229 případech, v osmi případech Lesy ČR.

Nejvíce výzev zbývá projednat ve Středočeském kraji (19 procent), Moravskoslezském (11 procent) a Jihomoravském (devět procent). Středočeský kraj administroval podle Maradové největší počet pozemků v rámci celé ČR, bylo jich 12.801.

V tomto kraji již také bylo vydáno nejvíce pozemků, 7135, na druhém místě je zatím v počtu vydaných pozemků Jihočeský kraj (6418) a kraj Vysočina (4843). Jihočeský kraj přitom obdržel výzvy na ještě více pozemků než střední Čechy, celkem 14.256. Důležitější byla kvalita rozhodnutí než jejich rychlost, uvedla Maradová k různému stadiu vypořádání výzev v jednotlivých krajích.

Církve v rámci majetkového vyrovnání žádaly také o některé nemovitosti i movité věci z oblasti kulturního dědictví. Národní památkový ústav evidoval téměř 50 výzev. V sedmi případech žádostem vyhověl, k nim patří areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře a zámek v Kroměříži. NPÚ odmítl vydat Německému řádu hrad Bouzov. Národní galerie dostala čtyři desítky žádostí o vydání uměleckých děl. K nejvýznamnějším patřil Vyšebrodský cyklus, Puchnerova archa a dva Rubensovy obrazy, které NG církvi vrátila. Soud rozhodl, že NG má vydat církvi gotickou Madonu z Veveří. Zamítavé stanovisko NG vydala i k žádosti o vydání Madony roudnické a Madony michelské.

Tabulka: Oprávněné osoby s nejvyššími počty požadovaných pozemků

Oprávněná osoba Počet pozemků Arcibiskupství olomoucké 2168 Kanonie premonstrátů Teplá 1306 Biskupství ostravsko-opavské 1240 Královská kanonie premonstrátů na Strahově 1218 Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou 1109 Arcibiskupství pražské 1083 Cisterciácké opatství Vyšší Brod 872 Suverénní řád Maltézských rytířů 816

Zdroj: Státní pozemkový úřad

Společnost CBRE jmenovala své nejvyšší vedení. Působí v něm Richard Curran (generální ředitel), Clare Sheils (vedoucí oddělení oceňování CEE), Bert Hesselink (Business Development Director) a Pavel Klimeš (Senior Director Asset Services).

{{nahled(/data/i­mages/id24359–01.jpg)}} Richard Curran je generálním ředitelem CBRE Česká republika s více než 18 letými zkušenostmi na českém trhu komerčních nemovitostí. Do české pobočky společnosti CBRE nastoupil v roce 2004 a od roku 2008 jí vede v pozici generálního ředitele.

{{nahled(/data/i­mages/id24359–02.jpg)}} Clare Sheils je vedoucí oddělení oceňování české pobočky CBRE a řídí také aktivity dalších 13 zemí regionu střední a východní Evropy. Clare zahájila svou profesní kariéru jako certifikovaný znalec v oblasti realit ve Velké Británii a má přes dvanáct let zkušeností s oceňováním všech typů aktiv pro řadu českých i mezinárodních společností.

{{nahled(/data/i­mages/id24359–03.jpg)}} Bert Hesselink zastává v CBRE pozici ředitele pro obchod. Má více než patnáctiletou praxi v oblasti komerčních realit v České republice a Holandsku. Bert je zodpovědný za optimalizaci platformy pro poskytování integrovaných služeb, která pomáhá klientům CBRE transformovat své nemovitosti v konkurenční výhodu a podporu pro hlavní účel jejich podnikání.

{{nahled(/data/i­mages/id24359–04.jpg)}} Pavel Klimeš působí v CBRE na pozici Senior Director Asset Services. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a má více než 30letou praxi na trhu s nemovitostmi. Od roku 2000 byl Pavel odpovědný za provozní služby společnosti EMCM v České republice a na Slovensku a v roce 2007 byl jmenován výkonným ředitelem. V roce 2011 provedlo CBRE akvizici společnost EMCM. Od té doby se Pavel věnuje pouze České republice, kde je zodpovědný za správu maloobchodních nemovitostí. Od roku 2015 je též zodpovědný za správu kancelářských a logistických nemovitostí.

Developer Panattoni Europe, specialista na logistické nemovitosti, byl loni v ČR velmi aktivní. Pro lídra elektronického obchodu Amazon v Panattoni Parku Prague Airport I postavil největší logistickou budovu v české historii, dokončil výstavbu celkem 187 000 m2 průmyslových prostor, dalších téměř 52 000 m2 rozestavěl a vytvořitlna 3 000 stálých pracovních míst. V závěru roku navíc otevřel 2 nové průmyslové zóny: Panattoni Park Prague Airport II a Panattoni D5 Hořovice Park.

„Rok 2015 byl mimořádně bohatý, a to v mnoha ohledech. Budovali jsme souběžně několik projektů, například výrobní haly pro KION Group a Simoldes Plasticos. Zahájili jsme také výstavbu pro BWI Group a dokončili jsme Amazon,“ řekl Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni Europe pro ČR a Slovensko.

Rada města Brna rozhodla o vypsání výběrového řízení na ředitele Kanceláře architekta města Brna. Kancelář začne fungovat letos a bude mít 12 až 15 pracovníků, její rozpočet bude kolem 15 mil. Kč. Na starosti bude mít urbanistický rozvoj, územní plánování a komunikaci s veřejností. Ředitele vybere odborná komise, ve které budou podle Andera i odborníci ze zahraničí, např. ředitel odboru plánování Vídně Thomas Madreiter či šéf pražského Institutu plánování a rozvoje Petr Hlaváček. V minulosti už v Brně fungoval útvar hlavního architekta, který však město zrušilo v roce 2003 organizační změnou. Brno se řídí více než dvacet let starým územním plánem, který už neodpovídá potřebám města. Předloni zastupitelstvo schválilo velkou aktualizaci dokumentu, avšak krajský soud ji pro nepřezkoumatelnost některých rozhodnutí zrušil.

Ceny luxusních bytů v Praze by měly růst stabilním tempem, do roku 2018 by podle studie RK Lexxus Norton se měly zvýšit o 12 – 15 %. Poptávka po luxusních nemovitostech podle studie dlouhodobě výrazně převyšuje nabídku. V této kategorii přitom nejvíce scházejí malé byty do 65 m2 v cenách do 6,5 mil. Kč. „Dříve dominovali českému trhu s luxusními nemovitostmi zahraniční kupci, kteří oceňovali vysoký nadstandard a akceptovali vysoké ceny. Zhruba od roku 2006 se o tento typ bydlení stále více zajímají Češi a Slováci, kteří tímto způsobem zhodnocují své finance. S příchodem ekonomické krize došlo k citelnému poklesu zahraničních kupujících a zvýšení počtu tuzemských zájemců,“ uvedl analytik společnosti Lexxus Norton Ondřej Diblík.

Luxusní byty se nacházejí v atraktivní lokalitě, vyznačují se nadstandardním vybavením. Součástí těchto domů bývá recepce, wellness nebo fitness centrum. Důležitá je rovněž kvalitní občanská vybavenost a dobrá dostupnost do centra. Rezidenční trh ve specifickém luxusním segmentu je v Praze cenově srovnatelný s dalšími hlavními městy ve střední Evropě. Cena za metr čtvereční se podle studie pohybuje v rozmezí 4000 – 7500 euro (zhruba 108 000 – 202 500 Kč), nicméně stále přetrvávají rozdíly v kvalitě a velikosti. Podíl luxusního bydlení na trhu bytových projektů v hlavním městě odhaduje Lexxus Norton zhruba na 4 – 5 %. Největší zájem je o luxusní projekty v Praze 1. Průměrné nabídkové ceny bytů za metr čtvrteční se na Novém Městě pohybují zhruba o 20 000 korun níže než na Starém Městě a Malé Straně.

Metrostav Development loni v lokalitě Na Vackově jen za rok 2015 prodal 197 bytů ve třech svých projektech – Alfarezidence, Byty Na Vackově a Viladomy Na Vackově. V roce 2016 developer uvede do prodeje dalších 129 bytů jako pokračování projektu Byty Na Vackově, do přípravné fáze postoupí také další etapy Rezidenčního parku Na Vackově. Zájem klientů je vysoký jak v případě menších bytů s cenou za metr kolem 52 000 Kč s DPH, které byly developerem od počátku koncipované jako investiční, tak dražších bytů s cenou za metr kolem 57 000 Kč s DPH. Lokalita horního Žižkova, kde se Vackov nachází, je považována za jednu z nejzajímavějších částí Prahy s velkým potenciálem dalšího rozvoje. Metrostav Development chce v této lokalitě do roku 2021 postavit celkem 1 300 bytů v 6 samostatných etapách.

Pražské stavební předpisy (PSP), které několik měsíců provází spory a bouřlivé diskuse, by podle pražské primátorky A. Krnáčové do konce února měly získat notifikaci Evropské komise. Proces schválení komisí podle ní postupuje bez problémů. V účinnost mají vejít letos.Účinnost jejich původní verze kvůli výtkám loni v lednu na 15 měsíců pozastavilo ministerstvo pro místní rozvoj. Radní po kompetenčním sporu mezi primátorkou a jejím tehdejším náměstkem Matějem Stropnickým (SZ/Trojkoalice) nakonec v říjnu schválili nové znění předpisů a poslali jej k připomínkování ministerstvu a následně ke schválení Evropské komusi. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) metropole vlastní předpisy nepotřebuje. Stačí jí kvalitní celostátní norma s modifikací pro památkově chráněné objekty. Developeři a také Česká komora architektů naopak PSP opakovaně podpořili.

Stavební spořitelny poskytly loni úvěry za téměř 49 mld. Kč, což je ve srovnání s předchozím rokem nárůst o 22 %. Naopak zájem o smlouvy o stavebním spoření loni o čtvrtinu klesl, když spořitelny uzavřely necelých 459 000. Většina úvěrů byla využita na rekonstrukce a modernizaci bydlení. Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv loni stoupla o 11 na 340 600 Kč. Cílová částka vyjadřuje budoucí záměry zákazníka, tedy kolik si hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení. „Stavební spoření tak při současných nízkých úrokových sazbách na jiných konzervativních produktech motivuje klienty k ukládání větších částek. Ve stavebním spoření klienti mohou získat zhodnocení 3,5 % ročně, žádný jiný zabezpečený produkt takový výnos nepřináší,” uvedl mluvčí Českomoravské stavební spořitelny Tomáš Kofroň.

Vláda schválila věcný záměr zákona regulující realitní obchod. Živnost realitního zprostředkovatele by měla být nově vázanou. Pro provozování vázané živnosti je nutné prokázat požadovanou odbornou způsobilost, která spočívá v dosažení požadovaného vzdělání, v některých případech i v délce praxe. V Česku působí podle údajů MMR z loňského roku zhruba 15 300 realitních makléřů, více jich je jen v Itálii, Španělsku a Francii. Zákon by mělo MMR vládě předložit ke schválení do konce letošního roku. Termín účinnosti je stanoven na červenec 2017.

Společnost Central Group posílila své nejužší vedení – na pozici investičního ředitele byl jmenován Tomáš Koudelka a ředitelem realizace se stal Petr Poláček. Oba noví ředitelé pracují v Central Group déle než deset let, začali na řadových pozicích.

Tomáš Koudelka (38 ) po studiu pracoval jako projektant a odhadce nemovitostí. V roce 2003 nastoupil do Central Group jako pracovník inženýringu. Do jeho kompetence nyní spadá nákup nemovitostí, tedy převážně stavebních, zároveň i úsek projekce technické infrastruktury a úsek architektury a urbanismu. Podstatnou náplní jeho práce bude i zajištění územních rozhodnutí, stavebních povolení a kolaudací. Tomáš je ženatý a má dvě děti. Ve volném čase se věnuje sportu, především cyklistice a lyžování.

Petr Poláček (51) po studiích pracoval jako stavbyvedoucí, pracovník stavebního dozoru a také v oblasti realit. V roce 2001 nastoupil do Central Group jako pracovník stavebního dozoru, později působil v úseku realizace bytových staveb. Dnes do jeho kompetence spadá koordinace a řízení stavebního dozoru, dohled na výstavbu technické infrastruktury a na starosti má i úsek, který zabezpečuje finální vybavení bytů. Petr se ve volném čase věnuje sportu, fotografování a cestování.

Cesta z Vídně na jižní Moravu by mohla být do roku 2018 mnohem pohodlnější a rychlejší. Rakousko totiž plánuje prodloužit dálnici A5 z Vídně směrem k Mikulovu až k české hranici. V současnosti dálnice končí zhruba 30 kilometrů před českou hranicí. Datum dokončení celého projektu závisí podle Rakušanů ale i na tom, jak budou na české straně pokračovat práce na projektu dálnice D52 od Brna na Mikulov. Ministr dopravy Dan Ťok uvedl, že Česko se nyní soustředí hlavně na výstavbu obchvatu Mikulova.

Rakouská spolková země Dolní Rakousko má také zájem na výstavbě rychlejší komunikace mezi Českými Velenicemi a Českými Budějovicemi. Rakušanům by to podle vedení zmíněné země mohlo přinést výhody například v lepší dostupnosti letiště v Českých Budějovicích.

Skupina Central Group loni prodala 1 009 nových bytů za více než 3,5 mld. Kč. To představuje co do počtu meziroční zvýšení o 20 %, když příjmy skupiny stouply dokonce o 30 %. Vzhledem ke složité konsolidaci – koncern má dnes 80 firem – zatím nelze odhadovat konkrétní výši čistého zisku. I ten ale jistě rostl oproti roku 2014, kdy dosáhl 587 mil. Kč. „Rok 2015 byl pro Central Group výjimečný. Firma zaznamenala historicky nejvyšší meziroční skok v prodejích a během krátké doby se tak dostala bezmála na úroveň z předkrizových let,“ řekl šéf Central Group Dušan Kunovský. Významným impulsem k dalšímu rozvoji firmy bylo vloni dokončení projektu Rezidence Park Nikolajka, kterým Central Group vstoupil do prémiového segmentu bytové výstavby. O tom, že tato nabídka zaujala, svědčí fakt, že za tři měsíce od zahájení prodeje je na Nikolajce vyprodáno 35 % bytů. V loňském, roce dal Central Group do prodeje téměř 1 100 bytů, v aktuální nabídce je nyní 625 bytů a stovky bytů jsou ve výstavbě.

Realitní investice do zemí střední a východní Evropy (mimo Ruska) podle studie CBRE v loňském roce meziročně stouply o 19 % na dosud nejvyšší úroveň přes 9,55 mld. eur (zhruba 258 miliard Kč). Nejvíce se na tom podílely Polsko (108,1 mld. Kč) a Česká republika (73 mld. Kč). „V loňském roce jsme zaznamenali silné investice do tohoto regionu, protože evropští investoři chtějí využít výhody relativně vysokých výnosů a množství dostupných investičních příležitostí na trhu,“ uvedl ředitel pro investiční nemovitosti CBRE pro střední a východní Evropu Gijs Klomp. Letos bude podle něj tento vývoj pokračovat. „Jsou vytvořeny podmínky pro silný ekonomický růst, navíc tyto země disponují relativně vysokými výnosy ve srovnání se západní Evropou a roste zájem bank o financování v regionu. Dalším silným faktorem je silná expanze patrná z vykazovaných maloobchodních tržeb. Také očekáváme různorodější profil investorů, neboť i ti asijští chtějí rozšířit svoji přítomnost v oblasti,“ dodal G. Klomp. Největší zájem byl loni o kvalitní maloobchodní nemovitosti, který začal už v roce 2013. Maloobchod představoval 43 % celkového investičního objemu. Meziročně se objem maloobchodních investic zvýšil o více než 16O %. Byl způsoben hlavně velkým počtem velkých investičních transakcí v oblasti prémiových nákupních center v Česku a Polsku.

Skupina Crestyl vstoupila do nového roku s historicky nejvyšším počtem projektů ve výstavbě – celkem šesti. Ty budou průběžně dokončovány do poloviny příštího roku a zahrnují rezidence, kanceláře i obchodní centrum. Celková hodnota projektů ve výstavbě přesahuje 3,7 mld. Kč. „Navíc chceme dále pokračovat v expanzi celé skupiny – v loňském roce jsme například naše portfolio rozšířili o unikátní projekt Savarin v samotném srdci pražské metropole. V brzké době pak hodláme oznámit další významnou akvizici,“říká Omar Koleilat, generální ředitel skupiny. Ta má nyní ve výstavbě pražské rezidenční projekty 4Blok, Podolské schody a druhou etapu projektu DOCK River Watch, vedle toho druhou etapu přípravy pozemků a rodinných domů Zámecké zahrady ve Vysokém Újezdě a dále pak pražské kanceláře DOCK 02 a obchodní centrum v Jablonci nad Nisou Central Jablonec.

Vláda schválila dostavbu dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem ze soukromých peněz, formou takzvaného PPP projektu. Projekt na stavbu 32 kilometrů dálnice mezi Milínem na Příbramsku a Miroticemi na Písecku předpokládá celkovou investici 24,9 mld. Kč. Se stavbou by se mělo podle ministerstva začít ve druhé polovině příštího roku. „Zkušenost v ČR s PPP projekty v uplynulých letech nebyla vždy dobrá. V tom se lišíme od jiných států, například od Slovenska kde se PPP projekty osvědčily,“ uvedl Sobotka. Pokud se využití soukromého kapitálu při dostavbě D4 osvědčí, nic podle něj nebrání pokračování obdobných projektů.

Poté, co společnost Trigema v Letňanech v minulosti zrealizovala bytové projekty Barevné Letňany a 2Barevné Letňany, připravuje v této lokalitě další rezidenční investici. Nové byty v 14-podlažní budově CLB@ Letňany budou díky průměrné ceně ve výši 54.000 Kč/m2 určeny širokému okruhu zájemců. Architektonický návrh pochází z Ateliéru Smitka, stavět bude společnost Trigema Building.

Bytový dům CLB@ Letňany je založený na základních výhodách konceptu Chytrého bydlení. Budova bude mít energetickou náročnost třídy B. V prodeji, který byl zahájen na přelomu roku, je zatím prvních 55 bytů. Ty jsou ve velikosti od 34 do 122 m2. K nastěhování bude celý projekt v průběhu léta roku 2017.

Libeňský most podle náměstka primátorky Petra Dolínka (ČSSD) nejspíš nebude nahrazen novým mostem se čtyřmi jízdními pruhy. Zda bude most opraven, nebo zbourán, jak předpokládá projekt Technické správy komunikací (TSK), P. Dolínek nicméně neřekl. Praha si nechala zpracovat studii od ČVUT, která ukázala, že stavba nového mostu ve stávající šířce bude pro město levnější než rekonstrukce, nový most navíc prý vydrží déle. Občanské iniciativy však chtějí nechat most prohlásit za kulturní památku. „Máme dvě špatná řešení. Jedno je, aby Praha zainvestovala do rekonstrukce, kdy nevíme, jak dlouho bude opravený most stát, a nevíme, za jaké finanční prostředky. Druhé je to, že postavíme nový most navzdory tomu, že zbouráme most, který mají lidé rádi a jsou na něj zvyklí,” řekl Dolínek. Podle by výhodou rekonstrukce bylo zachování současné podoby mostu, z pohledu technologických aspektů prý je lepší stavět nový most. Libeňský most je nyní v havarijním stavu a je na něm omezen provoz tramvají. Analýza ČVUTukázala, že most je v havarijním stavu a hrozí i uzávěra pro MHD. O dalším osudu mostu by mohlo rozhodnout lednové zasedání pražských radních.