Společnost Colliers International jmenovala Ondřeje Vlka novým ředitelem výzkumného oddělení pro Českou republiku. Ondřej se ve své nové pozici zaměří zejména na výzkum trhu a poradenství pro klienty ze všech segmentů realitního trhu.

Před příchodem do Colliers pracoval Ondřej jako investiční analytik v pražské pobočce poradenské společnosti CBRE Global Investors, kde byl odpovědný za analýzu akvizic a prodejů v zemích střední a východní Evropy. Sedm let působil také ve výzkumném oddělení společnosti Jones Lang LaSalle. Ondřej Vlk vystudoval Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze.

Investiční skupina Penta se rozhodla prodat svůj kancelářský komplex Florentinum u pražského Masarykova nádraží. Skupina již zahájila přípravné práce prodeje, případné zájemce chce oslovit pravděpodobně během května. V nejbližší době vybere poradce prodeje. Podle serveru iHned.cz odhadují realitní makléři cenu Florentina okolo 275 mil. eur, tedy zhruba 7,5 mld. Kč. To by firmě zajistilo návratnost kapitálu v řádu desítek procent. Florentinum je prvním realitním projektem Penty v ČR a stálo zhruba 160 mil. eur. Budova nabízí celkem 49 000 metrů čtverečních hrubé plochy kanceláří v devíti podlažích, 7 860 metrů čtverečních obchodních ploch, 3 426 metrů čtverečních skladů a 602 parkovacích míst. Součástí komplexu je i 3 000 metrů čtverečních velké náměstí a Desfourská zahrada. Na ni navazuje nově otevřený hotel Motel One. Hlavními nájemci jsou společnost EY, AK Havel, Holásek & Partners a firma Renomia.Penta budovu České typografie, bývalého sídla deníku Rudé Právo, koupila v lednu 2010. Stavba začala v březnu roku 2012, zkolaudovaná byla v říjnu 2013.

Igor Klajmon byl podle CIJ Journalu od 1. dubna jmenován novým ředitelem developmentu ve společnosti Sekyra Group. Nahradil Leoše Anderle, který byl povýšen na pozici výkonného ředitele.

Igor Klajmon je absolventem Technické univerzity Brno, první praktické zkušenosti v oblasti realit získal ve společnosti Bovis Land Lease, a to v ČR, Maďarsku, Brazílii apod., později také ve firmě Avestus. Od roku 2012vedl developerský tým v CPI, kde se mj. podílel na projektech obchodně –kancelářského komplexu Quadrio v Praze či hotelu Palais Maeterlinck ve Francii.

Sekyra Group v současné době startuje dva dlouho připravované projekty Smíchov City a Rohan City, připravuje také koncept projektu Žižkov City na území Žižkovského nákladového nádraží.

Minimální mzdy v českém stavebnictví by měly do konce března 2017 vzrůst v průměru o 3 %. Vyplývá to z nové kolektivní smlouvy na léta 2016 až 2019, kterou v Praze podepsali šéfové Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a Odborového svazu Stavba ČR. Kolektivní smlouva platí nově i tam, kde odbory nepůsobí. Dohodnutý růst minimálních mzdových tarifů je vyšší než v předchozích dvou letech. Minimální tarif ve stavebnictví v první, tedy nejnižší platové třídě aktuálně činí 9900 Kč. V nejvyšší dvanácté třídě je 26 150 Kč. Průměrná hrubá měsíční mzda ve stavebnictví v podnicích s 50 a více zaměstnanci loni stoupla meziročně o 6,6 % na 31 730 Kč.

Valná hromada Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí jednomyslně potvrdila stávající složení správní a dozorčí rady ARTN. Funkce prezidentky se patnáctým rokem v řadě ujímá Zdenka Klapalová. Do funkce viceprezidenta byl znovuzvolen Tomáš Drtina, ředitel výzkumné agentury GfK v České a Slovenské republice.

Dozorčí rada ARTN zůstává pracovat ve složení Jan Sadil (Hypoteční banka), Pavel Kliment (KPMG Česká republika) a Zdeněk Válka (Stewart Limited). V devítičlenné správní radě znovu zasednou Gabriel Achour (advokátní kancelář Achour & Hájek), Emil Holub (Clifford Chance), Lenka Kostrounová (ČSOB), Jiří Pácal (Central Europe Holding), Radek Pokorný (bpd development), Petr Palička (Penta Investments) a Marcel Soural (Trigema).

Během valné hromady se členové ARTN poprvé oficiálně seznámili s novým korporátním designem, který byl představen u příležitosti blížícího se výročí 15. let vzniku asociace.

Valná hromada se dále usnesla na klíčových prioritách pro rok 2016, mezi něž patří především další rozvoj členské základny a propagace Trend.

Komerční banka prodává kancelářskou budovu v centru Prahy v ulici Na Příkopě 33. Prodejem nemovitosti o rozloze 16 000 metrů čtverečních byla pověřena společnost Knight Frank. Pobočka KB bude v této budově zachována a zmodernizována v souvislosti s úpravou budovy pro využití jejím novým vlastníkem, sdělila dnes banka ČTK. Budova, která je v sousedství Prašné brány, je kulturní památkou. Podle obchodního ředitele společnosti Knight Frank Davida Sajnera je možné ji přeměnit například na hotel, obchodní dům nebo kombinaci kanceláří a krátkodobého ubytování.. Také UniCredit Bank prodává podle Hospodářských novin svoji budovu na pražském náměstí Republiky. Pobočka banky z budovy rovněž neodejde, chce si ji od nového majitele pronajmout na minimálně deset let. ČSOB v loňském roce dokončila prodeje budov Na Pankráci, Roztylská a Holešovice. K prodeji její administrativní budovy v Kateřinské ulici by mělo dojít letos.

Server Reality.iDnes se spojil s týmem AdInternetu, který mediální skupina Mafra koupila v polovině loňského roku. Portál Reality.iDNES.cz se dlouhodobě orientuje na tradiční řádkovou inzerci a prodej reklamních ploch. AdInternet funguje na bázi výkonnostního marketingového modelu, kdy partnerské realitní kanceláře, developeři nebo jednotlivci platí za služby serveru až v momentě prodeje, nikoliv pouze za zveřejnění nabídky. Veškeré náklady a rizika s tím spojená jdou na vrub AdInternetu.

AdInternet se ze svého původního působení v Praze a Středočeském kraji dostane na úroveň celé republiky. Reality.iDnes.cz nově získají tým odborníků na marketing v on-line prostředí, díky kterému čekají meziroční zvýšení své návštěvnosti o 40 %.

Skupina Crestyl zahájila v sousedství pražského Václavského náměstí demoliční práce pro výstavbu obchodně-administrativního komplexu Savarin. Bourací práce mají trvat do konce letošního roku, celý komplex chce firma dokončit zhruba do pěti let. Na demolice postupně naváže archeologický průzkum. Památkáři trvají hlavně na zachování památkově chráněných objektů a uličních fasád. Ve vnitrobloku mezi Václavským náměstím a ulicemi Na Příkopě, Panská a Jindřišská také zůstane zachována historická jízdárna, Projekt Savarin po dokončení nabídne 15 000 metrů čtverečních – plochy pro obchody, restaurace, odpočinek a zábavu, které doplní kanceláře a parkovací stání. Spolu s historickou jízdárnou zůstane zachován ještě barokní Piccolominiho palác (Savarin) od Kiliána Ignáce Dientzenhofera s průčelím v ulici Na Příkopě. Autorem projektu je architekt Jakub Cigler.

Jaký vliv má soukromý sektor na rozvoj Prahy a českých měst? A jaký by měl mít? Na tyto otázky se pokusí odpovědět ve čtvrtek 7. dubna konference „Vliv soukromého sektoru na urbanismus a územní plán“. Cílem 2. ročníku konference tří partnerů – sdružení odborníků v nemovitostech RICS, Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) a Klubu investorů – je vytvořit platformu pro dialog mezi soukromým a veřejným sektorem na téma územního plánování. Akce volně navazuje na 1. ročník konference s názvem „Ekonomický růst a urbanismus“.

Na úvodní příspěvek k hlavnímu tématu konference, který přednese Zdenka Klapalová, partnerka společnosti Knight Frank a prezidentka ARTN, bude navazovat diskusní panel s názvem Spolupráce soukromého a veřejného sektoru v rozvoji měst. V panelu by měl být dán prostor zástupcům městské samosprávy, urbanistů, investorů i tvůrcům metropolitního plánu. Do panelu, který moderátorsky zaštítí Marcel Kolesár (Colliers, RICS), pozvání přijali starosta Městské části Praha 6 Ondřej Kolář, urbanista a architekt Pavel Machar z britsko-českého studia Jestico + Whiles, Tomáš Velemínský, ředitel společnosti Erste Group Immorent ČR, Pavel Streblov z Penta Investments, Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a rovněž spoluautor Strategického plánu HMP, a Ondřej Boháč, zástupce ředitele Institutu plánování a rozvoje HMP. Další informace jsou k dispozici na webových stránkách RICS, ARTN a Klubu investorů.

Prezident Miloš Zeman kritizoval požadavek Evropské unie na vypracování nových posudků dopadu na životní prostředí (EIA) pro stavbu dálnic v Česku – tento požadavek EU označil za zbytečnou byrokratickou překážku. „Evropská byrokracie se vyznačuje tím, že se plete do věcí, do kterých jí nic není, jako jsou unifikované rozměry traktorových sedaček,“ řekl M. Zeman.

Prezident uvedl, že problém s EIA se na východě Čech týká stavby dálnice D11 z Hradce Králové směrem k Jaroměři a dál k polským hranicím a stavby R35 od Hradce Králové na Moravu. „Úsek na polské hranice je projektově připraven, pozemky jsou vykoupené, peníze na to jsou a co čert nechtěl, Evropská komise si vymyslela novu EIA a všechno se bude muset zadat znova,“ řekl Zeman.

Česká republika se nyní snaží dojednat výjimku pro stavby, kterým EU neuznává staré posudky EIA. Problémy s posudky na životní prostředí má v Česku 98 dopravních staveb v ČR za zhruba 130 mld. Kč. Dosavadní jednání na pracovní úrovni s Evropskou komisí podle ministerstva dopravy nevedla k pozitivnímu výsledku. Ministerstvo začalo počítat i s variantou, že úřad výjimku nezíská a bude nutné opakování procesu EIA urychlit. Při opakování EIA by se vycházelo z připravené aktuální projektové dokumentace, nezačínalo by se tedy od nuly. Stavby ohrožené zpožděním mají posouzení vlivu na životní prostředí podle starého zákona z roku 1992, tedy z období před vstupem Česka do EU. Nový zákon, který je v souladu s evropskou legislativou, začal platit loni.

Ve věku 65 let zemřela v miamské nemocnici, kde se léčila se zánětem průdušek, britská architektka iráckého původu Zaha Hadid. Její tvorba byla k vidění po celém světě, mezi její poslední projekty patřil například egyptský pavilon na EXPO v Šanghaji nebo plavecký stadion pro olympijské hry v Londýně.

Hadid se narodila v iráckém Bagdádu, na Americké univerzitě v Bejrútu vystudovala matematiku. Později se kvůli studiu architektury přestěhovala do Londýna. Jejím prvním realizovaným dílem byla v roce 1993 hasičská stanice firmy Vitra v německém Weilu nad Rýnem. V průběhu let se stala autorkou řady věhlasných staveb, např. Rosenthalova střediska pro současné umění, ústředí BMW v Lipsku, lanovky v Innsbrucku či výstavního areálu v Zaragoze. Úplně posledním dílem Z. Hadid je Messnerovo muzeum na vrcholu lyžařského střediska Kronplatz v Jižním Tyrolsku. Hadid obdržela jako vůbec první žena Pritzkerovu cenu za architekturu a řadu dalších ocenění.

V Česku byla známá i jako členka poroty, která v březnu 2007 vybrala nakonec neuskutečněný návrh architekta Jana Kaplického na novou budovu Národní knihovny v Praze na Letné, již legendární „chobotnici“.

Dálnice D49 by měla být podle zlínského hejtmana Mišáka pilotním projektem realizace nového posudku dopadu stavby na životní prostředí (EIA), což zkrátí dobu stavby. Silnice má vést z Kroměřížska na Valašsko a napojit se na slovenskou dálniční síť k Púchovu. Stavba měla být zahájena letos, ale kvůli tomu, že Evropská unie neuznává staré posudky dopadu na životní prostředí, nabere zpoždění.Některé stavby kvůli zpracování nového posudku posunou i o dva až tři roky, ale EIA u D49 by díky prioritě měla být zpracovávána zhruba za půl roku. Na tom, že D49 bude pilotním projektem nového procesu EIA, se dohodla na společném jednání vláda a Asociace krajů ČR.

Stavby ohrožené zpožděním mají posouzení vlivu na životní prostředí podle starého zákona z roku 1992, tedy z období před vstupem Česka do EU. Nový zákon splňující podmínky evropské legislativy začal platit loni.

Problémy s posudky dopadů na životní prostředí má v Česku 98 dopravních staveb za zhruba 130 mld. Kč.

Společnost PASSERINVEST GROUP posílila svůj tým. Novou vedoucí marketingu a PR se stala Kristýna Samková. Na této pozici bude mít na starosti tvorbu marketingové a PR strategie a posílení komunikace značky zejména v on-line prostředí.

Kristýna Samková má z oboru dlouholeté zkušenosti, které získala zejména v mezinárodních firmách. Pracovala v reklamní agentuře Lowe GGK, poté se přesunula do IT oblasti do společnosti Cisco Systems. V posledních letech působila na různých pozicích ve společnosti Telefónica a O2. Kristýna vystudovala Českou zemědělskou univerzitu v Praze, hovoří anglicky a španělsky.Ve volném čase se věnuje aviatice.

Dohoda o stavbě Paláce Stromovka v Praze 7 mezi investorem, firmou Lordship a radnicí musí být hotova do července. Pokud se tak nestane, nemůže Lordship podle svého šéfa V. Matouška za stavbu centra ručit.

Společnost se s radnicí chce domluvit do června. Pokud se tak nestane, hrozí, že se obrátí na soud. V. Matoušek řekl, že firma vyhotovenou stavební jámu mezi ulicemi Veletržní a Strojnická monitoruje a obyvatelům okolních domů nehrozí nebezpečí. Podle jeho slov je ale nutné zahájit stavbu. Pokud by totiž zajištění jámy mělo být dlouhodobé, bylo by třeba ji sanovat. „To by se ale neobešlo bez dopadu na okolí jámy, a to jak v oblasti dopravy, tak přeložky inženýrských sítí,“ řekl. Dodal, že například již loni skončila legislativní životnost kotev, které stavební jámu zajišťují.

Zatímco dříve šlo o investiční nástroj využívaný převážně cizinci, dnes začínají mezi kupujícími pomalu převažovat Češi. Přispívá tomu podle interního průzkumu společnosti Central Group růst ekonomiky spolu s rekordně levnými hypotékami, které lidem umožňují dosáhnout na pravidelný výnos z pronájmu i v případě nižšího objemu vlastních prostředků při pořízení bytu. Podle Dušana Kunovského, šéfa Central Group, zájmu o investiční byty v poslední době přispívají i diskuse o zavedení záporných sazeb.

V Central Group tvoří investiční nákupy dlouhodobě více než 20 % v závislosti na konkrétní lokalitě. U cenově velmi dostupných projektů v lokalitách zajímavých pro pronájem dosahuje tento podíl i 30 %.

Pokud se berou v úvahu jen kupující cizinci, je podíl investičních nákupů ještě vyšší. Zejména cizinci ze zemí bývalého SSSR investici do nemovitosti v Praze využívají spíše jako ochranu před inflací a zároveň přesun svého majetku do oblasti s nižšími riziky. Svůj byt v Praze pak využívají jako občasné sídlo, případně jej půjčí přátelům, ale jinak ho nechávají prázdný a dlouhodobě jej nepronajímají. V tom se výrazně liší od investorů z ČR.

Restaurační budova Národního divadla, vlastněná společností Themos, se bude v květnu dražit s vyvolávací cenou 87 mil. Kč. Podle listu E15 takto rozhodl insolvenční správce Themosu Adam Sigmund na pokyn firmy Glory Daze, v Česku neznámého zajištěného věřitele z Britských Panenských ostrovů, jenž má k budově zástavní právo.

Prodej organizuje dražební společnost Prokonzulta. Přestože se nemovitost nachází v atraktivní lokalitě, není podle E15 jisté, jestli se v prvním kole dražby kupec najde. „Největší slabinou draženého objektu je, že se nachází na pozemku jiného vlastníka, konkrétně Komunity Římské unie řádu sv. Voršily. To bude limitovat budoucí nakládání s objektem jak z hlediska rekonstrukce a využití, tak z hlediska budoucí obchodovatelnosti objektu,“ sdělil listu specialista na obchody s komerčními nemovitostmi Petr Vomastek.

Zájemce o objekt může odradit také dosud pravomocně neukončený spor o vyloučení budovy z majetkové podstaty Themosu. Krajský soud v Brně žalobu bývalého šéfa Themosu Michaela Petrůva na vyloučení budovy z konkurzní podstaty sice na podzim zamítl, žalobce se však odvolal. Kauza se táhne již od roku 1990. Voršilky v té době dostaly od státu provozní budovu Nové scény v restituci. Později se přišlo na to, že k vrácení došlo nedopatřením. Řádové sestry však nemovitost mezitím prodaly Themosu.

Většinovým vlastníkem zkrachovalého Themosu jsou od roku 2009 nepřímo dvě kyperské společnosti s neznámými vlastníky. Do insolvence se Themos, jehož nejcennějším aktivem je právě provozní budova Národního divadla, dostal v roce 2013.

Třetina investorů se nezajímá o to, jaké materiály se používají na jejich stavbách. Aktivnější jsou soukromí investoři, zatímco veřejný sektor – jak vyplývá ze společné analýzy společností CEEC Research a Saint-Gobain Construction Products CZ mezi stovkou tuzemských stavebních firem – je na tom v tomto ohledu hůře. „Privátní investoři jsou velmi nároční jak na kvalitu, tak různorodost nabídky. Je radost s nimi o použitých materiálech či technologiích přemýšlet a diskutovat. Veřejný sektor je v tomto ohledu dost rigidní, často neví, co vlastně chce. Nebo mu to je jedno, což je ještě horší varianta. Úroveň zadávacích dokumentací je toho často důkazem,“ uvedl jednatel stavební firmy Kasten Aleš Kocourek. Změnit materiál v průběhu stavby musí častěji větší společnosti s minimálním ročním obratem 200 mil. Kč. „V rámci veřejných zakázek se nikdo raději do žádných změn nepouští, protože u nich je každá aktivita po zásluze potrestána. Dokud bude apriori na veškeré změny při realizaci veřejných zakázek nahlíženo jako na něco nekalého, nemůže být výsledek nejlepší možný,“ dodal ředitel divize pozemních staveb společnosti Algon Petr Čejka. O materiálech použitých při stavbě rozhodují nejvíce projektanti. Jejich volba se promítá v průměru u 52 % materiálů. Ve 27 % ovlivňuje tuto volbu investor, samotné stavební firmy tak činí u 21 % materiálů.

Schvalování novely stavebního zákona, která má sloučit povolovací řízení, zřejmě nabere další zpoždění. Legislativní rada vlády v minulém týdnu přerušila posuzování této předlohy, ke které ministerstvo pro místní rozvoj dostalo přes 2000 připomínek a na jejíž podobu panují i mezi ministerstvy rozdílné názory.

Kvůli zefektivnění a zkrácení doby povolování staveb chce ministerstvo novelou zavést možnost pouze jednoho povolovacího řízení, takzvané koordinované řízení. Do něj by se sloučilo nyní oddělené uzemní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí, takzvaný proces EIA. To má podle ministerstva výrazně urychlit povolování staveb.

Ministerstvo si od novely slibuje také to, že ulehčí drobným stavebníkům. Umožní například svépomocnou výstavbu u všech typů rodinných domků bez určení zastavěné plochy. Na pozemku rodinného domu nebo domu určeného k rekreaci si bude moci každý postavit bazén nebo skleník pouze na základě jejich umístění bez následného povolování. Všechny dokumenty územního plánování mají být podle návrhu povinně zveřejňovány na internetu, což by zlepšilo kontrolu nad celým procesem.

Původně mělo ministerstvo novelu předložit vládě už loni v červnu, termín se ale posouval kvůli připomínkám k obsahu předlohy. Kvůli nim už byly z novely vypuštěny změny některých souvisejících zákonů, například o ochraně zemědělského půdního fondu nebo o elektronických komunikacích. Rozpory podle ministerstva přetrvávají v pohledu na snahu zrušit zmocnění pro hlavní město Prahu k vydávání vlastních stavebních předpisů. Ministerstvu zemědělství zase vadí zavedení koordinovaného řízení u souboru staveb, kde stavbou vedlejší je i vodní dílo, které slouží k nakládání s vodami, pro něž je třeba povolení. Předmětem sporů je také vyloučení možnosti podat odvolání dotčenou veřejností bez její předchozí účasti v řízení nebo snaha ministerstev průmyslu a dopravy o zkrácení lhůty pro přezkum opatření obecné povahy jen na šest měsíců.

Objem čínského kapitálu upsaného v základním jmění českých firem se mezi lety 2014 a 2015 zvýšil o 110 % z 2,77 na 5,83 mld. Kč. V pomyslném žebříčku největších zahraničních investorů v České republice se Čína posunula na 21. příčku. Čínský kapitál je přítomen ve více než 2 100 českých firmách.

Objem čínského kapitálu v českých firmách letos prozatím stagnuje, nicméně již byly oznámeny další akvizice a tak je zřejmé, že čínský kapitál v naší ekonomice v nejbližší době ještě výrazně posílí. Vyplývá to z analýzy vlastnické struktury české podnikatelské sféry, kterou pravidelně zveřejňuje poradenská společnost Bisnode.

Mezi zahraničními vlastníky tuzemských společností dominuje kapitál z Nizozemí, Německa, Rakouska a Lucemburska. V pomyslném žebříčku největších zahraničních majitelů se Čína v posledních šesti měsících posunula z 22. příčky na 21.

Čínské investice v Česku jen v letošním roce podle prezidenta Miloše Zemana dosáhnou 95 miliard korun. Naopak automobilka Škoda v Číně během pěti let investuje 60 miliard korun. Prezident to oznámil po jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na Pražském hradě.

Realitní skupina CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka podle serveru iDnes nabídla Českým drahám odkup všech jejích nádražních budov za 4 mld. Kč. Částka je o 800 milionů korun vyšší než suma, za kterou má budovy od ČD získat Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Podle ministerstva dopravy ale není smyslem převodu nádraží vytvořit byznys pro soukromou firmu.

„Převod nádražních budov a souvisejícího zázemí z ČD na stát, tedy na SŽDC, schválila vláda a jako vlastník ČD tím jasně dala najevo jakým směrem se má postupovat,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva Tomáš Neřold. Smyslem celé transakce je možnost čerpat na obnovu zanedbaných nádražních budov větší podíl evropských peněz, než kolik mohou dostat České dráhy. Zároveň platí, že nádraží patří mezi strategickou dopravní bezpečnostní infrastrukturu, nad kterou má mít stát kontrolu.

Převod nádraží z Českých drah na správu železnic schválila vláda loni a následně ji schválil řídicí výbor Českých drah. Zatím ale není jasné, jak se k transakci zhruba 1500 nádražních budov za 3,24 miliardy korun postaví vedení drah a dozorčí rada. Dráhy totiž mají několik protichůdných posudků ohledně toho, zda je pro ně převod výhodný. SŽDC plánuje do nádražních budov nastěhovat státní úředníky. Program na oživení mnohdy prázdných a chátrajících budov má jít ruku v ruce s jejich opravami. Správa už o možném využití nádraží ze strany státních institucí vyjednává s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.