Za posledních deset let bylo v ČR postaveno 350 000 nových bytů (včetně jednotek v rodinných domech), z toho ve Středočeském kraji pětina všech staveb a v Praze 18 %. Vyplývá to ze statistik ČSÚ. Na třetím místě v počtu bytů postavených v letech 2005 až 2015 je Jihomoravský kraj s 13 %. Ve zmíněných třech regionech byla dohromady dokončena polovina republikového úhrnu bytů za celé období. „Ve středních Čechách přitom převládá stavba rodinných domů. Naopak v metropoli převažují byty v bytových domech,“ uvedla vedoucí statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Méně než jeden byt v přepočtu na tisíc obyvatel se v ročním průměru postavil v Děčíně, Mostě, Teplicích, Ústí nad Labem, Frýdku-Místku, Karviné a Havířově.

V Českých Budějovicích začala výstavba obchodního centra Nové IGY Centrum. Vznikne modernizací dosavadního IGY centra a výstavbou nové části IGY 2. Rekonstrukce původních budov bude společnost CPI stát 330 milionů, investice do nové výstavby dosáhnou až 420 mil. Kč. Hotovo má být na podzim roku 2017.

Nové IGY Centrum bude největším obchodním centrem ve městě. Nabídne více než 29 000 metrů čtverečních prodejních ploch se 130 obchody, vznikne 5 000 metrů čtverečními nových kanceláří.

Centrum IGY v Českých Budějovicích vzniklo v letech 2003 a 2004 na místě bývalých vojenských skladů.

Skupina Penta Investments loni dokončila 27 950 metrů čtverečních převážně kancelářských ploch. Do konce loňského roku skupina postavila 246 600 metrů čtverečních, z toho 70 % kancelářských ploch. Nejvýraznější část loni dokončených projektů tvořila administrativní budova Aviatica na území bývalé továrny Waltrovka v pražských Jinonicích. Loni Penta zahájila vedle první etapy bytové části Waltrovky také rezidenci Pri Mýte a obytné domy v Záhorských sadech v Bratislavě a rezidenci Nová terasa II v Košicích. Z kancelářských budov má skupina ve výstavbě centrum ROSUM Ružinov v Bratislavě a centrum D48 ve Varšavě.

V oblasti realit chystá Penta v blízké době několik akvizicí. „Naše strategie je jasná. Koupit budovu, přestavět, naplnit klienty a následně prodat,“ uvedl Marek Dospiva z vedení skupiny. Podle něj Penta plánuje nové bytové projekty v pražských Nuslích nebo v Praze 6 v Chittussiho ulici. „V kancelářské oblasti chceme pokračovat v revitalizaci Radlické ulice,“ dodal.

Penta loni prodala 490 bytů, v projektech jich má zhruba další tisícovku. V developmentu investiční skupina působí v Česku, na Slovensku a v Polsku, hlavně v Praze, Varšavě, Bratislavě a Košicích. Tyto aktivity se na činnosti skupiny podílejí 18 % a jsou na třetím místě za maloobchodem a zdravotnictvím. Skupina byla založena v roce 1994. Spravuje jediný fond svých partnerů, akcionářů společnosti a působí ve více než deseti zemích Evropy.

Rakouské realitní firmy Immofinanz Group a CA Immo oznámily nový plán fúze. Jejich spojením má vzniknout skupina o tržní hodnotě kolem čtyř miliard eur (108 mld. Kč) a s rozsáhlými aktivitami ve střední a východní Evropě, včetně českého trhu. Obě firmy se pokoušely o spojení už několikrát v minulosti. Loňská bitva, v níž Immofinanz vzdorovala nabídce CA Immo na převzetí, proti sobě postavila oba tehdejší šéfy. CA Immo od té doby svého generálního ředitele vyměnila. CA Immo se zaměřuje na Rakousko a Německo, Immofinanz je vysoce aktivní v postkomunis­tických zemích.

Válečné bunkry byly řadu let považovány za jizvy na tvářích německých měst, které byly trpěny především kvůli mimořádně vysokým nákladům na jejich stržení. V poslední době se ale pro ně nachází nové využití a stále častěji je architekti proměňují v atypické byty. Před II. světovou válkou a během ní bylo v Německu postaveno několik tisíc bunkrů. Po skončení války přešly tyto stavby pod úřady civilní obrany, které je nechávaly v provozuschopném stavu kvůli obavě, že by studená válka v Evropě mohla přerůst v otevřený konflikt.

Teprve po roce 2000 přešly bunkry do vlastnictví měst, která však neměla pro tyto pozůstatky války využití. Zároveň je ale nemohla odstranit, protože jejich stržení by bylo technicky náročné a finančně mimořádně nákladné. Zájem o přebudování bunkrů na moderní bydlení se začal objevovat v posledních pěti letech, řekl ČTK architekt Rainer Mielke z brémského architektonického studia Mielke + Freudenberg. „Začali je objevovat hlavně lidé z hustě zalidněných velkoměst, kde je nedostatek obytných ploch, jako je Berlín, Mnichov nebo Hamburk. Bunkry totiž nabízejí excelentní polohu uprostřed existující zástavby a přitom jsou ve srovnání s klasickým bydlením relativně levné,“ uvedl R. Mielke.

Bunkry s 900 metry čtverečními užitné plochy lze podle něj pořídit i za méně než 100 000 eur (2,7 mil. Kč). I při zohlednění nákladů na přestavbu tak vyjdou levněji než nákup klasického bytu. Průměrná cena bytu o šedesáti čtverečních metrech se v Berlíně se pohybuje kolem 2 700 eur (73 000 Kč) za metr čtvereční, v celém Německu je průměr 2 300 eur (62 000 Kč) za metr čtvereční.

Přestavba bunkrů vypadá jinak než u klasických staveb. Místo stavění nových zdí dělníci pomocí diamantových řezáků hloubí nové prostory ve zdech a prořezávají nová okna. Přestavěné bunkry sice svým vzhledem zcela nezastírají původní účel, zároveň ale dávají jasně najevo, že našly nové uplatnění v mírových časech. V centru Hamburku by tak měl jeden z největších německých bunkrů brzy dostat „zelený klobouk“, jak to označuje architekt Mielke – několikapatrovou terasovitou nástavbu, kde na každém patře vyrostou keře a stromy, které budou sloužit jako soukromý park pro budoucí obyvatele. ČTK

Skupina HB Reavis loni dosáhla pozoruhodného zvýšení konsolidovaného čistého zisku o 175 %, a to na 244,6 mil. eur. O 128 % se zvýšil i provozní zisk skupiny. Ta loni mj. uzavřela smlouvy na pronájem 200 000 m2 (meziročně o 43 % více), dokončila čtyři administrativní projekty (Varšava, Praha a Bratislava) s celkovou hrubou pronajímatelnou plochou 107 900 m2, když ve výstavbě má dalších sedm kancelářských projektů a jeden maloobchodní. Největší smlouvu na pronájem kancelářských ploch v historii skupiny se podařilo uzavřít s firmou SAP, a to na 27 000 m2 v pražském Metronom Business Center.

Referendum kvůli plánované stavbě nákupního centra v historickém jádru Opavy letos nebude. Organizátoři nezískali potřebných 5000 podpisů, aby se mohlo konat zároveň s podzimními krajskými volbami. Odpůrci stavby z řad zástupců opavských spolků chtějí v podpisové akci pokračovat a referendum zorganizovat v jiném termínu. Projekt chce realizovat developerská společnost Crestyl. Už před lety o tom s představiteli města podepsala smlouvu. Jednání se ale stále vlečou a mezi tím nedaleko zamýšleného obchodního centra vzniklo jiné – Breda & Weinstein. Na ploše přes 25 000 metrů čtverečních nabízí prostory pro více než 100 obchodů, multikino se šesti sály, restaurace a kavárnu.

Zástupci Crestylu v projektu chtějí pokračovat. Tento týden se setkali s představiteli města. „Předložili nám jakousi odlehčenou verzi, která nepočítá s úplným zastavěním plochy a s využitím areálu Slezanky,“ řekl ČTK primátor Radim Křupala (ČSSD). S tímto záměrem se nyní musí seznámit ostatní koaliční strany a do konce dubna by město mělo dát developerovi jednoznačné stanovisko, jak bude dál postupovat, řekl.

Smlouvu s Crestylem tehdejší představitelé města uzavřeli v roce 2005. Firma podle ní má zastavět pozemek pod dnes již zbouranou výškovou budovou ze 70. let a sousední parky, které vznikly v roce 1945 po zbourání staveb zničených ve válce. Smlouva je pro město nevýhodná především v tom, že pokud od ní odstoupí, bude firmě platit. Zástupci města jsou ochotni zaplatit případné reálné náklady. Odmítají platit ušlý zisk.

Stavět ve městě Zuzana Morávková

Profesor Ivan Koleček, architekt, můj někdejší učitel, říká, že když přijede do města a vidí jeřáby, znamená to, že se tam staví a že jsou tam potřeba architekti. Řada českých architektů si přesto stýská, že postavit „normální“ dům ve městě je neuvěřitelný výkon, něco jako boj s úředníky či hon za papíry. Současné nastavení stavební legislativy je skutečně alarmující a shodují se na tom jak architekti (Pavel Hnilička, Jakub Filip Novák, Filip Tittl v diskuzi Stavět ve městě, kterou vedl Filip Landa), tak právníci (Jiří Plos v poznámkách k novele stavebního zákona a k podmínkám stavění ve městě). A přestože statistiky stále poukazují na odliv obyvatelstva z měst, mentální nastavení společnosti se pomalu proměňuje. Lidé chtějí zpět svá města, chtějí v nich bydlet, pracovat, bavit se. Nechtějí bydlet v satelitech za městem, nechtějí jezdit do práce autem, taxikařit dětem a nakupovat jednou týdně v supermarketu. Ostatně Brno, kde sídlí naše redakce, je toho důkazem; začátkem roku americký server Numbeo.com moravskou metropoli zařadil na 46. místo ze 143 v žebříčku kvality života a New York Times dokonce na 27. místo z 52. Velkou nadějí jsou pro Brno také nově zřizovaná Kancelář architekta města nebo připravovaný plán mobility.

V tomto čísle se po delší době věnujeme výhradně českým realizacím. Takovým, jež byly postaveny v intravilánech měst a které do svého okolí vnášejí určitou novou kvalitu. Vybírali jsme stavby různé velikosti, s rozdílnou funkční náplní a v odlišném urbanistickém kontextu. Vedle současné dostavby historické divadelní budovy v Čáslavi najdete víceúčelovou „věž“ dotvářející kompoziční osu ostravského sídliště z období sorely a polyfunkční novostavbu v úzké proluce blokové zástavby brněnských Žabovřesk, tápající na hranici města a vesnice. Stavby pro bydlení reprezentují nástavba pavlačového domu v sociálně vyloučené lokalitě „brněnského Bronxu“ a proměna nárožní administrativní budovy ze sedmdesátých let v pražských Vršovicích ve studentské koleje. Individuální bydlení zastupují rekonstrukce rodinného domu v pevné struktuře Masarykovy čtvrti v Brně nebo objemově shodná náhrada nevyhovující vily s výhledem na letohrádek Hvězda moderní novostavbou. Katalog uzavírá drobný solitérní objekt galerie v městské památkové rezervaci Litomyšl. Všechny vybrané stavby jsou doplněny recenzemi nezávislých architektů a architektek.

Česko-lucemburská developerská společnost Orco Property Group spadající pod realitní impérium CPI se po 11 letech stahuje z chorvatského trhu. Jak uvedly Hospodářské noviny (HN) s odkazem na chorvatská média, firma za zhruba 220 mil. Kč prodala téměř šestnáctiprocentní podíl v chorvatském turistickém letovisku Sunčani Hvar, Kupcem, který díky transakci navýší svůj podíl v resortu v atraktivní přímořské lokalitě už na 62 procent, je podle listu Prime Tourist Resorts, dceřiná společnost česko-slovenské investiční skupiny J&T. Největší vlastník nákupních center a provozovatel hotelů v Česku se nyní hodlá soustředit na snižování dluhu, které jsou s firmou Orco spojeny – tak vysvětluje deník odchod společnosti z Chorvatska. Orco už před dvěma lety prodalo pětadvacetipro­centní podíl v luxusním hotelovém resortu, který leží na populárním ostrově Hvar, za symbolické jedno euro právě skupině J&T. Orco přitom do proměny hotelového komplexu investovalo už asi 65 milionů eur; kvůli problémovému projektu vedlo i mezinárodní arbitráž. Zatímco Orco se z Chorvatska stahuje, skupina J&T do budoucna hodlá svůj vliv v letovisku Sunčani Hvar ještě navýšit. Balík zhruba 32 % akcií vlastní chorvatský stát a tamní vláda chce svůj podíl prodat. J&T už podle chorvatského tisku oznámila, že o tento podíl má zájem. Podle odhadů si vláda řekne až o 360 mil. Kč.

Neobsazenost kancelářských prostor v Brně loni klesla o šest procentních bodů na 13,7 % a bude se dál snižovat. V centru města je podle Lukáše Netolického ze společnosti Cushman & Wakefield problém najít kancelářské prostory pro větší firmu. V Brně je aktuálně asi půl milionu metrů čtverečních kancelářských ploch. Mezi nájemci dominují IT firmy. Letos má vyrůst dalších 60 000 metrů čtverečních kanceláří. „Všechny projekty ve výstavbě mají z větší míry předpronajato,“ uvedl Netolický. Moderní administrativní centrum vzniká například v jedné z bývalých výškových budov Cheposu, na kanceláře se nyní přestavuje i část bývalého parkovacího domu Rozmarýn. Pro vlastníka Imos facility se samotné parkování nevyplatilo. IT firmy do Brna láká dostatek odborníků. Ve srovnání například s Prahou, Vratislaví, Krakovem nebo Bratislavou je ale cena za pronájem kanceláří poměrně nízká, nižší jsou také platy. Podle Terezy Mikšíkové ze společnosti CPL JOBS se budou v Brně rozšiřovat centra sdílených služeb. Investice do nových prostor se prý vyplatí i proto, že mzdy oproti Praze rostou v Brně pomalu a konstantně a ve firmách se dramaticky neliší. „Kandidáti se přelívají z jedné společnosti do druhé, brněnský rybník je malý,“ uvedla Mikšíková.

Fond založený společností Meyer Bergman, jež se specializuje na investice do nemovitostí, prodal obchodni centrum Forum Ústí nad Labem realitní společnosti New Europe Property Investments za 82,6 mil. eur. Alexander Rafajlovič z investičního týmu C&W v České republice, který transakci realizoval, k tomu říká: „Prodej centra Forum Ústí nad Labem dokládá, že investoři vnímají střední a východní Evropu stále více jako oblast, která nabízí největší potenciál růstu příjmů v celé Evropě. Jedná se o první prodej obchodního centra v roce 2016, který se s velkou pravděpodobností stane nejaktivnějším rokem v dějinách investic do českých maloobchodních prostor.“

Nejlepší stavbou a zároveň administrativní budovou roku v 18 zemích střední a východní Evropy je podle výsledků soutěže Central and Eastern European Real Estate Quality Awards (CEEQA) pražská Aviatica v areálu Waltrovky v Jinonicích. V kategorii obchodních center si první cenu odneslo Forum v ukrajinském Lvově a nejlepším hotelem je Sheraton Dubrovnik Riviera Hotel. Developerem roku se stala polská Real Griffin Estate, osobností minulého roku generální ředitel P3 Logistic Parks Ian Worboys. Aviatica nabízí téměř 27 000 metrů čtverečních kancelářských ploch, které téměř beze zbytku obsadila ještě před svým oficiálním otevřením. Stejně jako celý areál Waltrovky projekt patří investiční skupině Penta. Ceny CEEQA každoročně organizuje CEE Insight Forum ve spolupráci s prestižním ekonomickým listem Financial Times.

Titul Skleněné peklo pro nejošklivější stavbu posledního čtvrtstoletí dostala v anketě Pražanů budova Crystal na konci Vinohradské třídy. V těsném závěsu se umístil hotel Don Giovanni, který byl za nejošklivější moderní budovu v Praze často označován v minulosti, třetí příčka patří komplexu Quadrio ve Spálené ulici.

Dvě tisícovky Pražanů v anketě pořádané sdružením Arnika vybíraly také stavby podle nich zdařilé – nejvíce hlasů dostala Národní technická knihovna, která získala titul Pražský klenot. Za ní se umístily Tančící dům a nový Trojský most.

„Obecně se dá říci, že lidé příliš nevítají stavby, ze kterých necítí užitek. Mezi takové patří například velké kancelářské budovy, které slouží prakticky jen svým pracovníkům. Specifickým případem je pak stavba na místě, které si lidé zvykli využívat jinak. Domnívám se, že to se stalo v případě pozemku Quadria, který lidé po desetiletí využívali jako náměstí,” říká k výsledkům Michal Křivohlávek, který se v Arnice věnuje územnímu plánování. Praha nyní připravuje nová pravidla, podle kterých se bude dalších dvacet let stavět. Metropolitní plán by měl být po další vlně konzultací dopracován do letošního 30. května. V současnosti mají plán k dispozici pouze zastupitelé hlavního města a starostové městských částí, občané do příprav podle Arniky nahlížet nemohou. Příprava nového územního plánu, takzvaného metropolitního, už Prahu stála zhruba 50 milionů korun. O pořízení nového plánu rozhodli zastupitelé v roce 2012. V účinnost by měl vejít nejpozději na konci roku 2020, kdy končí platnost současného plánu.

Pět nákupních center společnosti Tesco v ČR a pozemky, které společnst zřejmě plánuje prodat, ocenil znalecký posudek firmy NSG Morison po odečtení závazků na celkem 1,32 mld. Kč..

Například tržní hodnota OC Letňany je podle posudku 610 mil. Kč. Hodnota nemovitostí je 6,3 miliardy při závazcích ve výši 5,6 miliardy korun a kauci 56 mil. Kč. Dokument dále uvádí, že roční návštěvnost OC Letňany (od března 2014 do února 2015) činila 6,7 milionu lidí, obsazenost je 97,5 %. Výnosy z pronájmu centra ve finančním roce 2015/2016 dosáhly 13,1 mil. eur.

Obchodní řetězec Tesco letos vyčlenil do samostatných společností pět svých nákupních center a pozemky v ČR. Připravuje je tak zřejmě k prodeji, obchody v nich ale bude provozovat dál. Jde o obchodní centra v Praze – Letňanech, Hradci Králové – Pražském Předměstí, Plzni – Východním Předměstí, Pardubicích, Brně – Trnité a pozemky na pražském Šeberově a v Letňanech. Obchodní řetězec Tesco již prodal svůj obchodní dům v Žilině tamní developerské společnosti, obchod v něm uzavře. Kupce již má i na svůj OD Prešov. Tesco v České republice ve finančním roce 2014/2015 vykázalo ztrátu 3,9 mld. Kč. V předchozím účetním období společnost prodělala také téměř čtyři miliardy korun. Tržby řetězce loni stouply o 1,1 % na 41,7 mld. Kč.

Sociální bydlení by mohlo v Česku potřebovat přinejmenším kolem 181 000 domácností, tedy víc než 4 %. Za střechu nad hlavou vydávají přes dvě pětiny příjmu a po zaplacení nákladů na bydlení jim nezůstane ani životní minimum. Ztráta bydlení by ale kvůli vysokým výdajům a nízkému příjmu mohla hrozit zhruba desetině českých domácností, v nichž žije přes 885 000 dospělých a dětí. Vyplývá to ze zjištění Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV). Ten měl určit domácnosti, které by „mohly představovat cílovou skupinu pro sociální bydlení“. Sociální bydlení má upravit nový zákon. Podle původních plánů Sobotkovy vlády měl platit od ledna příštího roku, termín se zatím o půl roku odsunul. Ministerstvo práce počítalo s tím, že by na pomoc mohli dosáhnout lidé či rodiny, které za přiměřené bydlení dávají přes 40 procent příjmu. Hranice se ale může po jednáních politiků změnit. V Česku je celkem 4,28 milionu domácností. Ve třetině z nich jsou děti. Zhruba pětina bydlí v nájmu, čtyři procenta pak u příbuzných či známých. Víc než dvě třetiny mají sice vlastní či družstevní bydlení, ale asi 611 500 domácností na ně má hypotéku.

Nákupní a zábavní centrum Olympia u Brna je podle Hospodářských novin na prodej nejméně za 350 mil. eur (9 mld. Kč). K tomuto kroku se odhodlali současní vlastníci, firmy ECE a Rockspring, po pěti letech, co centrum spravují. Mluvčí německé společnosti ECE informaci odmítl komentovat a ředitel Olympie Jan Pazour na dotaz ČTK neodpověděl. Odborníci považují Olympii za nejúspěšnější centrum mimo Prahu. Vzniklo v roce 1999 u dálnice D2 blízko Brna a po několika rozšířeních nabízí k pronájmu 200 obchodů, celková pronajímatelná plocha je 89 000 metrů čtverečních. Obě firmy drží v Olympii poloviční podíl, před pěti lety ji kupovali od britské investiční skupiny Somerston. Společnost ECE vlastní v Česku i další brněnské nákupní centrum Vaňkovka a v Praze Arkády Pankrác. O koupi centra mají zájem tuzemské i zahraniční společností. Podle informací deníku je to například realitní skupina CPI podnikatele Radovana Vítka. Podle analytiků finančního trhu je nyní ideální doba na prodej obchodních center. Investoři totiž mají peníze a také si je mohou levně půjčit, na druhou stranu mohou současní vlastníci dobře vydělat. Boom prodeje nákupních center začal už loni. Za rekordních 15,6 mld. Kč se prodalo pražské Palladium. V Brně se loni prodalo nákupní centrum Campus Square v Bohunicích. Od developera AIG je získala společnost CBRE Global Investors.

Kancelářský komplex Podvinný mlýn a Kovanecká v pražské Libni o celkové velikosti 10 950 metrů čtverečních změnil majitele. Dosavadní vlastník komplexu, nemovitostní fond CPDP2 patřící do finanční skupiny České spořitelny, jej prodal českému privátnímu investorovi. Nový majitel plánuje kancelářský komplex postupně přestavět, modernizovat a využívat převážně pro účely studentského ubytování. Komplex z roku 1992 tvoří dvě samostatné budovy, které byly dosud využívány jako kancelářské budovy. „Obě budovy by měly projít postupnou přestavbou a modernizací, po jejichž dokončení budou nabídnuty převážně studentům ve formě ubytování. Zčásti pak budou nadále sloužit ke kancelářskému a obchodnímu využití,“ uvedl Marek Votava z realitně-poradenské společnosti 108 Investment Advisory, která prodej komplexu zprostředkovala.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) schválilo 112 projektů na podporu bydlení za 461,7 mil. Kč. Více než polovina z této částky půjde na komunitní bydlení pro seniory a na pečovatelské a tzv. vstupní byty. Na pořízení podporovaných bytů MMR schválilo 52 projektů v celkovém objemu 342,7 mil. Kč.

Dozorčí rada Českých drah schválila prodej většiny svých nádraží Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). Nádražní budovy a zaměstnance, kteří se o ně starají, jí dráhy mají převést za 3,31 mld. Kč. Cena vyplývá z nejnovějšího znaleckého posudku. Částku nicméně v loňském roce prakticky stanovila Evropská komise, podle které převod nádraží mezi státem vlastněnými drahami a SŽDC za tuto cenu nebude považovat za nedovolenou podporu.Datum plánovaného převodu zhruba 1500 budov zatím dopravce neuvedl, převod musí ještě posvětit řídicí výbor ČD. Nabídce SŽDC dal kontrolní orgán drah přednost před nabídkou realitní skupiny CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka, která za nádraží nabízela čtyři miliardy korun. „Nechceme privatizaci železniční infrastruktury. Nádraží mají sloužit veřejnosti a musí být za rovných podmínek přístupná všem dopravcům. To garantuje jedině stát,“ uvedl předseda rady a zároveň náměstek ministra dopravy Milan Feranec. Součástí prodeje nádražních budov má být i pražské hlavní nádraží, naopak se netýká pražského Masarykova nádraží nebo hlavního nádraží v Brně. U „Masaryčky“ zatím nejsou vyřešeny vlastnické vztahy a převod brněnského nádraží komplikuje nedořešená otázka přesunu stanice do jiné lokality.

Stavebnictví v ČR v únoru zpomalilo meziroční pokles na 2,3 % po lednovém revidovaném poklesu o 10,6 %. Vývoj ovlivnilo mimo jiné inženýrské stavitelství, kde produkce stoupla. U pozemního se ale opět snížila. Přitom v lednu sektor zaznamenal největší pokles od června 2013, na čemž se podepsalo mimo jiné pozemní stavitelství, kde se produkce snížila o 13,5 %.

„Čísla signalizují, že vzestup stavební výroby loni na jaře a začátkem léta byl spíše přechodného rázu. Způsobilo ho dočerpávání prostředků z evropských fondů. Chvíli se zdálo, že útlum v oblasti pozemního stavitelství může být dán přesunem kapacit do stavebnictví inženýrského, právě z důvodů dočerpávání. Nyní se ukazuje, že tato domněnka byla příliš optimistická,” uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Podle analytika ČSOB Petra Dufka se letos rozhodně nedá očekávat tak výrazný růst, jako v loňském roce, kdy stavebnictví vzrostlo o 7,1 %. „Přesto by mělo zůstat v mírně kladných číslech díky zvýšené poptávce po nemovitostech. Ať už těch na bydlení nebo těch komerčních,” dodal Dufek. Počet bytů, které se v únoru začaly stavět, ovšem meziročně klesl o 3,4 % na 1 616. Stavebníci současně dokončili 1 661 bytů, což bylo proti loňskému únoru o 8,6 procenta méně. „Zakázky od developerů vůči stavebním firmám jsou ale zatím stále vysoké a tak pomáhají celému stavebnímu odvětví a snižují jeho klesající trend,“ konstatoval Dušan Kunovský, hlava společnosti Central Group. Podle něj nicméně i bytová výstavba bojuje s problémy: „Tím hlavním je pomalé povolování projektů stavebními úřady. Od nákupu pozemku ke kolaudaci trvá příprava projektu bytového domu v průměru osm let. V řadě případů ještě déle. Některé městské části jsou po posledních volbách navíc ´protirozvojo­vě´zaměřené a povolování jakékoli nové výstavby je zde na bodu mrazu. V únoru klesl počet zahájených bytů v bytových domech, z nichž většina je realizována v Praze, o 22,4 %, přitom prodej nových bytů roste v Praze řádově desetiprocentním tempem.“