Praha nechá přepracovat projektovou dokumentaci k rekonstrukci historického Clam-Gallasova paláce. Architektům za to zaplatí 3,6 milionu korun. Rozhodla dnes nekompletní pražská rada, zjistila ČTK. Roky plánovaná oprava památkově chráněné barokní budovy na Mariánském náměstí v centru metropole by podle původního záměru měla vyjít asi na 400 milionů korun.

Rekonstrukce Clam-Gallasova paláce je součástí projektu z roku 2010, v rámci kterého chtělo vedení města v návaznosti na architektonickou soutěž opravit i budovu Nové radnice a samotné Mariánské náměstí. Podle podkladů, které má ČTK k dispozici, by šlo dohromady o investici za více než 1,2 miliardy korun. Město ale před časem kvůli výši nákladů soutěž na zhotovitele zrušilo. Už nyní ale náklady na projektové práce vyšly na desítky milionů.

Clam-Gallasův palác, který byl postaven na přelomu 17. a 18. století, odborníci považují za architektonický skvost. Podle původního záměru měla rekonstrukce napravit nevhodné stavební a technické zásahy z minulých let. Restaurovat se měly interiéry se vzácnou štukovou výzdobou a freskovými malbami. V přízemí měly vzniknout obchody, konat by se zde také mohly dražby, v horních patrech se počítalo s výstavami.

V dalších etapách měla být podle záměru minulého vedení města opravena Nová radnice a Mariánské náměstí. Oprava náměstí ale narazila na nesouhlas památkářů.

Společnost Palmer Capital Continental Europe dokončila akvizici portfolia osmi obchodních center s hypermarketem Albert a dvou přidružených obchodních center na území České republiky pro Lighthouse, jeden z devíti investičních fondů a entit, které má ve své správě. Prodávajícím bylo Atrium European Real Estate. Hodnota transakce je přibližně 100 mil. eur (zhruba 2,7 mld. Kč). Portfolio se skládá z celkové nájemní plochy 86 200 metrů čtverečních, zmíněná obchodní centra jsou v Praze a dalších sedmi českých městech. Společnost Palmer Capital byla založena v roce 1992, je soukromým fondem a správcem komerčních nemovitostních fondů s majetkovou hodnotou ve výši jedné miliardy euro v Evropě a nejsilnějšího portfolia ve střední a východní Evropě.

Stavaři v loňském roce zahájili stavbu 6 848 bytů v bytových domech, meziročně o 2,9 % více. Podíl Prahy se po pětiměsíčním poklesu zvýšil zhruba na 58 %. Počet zahájených staveb rodinných domů meziročně vzrostl o 10,3 %, přičemž více než čtvrtina jich podle údajů ČSÚ připadá na Středočeský kraj. Největší podíl nově zahájených staveb bytových domů připadá na Prahu. Ještě v polovině loňského roku činil 74 %, na konci prosince to bylo 57,7 %. S velkým odstupem následují jižní Morava (12,6 %), Olomoucký (7,2 %), Středočeský (5,7 %) a Plzeňský kraj (4,7 %). V Praze se loni začalo stavět 3 949 bytů v bytových domech, meziročně o 8,9 % více. Tento počet ovšem považují developeři za nedostatečný. „Podle našich odhadů jich za stejnou dobu developeři prodali zhruba 6 500, o dvě třetiny více, než bylo zahájeno,“ uvedl předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský. Prodej bytů v Praze loni podle jeho propočtů vzrostl o 15 %, letos očekává nárůst o dalších deset procent. „Pokud se s takto vysokou poptávkou brzy nesrovná také rychlost povolování nových staveb, dojde k převisu poptávky nad nabídkou a tím pádem k růstu cen bytů,“ dodal Kunovský. „Výrazně se tím sníží dostupnost bydlení. Může za to nesmyslně složitý stavebně-povolovací proces, který nemá v EU obdoby,“ doplnil generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.

Počet nově rozestavěných rodinných domů loni vzrostl meziročně o 10,3 % na 13 727. Nejvíce připadá na Středočeský kraj (26 %), následují Jihomoravský (13,2 %) a Moravskoslezský kraj (10,5 %). Podíl Prahy činí necelá 4 %. „Rodinné domy se stavějí spíše v menších městech. Důvodem je jednoznačně cena pozemků,“ uvedl předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural.

Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali loni firmy a jednotlivci stavět 26 378 bytů, meziročně o 8,3 % více. V porovnání s rekordním rokem 2008 je jich o 39,4 % méně.

Stavební produkce v Česku celkem loni meziročně stoupla reálně o 5,5 %, přitom se na tomto růstu podílely zejména inženýrské stavby. Produkce pozemního stavitelství loni meziročně stoupla o 0,6 %, zatímco v inženýrském o 16,4 %.

Pražský obchodní dům Kotva v tendru irské konsolidační agentury NAMA koupila Pražská správa nemovitostí (PSN) miliardáře Václava Skaly. Cena přesáhla 80 mil. eur (zhruba 2,2 miliardy Kč). S odvoláním na informované zdroje to napsal deník E15. PSN podle deníku obchodní dům získala v konkurenci českých i zahraničních zájemců. Dosavadního irského vlastníka, společnost Markland, zastupovala poradenská společnost Cushman & Wakefield. Žádná ze zúčastněných stran obchod nekomentovala, píše E15. Současná změna majitele je výsledkem toho, že irští developeři s využitím peněz tamních bank nakupovali nemovitosti všude po Evropě a za hospodářské krize skončila jejich aktiva u bank, protože dluh přestali splácet. Při státem organizované záchraně irských bank se pak tyto reality dostaly do irské státní konsolidační agentury NAMA, která teď organizuje jejich prodej. Akcie Kotvy připadly v 90. letech v kuponové privatizaci později vytunelovanému fondu Trend. Deník připomněl, že V. Skala patřil k zakladatelům fondu. Následovaly soudní tahanice, které vyústily také v arbitráž někdejšího většinového majitele Forminster Enterprises proti státu. Markland získal Kotvu v roce 2005 a do její renovace podle E15 investoval stovky milionů korun, zvláště po vzniku sousedního nákupního centra Palladium. Kotva byla postavena v letech 1970 až 1975. Obchodní dům je považován za jednu z nejzajímavějších československých budov ze 70. let minulého století. Budova má pět nadzemních podlaží a její půdorys tvoří několik do sebe zaklesnutých šestihranů. Autory jsou manželé Věra a Vladimír Machoninovi.

Příprava zásad územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje se před blížícími se podzimními krajskými volbami stává čím dál více předmětem politického boje kraje a oponentů jeho postupu, především Brna. Kraj se chystá vydat územně plánovací dokument, v němž zůstanou nedořešené trasy klíčových nadregionálních silničních a dálničních tahů v brněnské aglomeraci a budou pouze v územních rezervách. Město Brno, některé městské části a obce v okolí Brna ovšem kraj kritizují za to, že nechá několik dalších let nevyřešenou dopravní situaci v místech, kde už jsou nyní překročené imisní limity z nadměrné dopravy. Kraj s odkazem na stanoviska ministerstev odmítl přistoupit na požadavek Brna z loňského května, které chtělo dopracování ZÚR do konečné podoby. Jihomoravský kraj je jediným v Česku, který za dobu své existence nedokázal vytvořit platný krajský územní plán. Jediný dokument před čtyřmi lety zrušil Nejvyšší správní soud. Nyní je snahou vedení kraje územní plán vydat ještě do voleb, avšak bez vyřešení trasy severojižního tahu R43 včetně návazných dopravních opatření na jihu Brna. Krajský radní Antonín Tesařík (KDU-ČSL), který má pořízení ZÚR na starosti, vidí za odporem k postupu kraje náměstka brněnského primátora Martina Andera (SZ). Na facebooku dokonce napsal, že „…(Ander) se rozhodl, že už nebude jen paralyzovat Brno s vizí jeho přeměny na skanzen a největší provinční město ČR, ale už i paralyzovat celý Jihomoravský kraj s vizí jeho přeměny v banánovou republiku.“ Požadavek města však schválili brněnští radní a postup Brna podporují také nejpostiženější městské části. „Na radu se obrátili starostové a zastupitelstva již šesti městských částí s žádostí, aby důrazně odmítala odkládání řešení situace využíváním institutu územních rezerv a trvala na svém požadavku schválit krajský územní plán jako celek,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí města Zuzana Taušová. Jedná se o Bosonohy, Brno-jih, Tuřany, Nový Lískovec, Chrlice a Kníničky.

Výstavba nového domu na konci pražské Revoluční ulice podle návrhu architekty Evy Jiřičné je o krok blíž. Památkáři pražského magistrátu souhlasí s demolicí novorenesančního domu, místo kterého by stavba měla vyrůst. Proti se staví Národní památkový ústav (NPÚ), podle něj je dům cennou ukázkou architektury 19. století, byť jeho interiéry byly poničeny přestavbami. Vědecká rada generální ředitelky NPÚ proto s demolicí nesouhlasí. Podle magistrátu ale ústav neposuzuje demolici samostatně, ale v souvislosti s chystanou výstavbou. Argumenty považuje za neurčité, a proto nepřezkoumatelné. Získání stanoviska NPÚ je pro investora povinné, není ale závazné. „Jsme rádi, že můžeme pokračovat v přípravách stavby polyfunkčního domu s paní architektkou Jiřičnou a jejím týmem. Věříme, že tak přispějeme do mozaiky zajímavých pražských staveb a nabídneme Pražanům i turistům místo pro setkávání,” uvedl pro ČTK k vydanému stanovisku ředitel společnosti RSJ PE Lukáš Musil.

Projekt novostavby inicioval před několika lety majitel novorenesančního domu, který dnes Revoluční třídu směrem k Vltavě uzavírá. Projekt pro něj vypracoval ateliér DaM, získal i povolení památkářů. Ministerstvo kultury ale v odvolacím řízení rozhodlo, že by se sousední dům bourat neměl. Před dvěma lety do projektu vstoupila společnost RSJ, původní plán zavrhla a vybrala si Jiřičnou, aby navrhla jiný dům. Architektka loni představila několik variant, které kvůli výtkám památkářů přepracovávala. Návrh počítá také se začleněním pozdně barokního domku v Lannově ulici, přístupný má být průchodem. V novostavbě za stovky milionů korun mají být kanceláře a byty.

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků pokračovaly i loni v růstu. Nejvíce zdražily byty, zájem byl hlavně o malometrážní byty v Praze a v krajských městech, naopak nejméně se zvýšily ceny rodinných domů. Z ukazatele HB Index, který sleduje hodnotu nemovitostí, vyplývá, že byty za loňský rok zdražily o 6,3 % na hodnotu indexu 103,6. Rodinné domy zdražily jen mírně, index vzrostl meziročně o 2,2 % na 108,2. Index u cen pozemků vzrostl meziročně o 4,4 % na 124,7.

Základní hodnotu indexu 100 bodu představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2008.

Česká investiční společnost Redside koupila v Praze čtyři kancelářské budovy o celkové rozloze 24 660 metrů čtverečních. Prodejcem byl podle serveru www.justice.cz německý investiční fond Triuva. Kupní cenu ani jedna strana nezveřejnila.

Redside získala sídla centrály společností Pfizer a BNP na pražském Andělu, budovu Vyšehrad Victoria v Praze 4 poblíž Kongresového centra a Budovu E projektu Avenir Business Park v Nových Butovicích. Všechny budovy byly postaveny v letech 2004 až 2008.

Investiční společnost Redside patří do skupiny ASB Group. Ta poskytuje služby mimo jiné v oblasti zakládání společností, účetnictví a daňového poradenství. Redside se zaměřuje hlavně na správu fondů kvalifikovaných investorů. Objem spravovaného majetku firmou Redside přesáhl v roce 2014 miliardu ko­run.

Zástupci ministerstev životního prostředí, dopravy, místního rozvoje a dalších dotčených resortů Evropské komisi předložili návrh na vyřešení sporu ohledně platnosti posudků dopadu 64 významných dopravních staveb na životní prostředí (tzv. proces EIA), pro které EU požaduje kompletně nové posouzení vlivů na životní prostředí – přitom stavby mají tento posudek ještě podle starého zákona z roku 1992, tedy z období před vstupem Česka do EU. Nový zákon splňující podmínky evropské legislativy začal platit teprve vloni. Pokud by se měl být u každé ze staveb celý proces EIA opakovat, dá se předpokládat zpoždění v rozmezí od jednoho do tří let, uvedlo dříve ministerstvo dopravy.

Návrh předpokládá, že se znovu ověří stanoviska zpracovatelů posudku, samotná dokumentace by se ale nově dělat neměla. Původní dokumentace by se ale měla zveřejnit a mohli by se k ní pak dotčené subjekty vyjádřit během územního nebo stavebního řízení.

Městský soud v Praze odmítl žalobu obyvatel Prahy 7, kteří nesouhlasí se stavebním povolením k nadzemní části obchodního a administrativního Paláce Stromovka v Praze 7. Jednání s místní radnicí o podobě stavby dál pokračují, což potvrdil ředitel investora – společnost Lordship – i starosta městské části Jan Čižinský (Praha 7 sobě).

Galerie Stromovka má – po 14 letech příprav – platné stavební povolení pro vybudování garáží. A od září loňského roku i povolení pro nadzemní část projektu, proti kterému se místní neúspěšně ohradili. Radnice dlouhodobě nesouhlasí s podobou budovy, kterou chce britská firma stavět. Vzniknout by měly nejen obchodní plochy, ale také byty a památník. Firma prý navíc porušuje podmínky nájemní smlouvy, kterou má s městskou částí uzavřenou. Lordship si pozemky od Prahy 7 pronajímá od roku 2002. Smlouva je uzavřena na 105 let s tím, že po uplynutí smlouvy přejde stavba do majetku městské části. Město za pozemky ročně dostává pět milionů korun.

Prodlužování stavebních povolení by nemělo být automatickým úkonem. Pokud mají účastníci řízení námitky, musí stavební úřad zvážit, zda se v mezičase něco nezměnilo a zda projektu nebrání nějaká nová okolnost. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS), který padl ve sporu o stavební povolení domu seniorů v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. „Rozhodnutí v řízení o prodloužení stavebního povolení je výsledkem samostatné a poměrně široké správní úvahy podmíněné žádostí účastníka. Nejedná se o řízení toliko formální, které by vedlo k automatickému prodlužování platnosti stavebního povolení,” rozhodl NSS. Tento výrok by podobných sporech měl sloužit jako vodítko pro úřady i správní soudy.

Podle stavebního zákona pozbývá povolení platnosti, jestliže stavba nezačala do dvou let od jeho právní moci. Dobu platnosti může stavební úřad prodloužit. Už před čtyřmi lety NSS rozhodl, že účelem časového omezení je to, aby stavba začala „v aktuálním, reálném čase“, a nikoliv třeba za deset čidvacet let, kdy se mohou zásadně změnit podmínky v území nebo požadavky na projektovou dokumentaci a technické parametry staveb.

V případě staroboleslavského domu seniorů se před prodloužením stavebního povolení objevila informace o možném výskytu snovačky červenonohé, což je vzácný druh pavouka. Stavební úřad se tím blíže nezabýval, dospěl totiž k závěru, že při prodlužování stavebního povolení není pro podobné námitky prostor. Krajský soud v Praze i Nejvyšší správní soud označily takový výklad za mylný. Úředníci podle jejich mínění musí na základě námitky účastníka řízení zvážit, zda nenastaly nové okolnosti bránící stavbě. „Žalovaný (Krajský úřad Středočeského kraje) měl tedy posoudit, zda se na území nachází snovačka červenonohá a případně zda by její případný výskyt bránil prodloužení stavebního povolení či nikoliv,“ stojí v rozsudku NSS.

Realitní skupina CPI koupila nákupní centrum Bondy v Mladé Boleslavi. Prodávajícím byla společnost Raiffeisen – Leasing, která centrum postavila a osm let vlastnila. Raiffeisenbank poskytla úvěr na část transakce mezi Raiffeisen – Leasing a CPI Property Group,

Akvizicí v Mladé Boleslavi se rozšířila síť nákupních center CPI Property Group zhruba o 16 800 metrů čtverečních s 80 obchody. V objektu je také multikino a náleží k němu i více než čtyři stovky parkovacích míst a kancelářská část s kapacitou 2 800 metrů čtverečních pronajímatelných ploch. CPI patří k největším realitním investorům v Česku, kde je zároveň jedním z největších majitelů maloobchodních ploch. Společnosti patří deset nákupních center, například Olympia v Mladé Boleslavi, pražské Quadrio a Galerie Fénix, IGY České Budějovice či jihlavský City Park. Loni také koupila nákupní centrum Futurum v Kolíně.

V Nymburce začala v sousedství centra výstavba multifunkčního čtyřpodlažního domu Hynek za více než 30 mil Kč. Projekt v ulici Velké Valy by měl být – podle investorské firmy Louda Reality – dokončena do konce roku. Plán na objekt s 12 byty a prodejními prostorami kritizovali lidé z okolí parcely hlavně kvůli zastínění jejich pozemků. Firma proto zvolila nákladnější a technicky náročnější stavbu ve tvaru oblouku, aby co nejméně stínila. Podobný dům nedávno vznikl v nedalekém Kolíně. V takzvaném Centru Vodárna za přibližně 60 mil. Kč je vedle bytů i centrum pro seniory a lidi se zdravotním postižením.

Slovenská vláda začne poskytovat městům a obcím dotace a bezúročné půjčky na výstavbu nájemných bytů pro mladé obyvatele. V první fázi by samospráva měla tímto způsobem získat 1500 takzvaných startovacích bytů, do budoucna se počítá s výstavbou 5000 bytů. K nájemním bytům s rozlohou do 60 metrů čtverečních ze zmiňovaného programu by se mohli dostat mladí lidé do 35 let s příjmy do zhruba 900 eur (24 300 korun) měsíčně, což je o necelých 5 % více, než je průměrná mzda v zemi.

Stát poskytne samosprávě polovinu nákladů na výstavbu bytů ve formě dotace a dalších 50 % ji bezúročně půjčí. V úvodu stát na projekt vyčlení 30 mil. eur (810 mil. Kč).

Státní tajemník (náměstek) ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoje František Palko tvrdí, že na pětimilionovém Slovensku připadá na tisíc obyvatel 370 bytů, zatímco v EU to je 420 bytů. „Slovensko potřebuje nové byty. Jen tři procenta z bytového fondu tvoří veřejné nájemné byty,“ řekl Palko.

Rozvoj trhu s byty na Slovensku podpořilo zavedení hypotečních úvěrů a v posledních letech pokles úrokových sazeb. Průměrná cena metru čtverečního bytu na Slovensku ve třetím loňském čtvrtletí dosáhla 1 361 eur. Za byt s rozlohou 60 metrů čtverečních by tak zájemce zaplatil 81 660 eur (2,2 mil. Kč), což odpovídá částce, kterou zaměstnanec s průměrnou mzdou nesníženou o daň z příjmu a povinné odvody vydělá na Slovensku za téměř osm let.

Za všechny technické normy ve stavebnictví se zřejmě bude nově platit.

Za všechny technické normy ve stavebnictví se zřejmě bude nově platit. Schválili to poslanci, když ze stavebního zákona vypustili ustanovení, které uvádělo, že některé normy musí být bezplatně přístupné veřejnosti.

Ministr Mládek mj. argumentoval tím, že většina ostatních technických norem je zpoplatněna. Nedomnívá se proto, že by stavebnictví mělo být preferováno například před strojírenstvím.

Společnost FINEP HOLDING uzavřela s firmou Ungelt Group dohodu o prodeji svých podílů na kancelářských budovách C1 a C2 v projektu City West na Západním Městě. Cenu a podrobnosti transakce nebudou společnosti sdělovat a komentovat. Současně obě firmy společně zahajují výstavbu nové administrativní budovy A1 komplexu City West.

„Překvapila nás rychlost, s jakou jsme spekulativní budovu C2 obsadili. Naše podíly v budovách C1 a C2 jsme prodali a nyní zahajujeme výstavbu nové budovy A1. Ten pak uzavře výstavbu na náměstí Junkových,“ komentuje aktuální plány s výstavbou další budovy Tomáš Pardubický, generální ředitel FINEPu. „City West je projekt, u kterého jsme se společností FINEP od samého začátku. Jedním z faktorů, který rozhodl o našem zájmu je samotné potvrzení úspěšnosti projektu v podobě dlouhého seznamu vysoce bonitních nájemců u těchto budov,“ říká Alexander Adámek ze společnosti Ungelt Group.

Investoři z veřejného sektoru v roce 2015 vypsali výběrová řízení na stavební práce za 94,6 mld. Kč, meziročně o 29,3 % méně. Je to nejnižší hodnota za posledních pět let. Počet veřejných tendrů se podle analýzy společnosti CEEC meziročně snížil o 32,2 % na 2 939. „Údaje v podstatě potvrzují náš dlouhodobý názor. Novináři opakovaně publikují informace o růstu stavebnictví a o dobrých vyhlídkách. Bohužel s výjimkou několika málo specifických oborů, jako jsou například železniční stavby, se tyto informace nesetkávají s realitou,“ uvedl generální ředitel firmy SMP CZ Martin Doksanský. Politici by podle něj měli zabránit jakékoliv možnosti retrospektivního zpochybňování již vydaných územních rozhodnutí podložených pozitivním posouzením vlivu na životní prostředí (EIA). Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je v Česku 64 důležitých dopravních staveb, u nichž Evropská unie požaduje nové posouzení EIA. Případné zdržení by podle premiéra ovlivnilo i čerpání evropských fondů, jde asi o 90 mld. Kč. „Mohlo by to přinést další podstatné snížení objemů zadaných zakázek na rok 2016 a ohrožení mnoha stavebních firem,“ uvedl k tomu Doksanský.

V Česku je 64 důležitých dopravních staveb, u nichž Evropská unie požaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), neboť posouzení podle zákona z roku 1992 Brusel považuje za neodostatečné. Takové posouzení by jejich výstavbu mohlo zdržet až o několik let, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Případné zdržení by podle něj ovlivnilo i čerpání evropských fondů, jde asi o 90 mld. Kč. Vláda se nyní bude snažit s Evropskou komisí vyjednat zvláštní režim pro tyto stavby. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) se zásadní jednání o výjimce pro ČR v Bruselu uskuteční 3. února. Problém nesouladu tuzemského posuzování vlivu na životní prostředí s unijními pravidly řeší EU s Českem už čtyři roky, kdy kvůli tomu zahájila řízení o porušování unijních práv. Dosavadní jednání nicméně k dohodě nedospěla. Česká strana se nyní pokusí evropské úřady přesvědčit k přijetí kompromisu, kdy by pro část z uvedených 64 projektů Česko nový proces EIA udělalo výměnou za to, že u prioritních staveb ji naopak nebude EU vyžadovat. Mezi významné stavby, kterým kvůli neaktuálnímu posouzení vlivů na životní prostředí hrozí zpoždění, patří například část pražského okruhu u Běchovic, chybějící úseky dálnice D4 u Milína a z Čimelic do Mirotic, D11 z Hradce Králové do Smiřic nebo D35 z Opatovic do Ostrova. Nový proces EIA, pokud se nepodaří vyjednat výjimku, by měl absolvovat i poslední chybějící úsek dálnice D1 z Přerova do Říkovic nebo obchvat Lubence.

Vedení Brna nesouhlasí s návrhem zásad územního rozvoje, jak je připravený pro čtvrteční jednání zastupitelů Jihomoravského kraje. Brnu se nelíbí, že kraj hodlá do podzimních krajských voleb schválit svůj územní plán, ale neřeší v něm klíčové dopravní tahy v brněnské aglomeraci. Vyplývá to z dopisu náměstka brněnského primátora Martina Andera (SZ) krajskému radnímu Antonínu Tesaříkovi (KDU-ČSL). Ten je toho názoru, že ze strany Brna jde o zdržovací a blokační taktiku. Kraj podle Andera navrženými zásadami územního rozvoje odsouvá řešení dlouhodobého problému. Jde o trasu nové silnice I/43, která má podle Politiky územního rozvoje ČR spojit dálnici D1 s plánovanou dálnicí Olomouc – Hradec Králové. Zatím není zřejmé, kudy nová čtyřpruhová silnice povede od dálnice D1 k Lysicím. Tranzitní doprava ze severu na jih k dálnici D1 je v současnosti vedená přes Brno a také centrem mnohých obcí, které leží na silnici první třídy I/43. Trasa nové čtyřpruhové silnice první třídy nebude v případě zachování postupu kraje známá dříve než v roce 2019. Kraj totiž chce teprve zadat studii, která posoudí vhodné vedení této komunikace a na ni navazujících dopravních staveb. Její výsledky mají být zapracovány až do aktualizace územního plánu. Teprve poté je možné podle předatavitelů kraje začít nové silnice projektovat.

V Česku je nejvíce realitních zprostředkovatelů v přepočtu na počet obyvatel ze všech zemí EU. Celkem v tuzemsku působí 14 500 realitních zprostředkovatelů a na jednoho tedy připadá 727 obyvatel, což je v EU výrazně nejméně. Druhý nejnižší počet obyvatel na jednoho realitního zprostředkovatele v zemích EU je v Maďarsku (991), následují Irsko (1088), Itálie a Finsko (shodně 1089). Naopak nejvíce jich je v Německu (6694). Z uvedených statistik vycházelo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), když připravovalo věcný záměr zákona, kterým chce realitní zprostředkovatele regulovat. Vláda ho minulé pondělí schválila.

„Ten stav není normální. Nikdo se tedy nemůže divit tomu, že společnost chce, aby to na trhu vypadalo jinak,“ uvedl pro ČTK generální sekretář Asociace realitních Jan Borůvka. „Nikdo nechce nikoho v rámci nového zákona připravovat o práci. Ale je zřejmé, že pokud je u nás tak vysoký počet těch, kteří se touto profesí zabývají, tak nemohou být všichni řádně kvalifikováni. Spotřebitel si zaslouží, aby byl chráněn. A zároveň se tím chráníme i my. Zvýší se tím úroveň našich služeb, a tím pádem i zájem o ně,“ dodal Borůvka.

Návrh MMR počítá se stanovením požadavku na odbornou způsobilost přímo v zákoně o realitním zprostředkování – tou se má rozumět vysokoškolské vzdělání magisterského stupně se zaměřením na realitní činnost, právo nebo oceňování majetku nebo vysokoškolské vzdělání a jeden rok praxe v realitní činnosti nebo středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou a tři roky praxe v oboru.

MMR se při návrhu věcného záměru zákona opírala i o výsledky průzkumu, který uskutečnila v červnu a červenci 2014. Ankety se zúčastnilo 2284 respondentů. Na otázku, zda je zapotřebí nastavit pravidla pro výkon realitního zprostředkovatele zvláštním zákonem, odpovědělo kladně 81,4 % spotřebitelů a 76,3 % realitních zprostředkovatelů.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) chce zákon regulující realitní zprostředkovatele vládě předložit ke schválení do konce letošního roku. „Termín účinnosti počítáme nejpozději v červenci 2017,“ doplnila ministryně.