Vláda se bude opět zabývat návrhem ministerstva dopravy na vypořádání vztahů mezi majiteli pozemků a vlastníky tuzemských letišť. Ministerská novela zákona o civilním letectví předpokládá, že do jednoho roku od zahájení platnosti se mají majitelé pozemků a letišť dohodnout na prodeji nebo zřízení věcného břemene k pozemkům, případně v této lhůtě zahájit řízení o omezení nebo odnětí vlastnického práva. Diskusi k novele kabinet začátkem února přerušil.

Roční lhůta pro jednání mezi majiteli pozemků a letišť je mnohem kratší, než resort dopravy ještě před meziresortním připomínkovém řízení plánoval. Původně totiž úřad navrhoval pěti až desetileté přechodné období, po jehož konci by automaticky nastupovalo u letišť, jejichž provoz je ve veřejném zájmu, vyvlastnění pozemků.

Samotným vyvlastňováním chystalo ministerstvo dopravy pověřit Úřad pro civilní letectví (ÚCL), proti čemuž se ale postavilo ministerstvo pro místní rozvoj. To požadovalo, aby rozhodovací pravomoc o vyvlastnění zůstalo obcím s rozšířenou působností, jak je tomu v současnosti i v jiných případech. Resort dopravy poté od návrhu ustoupil.

Letité soudní spory o zřízení věcného břemene se podle ministerstva dopravy týkají například letišť v Brně Medlánkách, Kladně, Příbrami nebo ve Vlašimi. Naopak pražská Ruzyně je příkladem letiště, kde se vlastník pozemků s letištěm pře o výši poplatků za jejich využívání, uvedlo v materiálu ministerstvo dopravy.

V Česku je v provozu 92 letišť, z toho 18 podle materiálů ministerstva dopravy jsou letiště s mezinárodním provozem a čtyři patří armádě. Osm letišť, v Praze a velká regionální letiště jako v Brně nebo Karlových Varech, umožňuje přistávání letadel i za zhoršených povětrnostních podmínek, kdy je třeba pilotovat pomocí přístrojů. Valná většina letišť v tuzemsku pak umožňuje let jen za viditelnosti označovaný jako VFR (Visual flight rules), kdy pilot řídí a naviguje letadlo podle výhledu z kabiny.

Osvobozený prostor Petra Hlaváčková

Tématy prvního čísla roku 2016 jsou architektura a plánování města ve vztahu ke specifickým potřebám žen a mužů. Jejich reflexe může pomoci vytvářet osvobozený veřejný prostor. Nebudeme se však věnovat velkým urbanistickým zásahům do krajiny či města bez vztahu ke každodennosti. Ukážeme malé proměny s velkým dosahem a představíme přístupy, které vedou k vytvoření prostředí příjemného pro různé uživatele s různými požadavky. Jak ulehčit pohyb po městě osobě pečující a zároveň pracující? Jak navrhnout park, který by mohly využívat všechny věkové, genderové i sociální skupiny? Co může ženám žijícím na předměstí přinést Nový urbanismus?

Nejde nám však jen o osvobození fyzického prostoru města, ale i veřejné rozhodovací a profesní sféry v oblasti architektury a plánování. Zde je v současnosti méně žen, a jejich cenné zkušenosti a názory tak nejsou dostatečně slyšet. Otázkou je, jak docílit jejich většího zastoupení ve vedoucích pozicích anebo v architektonických soutěžích, a také to, jestli jsou tyto hierarchické struktury často založené na meritokracii vůbec lákavé. A nabízejí ženám a mužům dostatek možností skloubit rodinný a profesní život?

V historii feministického hnutí můžeme najít mnoho inspirace k proměně klasických institucionálních modelů. Projevuje se také ve struktuře a zaměření některých ženských profesních organizací pro architekturu a urbanismus. Jejich principy jsou založeny na spolupráci v týmu spíše než na hierarchizaci a autoritách, upřednostňují zplnomocňování před mocí, mezioborovost před vymezením disciplín, kritickou teorii před heroickými dějinami umění a sociální přínos architektury před čistotou stylu. Důležitým tématem je také sociální (ne biologická) podmíněnost genderových rolí ve společnosti.

Město je místo proměny a pružnosti forem a s ním spojená politika péče se týká prostorových i tělesných projevů. A tato hlediska umožňují reflektovat rozdílným způsobem životy žen a mužů různého věku a sociálního postavení.

U 98 dopravních staveb v ČR za 130 miliard korun hrozí problémy při čerpání dotací z Evropské unie, řekl dnes novinářům jihomoravský poslanec Jiří Petrů (ČSSD). Dosud se mluvilo o 64 stavbách za 90 miliard. EU u nich požaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), což může projekty zdržet o několik let. Peníze se však dají čerpat pouze do roku 2020, upozornil předseda Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Podle něj jsou tak v ohrožení velké dopravní stavby.

Vláda vyjednává s Evropskou komisí o zvláštním režimu pro tyto projekty. Pokud se jí to nepodaří, Hašek navrhuje jako alternativu čerpat miliardy na regionální vlaky nebo krajské silnice, u kterých většinou EIA není potřeba.

Desítky staveb mají posouzení vlivu na životní prostředí ještě podle starého zákona z roku 1992. Evropská komise to kritizuje a požaduje nové posouzení. „Pokud se dohoda nepodaří, na jižní Moravě je v ohrožení například brněnský velký městský okruh v úsecích Žabovřeská, Tomkovo náměstí a Rokytova, ale také obchvat Znojma nebo obchvat Lechovic,“ řekl Hašek. Mezi další stavby po celé zemi patří například část pražského okruhu u Běchovic, chybějící úseky dálnice D4 u Milína a z Čimelic do Mirotic, D11 z Hradce Králové do Smiřic, D35 z Opatovic do Ostrova a také poslední chybějící úsek D1 z Přerova do Říkovic.

Hašek bude apelovat na zástupce ve výboru regionů v EU, aby podpořili dohodu unie s českým státem a stavby v ohrožení nebyly. „Pokud se to nepovede, aby peníze nepropadly, daly by se použít na opravy krajských silnic, na pořízení vlaků pro regionální dopravu, část lze přesunout do regionálního operačního programu pro obce a města nebo na projekty pro zateplování veřejných budov,“ uvedl Hašek. Chce o tom jednat na březnové schůzce hejtmanů s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

Jihomoravský kraj má asi 4000 kilometrů silnic nižších tříd. I když je každý rok opravuje, rekonstrukci potřebují stále stovky kilometrů. Kromě toho lidé v regionu jezdí ve starých vlacích. Podle Haška mají problémy se stavem silnic i další kraje, zájem mají také o koupi vlaků.

Veřejní investoři v lednu vypsali výběrová řízení na stavební práce za 6,51 miliardy korun, meziročně o 34,4 procenta méně. Po očištění od vlivu dvou mimořádných zakázek z loňského ledna však hodnota o deset procent vzrostla. Počet zakázek se meziročně zvýšil o 6,8 procenta na 204, nejvíce za posledních pět let. Vyplývá to z analýzy společnosti CEEC Research na základě dat uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek.

„Pokles hodnoty oznámených zakázek byl ovlivněn vypsáním dvou velkých tendrů v lednu 2015 zhruba za čtyři miliardy korun od Ředitelství silnic a dálnic a Technické správy hlavního města Prahy,“ uvedl ředitel CEEC Research Jiří Vacek. Konkrétně šlo o stavbu dálnice D3 v úseku Bošilec – Ševětín a rekonstrukci Libeňského mostu.

Veřejní investoři v lednu zadali firmám 192 zakázek za 3,44 miliardy korun, meziročně o 44,8, resp. 33,3 procenta méně. Podle údajů inženýrské a poradenské společnosti ÚRS Praha se téměř dvě třetiny zakázek týkaly inženýrského stavitelství. „Ze strany státních investorů přichází minimum zakázek na práce v oboru pozemních staveb. Takovéto zakázky vypisují především soukromí investoři. Mezi firmami, které se tomuto oboru věnují, je tak o práci stále výrazný boj,“ dodal ředitel developerské společnosti O.M.C. Invest Mário Červenka.

Podíl měst, obcí a krajů dosáhl podle ÚRS 54,2 procenta, dalších 33,8 procenta připadalo na vládní sektor.

Loni oznámili veřejní investoři stavební zakázky za 94,7 miliardy korun, meziročně o 29,3 procenta méně. Mezi stavební firmy rozdělili zakázky za 50 miliard korun. Skutečná hodnota zadaných zakázek však byla o osm procent nižší. Po odečtení zadaných a zrušených zakázek tak v systému ještě zbývá 37,5 miliardy ko­run.

Developerská společnost Central Group má zásobu pozemků pro výstavbu zhruba 15.000 bytů. Na akvizice nových pozemků vydává ročně v průměru 1,5 miliardy korun. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda představenstva společnosti Dušan Kunovský. Podle něho má Praha značný potenciál v nevyužitých prostorách, rozšiřování do prostor v okolí města se mu však nelíbí. Chybí mu také odvaha ke schvalování moderních staveb. Loni firma prodala 1009 nových bytů v hodnotě asi 3,5 miliardy korun, letos jich plánuje prodat zhruba o deset procent více. „Mohlo by to být i větší množství, ale absorpce trhu je omezená a my ho nechceme přehltit. Snížily by se tím ceny a tím pádem ziskovost. Možná bychom zastavili projekty někomu jinému, ale nebylo by to zdravé,“ uvedl Kunovský.

Developeři loni v Praze prodali 6500 až 7000 nových bytů. Odhady jednotlivých společností se liší a jednotná metodika zatím neexistuje. Tržní podíl Central Group v počtu bytů se tak pohybuje v rozmezí 14,5 až 15,5 procenta. Za rok 2014 vydělal 587 milionů korun, za loňský rok očekává vyšší částku. Přesná čísla však zveřejní až v polovině roku.

Podle Kunovského by bylo velkou chybou, kdyby se Praha rozšiřovala do prostor v okolí města. „To číslo není naše, ale Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy uvádí, že ve vnitřním městě je potenciál k výstavbě bytů pro 400.000 lidí. A mluvilo se i o větších číslech,“ upozornil Kunovský. Velký potenciál je podle něj v tzv. brownfieldech, tedy nevyužitém území. Většinou jde o průmyslové stavby a sklady. „Nedávno jsme koupili logistický areál Westpoint na pomezí Liboce a Ruzyně. Je to pozemek o rozloze 130.000 metrů čtverečních s velkým potenciálem. Ve Zličíně máme fabriku Praga, ve Vysočanech jsme koupili pozemek bývalé továrny na barvy Tebas,“ doplnil Kunovský. Právě Vysočany jsou podle něj typická čtvrť s množstvím nevyužitých ploch. „Navíc přímo na metru, takže i dopravní zátěž by byla minimální. Ale spousta prostorů je třeba i v Holešovicích nebo v Libni,“ připomněl.

Kunovskému vadí určitá strnulost vedení města při schvalování nových projektů. „Podporuju nové zajímavé věci. Není dobré stavět jenom průměrné stavby, které nikoho sice neurazí, ale zároveň ničím neobohatí. Samozřejmě, historické centrum je nedotknutelné. Ale proč by na okrajích města nemohly vzniknout architektonicky zajímavé stavby? Třeba na pankrácké pláni by mohla vzniknout obdoba pařížské Defense. Ale odvaha chybí,“ uzavřel Kunovský.

Podíl volných průmyslových a logistických ploch v Česku loni meziročně klesl o 1,7 procentního bodu na 5,1 procenta, což je nejnižší údaj od předkrizové úrovně z roku 2007. V rámci střední Evropy (ČR, SR, Polsko, Maďarsko a Rumunsko) tento podíl činil 5,7 procenta. Loni v ČR developeři postavili 550.000 metrů čtverečních nových průmyslových ploch, také nejvíce od roku 2007. Vyplývá to ze studie poradenské firmy Cushman & Wakefield, jejíž výsledky dnes zveřejnila na tiskové konferenci.

„Nepronajaté plochy jsou odrazem ekonomiky. Čím je tento ukazatel nižší, tím je na tom ekonomika lépe. Klesající počet volných ploch poukazuje na zvyšující se poptávku nájemců po průmyslových nemovitostech,“ uvedl vedoucí středoevropského průmyslového týmu v Cushman & Wakefield Ferdinand Hlobil. Výměra nově postavených ploch se v porovnání s rokem 2014 téměř zdvojnásobila, proti rekordnímu roku 2007 však byla zhruba poloviční.

„V Česku jsou v současnosti tři hlavní průmyslová a logistická centra. Praha, která je zaměřena především na logistiku, Brno, které se specializuje téměř výhradně na výrobu, a Plzeňsko, které představuje určitý mix,“ doplnil Hlobil. Jako perspektivní vnímá také severní Čechy.

„Zejména v Chebu, Chomutově, Ústí nad Labem a Liberci v posledních 18 měsících registrujeme zvýšenou poptávku. Je to dáno blízkostí Německa,“ dodal Hlobil.

Firmy si v Česku loni pronajaly rekordních 1,4 milionu metrů čtverečních ploch, meziročně zhruba o pětinu více. „Citelným trendem je zvětšování poptávek na velikost budovy. Dnes už nepřekvapí požadavek na 100.000, v určitých případech dokonce až 150.000 metrů čtverečních. To bylo před několika lety ještě nemyslitelné,“ řekl dále Hlobil.

Z jednotlivých developerů se na výstavbě průmyslových a logistických budov v loňském roce nejvíce podílely Panattoni (30 procent), CTP Invest (28 pct), Prologis (19 pct) a VGP (9 pct).

„Ve střední Evropě dnes mají nájemci omezené možnosti, z čeho si mohou vybírat. Na druhou stranu lze v některých lokalitách téměř okamžitě stavět na klíč, protože developeři mají připravené pozemky i projekty. Nájemce si tak může nechat postavit halu na míru svým požadavkům a nemusí se přizpůsobovat existujícím plochám,“ dodal Hlobil.

Kapacity projektových firem v ČR jsou vytížené na 94 %, nejvíce za poslední čtyři roky, a v průměru mají zakázky na dalších šest měsíců. Čtyři z deseti ředitelů těchto firem plánují letos přijímat i ztrátové zakázky. Vyplývá to z nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research na základě průzkumu mezi stovkou tuzemských projektových firem.

„Rozdíly mezi odpověďmi firem podle jejich zaměření jsou v otázce vytíženosti minimální,“ uvedl ředitel CEEC Research Jiří Vacek. Firmy, které se věnují spíše pozemnímu stavitelství, měly vytíženost 93 %, u těch, které se zabývají inženýrským stavitelstvím, to bylo 97 %. „Naše kapacity jsou momentálně využité téměř stoprocentně, i zásoba práce je v porovnání s minulými roky na velmi slušné úrovni,“ doplnil ředitel firmy Centroprojekt Group Martin Drotár.

Projektové firmy mají aktuálně smlouvy na zakázky, respektive práci na dalších šest měsíců. Pro 37 % firem to představuje meziroční navýšení počtu zakázek, 44 % společností je na tom podobně jako loni. Pouze zhruba pětina z nich hlásí pokles. „V posledních letech byly projekční kanceláře nuceny v důsledku nedostatku zakázek a nízkých cen propouštět své zaměstnance. Tento nepříznivý trend se začíná pomalu měnit. Zakázek je více, ovšem ceny za projekční práce jsou stále nízké, což se občas projeví v kvalitě zpracování projektu,“ sdělil obchodní manažer pro ČR a SR společnosti Saint-Gobain Construction Products Daniel Beneš.

Ze zakázek, které projektové firmy v loňském roce uskutečnily, jich bylo 11% ztrátových. Čtyři z deseti ředitelů projektových firem plánují takové zakázky přijímat i letos. Jako důvod nejčastěji uvádějí udržení dlouhodobé spolupráce. Udržení současného tržního podílu není pro ředitele tak podstatné. „Naše společnost v zásadě nechodí do dumpingových cen. Ztrátové zakázky proto představují naprosto minimální podíl v našem portfoliu,“ dodal ředitel divize Projekce pozemních staveb firmy K4 Petr Ščurkevič.

Termín pro odevzdání nového územního plánu Prahy, takzvaného Metropolitního plánu, se posune z února na konec července. Na návrh Institutu plánování a rozvoje (IPR), který plán zpracovává, o tom v úterý rozhodla nekompletní rada hlavního města. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) ovšem řekla, že s unesením nesouhlasí, hodlá vrátit původní termín odevzdání. A kritizuje IPR za nečinnost. Nejmenované zaměstnance městem zřizovaného institutu obvinila z „politikaření“.

Nový územní plán, který řeší mimo jiné výstavbu a funkční uspořádání města, začala metropole zpracovávat zhruba před třemi roky. Dokončen musí být v roce 2020, kdy končí platnost stávajícího územního plánu.

V souvislosti s odkladem termínu se znovu objevily pochybnosti o tom, zda se městu termín podaří dodržet. „Zákonný termín schválení do konce roku 2020 v tichosti via facti definitivně padá,“ uvedl v návaznosti na usnesení rady bývalý náměstek pro územní plánování a koaliční zastupitel Matěj Stropnický (Trojkoalice/SZ). Primátorka i IPR to ale popírají.

„Stále věřím, že je v našich silách vše zvládnout do roku 2020, avšak nikdo se nesmí za nic schovávat a především IPR musí dělat to, od čeho tu především je,“ reagovala primátorka. „Zjistili jsme výrazné nedostatky, které svou nečinností IPR způsobil, na jejich odstranění měli dost času. Usnesení rady chceme nicméně revokovat a vrátit původní termín, do kdy bude schválený územní plán,“ doplnila. Připomněla, že hospodaření společnosti prověřují auditoři.

IPR tvrdí, že termín pro vydání Metropolitního plánu ohrožen není. „Děláme vše pro to, aby byl výsledný Metropolitní plán konsenzuálním dokumentem, společenskou dohodou o využití území,“ řekl mluvčí Adam Švejda. Institut podle něj organizuje čtvrtou vlnu konzultací s městskými částmi, se kterými hledá společnou řeč, aby minimalizoval počet připomínek.

Metropolitní plán by měl podle autorů přinést mimo jiné výškovou regulaci staveb. Vysoké budovy tak již nebudou moci vznikat jako nahodilé solitéry. Stavba výškových budov také bude možná jen v předem určených oblastech. Plán zároveň rozdělí metropoli do téměř 800 lokalit. Každá lokalita si pak s sebou ponese pravidla pro následnou výstavbu, nebo ochranu zeleně.

V roce 2015 společnost Prologis pronajala 1,75 mil. m2, což je obdobně rekordní hodnota jako v roce 2014. Společnost podepsala nové nájemní smlouvy na 618 000 metrů čtverečních a prodloužila nájemní smlouvy na 860 000 metrů čtverečních. Zbývající transakce tvořily krátkodobé nájemní smlouvy. Firma zakončil čtvrté čtvrtletí s velmi vysokou 95,4% obsazeností svého portfolia. Míra udržení zákazníků ve střední a východní Evropě se na konci roku 2015 vyšplhala na 87 %, což představuje jeden z nejlepších výsledků v historii společnosti.

Ke konci roku dosáhlo portfolio společnosti 4,17 mil. m2 logistických ploch. Společně s novou výstavbou a novými akvizicemi dosáhlo portfolio firmy na konci roku 2015 rozlohy 4,33 milionu metrů čtverečních.

Společnost Raiffeisen – Leasing na konci loňského roku financovala koupi jednoho z největších pražských hotelů, čtyřhvězdičkového hotelu Don Giovanni Prague. Hodnota transakce byla v řádu stovek miliónů korun. Novým provozovatelem hotelu se stala společnost CZECH INN HOTELS, která ho koupila společně se zahraničními investory od německé firmy DORINT Hotel in Prag. Společnost CZECH INN HOTELS touto akvizicí získala do svého portfolia již sedmnáctý hotel v České republice.

Podle Aloise Laneggera, jednatele společnosti Raiffeisen – Leasing, chce jeho firma v budoucnu pokračovat jak v realizaci projektů, u nichž je společnost Raiffeisen – Leasing financujícím partnerem, tak i v developerské činnosti. V současnosti společnost provozuje nákupní centrum OC Letmo v Brně, tamtéž realizovala z pozice developera první fázi nákupního centra H-Park Heršpická Brno a nyní pracuje na jeho druhé fázi. Kromě toho se podílí na výstavbě bytových projektů v Praze a v Plzni. Letos také úspěšně prodala nákupní centrum Bondy v Mladé Boleslavi, jehož byla developerem a osm let také vlastníkem.

Česká spořitelna poskytla v minulém roce téměř 26 500 hypoték na bydlení v celkovém objemu dosahujících skoro 50 mld. Kč. V meziročním srovnání se objem nově sjednaných hypoték zvýšil o téměř 40 %, šlo tak o největší růst na trhu.

Od poloviny února snižuje banka úrokové sazby, nejnižší pevná sazba pro pětiletou fixaci bude začínat na 1,99 % p. a. a pro hypotéky s proměnnou sazbou od 1,85 % p. a. V období od 15. do 28. února 2016 nabídne banka klientům ke všem novým hypotékám odhad nemovitosti zdarma.

Žižkovští zastupitelé po více než tříhodinovém jednání nepodpořili žádost stovek petentů a části opozice, aby radnice žádala zmenšení developerského projektu společnosti White Hill Development, který má vyrůst u zeleného vrchu Parukářka. Bytový komplex má vyrůst v Jeseniově ulici v areálu bývalých studií a zázemí Českého rozhlasu. Investor původně plánoval dvanáctipatrovou budovu. Podle starostky Vladislavy Hujové (TOP 09) ale po řadě vyjednávání nakonec projekt zmenšil a slíbil výstavbu veřejného schodiště. A rada mu na základě rozhodnutí výboru pro územní rozvoj dala v lednu svolení. Kritikové projektu nicméně tvrdí, že i budova o sedmi nadzemních podlažích převýší horizont Parukářky a zvýší dopravní zátěž v lokalitě. U zastupitelé tento názor neuspěl. „Stavba u Parukářky je normální obytný dům, nebavíme se o žádné dominantě,” řekl místostarosta Alexander Bellu (ODS) a naopak uvítal postoj investora, který s radnicí jedná. „Absolutně odmítám, že bychom měli vnímat developera jako a priori něco negativního,“ doplnil. Investor se na místě hájil tím, že se pokouší najít kompromis. „Vylepšujeme veřejný prostor a jednáme v souladu s územním plánem. Křivdíte nám. Naše ústupky jsou zásadní,“ uvedl na zasedání Jakub Špetlák z firmy White Hill Development.

V roce 2014 bylo v Česku postaveno zhruba 1 000 pasivních rodinných domů a jejich podíl na všech postavených rodinných domech činil zhruba 10 %. Celkově jich v tomto roce podle Jana Bárty ze sdružení Centrum pasivního domu bylo v tuzemsku již více než 1600. Co se týče podílu na nově postavených domech, patří Česko do evropské špičky spolu s Rakouskem nebo Belgií.

První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu. V Německu je v současnosti podle hrubého odhadu 40 000 pasivních domů, nejvíce na světě. „V Česku se začaly první pasivní domy stavět zhruba před deseti lety. A vůbec největší boom zatím zaznamenaly v roce 2014 se spuštěním programu Nová zelená úsporám,“ připomíná Bárta.

Nejvíce pasivních domů podle něj připadá na rodinné domy, ale stavějí se už i pasivní bytové domy – třeba developerská společnost JRD dokončí v tomto roce velký pasivní projekt v Hloubětíně.

Provizní obrat českého zastoupení společnosti RE/MAX loni meziročně vzrostl o 26 % a představuje tak částku 543 mil. Kč. Podle Davida Krajného, prezidenta RE/MAX pro ČR a SR, je to odraz příznivé situace na českém realitním trhu a také rozhodnutí společnosti pracovat už jen na základě exkluzívních smluv. Český RE/MAX, který má v ČR 113 kanceláří a 1 200 makléřů, loni realizoval transakce v úhrnné hodnotě 15 mld. Kč. Hlavním cílem řetězce pro následující období je výrazný růst v distribuci – navýšení počtu poboček a budování dalších zastoupení v doposud slabších regionech.

Do pražské kanceláře Cushman & Wakefield se po deseti letech vrací Michaela Le Poidevin. Pro Cushman & Wakefield v ČR začala Michaela Le Poidevin pracovat v září 2004, a to na pozici oceňovatelky nemovitostí. V roce 2006 se přesunula do týmu v londýnské centrále. Nyní se vrátila jako seniorní oceňovatelka a manažerka týmu oceňování nemovitostních fon­dů.

Michaela, která je původem Češka, v roce 2012 získala titul MSc z Kingston University. Zároveň je členkou RICS (Royal Institution of Chartered Surveyors). Ve volném čase se věnuje sportu (běh, jóga).

V minulé týdnu společnost Skanska oficiálně otevřela kancelářskou budovu Corso Court, která se současně stala jejím českým sídlem. Budova se nachází v centru zavedené obchodní čtvrti Karlín. Skanska je přitom v budově nejen nájemníkem (dalším jsou firmy Expedia a my Food Market), ale také byla jejím developerem a generálním dodavatelem.

Corso Court je inovativní projekt. U budovy jsou k dispozici kola na vypůjčení a také elektromobil, který mohou sdílet různí uživatelé, projekt tak podporuje alternativní způsoby dopravy. Veškeré služby v budově a jejím okolí jsou propojeny mobilní aplikací, kterou mohou používat nájemci budovy i obyvatelé Karlína.

Společnost Skanska využívá 56 % plochy budovy, která byla plně obsazena ještě před svým dokončením. Budova Corso Court také získala certifikát LEED Platinum – byla ohodnocena 86 body, což je nejvyšší skóre mezi projekty spekulativních developerů v České republice. Kromě významného snížení provozních nákladů, „zelená“ řešení přinášejí přímé výhody uživatelům budovy jsou například používání materiálů uvolňujících jen nízký objem chemikálií, více denního světla a výhledy z okna, systém větrání zajišťující příjemné prostředí nebo sensory pro zjišťování přítomnosti oxidu uhličitého.

Podíl volných kanceláří v Praze letos podle odhadů poradenské firmy Cushman & Wakefield klesne pod 11,5 procenta. Na tak nízké úrovni byl naposledy v roce 2008, kdy se dostal dokonce pod deset procent. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě s tím, že důsledkem bude tlak na růst nájemného. Nyní je podíl volných kanceláří v Praze na úrovni 14,6 procenta, přičemž ještě v polovině loňského roku činil 17 procent.

Nejvyšší dosahované nájemné v centru Prahy by se podle odhadu firmy mělo zvýšit zhruba o euro na 20,5 eura (554 Kč) za metr čtvereční na měsíc. Zároveň klesnou různé pobídky, které pronajímatelé poskytují nájemcům.

Jednou z příčin poklesu množství volných kanceláří je rostoucí poptávka. „Z hlediska mezinárodních firem, které poptávají kanceláře, patří Praha mezi nejvyhledávanější. Nájmy jsou zatím stále relativně nízko a úroveň moderních kancelářských budov je zcela srovnatelná s těmi zahraničními. Rostou však i lokální firmy a obsazují čím dál více kancelářských ploch,“ uvedla vedoucí kancelářského týmu Cushman & Wakefield v Praze Radka Novak.

Dalším důvodem je omezená výstavba kanceláří v letošním roce. Průměrný roční přírůstek za posledních deset let byl 146.000 metrů čtverečních nových kancelářských ploch. Loni stavaři dokončili projekty s kapacitou dokonce téměř 190.000 metrů čtverečních. „Letos by ovšem měli dát k dispozici pouze 32.600 metrů čtverečních podlahové plochy,“ doplnila Novak. Mělo by jít o čtyři nové objekty a jednu rekonstrukci. Největším projektem je Futurama Business Park v Karlíně.

Podle Cushman & Wakefield však půjde letos pouze o krátkodobý výpadek a již v roce 2017 kancelářský trh opět výrazně ožije. Developeři letos plánují zahájit výstavbu poměrně velkých projektů. Jde například o druhou fázi Waltrovky – Mechanika v Praze 5, Visionary v Praze 7, Main Point Pankrác v Praze 4 nebo Butterfly v Praze 8.

Ministerstvo životního prostředí příští týden vyhlásí nové kolo pro žádosti o dotace na zateplování bytových domů v Praze. K dispozici by na ně měly být stovky milionů korun. Žádosti budou přijímány od poloviny března, řekl dnes poslancům ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

„Předpokládáme, že bychom měli k dispozici řádově stovky milionů korun. A bude to širší prostor s větší podporou, než byl v té první výzvě,“ uvedl ministr. Předpokládá, že žádosti se podaří vyřídit úspěšně tak, jako tomu bylo v případě rodinných domů.

Od začátku roku 2014 bylo podle ministra podáno k dnešnímu dni 12.000 žádostí o podporu na zateplení domů ve výši přibližně 2,9 miliard korun. Všechny výzvy byly úspěšné, poznamenal ministr. Zopakoval, že o dotace budou moci lidé žádat Státní fond životního prostředí až do roku 2021, do kdy by se mělo přerozdělit zhruba 27 miliard korun z prodeje emisních povolenek.

V programu Nová zelená úsporám, který od října nově nabízí kontinuální dotace na zateplení rodinných domů, se do konce loňského roku sešlo 1587 žádostí za více než 343 milionů korun. Největší zájem o příspěvky na energeticky úsporná opatření měli lidé v Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Nejméně žádostí dorazilo z Karlovarského a Libereckého kraje.

Téměř tři čtvrtiny dotačních příspěvků směřují na zateplování, zájem podle ministerstva roste i o dotace pro pasivní domy. Ze zdrojů jsou nejžádanější solární termické systémy. Podle ministra by letos mělo být v programu Nová zelená úsporám k dispozici až 2,85 miliardy ko­run.

Daň z nabytí nemovité věci by měl v budoucnu platit výhradně kupující. Počítá s tím novela zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, kterou dnes v úvodním kole projednávání podpořila Sněmovna. Vláda si od této změny slibuje větší jednoznačnost zákona i lepší výběr daně. Současný zákon dává možnost oběma stranám transakce, aby se dohodly, která z nich daň zaplatí. Novelu nyní projedná sněmovní rozpočtový výbor.

Aby daň platil pouze kupující, navrhovala už bývalá vláda Petra Nečase (ODS). V říjnu 2013 ovšem Senát schválil zákonné opatření, které umožnilo současný stav.

Daň z nabytí platí nabyvatel nemovitosti již podle současné právní úpravy, a to ve stanovených případech, jako jsou třeba dražby nebo vydržení.

Předloha má také zjednodušit určení základu daně v případě směny nemovitých věcí. Další změna se týká osvobození prvního úplatného nabytí nových staveb a jednotek. Nově se toto osvobození bude vztahovat pouze na stavby a jednotky dokončené nebo užívané, nikoliv na rozestavěné.

Novela rovněž mění koncepci zdanění nabytí inženýrských sítí a od daně osvobozuje nabytí nemovitých věcí územními samosprávnými celky ve veřejném zájmu. Zdaňovat se mají pouze ty budovy podle katastrálního zákona, které jsou součástí inženýrských sítí.

Změna zákona má platit od 1. dubna letošního roku. Vláda odhaduje, že v letošním roce vybere stát na dani z nabytí asi deset miliard korun.

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura avizoval, že jeho strana předloží návrh na zrušení této daně, případně na její snížení. V současné době se odvádí čtyři procenta ze zákonem stanoveného základu.

Společnost Amazon, která chce v pražských Horních Počernicích postavit centrum pro vrácené zboží, musí pro záměr zpracovat dokumentaci EIA posuzující vliv stavby na životní prostředí. V rozhovoru s ČTK to dnes řekla pražská radní Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN). Podle magistrátního posudku by plánovaná stavba mohla mít významný vliv na životní prostředí. Výtky mají i přilehlé městské části. Proti záměru se postavili místní obyvatelé, kteří podepisují petici.

Americký internetový obchod Amazon chce nové centrum otevřít na konci příštího roku. Nové návratové centrum má být umístěno na okraji Prahy v již existující průmyslové zóně P3 Prague Horní Počernice. V hale o rozloze 40.000 m2 firma zaměstná 3000 lidí, z nichž 1000 přejde z centra v Dobrovízi.

„Ukázalo se, že v záměru jsou tak závažné věci, které se týkají životního prostředí, že je správné, když bude projekt posouzen podle zákona o EIA,“ uvedla Plamínková. Výtky se podle ní týkají nejen ochrany životního prostředí, mimo jiné negativního vlivu na přírodní památku Chvalský lom, ale i zvýšení dopravní zátěže a v neposlední řadě i územní rezervy, která počítá s výstavbou vodovodu. Investor námitky odmítá. Jeho aktuální vyjádření ČTK zjišťuje.

Amazon v ČR v roce 2013 otevřel v Dobrovízi centrum vráceného zboží. Od června loňského roku v Praze také funguje česká kancelář firmy. V září pak společnost v Dobrovízi spustila provoz svého prvního českého distribučního centra. Firma původně chtěla postavit distribuční centrum v Brně, od tohoto záměru ale ustoupila.