Zastupitelstvo hlavního města může schválit pražské stavební předpisy (PSP) – Evropská komise schválila opravenou verzi jejich znění. Praze ještě běží administrativní lhůta, po kterou s předpisy nesmí nic dělat, schválit je tak může až letošního 25. května. Pokud je přijme, budou účinné od 1. srpna.

Tvorbu předpisů provázely více než rok problémy. PSP vznikly ještě za vlády exprimátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09), jejich platnost však pozastavilo ministerstvo pro místní rozvoj loni v lednu. Praha nakonec předložila upravené znění, které nyní schválila Evropská komise.Stavební předpisy jsou prováděcí normou ke stavebnímu zákonu. Obecně definují požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Účinnost původních stavebních předpisů loni v lednu na 15 měsíců pozastavilo MMR.

Smlouvu na výstavbu trasy metra v Helsinkách v délce 2,77 kilometru podepsali zástupci Metrostavu a společnosti Länsimetro Oy. Zakázku za přibližně 890 mil. Kč získal Metrostav ve sdružení s finskou společností Destia. Práce začnou již tento měsíc, Metrostav bude provádět ražby tunelů a injektáže (vhánění zpevňovací směsi pod tlakem do konstrukce), finský partner zajistí lomovou ražbu ve stanici Espoonlahti, ražbu vertikálních šachet a odvoz vyrubaného materiálu.

Pro Metrostav to není první zakázka ve skandinávských zemích. Již dříve se podílel nebo se stále podílí například na stavbách tunelů Hédinsfjördur a Nordfjordur na Islandu nebo tunelů Veitastrond a Joberg v Norsku – v zahraničí firma dosahuje už 30 % svých tržeb.

Plzeň podle rozhodnutí soudu nemusí platit firmě Amádeus více než 1,85 mld. Kč jako náhradu škody za neuskutečněný projekt. Developer se v letech 2008 až 2014 neúspěšně snažil v centru Plzně postavit obří obchodní centrum. Plzeňané ovšem před třemi lety v referendu multifunkční komplex Corso Americká odmítli a výsledky referenda zavázaly město, aby podniklo všechny kroky proti stavbě. Amádeus vede podobný několikaletý spor také s městem Ostrava, od nějž požaduje přes 1,5 mld. Kč.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy zveřejnil novou mapovou aplikaci pro mobilní zařízení. Pomocí cenové mapy lze zjistit, kolik stojí pozemky v jednotlivých částech Prahy. Aplikace zobrazuje rámcovou cenu parcely přepočtenou na metr čtvereční. Poslouží tak především soudním znalcům, realitním makléřům, developerům nebo majitelům nemovitostí. Zajímat bude ale i běžné občany, kteří uvažují o koupi domu nebo městským částem, které uvažují o prodeji pozemků. Aplikace je zároveň propojena s databází katastru nemovitostí, což umožňuje jedním kliknutím najít vlastníka jakékoli pražské parcely včetně jejího povoleného využití v platném územním plánu.Prohlížet mapu je možné rovněž offline. Mapové podklady lze totiž stáhnout přímo do telefonu. To umožňuje práci i na odlehlých místech, bez nutnosti připojení.

Aplikace s názvem „Cenová mapa Prahy“ je k dispozici zdarma na třech hlavních mobilních platformách – iOS, Android a Windows.

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v prvním čtvrtletí letošního roku pokračovaly v růstu. V meziročním srovnání nejvíce zdražily byty, hlavně v Plzeňském, Zlínském a Královéhradeckém kraji. Naopak nejméně podle HB Indexu vzrostly ceny rodinných domů. Byty podle něj meziročně zdražily o 7,1 procentního bodu na hodnotu indexu 105,5 bodu. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010. Zatímco byty a rodinné domy zdražují zhruba poslední tři roky, v případě pozemků index zvolna roste od začátku sledování.

„Meziroční růst cen bytových jednotek se v uplynulém čtvrtletí ještě více zrychlil. Nejrychleji rostly ceny bytů v Plzeňském, Zlínském a Královéhradeckém kraji. U starších panelových bytů byl nárůst cen vyšší než v případě cihlových. Největší zájem byl na trhu o byty s užitnou plochou 56 až 75 metrů čtverečních,“ uvedl ředitel nemovitostního odboru Hypoteční banky Petr Němeček. Meziroční růst o 7,1 procentního bodu je nejvyšší v historii sledování. Index u cen pozemků vzrostl meziročně o 5,6 bodu na 125,9. „Největší zájem byl zejména o lokality v okolí velkých měst. Vyšší poptávku jsme zaznamenali také u pozemků v bývalých zahrádkářských a chatových lokalitách s možností výstavby a zároveň s dobrou dopravní dostupností,“ dodal P. Němeček.

HB Index sleduje tři typy nemovitostí: byty, rodinné domy a pozemky. Je založen na reálných odhadech tržních cen nemovitostí, které si prostřednictvím hypotečního úvěru pořídili klienti Hypoteční banky.

V Česku bylo loni postaveno zhruba 600 pasivních rodinných domů, meziročně o 40 % méně. Podíl pasivních domů na všech nově postavených domech podle statistik Centra pasivního domu klesl ze 7,2 % v roce 2014 na loňských 4,3 %. Celkově jich je v tuzemsku téměř 2 500. „Musím zdůraznit, že uvedená čísla jsou čistě orientační. V České republice neexistuje centrální evidence pasivních domů a my můžeme vycházet pouze z údajů Nové zelené úsporám. Pokud si někdo postaví pasivní dům mimo tento dotační program, nikde evidován není,“ uvedl ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta. Loni přišlo celkem 418 žádostí o dotaci na pasivní dům. Minimálně dalších 30 % jich bylo podle odhadu Šance pro budovy postaveno bez dotací. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo loni v ČR dokončeno 13 890 bytů v rodinných domech, pasivní domy na tom měly podíl zhruba 4,3 %. Co se týče podílu na nově postavených domech, patří Česko do evropské špičky s Rakouskem a Belgií. Největší počet pasivních domů je v Německu, podle hrubého odhadu 40 000. Počet certifikovaných budov v ČR loni meziročně vzrostl o 47 % na 87, ještě v roce 2010 byly tři. Při certifikaci se posuzuje dopad budov na životní prostředí, například jak kvalitní mají energeticky úsporná opatření nebo jak hospodaří s vodou. Z celkového počtu 2,11 milionu metrů čtverečních těchto budov připadá 58,8 % na kanceláře. Následuje maloobchod s téměř čtvrtinovým podílem.

Pořízení vlastního bydlení je ve srovnání s placením nájemného nejvýhodnější v Praze, Zlínském kraji a na Vysočině. Naopak platit nájemné, než si pořídit vlastní bydlení, je finančně výhodnější v Ústeckém, Libereckém nebo Moravskoslezkém kraji. Vyplývá to z nového Indexu bydlení stavební spořitelny Modrá pyramida. Tzv. Index bydlení MP je počítán na základě údajů o průměrné výši nájmů poskytovaného Asociací realitních kanceláří a průměrné splátce úvěru na bydlení od Modré pyramidy – Hypoúvěru. Index zároveň zohledňuje průměrné rozlohy bytů podle údajů Českého statistického úřadu. Také udává, kolik procent z průměrné splátky úvěru dosahuje splátka nájmu. Aktuální výsledky vycházejí z dat ke konci prvního čtvrtletí.

V Praze, na Vysočině a ve Zlínském kraji činí průměrný nájem podle indexu 97 % průměrné splátky úvěru na bydlení. V případě Karlovarského, Olomouckého, Královehradeckého, Plzeňského, Středočeského a Jihomoravského kraje je průměrné měsíční nájemné více než 90 % splátky úvěru. Naopak v Ústeckém kraji to je 65 %, v Libereckém kraji 71 % a v Moravskoslezském kraji 72 %.

Na tuzemském trhu správy nemovitostí vznikla spojením společností Special Service International (SSI) a Czech facility a založením profesionální úklidové divize nová skupina SSI Group. Svým klientům bude nabízet komplexní servis, tedy údržbu, ostrahu i úklid budov. Portfolio firmy tvoří více než 350 komerčních objektů v Česku i na Slovensku, v nichž pracuje přes 2 000 zaměstnanců. Roční obrat firmy přesahuje 600 mil. Kč. Zakládající společnost SSI funguje od roku 1990 v oblasti bezpečnostního managementu a facility managementu. Stará se o obchodní centra, bytové komplexy, hotely, administrativní budovy i průmyslové areály. Společnost Czech facility působí na trhu od roku 2008 a poskytuje komplexní správu nemovitostí od technické správy budov přes úklid až po fyzickou ostrahu objektů.

Průměrné stáří bytových domů v Česku od data výstavby, respektive od data poslední rekonstrukce je 52,4 roku. Nejvíce je to v Praze (61,3 roku), naopak nejmladší bytové domy jsou ve Zlínském kraji (41,7 roku). Vyplývá to z údajů ČSÚ. Za hlavním městem ve stáří bytových domů následují Karlovarský kraj (59,7 roku), Královéhradecký (58,9 roku) a Liberecký kraj (56,2 roku). Na opačném pólu jsou za Zlínským krajem Vysočina (44 roků), Středočeský (45,4 roku) a Pardubický kraj (46,3 roku).

Bytový fond v Praze čítá podle dat ČSÚ přes 600 000 bytů, v bytových domech žije 87 % obyvatel hlavního města. Téměř polovina Pražanů bydlí v panelových domech. „Výstavba pražských panelových sídlišť byla zahájena už v roce 1958 a mezi nejstarší patří Červený vrch, Rybníčky, Invalidovna, Petřiny, Hloubětín a Malešice. Nejmladší jsou naopak Homolka, Baba a Jižní Město, všechna z roku 1971,“ uvedla ředitelka Asociace výrobců minerální izolace Marcela Kubů. Panelové domy podle ní byly původně stavěny s výhledem užívání jen na 20 až 30 let. „Řada z nich tak v současnosti přesluhuje i dvojnásobek této doby a přitom se do jejich údržby téměř neinvestovalo. Případně se jen řešily dílčí opravy havarijního stavu,“ dodala Kubů.

ČS nemovitostní fond, nejstarší a největší podílový realitní fond na českém trhu, spravovaný společností REICO investiční společnost České spořitelny, rozšířil své portfolio o novou kancelářskou budovu. Jedná se o Rohan Business Center, jehož hodnota činí přibližně 681,4 mil. Kč. Fond budovu koupil od rakouské developerské společnosti Karimpol Group.

Rohan Business Center je desetipatrová administrativní budova – pronajímatelná plocha činí zhruba 9 700 metrů čtverečních, přičemž téměř 100 % je obsazeno. Budova byla postavena v roce 2012 podle návrhu studia Architekti Hrůša & Spol, Ateliér Brno a obdržela environmentální certifikaci BREEAM (BREEAM Very Good). Největším nájemcem budovy je investiční a finanční společnost East Orange, která je součástí české NATLAND Group.

ČS nemovitostní fond touto akvizicí rozšíří svůj počet nemovitostí v portfoliu fondu celkem na deset budov. Celková tržní hodnota portfolia budov fondu přesáhla po akvizici budovy Rohan Business Center zhruba 7 mld. Kč. Výnos fondu za posledních 5 let byl 2,8 % p.a.

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech loni meziročně vzrostly v průměru o 6 % na 41 800 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (56 400 Kč), nejlevnější Ústecký kraj (10 000 Kč). Celkem se loni prodaly byty zhruba za 70 mld. Kč, meziročně o 15 % více. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte, který prostřednictvím portálu cenovamapa.org zpracovává informace o skutečných prodejních cenách přímo z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

Deloitte eviduje i prodeje bytů v developerských projektech od roku 1994. Téměř ze tří čtvrtin se jedná o prvoprodeje, zbytek tvoří přeprodeje. Na tuto skupinu celkově připadalo v posledním čtvrtletí zhruba 30 % všech prodejů s průměrnou cenou 55 800 Kč za metr čtvereční. Zhruba stejný podíl připadal také na starší cihlové domy s průměrnou cenou 42 100 korun. Nejlevnější byly panelové domy s cenou 30 700 korun a podílem cca 40 procent.

Na celkovém objemu prodejů se zhruba ze dvou třetin podílela Praha, kde se byty na konci roku prodávaly nejdráž (56 400 Kč za metr čtvereční). Následují Brno (41 200 Kč) a Hradec Králové (31 200 Kč). Naopak nejlevnější jsou Ústí nad Labem (10.000 Kč), Ostrava (17 300 Kč) a Karlovy Vary (22400 Kč). „Je logické, že v Praze je větší ekonomická síla obyvatelstva a vyšší průměrné mzdy. Proto i velká většina developerských projektů je zde. Pražský trh s byty je v porovnání s Brnem více než sedminásobný,“ dodal jednatel portálu cenovamapa.org Milan Roček. V porovnání s předchozím čtvrtletím (tzv. Deloitte real index) vzrostly ceny v ČR v průměru o 1,5 %. Nejvíce v Karlových Varech (+8,9 pct), což byla podle studie pouze korekce poklesu z předchozích let. Naopak nejvíce klesly v Ústí nad Labem (o 9,1 pct) a Středočeském kraji (o 8,3 pct). V Praze se index zvýšil o 4,3 %. Nejdráže se v posledním čtvrtletí loňského roku prodávaly byty v Praze 1 (98 800 Kč za metr čtvereční) před Prahou 2 (74 700 Kč). Naopak nejlevnější byla Praha 9 (48 200 Kč).

Na konci prvního čtvrtletí 2016 dosáhla míra neobsazenosti v České republice logistických areálů 4,2 %, což představuje mezikvartální pokles o 96 bazických bodů. Podle údajů Industrial Research Forum jde o jednu z nejnižších dosažených hodnot v rámci industriálního trhu od předkrizového období. Celkově je v současné době na trhu 240 900 m2 moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování. Neobsazenost průmyslových prostor v Praze se drží pod celorepublikovým průměrem a na konci prvního čtvrtletí dosáhla úrovně 3,1 %. Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) po skladových a průmyslových areálech dosáhla v prvním čtvrtletí roku 2016 celkově 313 600 m2. To proti předchozímu čtvrtletí představuje téměř 30% pokles, meziročně je to ovšem vzestup o 29 %.Čistá poptávka čítala v prvním čtvrtletí roku 2016 celkem 210 900 m2, když mezičtvrtletně se zvýšila o 5 % a meziročně se čistá realizovaná poptávka zvýšila o 8 %.

Příliv investorů podpořený dostatkem kapitálu a důvěrou v domácí ekonomiku vytváří dobré podmínky pro další rozvoj českého realitního trhu. Pokračuje pozvolný růst cen, zejména v rezidencích, a přibývá ryze českých subjektů v oblasti investic. Tlak poptávky na zvyšování kvality projektů zesiluje – tak vidí letošní vývoj na českém realitním trhu TREND Report 2016.

Ročenka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) konstatuje, že domácí realitní trh se nachází ve velmi příznivé a zdravé kondici. Současně roste důvěra v domácí ekonomiku a očekává se, že letošek i rok nadcházející budou ve znamení mírně rostoucích cen. „Vyhlídky pro další rozvoj nemovitostního trhu v nejbližších dvou letech jsou dobré. Ti, kteří na českém realitním trhu vytrvali a poradili si v době tržního propadu, dnes nemusí litovat,“ uvádí k hlavním závěrům Trend Reportu prezidentka ARTN Zdenka Klapalová.

Výstavba vs. revitalizace

Od příštího roku by se mohly ceny nemovitostí postupně ještě mírně navýšit. „Bude-li oživení ekonomické aktivity pokračovat, předpokládaný meziroční cenový nárůst by se mohl dostat až na 5 – 6 %, uvádí Zdenka Klapalová a dodává: „I přes pozitivní atmosféru vnímáme, že trh je stále nepříznivě ovlivněn dopadem nestabilní a nekonzistentní legislativy. Zkušení developeři se přesto v tomto prostředí snaží fungovat. Zásadní otázkou pro další vývoj bude schválení koncepce územního rozvoje Prahy.“

To se částečně odráží i v ústředním motivu letošního Trend Reportu, kterým je otázka nové výstavby versus revitalizace již existujících prostor. Jaká je udržitelnost hodnoty nové výstavby a jak dále pracovat s nemovitostmi, které již stojí, opotřebovávají se a stárnou? Téma, které je v současnosti medializováno zejména v souvislosti s administrativními budovami a retailovými centry, je v Trend Reportu nosné i pro ostatní popisované oblasti – rezidence, hotely, průmyslové prostory. Ve svých komentářích se jej však dotýkají i autoři ostatních kapitol, například Property Management nebo Financování.

Nová témata

Do poslední jmenované kapitoly byla z těchto důvodů zařazena nová podkapitola Oceňování. „Vhled do problematiky valuací včetně komentáře k moderním standardům a mezinárodním principům nám v Trend Reportu dlouhodobě chyběl,“ uvádí Monika Kofroňová z ARTN. Kromě této nové podkapitoly je Trend Report v letošním roce obohacen také o dvě sondy. V první z nich poskytla Česká bankovní asociace komentář k významným legislativním změnám v roce 2016, kam na první místo bezesporu patří novela insolvenčního zákona. Sonda se věnuje i novele nového občanského zákoníku, k jejímuž projednávání se Poslanecká sněmovna dostane nejspíše letos, a v neposlední řadě novému zákonu o spotřebitelském úvěru, který upravuje mimo jiné úvěry na bydlení. Druhá sonda nabízí pohled na fungování SVJ v nové právní úpravě občanského zákoníku z pohledu právní praxe a její autoři se neváhali ohlédnout i za některými usneseními Vrchního soudu.

Investiční skupině Penta bude s prodejem kancelářského komplexu Florentinum radit čtveřice firem. Realitním poradcem bude společnost JLL, finančním a daňovým EY, technickým Arcadis a právní služby zajistí kancelář Dentons.

Penta se rozhodla budovu u pražského Masarykova nádraží prodat kvůli současným výhodným podmínkám na trhu. Podle odhadu realitních makléřů by za ní mohla utržit kolem 275 mil. eur, tedy přibližně 7,5 mld. Kč – náklady na jeho výstavbu přitom dosáhly 160 mil. eur. Budova nabízí celkem 49 000 metrů čtverečních hrubé plochy kanceláří v devíti podlažích, 7 860 metrů čtverečních obchodních ploch, 3 426 metrů čtverečních skladů a 602 parkovacích míst. Součástí je 3 000 metrů čtverečních velké náměstí a Desfourská zahrada. Na ni navazuje nově otevřený hotel Motel One. Hlavními nájemci jsou společnost EY, advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners nebo Renomia.

Bratislavský hotel Trend Austria hostil dvanásty ročník odbornej konferencie Real Estate Market 2016. Názov hotela až symbolicky predznamenával, že stretnutie špičiek realitného trhu sa bude niesť v znamení súčasných trendov. Košatá diskusia sa rozprúdila v bloku, ktorý mapoval a predikoval dianie v logistike a industriálnych nehnuteľnostiach.

Rekordný industriálny double

Moderátor diskusného panelu Tomáš Ostatník z oddelenia industriálnych nehnuteľností CBRE, s.r.o. v úvode na údajoch z analýz spoločnosti CBRE demonštroval, že na Slovensku sme v minulom roku zažili rekordný rok. Ak od roku 2010 doteraz pribúdal vždy násobok plochy, minulý rok to bol „double“, dvojnásobok nájomnej aktivity oproti roku 2014, teda celkovo sa za rok 2015 dokončilo 400 000 m2 moderných logistických plôch. Podobná aktivita nebola zaznamenaná od roku 2005. T. Ostatník takisto ukázal na čísla ako sa rozširovali automobilky prítomné na Slovensku od ich príchodu do dnešných dní pričom skonštatoval, že nerástli nijako markantne. Automobilka KIA dokonca využila už stojace nehnuteľnosti a postavala si vlastné objekty.

Jaguar Land Rover pobláznil trh

Očakávanou otázkou na zúčastnených panelistov počas REM bolo to, aký dopad bude mať na ďalší rozvoj odvetvia najväčšia investícia v Európskej únii za posledných 7 rokov, teda príchod automobilky Jaguar Land Rover, ktorá zaberie plochu približne 300 000 m2. Ján Rybárik, ktorý je v Slovenskej agentúre pre rozvoj investícií a obchodu (SARIO) zodpovedný za prvotný kontakt s so zahraničnými investormi uviedol, že ak spoločnosti a developeri nezačali rokovania a prípravy dnes, kvôli zdĺhavému procesu prípravy územia a výstavby zrejme spustenie výroby Jaguar Land Rover nestihnú. Roman Stoličný, generálny riaditeľ a člen predstavenstva DACHSER Slovakia a.s. skonštatoval, že ani po príchode iných automobiliek extrémny rozvoj logistiky v oblasti nezaznamenali. Jaguar však môže mať inú politiku, určite najprv optimalizujú svoje procesy a po prekročení výrobných kapacít budú zvažovať ďalšie investície. Peter Jánoši, riaditeľ spoločnosti P3 Slovensko doplnil, že investícia Jaguaru je v mnohých ohľadoch iná, ako bola pri predchádzajúcich automobilkách. V prvom rade využívajú infraštruktúru a už existujúce synergie v danej lokalite, napr. v oblasti HR alebo subdodávateľov, ktorí sú už etablovaní a dodávajú pre viacero automobiliek. Vysoký nárast dopytu po logistických nehnuteľnostiach pre subdodávateľov nemožno očakávať: „V každom prípade súčasná situácia nahráva špekulatívnej výstavbe, pri nových projektoch dosahuje úroveň až 50 %. Neobsadenosť je najnižšia za posledné roky, 3–4 % a je veľmi málo priestorov hneď k dispozícii.“

Paradox dokončenej diaľnice

O termíne dokončenia diaľnice do Košíc kolujú legendy a sarkastické vtipy. Vraj keď sa autostráda dokončí, tak sa bude letopočet odrátavať „pred diaľnicou“ a „po diaľnici“. Spíkri industriálneho panelu sa zhodli na tom, že dobudovanie diaľnice smerom na východ krajiny by pomohlo len regionálne a importu. Paradoxom dostavby diaľnice je aj fakt, že po jej dokončení nebude naďalej potrebné budovať logistické parky na východe, keďže tento bude v rozumnom časovom horizonte dostupný zo západu Slovenska. Každý tranzitný bod totiž zvyšuje náklady predlžuje dodacie časy a podobne. Západ Slovenska má výbornú spádovú oblasť pre Čechy, Rakúsko, Maďarsko, časť Poľska a krajiny Balkánu. Ukrajina je v súčasnosti destabilizovaná, juhovýchodné Poľsko, Maďarsko a Rumunsko sú viac-menej poľnohospodárske a nie industriálne oblasti. Opäť zvíťazí tvrdá ekonomická kalkulácia, ktorá je pre industriálny trh viac ako charakteristická. P. Jánoši podotkol, že centrálne „XXL“ HUBy zostanú v západných oblastiach a východné Slovensko zatiaľ nemá potenciál byť premostením ďalej na východ. Skôr vidí priestor pre opačný pohyb tovaru. Panelisti spomenuli aj príklady štátnych stimulov do oblastí, ktoré dnes disponujú nevyužitými kapacitami. Pripravený priemyselný park, hoci aj s podporou eurofondov nič neznamená, ak je príliš vzdialený od centra diania. Úlohu hrá i dostatok kvalifikovanej pracovnej sily. R. Stoličný spomenul ako negatívny prípad Rimavskú Sobotu. Podľa ŠÚ SR v okresoch Rimavská Sobota a Revúca, je viac ako 2 roky bez práce viac ako 15 % ekonomicky aktívneho obyvateľstva. Viac ako 10 % obyvateľstva v týchto okresoch nemá prácu dokonca viac ako 4 roky. Investori vyžadujú zvyšujúcu sa kvalitu služieb, dopravy, ale pri stále nižších nákladoch na prevádzku a pracovnú silu. Kritickým rokom bude rok 2018, kedy spustí svoju výrobu automobilka Jaguar Land Rover a ukáže sa, či celý boom mali na svedomí iba sektor automotive a jeho subdodávatelia alebo či pribudnú aj firmy z iných segmentov.

E-commerce smeruje k jednote

Kto sú budúci ťahúni dopytu po industriálnych nehnuteľnostiach? Na Slovensku to určite je priemysel, najmä automotive, ako najväčší zamestnávateľ. Silnie však aj dopyt zo strany e-commerce. Obchod a služby sú pritom u nás druhým najvýznamnejším zamestnávateľom. 68 % respondentov uviedlo, že vôbec najväčší vplyv na ich podnikanie majú v súčasnosti zmeny v dopyte zákazníkov. Pričom v sektore obchodu je vplyv celkovej dostupnosti ponúkaných tovarov a služieb je zásadný (45 %). Ukázal to prieskum IFS realizovaný v 12 krajinách, ktorého sa zúčastnilo viac ako 1 000 respondentov hlavne IT pracovníkov s rozhodovacou právomocou, ktorí pôsobia v odvetví priemyselnej výroby, v oblasti realizácie dodávok investičných celkov a v stavebníctve alebo maloobchodnom predaji. Dôležitosť jednoduchšej a rýchlejšej dostupnosti dokazuje napríklad aj spustenie nových logistických centier dvoch top hráčov v e-commerce Alza.sk (približne 24 000 m2) a Hej.sk (6 000 m2) na sklonku minulého roka. Význam e-commerce bude ešte narastať, nakoľko Európska komisia sa legislatívne snaží harmonizovať prostredie v členských štátoch tak, aby dosiahla jednotný digitálny trh (Digital Single Market) do roku 2020. Upravuje napríklad DPH, sprísňuje ochranu osobných údajov na webe, ruší roamingové poplatky, skresáva doručovateľské poplatky, či zrýchľuje mobilný internet. Cieľom je vytvorenie prostredia, kde by mal byť e-commerce v celej EÚ rovnako jednoduchý.

Limity industriálneho trhu

J. Rybárik poznamenal, že Jaguar Land Rover je vynikajúca referencia, ktorá pritiahne pozornosť aj ďalších investorov. J. Futrikanič doplnil, že i banky sú naklonené financovaniu logistiky, doteraz investovali skôr do administratívnych a rezidenčných projektov. Pre pokračujúci rozmach logistiky a stavby industriálnych nehnuteľností môže byť však limitom domáca legislatíva, najmä v podobe zníženia stimulov, zvýšenia daní a odvodov a rôznych iných obštrukcií pre investorov. Slovensko môže oslabiť svoju konkurencieschop­nosť napríklad v porovnaní s Ukrajinou, Poľskom alebo Maďarskom, ale už aj s Rumunskom a Bulharskom. P. Jánoši pripomenul, že už teraz je Slovensko na hrane možností vďaka obmedzenej dostupnosti pozemkov alebo cenám prenájmov. Potenciál spíkri vidia napríklad v „zelených“ budovách či v priemysle 4.0. Podľa štúdie Deloitte, ktorá prebehla medzi 80 vedúcimi pracovníkmi z automotive v 6 krajinách, medzi tri najväčšie nevýhody krajín strednej Európy patria nízka spoľahlivosť právneho systému, zaostalé školstvo a nedostatky v dopravnej infraštruktúre. Naopak medzi plusy zaradili respondenti mzdové náklady, dostupnosť kvalifikovanej pracovnej sily a daňový režim. Tu opäť môže byť nápomocný štát, ktorý by mal prehodnotiť systém školstva a odbornej prípravy ľudských zdrojov pre budúcich potenciálnych investorov. Napríklad aj v spolupráci s nimi systémom duálneho vzdelávania.

Kvůli problémům s uznáváním posudků na dopad staveb na životní prostředí (proces EIA) nebude nutné přesouvat evropské dotace z dopravního stavitelství do jiných oborů. Ministerstvo dopravy má podle ministra Ťoka pro tyto peníze jiné smysluplné využití. Podle něj ministerstva životního prostředí a dopravy stále vyjednávají s Evropskou komisí o uznání výjimek pro problémové stavby.

Problémy s posudky na životní prostředí, které EU nechce uznávat, má v Česku 98 dopravních staveb za zhruba 130 miliard korun. Jde o staré posudky vzniklé podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem Česka do EU. Peníze z takzvaného Operačního programu doprava II. je naopak možné využít na opravy dálnic, například pro rekonstrukci dálnice D1, modernizaci železnic a i v silniční infrastruktuře na projekty, které problémy s uznáním EIA nemají. „Přestože vyjednávání s Evropskou komisí o uznání problematických posudků se nevyvíjí dobře a ministerstvo se připravuje na situaci, kdy bude muset proces opakovat, velká zpoždění kvůli tomu nemusí stavby nakonec nabrat,“ uvedl Ťok. Zjednodušené procesy EIA by mohly v ideální variantě trvat šest měsíců, uvedl ministr s tím, že jde o odhad ministerstva životního prostředí.

Z významných staveb, které mají být letos zahájeny, zmínil ministr mimo jiné stavbu dálnice D3 Ševětín – Borek, nebo D7 Postoloprty – Bítozeves. Na železnici půjde o modernizaci tratí Český Těšín – Dětmarovice, Bludov – Jeseník nebo Beroun – Králův Dvůr.

Regeneraci a podnikání na nevyužívaných územích a někdejších průmyslových areálech, tzv. brownfieldech, by stát mohl v letech 2017 až 2023 podpořit částkou dvě miliardy korun. Vyplývá to z materiálu, který ve středu projedná vláda. Program se zaměří na Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj a hospodářsky problémové regiony. „Cílem je především snaha o nápravu strukturálního postižení ekonomiky v těchto oblastech způsobeného útlumem těžkého a textilního průmyslu a racionalizací těžby uhlí,” píše se v předkládané zprávě.

Starostové obcí v těchto regionech označili téměř tisíc možných nevyužívaných areálů a ploch „Hlavním cílem Programu je vytvořit množství drobnějších podnikatelsky využitelných ploch a nemovitostí, které ve svém důsledku vygenerují tolik pracovních míst, jako bychom obsadili několik velkých průmyslových zón,“ stojí ve zprávě.

Do 1. ročníku České ceny za architekturu, kterou vyhlásila Česká komora architektů, se přihlásil úctyhodný počet téměř pětistovky prací. Porota složená z renomovaných zahraničních architektů nejprve vybere přibližně padesát architektonických realizací, které budou představeny na nominačním večeru 14. června v kulturním prostoru La Fabrika. Slavnostní galavečer, na němž z tohoto výběru vzejde deset finalistů, z nichž jeden se stane historicky prvním laureátem České ceny za architekturu, se uskuteční 7. listopadu v Místě pro nové umění – Jatka 78. Výstava všech nominovaných děl bude k vidění v průběhu listopadu a prosince v Centru současného umění DOX. Všechny přihlášené projekty jsou na webu www.ceskacena­zaarchitekturu­.cz.

Průměrná cena nových bytů v Praze v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8 % na rekordních 60 517 Kč za metr čtvereční. Počet nových prodaných bytů se snížil o 250 na 1600. Vyplývá to ze společné analýzy developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group. Meziroční srovnání je zčásti ovlivněno novou metodikou, kdy za prodané jsou vykazovány jen byty s již vydaným územním rozhodnutím. Hlavní příčinou tlaku na vyšší ceny je klesající zásoba dostupných bytů. V Praze se meziročně snížila téměř o pětinu na 5 250. Jako další důvod analýza zmiňuje prodlužující se proces schvalování nových projektů ze strany úřadů. „Ten pokles je opravdu dramatický. Skutečnost, že se příprava nového developerského projektu prodlužuje, není pouze problémem Prahy. Obdobná situace panuje také v celé řadě dalších měst. Nůžky mezi počty nabízených a prodaných bytů se neustále rozevírají, což je pro budoucnost realitního trhu varovný signál,“ doplnil M. Soural, šéf společnosti Trigema. V Praze navíc chybí strategický plán dalšího rozvoje a nejistá je budoucnosti Pražských stavebních předpisů.

Dlouhá léta pražský rezidenční trh vycházel ze statistik, které společně zpracovávalo trio Ekospol, Skanska a Trigema. Toto seskupení je už ale minulostí – nyní s Trigemou a Skanskou spolupracuje Central Group, zatímco Ekospol zůstal stranou. Tuto změnu dnes na setkání s novináři oznámil Marcel Soural, šéf Trigemy. „Vyjádření pana Sourala nás překvapilo, protože jeho obsah s námi předem nekonzultoval. To, že Trigema nechce s Ekospolem nadále spolupracovat, samozřejmě respektujeme. Nicméně tímto způsobem, tedy vzkazy přes média, se ukončení dlouhodobé spolupráce v seriozních firmách nedělá,“ uvedl generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.

Podle nové metodiky se jako prodané označují jen byty, které již mají vydané územní rozhodnutí. Započítány jsou pouze byty, které v minulosti nebyly prodány a rezervační poplatek mají vyšší než 50 000 Kč. Metodiku nyní ověřuje a kontroluje nezávislý Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.