Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) chce, aby připravovaná novela stavebního zákona nabyla účinnosti od začátku příštího roku, nicméně jako reálnější však vidí termín 1. červenec 2017. Původně měla přitom novela platit už v polovině roku 2016.

K. Šlechtová počítá s tím, že novela by měla zkrátit stavební řízení minimálně o osm až deset měsíců. Pokud nebude ministerstvo zemědělství souhlasit s tím, aby do jednotného koordinovaného řízení byla zahrnuta i vodní díla, nevylučuje možnost, že by novelu z jednání vlády stáhla. „Novela jde 30. června na legislativní radu vlády. Jdeme tam už podruhé, protože jsme s jednotlivými resorty vypořádali veškeré náležitosti právního charakteru. Stále máme dvacet rozporů a i s nimi následně předložíme materiál na jednání vlády. To by se mělo stihnout ještě v červenci,“ uvedla Šlechtová.

Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) včera odevzdal magistrátu nový tzv. Metropolitní plán. Uvedený územní plán stanoví, co se kde v hlavním městě může stavět. Tvorba plánu má několik měsíců zpoždění, Praha jej musí mít schválen nejpozději do roku 2020. Příprava nového plánu město dosud stála asi 50 milionů korun.

Návrh metropolitního plánu nyní posuzují magistrátní úředníci. Pokud shledají, že je v pořádku a neodporuje zákonům, budou se k němu moci vyjadřovat městské části a rovněž obyvatelé Prahy. Město rovněž připraví materiál, který bude obsahovat informace, jak plánu rozumět. V souvislosti s Metropolitním plánem rovněž vedení města uvedlo, že pokud nebude v pořádku, je možné, že odvolá ředitele IPR Petra Hlaváčka a šéfa tvorby plánu architekta Romana Kouckého. Na obranu Hlaváčka se již postavili zaměstnanci IPR a na jeho podporu vznikla také petice.

Investice do nákupů komerčních nemovitostí v Evropě v prvním čtvrtletí podle údajů společnosti CBRE meziročně klesly o 16 % na 50,7 miliardy eur (1,4 bilionu Kč). Celoevropský objem investic nicméně v prvním čtvrtletí zůstal nad desetiletým průměrem, který činí 43 miliard eur. Výrazný pokles zaznamenaly investice do maloobchodních prostor, které se propadly o třetinu na 11,2 miliardy eur.

Jedničkou v celkovém objemu investic byla s velkým náskokem Británie, a to navzdory poklesu o 26 % na 19,3 miliardy eur. Druhé místo v objemu investic obsadilo Německo se zhruba osmi miliardami eur, za kterým následovala Francie se třemi miliardami eur. Nejvýraznější meziroční nárůst investic zaznamenalo v prvním čtvrtletí Finsko, a to o 214 % na 1,8 miliardy eur. V České republice se investice propadly o 53 % na 427 milionů eur (11,5 miliardy Kč).

Předlohu, která by umožnila stavět 11 vybraných dopravních projektů bez opakování posouzení jejich vlivu na životní prostředí (EIA), by měla vláda projednat na nejbližší schůzi. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce, aby ji zákonodárci následně projednali co nejrychleji. Novela o EIA by tyto dopravní stavby převedla do zvláštního režimu. Místo nového posouzení, čímž by se příprava staveb prodloužila, by stačilo rozhodnutí vlády nebo ministerstva pro životní prostředí.„Doufám, že pro to budou mít opoziční strany pochopení,“ uvedl Sobotka v souvislosti s tím, že nejméně dvě strany mohou takový postup podle jednacího řádu zablokovat. V takovém případě by vláda podle něho navrhovala zkrácení lhůt mezi jednotlivými sněmovními čteními návrhu.

Sobotka ale taky mluvil o nutnosti dohody s Evropskou komisí. Pokud by se zvláštní postup podařilo prosadit, rozhodnutí vlády nebo ministerstva o vybraných stavbách by mohlo podle Sobotky padnout na podzim, projekty by pak získaly stavební povolení a po výběrovém řízení na zhotovitele by je bylo možné příští rok začít stavět. Problémy se starými posudky na životní prostředí má v Česku přes sto dopravních staveb za zhruba 130 mld. Kč.

Krajský soud v Brně se musí znovu zabývat tím, zda bude sdružení Děti Země účastníkem územního řízení pro stavbu Polyfunkčního centra Aupark v Brně. Úřad městské části Brno-střed původně rozhodl, že spolek účastníkem není, upřel mu tak procesní postavení, které by dalo připomínkám ekologů větší váhu. Krajský soud rovněž loni dospěl k závěru, že Aupark má stát ve zcela urbanizovaném prostoru, který má z ekologického hlediska malý význam. Nejvyšší správní soud (NSS) tento týden vyhověl kasační stížnosti Dětí Země, takže krajský soud musí žalobu znovu projednat. Aupark chtěl investor vybudovat na parkovišti u autobusového nádraží, v těsném sousedství dalšího velkého obchodního centra Vaňkovka. Před časem stavba získala územní rozhodnutí od stavebního úřadu městské části Brno-střed, letos v únoru magistrát rozhodnutí ale zrušil. Stavební úřad se musí projektem zabývat znovu.

Záměr Auparku se objevil přibližně před osmi lety. Mezitím proti stavbě vystupovala občanská sdružení, řadu připomínek podával i brněnský magistrát, projekt působil kontroverze. Je s ním spojena také kauza architektů Jaroslava Dokoupila a Radoslava Kobzy. Dostali pokutu 50 000 Kč od České komory architektů a tříletý zákaz ucházet se o veřejné zakázky kvůli tomu, že Aupark projektovali a poté pro město vytvořili i studii posuzující vliv stavby na okolí. Podle komory to byl jednoznačný střet zájmů.

Podle deníku E15 společnost Central Group koupila od britské společnosti Discovery severní část lokality Nákladového nádraží Žižkov (druhou část pozemku vlastní Sekyra Group). „V současnosti můžeme pouze potvrdit, že naše společnost uzavřela smlouvu, na jejímž základě nabude Central Group vlastnické právo k pozemkům Nákladového nádraží Žižkov – sever včetně všech práv k původnímu projektu s již vydaným pravomocným územním rozhodnutím,” sdělila mluvčí Central Group Marcela Fialková. Deník uvádí odhad ceny akvizice ve výši 1 – 1,5 mld. Kč a zmiňuje i údajný kupní zájem ze strany Penty. Na rozdíl od aktivit Sekyra Group, které narážejí na památkovou ochranu budovy nádraží i nepříliš vstřícný postoj veřejnosti k jejím záměrům, pozemky, které nyní získala firma D. Kunovského, jsou z hlediska výstavby méně problematické, např. na nich nejsou žádné jiné stavby, provedena už byla i potřebná změna územního plánu. Podle M. Fialkové Central Group hodlá původní projekt „ odlehčit“ a zvýraznit jeho rezidenční funkci.

Realitní kancelář Svoboda & Williams doprodala poslední byty v nedávno zkolaudovaném rezidenčním projektu Royal Triangle. Tento projekt přinesl na trh prémiové byty v žádané lokalitě Praha 6 – Střešovice. Míra zájmu o projekt i výše dosažených prodejních cen jednoznačně potvrdily, že na trhu existuje významná poptávka po bytech ke koupi v kvalitně připravených developerských projektech.

Rezidenční park Royal Triangle, situovaný nedaleko Pražského hradu a vilové čtvrti Ořechovka, je tvořen souborem osmi elegantních viladomů, uspořádaných kolem zahradního atria. Celému komplexu vtiskl nezaměnitelnou, zcela nadčasovou architektonickou tvář návrh ateliéru Schindler Seko Architects. Projekt nabídl prvotřídní prosklené byty (2+kk až 4+kk) s lodžiemi či balkony a navíc i několik exkluzivních penthousů s prostornými terasami. Jednotky ve vyšších patrech se vyznačují atraktivními výhledy na Pražský Hrad, přízemní byty jsou doplněny privátními předzahrádkami. Byty navíc zaujmou nadstandardním technologickým vybavením, a to včetně inteligentní technologie ovládání domácnosti (KNX), automaticky řízeného větrání s rekuperací tepla a kapilárního systému chlazení stropů.

Developeři, kteří se zabývají výstavbou kanceláří, považují za největší brzdu svého podnikání byrokracii ze strany státu a nekvalitní legislativu. Vyplývá to ze studie developerských společností, které zpracovala analytická společnost CEEC Research ve spolupráci s KPMG ČR. V průzkumu tyto firmy oslovily zhruba 40 ředitelů tuzemských developerských společností.

Brzdou růstu jsou podle ředitelů například požadavky kladené na developery a dlouhé lhůty pro rozhodování. Na stupnici od nuly do desítky tomuto faktoru přidělili průměrně 8,5 bodu. Druhým nejproblematič­tějším bodem je podle nich nekvalitní legislativa a její časté změny (7,8 bodu). Na rozdíl od developerů, kteří staví průmyslové objekty, si kancelářští developeři nestěžují na nedostatek ploch pro výstavbu. Za nejmenší problém považují nedostatek peněz a neochotu bank financovat developerské projekty.

„Časté změny legislativy nejsou jen problémem developerů, ale obecnou překážkou pro byznys. Firmy potřebují stabilní rámec, ve kterém se mají pohybovat. Jako pozitivní pro realitní sektor považuji čerstvě schválené Pražské stavební předpisy. Ale na ještě důležitější předpis, Metropolitní plán, trh stále čeká,“ uvedl partner KPMG ČR Pavel Kliment.

Uvedené problémy jsou jedním z důvodů, proč příprava od vzniku záměru po získání stavebního povolení trvá v průměru pět let. Odpovědi developerů se pohybovaly v rozmezí od tří do sedmi let. Nadpoloviční většina ředitelů uvedla, že již za devět až deset let je třeba budovu kompletně zmodernizovat, aby odpovídala standardům doby a požadavkům zákazníků.

Zákazníci developerských společností se při pronájmu kanceláří rozhodují především podle lokality, plyne dál z průzkumu. Tomuto faktoru přidělili průměrně 9,1 bodu. Velmi důležité jsou pro ně také cena pronájmu (8,7 bodu) a nadstandardní benefity (8,5 bodu). Nejmenší vliv na rozhodnutí o pronájmu kanceláří má míra rozestavěnosti projektu (5,5 bodu).

Primátorka Prahy Adriana Krnáčová spolu se svou náměstkyní Petrou Kolínskou pozvala české developery na radnici k diskusi o rozvoji hlavního města. Mimo jiné se hovořilo o nově schválených pražských stavebních předpisech, jejichž účinnost je navržena od 1. srpna 2016. Dalšími tématy bylo, jak Praha plánuje přilákat, podporovat a udržet investory, kteří vytvářejí nová pracovní místa či jak chce metropole reagovat na potřeby v oblasti veřejné vybavenosti.

„V minulosti se tu razila zásada, že s developery se nemluví, což je myslím ta největší možná chyba, které se mohly předchozí reprezentace dopustit. Ať už s některými záměry souhlasím a s jinými nikoliv, jsem schopná mít o plánovaných projektech přehled a třeba je i pomocí dialogu ovlivnit ku prospěchu Prahy,“ uvedla k jednání primátorka. Petra Kolínská zase zdůraznila nutnost nastavit pro výstavbu předvídatelná pravidla, ale zdůraznila také to, že developeři musí své záměry více komunikovat s veřejností a rovněž věnovat více pozornosti zájmům města. Diskuse o budoucnosti Prahy a její výstavbě bude pokračovat i na akci Stavebního fóra, která se koná ve středu 22. června v pražském hotelu Modrá růže. Na tomto diskusním setkání bude Prahu reprezentovat primátorka A. Krnáčová, profesionály z oboru realit Radim Passer, advokát František Korbel a architekt F. Tittl. Více informací najdete na http://www.sta­vebni-forum.cz/…opmen­tu.html .)

Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze podle Deloitte develop indexu v březnu a dubnu činila 73 500 Kč za metr čtvereční a proti průměru roku 2014 vzrostla o 13 %. Ve stejném období na pražském trhu přibylo 1 241 nových bytů. Nejdražší byly nově nabízené byty v Praze 1 s průměrnou cenou 139 600 Kč za metr čtvereční. Naopak nejlevnější byla Praha 9 s cenou 58 200 Kč za metr čtvereční. V jarních měsících se podle studie začal na rezidenčním trhu výrazněji projevovat pokles nabídky volných bytů provázený zvýšenou poptávkou. „V meziročním srovnání je deficit bytů na trhu již velmi citelný. Oproti stejnému období loňského roku na trhu v tuto chvíli chybí zhruba 1 400 volných bytů k prodeji, což ve svém důsledku představuje úbytek nabídky téměř o 22 %,“ uvedl ředitel oddělení nemovitostí společnosti Deloitte Miroslav Linhart.

Ve sledovaném období developeři umístili na trh celkem 25 nových rezidenčních projektů nebo nových etap již existujících projektů (bytových i rodinných domů) s celkovým objemem 1 241 bytů. „Zhruba polovina těchto projektů je pokračováním či další etapou již dříve zavedených projektů. Těch skutečných novinek je stále méně než loni,“ doplnil jednatel portálu cenovamapa.org Milan Roček.

Prodej bytů proti předešlým měsícům mírně poklesl. V průběhu března a dubna v Praze developeři podle informací ze svých ceníků prodali 1 367 nových bytů. Do nabídky bylo opětovně vráceno 118 bytů. Developeři tedy prodali 1 249 bytů. V lednu a únoru jich bylo o 102 více. Nejvíce bytů ve sledovaném období ubylo z nabídky společnosti Central Group (251). Následují Finep (89), Metrostav Development (84), Skanska Reality (66) a Daramis (50).

Deloitte develop index sleduje nabídku a poptávku na pražském developerském trhu. Jeho úkolem je prezentovat aktuální stav a vývoj rezidenčního trhu ve sledovaném dvouměsíčním období. Tento soubor ukazatelů je založen výhradně na deklaratorních informacích získaných z internetových stránek jednotlivých developerských společností a ceníků developerských projektů.

Vedení Prahy jedná s firmou Lordship o odkupu stavební jámy ve Veletržní ulici v Praze 7. Cena, za kterou by Praha stavební parcelu koupila, není známa. Uvnitř stavební jámy by mohlo vzniknout parkoviště.

Na pozemku mezi ulicemi Veletržní a Strojírenská plánovala firma Lordship vybudovat nákupní galerii Palác Stromovka. Proti výstavbě se však postavila již v minulosti radnice Prahy 7, město chce proto parcelu odkoupit a využít jiným způsobem. Na místě, kde měla stát nákupní galerie s byty, by mohlo vzniknout podzemní parkoviště.

Praha 7 podepsala nájemní smlouvu na pozemky v roce 2002 s firmou SEN Development. V roce 2006 projekt koupil britská firma Lordship. Galerie Stromovka má platné stavební povolení pro vybudování garáží i pro nadzemní část projektu. Lordship si pozemky od Prahy 7 pronajímá od roku 2002. Smlouva je uzavřena na 105 let s tím, že po jejich uplynutí přejde stavba do majetku městské části. Město za pozemky ročně dostává 5 mil. Kč.

Hlavní město Praha a společnost Copa Retail, vlastník Škodova paláce, kde sídlí pražský magistrát, se dohodly na snížení plateb za Škodův palác o 33 %, a to až do konce nájemní smlouvy. „Narovnání smlouvy na pronájem Škodova paláce bylo jednou z priorit, se kterou jsem do tohoto úřadu šla, a jsem nadšená, že se nám tu práci podařilo úspěšně dokončit. O kvalitě budovy jsme nikdy spor nevedli. Jediným možným řešením bylo jednání o možné slevě, protože soudními spory se městu nic dosáhnout nepodařilo a Praha dál přicházela o desítky milionů korun ročně,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.

„Vždy jsem tvrdila, že rozumný dialog může vést k výrazným úsporám, čehož současné vedení města dosáhlo. Ačkoli jsme měli výrazně silnější právní pozici, naší hlavní prioritou a snahou bylo dosáhnout dohody, i když nás k ní nic netlačilo. Dohoda představuje přiměřený, rozumný a právně a finančně solidní kompromis pro obě strany,“ řekla Abigail Schaeffer, členka představenstva společnosti Guyana Holding, která je prostřednictvím Copa Retail většinovým vlastníkem Škodova paláce.

Obě strany spolu téměř čtyři roky vedly soudní spory. Podle dohody budou všechny právní spory ukončeny včetně toho, že Praha vezme zpět dovolání, které podala k Nejvyššímu soudu. Smlouva podle představitelů Prahy znormalizuje obchodní vztah mezi oběma stranami a změní poměrně nestandardní smlouvu na vyváženou dohodu lépe chránící práva obou stran. Největším přínosem pro město je téměř miliardová úspora. Dohody bylo dosaženo za složitých podmínek zejména pro město, protože jeho pozici komplikovaly předchozí prohry před soudy obou stupňů, tedy včetně již pravomocných rozhodnutí o odvolání.

Udržateľný nerast Peter Szalay

„Každý, kdo věří, že exponenciální růst může v konečném světě pokračovat donekonečna, je buď blázen, nebo ekonom.“ Kenneth E. Boulding, ekonóm. Druhý májový týždeň tohto roku sa začalo búranie jedného z najväčších priemyselných areálov v Brne, areálu Vlněna. Komplex veľkorysých niekoľkopodlažných industriálnych hál a spektakulárnych priestorov bude zrovnaný so zemou, aby na zelenej lúke mohlo vyrásť 80 tisíc m2 kancelárií. Prečo sa tieto abstraktné dáta metrov štvorcových a počtov parkovacích miest nevedia vtesnať do širokorozponových železobetónových konštrukcií starých pradiarní, prečo je ich potrebné nahradiť novými? Odpoveď na túto otázku nemožno hľadať v racionálnom premýšľaní sedliackym rozumom, ale v logike ekonomických prepočtov, úverových prísľubov a výsledkov obchodovania na burze. Paradoxnosť súčasného maximalizovania produktivity a rastu, ktorý má zabrániť upadnutiu do krízy, je, že už ani tak nepotrebujeme samotné produkty, potrebujeme predovšetkým udržiavať ekonomický rast.

Kde sa však v tomto systéme stratilo pragmatické myslenie architektov, zakorenené v potrebách fyzického sveta? Kde sa stratili ambície architektov prostredníctvom nových priestorových koncepcií reálnych domov a miest transformovať spoločnosť? Architektúra je jedným z tých polí, kde sa ukazuje absurdnosť systému akcelerujúceho produkciu. Nie je čas hľadať iné ciele, iné spôsoby života, ktoré by architektúra napĺňala? Slovami architekta a teoretika Piera Vittoria Aureliho: „Povedať dosť (miesto viacej) znamená redefinovať, čo vlastne naozaj potrebujeme na to, aby sme mohli žiť dobrý život – teda život, kde menej je akurát dosť.“

Toto číslo časopisu je sondou do praxe architektov „heretikov“, pôsobiacich mimo koľaj paradigmy rastu. Hovorí o architektoch a užívateľoch architektúry, ktorí sa dobrovoľne uspokojujú s málom, hľadajú riešenia pre nekonzumný a neexploatačný spôsob života, no neprekračujú brány asketizmu, za ktorými je pôžitok zakázaný.

V projektu Central Park Praha, jehož výstavba skončila v roce 2009, byly v uplynulých měsících prodány poslední volné byty, všech 547 jednotek má tedy nové majitele. Projekt v minulosti prošel výraznými problémy se zpožděním stavby a následným dopadem finanční krize, která ovlivnila trh s novými byty v celém Česku. Spolu s developerem – společnost CP Praha, vlastněná realitním fondem České spořitelny – se na prodejích podílely Realitní společnost České spořitelny a realitní kancelář Lekvi & Partners.

Rezidenční projekt Central Park Praha byl svým řešením, do kterého se promítla inspirace bydlením u newyorského Central Parku, výjimečný již v době vzniku samotného návrhu. Architekti Jaroslav Wertig, Boris Redčenkov a Prokop Tomášek z ateliéru A69 navrhli řešení se začleněním terasových domů mezi vysoké věže s rezidencemi. Venkovní stěny a střechy domů jsou porostlé travnatým kobercem a mají kontakt se soukromou zahradou a parkem. Husté koberce zahradních rostlin kromě své ekologické a estetické funkce výrazně zpříjemňují kvalitu mikroklimatu domů i celého areálu. Přirozeným způsobem regulují vlhkost, omezují prašnost a změkčují akustiku prostředí. „Zelená“ architektura navíc dotváří a přirozeně prodlužuje linii vrchu Parukářka a vizuálně ji propojuje s rozlehlým soukromým parkem uprostřed projektu.

Bytové statistiky by neměli vydávat samotní developeři, ale nezávislé instituce. V rozhovoru s ČTK to uvedl ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek. „Domníváme se, že žádnou statistiku by neměl vydávat konkrétní developer. Sběr dat by měl být doménou nezávislých institucí, které objektivním způsobem vytvoří metodiku. Developerské společnosti by měly pouze poskytovat data,“ řekl šéf asociace, která funguje od loňského listopadu a k dnešku sdružuje 19 členů.

Zhruba poslední dva roky vydávala každé čtvrtletí statistiky o prodaných bytech trojice Trigema, Ekospol a Skanska Reality. Postupem času se jednotlivé společnosti začaly odlišovat v názorech na metodiku. Ekospol trval na tom, že je třeba započítávat i byty bez vydaného územního rozhodnutí. Zbylé firmy namítaly, že taková statistika není objektivní, protože tyto byty nemusí v dané lokalitě vůbec vyrůst.

Asociace podle Kadeřábka žádná čísla vydávat nebude. V blízké době však chce asociace podpořit nějakou skupinu, která by vytvořila metodiku a vydávala vlastní statistiky. „Může to být Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Český statistický úřad nebo nějaká skupina napojená na velkou auditorskou čtyřku. Tedy PWC, KPMG, Deloitte a E&Y,“ doplnil Kadeřábek.

Pokud jde o prodej bytů bez územního rozhodnutí, podle něj je to spíše etická rovina, než obchodní. „Teď nemluvím za asociaci, ale za sebe. Nemám nic proti tomu, když dva nezávislé subjekty mezi sebou uzavřou nějakou dohodu. Ale důležité je, aby mezi oběma stranami byla informační vyváženost. Protože ta problematika je opravdu velmi komplexní a vyznat se v ní je často těžké i pro profesionála,“ uvedl. Rezervovaný byt ale podle něj jako prodaný označovat nelze. „Dost často se u větších developerů stává, že celá řada bytů se znovu vrací na trh. Jsou takzvaně prodány, jelikož to někdo tak deklaroval. Ale protože se možná nezrealizují, tak potom tu statistiku kazí. Takže tady je potřeba tomu co nejdříve dát nějaká jasná nezávislá pravidla,“ uzavřel Kadeřábek.

Čistá ztráta česko-lucemburské developerské společnosti Orco Property Group v letošním prvním čtvrtletí klesla na 3,7 mil. eur (100 mil. Kč) z 6,2 milionu před rokem. Celkové příjmy podniku se meziročně propadly o zhruba 28 % na 2,8 mil. eur. Firma nicméně vykázala provozní zisk 0,8 milionu eur po ztrátě 1,7 milionu před rokem.

Společnost Orco vznikla v roce 1991 a je investorem, developerem a správcem nemovitostí v oblasti realit a hotelnictví ve střední Evropě. Předloni firma prošla výraznými změnami ve vedení, strategii i akcionářské struktuře. Jejím největším akcionářem se stal podnikatel Radovan Vítek, který je rovněž vlastníkem slupiny CPI.

Asociace developerů AD zhruba po půl roce svého fungování plánuje ovlivňovat legislativu ve svém oboru. V rozhovoru pro ČTK to uvedl její ředitel Tomáš Kadeřábek. Při svém vzniku v listopadu loňského roku asociace ještě veřejně proklamovala, že takové ambice nemá. Počet členů se z původních 13 zvýšil na 19, podle Kadeřábka by jich do dvou měsíců mohlo být až 25.

Za největší problém v oboru AD považuje příliš dlouhé časové lhůty. V mnoha případech podle něj přímo vylučují, aby nějaký projekt mohl vzniknout. „Když si nějaká firma řekne, že chce v Praze něco postavit, tak musí počítat s tím, že to bude trvat pět, možná i sedm let. A taková doba je opravdu tragická. Za tu dobu může být situace na trhu výrazně odlišná, než v době podnikatelského záměru. A to samozřejmě mnohé firmy odradí,“ dodal T. Kadeřábek. Určit konkrétního viníka je však podle něj velmi obtížné. „Někdy se to zjednodušuje, řekne se, že za to může město nebo ministerstvo. Ta věc je ale mnohem komplikovanější. Faktorů, které do toho vstupují, že spousta, Evropskou unií počínaje a hasiči konče. My se budeme snažit působit tím směrem, aby parametrů, které do toho vstupují, bylo co nejméně. Aby se celý proces zjednodušil,“ doplnil Kadeřábek.

Stávajícími členy Asociace developerů jsou AFI Europe Czech Republic, Atkins a Langford development, Bpd Development, Crestyl, Daramis, Finep, Flow East, HB Reavis Group, Karimpol International, Karlín Group, KRR Development, Pannatoni CR Development, Passerinvest Group, Pražská správa nemovitostí, Skanska Property CR, Satpo broker, Star Prague, UBM Bohemia Development a Ungelt Services.

Investiční skupina LaSalle koupila tři sousedící budovy v pražské ulici Na Příkopě pro francouzský penzijní fond ERAFP. Hodnota transakce je zhruba 80 mil. eur (zhruba 2,16 mld. Kč). Jde o první akvizici LaSalle v Česku. Nemovitosti mají 4 000 metrů čtverečních prodejních ploch a 3 150 metrů čtverečních administrativních prostor. Prodejní jednotky jsou plně pronajaté, například firmami Tommy Hilfiger, Salamander nebo Tezenis.

Pražští radní na svém pátečním zasedání schválili novelu Pražských stavebních předpisů (PSP). O podobu předpisů vedla Praha s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Evropskou komisí (EK) spory přes dva roky. Novela předpisů vznikla ještě za předchozího vedení hlavního města, MMR ale jejich platnost pozastavilo. Po dnešním schválení nabudou účinnosti 1. srpna. „Pražské stavební předpisy jsme dnes schválili. Jsou jedním z nejzásadnějších dokumentů, které Praha má, a já jsem ráda, že se to po těch všech peripetiích povedlo,” uvedla pro ČTK primátorka Adriana Krnáčová ANO). Ta nyní schválenou verzi předložila radě po kompetenčním sporu se svým dřívějším náměstkem Matějem Stropnickým (SZ/Trojkoalice), rada je schválila na začátku srpna. Pak do nich byly zapracovány připomínky MMR a vzápětí putovaly do Bruselu k notifikaci, která už úspěšně proběhla. PSP jsou prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu. Obecně definují požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Vzhledem k předchozímu vývoji nyní v Praze platí celorepublikové stavební předpisy. V současnosti jsou v chodu práce na novele stavebního zákona, které se vzhledem k mnoha zásadním připomínkám pozdržely a z jednání vlády byly staženy. V jejím posledním znění zmocňovací ustanovení, které by Praze umožňovalo mít vlastní stavební normu, chybělo – MMR dlouhodobě deklaruje zájem na jednotné stavební legislativě pro celou republiku.

Rada hlavního města bude v pátek schvalovat nové Pražské stavební předpisy, Evropská komise (EK) je už ratifikovala. Přesto ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podalo u Ústavního soudu návrh na zrušení jejich starší verze. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) jde ale jen o formalitu, kterou ukončí schválení nových předpisů. Praha totiž nestihla termín pro jejich opravu. Účinné by tak měly být od 1. srpna.

Až vedení města nové znění předpisů schválí, nebude už platit verze žalovaná u soudu, a ten se jí tak nebude muset zabývat. EK měla ke znění normy výhradu kvůli předpisu o vyvedení kouřovodu, Praha a Institut plánování a rozvoje znění podle námitky opravily a komise úpravy schválila. Tvorbu předpisů provázely více než rok problémy. Předpisy vznikly ještě za vlády primátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09), jejich platnost však pozastavilo ministerstvo pro místní rozvoj loni v lednu. Praha nakonec předložila upravené znění. Stavební předpisy jsou prováděcí normou ke stavebnímu zákonu. Obecně definují požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Účinnost původních stavebních předpisů loni v lednu na 15 měsíců pozastavilo MMR. Praha má své stavební předpisy jako jediné město v zemi už více než 100 let.