Primátorka Prahy Adriana Krnáčová spolu se svou náměstkyní Petrou Kolínskou pozvala české developery na radnici k diskusi o rozvoji hlavního města. Mimo jiné se hovořilo o nově schválených pražských stavebních předpisech, jejichž účinnost je navržena od 1. srpna 2016. Dalšími tématy bylo, jak Praha plánuje přilákat, podporovat a udržet investory, kteří vytvářejí nová pracovní místa či jak chce metropole reagovat na potřeby v oblasti veřejné vybavenosti.

„V minulosti se tu razila zásada, že s developery se nemluví, což je myslím ta největší možná chyba, které se mohly předchozí reprezentace dopustit. Ať už s některými záměry souhlasím a s jinými nikoliv, jsem schopná mít o plánovaných projektech přehled a třeba je i pomocí dialogu ovlivnit ku prospěchu Prahy,“ uvedla k jednání primátorka. Petra Kolínská zase zdůraznila nutnost nastavit pro výstavbu předvídatelná pravidla, ale zdůraznila také to, že developeři musí své záměry více komunikovat s veřejností a rovněž věnovat více pozornosti zájmům města. Diskuse o budoucnosti Prahy a její výstavbě bude pokračovat i na akci Stavebního fóra, která se koná ve středu 22. června v pražském hotelu Modrá růže. Na tomto diskusním setkání bude Prahu reprezentovat primátorka A. Krnáčová, profesionály z oboru realit Radim Passer, advokát František Korbel a architekt F. Tittl. Více informací najdete na http://www.sta­vebni-forum.cz/…opmen­tu.html .)

Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze podle Deloitte develop indexu v březnu a dubnu činila 73 500 Kč za metr čtvereční a proti průměru roku 2014 vzrostla o 13 %. Ve stejném období na pražském trhu přibylo 1 241 nových bytů. Nejdražší byly nově nabízené byty v Praze 1 s průměrnou cenou 139 600 Kč za metr čtvereční. Naopak nejlevnější byla Praha 9 s cenou 58 200 Kč za metr čtvereční. V jarních měsících se podle studie začal na rezidenčním trhu výrazněji projevovat pokles nabídky volných bytů provázený zvýšenou poptávkou. „V meziročním srovnání je deficit bytů na trhu již velmi citelný. Oproti stejnému období loňského roku na trhu v tuto chvíli chybí zhruba 1 400 volných bytů k prodeji, což ve svém důsledku představuje úbytek nabídky téměř o 22 %,“ uvedl ředitel oddělení nemovitostí společnosti Deloitte Miroslav Linhart.

Ve sledovaném období developeři umístili na trh celkem 25 nových rezidenčních projektů nebo nových etap již existujících projektů (bytových i rodinných domů) s celkovým objemem 1 241 bytů. „Zhruba polovina těchto projektů je pokračováním či další etapou již dříve zavedených projektů. Těch skutečných novinek je stále méně než loni,“ doplnil jednatel portálu cenovamapa.org Milan Roček.

Prodej bytů proti předešlým měsícům mírně poklesl. V průběhu března a dubna v Praze developeři podle informací ze svých ceníků prodali 1 367 nových bytů. Do nabídky bylo opětovně vráceno 118 bytů. Developeři tedy prodali 1 249 bytů. V lednu a únoru jich bylo o 102 více. Nejvíce bytů ve sledovaném období ubylo z nabídky společnosti Central Group (251). Následují Finep (89), Metrostav Development (84), Skanska Reality (66) a Daramis (50).

Deloitte develop index sleduje nabídku a poptávku na pražském developerském trhu. Jeho úkolem je prezentovat aktuální stav a vývoj rezidenčního trhu ve sledovaném dvouměsíčním období. Tento soubor ukazatelů je založen výhradně na deklaratorních informacích získaných z internetových stránek jednotlivých developerských společností a ceníků developerských projektů.

Vedení Prahy jedná s firmou Lordship o odkupu stavební jámy ve Veletržní ulici v Praze 7. Cena, za kterou by Praha stavební parcelu koupila, není známa. Uvnitř stavební jámy by mohlo vzniknout parkoviště.

Na pozemku mezi ulicemi Veletržní a Strojírenská plánovala firma Lordship vybudovat nákupní galerii Palác Stromovka. Proti výstavbě se však postavila již v minulosti radnice Prahy 7, město chce proto parcelu odkoupit a využít jiným způsobem. Na místě, kde měla stát nákupní galerie s byty, by mohlo vzniknout podzemní parkoviště.

Praha 7 podepsala nájemní smlouvu na pozemky v roce 2002 s firmou SEN Development. V roce 2006 projekt koupil britská firma Lordship. Galerie Stromovka má platné stavební povolení pro vybudování garáží i pro nadzemní část projektu. Lordship si pozemky od Prahy 7 pronajímá od roku 2002. Smlouva je uzavřena na 105 let s tím, že po jejich uplynutí přejde stavba do majetku městské části. Město za pozemky ročně dostává 5 mil. Kč.

Hlavní město Praha a společnost Copa Retail, vlastník Škodova paláce, kde sídlí pražský magistrát, se dohodly na snížení plateb za Škodův palác o 33 %, a to až do konce nájemní smlouvy. „Narovnání smlouvy na pronájem Škodova paláce bylo jednou z priorit, se kterou jsem do tohoto úřadu šla, a jsem nadšená, že se nám tu práci podařilo úspěšně dokončit. O kvalitě budovy jsme nikdy spor nevedli. Jediným možným řešením bylo jednání o možné slevě, protože soudními spory se městu nic dosáhnout nepodařilo a Praha dál přicházela o desítky milionů korun ročně,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.

„Vždy jsem tvrdila, že rozumný dialog může vést k výrazným úsporám, čehož současné vedení města dosáhlo. Ačkoli jsme měli výrazně silnější právní pozici, naší hlavní prioritou a snahou bylo dosáhnout dohody, i když nás k ní nic netlačilo. Dohoda představuje přiměřený, rozumný a právně a finančně solidní kompromis pro obě strany,“ řekla Abigail Schaeffer, členka představenstva společnosti Guyana Holding, která je prostřednictvím Copa Retail většinovým vlastníkem Škodova paláce.

Obě strany spolu téměř čtyři roky vedly soudní spory. Podle dohody budou všechny právní spory ukončeny včetně toho, že Praha vezme zpět dovolání, které podala k Nejvyššímu soudu. Smlouva podle představitelů Prahy znormalizuje obchodní vztah mezi oběma stranami a změní poměrně nestandardní smlouvu na vyváženou dohodu lépe chránící práva obou stran. Největším přínosem pro město je téměř miliardová úspora. Dohody bylo dosaženo za složitých podmínek zejména pro město, protože jeho pozici komplikovaly předchozí prohry před soudy obou stupňů, tedy včetně již pravomocných rozhodnutí o odvolání.

Udržateľný nerast Peter Szalay

„Každý, kdo věří, že exponenciální růst může v konečném světě pokračovat donekonečna, je buď blázen, nebo ekonom.“ Kenneth E. Boulding, ekonóm. Druhý májový týždeň tohto roku sa začalo búranie jedného z najväčších priemyselných areálov v Brne, areálu Vlněna. Komplex veľkorysých niekoľkopodlažných industriálnych hál a spektakulárnych priestorov bude zrovnaný so zemou, aby na zelenej lúke mohlo vyrásť 80 tisíc m2 kancelárií. Prečo sa tieto abstraktné dáta metrov štvorcových a počtov parkovacích miest nevedia vtesnať do širokorozponových železobetónových konštrukcií starých pradiarní, prečo je ich potrebné nahradiť novými? Odpoveď na túto otázku nemožno hľadať v racionálnom premýšľaní sedliackym rozumom, ale v logike ekonomických prepočtov, úverových prísľubov a výsledkov obchodovania na burze. Paradoxnosť súčasného maximalizovania produktivity a rastu, ktorý má zabrániť upadnutiu do krízy, je, že už ani tak nepotrebujeme samotné produkty, potrebujeme predovšetkým udržiavať ekonomický rast.

Kde sa však v tomto systéme stratilo pragmatické myslenie architektov, zakorenené v potrebách fyzického sveta? Kde sa stratili ambície architektov prostredníctvom nových priestorových koncepcií reálnych domov a miest transformovať spoločnosť? Architektúra je jedným z tých polí, kde sa ukazuje absurdnosť systému akcelerujúceho produkciu. Nie je čas hľadať iné ciele, iné spôsoby života, ktoré by architektúra napĺňala? Slovami architekta a teoretika Piera Vittoria Aureliho: „Povedať dosť (miesto viacej) znamená redefinovať, čo vlastne naozaj potrebujeme na to, aby sme mohli žiť dobrý život – teda život, kde menej je akurát dosť.“

Toto číslo časopisu je sondou do praxe architektov „heretikov“, pôsobiacich mimo koľaj paradigmy rastu. Hovorí o architektoch a užívateľoch architektúry, ktorí sa dobrovoľne uspokojujú s málom, hľadajú riešenia pre nekonzumný a neexploatačný spôsob života, no neprekračujú brány asketizmu, za ktorými je pôžitok zakázaný.

V projektu Central Park Praha, jehož výstavba skončila v roce 2009, byly v uplynulých měsících prodány poslední volné byty, všech 547 jednotek má tedy nové majitele. Projekt v minulosti prošel výraznými problémy se zpožděním stavby a následným dopadem finanční krize, která ovlivnila trh s novými byty v celém Česku. Spolu s developerem – společnost CP Praha, vlastněná realitním fondem České spořitelny – se na prodejích podílely Realitní společnost České spořitelny a realitní kancelář Lekvi & Partners.

Rezidenční projekt Central Park Praha byl svým řešením, do kterého se promítla inspirace bydlením u newyorského Central Parku, výjimečný již v době vzniku samotného návrhu. Architekti Jaroslav Wertig, Boris Redčenkov a Prokop Tomášek z ateliéru A69 navrhli řešení se začleněním terasových domů mezi vysoké věže s rezidencemi. Venkovní stěny a střechy domů jsou porostlé travnatým kobercem a mají kontakt se soukromou zahradou a parkem. Husté koberce zahradních rostlin kromě své ekologické a estetické funkce výrazně zpříjemňují kvalitu mikroklimatu domů i celého areálu. Přirozeným způsobem regulují vlhkost, omezují prašnost a změkčují akustiku prostředí. „Zelená“ architektura navíc dotváří a přirozeně prodlužuje linii vrchu Parukářka a vizuálně ji propojuje s rozlehlým soukromým parkem uprostřed projektu.

Bytové statistiky by neměli vydávat samotní developeři, ale nezávislé instituce. V rozhovoru s ČTK to uvedl ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek. „Domníváme se, že žádnou statistiku by neměl vydávat konkrétní developer. Sběr dat by měl být doménou nezávislých institucí, které objektivním způsobem vytvoří metodiku. Developerské společnosti by měly pouze poskytovat data,“ řekl šéf asociace, která funguje od loňského listopadu a k dnešku sdružuje 19 členů.

Zhruba poslední dva roky vydávala každé čtvrtletí statistiky o prodaných bytech trojice Trigema, Ekospol a Skanska Reality. Postupem času se jednotlivé společnosti začaly odlišovat v názorech na metodiku. Ekospol trval na tom, že je třeba započítávat i byty bez vydaného územního rozhodnutí. Zbylé firmy namítaly, že taková statistika není objektivní, protože tyto byty nemusí v dané lokalitě vůbec vyrůst.

Asociace podle Kadeřábka žádná čísla vydávat nebude. V blízké době však chce asociace podpořit nějakou skupinu, která by vytvořila metodiku a vydávala vlastní statistiky. „Může to být Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Český statistický úřad nebo nějaká skupina napojená na velkou auditorskou čtyřku. Tedy PWC, KPMG, Deloitte a E&Y,“ doplnil Kadeřábek.

Pokud jde o prodej bytů bez územního rozhodnutí, podle něj je to spíše etická rovina, než obchodní. „Teď nemluvím za asociaci, ale za sebe. Nemám nic proti tomu, když dva nezávislé subjekty mezi sebou uzavřou nějakou dohodu. Ale důležité je, aby mezi oběma stranami byla informační vyváženost. Protože ta problematika je opravdu velmi komplexní a vyznat se v ní je často těžké i pro profesionála,“ uvedl. Rezervovaný byt ale podle něj jako prodaný označovat nelze. „Dost často se u větších developerů stává, že celá řada bytů se znovu vrací na trh. Jsou takzvaně prodány, jelikož to někdo tak deklaroval. Ale protože se možná nezrealizují, tak potom tu statistiku kazí. Takže tady je potřeba tomu co nejdříve dát nějaká jasná nezávislá pravidla,“ uzavřel Kadeřábek.

Čistá ztráta česko-lucemburské developerské společnosti Orco Property Group v letošním prvním čtvrtletí klesla na 3,7 mil. eur (100 mil. Kč) z 6,2 milionu před rokem. Celkové příjmy podniku se meziročně propadly o zhruba 28 % na 2,8 mil. eur. Firma nicméně vykázala provozní zisk 0,8 milionu eur po ztrátě 1,7 milionu před rokem.

Společnost Orco vznikla v roce 1991 a je investorem, developerem a správcem nemovitostí v oblasti realit a hotelnictví ve střední Evropě. Předloni firma prošla výraznými změnami ve vedení, strategii i akcionářské struktuře. Jejím největším akcionářem se stal podnikatel Radovan Vítek, který je rovněž vlastníkem slupiny CPI.

Asociace developerů AD zhruba po půl roce svého fungování plánuje ovlivňovat legislativu ve svém oboru. V rozhovoru pro ČTK to uvedl její ředitel Tomáš Kadeřábek. Při svém vzniku v listopadu loňského roku asociace ještě veřejně proklamovala, že takové ambice nemá. Počet členů se z původních 13 zvýšil na 19, podle Kadeřábka by jich do dvou měsíců mohlo být až 25.

Za největší problém v oboru AD považuje příliš dlouhé časové lhůty. V mnoha případech podle něj přímo vylučují, aby nějaký projekt mohl vzniknout. „Když si nějaká firma řekne, že chce v Praze něco postavit, tak musí počítat s tím, že to bude trvat pět, možná i sedm let. A taková doba je opravdu tragická. Za tu dobu může být situace na trhu výrazně odlišná, než v době podnikatelského záměru. A to samozřejmě mnohé firmy odradí,“ dodal T. Kadeřábek. Určit konkrétního viníka je však podle něj velmi obtížné. „Někdy se to zjednodušuje, řekne se, že za to může město nebo ministerstvo. Ta věc je ale mnohem komplikovanější. Faktorů, které do toho vstupují, že spousta, Evropskou unií počínaje a hasiči konče. My se budeme snažit působit tím směrem, aby parametrů, které do toho vstupují, bylo co nejméně. Aby se celý proces zjednodušil,“ doplnil Kadeřábek.

Stávajícími členy Asociace developerů jsou AFI Europe Czech Republic, Atkins a Langford development, Bpd Development, Crestyl, Daramis, Finep, Flow East, HB Reavis Group, Karimpol International, Karlín Group, KRR Development, Pannatoni CR Development, Passerinvest Group, Pražská správa nemovitostí, Skanska Property CR, Satpo broker, Star Prague, UBM Bohemia Development a Ungelt Services.

Investiční skupina LaSalle koupila tři sousedící budovy v pražské ulici Na Příkopě pro francouzský penzijní fond ERAFP. Hodnota transakce je zhruba 80 mil. eur (zhruba 2,16 mld. Kč). Jde o první akvizici LaSalle v Česku. Nemovitosti mají 4 000 metrů čtverečních prodejních ploch a 3 150 metrů čtverečních administrativních prostor. Prodejní jednotky jsou plně pronajaté, například firmami Tommy Hilfiger, Salamander nebo Tezenis.

Pražští radní na svém pátečním zasedání schválili novelu Pražských stavebních předpisů (PSP). O podobu předpisů vedla Praha s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Evropskou komisí (EK) spory přes dva roky. Novela předpisů vznikla ještě za předchozího vedení hlavního města, MMR ale jejich platnost pozastavilo. Po dnešním schválení nabudou účinnosti 1. srpna. „Pražské stavební předpisy jsme dnes schválili. Jsou jedním z nejzásadnějších dokumentů, které Praha má, a já jsem ráda, že se to po těch všech peripetiích povedlo,” uvedla pro ČTK primátorka Adriana Krnáčová ANO). Ta nyní schválenou verzi předložila radě po kompetenčním sporu se svým dřívějším náměstkem Matějem Stropnickým (SZ/Trojkoalice), rada je schválila na začátku srpna. Pak do nich byly zapracovány připomínky MMR a vzápětí putovaly do Bruselu k notifikaci, která už úspěšně proběhla. PSP jsou prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu. Obecně definují požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Vzhledem k předchozímu vývoji nyní v Praze platí celorepublikové stavební předpisy. V současnosti jsou v chodu práce na novele stavebního zákona, které se vzhledem k mnoha zásadním připomínkám pozdržely a z jednání vlády byly staženy. V jejím posledním znění zmocňovací ustanovení, které by Praze umožňovalo mít vlastní stavební normu, chybělo – MMR dlouhodobě deklaruje zájem na jednotné stavební legislativě pro celou republiku.

Rada hlavního města bude v pátek schvalovat nové Pražské stavební předpisy, Evropská komise (EK) je už ratifikovala. Přesto ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podalo u Ústavního soudu návrh na zrušení jejich starší verze. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) jde ale jen o formalitu, kterou ukončí schválení nových předpisů. Praha totiž nestihla termín pro jejich opravu. Účinné by tak měly být od 1. srpna.

Až vedení města nové znění předpisů schválí, nebude už platit verze žalovaná u soudu, a ten se jí tak nebude muset zabývat. EK měla ke znění normy výhradu kvůli předpisu o vyvedení kouřovodu, Praha a Institut plánování a rozvoje znění podle námitky opravily a komise úpravy schválila. Tvorbu předpisů provázely více než rok problémy. Předpisy vznikly ještě za vlády primátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09), jejich platnost však pozastavilo ministerstvo pro místní rozvoj loni v lednu. Praha nakonec předložila upravené znění. Stavební předpisy jsou prováděcí normou ke stavebnímu zákonu. Obecně definují požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Účinnost původních stavebních předpisů loni v lednu na 15 měsíců pozastavilo MMR. Praha má své stavební předpisy jako jediné město v zemi už více než 100 let.

V Dubaji otevřeli kancelářskou budovu, která je zřejmě první funkční kancelářskou budovu na světě postavenou pomocí 3D tiskárny. Vytištění budovy trvalo 17 dní, instalace pak dva dny. Náklady na stavbu činily zhruba 140 000 dolarů (2,4 milionu Kč), jak uvedl server Whatson.ae. Pro stavbu budovy byla použita speciální směs cementu. Testy spolehlivosti se uskutečnily v Británii a Číně. Budova byla vytištěna za pomoci tiskárny vysoké 20 stop (6,1 metru), dlouhé 120 stop (36,6 metru) a široké 40 stop (12,2 metru). Jednopatrová budova obloukovitého tvaru má podlahovou plochu zhruba 250 metrů čtverečních. Je plně funkční a dočasně bude sloužit jako centrála společnosti Dubai Future Foundation, která za projektem stojí. Nachází se v centru města, blízko mezinárodního finančního centra. Podle studií by nová technika mohla zkrátit dobu výstavby o 50 – 70 % procent a náklady na práci o 50 – 80 %. Dubaj plánuje, že by do roku 2030 mohlo být až 25 % budov v emirátu postaveno právě pomocí 3D tiskárny.

Skanska i Eurovia budou muset zaplatit zhruba půlmiliardové pokuty za účast ve velkém kartelu stavebních firem nejpozději začátkem srpna. Krajský soud v Brně nepřiznal jejich žalobám proti rozhodnutí antimonopolního úřadu odkladný účinek. Celkem ÚOHS uložil stavebním firmám pokuty za 1,66 miliardy korun, k jejich zaplacení dal v únoru lhůtu 180 dní. Obě společnosti oznámily, že rozhodnutí soudu budou respektovat, nicméně s verdiktem ÚOHS nadále nesouhlasí.

Na soud se obrátilo všech sedm pokutovaných firem. Pokuta od ÚOHS je nejvyšší, kterou úřad kdy pravomocně uložil. Firmy koordinovaly účast a svoje nabídky ve výběrových řízeních na výstavbu komunikace R4 v úseku Mirotice – Třebkov (kromě firmy Lesostavby), dále na rekonstrukci lokality na Bakalářích v Písku (pouze Strabag a Lesostavby) a při rekonstrukci Jeronýmovy ulice v Třeboni (pouze Strabag a Lesostavby). Informace o kartelu získal ÚOHS při 12 neohlášených šetřeních ve dvou letech.

„Zadržené důkazy vypovídají o tom, že účastníci kartelu mezi sebou domlouvali a připravovali tzv. krycí nabídky na uvedené veřejné zakázky, z nichž některé byly záměrně neúplné a jiné nadhodnocené. Tímto způsobem účastníci kartelu ve výběrových řízeních zcela vyloučili prvek hospodářské soutěže a zvítězila společnost, která byla kartelem předem určena,“ uvedl už dříve předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Český trh průmyslových a skladových nemovitostí dosáhl na konci prvního čtvrtletí 2016 celkové rozlohy 5,78 milionu m2. Za první tři měsíce letošního roku bylo dokončeno 84. 00 m2 nových prostor, což představuje meziroční nárůst o 112 %!! A aktuálně je ve výstavbě dalších 271 200 m2, díky kterým trh svou velikostí překročí hranici 6 milionů „čtverců“ už v druhé polovině letošního roku.

Přitom téměř polovina (44 %) nových skladových a průmyslových areálů se nyní staví na spekulativní bázi, tedy bez předem sjednaného nájemce, což ještě před několika málo lety bylo spíše výjimečné. Developeři tak reagují na nejnižší neobsazenost v posledních deseti letech, přetrvávající silnou poptávku ze strany potenciálních nájemců (především obchodních a 3PL společností – takových, které se specializují jen na poskytování služeb v oblasti logistiky, „third party logistic“) a obecně pozitivní ekonomický výhled České republiky.

Vzestup výstavby o 112 %

„V České republice je nyní celkem 5,78 milionu m2 průmyslových a skladových ploch. Největší podíl na nich má hlavní město Praha, a to 40 %. Na druhém a třetím místě se pravidelně střídají západočeské centrum Plzeň, jejíž aktuální podíl na trhu činí 15,3 %, a jihomoravská metropole Brno se 14,9 %,“ uvádí Harry Bannatyne ze společnosti JLL. A dodává: „Nová výstavba se ze 70 % koncentruje na Prahu-západ a západ České republiky, tedy Plzeňsko a Karlovarsko.“ K největším nyní realizovaným projektům patří Mountpark v Plzni (44 000 m2 na spekulativní bázi), P3 Park D8 (23 500 m2) a Panattoni Park Prague Airport II (23 300 m2 ). K největším letošním, ovšem už dokončeným projektům patřily Prologis Park Jirny (33 500 m2), CTPark Kvasiny (10 600 m2) a CTPark Modřice (10 500 m2).

Poptávka roste

Hrubá realizovaná poptávka v prvním čtvrtletí dosáhla objemu 313 600 m2, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku nárůst o 29 %. Čistá realizovaná poptávka, která dosáhla výše 210.900 m2, rostla mírnějším tempem, meziročně o 8 %, nicméně i tak byla o více než 38 % nad pětiletým průměrem tohoto parametru.

Poptávku letos táhnou hlavně firmy zabývající se velkoobchodem a e-commerce (dosáhly 52 % hrubé a dokonce 60 % čisté realizované poptávky), silný je také zájem ze strany už zmíněných 3PL firem (24% podíl na hrubé a 19% podíl na čisté poptávce).

Neobsazenost takřka nulová

Díky silné poptávce celková míra neobsazenosti logistických nemovitostí v České republice klesla na nejnižší úroveň za posledních deset let – aktuálně je na úrovni 4,2 %. Přitom v řadě regionů nejsou žádné volné plochy, tedy neobsazenost je tam doslova nulová, což platí pro kraj Středočeský, Královéhradecký, Liberecký a Zlínský. Pod celorepublikovou mírou neobsazenosti je také například lokalita Ústí nad Labem, Jihlava, Plzeň a Praha. Naopak nad ní se nachází například Brno, Ostrava a Olomouc.

Nejvyšší dosahované nájemné (prime headline rent) zůstává stabilní na úrovni, když nejvyšší dosahuje v Praze (3,80 – 4,25 eur/m2/mě­síc), v Brně (3,90 – 4,25 eur/m2/měsíc) a Plzni (3,75 – 4,20 eur/m2/mě­síc). Nájemné u projektů stavěných na míru (tzv. built-to-suit) bývá obvykle vyšší. „Strategická lokalita v centru Evropy, rozvinutá infrastruktura a kvalifikovaná pracovní síla v kombinaci s kvalitními developerskými projekty třídy A staví Českou republiku i nadále do pozice jedné z hnacích sil regionu,“ dodává Harry Bannatyne.

Největší nájemní transakce (první čtvrtletí 2016, bez renegociací)

Developeři prodali v Praze v 1. čtvrtletí nejvíce bytů v Praze 9. Na tuto městskou část připadala zhruba čtvrtina z celkových 1 600 prodaných bytů. Průměrná plocha těchto bytů byla 63,8 metru čtverečního, nejčastěji šlo o kategorii 2+kk. Průměrná cena za metr čtvereční činila 55 017 Kč, o 9 % méně než za celou Prahu – ta činí 60 517 Kč. Vyplývá to ze společné studie společností Trigema, Skanska Reality a Central Group.

Za Prahou 9 následují Praha 10 a Praha 5. V těchto městských částech developeři prodali dohromady tři pětiny všech bytů. Naopak málo se nové bydlení nabízí v centru, tedy v první a druhé městské části.

„Místo, velikost a cena nového bytu jsou tím, co do značné míry rozhoduje o jeho výběru. Až za nimi následují pověst developera i samotná kvalita nabízeného bytového projektu,“ uvedl generální ředitel Trigemy Marcel Soural.

Podle zmíněných statistik se v Praze v 1. čtvrtletí prodalo zhruba 1 600 nových bytů. Počet dostupných bytů během prvních třech měsíců klesl z 6 450 na 5 250. Letos by mohli developeři prodat okolo 7 000 nových bytů.

Německá velkoměsta loni začala regulovat nájemné, aby zastavila jeho rychlý růst. Opatření však neuspělo, podle realitních makléřů v některých městech meziročně vzrostlo za rok průměrné nájemné navzdory regulaci až o 10 %. Odborníci vidí problém v nedostatku volných bytů, který nájemníkům brání v tom uplatňovat svoje právo na nižší nájmy.

Regulaci nájemného zavedl jako první Berlín na počátku loňského června. Postupně se k němu přidalo více než 200 dalších měst. Podle regulačních pravidel mohou vlastníci bytů při uzavření nových smluv účtovat nájemníkům maximálně o 10 % vyšší částku, než kolik činí v místě průměrné nájemné. Výjimka platí pro případy, kdy už v předchozí smlouvě bylo nájemné nadprůměrné, v tom případě ho vlastník bytu může pro nového nájemníka nechat v dosavadní výši. Opatření mělo zbrzdit zdražování nájemného, které například v Berlíně a v Mnichově za pět let před zavedením regulace vzrostlo v průměru o třetinu.

Dopad regulace ale podle makléřů není patrný. V Berlíně podle společnosti Empirica meziročně vzrostly nájmy v průměru o 6 %, v Mnichově o 9 % a ve Stuttgartu o 10 %. V Düsseldorfu, kde se nájmy v letech 2010 až 2015 zvýšily o 6,7 %, zaznamenali po loňském spuštění regulace meziroční růst nájemného o 4 %. „Nájemci regulaci nájemného ignorují. Kdo ji poruší, ten se sotva setká s nějakými důsledky. Zákon nestanovuje žádné sankce, v nejhorším případě musí nájemci snížit nájemné na úroveň, kterou regulace určuje,” uvedl šéf Německého svazu nájemníků Ulrich Ropertz. Podle něj je problém i v tom, že nabídka volných bytů ve velkoměstech zdaleka nepokrývá poptávku. V Berlíně přichází na prohlídky bytů až 40 zájemců o získání nájemní smlouvy, v Kolíně nad Rýnem jich je přes 50 a ve Stuttgartu a v Mnichově dokonce přes 70. „Když nájemník v takové konkurenci uspěje a podaří se mu byt získat, rozhodně nemá motivaci jít ihned k soudu se sporem o regulaci nájmů,“ podotkl Ropertz. Andreas Geisel z berlínské radnice upozorňuje také na to, že mnoho nových nájemníků neví, kolik za byt platili jejich předchůdci. I když nájemné přesahuje místní průměr, vlastník bytu může argumentovat tím, že proti předchozí smlouvě cenu nezvýšil. Podle Geisela tak v Berlíně existují lokality, kde je nájemné až o třetinu vyšší, než by podle regulace být mělo.

Podle odborníků lze situaci řešit jedině výstavbou nových bytů. „Nic nezastaví růst nájmů lépe než dostatečná nabídka dostupných bytů,“ uvedl zemský ministr pro výstavbu ze Severního Porýní-Vestfálska Michael Groschek. Spolková vláda už dříve schválila podporu sociálního bydlení a nabídla investorům, kteří budou stavět levné byty, daňové výhody. Opatření by mělo zvýšit počet dokončených nových bytů na úroveň, jaká byla v 90. letech, tedy přes 400 000 bytů ročně. V současnosti jich na trh přichází kolem 250 000 ročně.

Developerská společnost CTP začala s bouráním bývalé velké brněnské textilní továrny Vlněna, na jejímž místě se má v budoucích letech postupně stavět komplex administrativních budov. Později mohou přibýt i domy s menšími byty. Revitalizace areálu má trvat deset až dvanáct let. Výroba v areálu skončila v roce 1997 a od té doby vše chátrá. Developer hodlá zachovat některé stavby a postavit další – celkem nabídnou 82 000 metrů čtverečních kanceláří, přičemž tempo výstavby se bude řídit poměry na trhu.

Cenu TOP Stavební firma za rok 2015, kterou organizuje společnost CEEC Research, letos obhájil Strabag. V soutěži hodnotí veřejní zadavatelé vybrané stavební firmy podle kvality, dodržení lhůty a dohodnuté ceny. Druhé místo obsadil Colas, třetí byla Skanska. Letos se konal čtvrtý ročník soutěže, do které se nelze přihlašovat, CEEC Research nominuje automaticky 25 největších dodavatelů stavebních prací pro veřejný sektor v daném roce podle počtu provedených veřejných zakázek. V porotě jsou představitelé veřejných investorů, kteří zakázky stavebním společnostem zadávají. Letos stavaře hodnotilo 371 investorů.

Nadpoloviční většina managementu stavebních společností (54 %) očekává, že novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) zpomalí výstavbu. Největší obavy mezi stovkou oslovených ředitelů domácích stavebních firem panují z veřejného projednávání a možností aktivistů nebo jiných sdružení protahovat povolování staveb. Vyplývá to z analýzy zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci s firmou SGCP. Novely se obávají především velké stavební společnosti a také firmy, které se zabývají především stavbou dopravní infrastruktury. Výrazné obavy panují ohledně projektů, u nichž bylo posouzení vlivu na životní prostředí vyhodnoceno ještě před vstupem Česka do Evropské unie v roce 2004. Podle odhadů se to týká více než stovky staveb zhruba za 130 miliard korun. To je téměř třetina celého výkonu českého stavebnictví za rok 2014. „Zákon způsobil v rámci svých přechodných ustanovení situaci, kdy desítky projektů, zejména dopravní infrastruktury v pokročilém stádiu přípravy a rozpracování, bude nutné pozastavit a jejich realizaci odložit. Tím se zásadně zdrží realizace dlouhodobě připravované dopravní infrastruktury potřebné pro život a podnikání v Česku,“ uvedl generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát.