Příliv investorů podpořený dostatkem kapitálu a důvěrou v domácí ekonomiku vytváří dobré podmínky pro další rozvoj českého realitního trhu. Pokračuje pozvolný růst cen, zejména v rezidencích, a přibývá ryze českých subjektů v oblasti investic. Tlak poptávky na zvyšování kvality projektů zesiluje – tak vidí letošní vývoj na českém realitním trhu TREND Report 2016.

Ročenka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) konstatuje, že domácí realitní trh se nachází ve velmi příznivé a zdravé kondici. Současně roste důvěra v domácí ekonomiku a očekává se, že letošek i rok nadcházející budou ve znamení mírně rostoucích cen. „Vyhlídky pro další rozvoj nemovitostního trhu v nejbližších dvou letech jsou dobré. Ti, kteří na českém realitním trhu vytrvali a poradili si v době tržního propadu, dnes nemusí litovat,“ uvádí k hlavním závěrům Trend Reportu prezidentka ARTN Zdenka Klapalová.

Výstavba vs. revitalizace

Od příštího roku by se mohly ceny nemovitostí postupně ještě mírně navýšit. „Bude-li oživení ekonomické aktivity pokračovat, předpokládaný meziroční cenový nárůst by se mohl dostat až na 5 – 6 %, uvádí Zdenka Klapalová a dodává: „I přes pozitivní atmosféru vnímáme, že trh je stále nepříznivě ovlivněn dopadem nestabilní a nekonzistentní legislativy. Zkušení developeři se přesto v tomto prostředí snaží fungovat. Zásadní otázkou pro další vývoj bude schválení koncepce územního rozvoje Prahy.“

To se částečně odráží i v ústředním motivu letošního Trend Reportu, kterým je otázka nové výstavby versus revitalizace již existujících prostor. Jaká je udržitelnost hodnoty nové výstavby a jak dále pracovat s nemovitostmi, které již stojí, opotřebovávají se a stárnou? Téma, které je v současnosti medializováno zejména v souvislosti s administrativními budovami a retailovými centry, je v Trend Reportu nosné i pro ostatní popisované oblasti – rezidence, hotely, průmyslové prostory. Ve svých komentářích se jej však dotýkají i autoři ostatních kapitol, například Property Management nebo Financování.

Nová témata

Do poslední jmenované kapitoly byla z těchto důvodů zařazena nová podkapitola Oceňování. „Vhled do problematiky valuací včetně komentáře k moderním standardům a mezinárodním principům nám v Trend Reportu dlouhodobě chyběl,“ uvádí Monika Kofroňová z ARTN. Kromě této nové podkapitoly je Trend Report v letošním roce obohacen také o dvě sondy. V první z nich poskytla Česká bankovní asociace komentář k významným legislativním změnám v roce 2016, kam na první místo bezesporu patří novela insolvenčního zákona. Sonda se věnuje i novele nového občanského zákoníku, k jejímuž projednávání se Poslanecká sněmovna dostane nejspíše letos, a v neposlední řadě novému zákonu o spotřebitelském úvěru, který upravuje mimo jiné úvěry na bydlení. Druhá sonda nabízí pohled na fungování SVJ v nové právní úpravě občanského zákoníku z pohledu právní praxe a její autoři se neváhali ohlédnout i za některými usneseními Vrchního soudu.

Investiční skupině Penta bude s prodejem kancelářského komplexu Florentinum radit čtveřice firem. Realitním poradcem bude společnost JLL, finančním a daňovým EY, technickým Arcadis a právní služby zajistí kancelář Dentons.

Penta se rozhodla budovu u pražského Masarykova nádraží prodat kvůli současným výhodným podmínkám na trhu. Podle odhadu realitních makléřů by za ní mohla utržit kolem 275 mil. eur, tedy přibližně 7,5 mld. Kč – náklady na jeho výstavbu přitom dosáhly 160 mil. eur. Budova nabízí celkem 49 000 metrů čtverečních hrubé plochy kanceláří v devíti podlažích, 7 860 metrů čtverečních obchodních ploch, 3 426 metrů čtverečních skladů a 602 parkovacích míst. Součástí je 3 000 metrů čtverečních velké náměstí a Desfourská zahrada. Na ni navazuje nově otevřený hotel Motel One. Hlavními nájemci jsou společnost EY, advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners nebo Renomia.

Bratislavský hotel Trend Austria hostil dvanásty ročník odbornej konferencie Real Estate Market 2016. Názov hotela až symbolicky predznamenával, že stretnutie špičiek realitného trhu sa bude niesť v znamení súčasných trendov. Košatá diskusia sa rozprúdila v bloku, ktorý mapoval a predikoval dianie v logistike a industriálnych nehnuteľnostiach.

Rekordný industriálny double

Moderátor diskusného panelu Tomáš Ostatník z oddelenia industriálnych nehnuteľností CBRE, s.r.o. v úvode na údajoch z analýz spoločnosti CBRE demonštroval, že na Slovensku sme v minulom roku zažili rekordný rok. Ak od roku 2010 doteraz pribúdal vždy násobok plochy, minulý rok to bol „double“, dvojnásobok nájomnej aktivity oproti roku 2014, teda celkovo sa za rok 2015 dokončilo 400 000 m2 moderných logistických plôch. Podobná aktivita nebola zaznamenaná od roku 2005. T. Ostatník takisto ukázal na čísla ako sa rozširovali automobilky prítomné na Slovensku od ich príchodu do dnešných dní pričom skonštatoval, že nerástli nijako markantne. Automobilka KIA dokonca využila už stojace nehnuteľnosti a postavala si vlastné objekty.

Jaguar Land Rover pobláznil trh

Očakávanou otázkou na zúčastnených panelistov počas REM bolo to, aký dopad bude mať na ďalší rozvoj odvetvia najväčšia investícia v Európskej únii za posledných 7 rokov, teda príchod automobilky Jaguar Land Rover, ktorá zaberie plochu približne 300 000 m2. Ján Rybárik, ktorý je v Slovenskej agentúre pre rozvoj investícií a obchodu (SARIO) zodpovedný za prvotný kontakt s so zahraničnými investormi uviedol, že ak spoločnosti a developeri nezačali rokovania a prípravy dnes, kvôli zdĺhavému procesu prípravy územia a výstavby zrejme spustenie výroby Jaguar Land Rover nestihnú. Roman Stoličný, generálny riaditeľ a člen predstavenstva DACHSER Slovakia a.s. skonštatoval, že ani po príchode iných automobiliek extrémny rozvoj logistiky v oblasti nezaznamenali. Jaguar však môže mať inú politiku, určite najprv optimalizujú svoje procesy a po prekročení výrobných kapacít budú zvažovať ďalšie investície. Peter Jánoši, riaditeľ spoločnosti P3 Slovensko doplnil, že investícia Jaguaru je v mnohých ohľadoch iná, ako bola pri predchádzajúcich automobilkách. V prvom rade využívajú infraštruktúru a už existujúce synergie v danej lokalite, napr. v oblasti HR alebo subdodávateľov, ktorí sú už etablovaní a dodávajú pre viacero automobiliek. Vysoký nárast dopytu po logistických nehnuteľnostiach pre subdodávateľov nemožno očakávať: „V každom prípade súčasná situácia nahráva špekulatívnej výstavbe, pri nových projektoch dosahuje úroveň až 50 %. Neobsadenosť je najnižšia za posledné roky, 3–4 % a je veľmi málo priestorov hneď k dispozícii.“

Paradox dokončenej diaľnice

O termíne dokončenia diaľnice do Košíc kolujú legendy a sarkastické vtipy. Vraj keď sa autostráda dokončí, tak sa bude letopočet odrátavať „pred diaľnicou“ a „po diaľnici“. Spíkri industriálneho panelu sa zhodli na tom, že dobudovanie diaľnice smerom na východ krajiny by pomohlo len regionálne a importu. Paradoxom dostavby diaľnice je aj fakt, že po jej dokončení nebude naďalej potrebné budovať logistické parky na východe, keďže tento bude v rozumnom časovom horizonte dostupný zo západu Slovenska. Každý tranzitný bod totiž zvyšuje náklady predlžuje dodacie časy a podobne. Západ Slovenska má výbornú spádovú oblasť pre Čechy, Rakúsko, Maďarsko, časť Poľska a krajiny Balkánu. Ukrajina je v súčasnosti destabilizovaná, juhovýchodné Poľsko, Maďarsko a Rumunsko sú viac-menej poľnohospodárske a nie industriálne oblasti. Opäť zvíťazí tvrdá ekonomická kalkulácia, ktorá je pre industriálny trh viac ako charakteristická. P. Jánoši podotkol, že centrálne „XXL“ HUBy zostanú v západných oblastiach a východné Slovensko zatiaľ nemá potenciál byť premostením ďalej na východ. Skôr vidí priestor pre opačný pohyb tovaru. Panelisti spomenuli aj príklady štátnych stimulov do oblastí, ktoré dnes disponujú nevyužitými kapacitami. Pripravený priemyselný park, hoci aj s podporou eurofondov nič neznamená, ak je príliš vzdialený od centra diania. Úlohu hrá i dostatok kvalifikovanej pracovnej sily. R. Stoličný spomenul ako negatívny prípad Rimavskú Sobotu. Podľa ŠÚ SR v okresoch Rimavská Sobota a Revúca, je viac ako 2 roky bez práce viac ako 15 % ekonomicky aktívneho obyvateľstva. Viac ako 10 % obyvateľstva v týchto okresoch nemá prácu dokonca viac ako 4 roky. Investori vyžadujú zvyšujúcu sa kvalitu služieb, dopravy, ale pri stále nižších nákladoch na prevádzku a pracovnú silu. Kritickým rokom bude rok 2018, kedy spustí svoju výrobu automobilka Jaguar Land Rover a ukáže sa, či celý boom mali na svedomí iba sektor automotive a jeho subdodávatelia alebo či pribudnú aj firmy z iných segmentov.

E-commerce smeruje k jednote

Kto sú budúci ťahúni dopytu po industriálnych nehnuteľnostiach? Na Slovensku to určite je priemysel, najmä automotive, ako najväčší zamestnávateľ. Silnie však aj dopyt zo strany e-commerce. Obchod a služby sú pritom u nás druhým najvýznamnejším zamestnávateľom. 68 % respondentov uviedlo, že vôbec najväčší vplyv na ich podnikanie majú v súčasnosti zmeny v dopyte zákazníkov. Pričom v sektore obchodu je vplyv celkovej dostupnosti ponúkaných tovarov a služieb je zásadný (45 %). Ukázal to prieskum IFS realizovaný v 12 krajinách, ktorého sa zúčastnilo viac ako 1 000 respondentov hlavne IT pracovníkov s rozhodovacou právomocou, ktorí pôsobia v odvetví priemyselnej výroby, v oblasti realizácie dodávok investičných celkov a v stavebníctve alebo maloobchodnom predaji. Dôležitosť jednoduchšej a rýchlejšej dostupnosti dokazuje napríklad aj spustenie nových logistických centier dvoch top hráčov v e-commerce Alza.sk (približne 24 000 m2) a Hej.sk (6 000 m2) na sklonku minulého roka. Význam e-commerce bude ešte narastať, nakoľko Európska komisia sa legislatívne snaží harmonizovať prostredie v členských štátoch tak, aby dosiahla jednotný digitálny trh (Digital Single Market) do roku 2020. Upravuje napríklad DPH, sprísňuje ochranu osobných údajov na webe, ruší roamingové poplatky, skresáva doručovateľské poplatky, či zrýchľuje mobilný internet. Cieľom je vytvorenie prostredia, kde by mal byť e-commerce v celej EÚ rovnako jednoduchý.

Limity industriálneho trhu

J. Rybárik poznamenal, že Jaguar Land Rover je vynikajúca referencia, ktorá pritiahne pozornosť aj ďalších investorov. J. Futrikanič doplnil, že i banky sú naklonené financovaniu logistiky, doteraz investovali skôr do administratívnych a rezidenčných projektov. Pre pokračujúci rozmach logistiky a stavby industriálnych nehnuteľností môže byť však limitom domáca legislatíva, najmä v podobe zníženia stimulov, zvýšenia daní a odvodov a rôznych iných obštrukcií pre investorov. Slovensko môže oslabiť svoju konkurencieschop­nosť napríklad v porovnaní s Ukrajinou, Poľskom alebo Maďarskom, ale už aj s Rumunskom a Bulharskom. P. Jánoši pripomenul, že už teraz je Slovensko na hrane možností vďaka obmedzenej dostupnosti pozemkov alebo cenám prenájmov. Potenciál spíkri vidia napríklad v „zelených“ budovách či v priemysle 4.0. Podľa štúdie Deloitte, ktorá prebehla medzi 80 vedúcimi pracovníkmi z automotive v 6 krajinách, medzi tri najväčšie nevýhody krajín strednej Európy patria nízka spoľahlivosť právneho systému, zaostalé školstvo a nedostatky v dopravnej infraštruktúre. Naopak medzi plusy zaradili respondenti mzdové náklady, dostupnosť kvalifikovanej pracovnej sily a daňový režim. Tu opäť môže byť nápomocný štát, ktorý by mal prehodnotiť systém školstva a odbornej prípravy ľudských zdrojov pre budúcich potenciálnych investorov. Napríklad aj v spolupráci s nimi systémom duálneho vzdelávania.

Kvůli problémům s uznáváním posudků na dopad staveb na životní prostředí (proces EIA) nebude nutné přesouvat evropské dotace z dopravního stavitelství do jiných oborů. Ministerstvo dopravy má podle ministra Ťoka pro tyto peníze jiné smysluplné využití. Podle něj ministerstva životního prostředí a dopravy stále vyjednávají s Evropskou komisí o uznání výjimek pro problémové stavby.

Problémy s posudky na životní prostředí, které EU nechce uznávat, má v Česku 98 dopravních staveb za zhruba 130 miliard korun. Jde o staré posudky vzniklé podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem Česka do EU. Peníze z takzvaného Operačního programu doprava II. je naopak možné využít na opravy dálnic, například pro rekonstrukci dálnice D1, modernizaci železnic a i v silniční infrastruktuře na projekty, které problémy s uznáním EIA nemají. „Přestože vyjednávání s Evropskou komisí o uznání problematických posudků se nevyvíjí dobře a ministerstvo se připravuje na situaci, kdy bude muset proces opakovat, velká zpoždění kvůli tomu nemusí stavby nakonec nabrat,“ uvedl Ťok. Zjednodušené procesy EIA by mohly v ideální variantě trvat šest měsíců, uvedl ministr s tím, že jde o odhad ministerstva životního prostředí.

Z významných staveb, které mají být letos zahájeny, zmínil ministr mimo jiné stavbu dálnice D3 Ševětín – Borek, nebo D7 Postoloprty – Bítozeves. Na železnici půjde o modernizaci tratí Český Těšín – Dětmarovice, Bludov – Jeseník nebo Beroun – Králův Dvůr.

Regeneraci a podnikání na nevyužívaných územích a někdejších průmyslových areálech, tzv. brownfieldech, by stát mohl v letech 2017 až 2023 podpořit částkou dvě miliardy korun. Vyplývá to z materiálu, který ve středu projedná vláda. Program se zaměří na Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj a hospodářsky problémové regiony. „Cílem je především snaha o nápravu strukturálního postižení ekonomiky v těchto oblastech způsobeného útlumem těžkého a textilního průmyslu a racionalizací těžby uhlí,” píše se v předkládané zprávě.

Starostové obcí v těchto regionech označili téměř tisíc možných nevyužívaných areálů a ploch „Hlavním cílem Programu je vytvořit množství drobnějších podnikatelsky využitelných ploch a nemovitostí, které ve svém důsledku vygenerují tolik pracovních míst, jako bychom obsadili několik velkých průmyslových zón,“ stojí ve zprávě.

Do 1. ročníku České ceny za architekturu, kterou vyhlásila Česká komora architektů, se přihlásil úctyhodný počet téměř pětistovky prací. Porota složená z renomovaných zahraničních architektů nejprve vybere přibližně padesát architektonických realizací, které budou představeny na nominačním večeru 14. června v kulturním prostoru La Fabrika. Slavnostní galavečer, na němž z tohoto výběru vzejde deset finalistů, z nichž jeden se stane historicky prvním laureátem České ceny za architekturu, se uskuteční 7. listopadu v Místě pro nové umění – Jatka 78. Výstava všech nominovaných děl bude k vidění v průběhu listopadu a prosince v Centru současného umění DOX. Všechny přihlášené projekty jsou na webu www.ceskacena­zaarchitekturu­.cz.

Průměrná cena nových bytů v Praze v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8 % na rekordních 60 517 Kč za metr čtvereční. Počet nových prodaných bytů se snížil o 250 na 1600. Vyplývá to ze společné analýzy developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group. Meziroční srovnání je zčásti ovlivněno novou metodikou, kdy za prodané jsou vykazovány jen byty s již vydaným územním rozhodnutím. Hlavní příčinou tlaku na vyšší ceny je klesající zásoba dostupných bytů. V Praze se meziročně snížila téměř o pětinu na 5 250. Jako další důvod analýza zmiňuje prodlužující se proces schvalování nových projektů ze strany úřadů. „Ten pokles je opravdu dramatický. Skutečnost, že se příprava nového developerského projektu prodlužuje, není pouze problémem Prahy. Obdobná situace panuje také v celé řadě dalších měst. Nůžky mezi počty nabízených a prodaných bytů se neustále rozevírají, což je pro budoucnost realitního trhu varovný signál,“ doplnil M. Soural, šéf společnosti Trigema. V Praze navíc chybí strategický plán dalšího rozvoje a nejistá je budoucnosti Pražských stavebních předpisů.

Dlouhá léta pražský rezidenční trh vycházel ze statistik, které společně zpracovávalo trio Ekospol, Skanska a Trigema. Toto seskupení je už ale minulostí – nyní s Trigemou a Skanskou spolupracuje Central Group, zatímco Ekospol zůstal stranou. Tuto změnu dnes na setkání s novináři oznámil Marcel Soural, šéf Trigemy. „Vyjádření pana Sourala nás překvapilo, protože jeho obsah s námi předem nekonzultoval. To, že Trigema nechce s Ekospolem nadále spolupracovat, samozřejmě respektujeme. Nicméně tímto způsobem, tedy vzkazy přes média, se ukončení dlouhodobé spolupráce v seriozních firmách nedělá,“ uvedl generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.

Podle nové metodiky se jako prodané označují jen byty, které již mají vydané územní rozhodnutí. Započítány jsou pouze byty, které v minulosti nebyly prodány a rezervační poplatek mají vyšší než 50 000 Kč. Metodiku nyní ověřuje a kontroluje nezávislý Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Za posledních deset let bylo v ČR postaveno 350 000 nových bytů (včetně jednotek v rodinných domech), z toho ve Středočeském kraji pětina všech staveb a v Praze 18 %. Vyplývá to ze statistik ČSÚ. Na třetím místě v počtu bytů postavených v letech 2005 až 2015 je Jihomoravský kraj s 13 %. Ve zmíněných třech regionech byla dohromady dokončena polovina republikového úhrnu bytů za celé období. „Ve středních Čechách přitom převládá stavba rodinných domů. Naopak v metropoli převažují byty v bytových domech,“ uvedla vedoucí statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Méně než jeden byt v přepočtu na tisíc obyvatel se v ročním průměru postavil v Děčíně, Mostě, Teplicích, Ústí nad Labem, Frýdku-Místku, Karviné a Havířově.

V Českých Budějovicích začala výstavba obchodního centra Nové IGY Centrum. Vznikne modernizací dosavadního IGY centra a výstavbou nové části IGY 2. Rekonstrukce původních budov bude společnost CPI stát 330 milionů, investice do nové výstavby dosáhnou až 420 mil. Kč. Hotovo má být na podzim roku 2017.

Nové IGY Centrum bude největším obchodním centrem ve městě. Nabídne více než 29 000 metrů čtverečních prodejních ploch se 130 obchody, vznikne 5 000 metrů čtverečními nových kanceláří.

Centrum IGY v Českých Budějovicích vzniklo v letech 2003 a 2004 na místě bývalých vojenských skladů.

Skupina Penta Investments loni dokončila 27 950 metrů čtverečních převážně kancelářských ploch. Do konce loňského roku skupina postavila 246 600 metrů čtverečních, z toho 70 % kancelářských ploch. Nejvýraznější část loni dokončených projektů tvořila administrativní budova Aviatica na území bývalé továrny Waltrovka v pražských Jinonicích. Loni Penta zahájila vedle první etapy bytové části Waltrovky také rezidenci Pri Mýte a obytné domy v Záhorských sadech v Bratislavě a rezidenci Nová terasa II v Košicích. Z kancelářských budov má skupina ve výstavbě centrum ROSUM Ružinov v Bratislavě a centrum D48 ve Varšavě.

V oblasti realit chystá Penta v blízké době několik akvizicí. „Naše strategie je jasná. Koupit budovu, přestavět, naplnit klienty a následně prodat,“ uvedl Marek Dospiva z vedení skupiny. Podle něj Penta plánuje nové bytové projekty v pražských Nuslích nebo v Praze 6 v Chittussiho ulici. „V kancelářské oblasti chceme pokračovat v revitalizaci Radlické ulice,“ dodal.

Penta loni prodala 490 bytů, v projektech jich má zhruba další tisícovku. V developmentu investiční skupina působí v Česku, na Slovensku a v Polsku, hlavně v Praze, Varšavě, Bratislavě a Košicích. Tyto aktivity se na činnosti skupiny podílejí 18 % a jsou na třetím místě za maloobchodem a zdravotnictvím. Skupina byla založena v roce 1994. Spravuje jediný fond svých partnerů, akcionářů společnosti a působí ve více než deseti zemích Evropy.

Rakouské realitní firmy Immofinanz Group a CA Immo oznámily nový plán fúze. Jejich spojením má vzniknout skupina o tržní hodnotě kolem čtyř miliard eur (108 mld. Kč) a s rozsáhlými aktivitami ve střední a východní Evropě, včetně českého trhu. Obě firmy se pokoušely o spojení už několikrát v minulosti. Loňská bitva, v níž Immofinanz vzdorovala nabídce CA Immo na převzetí, proti sobě postavila oba tehdejší šéfy. CA Immo od té doby svého generálního ředitele vyměnila. CA Immo se zaměřuje na Rakousko a Německo, Immofinanz je vysoce aktivní v postkomunis­tických zemích.

Válečné bunkry byly řadu let považovány za jizvy na tvářích německých měst, které byly trpěny především kvůli mimořádně vysokým nákladům na jejich stržení. V poslední době se ale pro ně nachází nové využití a stále častěji je architekti proměňují v atypické byty. Před II. světovou válkou a během ní bylo v Německu postaveno několik tisíc bunkrů. Po skončení války přešly tyto stavby pod úřady civilní obrany, které je nechávaly v provozuschopném stavu kvůli obavě, že by studená válka v Evropě mohla přerůst v otevřený konflikt.

Teprve po roce 2000 přešly bunkry do vlastnictví měst, která však neměla pro tyto pozůstatky války využití. Zároveň je ale nemohla odstranit, protože jejich stržení by bylo technicky náročné a finančně mimořádně nákladné. Zájem o přebudování bunkrů na moderní bydlení se začal objevovat v posledních pěti letech, řekl ČTK architekt Rainer Mielke z brémského architektonického studia Mielke + Freudenberg. „Začali je objevovat hlavně lidé z hustě zalidněných velkoměst, kde je nedostatek obytných ploch, jako je Berlín, Mnichov nebo Hamburk. Bunkry totiž nabízejí excelentní polohu uprostřed existující zástavby a přitom jsou ve srovnání s klasickým bydlením relativně levné,“ uvedl R. Mielke.

Bunkry s 900 metry čtverečními užitné plochy lze podle něj pořídit i za méně než 100 000 eur (2,7 mil. Kč). I při zohlednění nákladů na přestavbu tak vyjdou levněji než nákup klasického bytu. Průměrná cena bytu o šedesáti čtverečních metrech se v Berlíně se pohybuje kolem 2 700 eur (73 000 Kč) za metr čtvereční, v celém Německu je průměr 2 300 eur (62 000 Kč) za metr čtvereční.

Přestavba bunkrů vypadá jinak než u klasických staveb. Místo stavění nových zdí dělníci pomocí diamantových řezáků hloubí nové prostory ve zdech a prořezávají nová okna. Přestavěné bunkry sice svým vzhledem zcela nezastírají původní účel, zároveň ale dávají jasně najevo, že našly nové uplatnění v mírových časech. V centru Hamburku by tak měl jeden z největších německých bunkrů brzy dostat „zelený klobouk“, jak to označuje architekt Mielke – několikapatrovou terasovitou nástavbu, kde na každém patře vyrostou keře a stromy, které budou sloužit jako soukromý park pro budoucí obyvatele. ČTK

Skupina HB Reavis loni dosáhla pozoruhodného zvýšení konsolidovaného čistého zisku o 175 %, a to na 244,6 mil. eur. O 128 % se zvýšil i provozní zisk skupiny. Ta loni mj. uzavřela smlouvy na pronájem 200 000 m2 (meziročně o 43 % více), dokončila čtyři administrativní projekty (Varšava, Praha a Bratislava) s celkovou hrubou pronajímatelnou plochou 107 900 m2, když ve výstavbě má dalších sedm kancelářských projektů a jeden maloobchodní. Největší smlouvu na pronájem kancelářských ploch v historii skupiny se podařilo uzavřít s firmou SAP, a to na 27 000 m2 v pražském Metronom Business Center.

Referendum kvůli plánované stavbě nákupního centra v historickém jádru Opavy letos nebude. Organizátoři nezískali potřebných 5000 podpisů, aby se mohlo konat zároveň s podzimními krajskými volbami. Odpůrci stavby z řad zástupců opavských spolků chtějí v podpisové akci pokračovat a referendum zorganizovat v jiném termínu. Projekt chce realizovat developerská společnost Crestyl. Už před lety o tom s představiteli města podepsala smlouvu. Jednání se ale stále vlečou a mezi tím nedaleko zamýšleného obchodního centra vzniklo jiné – Breda & Weinstein. Na ploše přes 25 000 metrů čtverečních nabízí prostory pro více než 100 obchodů, multikino se šesti sály, restaurace a kavárnu.

Zástupci Crestylu v projektu chtějí pokračovat. Tento týden se setkali s představiteli města. „Předložili nám jakousi odlehčenou verzi, která nepočítá s úplným zastavěním plochy a s využitím areálu Slezanky,“ řekl ČTK primátor Radim Křupala (ČSSD). S tímto záměrem se nyní musí seznámit ostatní koaliční strany a do konce dubna by město mělo dát developerovi jednoznačné stanovisko, jak bude dál postupovat, řekl.

Smlouvu s Crestylem tehdejší představitelé města uzavřeli v roce 2005. Firma podle ní má zastavět pozemek pod dnes již zbouranou výškovou budovou ze 70. let a sousední parky, které vznikly v roce 1945 po zbourání staveb zničených ve válce. Smlouva je pro město nevýhodná především v tom, že pokud od ní odstoupí, bude firmě platit. Zástupci města jsou ochotni zaplatit případné reálné náklady. Odmítají platit ušlý zisk.

Stavět ve městě Zuzana Morávková

Profesor Ivan Koleček, architekt, můj někdejší učitel, říká, že když přijede do města a vidí jeřáby, znamená to, že se tam staví a že jsou tam potřeba architekti. Řada českých architektů si přesto stýská, že postavit „normální“ dům ve městě je neuvěřitelný výkon, něco jako boj s úředníky či hon za papíry. Současné nastavení stavební legislativy je skutečně alarmující a shodují se na tom jak architekti (Pavel Hnilička, Jakub Filip Novák, Filip Tittl v diskuzi Stavět ve městě, kterou vedl Filip Landa), tak právníci (Jiří Plos v poznámkách k novele stavebního zákona a k podmínkám stavění ve městě). A přestože statistiky stále poukazují na odliv obyvatelstva z měst, mentální nastavení společnosti se pomalu proměňuje. Lidé chtějí zpět svá města, chtějí v nich bydlet, pracovat, bavit se. Nechtějí bydlet v satelitech za městem, nechtějí jezdit do práce autem, taxikařit dětem a nakupovat jednou týdně v supermarketu. Ostatně Brno, kde sídlí naše redakce, je toho důkazem; začátkem roku americký server Numbeo.com moravskou metropoli zařadil na 46. místo ze 143 v žebříčku kvality života a New York Times dokonce na 27. místo z 52. Velkou nadějí jsou pro Brno také nově zřizovaná Kancelář architekta města nebo připravovaný plán mobility.

V tomto čísle se po delší době věnujeme výhradně českým realizacím. Takovým, jež byly postaveny v intravilánech měst a které do svého okolí vnášejí určitou novou kvalitu. Vybírali jsme stavby různé velikosti, s rozdílnou funkční náplní a v odlišném urbanistickém kontextu. Vedle současné dostavby historické divadelní budovy v Čáslavi najdete víceúčelovou „věž“ dotvářející kompoziční osu ostravského sídliště z období sorely a polyfunkční novostavbu v úzké proluce blokové zástavby brněnských Žabovřesk, tápající na hranici města a vesnice. Stavby pro bydlení reprezentují nástavba pavlačového domu v sociálně vyloučené lokalitě „brněnského Bronxu“ a proměna nárožní administrativní budovy ze sedmdesátých let v pražských Vršovicích ve studentské koleje. Individuální bydlení zastupují rekonstrukce rodinného domu v pevné struktuře Masarykovy čtvrti v Brně nebo objemově shodná náhrada nevyhovující vily s výhledem na letohrádek Hvězda moderní novostavbou. Katalog uzavírá drobný solitérní objekt galerie v městské památkové rezervaci Litomyšl. Všechny vybrané stavby jsou doplněny recenzemi nezávislých architektů a architektek.

Česko-lucemburská developerská společnost Orco Property Group spadající pod realitní impérium CPI se po 11 letech stahuje z chorvatského trhu. Jak uvedly Hospodářské noviny (HN) s odkazem na chorvatská média, firma za zhruba 220 mil. Kč prodala téměř šestnáctiprocentní podíl v chorvatském turistickém letovisku Sunčani Hvar, Kupcem, který díky transakci navýší svůj podíl v resortu v atraktivní přímořské lokalitě už na 62 procent, je podle listu Prime Tourist Resorts, dceřiná společnost česko-slovenské investiční skupiny J&T. Největší vlastník nákupních center a provozovatel hotelů v Česku se nyní hodlá soustředit na snižování dluhu, které jsou s firmou Orco spojeny – tak vysvětluje deník odchod společnosti z Chorvatska. Orco už před dvěma lety prodalo pětadvacetipro­centní podíl v luxusním hotelovém resortu, který leží na populárním ostrově Hvar, za symbolické jedno euro právě skupině J&T. Orco přitom do proměny hotelového komplexu investovalo už asi 65 milionů eur; kvůli problémovému projektu vedlo i mezinárodní arbitráž. Zatímco Orco se z Chorvatska stahuje, skupina J&T do budoucna hodlá svůj vliv v letovisku Sunčani Hvar ještě navýšit. Balík zhruba 32 % akcií vlastní chorvatský stát a tamní vláda chce svůj podíl prodat. J&T už podle chorvatského tisku oznámila, že o tento podíl má zájem. Podle odhadů si vláda řekne až o 360 mil. Kč.

Neobsazenost kancelářských prostor v Brně loni klesla o šest procentních bodů na 13,7 % a bude se dál snižovat. V centru města je podle Lukáše Netolického ze společnosti Cushman & Wakefield problém najít kancelářské prostory pro větší firmu. V Brně je aktuálně asi půl milionu metrů čtverečních kancelářských ploch. Mezi nájemci dominují IT firmy. Letos má vyrůst dalších 60 000 metrů čtverečních kanceláří. „Všechny projekty ve výstavbě mají z větší míry předpronajato,“ uvedl Netolický. Moderní administrativní centrum vzniká například v jedné z bývalých výškových budov Cheposu, na kanceláře se nyní přestavuje i část bývalého parkovacího domu Rozmarýn. Pro vlastníka Imos facility se samotné parkování nevyplatilo. IT firmy do Brna láká dostatek odborníků. Ve srovnání například s Prahou, Vratislaví, Krakovem nebo Bratislavou je ale cena za pronájem kanceláří poměrně nízká, nižší jsou také platy. Podle Terezy Mikšíkové ze společnosti CPL JOBS se budou v Brně rozšiřovat centra sdílených služeb. Investice do nových prostor se prý vyplatí i proto, že mzdy oproti Praze rostou v Brně pomalu a konstantně a ve firmách se dramaticky neliší. „Kandidáti se přelívají z jedné společnosti do druhé, brněnský rybník je malý,“ uvedla Mikšíková.

Fond založený společností Meyer Bergman, jež se specializuje na investice do nemovitostí, prodal obchodni centrum Forum Ústí nad Labem realitní společnosti New Europe Property Investments za 82,6 mil. eur. Alexander Rafajlovič z investičního týmu C&W v České republice, který transakci realizoval, k tomu říká: „Prodej centra Forum Ústí nad Labem dokládá, že investoři vnímají střední a východní Evropu stále více jako oblast, která nabízí největší potenciál růstu příjmů v celé Evropě. Jedná se o první prodej obchodního centra v roce 2016, který se s velkou pravděpodobností stane nejaktivnějším rokem v dějinách investic do českých maloobchodních prostor.“

Nejlepší stavbou a zároveň administrativní budovou roku v 18 zemích střední a východní Evropy je podle výsledků soutěže Central and Eastern European Real Estate Quality Awards (CEEQA) pražská Aviatica v areálu Waltrovky v Jinonicích. V kategorii obchodních center si první cenu odneslo Forum v ukrajinském Lvově a nejlepším hotelem je Sheraton Dubrovnik Riviera Hotel. Developerem roku se stala polská Real Griffin Estate, osobností minulého roku generální ředitel P3 Logistic Parks Ian Worboys. Aviatica nabízí téměř 27 000 metrů čtverečních kancelářských ploch, které téměř beze zbytku obsadila ještě před svým oficiálním otevřením. Stejně jako celý areál Waltrovky projekt patří investiční skupině Penta. Ceny CEEQA každoročně organizuje CEE Insight Forum ve spolupráci s prestižním ekonomickým listem Financial Times.