Ministerstvo kultury zamítlo odvolání radnice Praha-Troja proti stavbě pavilonu goril v pražské zoo. Objekt v horní části areálu je podle něj z hlediska památkové péče přijatelný. O zamítnutí odvolání dnes informoval na svém facebookovém profilu ředitel pražské zoo Miroslav Bobek, informaci ČTK potvrdilo i ministerstvo. Městská část se zatím s rozhodnutím nestihla seznámit, řekl ČTK starosta Tomáš Bryknar (Trojský kůň 2014).

Radnice se odvolala proti rozhodnutí magistrátních památkářů, kterým stavba nevadí. Odvolání řešilo ministerstvo kultury. “Bylo posuzováno zejména zajištění urbanistické a architektonické kvality bezprostředního okolí památkově chráněného území, jeho panoramatu, posouzení projektu z pohledu vhodnosti investičního záměru pro zachování kulturní hodnoty tohoto památkově chráněného území,” uvedlo ministerstvo.

Nový pavilon goril v horní části zoo by měl nahradit současný, který nevyhovuje především kvůli umístění ve spodní části zoo ohrožené povodněmi. Prostory v plánovaném pavilonu jsou dvou až třínásobné ve srovnání se současným pavilonem. Vedle chovné skupiny se tak počítá s tím, že by zde byla umístěna také skupina samců nevhodných pro chov.

Pavilon by měl mít rozlohu 2500 metrů čtverečních a podle starosty navzdory částečnému zapuštění by měl být deset metrů nad terénem. Taková stavba pod historické usedlosti Hrachovka a Sklenářka podle něj nepatří. Praze-Troji také vadí, že neexistuje koncepce dlouhodobějšího rozvoje zoo a jej obslužnosti. Příjezdem návštěvníků auty k zoo totiž městská část velmi trpí, letos zahradu navštívilo už přes 1,4 milionu lidí.

Pražští radní v srpnu schválili plán rozvoje trojské zoo na dalších pět let. Dokument v následujících pěti letech počítá s investicemi až 838,6 milionu korun. Pavilon goril, který by měl se souvisejícími stavbami stát celkem 121 milionů korun, je v tomto dokumentu zařazen mezi stavby klíčového významu. Zoo je příspěvkovou organizací hlavního města. Magistrát uvolnil peníze na výstavbu pavilonu goril. Na nový pavilon přispívali také lidé. Od 17.659 dárců se sešlo 31 milionů korun, uvedla zoo.

ČTK

Slovenská skupina IAD Investments koupila trenčínské obchodní centrum Laugaricio. Kupní cena nebyla zveřejněna. Podle poradenské společnosti Cushman & Wakefield, která prodej zprostředkovala, jde o největší realitní transakci na Slovensku v letošním roce.

OC Laugaricio otevřelo v roce 2009, na ploše 26 000 metrů čtverečních nabízí více než 120 značek a lze jej rozšířit o dalších 15 000 metrů čtverečních. IAD Investments nemovitost koupila prostřednictvím svého fondu Prvý realitný fond od investorů, které zastupovala česká skupina Mint Investments. Tato skupina centrum od vzniku spravovala a v této roli bude vystupovat i pro nového majitele.

Správcovská společnost IAD Investments poskytuje finanční služby ve střední Evropě od roku 1991. Na Slovensku, v České republice a ve Slovinsku spravuje aktiva v celkové hodnotě téměř půl miliardy eur (13,5 mld. Kč).

ČTK

Skupina Central Group letos prodá téměř 1 250 nových bytů za zhruba 5 mld. Kč. Počet je meziročně o čtvrtinu vyšší, hodnota prodaných bytů vzrostla o 40 % a skupina je v ČR největším „producentem“ a prodejcem bytů – celkově by letos developeři měli v Praze prodat zhruba 6500 bytů, meziročně o pět procent více.

“K letošnímu úspěchu přispěla především bohatá nabídka v podstatě po celé Praze. S výjimkou Prahy 1 jsme letos byty nabízeli ve všech ostatních pražských obvodech. Stavíme byty všech kategorií, od středního segmentu přes nadstandard až po prémiové byty v luxusních lokalitách,” sdělil majitel firmy Central Group Dušan Kunovský.

Nejvíce bytů společnost prodala v rodinném projektu Letňanské zahrady a ve vůbec největším bytovém domě v Česku, letos zkolaudované Residenci Garden Towers v Praze na Žižkově. Z dražších projektů šlo například o Rezidenci Park Nikolajka a Rezidenci U Muzea.

“Letošní rok byl zřejmě nejúspěšnější v historii firmy. Růst je rekordní a navíc se podařilo uzavřít dosud největší akvizici pozemků severně od Nákladového nádraží Žižkov,” doplnil D. Kunovský. Central Group působí prakticky výhradně na pražském trhu od roku 1994. Podle Kunovského má nakoupeny pozemky pro výstavbu 15 000 nových bytů.

Podle nejčastějšího odhadu developerských firem se letos v hlavním městě prodá zhruba 6 500 nových bytů, meziročně o 5 %. FINEP odhaduje svůj prodej na 650 nových bytů, Trigema 150, Ekospol podobně jako Daramis 400.

SF/pb

Zjednodušení procesu posuzování vlivů chystaných projektů na životní prostředí (EIA) přináší novela zákona, kterou vláda tento týden schválila. Předloha omezuje počet záměrů, které budou posuzování podléhat. Do českého právního řádu současně přenáší novelu evropské směrnice EIA. Ministerstvo životního prostředí, které novelu předkládá, slibuje, že se úřední proces zrychlí minimálně o měsíc a půl. Návrh nyní posoudí Sněmovna.

Předlohu by ministr chtěl do Sněmovny dostat v lednu. Chce, aby spolu s novelou stavebního zákona, která v sobě rovněž nese změny v procesu EIA a je rovněž ve Sněmovně, povolování staveb zrychlila a zjednodušila.

Novela přináší konkrétní výčet 13 řízení, které investora čekají. Jde například o územní řízení, stavební řízení nebo o dodatečné povolení stavby. Nově se také nebude zveřejňovat oponentní posudek, což má proces zrychlit minimálně o 45 dnů. MŽP chce, aby autorizované osoby, které posudky dělají, dodržovaly stanovené lhůty, což se nyní občas neděje. Proces EIA trvá podle zákona půl roku, po novele by se zkrátil na 4,5 měsíce.

ČTK

Objem investičních nákupů realit v Česku v roce 2017 dosáhne zhruba 3,3 mld. eur (90 mld. Kč), čímž by měl mírně překonat očekávaný rekord z letošního roku. Vyplývá to z odhadu poradenské společnosti CBRE. Téměř polovina investic by se měla týkat maloobchodu, více než třetina připadne na kancelářský trh. “Aktivita českého realitního trhu nevykazuje žádné známky zpomalení ani v příštím roce. Jsme přesvědčeni, že pronájmy a investiční objem v souladu se silnou makroekonomickou situací České republiky nadále porostou,” uvedl výkonný ředitel CBRE Richard Curran. Nyní se na trhu podle něj uskutečňuje více než 50 transakcí, které by mohly být uzavřeny do konce roku 2017. Více než polovina z nich by se měla týkat mimopražských regionů. Letos by měl objem realitních investic mírně překročit tři miliardy eur (81 mld. Kč).

ČTK

Nabídkové ceny starších bytů v bytových domech v Česku za poslední rok  vzrostly v průměru o 9,5 % na 2,3 mil. Kč. Ceny tlačí vzhůru Praha, kde průměrně přesahují 4 mil. Kč. Nejvíce se prodávají byty s dispozicí 3+1. Vyplývá to z údajů realitní kanceláře Reality IQ, která porovnávala ceny zhruba 1,5 milionu bytů.

Zvyšování cen je v jednotlivých regionech velmi nevyrovnané. Například v severních Čechách, kde se průměrná cena bytu pohybuje kolem 500 000 Kč, se ceny příliš nemění. Ovšem v Ostravě se cena průměrného bytu zvýšila o více než třetinu na 1,5 mil. Kč.

O více než pětinu vzrostly ceny starších bytů v Jihlavě a Liberci, zhruba o 15 % se zvedly v Praze, Českých Budějovicích, Pardubicích nebo Zlíně. Z dalších krajských měst zaznamenaly minimální nárůst Plzeň a Ústí nad Labem. Naopak v Karlových Varech ceny mírně klesly.

Podle výsledků posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 zahrnoval bytový fond v ČR 4 104 635 obydlených bytů, z toho 55 % v bytových domech. Průměrné stáří obydlených bytových domů bylo 52,4 roku. Průměrná obytná plocha bytu v bytových domech byla 52,6 metru čtverečního.

ČTK

Pražský magistrát dal znovu souhlasné stanovisko ke stavbě bytovému domu v Praze 1 – budova zvaná maršmeloun je z hlediska památkové péče přípustná, řekl v rozhovoru s ČTK ředitel městských památkářů Jiří Skalický. Magistrát podle něj reagoval na rozhodnutí ministerstva kultury, které památkářům vrátilo rozhodnutí k dopracování. “My jsme tak učinili a původní souhlasné stanovisko jsme potvrdili,” uvedl ředitel, podle kterého dům v oblasti není rušivým elementem.

Povolení památkářů je při plánování stavby v památkové rezervaci nutným podkladem. Stavební úřad Prahy 1 tak může pokračovat v územním řízení.

Poslední návrh s okny do tvaru obličejů úředníci povolili, ministerstva kultury i místního rozvoje rozhodnutí zrušila. Inspektoři ministerstva kultury loni v listopadu zrušili závazná stanoviska z let 2012 a 2014. Investor stavby, firma Praga Progetti e Investimenti, kvůli rozhodnutí inspekce podala na ministerstvo kultury žalobu k soudu.

Senát umožnil, aby se do nového občanského zákoníku vrátilo předkupní právo na podíl spolumajitele u nemovitostí. Zastánci obnovy předkupního práva na podíl spolumajitele nemovitosti zdůrazňují, že existovalo 50 let a vlastnické podíly by se měly scelovat. Nová úprava má být účinná od ledna 2018.

Novela má také prodloužit lhůtu pro vyklizení bytu zvláštního určení spolubydlícím po úmrtí nájemce ze tří na šest měsíců. Pokud s nájemcem v bytě žila nejméně rok jiná postižená osoba, nebo člověk starší 70 let, nájem by na ně automaticky přešel.

Praha zamýšlí na ostrově Štvanice vystavět novou koncertní halu. Podle radního Jana Wolfa by to měl být známý Kaplického Rejnok. Budova by mohla vzniknout do roku 2022 a výstavba by vyšla do dvou miliard korun. Rejnok měl stát původně v Českých Budějovicích, ale v roce 2014 tehdejší vedení radnice přípravu stavby zastavilo.

“Po nové koncertní hale je ze strany města poptávka a aktuálně máme volné prostředky na investice do kultury. Po 25 letech bychom rádi začali budovat teprve druhou veřejnou stavbu. A vzhledem k tomu, že v Českých Budějovicích nebyl Rejnok postaven, líbilo by se mi jej mít v Praze,” řekl Wolf. První veřejnou budovou měl na mysli Národní technickou knihovnu v Praze 6. Důvodem plánované výstavby je podle Wolfa fakt, že Praze dlouhodobě schází moderní koncertní budova, navíc by si Praha zasloužila, aby měla budovu od světově významného architekta. Zda by stál na Štvanici, ale není jisté, ve hře je podle radního také umístění nové koncertní haly u stanice metra C Vltavská. Problém s tím, že je ostrov v záplavové zóně, by podle Wolfa nebyl. Budova by stála na pilířích a ve spodních patrech by byly garáže, které by se při velké vodě vyklidily a po skončení povodně by se zase auta vrátila zpět.

ČTK

České stavebnictví v příštím roce klesne o 3,2 % – jak odhaduje stavební oborová asociace Euroconstruct (EC), která sdružuje 19 zemí. Ze všech členských zemí by na tom tak Česká republika byla nejhůře. Letos by podle odhadu EC mělo české stavebnictví klesnout o 9 %, což je rovněž nejhorší údaj ze všech srovnávaných zemí. Na opačném pólu je Irsko s předpokládaným růstem o 12,5 procenta. V roce 2018 by české stavebnictví mělo vzrůst o 4,5 %, v roce 2019 už by s růstem 8,3 % mělo patřit mezi nejlepší.

ČTK

Rada hlavního města Prahy jmenovala – bez plánovaného výběrového řízení – novým ředitelem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Ondřeje Boháče, který dosud institut ze své funkce prozatímně řídil.

Náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice) uvedla, že jmenování Ondřeje Boháče novým ředitelem Institutu plánování a rozvoje podpořila městská rada jednomyslně.

Nově jmenovaný ředitel IPR v minulosti spolupracoval s tehdejším primátorem Tomášem Hudečkem (tehdy TOP 09), v době, kdy byl ve funkci, byl Ondřej Boháč vedoucím jeho kanceláře.

Pražský IPR v posledních měsících ochromily spory s vedením města a vzhledem k tomu zcela ustaly práce na tzv. Metropolitním plánu. Naproti tomu se nedávno podařilo schválit Strategii rozvoje Prahy do roku 2030 a už dříve vstoupily v platnost Pražské stavební předpisy.

SF/pb

Brownfield po bývalém oděvním podniku Kras, který v Brně vymezují ulice Veletržní, Rybářská, Křížová a Bělidla, by se měl v nejbližší letech proměnit. Architektonická kancelář Kuba & Pilař architekti, která je mimo jiné tvůrcem kašny na náměstí Svobody, zde plánuje pro developera soubor pěti polyfunkčních objektů nazvaný Mendel Plaza. Kdo je investorem, zatím není zřejmé. Jde o rozsáhlý developerský projekt, jehož první etapa by měla začít ve druhé polovině příštího roku. Jisté to však zatím není. Dříve se zde plánovalo obchodní a společenské centrum, což byl soubor dvou budov. V roce 2014 získal projekt územní rozhodnutí, investor však nakonec od záměru ustoupil. Nyní se zde plánuje stavba pěti objektů, v nichž mají být byty, kanceláře a komerční prostory pro obchody a služby. Architektonický návrh řeší oblast o rozloze tří hektarů, zatím se počítá téměř s 500 bytovými a nebytovými jednotkami, 3 000 metry čtverečních kanceláří a 17 000 metry komerčních prostor. Některé objekty budou ještě dále rozčleněné s různou výškou, nejvyšší má mít 15 nadzemních podlaží.

“Jelikož jde o rozsáhlý projekt, bude se stavět po etapách a je možné, že se bude částečně měnit podle aktuální situace na trhu,” uvedl Pilař. Podobně chce postupovat například společnost CTP, které bourá Vlněnu – budoucí komplex má růst zhruba deset let.

ČTK

Společnost KKCG Real Estate ve spolupráci s městskou částí Praha 5 připravila výstavu pod názvem “Mezinárodní architektonický  workshop – TOP REZIDENCE POMEZÍ”. Ta už byla zahájena v prostorách Malé výstavní síně Úřadu MČ Praha 5, přičemž je věnována hlavně prezentaci vítězného urbanistického řešení. Výstava bude přístupná do 31. ledna 2017.

“Naším cílem je snaha o maximální komunikaci s městskou částí a se sousedy, kterých se výstavba přímo dotýká,” vysvětluje Petr Pujman, generální ředitel společnosti KKCG Real Estate, a dodává: „Do workshopu jsme pozvali i veřejnost, respektive budoucí sousedy a zástupce městské části, kterou reprezentoval starosta pan Klíma. V odborné porotě přijali účast známí čeští architekti Jaroslav Šafer, Zdeněk Lukeš a Otto Dvořák.“ Dvoukolového workshopu, který byl vyhlášen v prosinci 2015, se zúčastnilo 12 ateliérů z pěti evropských zemí. Na konci srpna 2016 odborná porota doporučila developerovi spolupráci se třemi architektonickými studii – Bogle architects, Baumschlager Eberle Lustenau & Pavel Hnilička Architekti a majo architekti.

Hlavním vítězem, pověřeným kompletním zpracováním „masterplánu“ celé lokality a zároveň řešením přibližně 60 % jednotek, se stala Bogle architects. Baumschlager Eberle Lustenau & Pavel Hnilička Architekti budou navrhovat přibližně 35 % rodinných domů, majo architekti budou realizovat dvě výjimečné vily s názvem Bumerang.

Musíte spolu mluvit a naslouchat – radí Praze k metropolitnímu plánu světoví urbanisté. Diskuse zástupců města, jeho částí, obyvatel, lidí z ekonomické sféry a dalších složek měla podle nich předcházet návrhu nového územního plánu. Zaznělo to v diskusi na konferenci o plánování rozvoje města, kterou dnes hostila rezidence primátora.

“Podle mě je urbanismus z 90 % komunikace,” řekl Jiří Klokočka, který působí jako architekt a urbanista belgického města Kortrijk a pracuje na fakultách architektury v Praze a Liberci. Je podle něj zásadní dokázat své návrhy vysvětlit lidem. Podle amerického krajinářského architekta Marka Johnsona, který působí v Denveru, je důvod, proč se v Praze nyní nestaví, zřejmý. “Není tu tradice demokratické debaty o budoucnosti,” řekl v diskusi.

Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) společnost ještě není na demokratickou diskusi připravená. “Dvacet sedm let po určité změně je bohužel krátká doba na to, abychom byli plošně schopni demokraticky diskutovat a kritické hlasy přetavit do jiného názoru,” uvedla v diskusi v reakci na názory urbanistů. Podle architekta Romana Koutského, který vedl tým připravující metropolitní plán, české právní prostředí říká, že návrh by měl být nejprve zpracován a potom demokraticky projednáván. Podle Johnsona by si ale město nemělo nechat diktovat, kdy může o plánu diskutovat.

Metropolitní plán je strategický dokument, který stanoví, kde se co může stavět. Má od roku 2020 nahradit zastaralý územní plán, který platí nyní. Příprava pánu ale nabírá zpoždění. Projednávání plánu s veřejností mělo začít na podzim. Odborníci i magistrát navíc tvrdí, že návrh není v souladu se stavebním zákonem. Ředitele sekce, která má v městském Institutu plánování a rozvoje (IPR) územní plán na starosti, R. Kouckého, ředitel v polovině června odvolal. Výběrová komise koncem listopadu doporučila, že by měl znovu vést tým, který plán dopracuje. Opozice opakovaně navrhovala odvolání náměstkyně primátorky Petry Kolínské (SZ/Trojkoalice), která má územní rozvoj od letošního roku v gesci. Před ní byl náměstkem pro územní rozvoj současný předseda Strany zelených Matěj Stropnický. Toho ale zastupitelstvo odvolalo po sporech o Pražské stavební předpisy.

ČTK

V Brně vzniká další administrativní komplex – jeho první část stála investora Areal Slatina 350 mil. Kč. Hotová je zatím jedna budova, v budoucnu jich má být šest. V první budově areál firmám nabízí 15 000 metrů čtverečních kancelářských ploch, z nichž je pronajatých zhruba 40 %. Až bude celý projekt hotový, nabídne 90 000 metrů čtverečních kanceláří, investor počítá s náklady kolem 2 mld. Kč.

ČTK

V Evropě přibude do konce tohoto roku a během roku příštího přibližně 8,1 mil. m2 nových ploch obchodních center, jejichž provozovatelé se budou snažit nabídnout zákazníkům více zábavy a zážitků. Nyní se plocha obchodních center v Evropě blíží úrovni 160 mil. m2. Česká republika očekává v příštím roce přírůstek více než 70 000 m2.

Studie European Shopping Centre Development Report, který zpracovala společnost Cushman & Wakefield, uvádí, že trh je po pomalejším 1. pololetí, ve kterém v evropských zemích přibylo pouhých 1,3 mil. m2 nových obchodních center (to představuje meziroční 7% pokles), připraven na růst nabídky nových kapacit. Prim v tomto ohledu budou hrát, respektive hrají Turecko s Ruskem, které se na nové nabídce podílejí 40 %. Pokud by všechna budovaná centra byla dokončena včas, celková pronajímatelná plocha obchodních center na Starém kontinentu by do konce tohoto roku vzrostla na 164,4 mil. m2.

Evropa: výstavba OC (první pololetí 2016)

Česko: mírné tempo růstu

„Česká republika zaznamenala v letošním i loňském roce zpomalení výstavby. V roce 2016 byla dokončena pouze stavba obchodního centra Aupark v Hradci Králové a rekonstrukce Galerie Přerov. V příštím roce nás ovšem čeká přírůstek přes 70 000 m2, což je více, než bylo postaveno za rok 2015 i 2016 dohromady. Ovšem 80 % z plánované výstavby bude tvořeno rozšířením stávajících obchodních center, jmenovitě Centra Chodov, IGY Centra České Budějovice a Galerie Butovice. Dočkáme se ale i zcela nového projektu Central Jablonec,“ popisuje situace na českém trhu Jan Kotrbáček z Cushman & Wakefield. Podle něj má v současnosti největší potenciál pro výstavbu centrum Prahy, například projekt Savarin na Praze 1, vedle toho také další pražské čtvrtě – staví se například Dejvice Center v Praze 6 nebo Palác Stromovka na Praze 7. „Dále potom vidíme jasnou příležitost pro další development obchodních center ve středu Plzně, Brna a Zlína,“ dodává J. Kotrbáček.

Investice: pochod na Východ

Investice do sektoru obchodních center dosáhly v 1. pololetí v celé Evropě celkem 8,5 mld. eur, což představuje meziroční pokles o téměř 50 %. Na trhu existují ovšem velké rozdíly ve výkonnosti.

Zatímco západní Evropa kvůli nedostatku prémiových ploch zaznamenala významný pokles objemu takových obchodů, investoři, kteří mají nejen kapitál, ale i ochotu jej využít, se stále více poohlížejí po příležitostech ve střední a východní Evropě. Tento region zaznamenal téměř 20% meziroční nárůst objemu investic na 1,9 mld. eur, přičemž jen Polsko se na celkovém objemu investovaného kapitálu podílelo 50 % (928 mil. eur). Naproti tomu současný malý apetit investorů v Rusku a Turecku se odráží v meziročním poklesu tamních transakčních objemů o 79 %, respektive 93 %.

„Přestože investice do obchodních center v České republice zaznamenaly meziroční pokles o téměř 57 %, poptávka investorů byla vyšší než loni, prodalo se 9 center, což je nejvíce od roku 2005. Meziroční pokles je zapříčiněn zejména loňským prodejem Palladia, což byla největší transakce v sektoru obchodních center v historii České republiky. Pomineme-li tento prodej, byli bychom svědky nárůstu investic o 77 %,“ říká Alexander Rafajlovič z investičního týmu společnosti Cushman & Wakefield.

Do střední Evropy se postupně dostává trend omezování investice do stavby hal pro průmyslovou výrobu a naopak jejich růst ve sféře logistických objektů, tedy prostých skladů a překladišť. Jde o důsledek stále sílících nákupů přes internet a snižujícího se nakupování v kamenných obchodech. „Ve východní a střední Evropě je zatím stále více průmyslových než distribučních investic, ale prodeje přes internet porostou. Podíl e-commerce je zde stále výrazně nižší než v západní Evropě. Prodeje porostou hlavně v metropolích, což bude mít dopad na městskou logistiku a v budoucnu se stanou využitelné i sklady, které nyní využití nemají,“ odhaduje KarelStránský ze společnosti Colliers International.

Mezi trendy patří také postupné objevování regionů, kam dosud „logistické“ investice nesměřovaly. „Jde například o střední Slovensko, východní Polsko, centrální Rumunsko či Bulharsko a Pobaltí,“ uvedl K. Stránský. V Česku se daří postupně naplňovat neobsazené objekty a dosud nezastavěná místa určená pro toto využití. Investoři naopak pociťují nedostatek pozemků pro využití a obracejí zájem i k brownfieldům, tedy nevyužívaným areálům.

ČTK

Společnost Mint Investments prodala kancelářskou budovu Panorama Business Center naproti Národnímu muzeu v Praze společnosti Redside. Cenu transakce firmy nezveřejnily. Budova byla postavena v roce 2000, má 6 800 metrů čtverečních pronajímatelné plochy a 91 parkovacích míst v podzemních garážích. Panorama je držitelem certifikátu BREEAM In Use Good. Mint získal budovu v září 2015, kdy měla 42 % volných kanceláří. Během jednoho roku se mu podařilo budovu plně obsadit. Kupující společnost Redside spravuje realitní investiční fond NOVA Real Estate. Celkový objem realitních investic v ČR podle CBRE letos překročí hranici tří miliard eur a měl by tak překonat loňský rekord 2,68 miliardy eur. Největším obchodem letošního roku byl prodej administrativního centra The Park v Praze na Chodově. Starwood Capital ho prodal společnosti DEKA Immobiliean za 10,8 mld. Kč.

ČTK

Skupina FINEP pověřila UniCredit Bank obstaráním emise zajištěných dluhopisů v celkovém předpokládaném objemu 201 mil. Kč se splatností v červnu 2020. Dluhopisy budou mít pevný výnos 3,75 % p. a., jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu je 3 mil. Kč, datum emise je stanoven na 19. prosince 2016. Emitentem dluhopisů bude společnost FINEP BARRANDOV ZÁPAD k.s. „Finanční prostředky z emise dluhopisů použijeme na investice do nových rozvojových projektů skupiny FINEP v nejbližším období,“ říká Štěpán Havlas, finanční ředitel FINEPu.

Předchozí Od ledna do konce října letošního roku zkontrolovala Státní energetická inspekce (SEI) 1 431 průkazů energetické náročnosti budov, z toho 40 % obsahovalo nedostatky, které znamenaly porušení zákona. Průkazy zpracovávají energetičtí specialisté, kterých je v Česku zhruba 1200.

Mezi nejčastější prohřešky patří chybné stanovení ploch obálky budovy, celkové energeticky vztažné plochy, chybně stanovené skladby konstrukcí nebo nezadané tepelné vazby. Někteří zpracovatelé také zcela zkreslili spotřebu tepla na vytápění budovy nebo ji naopak uvedli nereálně vysokou.

Podle ředitele Šance pro budovy Petra Holuba lze nekvalitního zpracovatele poznat. “Na internetu se množí nabídky extrémně levného zpracování průkazů, třeba za 2 000 korun. Za tuto cenu se však kvalitní průkaz na rodinný dům nedá zpracovat a může obsahovat mnoho chyb,” doplnil Holub.

Průkaz energetické náročnosti budov vychází z evropské směrnice. Cílem opatření je snížit spotřebu energií a emise oxidu uhličitého. Od roku 2009 je povinný pro všechny nově stavěné budovy a pro rekonstrukce větších budov. Povinnost byla následně rozšířena také na všechny rodinné, bytové i administrativní domy při větších renovacích, prodejích či pronájmech.

Od začátku letošního roku musí být průkazy předány i při pronájmech bytů a kanceláří. Podle nedávného průzkumu Asociace výrobců minerální izolace však obsahuje správný údaj o energetické náročnosti pouze 14 % inzerátů na pronájem bytu nebo kanceláře.

ČTK