Městský architekt

Zuzana Morávková

Téma městského architekta nám v hlavě leží již delší dobu. Posledním impulzem byl letošní rok, kdy v našem domovském Brně vyvrcholila debata o obnovení kanceláře architekta města a kdy dlouholetý kolega Marek Kuchta opustil redakční řady, aby se stal městským architektem v Hranicích.

Pominu-li dění na pražském Institutu plánování a rozvoje v posledních měsících, činnost městských architektů se dostává do centra pozornosti v řadě českých měst hledajících svou identitu. Městům mnohdy chybějí udržitelné koncepce rozvoje, sílí v nich poptávka po kvalitních veřejných prostranstvích a kvalitních stavbách veřejné vybavenosti. Přestože není pozice městského architekta upravena žádným obecně závazným právním předpisem ani jiným profesním dokumentem a není podporována ani na vládní úrovni, v současné době ji v různých formách využívá kolem devadesáti českých a moravských měst a obcí a zdá se, že jejich počet bude narůstat.

ERA21 se rozhodla přispět do diskuze tímto číslem, ve kterém jsme se zaměřili na města malé a střední velikosti. Hlavní město Prahu jsme z našeho průzkumu záměrně vynechali; sama o sobě by problematika IPR vydala na celé jedno číslo a je zřejmé, že pro objektivní zhodnocení činnosti instituce chybí potřebný odstup. Města, která jsme do čísla vybrali, se vzájemně liší – svou velikostí, historií, prostorovou a funkční strukturou i socioekonomickým vývojem, liší se délkou působení městského architekta i rozsahem jeho činnosti. Každé má svá specifika. Zajímaly nás především zkušenosti městských architektů, ale také to, jak spolupráci hodnotí představitelé města. Pátrali jsme po konkrétních výsledcích této spolupráce, jakkoli je pochopitelné, že nepřicházejí ze dne na den. Ptali jsme se i po problémech, které v průběhu mohou nastat. Vyzpovídali jsme deset architektů působících v jedenácti českých a moravských městech a jednoho zástupce ze Slovenska. Dotkli jsme se úlohy architekta v rámci větších územně samosprávných celků a podnikli také historický exkurz pojednávající o proměně role městského architekta na příkladech Prahy, Brna a Hradce Králové.

ERA21 #05/2016 má ambici být městům vodítkem, jak a proč spolupracovat s městským architektem, a architektům motivací, jak přispět k udržitelnému rozvoji sídel.

V Plzni se po ekonomické krizi naplno rozjela výstavba bytů, budují se jich stovky. V prvních dvou domech největšího projektu ve městě se za měsíc prodalo 65 % ze 184 bytů, izraelská developerská skupina Daramis proto dnes začala nabízet dalších 156 bytů. Projekt vzniká vedle univerzity na Borech, další stovky bytů se staví v místní části Valcha nebo v bývalých kasárnách Světovar.

Byty na Světovaru buduje BC Real Plzeň, v první etapě půjde o 72 bytů, které už firma nabízí. Na Valše pokračuje s další etapou bytových domů pražský V Invest, který tady plánuje přes 400 bytů. Plzeňské IKO staví rodinné i bytové domy v Újezdě, místní Stafin buduje tři domy u Kalikovského mlýna poblíž středu města, pokračuje výstavba desítek bytů v ulici Na Jíkalce. První z pěti domů dokončila rokycanská firma Šabata v Kaplířově ulici a připravuje další. Projekt Daramisu pojmenovaný Unicity zahrnuje tři etapy s 542 byty. Stavět se má začít letos na podzim, první byty budou k dispozici v létě.

ČTK

Norský státní investiční fond koupil od realitní skupiny Prologis poloviční podíly v jejím portofliu osmi logistických a distribučních nemovitostí v Česku, Polsku a Maďarsku. Zaplatil za ně 55,3 mil. eur (1,5 mld. Kč). Společný podnik norského fondu a Prologis zároveň prodal tři logistické reality ve Francii a fond za své poloviční podíly v nich dostal 25,1 mil. eur.

Norský ropný fond je největším státním investičním fondem na světě, spravuje jej norská centrální banka. Fond spravuje a investuje přebytky příjmů z prodeje ropy a plynu a vlastní zhruba jedno procento světových akcií, dále dluhopisy a reality. Peníze ve fondu jsou určeny na horší časy a pro budoucí generace a mají zemi ochránit před případným nečekaným výkyvem cen ropy a plynu. Vláda smí ročně utratit čtyři procenta peněz fondu, což je o něco více než roční návratnost investic. V současné době činí hodnota majetku ve fondu zhruba 21,6 bilionu Kč.

ČTK

Realitní skupina CPI Property Group kupuje hotelového operátora CPI Hotels, který pro skupinu provozuje hotely, jež CPI Property Group vlastní. Dosavadní vlastníkem CPI Hotels byla společnost Marc Gilbert International. Podle vyjádření šlo o zcela autonomní firmy, které skupina CPI nevlastnila.

Skupina CPI Property Group aktuálně vlastní více než třicítku hotelů. Všechny provozuje CPI Hotels, která má ale ve svém portfoliu kolem 40 hotelů. Má například tuzemská práva na americké franšízy Clarion.

Podle svého webu CPI Hotels provozuje v ČR například pražský Buddha-Bar Hotel, síť Clarion Hotels, Mamaison Hotels & Residences či Fortuna Hotels.

ČTK

Stavební firmy v Praze letos dokončí 6 550 nových bytů, nejvíce od začátku realitní krize v roce 2009. V 1. pololetí jich dokončily 3 350 ve 47 developerských projektech, ve druhé polovině roku by jich mělo být 3 200. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti JLL. Počet volných nových bytů však podle ní klesá. V prvním pololetí letošního roku developeři spustili výstavbu 2 970 bytů ve 43 projektech. “Za celý rok by podle našich očekávání měla být zahájena výstavba celkem 5 250 nových bytů, což by bylo ve srovnání s rokem 2015 o šest procent méně, proti roku 2014 dokonce o 16 %. V příštím roce očekáváme zahájení výstavby zhruba 5 000 bytových jednotek,” uvedl vedoucí rezidenčního oddělení JLL Anthony Mathieu.

Počet nových volných bytů však v Praze klesá. V prvním pololetí letošního roku jich bylo v dokončených projektech, projektech ve výstavbě a v projektech ve fázi předprodeje celkem 4 430. Meziročně téměř o čtvrtinu méně. “Developeři nejen rezidenčních nemovitostí se v Praze potýkají s administrativně náročným stavebním řízením, kdy nikdy není jasné, jak dlouho bude trvat a zda skončí úspěšně. Poptávka je silná a nabídka se bude v návaznosti na aktuální stavebně-právní praxi spíše zmenšovat,” doplnil Mathieu.

V prvním pololetí developeři ve svých nových projektech prodali 3 960 bytů, meziročně o 11 % více. Podle statistik JLL byla průměrná cena nových bytů v prvním pololetí zhruba 58 500 korun za metr čtvereční bez DPH. Meziročně se zvýšila o 12 %.

ČTK

Developerská společnost FINEP naproti pražskému Masarykovu nádraží otevřela centrum, které nabízí komplexní služby pro bydlení. Nabídka se týká služeb investičního bydlení, rekonstrukcí a ostatních služeb, jako například právního a daňového poradenství. “Nebudeme nabízet jenom naše byty. Pokud budou kvalitní a klient bude mít zájem o lokalitu, kde byty nemáme, dovedu si představit, že mu doporučíme třeba Daramis nebo Central Group,” dodal T. Pardubický z FINEPu.

Z konkurenčních firem poskytuje podobné služby například právě Central Group. “V našem sídle dlouhodobě nabízíme veškeré služby, které jsou zajímavé pro ty, kdo kupují nové byty. Ať již individuálně pro zajištění vlastního bydlení nebo na investici. Ovšem nabízet služby pro rekonstrukce bytů v tuto chvíli neplánujeme,” sdělila mluvčí Central Group Marcela Fialková.

Trigema zájemcům o byty nově zajišťuje službu Chytré financování. Služba například umožňuje vyřízení hypotečního úvěru v rámci nabídky nejsilnějších bank na domácím trhu, doplnil mluvčí Trigemy Radek Polák.

ČTK

Ceny nových bytů v Česku letos vzrostou meziročně v průměru o 4,4 %, nejvíce zdraží v Praze, a to o 7 %. Ze studie společností CEEC Research a KPMG ČR, jíž se zúčastnilo více než 40 developerských firem působících na domácím trhu, vyplývá, že růst cen bude pokračovat i v příštím roce. Jako hlavní důvody zdražování vidí rostoucí poptávku a nízké úrokové sazby.

“V současné době pro běžného investora, s výjimkou nemovitostí, takřka neexistují varianty pro zúročení úspor. Až 30 % poptávky v Praze tvoří drobní investoři, kteří primárně neshánějí vlastní bydlení. A tento stav pravděpodobně v dohledné době nepomine,” uvedl partner KPMG Pavel Kliment.

Ceny nových bytů na pražském trhu podle developerů letos vzrostou v průměru o 7 %. “Počet vydaných stavebních povolení na pražském rezidenčním trhu poklesl. Jeho získání je nejdelší a nejkomplikovanější proces z celé západní Evropy. Přirozeným důsledkem tohoto nepříznivého jevu je omezení nabídky nových bytů a růst jejich cen,” doplnil výkonný ředitel JRD Martin Svoboda. “Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po nových bytech je v hlavním městě dlouhodobý problém. Jen za poslední rok se jejich zásoba snížila zhruba o třetinu,” dodal předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.

ČTK

Česká skupina Wood & Company koupila od Immo Group obchodní centrum Šestka nedaleko pražského Letiště Václava Havla. Firmy se dohodly neuvádět hodnotu transakce. Šestka je již druhou velkou pražskou akvizicí, kterou skupina Wood & Company v poslední době uskutečnila. V srpnu se stala majitelem vysočanské Galerie Harfa, stojící nedaleko O2 Areny. „Společně se svými partnery budeme usilovat o zvýšení přitažlivosti Šestky pro návštěvníky. Pokud jde o stávající i nové nájemníky, budeme hledat nové koncepty,” uvedl šéf skupiny Vladimír Jaroš. V centru se nachází 80 obchodů a hypermarket Albert. Podle vyjádření realitních poradenských společností z posledních let patřila Šestka mezi obchodní centra, která se potýkala s nízkou návštěvností.

ČTK

Roztoky u Prahy plánují omezit výstavbu v lokalitě Dubečnice, kde společnost Ekospol v ní už několik let plánuje stavbu domů. Město nechalo zpracovat regulační plán, protože se obává přílišného zatížení infrastruktury, developer bude požadovat náhradu škody.

Roztoky nyní mají asi 8000 obyvatel, územní plán bez regulace by mohl v budoucnu umožnit výstavbu pro až několik tisíc dalších obyvatel. Připravený regulační plán ale počítá s výstavbou bydlení přibližně jen pro 800 lidí. Ekospol zažaloval Roztoky kvůli zpoždění plánované výstavby zhruba 500 bytů v Dubečnici už loni – na pozemky Ekospolu město uvalilo přibližně před devíti lety stavební uzávěru. Soud městu nařídil, že musí do šesti měsíců od nabytí právní moci rozsudku vypracovat regulační plán, nebo uzávěru zrušit. Regulační plán letos v září schválili roztočtí zastupitelé, teď se k němu mohou ještě vyjádřit úřady. Podle generálního ředitele Ekospolu Evžena Korce město zpracovalo regulační plán tak, že v části území, kde platný územní plán umožňuje bytovou výstavbu, bude možná pouze výstavba rodinných domů.

Roztoky připravují regulační plán i v části Žalov. Má zde vzniknout už třetí Park vědy, kombinace vědeckotechnologického centra a podnikatelského inkubátoru, s investorem město jedná o zmenšení výstavby. V rámci spolupráce investor, společnost Trigema, nabídl vybudovat na jednom z pozemků školu, která by městu pomohla vyřešit problémy s malou kapacitou roztocké základní školy.

ČTK

Společnost PPF Real Estate koupila od rakouské skupiny Soravia kancelářský komplex Metropolis Center v Bukurešti. Informoval o tom server týdeníku Euro. Cena transakce není známá, podle rumunského portálu Mirsanu.ro je ale tržní hodnota komplexu 48 mil. eur (zhruba 1,3 mld. Kč). Komplex nabízí 19 000 metrů čtverečních kancelářských prostor a obchodních ploch. Prostory v něm má pronajaté například Evropská banka pro obnovu a rozvoj, advokátní kancelář DLA Piper nebo výrobce hygienických výrobků pro domácnost Reckitt Benckiser.

PPF Real Estate Holding, který patří do skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera, spravuje majetek za 54 miliard korun a působí na evropském i ruském realitním trhu.

ČTK

Bývalý výkonný ředitel developerské společnosti Central Group Aleš Novotný nesouhlasí s trestem 8,5 roku vězení v kauze téměř dvousetmilionových daňových úniků. Jeho odvoláním se začal zabývat pražský vrchní soud po více než třech letech od vynesení nepravomocného rozsudku.

Obžaloba tvrdí, že Novotný a další obvinění v letech 2004 až 2010 úmyslně vkládali do účetnictví Central Group stovky falešných faktur, které obstarával Novotný. Ostatní obvinění prý daňové doklady vystavovali nebo jejich vystavení zprostředkovávali. Šlo o faktury za propagační nebo marketingové služby, které však firmy nikdy nevykonaly. Muži tak podle spisu krátili daň z přidané hodnoty a snižovali daňový základ pro výpočet daně z příjmu. Pražský městský soud vynesl rozsudek v červenci 2013. Zhruba rok a půl trvalo vyhotovení a sepsání rozsudku, který má přes 600 stran. Pak se čekalo, než soud nařídí odvolací jednání v kauze, jejíž spis čítá přes 18 000 stran. Novotný vinu odmítá. Jeho odvolání má podle advokáta Libora Kapalína 125 stran a dalších 1000 stran příloh. Před vrchním soudem chce zdůraznit, že závěr soudu o vině je v rozporu s provedenými důkazy. Dřívější proces podle něj také měl několik desítek vad.

Podle advokáta nejde o trestní případ, ale o obchodní spor dvou společností – Central Group se skupinou Natland. “Šéf skupiny Natland Group Tomáš Raška v minulosti opakovaně jakoukoliv souvislost s kauzou Central Group vyloučil a orgány činné v trestním řízení žádné takové podezření nikdy nepotvrdily,” reagoval dnes mediální zástupce investiční skupiny Pavel Lukeš.

Spolu s Novotným byli obžalováni jednatel společností H.Q. Print a Duosprint Luděk Jůza, důchodce Jaroslav Kukla, brněnský podnikatel Antonín Beránek a obchodní manažer společnosti MPI – Marketing & Consulting Andrii Gindriuk. Kuklovi, který údajně zprostředkovával styky mezi Novotným a Jůzou, vyměřil soud 7,5 roku vězení. Jůza dostal trest o rok nižší, protože se k trestné činnosti přiznal a pomohl k jejímu odhalení. Beránka soud potrestal 5,5 lety vězení. Policie začala kauzu rozplétat v roce 2010. Novotný strávil přes tři roky ve vazbě, což jeho advokát označil za skandální. “V roce 2013 byl mezi pěti nejdéle vazebně stíhanými, když ostatní byli organizátoři drogových obchodů, obchodníci se zbraněmi a násilníci,” uvedl Kapalín.

ČTK

Vítězi soutěže Stavba roku 2016 jsou pražský tunel Blanka, archeologický park v Pavlově, modernizace železniční trati Tábor – Sudoměřice, stezka v oblacích v Dolní Moravě, rekonstrukce a dostavba městského stadionu v Ostravě-Vítkovicích a rekonstrukce areálu Hospitalu v Kuksu. V hlasování veřejnosti zvítězil stadion ve Vítkovicích, v kategorii Zahraniční stavba roku patří prvenství modernizaci rychlostní silnice ve Varšavě.

SF/pb

Nové byty v centru Prahy jsou více než třikrát dražší než v městské části Praha 9, která je nejlevnější. Rozdíl je v porovnání s velkými městy v regionu nejvyšší. Druhý nejvyšší rozdíl je v Budapešti, nejnižší z osmi sledovaných měst je v Mnichově. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy KPMG ČR a developerské společnosti Central Group.

Proti průměrné cenové úrovni v Praze jsou nové byty v centru Prahy dražší až o 140 %. Nejdražší byty jsou v Praze 1 a Praze 2, kde se průměrná cena pohybuje kolem 140 000 korun za metr čtvereční. Při průměrné velikosti bytu v centru 90 metrů čtverečních cena přesahuje 12,5 mil. Kč. “Důvodem vysokých cen bydlení v centru Prahy je zcela mizivá nabídka nových bytů, která sestává v podstatě jen z ojedinělých rekonstrukcí a nástaveb současných bytových domů a výjimečně i menších developerských projektů,” uvedl majitel Central Group Dušan Kunovský.

Za centrem následují Praha 8, kde jsou nové byty proti průměru dražší téměř o třetinu, a Praha 6, která je nad průměrem zhruba o pětinu. Na opačném konci žebříčku je Praha 9, kde je nabídka nových bytů relativně vysoká. Cenová hladina tam nedosahuje 80 % pražského průměru.

“Praha zatím nefunguje jako jeden celek s jasnou vizí rozvoje. Stěhování lidí na okraj Prahy a do středních Čech bude dále přetěžovat stávající nedostatečnou infrastrukturu. Pokud jde o centrum Prahy, je otázkou, jak dlouho dokáže žít z podstaty. Zatímco historických staveb nabízí Praha nadmíru, moderní architektura v ní chybí,” uvedl partner KPMG Pavel Kliment.

ČTK

Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) vyhlásil výběrové řízení na pozici nového šéfa skupiny, která připravuje nový metropolitní plán – zájemci se mohou přihlásit do konce listopadu. Skupinu řešící metropolitní plán opustilo 13 z 15 pracovníků včetně vedoucího architekta Romana Kouckého. Náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice) dnes na jednání magistrátního výboru pro územní rozvoj řekla, že tým chce mít kompletní nejpozději do Vánoc.

ČTK

Za tři roky by měly podle plánů majitele, libereckého podnikatele Michalise Dzikose, ožít kdysi slavné Barrandovské terasy. Funkcionalistická budova z roku 1928 od architekta Maxe Urbana se začala po dlouhých letech opravovat v polovině září. V objektu mají vzniknout dvě restaurace. Původní stavbu doplní novostavba hotelu, který by měl pomoci projekt zaplatit. Dzikos se specializuje na opravy architektonických památek první republiky a zrekonstruoval například Mandelíkovu vilu u Kolína na hotel Chateau Kotěra, v Brně přestavěl někdejší banku na Zelném trhu na Hotel Grandezza. Na něm Dzikos spolupracoval s architektem Ondřejem Kukralem, který připravil také rekonstrukci Barrandovských teras. O. Kukral uvedl, že veškeré úpravy se dějí v souladu s památkáři, historická budova ale nebude pietně restaurována, jiná budou muset být nejen z důvodu velkého hluku kolem stavby třeba okna, nutná je vzduchotechnika a další úpravy, pro zamýšlený provoz nezbytnými.

Po opravě a zprovoznění historického objektu vyroste v těsném sousedství novostavba dvoupodlažního hotelu. Její projekt pochází od renomovaného studia Kuba Pilař architekti. Zničený bar Trilobit obnoven nebude. Dzikos areál vlastní prostřednictvím firmy Barrandovské terasy od roku 2001 a rozjezd rekonstrukce avizoval už několikrát. Stavební povolení má od roku 2011, projekt je z roku 2004. Apartmánový hotel se bude skládat ze dvou budov, jedna má kopírovat původní tvar teras, druhá bude stát na samé špičce ostrohu, uvedl dnes architekt Ladislav Kuba.

Památkáři se s nevratným budoucím zastavěním venkovní části teras neradi smiřovali. Vedoucí územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu Ondřej Šefců však už dříve uznal, že opravit jen restaurační objekt asi nebylo reálné – několik investorů od takového nápadu ustoupilo. Důležité ale podle něj je, že objekt, který je kulturní památkou, bude zachráněn, byť za cenu přístavby v okolí.

Pod novostavbou hotelu zřejmě ještě nějakou dobu budou stát zarůstající ruiny skokanské věže, protože se nepodařilo nalézt společné řešení pro kdysi propojené areály teras a bazénu mezi skalami pod terasami. Bazén nefunguje už od 50. let 20. století. Pozemek pod skálou patří manželce Ivana Havla, bratra bývalého prezidenta Václava Havla.

ČTK

Ostrava zřejmě odkoupí část pozemků v lokalitě Nová Karolina v centru města. Společnost Multi Development na nich původně plánovala rozsáhlou výstavbu, projekt se ale nakonec neuskuteční celý, protože je velmi malá poptávka po administrativních prostorech i bytech. Pozemky pro třetí a čtvrtou etapu stavby tak musí developer podle smlouvy městu bezplatně vrátit a část nevyužitých pozemků pro druhou etapu městu nabízí za zvýhodněnou cenu ve výši zhruba deseti milionů korun. “Projekt byl původně rozplánován na čtyři etapy. První etapa byla realizována bezezbytku, druhá etapa už má nějaké zpoždění a developer řekl, že ani tu druhou etapu neudělá celou a od třetí a čtvrté etapy ustupuje úplně,” uvedl Tomáš Macura, ostravský primátor.

Druhá etapa podle něj měla být podle původních plánů hotova do konce roku. V tomto případě je developer připraven část svých plánů uskutečnit, i když v pozdějším termínu. Město ale zbývající pozemky z druhé etapy nemůže podle smlouvy získat bezplatně. Developer tak zhruba hektar pozemků, které pro druhou etapu nebude potřebovat, nabídl městu k odkupu zua zhruba 10 mil. Kč. Za prodej ploch pro všechny čtyři etapy Ostrava před několika lety získala téměř 227 mil. Kč.

Ředitel společnosti Multi Česká republika Luboš Kočí řekl, že plánovanou dostavbu v oblasti Nové Karoliny znemožňuje hlavně nízká poptávka po administrativních prostorech i bytech v Ostravě. “Ta poptávka po kancelářských plochách je doslova nula a poptávka po bytových plochách je strašně malá,” uvedl. Podle něj navíc firmu Multi převzal americký investiční fond Blackstone, což není developer. V druhé etapě by podle Kočího ale v prostoru mělo postupně vzniknout ještě několik stovek bytů. Na rozdíl od výstavby bytů v první etapě, ale budou umístěny do menších objektů. Stavět by se má začít ještě letos v zimě. Pozemek, který byl určený k výstavbě administrativního objektu, který společnost stavět nebude, pak nabídla právě městu.

ČTK

Pražský magistrát zrušil rozhodnutí stavebního úřadu Prahy 15, který zamítl žádost firmy Ekospol na vydání územního rozhodnutí pro projekt Ekocity Hostivař. Vyplývá to z informací na webových stránkách magistrátu. Magistrát vytkl stavebnímu odboru Prahy 15 například porušení správního řádu.

V projektu firma plánuje postavit 802 bytů v šesti domech s osmi až devíti nadzemními podlažími. Projekt koupila firma loni na jaře od společnosti CTY a doposud do něj investovala 1,3 mld. Kč. Ekospol tvrdí, že jí postup úřadu Prahy 15 způsobil škody, které chce vymáhat. Ekospol nyní podle svého mluvčího Filipa Sušanky připravuje právní kroky.

Stavební úřad Prahy 15 své rozhodnutí v minulosti zdůvodnil tím, že projekt není v souladu s požadavky uvedenými ve stavebním zákoně a že by mohly být ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Stavba je prý z hlediska funkčního i prostorového uspořádání v rozporu s územním plánem hlavního města Prahy. Tuto argumentaci nyní magistrát zamítl.

Generální ředitel Ekospolu Evžen Korec čeká, že stavební úřad Prahy 15 vydá územní rozhodnutí pro projekt do konce roku. “To, co se stalo, je dalším důkazem neuvěřitelného chaosu, který v povolování staveb v hlavním městě stále panuje. Není proto divu, že získat stavební povolení pro bytový projekt v Praze trvá více než pět let,” dodal E. Korec.

ČTK

Trh s novými byty ve slovenské metropoli zažívá boom. Developeři ve třetím letošním čtvrtletí zaznamenali růst poptávky na nové maximum od globální ekonomické krize, stoupl také počet nabízených bytů. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Bencont Investments.

Za období od července do konce září bylo v Bratislavě, kde je nejvyšší životní úroveň a největší trh s realitami v celé pětimilionové zemi, prodáno 1 017 bytů v dokončených nebo připravovaných novostavbách. Developeři nabízeli 4 400 nových bytů, výrazně více než v předchozím období, z toho ale jen desetina byla již dokončena a připravena k nastěhování.

“Obava z rostoucí ceny bytů, silné konkurence na straně poptávky a možného zvyšování úrokových sazeb vzbuzují u lidí obavy z promeškané příležitosti. To vede spotřebitele k unáhlené koupi bytů, protože mají pocit, že dobré časy zanedlouho skončí,” uvedl v komentáři hlavní analytik společnosti Matúš Jančura. Dodal, že při rozhodování lidí o koupi bytů hraje svou roli i zpřísňování podmínek při poskytování hypotečních úvěrů.

Průměrná cena metru čtverečního bytu v prodaných bratislavských novostavbách se ve sledovaném období meziročně nezměnila a dosáhla zhruba 2 266 eur (61 200 Kč). Naproti tomu u nabízených nových bytů stoupla o 9,4 % na 2 433 eur (66 000 Kč) za metr čtvereční.

Po poklesu úrokových sazeb zaznamenaly banky na Slovensku stoupající zájem lidí o úvěry na bydlení. V letošním druhém čtvrtletí byty a domy na Slovensku zdražily na téměř šestileté maximum. V porovnání se svým vrcholem z roku 2008 byly ceny bydlení v zemi ale o více než šestinu levnější.

Autor: ČTK

Americká společnost Starwood Capital prodala kancelářský komplex The Park v Praze Chodově německé společnosti Deka Immobilien, která patří do finanční skupiny Deka Group. Informoval o tom dnes server Euro.cz s odkazem na web eurobuildcee. Cena prodeje nebyla zveřejněna.

Areál tvoří 12 kancelářských budov s celkovou pronajímatelnou plochou 116 000 metrů čtverečních. V letech 2003 až 2008 ho postavil developer AIG/Lincoln. V tamních kancelářích sídlí mimo jiné společnosti jako DHL, Honeywell nebo IBM.

Starwood Capital Group koupil administrativní areál u dálnice D1 před třemi lety od Aberdeen Asset Management Deutschland, která zastupovala tehdejšího majitele budov, německý nemovitostní fond Degi. Tento prodej se stal největší kancelářskou transakcí na českém trhu. Starwood Capital Group zaplatila za areál 180 milionů eur (zhruba 4,9 mld. Kč).

Autor: ČTK

Předchozí Ve Starém Plzenci u Plzně jeho obyvatelé v referendu odmítli stavbu supermarketu v centru města. K hlasování přišlo 52,63 % oprávněných voličů, přičemž více než polovina z nich odmítla stavbu supermarketu, o níž usiloval řetězec Penny Market. Referendum je platné a jeho výsledky jsou pro vedení radnice závazné. Referendum ve Starém Plzenci zajímalo místní voliče víc než souběžné volby. Krajské zastupitelstvo volilo 2109 lidí, kandidáta do Senátu jen 2054 voličů, když 2140 jich hlasovalo o supermarketu.

Autor: ČTK