V Německu leží ladem více než dva miliony bytů. Zatímco v řadě velkých měst je jich nedostatek, v menších obcích a na vesnicích přibývá takových, o které nemá nikdo zájem. Vyplývá to ze studie Spolkového institutu pro výzkum stavebnictví a měst. Počet prázdných bytů se podle studie za posledních pět let zvýšil o více než 200 000. V procentuálním vyjádření je to pak za stejnou dobu nárůst ze 4,5 na 5,1 % z celku. Nejvíce volných bytů je v bývalých východoněmeckých zemích – Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku. V některých okresech tam zeje prázdnotou dokonce přes 15 % všech bytů. Opačný problém trápí velká města jako je Berlín, kde každoročně přibude asi 40 000 obyvatel, což se odráží na nedostatku bytů i jejich cenách. Vedle značně odlišných cen bytů se rozdíly v jejich obsazenosti odrážejí i v cenách pozemků. Zatímco v některých bývalých východoněmeckých zemích je možné metr čtvereční stavebního pozemku koupit za deset eur (270 Kč), v Düsseldorfu stojí metr čtvereční kolem 700 eur (18 900 Kč) a v Mnichově dokonce 1200 eur (32 400 Kč).

Podíl volných průmyslových a skladovacích ploch v Česku ke konci pololetí dosáhl 4,7 %. Mezičtvrtletně vzrostl o 0,57 procentního bodu. Celková rozloha těchto ploch podle společnosti Colliers činila 5,96 milionu metrů čtverečních. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Colliers International, kterou má ČTK k dispozici. Ve druhém čtvrtletí stavaři dokončili 12 nových projektů o celkové rozloze 182 400 metrů čtverečních. Osm z nich bylo po dokončení plně obsazeno. Základní nájemné se u pětiletých nájmů pohybovalo v Praze od 100 do 105 Kč za metr čtvereční na měsíc. V Plzni a Ostravě bylo v rozmezí 100 – 108 Kč. Nejdražší bylo Brno s cenovou úrovní 107 –  115 korun Kč. Kancelářské prostory v logistických nemovitostech se pronajímaly za 215 – 245 Kč za metr čtvereční na měsíc.

Rozpracovaný nový územní, takzvaný metropolitní plán Prahy obsahuje nepřesnosti, některé části je třeba doplnit a zlepšit. Tým expertů přesto Praze doporučil, aby v jeho přípravě pokračovala. Vyplývá to ze závěrů, které dnes projednala rada města. Metropolitní plán, jehož příprava nabírá zpoždění, je podle expertů v souladu se zákonem. „Závěry odborné skupiny se do značné míry shodují s připomínkami, které formulovaly městské části. Čas, který nyní věnujeme rozpracování návrhu metropolitního plánu, se nám vrátí v rychlejším a předvídatelnějším rozhodování o umisťování konkrétních staveb v následujících letech,“ řekla náměstkyně pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/SZ).

Harmonogram přípravy plánu a návrh personálních změn v Institutu plánování a rozvoje (IPR) by měl být hotov do konce září. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) už dřív zmínila pochybnosti ohledně fungování institutu, který se podrobil auditu. Mluvilo se i o konci ředitele Petra Hlaváčka, za kterého se ale lidé postavili v petici.

Zákonnost plánu už dřív zpochybnili úředníci magistrátu, starostové městských částí i například Asociace pro urbanismus a územní plánování, podle které návrh není v souladu se stavebním zákonem a s ustálenou judikaturou.

Investice do komerčních nemovitostí, tedy na nákup kancelářských, průmyslových a obchodních nemovitostí, v České republice, dosáhly v prvním pololetí tohoto roku hodnoty 23,7 mld. Kč, což meziročně představuje pokles o 25 %. Naopak ve druhém čtvrtletí se objem těchto zvýšil o 8 % na 10,6 mld. Kč. Celkový objem obchodu s nemovitostmi v Česku byl nicméně podle Colliers vyšší, protože realizované ceny některých transakcí, zejména v případě akvizic hotelů, zůstaly důvěrné.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) si dnes připomíná 15. výročí svého založení. V prvním roce své existence čítala 38 členů, jejichž setkání se nesla v duchu neformálních rozhovorů na nejrůznější „realitní“ témata. Dnes ARTN už představuje silné seskupení významných aktérů nemovitostního trhu a také dobře etablovaného partnera pro státní správu, jenž se podílí se na tvorbě legislativních norem pro oblast výstavby a nemovitostí.

Za vznikem ARTN v roce 2001 stála iniciativa tří protagonistů realitního trhu: Michala Šourka, Kamila Kosmana a Thomase van Zavrela. Společně s dalšími zakládajícími členy postupně vytvořili názorovou platformu pro celý realitní trh a formulovali hlavní cíle asociace. Hlavním myšlenkou přitom bylo sdružovat významné reprezentanty realitního sektoru, kteří by společně usilovali o zvýšení jeho kvality, stability a transparentnosti.

V roce 2007 členská základna poprvé dosáhla hranice 100 osobností a zájem ze strany nových kandidátů v posledních letech stále roste. „ARTN prošla během uplynulých patnácti let dynamickým vývojem. Vždy jsme důsledně hájili zájmy našich členů a podporovali jsme rozvoj realitního trhu,“ říká Zdenka Klapalová, jež byla letos valnou hromadou už popatnácté zvolena prezidentkou asociace.

K současným prioritám ARTN patří zejména oblast územního rozvoje včetně Metropolitního plán pro Prahu –  asociace se v této sféře snaží hlavně o vytvoření platformy pro dialog mezi soukromým a veřejným sektorem. „Do budoucna chceme věnovat pozornost dalším novým normám – rádi bychom se zapojili do diskuse k zákonu o sociálním bydlení a připravujeme se na příchod nové evropské směrnice TIA,“ konstatuje Monika Kofroňová, současná mluvčí ARTN.

Od roku 2002 asociace vydává publikaci Trend Report. Ta v roce 2014 prošla zásadní změnou konceptu, díky níž posílila svou pozici nezávislé a nezkreslené analýzy vývojových trendů na českém nemovitostním trhu. ARTN je také neodmyslitelně spojena se soutěží Best of Realty, jíž poskytuje odbornou záštitu a v jejímž rámci uděluje cenu AWARD FOR EXCELLENCE.

Prioritou veřejných investorů při zadávání stavebních zakázek je především cena. Podle poloviny z více než stovky stavebních firem, které oslovila společnost CEEC Research, zajímá tyto investory výhradně cenové kritérium. Naopak soukromí investoři se snaží najít kompromis mezi cenou a kvalitou.

Na stupnici od jedné do deseti, kde jednička reprezentuje důraz jen na cenu a desítka naopak na kvalitu, ředitelé stavebních firem ohodnotili priority státních investorů průměrnou známkou 2,3. Polovina dotázaných přitom dokonce použila známku jedna. „Tento výsledek pro nás není překvapením. Někdy je nám představitelů veřejných investorů až líto, protože kvůli jednostranně vychýlenému zákonu o zadávání veřejných zakázek se v podstatě ani jinak chovat nemohou,“ dodal ředitel pro Business Development firmy Cemex Karel Köszegi. Od října bude platit nový zákon, podle stavařů se však až postupem času ukáže, jestli se chování veřejných investorů změnilo.

Soukromí investoři naopak v průměru přikládají ceně a kvalitě zhruba stejný význam (známka 4,5). Největší počet odpovědí (28 %) byl přitom přesně v polovině stupnice. Větší tlak zadavatelů na cenu přitom zaznamenávají ředitelé velkých stavebních firem s ročním obratem minimálně 200 mil. Kč. Priority veřejných investorů ohodnotili průměrnou známkou 1,7; u soukromých investorů známkou 4,0.

Přílišný tlak zákazníků na cenu se podle ředitelů stavebních společností negativně projevuje především ve zhoršeném chování firem k životnímu prostředí a kvalitě stavebních materiálů (souhlasilo 83 %dotázaných), potažmo i staveb (82 %). Dalším negativním efektem je porušování pravidel bezpečnosti práce (74 %).

Města mohou za určitých podmínek v územních plánech řešit otázky republikového významu, i když chybí krajské zásady rozvoje. S novým rozsudkem přišel Nejvyšší správní soud (NSS), který se zabýval situací ve Znojmě. Krajský soud v Brně v únoru zrušil ve znojemském územním plánu koridor pro obchvat, který má být zároveň přeložkou silnice první třídy, a je proto obsažený ve státní politice územního rozvoje. Podle NSS, který vyhověl kasační stížnosti města, postupoval krajský soud formalisticky a územním plánem se musí zabývat znovu. Podle NSS mohou města a obce v územních plánech řešit záměry celostátního významu, pokud to umožní krajský úřad jakožto nadřízený orgán územního plánování. A pokud se řešení v územním plánu později dostane do rozporu s krajskými zásadami územního rozvoje, je nutné městskou dokumentaci změnit a uvést do souladu s krajskou, případně republikovou. Jihomoravský kraj nyní platné zásady rozvoje nemá, což podle některých představitelů Brna komplikuje také přípravu územního plánu krajského města. Hejtman Michal Hašek (ČSSD) verdikt přivítal. Doufá, že v Brně skončí „období výmluv“ a město začne pracovat na novém územním plánu a dohodě s krajem o provázání městského a regionálního plánování. „NSS řešil kauzu obchvatu Znojma, která má ve vztahu k zásadám územního rozvoje svá specifika, takže pro zodpovědnou reakci si musím nejdřív rozsudek přečíst, zda je možné ho takto vůbec zobecňovat,“ reagoval náměstek primátora Brna Martin Ander (SZ). S konkrétní podobou obchvatu Znojma vyslovil souhlas jak krajský úřad, tak ministerstvo dopravy. Pokud by se Znojmo řídilo názorem vysloveným krajským soudem, mohlo by podle NSS dojít k absurdnímu výsledku. Obchvat jakožto záležitost republikového významu by nesmělo vymezit, protože chybí krajské zásady územního rozvoje, ale ani nevymezit, protože musí respektovat státní politiku územního rozvoje, která záměr obsahuje. Územní plán by tak vlastně vůbec nebylo možné vydat. „Úkolem soudní judikatury totiž není činit již tak dosti těžkopádné procesy územního plánování ještě komplikovanějšími do té míry, že požadavky z judikatury vyplývající by byly prakticky nerealizovatelné, čímž by mohly být v důsledku ohroženy samotné cíle a úkoly územního plánování,” stojí v rozhodnutí NSS. Soudce zpravodaj Aleš Roztočil v rozsudku zdůraznil kromě principu hierarchie a závaznosti různých úrovní územního plánování také princip flexibility. „Je třeba zohlednit to, že pořízení a vydání jednotlivých aktů územně plánovací dokumentace je jednak dlouhodobý proces, zpravidla trvající více let, jednak záměry územního plánování nejsou statické a podléhají změnám,“ uvedl NSS.

Nové outletové centrum v Česku v blízkosti pražského Letiště Václava Havla se zákazníkům otevře příští rok na podzim pod novým názvem Prague The Style Outlets. Centrum bude mít zhruba 100 obchodů na více než 20 000 metrů čtverečních prodejní plochy. Druhá fáze, dalších až 10 000 metrů čtverečních prodejní plochy, bude uvedena do provozu do dvou až čtyř let. Pronájem i správu centra bude zajišťovat společnost Neinver. Původně vlastník objektu, firma The Prague Outlet, plánoval otevření centra na konec roku 2015. V ČR jsou nyní dvě velká outletová centra: Freeport Fashion Outlet v Hatích u Znojma a pražské Fashion Arena Outlet Center ve Štěrboholích.

Pod kontrolou Jan Kristek

Ve vězení lidé „jí, spí, pracují, studují, hrají, plavou, chodí k doktorovi a navštěvují své rodiny. Také zde mluví, vyjednávají, poslouchají, učí se, vyjadřují názory, mají vztahy, nenávidí a milují. Ve vězení se lidé také dívají, myslí, čtou a poslouchají hudbu, mají pochyby i inspiraci, mají starosti a jsou zneklidňováni, vzrušeni, v depresi, v naději a pláčou a smějí se“, píše Roger Paez, autor věznice Mas d’Enric v Tarragoně (viz strany 28–31), ve své knize Kritické navrhování věznic. Vězení je mikrokosmos, miniaturní svět sám pro sebe. Je to ostrov nebo loď na moři, kterou obývá společnost, jež si díky své izolovanosti musí vyvinout vlastní pravidla… a přesto zvláštním způsobem zrcadlí společnost „tam na druhé straně“. Vězení je heterotopií. Budeme-li hledat rozdíly, lze dojít k závěru, že vězení představuje marginální typ prostoru. Pokud se ale zaměříme na podobnosti, můžeme jej vidět jako paradigma míst, kde je architektura mobilizována s cílem zachytit, regulovat a případně napravit to, co většinová společnost považuje za nepřípustné „anomálie“ ve vztahu k normě. Nejzřetelněji jsou to výchovné a detenční ústavy, psychiatrie, ale také například veřejné prostory se specifickými mechanismy disciplinace a z určitého pohledu i tzv. vyloučené oblasti. Úvodní článek k tomuto číslu končím konstatováním Rema Koolhaase z devadesátých let, že ideologie přebíjí i tu nejradikálnější architekturu.

Jaké poučení nám jako architektům přináší téma „kontroly a dohledu“, se dnes můžete dozvědět na následujících stranách díky ochotě a úsilí přispěvatelů a nasazení redakce. Všem bych chtěl tímto poděkovat.

Hlavní město Praha a radnice jednotlivých městských částí podle analýzy KPMG letos prodají 2 400 obecních, respektive městských bytů, loni to bylo o 400 méně. Nejvíc městských bytů k prodeji se nabízí na Vinohradech, Žižkově a v Praze 9. Praha a městské části vlastní celkem 5,7 % pražského bytového fondu.

Vedení Prahy už několik let pokračuje v privatizaci stovek bytů v panelových domech. Na jejím konci má Praze zbýt 7 000 bytů, především pro sociální účely, kde nájemníci platí zhruba 40 % tržního nájemného. Podle údajů KPMG přešlo po roce 1991 do vlastnictví Prahy 194 000 bytů.

Německý penzijní fond, spravovaný společností Institutional Investment Partners, koupil šest obytných domů v historickém centru Prahy. Jde o více než 6 500 metrů čtverečních obytných a 700 metrů obchodních ploch. Informovala o tom společnost Zeitgeist, která prodej pro fond zajišťovala. Prodané domy pocházejí z let 1600 až 1920 a všechny jsou plně pronajaté. Cenu transakce firma neuvedla.

Obchodní centrum s hypermarketem a několika menšími prodejnami chce postavit ve Šternberku na Olomoucku společnost NIMIRU Development. Firma nákupní komplex vybuduje na pozemcích v průmyslové zóně, které za 26,5 mil. Kč koupila od města. Ve Šternberku s 15.000 obyvateli zatím žádné obchodní centrum postaveno nebylo.Staré objekty na koupených pozemcích firma hodlá zbourat do poloviny příštího roku a zároveň chce získat stavební povolení. Dostavěno má být v roce 2018.

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků podle HB Indexu ve druhém čtvrtletí pokračovaly v růstu. V meziročním srovnání nejvíce zdražily byty, hlavně v Praze, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji. Výrazně vzrostly také ceny pozemků, stejně jako u bytů šlo o nejvyšší růst za pět let. Nejméně zdražily rodinné domy. Z HB Indexu vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 8,1 procentního bodu na 107,8 bodu (základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010). „Růst cen bytů se zejména v posledních dvou letech mírně zrychluje. Nejrychleji rostly ceny bytů v Praze, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji. Nejpomaleji rostly ceny naopak na Karlovarsku,“ uvedl ředitel nemovitostního odboru Hypoteční banky Petr Němeček. Ceny starších panelových bytů podle něj vzrostly dvakrát rychleji než u cihlových bytů. Index cen pozemků vzrostl meziročně o 7,8 procentního bodu na 128,8 bodu. „Ceny pozemků za posledních pět let vzrostly průměrně o pět procent ročně. To z nich činí dobrou a jistou investici s nízkými udržovacími náklady,“ dodal Němeček. Největší zájem byl podle něj o lokality v okolí velkých měst a pozemky s velikostí kolem 850 metrů čtverečních. V Praze to bylo o 250 metrů čtverečních méně.

Celkový objem investic do českých investic podle statistik společnosti CBRE v první polovině roku dosáhl hodnoty 957 mil. eur a dostal se tak o téměř 39 % nad průměrnou hodnotu výsledků prvních pololetí za posledních deset let. Přitom samotná CBRE v současné době monitoruje více než 40 probíhajících transakcí v různých fázích realizace.

„Očekáváme, že pozitivní vývoj na trhu bude přetrvávat i v druhém pololetí a celkový objem investic za rok 2016 může dosáhnout hodnoty 3 miliardy eur, což je pro Českou republiku rekordní hodnota. Maloobchodní sektor si udrží svou popularitu mezi investory. Máme za sebou období s nízkou spekulativní kancelářskou výstavbou, tudíž očekáváme, že se situace na trhu s kancelářskými prostory výrazně zlepší. Mezi přední probíhající transakce patří The Park, Florentinum a Enterprise, které by mohli být uzavřeny ještě v roce 2016,“ komentuje tyto výsledky Chris Sheils z CBRE. Podle něj se také v druhém letošním pololetí změní domicil investorů – zatímco v prvním pololetí trhu dominoval český kapitál, na nějž připadlo 35 % objemu všech realitních investic v ČR, v období do konce roku bude většina transakcí realizována zahraničními investory, mezi nimiž budou aktivní zejména evropské institucionální skupiny.

České stavebnictví v červenci podle údajů ČSÚ klesalo nejrychleji od března 2013. Zrychlilo meziroční pokles na 16,3 % z červnových revidovaných 12,4 %. Přibylo ale stavebních povolení a dokončených bytů, zahájených bytů bylo naopak proti loňskému červenci méně.

V pozemním stavitelství produkce v červenci meziročně klesla o 12,3 %, v inženýrském se snížila o 23,4 %. Bytů bylo v červenci zahájeno meziročně o 15,1 % méně, když stavět se začalo 1 910 bytových jednotek. Nárůst statistici evidují u bytů v rodinných domech, v bytových domech ale zahájených bytů ubylo téměř o třetinu. Dokončených bytů bylo proti loňsku víc o 14 %, celkem 1 772 jednotek.

Na místě zchátralých vil na hranici pražské Letné, Bubenče a Dejvic u křižovatky Špejchar by v budoucnu mohlo stát pět samostatných administrativních budov. Svůj projekt Letná Business Center tady plánuje developer Lordship. Jde už o pátý projekt k využití tohoto území. Předešlé ztroskotaly buď kvůli výhradám k velikosti projektu, nebo kvůli historickým vilám, které tam stojí.

„Pozemky včetně vil jsme začali postupně kupovat od roku 2003, kdy už ale domy byly ve značně špatném technickém stavu. Bohužel, od té doby se zatím nepodařilo nalézt takové řešení, které by umožnilo projekt zahájit,“ uvedl ředitel společnosti Lordship Václav Matoušek. Na otázku, kdy a zda vůbec by se na pozemku začalo stavět, podle něj v tuto chvíli nelze odpovědět.

Podle Matouška by měl každou z pěti budov navrhnout jiný architekt, přičemž zvenčí by měly podobný vzhled. V úrovni ulice se počítá s obchody, restauracemi nebo odpočinkovou zónou, v dalších podlažích by byly kanceláře. Případné umístění bytů v komplexu naráží na legislativní překážky, především hlukovou vyhlášku. Výška domů by neměla přesáhnout 28 metrů, střecha by tak podle požadavku IPR dosahovala úrovně bytového domu Molochov, který stojí vedle stadionu Sparty směrem k Letenskému náměstí.

„Jednáme s takovými osobnostmi současné české architektury jako jsou například Eva Jiřičná, Josef Pleskot, Karel Mrázek či Pavel Hnilička. Ustavíme také komisi, která bude návrhy posuzovat. Jedno z poradních míst jsme navrhli i historikovi architektury Zdeňku Lukešovi,“ dodal Matoušek.

Za současný neuspokojivý stav stavební legislativy je podle představitelů TOP 09 a ODS odpovědné hnutí ANO, které ovládá klíčová ministerstva dopravy a místního rozvoje. Reagovali tak na vyjádření ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), že vláda už pravděpodobně nestihne přijmout zákon o liniových stavbách. Zákon, který navrhl jeho předchůdce Antonín Prachař (ANO), měl stanovit plán potřeb výstavby strategických komunikací a zjednodušit stavební řízení. Navíc byl součástí programového prohlášení vlády.

„Musel jsem ten zákon stáhnout z legislativní rady vlády, protože měl zhruba 250 nevypořádaných zásadních připomínek. Souhlasím, že takovýto zákon je nezbytně nutný a musíme k němu dojít. Ale problém je, že v Česku do stavebního řízení mluví sedm ministerstev a 14 krajů,“ uvedl v neděli ministr Ťok. Podle něj je proto nutné sáhnout nejprve do kompetenčního zákona a zjednodušit stavební řízení v maximální možné míře nejen pro liniové, ale i všechny ostatní stavby. Podle místopředsedy ODS a bývalého ministra dopravy Zbyňka Stanjury není chybějící zákon o liniových stavbách pouze problémem ministerstva dopravy, ale spíš neschopností domluvit se s ministerstvem pro místní rozvoj. Přitom oba resorty řídí ministři za hnutí ANO. „Absence nového zákona, který by přípravu staveb usnadnil, se projevuje zejména ve zdlouhavém řízení. K řízení se nyní může vyjadřovat doslova každý, bez ohledu nato, zdali má k tomu oprávněné, nebo jen ideologické důvody,” uvedl Stanjura. Na neúměrně dlouhou délku přípravy dopravních staveb dlouhodobě poukazuje například Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten například ve tři roky starém šetření poukazoval na to, že od schválení investičního záměru do dokončení stavby uplyne nejčastěji 12 let.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát nepřijetí tohoto zákona však za velký problém nepovažuje. „Je to spíš mantra koaličních politiků, kteří nejsou schopni podle stávající legislativy fungovat. Stejně tak Ředitelství silnic a dálnic a státní správa, kterou řídí,“ uvedl Laudát. Podle něj se dají stavby připravit i podle dnes platných zákonů, ale dělá se při tom obrovské množství chyb v procesu. Podle Laudáta ministr dopravy Ťok ani jeho lidé v podřízených organizacích nejsou schopni zjednat pořádek tak, aby byly stavby připravovány podle zákona a s nasazením. „Za současný stav na ministerstvu dopravy může hnutí ANO,“ dodal. Zákon o liniových stavbách podle něj v několika bodech naráží na ústavní práva občanů, proto se zastavil už na legislativní radě vlády a do Sněmovny ani nedošel. „Jeho autoři chtějí urychlit stavby tím, že potlačí vlastnická práva majitelů pozemků, vyjádření dotčených osob a ochranu životního prostředí,“ sdělil Laudát.

Developerská firma FINEP postavila v Mongolsku od roku 2013 zhruba 300 bytů, dalších 1 700 jich má v plánu do konce roku 2023. V rozhovoru s ČTK to uvedl generální ředitel společnosti Tomáš Pardubický. „Mongolsko je pro nás energetická vzpruha. Je tam taková budovatelská nálada. Zhruba milion lidí tam žije v tradičních jurtách. A mongolská vláda přišla s nápadem přestěhovat převážnou většinu těchto obyvatel do bytů evropského typu,“ řekl Pardubický a dodal: „V Mongolsku na nás polická garnitura tlačí, abychom investovali více a rychleji, aby se tam byty stavěly. Pomáhají investovat do infrastruktury, vyřizovat povolení. Vědí, že v rámci konkurenceschop­nosti země musí nabídnout lidem kvalitní a moderní bydlení.“ Situace v Mongolsku tak je podle Pardubického opačná než v Česku. Například v Praze v prvním pololetí nevydalo 12 z 22 stavebních úřadů ani jedno stavební povolení. Podle údajů ČSÚ se v Praze v prvním pololetí začalo v bytových domech stavět 522 bytů, meziročně o 80 % méně. Ve stavební legislativě má podle Pardubického před Českem náskok Slovensko. „Schválilo zákon, že developer na veřejnou vybavenost přispívá částkou do výše maximálně 40 eur, tedy zhruba 1080 korun, za metr čtvereční bytové plochy. Je to příjemné jak pro investory, tak obyvatele, tak pro politiky,“ uvedl Pardubický. V Česku tento příspěvek stanoven není. Stát by proto podle Pardubického měl jasně definovat, do jaké míry je za občanskou vybavenost nebo množství zeleně v developerských projektech developer odpovědný.

Město Turnov dostalo jedinou nabídku na koupi bývalého kina Bio ráj. Ve veřejné soutěži ho radnice nabídla za 5,5 mil. Kč. Zájemce chce nevyužívanou budovu přestavět na bytový dům. V bývalém kině v blízkosti Žižkovy ulice by tak mohlo vzniknout kolem 35 bytů. Záměr je v souladu s územním plánem, přesto si radnice zatím není jistá, zda se město se zájemcem o koupi dohodne. Zaplacení požadovaných 5,5 milionu totiž podmiňuje získáním dalších pozemků v okolí budovy. Zdůvodňuje to tím, že je potřebuje k zajištění parkování obyvatel bytů. Městský objekt v areálu bývalých kasáren promítání filmů neslouží od léta 2012, jako biograf skončil po otevření nového kina na Střelnici. Radnice pro dům blízko řeky Jizery nemá vhodné využití. V minulosti se objevila varianta využít ho pro městskou knihovnu, která ale padla. Bývalé kino je příliš daleko od centra Turnova. Neúspěchem skončila i snaha vytvořit z něj lezecké centrum. Město budovu v minulých letech také už několikrát nabízelo k prodeji. Kupce se ale nepodařilo najít ani po snížení ceny z deseti na šest milionů korun.

Praha chystá výstavbu sportovní haly pro gymnastiku. Náklady by se měly vyšplhat na několik desítek milionů korun. ČTK to dnes řekl primátorčin náměstek Petr Dolínek (ČSSD). Hala by měla nést jméno sedminásobné olympijské vítězky Věry Čáslavské, která zemřela v úterý ve věku 74 let. Aréna by mohla stát do tří let. Kde přesně bude, zatím není jasné.

„Stavbu haly připravuje město již delší dobu, hala pro sportovní gymnastiku totiž v metropoli chybí. Jméno ponese po paní Čáslavské, které jsem si vážil. Její odchod mne velmi mrzí,“ řekl Dolínek, který má sport ve svých kompetencích.

Magistrát hledá vhodný pozemek, kde by halu postavil. „Jde nám o to, aby se v ní mohly konat závody a aby svou kapacitou dostačovala na pořádání akcí světového formátu,“ řekl Dolínek. Podle něj by měla být hotova nejpozději v roce 2019. Následně Praha najde nájemce arény.

Cena stavby zatím není jasná, bude záležet jednak na konkrétní podobě projektu, zároveň se bude odvíjet od výsledku výběrového řízení, v kterém bude město hledat stavební firmu.