Česká národní banka by měla získat zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení. Vyplývá to z návrhu novely zákona o ČNB, který schválila vláda. V současnosti centrální banka vydává parametry pro úvěry na bydlení formou doporučení, které není striktně vymahatelné. Naposledy od loňského října funguje v praxi doporučení ČNB, podle kterého by banky již neměly poskytovat hypotéky na 100 % hodnoty zajištěné nemovitosti. Maximální limit stanovený centrální bankou pro výši hypotéky je od října 95 % hodnoty zajištěné nemovitosti a od letošního dubna pak bude 90 %. Již loni v červnu, v době oznámení opatření, ČNB avizovala, že by k tomu chtěla mít uzákoněnou pravomoc.

ČTK

Firma Skanska Reality podle serveru E15 koupila pozemek pro stavbu téměř tisícovky bytů v pražských Malešicích. Stavební povolení chce získat do konce roku 2018. Skanska koupila sedmihektarový pozemek s bývalým průmyslovým areálem od společnosti DBD Group. Podle dokumentace, kterou developer předložil pro proces EIA, budou mít chystané budovy hrubou podlažní plochu zřejmě přes 86 000 metrů čtverečních a nejvyšší stavby budou mít 13 podlaží, “Aktuálně se soustředíme na návrh kvalitního urbanistického řešení této původně průmyslové čtvrti,” řekla serveru generální ředitelka Skanska Reality Naďa Ptáčková¨.

ČTK

Skupina CPI PG miliardáře Radovana Vítka koupila 11 velkých obchodních center v Česku, Maďarsku, Polsku a v Rumunsku. Cenu společnost neuvedla, podle časopisu Forbes se ale pohybuje kolem 650 mil. eur (17,5 mld. Kč). Jde tak o největší akvizici skupiny, musí ji ale ještě odsouhlasit český a maďarský antimonopolní úřad.

Skupina koupí získala 265 000 metrů čtverečních nových pronajímatelných ploch. Mezi ně patří například obchodní centra Olympia v Brně, Plzni, Olomouci a Mladé Boleslavi, obchodní centrum Nisa v Liberci a retailové projekty Ogrody v polském Elblagu nebo Polus v Budapešti. CPI PG také koupila administrativní komplex Zlatý Anděl v Praze 5 a dva sklady Intersparu v Maďarsku.

ČTK

Ceny bytů ve většině velkých měst na Slovensku v závěru loňského roku překonaly předkrizová maxima z roku 2008. Vyplývá to z analýzy předního realitního portálu Nehnuteľnosti.sk. V porovnání se situací před více než osmi lety v zemi stouply mzdy a klesly úrokové sazby. “Byty ve velkých městech jsou na cenové úrovni, na jaké ještě nebyly. Růst byl výraznější než v předchozím období. Po slabším období zrychluje i aktivita developerů, čímž se naštěstí vytváří dostatečná nabídka, aby se trh s nemovitostmi nedostal do bubliny,” uvedl portál.

V Bratislavě, kde jsou nemovitosti nejdražší ze všech regionů pětimilionového Slovenska, stouply ceny na nové maximum zejména u nejžádanějších bytů. Například dvoupokojové byty jsou v metropoli v průměru dražší přibližně o 4,5 %, třípokojové pak o 9,5 % než v roce 2008.

O desetinu nad předkrizovou úroveň stouply ceny bytů i v Nitře, u které staví závod britská automobilka Jaguar Land Rover. O osm 8 % jsou podle analýzy dražší i byty v Košicích, což je z hlediska počtu obyvatel druhé největší město v zemi pod Tatrami. Naopak cenového rekordu z minulosti ještě nedosáhly ceny bytů ve dvou krajských městech na západě země.

“Dnešní situace na realitním trhu je proti roku 2008 pozitivnější v úrokových sazbách hypoték, jakož i ve mzdových průměrech a rostoucí zaměstnanosti,” uvedl portál. Dodal, že průměrná mzda na Slovensku od roku 2008 vzrostla o 23 % a výrazně klesly úrokové sazby hypotečních úvěrů.

ČTK

Hodnota prodeje komerčních nemovitostí na Slovensku se loni meziročně téměř zdvojnásobila a dosáhla nového rekordu. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti CBRE. Objem transakcí na trhu investičních nemovitostí na Slovensku loni dosáhl částky 853 mil. eur (zhruba 23 mld. Kč). Ve srovnání s předchozím rokem to představuje nárůst o 94 %.

Zatímco rok 2015 patřil průmyslovým nemovitostem, loni slovenskému investičnímu trhu dominovaly transakce s obchodními kapacitami. V minulém roce například změnilo majitele bratislavské nákupní centrum Central a obchodní centrum Laugaricio.

ČTK

Výstavba na brownfieldech, tedy nevyužitých plochách například po bývalých továrnách, zdražuje projekty v průměru o 17 %. Vyplývá to z průzkumu CEEC Research a KPMG ČR, ve kterém oslovily zhruba 40 tuzemských developerských firem. K největším nevýhodám podle nich patří ekologická zátěž, větší vzdálenost od dálnic a časté umístění v zastavěné části obce.

Nedostatek volných ploch určených k výstavbě přiměl developery využívat brownfieldy. Na přesunu výstavby na tyto plochy se shodli všichni ředitelé oslovených společností navzdory tomu, že náklady jsou v těchto podmínkách vyšší. Dvě třetiny firem chtějí nevyužité budovy na brownfieldech zbourat a vybudovat kompletně nové stavby. Třetina se přiklonila k přestavbě a rekonstrukci.

“V Praze již na brownfieldech řada povedených staveb vznikla a další velká území tohoto typu již začínají pomalu ožívat zajímavými projekty. Hodnota těchto ploch je zřetelná. Velký potenciál mají i v dalších velkých městech a příhraničních regionech,” uvedl partner KPMG ČR Pavel Kliment. Příkladem brownfieldu, na kterém už je z velké části nová výstavba, je areál bývalého závodu Waltrovka v pražských Jinonicích. Mezi nejznámější plochy, které na revitalizaci teprve čekají, v Praze patří třeba Bubny-Zátory nebo nákladová nádraží na Žižkově či na Smíchově.

“Bude se samozřejmě nadále stavět obojí. Nicméně oproti minulým rokům se mírně navýší podíl brownfieldů. Stane se tak na základě několika faktorů. Jednak dostat povolení na zelené louce bude těžší a těžší. A lokality na zelené louce budou dále a dále od hlavních lokalit,” řekl Ondřej Špalek z firmy Panattoni Czech Republic Development. Brownfieldy jsou podle něj naopak často na výborných místech. “A za ně si zákazník ochotně připlatí, což umožní krýt vyšší náklady brownfieldu,” dodal.

Na výstavbu v brownfieldech se orientuje také společnost Crestyl. Příkladem je nově vznikající pražská čtvrť Dock, kterou staví na místě bývalých libeňských doků kolem dvou slepých ramen Vltavy. “Paradoxně jsou brownfieldy často i tam, kde by to nikoho nenapadlo. Třeba přímo na pražském Václavském náměstí, kde v rámci projektu Savarin revitalizujeme i objekty bývalé tiskárny,” uvedl generální ředitel Crestylu Omar Koleilat.

SF/pb

O byty v novostavbách byl loni v Brně rekordní zájem, lidé za ně utratili téměř pět miliard korun. Celkem se loni v Brně prodalo 1507 nových bytů, meziročně o 63 % více. Ruku v ruce s tím šlo ale i zdražování, byty v Brně podle statistik společnosti Trikaya v loňském roce podražily o devět procent na téměř 59 000 Kč za metr čtvereční. Kvůli problémům s povolováním nových staveb a s územním plánováním v Brně se staví málo a bytů je nedostatek, pozornost developerů i jejich klientů se proto stále více upírá do příměstských oblastí Brna. Podle místopředsedy Asociace brněnských architektů a stavitelů Tomáše Kalába jde o zjevný trend: “Územní plánování města Brna vytváří pro investory tolik omezení a nejistoty, že je pro ně jednodušší investovat za hranicemi města.“

SF/pb

Mezinárodní realitní fond Encore+ koupil od developerské skupiny HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka za 2,27 mld. Kč (84 mil. eur) kancelářské budovy River Garden II a III v pražském Karlíně. Budovy nabízejí přes 25 000 metrů čtverečních převážně kancelářských ploch k pronájmu, doplňkově i prostory pro obchodníky. Mezi nájemce patří společnosti jako JCDecaux, Philips, NCR, Hill’s a také developer HB Reavis.

Fond Encore+ je realitní fond zaměřený na kontinentální Evropu, jehož cílem jsou stabilní a rostoucí příjmy spojené s dlouhodobým zhodnocením kapitálu. Tříletá návratnost fondu překročila k 30. září loňského roku devět procent. Fond je již deset let řízen společnostmi Aviva Investors a LaSalle Investment Management.

ČTK

Stavební firmy v Česku zahájily loni do konce listopadu stavbu 4 772 bytů v bytových domech, meziročně o 18,6 % méně. Nejvíce jich připadalo na Středočeský kraj. V Praze jejich počet naopak propadl o 72,7 %. Počet zahájených staveb rodinných domů vzrostl o 14,7 % na 14 601, zhruba čtvrtina se týkala Středočeského kraje. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu.

Největší počet zahájených staveb bytových domů ke konci listopadu připadal na Středočeský kraj (19,5 %). Následovaly Praha (18,4 %), Plzeňský (17,4 %) a Jihomoravský kraj (16,7 %). Ve stejném období roku 2015 byl přitom podíl hlavního města 55 %.

“Jestliže povolování pokračovalo v prosinci stejným tempem jako v předchozích měsících, pak Praha loni povolila méně než 1000 nových bytů. To představuje obnovu jen 1,5 promile pražského bytového fondu,” uvedl majitel developerské firmy Central Group Dušan Kunovský. Podle odborníků je optimální obnova zhruba procenta bytového fondu ročně.

“Zatímco do konce listopadu se začalo stavět 879 bytů, developeři jich ve stejném období prodali přes 6 000. Tato obrovská disproporce se projevuje růstem cen nových bytů,” doplnil Kunovský. V loňském roce zdražily zhruba o pětinu. Podle generálního ředitele konkurenčního Ekospolu Evžena Korce je na vině nesmyslně složitá legislativa brzdící jakoukoliv plánovanou výstavbu. “Na jeden z nejdelších procesů povolování nových staveb nedoplácí jen soukromníci, ale také stát jako největší investor,” dodal E. Korec.

Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali stavební firmy a jednotlivci do konce listopadu stavět 24 307 bytů, meziročně o 1,5 % více. V porovnání s rekordním rokem 2008 byl jejich počet 40,3 % nižší.

ČTK

Skanska Reality zahájila prodej první etapy nového multifázového projektu nazvaného Port Karolína, který se nachází na karlínském nábřeží Vltavy, poblíž stanice metra Křižíkova. V sedmipodlažních bytových domech se dvěma ustupujícími patry by ve čtyřech na sebe navazujících etapách mělo postupně vyrůst celkem 580 nových domovů, v první etapě, jež má být dokončena na jaře 2019, jich je naplánováno 147. Nabízené byty jsou ve velikostech od 1+kk po 5+kk, podlahová plocha se pohybuje v rozmezí od 30 m² do 168 m². Většina bytů nabídne novým majitelům komfort lodžie či terasy. V úrovni střechy se rovněž nachází společná terasa přístupná pro všechny obyvatele domu. Náročné klienty potěší recepce s denním provozem nabízející služby hotelového typu. „V tuto chvíli mohu potvrdit enormní zájem o nově nabízený projekt. V posledním kvartále loňského roku jsme část z bytů přednostně nabídli našim dlouhodobým klientům a aktuálně je téměř polovina bytů z první etapy prodaná či závazně rezervovaná“ uvedla Naďa Ptáčková, generální ředitelka Skanska Reality. “Prodej druhé etapy proto plánujeme již na jaře letošního roku,“ doplnila závěrem.

SF/pb

Developerská firma FINEP loni prodala 658 nových bytů v bytových domech, meziročně o 12 % více. Počet prodaných rodinných domů vzrostl o 30 %. Celková hodnota se tak meziročně zvýšila zhruba o pětinu na 2,39 mld. Kč.

Více než pětinu loňských prodejů firmy tvořily družstevní byty. U tohoto typu bydlení skládá klient hotovost ve výši 25 procent z celkové částky a zbývající část splácí formou měsíčního nájmu. Podle finančního ředitele FINEPu Štěpána Havlase bude zájem o tuto formu bydlení narůstat. “Vzhledem k aktuální situaci na trhu a novým podmínkám hypoték již dnes neexistuje žádný rozdíl v zájmu o nové byty v osobním nebo družstevním vlastnictví,” doplnil. V dalších letech chce FINEP věnovat zvýšenou pozornost rekonstrukcím. “Vzhledem k faktu, že průměrné stáří bytového fondu v Praze je více než 61 let, předpokládáme nejen větší počet rekonstrukcí, ale zvýší se i průměrná částka na jednu rekonstrukci,” říká Tomáš Pardubický, ředitel společnosti.

ČTK

Developerskou společnost P3 Logistic Parks, který působí v devíti evropských zemích, koupil singapurský fond GIC za 65 mld. Kč. Společnost P3 to dnes uvedla v tiskové zprávě. Podle ní jde o největší loňský obchod na evropském realitním trhu. Dosavadními majiteli P3 byly TPG Real Estate a Ivanhoé Cambridge – ti koupili společnost P3 (dříve PointPark Properties) v roce 2013 a zahájili rozsáhlou expanzi. Společnost nyní vlastní 163 skladů v 62 parcích. Celková rozloha skladovacích prostor je 3,3 mil. metrů čtverečních, pro další rozvoj a výstavbu má další pozemky o rozloze více než 1,4 mil. metrů čtverečních. V České republice P3 vlastní a spravuje 75 skladů ve 14 parcích s celkovou pronajímatelnou plochou přes jeden milion metrů čtverečních.

ČTK

V pražských Radlicích vyroste nedaleko stanice metra a tramvaje nová administrativní budova. Uvnitř budou kromě kanceláří také obchody a restaurace či kavárna. Výstavba by měla začít ještě letos a budova má být dokončena a zprovozněna v roce 2019. Oznamovatelem záměru je společnost Radlická ATA. Dům bude mít tři podzemní podlaží a čtyři až pět nadzemních, a to podle klesání terénu. Plánováno je rovněž ještě nejvyšší ustupující nadzemní podlaží. Uvnitř budovy bude 29 390 metrů čtverečních hrubé podlahové plochy, v parteru budovy budou pronajímatelné plochy, restaurace, kavárna a prodejna potravin.

ČTK

V městské části Brno-Chrlice chystá Unimex Group, uzavřený investiční fond, výstavbu 655 bytů v 62 rodinných a 36 menších bytových domech. Kdy výstavba začne, zatím není jasné, projekt má projekt řadu technických nedostatků. Problémem je zejména odvod dešťové vody a doprava.

ČTK

Proti plánovaným úpravám dolní části Václavského náměstí v Praze se odvolala Česká komunikační infrastruktura (CETIN) jako vlastník většiny veřejné komunikační sítě. V podkladech pro územní rozhodnutí prý chybělo její stanovisko. Proti jsou také tři občanské spolky. Stavební úřad Prahy 1 už vydal v listopadu územní rozhodnutí, které je nutné k vydání stavebního povolení.

Úprava poloviny náměstí by měla stát asi 150 milionů korun, hotová bude přibližně za rok od vydání všech povolení. Nový návrh počítá s rozšířením chodníků a čtyřmi stromořadími. Místo současných lip budou v místě vysazeny platany. Právě výměnu stromů a vjezdy do podzemních garáží lidé kritizovali i na veřejném projednání letos na podzim.

Firma CETIN, která spravuje mimo jiné telefonní a datové kabely, v odvolání namítá, že Praha 1 jako žadatel o vydání územního rozhodnutí pro úpravy náměstí o její stanovisko vůbec nepožádala. Tím podle společnosti radnice porušila stavební zákon a zasahuje do jejích vlastnických práv.

CETIN spravuje a provozuje největší telekomunikační síť pokrývající celé území Česka. Pokrývá 99,6 % populace mixem mobilních a fixních technologií poskytujících hlasové a datové služby. Jejím vlastníkem je investiční skupina PPF, která drží i zhruba 84 % mobilního operátora O2.

Proti úpravám náměstí jsou také tři spolky. Thilia Thákurova a Pankrácká společnost chtěly konkrétní důvody k podání odvolání doplnit později. Klub za starou Prahu nesouhlasí se stavební přípravou vjezdových ramp do podzemních garáží. “Považujeme za nesprávné a nepřijatelné, aby se nadále dával nepřiměřený důraz na možnosti automobilovému provozu a aby dopravní stavby pro auta překážely na takto sjednoceném prostoru pro chodce,” píše se v odvolání. Rampy vadí i Národnímu památkovému ústavu, zatímco souhlas magistrátních památkářů investor – městská část Prtaha 1 – získal.

O opravě Václavského náměstí mluví představitelé Prahy několik let. Společnost Cigler Marani Architects vypracovala v roce 2005 projekt pro celé náměstí, kterou nově upravila. Václavské náměstí je dlouhé 682 metrů a přibližně 60 metrů široké.

ČTK

Ceny nových bytů se v Praze letos meziročně zvýší zhruba o 5 – 10 %, loňský růst cen téměř o pětinu by se tak neměl opakovat – vyplývá z odhadů developerů. Ceny potáhne vzhůru nedostatečná nabídka kvůli pomalému povolování staveb, opačně by měla působit opatření České národní banky, kvůli kterým se zhorší dostupnost hypoték. Počet prodaných nových bytů by měl zůstat zhruba na loňské odhadované úrovni 6 500. Podle mluvčího FINEPu Davida Jiruška bude letos počet prodaných bytů přibližně stejný jako loni, a to díky projektům, které byly povoleny před osmi až deseti lety.

Podle odhadu společností Trigema, Skanska Reality a Central Group se zásoba dostupných bytů na konci třetího čtvrtletí loňského roku meziročně propadla o třetinu na 4 300. Předseda představenstva Trigemy Marcel Soural to považuje za jeden z hlavních faktorů rostoucích cen.

Průměrná cena prodaného bytu v Praze ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 19,5 % na 69 517 Kč za metr čtvereční. Nejvíce bytů, 35 %, developeři prodali v rozmezí 60 000 – 70 000 Kč za metr čtvereční.

ČTK

Management pětiny stavebních firem v Česku označuje současný stav v oboru za krizi. Podle necelé třetiny naopak přijde krize nejdříve v roce 2020 a bude trvat maximálně čtyři roky. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research. České stavebnictví letos do konce října meziročně propadlo o 9,3 %. “České stavebnictví je i přes některé pozitivní výkyvy v permanentní recesi od roku 2009. A obtížně se hledají impulsy, které by v následujících dvou letech znamenaly obrat k lepšímu,” uvedl generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát. Pro příští rok očekávají stavební firmy růst sektoru v průměru o 2,2 %. Na pozitivním vývoji se shodlo 76 % z nich. Krizí si české stavebnictví prošlo v letech 2008 až 2013, kdy propadlo celkem o 27 %. Po dvouletém růstu ho letos s velkou pravděpodobností čeká další výrazný pokles.

ČTK

Developerský trh v ČR se začíná kultivovat. Developeři se u většiny projektů chovají již odpovědně, na vlastní náklady v nich často postaví objekty občanské vybavenosti. Zvyšuje se také kvalita nových bytů. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek. Podle něho se tak vnímání developerů veřejností zlepšuje.

“Většina developerů se začala chovat společensky odpovědně. Když ví, že na daném místě chybí kus parku, horolezecká stěna, obchod nebo školka, tak je tam vybuduje. A zvyšuje tím hodnotu produktu, který tam staví. Velká část developerské komunity to takhle vnímá. Když přichází do nějakého území, je slušné zaplatit nějakou vstupenku. To už se běžně uznává,” řekl T. Kadeřábek. Připustil ale, že stále existují i výjimky, nicméně developeři už se nezdráhají dát do projektu víc peněz než dříve. Podle něj už přestává platit obecně zakořeněný názor, že developer je “zločinec: “Je potřeba si uvědomit, že naprostá většina pozemní výstavby v zemi je aktivitou privátních stavitelů. Ti jdou do rizika se svými penězi. A stát na tom stojí, protože bez toho by neměl nic. Jistě, ať nastaví ostrá pravidla a hlídá je. Ale stavět je správné, bez toho nepřežijeme.“

Kadeřábek se rovněž zmínil o logistických centrech, která veřejnost často kritizuje za to, že hyzdí vzhled krajiny a zabírají ornou půdu. “Sklad bude vždycky vypadat jako sklad, kostel z toho nikdy nebude. Ale když společnost vyžaduje, aby se stavěly sklady, tak se prostě stavějí. Když si dneska něco objednáte v e-shopu a dostanete to za tři hodiny ke dveřím, tak to zboží nemůže přijet z Německa nebo Malajsie,” uvedl. Obce si podle něj musí dobře vyhodnotit, jestli chtějí přicházet o ornou půdu. Ornice z místa, kde vzniknou sklady, se dá převézt na jiné místo, což se podle Kadeřábka běžně děje. Ovšem její kvalita se přesunem zhorší.

Asociace developerů oslavila v polovině listopadu rok fungování. Počet členů za tu dobu stoupl ze zakládajících 13 na současných 23.

ČTK

Realitní skupina CPI Property Group získala devět českých maloobchodních kapacit, na nichž mají své prodejny maloobchodní řetězce Penny Market a Ahold, a prodala devět menších kancelářských nemovitostí, což odpovídá její strategii zaměřit se na kancelářském trhu na větší nemovitosti v Praze a Brně. Hodnotu transakcí skupina neuvedla.

Radovan Vítek vlastní v CPI Property Group zhruba 95% podíl.

ČTK

Do občanského zákoníku se vrátí předkupní právo na podíl spolumajitele u nemovitostí. Novelou, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman, se uzákoňují i úroky u dlužného výživného na děti. Norma rovněž prodlužuje lhůtu pro vyklizení bytu zvláštního určení, kterou má v případě úmrtí nájemce jeho spolubydlící.

Zastánci obnovy předkupního práva na podíl spolumajitele nemovitosti zdůrazňují, že existovalo 50 let a vlastnické podíly by se měly scelovat. Odpůrci zejména z řad pravice poukazovali na problém nedosažitelných spoluvlastníků. Tato nová úprava má být účinná až od ledna 2018.

Novela prodlužuje lhůtu pro vyklizení bytu zvláštního určení spolubydlícím po úmrtí nájemce ze tří na šest měsíců. Pokud s nájemcem v bytě žila nejméně rok jiná postižená osoba, nebo člověk starší 70 let, nájem na ně automaticky přejde.

Norma ze tří roků na pět let prodlužuje lhůtu, v níž musí soud přezkoumat důvody pro omezení svéprávnosti. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) to umožní odvrátit hrozbu, kdy by od Nového roku zhruba třetina z 30.000 nesvéprávných, u nichž se přezkum nestihl kvůli nedostatečnému počtu znalců, stalo automaticky plně svéprávnými.

Vláda novelou zavádí i veřejnou evidenci svěřenských fondů rejstříkovými soudy, snižuje maximální kauci na nájemní byt ze šestinásobku na trojnásobek nájemného a prodlužuje ze tří na pět let lhůtu, v níž musí soud přezkoumat důvody pro omezení svéprávnosti.

Novela také znovu povoluje, aby si lidé nad 15 let, kteří dosud neskončili povinnou školní docházku, mohli sjednat práci. Dále se například ruší povinnost společenství vlastníků jednotek mít v názvu společenství také slovo “vlastníků”. Novinky budou platit vesměs po dvou měsících ode dne, kdy novela vyjde ve Sbírce zákonů.

ČTK