Z dvacetihektarového téměř nevyužívaného brownfieldu v areálu bývalé Zbrojovky v Brně vznikne nová čtvrť s byty, kancelářemi, obchody, výrobními plochami i prostorem pro odpočinek. Náklady jsou podle developera – realitní skupiny CPI Property Group – odhadovány na 4 mld. Kč. Práce skončí nejdříve v roce 2027. V areálu vznikne několik set bytů, které budou situované k břehu řeky Svitavy, na 30 000 metrech čtverečních mají být kancelářské prostory, na 40 000 metrech průmyslové budovy a 3 600 metrů čtverečních je určeno pro maloobchod. Realizace je plánovaná do několika etap. V červnu začaly sanační práce, v dalších krocích bude následovat likvidace ekologické zátěže v areálu, odstranění staticky nevyhovujících staveb a zároveň rekonstrukce šesti budov. První etapa vyvrcholí v roce 2020 výstavbou dvou nových objektů. V druhé bude postaveno 800 bytů.

“Přicházíme do jihomoravské metropole s mnohaletými zkušenostmi, silným a stabilním finančním zázemím i týmem zkušených profesionálů. Projekt Nové Zbrojovky bude v rámci naší skupiny zatím největším developerským počinem,” uvedl generální ředitel CPI Property Group Martin Němeček.

Projekt vítá primátor Brna Petr Vokřál (ANO). “Jsme rádi, že investor zvelebí Brňanům část města. Věřím, že se mu podaří do lokality Zbrojovky vnést život s rozmanitou nabídkou služeb a příležitostí pro práci i bydlení,” uvedl Vokřál.

Autor: ČTK

Vizovickému výrobci modulárních systémů KOMA Modular loni vzrostly tržby na 912 mil. Kč. Je to o 250 milionů více než v předchozím roce. Zisk před zdaněním loni činil 133 milionů, v roce 2014 to bylo 85 mil. Kč. Nárůst tržeb způsobila zejména velká poptávka po modulárních systémech z Německa, kam firma tam dodávala domy pro azylanty, ale vysoký zájem o tento modul už opadl.

Firma vyrobila také český pavilon pro světovou výstavu Expo 2015 v Miláně, produkuje obytné, sanitární, speciální a nízkoenergetické moduly. Německo je hlavním trhem, směřuje tam více než polovina produkce firmy. Z celkové produkce společnosti jde 85 % na export, KOMA dodává také do zemí Beneluxu, Slovenska, Francie, Polska, severských zemí a Itálie.

Autor: ČTK

Majitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale podle serveru E15 koupil projekt kancelářské budovy Green Point v Praze. Cenu server neuvedl, investice do budovy dosáhnou asi 400 mil. Kč. Stavba má začít v březnu 2017. Podle dřívějších informací má mít objekt osm podlaží a 7 000 metrů čtverečních kanceláří. Nové kanceláře v Green Pointu A. Pasquale chce pronajímat, ale část prostor bude sloužit i jeho skupině.

Green Point není Pasqualeho první realitní investicí, v roce 2012 vložil peníze do českobudějovického kancelářského a obchodního střediska City Center. Podle vlastních slov má v Praze rozpracované další realitní projekty a byty i komerční prostory bude stavět rovněž v Karlových Varech.

Radní Prahy 3 souhlasili s podpisem smlouvy s developerskou firmou Central Group na zástavbu části nákladového nádraží na Žižkově. Na to vzápětí reagovala Petra Kolínská, pražský radní pro územní rozvoj, která toto rozhodnutí označila za „velkou chybu.“ Následovala reakce Central Group. V tiskovém prohlášení společnosti se jednak konstatuje, že původní projekt pro část lokality Central Group plánuje „výrazně přepracovat, snížit maximální výšku zástavby a výrazně omezit dopravní zátěž,“ jednak je postoj P. Kolínské označena za projev snahy Strany zelených blokovat rozvoj Prahy: „To, co Strana zelených v Praze provádí, není koncepční spravování veřejných věcí, ale řízená paralýza města zjevně v režii Matěje Stropnického. Celý dopis, který radní Kolínská adresovala Praze 3, se totiž nese zcela v duchu konfrontačního jednání, které Stropnický ve věci vyvolal s vedením společnosti Central Group, a které se uskutečnilo 20. září. Stropnický zde představil své vize, jejichž jediným cílem je prakticky dlouhodobá stavební uzávěra pozemků s již vydaným územním rozhodnutím. Z jaké pozice ale Stropnický takové jednání jménem radní Kolínské za město vůbec vede? V podstatě je tak evidentní, že právě Stropnický, který byl pro pražskou koalici nepřijatelný a způsobil před rokem málem její pád, i nadále prostřednictvím radní Kolínské řídí územní rozvoj ve městě.“

První fáze projektu Smíchov City na místě bývalého nákladového nádraží v Praze na Smíchově by se mohla začít stavět začátkem roku 2018. Na ploše 25 000 metrů čtverečních by podle Leoše Andereleho, výkonného ředitele společnosti Sekyra Group, mělo vyrůst 400 bytů a kancelářská budova o velikosti 10 500 metrů čtverečních. „Projekt k územnímu řízení chceme odevzdat v říjnu, počítáme s tím, že v polovině příštího roku bychom měli mít územní rozhodnutí. V ideálním případě, pokud by se nikdo neodvolával, bychom v prvním čtvrtletí roku 2018 mohli mít stavební povolení,“ řekl Anderle.

První fáze zahrnuje tři samostatné domy v blízkosti autobusového nádraží Na Knížecí. Budovy budou mít maximálně šest podlaží, v přízemí se počítá s prostorami například pro restaurace, kavárny, ordinace nebo menší kanceláře. „Pokud by šlo všechno hladce, první fáze by mohla být dokončena na konci roku 2020,“ doplnil Anderle. První fázi projektu navrhla firma Kuba & Pilař architekti ve spolupráci s Haascookzemmrich Studio 2050, Chalupa Architekti + A.L.T. Architekti, Lábus – AA – Architektonický ateliér, D3A a Projektil architekti.

Celkově projekt zahrnuje 216 099 metrů čtverečních pozemků. Podle Anderleho by měl mít pět až šest fází a dokončen by mohl být zhruba za 12 až 15 let. „Za důležité považujeme, že město chce do diskuse o podobě území zahrnout i veřejnost. Jsme si vědomi, že připravujeme projekty, které mění ráz města a zasáhnou různým způsobem do životů velkého počtu obyvatel,“ uvedl dále Anderle. Projekt obsahuje mimo jiné dva parky o celkové rozloze 22 000 metrů čtverečních, které by měl protínat 28 metrů široký bulvár. To je zhruba polovina šířky Václavského náměstí. Osa bulváru by na severní straně protínala nejvyšší bod katedrály svatého Víta na Pražském hradě.

Celkem by ve Smíchov City mohlo bydlet až 3 300 lidí, dále je v plánu zhruba 190 000 metrů čtverečních ploch pro služby, nakupování a kanceláře. Součástí projektu jsou rovněž základní a mateřská škola a kulturní centra. Výstavba by měla postupovat směrem od autobusové zastávky Na Knížecí. V prostorách nádraží Praha Smíchov projekt počítá s vícepatrovým parkovištěm P+R. „Počítáme s tím, že by se do těchto prostor přesunula i část současného autobusového nádraží. A Na Knížecí by vyrostlo nové náměstí zhruba o velikosti Staroměstského,“ dodal Anderle.

Ke konci července klesl počet nemovitostí vedených na neexistující, nedohledané nebo likvidované státní instituce v katastru meziročně o 4 645 na 20 912. V tiskové zprávě informoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Zároveň klesl počet neexistujících institucí na 1 021 z 1 381.

„ÚZSVM toho dosáhl zejména prověřováním nástupců zaniklých státních podniků, přepisováním nemovitostí zapsaných na zaniklé národní výbory na ÚZSVM a dohledáváním informací týkajících se nedostatečně identifikovaných státních subjektů,“ uvedl mluvčí úřad Radek Ležatka.

Nemovitosti jsou v katastru nemovitostí podle údajů úřadu zapsány například na národní výbory, státní statky, zaniklé Správy a údržby silnic, okresní ústavy sociálních služeb, státní rybářství České Budějovice, Československou akademii zemědělských věd nebo národní podniky. Podrobnější informace o nemovitostech umožnila tzv. Mapa majetku státu, kterou úřad loni vytvořil.

Na všechny státní subjekty bylo k 1. červenci zapsáno zhruba 1,6 milionu nemovitostí, jejich počet meziročně klesl o 43 528. Nemovitosti byly zapsány celkem na 1 519 státních subjektů, což je meziročně o 387 méně.

Královéhradečtí zastupitelé budou hlasovat o poskytnutí souhlasu s využitím městské parcely pro stavbu společnosti CTP Invest, která ve městě bez povolení rozestavěla obchodní park, 25. října. Podle mluvčí radnice M. Vlčkové pokračuje intenzivní jednání mezi společností a radnicí. Firma v létě dopisem vyzvala město, aby do 29. srpna poskytlo souhlasy se stavbou příjezdové cesty na městských parcelách nebo uhradilo škodu osmi milionů eur (220 mil. Kč) či zahájilo jednání o smírném řešení. V dopise uvedlo, že pokud město nezareaguje, skončí celý spor u soudu. Později firma oznámila, že do setkání předsedů zastupitelských klubů nebude iniciovat žalobu o způsobenou škodu vůči městu Hradec Králové.

Na jednání podle mluvčí kluby, které se přiklánějí k možnosti souhlasy poskytnout, požadovaly záruky, že firma nebude požadovat náhradu škody. Firma poté předložila návrh dohody o narovnání. „Vzhledem k nevyváženosti návrhu a také vzhledem k tomu, že návrh nepopisoval průběh vztahu úplně a objektivně, byl návrh ze strany města upraven,“ uvedla M. Vlčková. Protinávrh odeslalo město firmě, její právní zástupce poslal další protinávrh, který předpokládá přípravu dalších navazujících smluvních vztahů. Mluvčí upozornila, že žádný z návrhů dosud nebyl projednán v orgánech města a nelze tak předjímat, zda získá potřebnou podporu.

Firmě CTP k legalizaci stavby chybí souhlas města se stavbou příjezdové silnice na městských parcelách. Zastupitelstvo města problém řešilo dvakrát loni na podzim a zastupitelé vždy odmítli firmě dát souhlas se stavbou silnice. Obchodní park začala CTP Invest bez povolení budovat na podzim 2014 u výpadovky na Ostravu. Po několika neúspěšných výzvách úřadů k zastavení stavby práce začátkem března 2015 přerušila. V tu dobu již měla první halu téměř hotovou a u druhé byla na začátku stavby. Následně firma požádala o vydání dodatečného stavebního povolení. Řízení o něm je na žádost CTP nyní přerušené.

V souvislosti s postupem firmy CTP Invest podal trestní oznámení Nadační fond proti korupci. Aktivista Aleš Dohnal, který proti stavbě bojuje, v médiích uvedl, že cílem trestního oznámení je snaha prošetřit, zda nabídky a jak uvedl, v poslední fázi i výhrůžky, nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu podplácení, případně jiného trestného činu.

Sjednotit do jednoho zákona podmínky pro navrhování a prodej stavebních výrobků má nový předpis, jehož věcný záměr schválila Legislativní rada vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu návrh zdůvodnilo tím, že současný systém několika právních předpisů pro oblast stavebních výrobků je složitý a pro podnikatele mnohdy nepřehledný a těžko aplikovatelný.

„Liší se například podmínky při uvádění harmonizovaných a neharmonizovaných stavebních výrobků na trh, pro některé skupiny výrobků nejsou stanoveny povinně deklarované vlastnosti pro jejich použití do staveb v ČR, nejsou definovány požadované úrovně a třídy těchto vlastností,“ uvedlo ministerstvo. Existující požadavky podle něj jsou roztříštěné v mnoha předpisech a proto obtížně dohledatelné. Projektanti a zhotovitelé staveb nemají proto často dostatek informací nezbytných pro výběr optimálního stavebního výrobku a jeho použití v konkrétní stavbě. Neexistuje možnost kontroly nad výrobky dodávanými přímo na stavbu.

Proto mají být novým zákonem pro navrhování a použití stavebních výrobků stanoveny požadované deklarované charakteristiky skupin výrobků a specifikovány požadované technické úrovně a třídy vlastností. Pro zajištění kontroly dodávání stavebních výrobků přímo na stavbu předpokládá návrh rozšíření kompetencí České obchodní inspekce.

Výroba cementu v Česku loni meziročně vzrostla o 7,7 % na 3 781 kilotun. Spotřeba cementu se podle údajů Svazu výrobců cementu ČR zvýšila o 9,2 % na 3672 kilotun. Letos ale podle tajemníka svazu Jana Gemricha obor pociťuje pokles stavební výroby: „Výroba a spotřeba cementu v České republice je úzce navázána na jeho domácí spotřebu, a tím i vývoj stavebnictví. Náš obor citlivě zaznamenává konjunkturální poklesy v tomto segmentu i v letošním roce.“ Podle údajů Českého statistického úřadu stavebnictví za sedm měsíců letošního roku meziročně propadlo o 11 %, inženýrské stavitelství o 15 %. Největšími odběrateli cementu jsou betonárny a výrobci prefabrikovaných dílců, jejichž podíl tvoří dohromady zhruba dvě třetiny. Na balený cement připadá zhruba desetina domácích prodejů.

Výroba a spotřeba cementu v ČR

Vláda schválila novelu stavebního zákona. Ta má hlavně zjednodušit povolovací řízení tím, že bude možné sloučit nyní oddělené uzemní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Schválené znění ovšem počítá s tím, že to pro stavebníky nebude povinnost. Oproti poslednímu návrhu se do novely vrátila možnost pro Prahu mít vlastní stavební předpisy – dnes tedy už platné Pražské stavební předpisy. Změny provedené ve stavebním zákoně se mají promítnout do dalších 44 souvisejících právních předpisů. Novela by měla nabýt účinnosti od poloviny příštího roku.

Letos bude v Praze dokončeno 32 300 metrů čtverečních nových kanceláří, což je nejméně od roku 1992. V prvním pololetí jich bylo pouze 12 000 metrů čtverečních. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Colliers International. V příštím roce by se podle ní měla výstavba kanceláří vrátit mírně nad průměr posledních deseti let. Očekává se dokončení nejméně 15 nových a rekonstruovaných projektů s celkovou výměrou mírně přesahující 175 000 metrů čtverečních. Oproti desetiletému průměru za období 2006 až 2015 to znamená růst zhruba o 15 procent. Podobné hodnoty Colliers očekává i pro další roky.

„V průměru za posledních sedm let trh pohltí každé čtvrtletí 18.000 metrů čtverečních volných kanceláří, a to jak nových, tak i dříve dokončených. Poptávka však postupně roste. Za poslední tři roky už to bylo v průměru 20 000 metrů čtverečních a od poloviny roku 2015 dokonce 54 500 metrů čtverečních na čtvrtletí,“ uvedl vedoucí oddělení průzkumu trhu Colliers Ondřej Vlk.

Letos má být v Česku dokončeno o polovinu méně nákupních parků než loni. Developeři jich v letošním roce otevřou šest o nákupní ploše 18 000 m2. Důvodem poklesu je především složité získávání potřebných povolení a klesající množství vhodných lokalit. V roce 2015 bylo podle údajů poradenské společnosti Cushman & Wakefield dokončeno 14 nákupních parků o ploše 40 000 m2. (Nákupní park je definován jako stavba zahrnující tři a více obchodů v rámci jednoho objektu s přímými vstupy ze společného parkoviště s celkovou plochou nejméně 1000 m2, bez započítání prodejen potravin, velkoformátových prodejen nábytku a hobbymarketů.)

Na konci letošního roku by mělo být v ČR 179 otevřených nákupních parků, celková plocha dosáhne zhruba 775 000 m2. Z toho je neobsazených 8,3 % prostor. Největší centrum, které bude letos dokončeno, vyroste v Havířově a otevře do konce října. Mezi další nová centra patří Retail park v Šestajovicích u Prahy, MyBox v Brandýse nad Labem, Fastmall v Bruntálu a Retail Park Mělník.

S plochou nákupních parků téměř 800 000 m2 se Česká republika v rámci regionu střední Evropy řadí na druhé místo po Polsku. „Z hlediska přepočtu na obyvatele patří ČR také druhé místo – se 78 m2 na tisíc obyvatel má po Slovensku druhou nejhustší síť ve střední Evropě,“ uvedl vedoucí oddělení nákupních parků společnosti Jiří Kristek. Z evropských zemí má nejrozvinutější trh Německo se 104 m2 na tisíc obyvatel.

Tuzemské obchodní parky jsou z velké části v rukou zahraničních investorů, čtyři firmy si mezi sebe dělí téměř polovinu místního trhu. Z nich největší podíl vlastní německé firmy Saller (15 %) a Intercora (14 %). Po nich následuje český developer a investor CPI (10 %) a rakouská společnost Immofinanz (8 %).

Pražští radní v úterý odvolali ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Petra Hlaváčka. Důvodem bylo podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (SZ/Trojkoalice), která má v gesci oblast územního plánování, zpoždění přípravy Metropolitního plánu. Podle ní důvodem byla i neochota ředitele Hlaváčka odvolat z funkce architekta R. Kouckého, která měl v IPRu na starosti právě nový územní plán. „Kdyby bylo na mně, řešila bych vše odvoláním pana Kouckého, ale ředitel Hlaváček spojil svou funkci s jeho, abych se domohla této změny, musela jsem přistoupit k jeho odvolání,“ sdělila Kolínská.

Petr Hlaváček se stal ředitelem IPR, který je příspěvkovou organizací hlavního města, v únoru 2015. Tehdy na tomto místě vystřídal T. Ctibora – ten byl odvolán koncem roku 2014 kvůli problémům s PSP (Pražské stavební předpisy). O možnosti Hlaváčkova odvolání se mluvilo již počátkem léta, tehdy v reakci na kritiku ředitel IPR pouze změnil funkční zařazení R. Kouckého. Řízením IPRu byl pověřen Ondřej Boháč.

Za odvolaného ředitele se ještě včera postavili zaměstnanci IPRu, předseda Gremiální rady IPR architekt M. Rajniš i představitelé akademické sféry.

Developeři v Praze dají na podzim do prodeje stovky nových bytů – nicméně si stále více stěžují na to, že pražské stavební úřady téměř nevydávají stavební povolení. Podle údajů Českého statistického úřadu se ve druhém čtvrtletí v hlavním městě začalo stavět 28 nových bytů, podle poradenské společnosti Deloitte jich developeři ve stejném období přitom prodali 841.

„Ve druhém pololetí se již na pražském trhu může začít projevovat pokles, který způsobí nedostatek nových bytů v nabídce. Tristní přístup úředníků k povolování nové výstavby již také způsobil meziroční zvýšení cen nových bytů na trhu o téměř dvě desítky procent,“ uvedl majitel Central Group Dušan Kunovský. Jeho firma dá na podzim do prodeje 453 bytů v bytových domech a osm bytů v rodinných domech celkem v šesti pražských lokalitách. Dohromady bude mít v nabídce přes 800 bytů ve 12 lokalitách.

Trigema dá na podzim do prodeje přes stovku nových bytů v Horních Měcholupech a Letňanech. Skanska Reality začátkem září zahájila prodej nového projektu Port Karolína v Karlíně. V první etapě nabídne klientům 147 nových bytů. Podle generálního ředitele Ekospolu Evžena Korce firma do konce roku nabídne projekt zhruba se 300 bytů v jedné z nejvyhledáva­nějších pražských lokalit.

O zhruba 15 % na 130 000 metrů čtverečních vzrostla loni plocha tzv. zelených střech v ČR. Budovy s těmito střechami, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou, se podle údajů Asociace výrobců minerální izolace (AVMI)nacházejí hlavně v Praze, Plzni, Olomouci nebo Ostravě. Zřejmě největší zelenou střechu s rozlohou zhruba 14 500 metrů čtverečních má obchodní centrum Nový Smíchov v Praze 5. „Zásadním a velmi pozitivním trendem je především nárůst počtu zadavatelů ze státního sektoru, měst a obcí. Lze to přičíst jak loňským vlnám veder, tak hledání vhodných řešení pro hospodaření s vodou, akumulaci dešťové vody a problematice zadržování vody v krajině obecně,“ uvedla předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně Jitka Dostálová.

V Opavě se další obchodní centrum stavět nebude – zastupitelé města schválili odstoupení od smlouvy s developerskou společností Crestyl. Ta chtěla vybudovat komerční areál přímo v historickém jádru v blízkosti Horního náměstí. Město odstoupení od smlouvy bude stát 28,5 mil. Kč – tak Crestyl vyčíslil své náklady s projektem. Smlouvu o stavbě obchodního centra předchozí vedení města podepsalo s developerem v roce 2005. Podle ní mohl zastavět území vzniklé po stržení válkou zničených domů v historickém centru Opavy. Přípravy se ale vlekly a v poslední době se stále častěji mezi obyvateli objevovaly názory, že obchodní centrum by se stavět nemělo. Před časem ochotu o ukončení projektu projevil i Crestyl. Změnu názorů ovlivnila i stavba dalšího obchodního centra Breda & Weinstein, které vzniklo nedaleko.

Sněmovna poslanců zřejmě sníží na polovinu maximální kauci nájemného z šestinásobku jeho výše na trojnásobek. Možná také obnoví předkupní právo u nemovitostí jejich spolumajitelům. Změny má přinést novela občanského zákoníku, kterou poslanci poslali do závěrečného kola schvalování. Obnovení předkupního práva na podíl spolumajitele nemá ale přijetí jisté. Podle obhájců v čele s Jeronýmem Tejcem (ČSSD) existovalo pět desítek let a umožní scelovat vlastnické podíly. Odpůrci z řad pravice v čele s Markem Bendou (ODS) poukazovali na to, že tuto změnu neschválila už vláda, nebo na problém nedosažitelných spoluvlastníků.

Poslanci chtějí také v případě bytů zvláštního určení prodloužit lhůtu na jejich vyklizení v případě, že jejich nájemce zemře. Spolubydlící by takové byty museli podle ústavně právního výboru vyklidit do půl roku místo nynějších tří měsíců, Tejc navrhl prodloužení na devět měsíců. Pokud s nájemcem v bytě žil nejméně rok jiný postižený člověk nebo člověk starší 70 let, nájem by na ni podle úprav poslanců měl přejít automaticky.

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech vzrostly v letošním 2. čtvrtletí meziročně o 11,1 % na 45 000 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha s průměrnou cenou 60 300 Kč, naopak v nejlevnějším Ústí nad Labem to bylo 11 400 Kč. Vyplývá to z údajů portálu CenovaMapa.org, které zveřejnila poradenská společnost Deloitte. Portál zpracovává informace o skutečných prodejních cenách přímo z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

V porovnání s prvním čtvrtletím se ceny zvýšily o 6,1 %, což je vůbec největší mezičtvrtletní růst od roku 2010. Ceny vzrostly v deseti krajských městech ze čtrnácti. Celkem se za druhé čtvrtletí prodalo zhruba 6 400 bytů za 19,6 mld. Kč. Téměř dvě třetiny připadaly na Prahu. Nejdražší byly byty v developerských projektech, kde v průměru vyšel metr čtvereční na 57 600 korun, naopak nejlevnější v panelových domech s průměrnou cenou 34 000 Kč. V mezičtvrtletním srovnání vzrostly prodejní ceny nejvíce v Plzni (o 14,4 %), Karlových Varech (o 10,7 %) a Pardubicích (o 9,9 %). Naopak nejvíce ceny klesly v Jihlavě, o 3,5 %.

„Zvyšující se ceny nemovitostí v Praze v posledních třech čtvrtletích jsou odrazem několika základních faktorů. Vyšší poptávky po bytech, nízkých úroků hypoték a nyní zejména úbytkem volných nových bytů, neboť v Praze se v posledních třech letech zásadně zbrzdil proces povolování nových bytových projektů“, uvedl jednatel portálu CenovaMapa.org Milan Roček.

Ve druhém čtvrtletí se prodalo o téměř tisíc bytů více než v prvním. Z toho téměř polovina připadala na Prahu. „V celé republice se nejvíce prodejů uskutečnilo v panelových domech, téměř 2 500 z celkových 6 400 prodejů. Výjimku tvoří Praha, kde díky rozvinutému developerskému trhu bylo nejvíce prodejů v developerských projektech. Z celkových téměř 3 000 prodaných bytů v Praze se jich v developerských projektech prodalo 1 300,“ doplnil manažer oddělení nemovitostí Deloitte Petr Hána.

Sněmovna poslanců chce po vládě, aby předložila novely zákonů, které by urychlily schvalování zejména důležitých dopravních staveb. Jde o novelu stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Sněmovna chce navíc po ministru dopravy každého půl roku písemnou informaci o tom, jak příprava výstavby dopravních projektů postupuje. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) poslancům řekl, že ve Sněmovně by měly být obě nové předlohy už do konce roku. Nový stavební zákon, kterým se má příští týden opět zabývat vláda, má už obsahovat koordinované jednotné územní i stavební řízení.

´V Brně dál rostou ceny bytů v novostavbách, bytů je nedostatek. Stejná situace se už přenesla i na trh se staršími byty a rostou dokonce i ceny nájmů. Nedostatek všech druhů bytů na straně jedné a dostatek peněz mezi lidmi vedou k tomu, že najít vhodné bydlení není těžké jen v Brně, ale problém se začíná rozšiřovat na celou jižní Moravu. Podle společné analýzy společnosti Trikaya a serveru Sreality.cz vyplývá, že od loňského jara zdražily v Jihomoravském kraji byty určené k prodeji o 15 % – nejvíce přímo v Brně, kde cena narostla o téměř 19 %. Nájmy se zvedly na jižní Moravě za stejné období o 29 %.

„Trh novostaveb je úzce provázaný s celým trhem nemovitostí. Patnáctiprocentní zdražení, které avizovali stavitelé v souvislosti s nedostatečnou výstavbou nových bytů, se nyní podle všech očekávání přelévá i do cen starších bytů,“ uvedl ředitel společnosti Trikaya Alexej Veselý. Obvyklá cena staršího bytu v Brně je kolem tří milionů korun, při koupi bytu v novostavbě musí zájemce počítat s dalším půlmilionem navíc. Enormní zájem o brněnské byty potvrzuje i místopředseda představenstva realitní společnosti Gaute Dušan Přikryl. “Poptávka plus velmi zajímavé podmínky pro financování nemovitostí zvyšují ceny nemovitostí v Brně a okolí. Zájem však není jen o novostavby, ale i o stávající zástavbu. Vyprodáno taktéž hlásí naše oddělení pronájmů bytů a rodinných domů Na jižní Moravě se ceny liší podle jednotlivých okresů, ale obvyklá cena pro dispozici 1+kk je 1,5 mil. Kč, 2+kk zájemce pořídí za 2,25 milionu, 3+kk za 2,7 mil. Kč a do čtyřpokojového staršího bytu už musí kupec investovat skoro 5 mil. Kč.

Pro majitele, kteří už nový byt koupili, je dobrou zprávou, že spolu s rostoucí cenou nemovitostí rostou i nájmy. Měsíční nájemné se od loňského jara zvedlo o 29 %, to znamená, že obvyklá cena je 9 000 korun.

Podle analytika společnosti Cyrrus Jiřího Šimary je růst poptávky po nemovitostech vedle známých jevů v podobě levných peněz, růstu zaměstnanosti a slabé výstavby hnán i jednorázovými faktory, jako je blížící se přijetí zákona o spotřebitelských úvěrech nebo přenesení daňové povinnosti u daně z převodu nemovitostí z prodávajícího na kupujícího. Podle Vladimíra Veselského z realitní kanceláře Nejlepší bydlení nejvíce zdražují byty na investici, tedy menší byty.