Ceny nových bytů v Praze v příštích letech klesat spíše nebudou. Uvedli to analytici v anketě ČTK. Hlavní důvod vidí v nedostatečné nabídce a silné poptávce, která je podpořena růstem ekonomiky a reálných mezd. Svou roli hrají i atraktivita Prahy a dorovnávání cenové úrovně v západních metropolích. Ceny bytů by mohla srazit jen nečekaně silná ekonomická nebo politická krize. S cenami nových bytů podle analytiků úzce souvisí ceny staršího bydlení nebo nájemného.

“Myslím, že dlouhodobě ceny klesat nebudou. V závislosti na stavu ekonomiky a na objemu nově povolených staveb může maximálně nastat krátkodobý pokles cen, nikoliv však dlouhodobý. Beru v potaz i dlouhodobý cenový vývoj v západních metropolích nebo oblíbenost Prahy. Na trhu nastal výrazný cenový posun a nová situace se stává normálem,” uvedl Pavel Kliment z poradenské firmy KPMG.

Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci prvního pololetí podle statistik developerských firem Trigema, Skanska a Central Group meziročně vzrostla o 15 % na 75 791 Kč za metr čtvereční. Za poslední dva roky se zvýšila více než o třetinu. Nájemné v posledních dvou čtvrtletích vzrostlo ještě o něco více než ceny nových bytů.

Pokles cen v nejbližším období neočekává ani analytik ČSOB Petr Dufek. “Nabídka nových nemovitostí příliš neroste a poptávka přitom zůstává velmi silná. Ať už proto, že roste životní úroveň a lidé chtějí lepší bydlení. Nebo proto, že se rozvíjí investování do bytů jako pojistky, například na stáří nebo třeba podnikání přes AirBnB. Nebo třeba proto, že se v Česku rozvíjí fenomén singles,” doplnil. Ceny by podle něj mohly klesnout při ekonomické recesi, která by srazila ochotu lidí investovat do bydlení. Jako další možnou příčinu vidí velký rozmach bytové výstavby. “Tu ale data o nové výstavbě zatím rozhodně neukazují,” upozornil.

Zásoba nových dostupných bytů v hlavním městě na konci června meziročně klesla téměř o čtvrtinu na 3 600. Podle Českého statistického úřadu se v Praze v prvním pololetí začalo stavět 1 342 bytů v bytových a rodinných domech. Meziročně se jejich počet zvýšil o čtyři pětiny, je to ale způsobeno nízkou srovnávací základnou. V porovnání s rokem 2015 nebyl ani poloviční.

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy růst cen nemovitostí sice zpomalí, ale trend se neobrátí. “Důvodem je obecná prosperita české ekonomiky. Úrokové sazby jsou přitom stále poměrně nízké, což usnadňuje přístup k hypotečním úvěrům, případně úvěrům ze stavebního spoření,” uvedl. Ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek doplnil, že hlavně v Praze a Brně je nabídka omezená kvůli chybějícím územním plánům a průtahům při schvalování nových projektů.

Podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského ceny nových bytů v Praze v příštích třech až čtyřech letech neklesnou, pokud ekonomika nezažije nějaký šok. “V delším horizontu si propad cen dokážu představit a myslím si, že je i docela pravděpodobný. Už teď se na nemovitostním trhu vytváří bublina, která se bude dále nafukovat, a jednou tedy musí splasknout. Třeba v návaznosti na pokles ekonomiky, který zcela jistě nastane,” uvedl P. Rožumberský.

ČTK

Prodejní ceny bytů v Praze a v krajských městech ČR vzrostly ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně o 10,7 %na 49 800 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha s průměrnou cenou 65 700 Kč, naopak v nejlevnějším Ústí nad Labem to bylo 11 800 Kč. Vyplývá to z údajů portálu CenovaMapa.org, které zveřejnila poradenská společnost Deloitte. Portál zpracovává informace o skutečných prodejních cenách přímo z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

“Ceny rostou především kvůli dlouhodobému nedostatku kvalitních bytů v osobním vlastnictví. Předpokládám, že růstový trend bude i nadále pokračovat, ale spíše pomalejším tempem,” uvedl výkonný ředitel realitní kanceláře Reality IQ Ondřej Mašín.

Celkem se za druhé čtvrtletí v ČR prodalo zhruba 6 700 bytů za 21,2 mld.  Kč. Počet vzrostl o 5 %, hodnota o 14 %. Téměř dvě třetiny celkového objemu připadaly na Prahu, následovaly Brno, Olomouc a Plzeň.

Nejdražší byly byty v developerských projektech, kde v průměru vyšel metr čtvereční na 59 400 Kč, naopak nejlevnější v panelových domech s průměrnou cenou 39 100 Kč. Ceny v panelových domech ovšem vzrostly meziročně nejvíce, o 15 %.

Prodejní ceny bytů v krajských městech ČR ve 2. čtvrtletí

Město Cena (Kč za m2) Meziroční změna (pct) Praha 65.700 9,0 Brno 50.700 10,0 Středočeský kraj 39.500 18,3 Hradec Králové 36.900 12,8 Pardubice 35.500 12,0 Plzeň 35.100 3,8 České Budějovice 33.700 20,8 Olomouc 33.600 0,6 Jihlava 29.000 21,3 Zlín 28.900 2,5 Liberec 28.500 9,2 Karlovy Vary 22.700 -3,8 Ostrava 19.600 13,3 Ústí nad Labem 11.800 3,5

Zdroj: Deloitte

Poznámka: Ve Středočeském kraji jsou údaje vypočítány jako průměr za okresy Benešov, Beroun, Kladno, Mladá Boleslav, Praha – východ a Praha – západ.

Prodejní ceny bytů v městských částech Prahy ve 2. čtvrtletí

Městská část Cena (Kč za m2) Meziroční změna (pct) Praha 1 122.200 13,9 Praha 2 84.900 22,5 Praha 7 79.600 16,5 Praha 3 73.200 13,8 Praha 6 71.000 10,4 Praha 8 70.900 20,8 Praha 5 66.800 3,7 Praha 10 60.500 6,9 Praha 4 60.300 11,9 Praha 9 56.100 6,9

Zdroj: Deloitte

SF/pb

Realitní kancelář Svoboda & Williams byla exkluzivně pověřena pronájmem jednotek v rezidenci Krkonošská 14. Budovu, jež se nachází v atraktivní části Vinohrad, tvoří celkem devět luxusních bytů a dva obchodní prostory.

Rezidence vznikla kompletní rekonstrukcí vinohradského secesního domu. Projekt přináší na trh novou definici luxusního nájemního bydlení v podobě devíti prémiových bytů s komfortními dispozicemi a balkony orientovanými do tiché zahrady. To vše v domě s původní, pečlivě zrestaurovanou fasádou, výtahem i atraktivními společnými prostory, které se vyznačují – stejně tak jako interiéry většiny bytů – rafinovanou souhrou secesních dekorací a prvků současného designu.

K projektu patří i dva přízemní obchodní prostory s přímým přístupem z ulice. Rezidence je situována jen pár kroků od oblíbených Riegrových sadů a náměstí Jiřího z Poděbrad, tedy v lokalitě s živým kulturním i kulinářským děním a snadnou dostupností centra města.

SF/pb

České stavebnictví si na konci prvního pololetí mezi 28 zeměmi Evropské unie v porovnání se stavem na konci března polepšilo o devět míst. Zatímco v prvním čtvrtletí bylo čtvrté nejhorší, na konci června bylo s meziročním růstem o 3,8 % na 16. místě. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví průměrně vzrostlo o 3,1 %. Nejvíce stavebnictví rostlo na Kypru, více než o třetinu. Následovaly Maďarsko (o 26,9 %) a Irsko (o 22,5 %). Nejhůře si vedly Rumunsko (-6,8 %), Slovensko (-2,6 %) a Lucembursko (-1,6 %).

“Na to, že stavebnictví je stále svým způsobem nemocným mužem české ekonomiky, si v rámci mezinárodního srovnání vede poměrně dobře. Meziroční růst tuzemského stavebnictví byl v prvním pololetí vyšší než průměrný růst v zemích EU. Tento výsledek ale nelze přeceňovat. Do značné míry jen odráží tu skutečnost, že české stavebnictví rostlo z relativně nízké základny,” říká analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Tržby v českém stavebnictví byly loni ve srovnání s posledním předkrizovým rokem 2008 téměř o čtvrtinu nižší. Podle Kovandy se stavebnictví jako poslední významný sektor české ekonomiky dosud nevzpamatovalo z důsledků světové finanční krize.

ČTK

V ostravské lokalitě Nová Karolina začala výstavba 2. etapy projektu Rezidence Nová Karolina společnosti Gemo Development. Projekt je určen všem, kteří chtějí žít ve středu Ostravy, uprostřed moderního multifunkčního centra.

Byty v lokalitě Nová Karolina jsou výjimečné svou polohou u centrálního náměstí s výhledem na Beskydy a industriální komplex Dolní Vítkovice.

Druhá etapa výstavby byla zahájena stavbou architektonicky výrazně řešeného bytového domu 65 bytovými jednotkami o dispozicích 1+kk až 4+kk a dvěma komerčními prostory. Součástí domu jsou podzemní garáže, společné prostory, sklepy a technické místnosti. Komfort bydlení pro budoucí uživatele zvyšují lodžie, střešní terasy, předzahrádky a společná zahrada.

SF/pb

Dnes oficiálně začíná provoz Centra české architektury a městského plánování, které vzniklo při Institutu a plánování a rozvoje hlavního města Praha. V novém infocentru bude město, respektive IPR informovat o projektech, které mohou v budoucnosti změnit tvář Prahy.

CAMP se rozkládá na ploše 300 m² a jeho dominantou je 25 metrů dlouhá projekční stěna. Právě na ní budou formou pohyblivé grafiky představovány nejrůznější stavební projekty pro Prahu. „Budeme ukazovat nové stavební záměry v širším kontextu, včetně jejich dopadu na okolí,“ vysvětluje ředitel IPR Praha Ondřej Boháč a dodává: „K celoměstsky významným projektům se budeme vracet opakovaně. Chceme, aby se Pražané necítili vynechaní z procesů, které v budoucnu ovlivní tvář místa, kde žijí.“

V CAMPu se nachází také amfiteátr s kapacitou až 110 diváků. Sloužit může jako kino či přednáškový sál. Fungovat tady bude i knihkupectví a kavárna PageFive s publikacemi o městě, architektuře a územním plánování, stejně jako obdobně zaměřená prezenční čítárna.

První výstava v CAMPu představí pod názvem Praha zítra? výběr z připravovaných stavebních projektů. Jako kurátor jej zaštítí kritik architektury Adam Gebrian. V polovině října výstavu vystřídá prezentace výsledků designérské soutěže na nový městský mobiliář a pak se představí projekt Smíchov City. Vedle toho se budou konat pravidelná promítání v KINO CAMP, série debat UrbanCafé či přednášek UrbanTalks.

SF/pb

Objem projektových prací letos meziročně vzroste v průměru o 8 %, více práce přitom očekávají společnosti zaměřené na inženýrské stavby. Kapacity firem, zaměřených na architektonickou a projektovou přípravu staveb, jsou nyní naplněny na 97 %, nejvíce za posledních šest let. Vyplývá to ze studie analytické společnosti CEEC Research, která je zveřejnila při zahájení stavebního veletrhu For Arch.

Projektantům by se mělo dařit i v roce 2018, podle průzkumu by sektor měl vzrůst o 5,1 %. “Myslím, že poptávka po projektových pracích pořád ještě poroste. V dohledu jsou dvoje volby a pořád tady ještě nejsou investiční pobídky a neutrácejí se peníze z dotací,” doplnil majitel portálu 1veverka.cz Václav Veverka. Firmy ovšem nejvíce postrádají projektanty a vedoucí projektů. “Přestože nabízíme slušné podmínky, narážíme na malou nabídku uchazečů v důsledku aktuálního přehřátí pracovního trhu. V dnešní době již není zásadním problémem získávat zakázky, ale mít personální kapacity k jejich zvládnutí,” dodal Petr Ščurkevič z firmy K4.

ČTK

Společnost Skanska začíná na místě bývalých opraven Praga v Karlíně stavět nové administrativní centrum Praga Studios. Do projektu investuje 27 mil. eur, což je v přepočtu 705 mil. Kč. Sedmipodlažní budovu, která nabídne kromě kancelářských prostor také zázemí pro kulturu, chce dokončit ve druhém čtvrtletí 2019. Nový objekt o ploše 12 000 metrů čtverečních propojí Pernerovu a Křižíkovu ulici. Za projektem stojí developerská společnost Skanska Property, která působí na českém trhu s komerčními nemovitostmi od roku 1997.

SF/pb

 

Zeitgeist Asset Management, společnost zabývající se developerskou činností a správou nemovitostí, získala komplex budov v pražské ulici Karolíny Světlé pro německý penzijní fond. Zeitgeist v hlavním městě vedle toho nyní spravuje devět obytných domů.

Komplex budov v ulici Karolíny Světlé disponuje celkem 4 180 m² pronajímatelné plochy. „Naším cílem je citlivou rekonstrukcí vytvořit unikátní komplex nájemních bytů v samém historickém centru Prahy, které splní všchny požadavky moderního bydlení,“ uvádí Peter Noack z Zeitgeist Asset Management. Touto akvizicí Zeitgeistu nekončí – společnost hodlá svou nabídku nájemních bytů v hlavním městě, která činí téměř 13 500 m² pronajímatelné plochy a jejíž hodnota se blíží k 50 mil. eur, do konce roku ještě zdvojnásobit. „

Zeitgeist Asset Management s kancelářemi v Praze a Berlíně se zabývá developerskou činností a správou nemovitostí v České republice, v Polsku, v Maďarsku a Německu. Firma spravuje aktiva v hodnotě 249 mil. eur.

SF/pb

Česká spořitelna a společnost Sekyra Group se dohodly na společném záměru proměnit lokalitu současného smíchovského nádraží v moderní multifunkční čtvrť. Její součástí se má stát i nová centrála banky. Česká spořitelna také vypsala ve spolupráci se studiem MOBA otevřenou mezinárodní architektonickou soutěž na podobu nové budovy své centrály.

“Stejně jako jsme před téměř 150 lety darovali Praze krásnou budovu Rudolfina, chceme, aby i nová budova byla nejen příjemným místem pro naše kolegy, ale aby byla také přidanou hodnotou pro obyvatele Smíchova i celé Prahy,” přiblížil záměr banky vybudovat nové sídlo Tomáš Salomon, předseda představenstva České spořitelny.

Nové sídlo spořitelny by mělo mít podobu kampusu, který bude kromě administrativních prostor zastřešovat i provozovny využívané jak zaměstnanci banky, tak i širokou veřejností. „Vstup takto významného a společensky odpovědného partnera do oblasti jižního Smíchova, tedy území přilehlého k nádraží, by umožnil rozvoj lokality ze dvou stran. Výrazně by to tak urychlilo výstavbu veřejné vybavenosti, pěší zóny a zelených ploch přilehlých parků,” dodal k možnosti realizace projektu Leoš Anderle, generální ředitel Sekyra Group.

Vypsaná architektonická soutěž bude mít dvě kola. Soutěži bude předcházet kvalifikační kolo, do kterého se mohou přihlásit jak tuzemská, tak i zahraniční architektonická studia. Odborná porota následně do prvního kola  vybere15 uchazečů, aby zpracovali své návrhy. Z nich postoupí do finále šest nejzajímavějších návrhů.

Odborná mezinárodní porota bude složená ze zástupců banky i nezávislých odborníků, jejím předsedou bude architekt Petr Hlaváček.

SF/pb

Praha 8 přepracuje projekt Centra Palmovka, v němž bude sídlit úřad městské části. Původně navržené uspořádání nynějšímu vedení radnice nevyhovuje, chybí mu speciálně upravené kanceláře. ČTK to dnes řekl starosta Roman Petrus (ČSSD). V budově bude mít sídlo také záchranná služba hlavního města. Objekt byl předmětem sporů mezi Prahou 8, magistrátem a stavební firmou Metrostav, nakonec se podařilo vyjednat dohodu. Sídlo záchranářů bude zabírat polovinu plochy, která bude upravena pro její potřeby. Ve zbytku bude úřad Prahy 8 a komerční prostory.

“Už si nad projekt sedáme a zjišťujeme, jak se do něj dá sahat. Ve většině případů se naštěstí jedná o změny rozmístění příček. Záchranka si pak bude dělat svou část,” řekl Petrus.

Radnice potřebuje podle starosty některé specificky upravené místnosti, s nimiž se v původním projektu nepočítalo. Zvláštní kanceláře vyžaduje například sociální odbor, kde musí být některé kanceláře speciálně upraveny tak, aby zde úředníci mohli jednat s dětmi. Někteří úředníci pak potřebují být odděleni od návštěvníků nerozbitným sklem. “Na tohle se dříve nemyslelo a jen se tam ´nasekaly´ kanceláře,” řekl Petrus.

Do budovy se po jejím dokončení nastěhují například úředníci z takzvaného bílého domu v ulici U Meteoru nebo z Centra Krakov. Úřad nyní sídlí na sedmi místech.

Vedle nové budovy bude mít radnice nové prostory také v zadní části libeňského zámku, v němž sídlí vedení městské části. Nyní radnice hledá v tendru firmu, která stavbu provede. Náklady jsou odhadovány na 63 milionů korun. V přední části zámku by mohlo být muzeum Prahy 8.

Budovu na Palmovce původně městská část stavěla jako svoje sídlo. Stavbu centra za více než 1,1 miliardy korun schválila Praha 8 v roce 2010, stavět se začalo v roce 2014. V současnosti stavební práce kvůli sporům stojí. Magistrát se v uplynulých týdnech s Prahou 8 domluvil, že jí poskytne dotaci 600 milionů korun a zároveň do budovy umístí záchranáře. Záchranná služba měla mít novou budovu původně v Troji, proti se ale postavila místní radnice.

ČTK

Novou ředitelkou Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) je Eva Helclová (*1981). Do funkce ji dnes jmenovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Helclová se do čela fondu vrací po rodičovské dovolené. Ve funkci vystřídá Františka Hadáčka. SFRB o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Helclová byla ředitelkou SFRB od února 2014 do srpna 2015. V souvislosti s dnešním opětovným jmenováním do funkce uvedla, že se chce zaměřit na maximální využití možností fondu a usnadnění realizace investičních projektů v obcích.

Helclová se dlouhodobě zabývá politikou bydlení, tvorbou právních předpisů a analýz v oblasti bytové politiky. Od roku 2010 působila na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) jako ředitelka odboru bytového práva, analýz a metodického řízení SFRB. Do roku 2011 byla ředitelkou odboru politiky bydlení MMR.

Státní fond rozvoje bydlení shromažďuje peníze určené na podporu bydlení. Hospodaří s vlastními penězi a rozděluje i příspěvky z příslušných fondů Evropské unie. Jeho cílem je podporovat soukromé a obecní investice do výstavby, oprav a modernizace bytů. Fond poskytuje finanční prostředky především formou úvěrů na podporu bydlení a rozvoje obcí, měst a regionů.

Loni dosáhly výdaje SFRB 1,43 miliardy korun, a byly tak o 38 procent nižší, než plánoval rozpočet. Letos fond hospodaří s výdaji 2,14 miliardy a s příjmy 917 milionů korun.

ČTK

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) předloží vládě základní teze nového stavebního zákona, který její úřad připravuje. Podle MMR je potřeba vyřešit například ochranu veřejných zájmů, činnost dotčených orgánů nebo elektronizaci veřejné správy. Problémem je také systémová podjatost stavebních úřadů a možnost obstrukcí různými organizacemi. Základní teze nového zákona počítají také se zásadní úpravou mnoha souvisejících zákonů a podstatnou reformou veřejné správy.

Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) je problém, že státní správu na úseku stavebního práva vykonávají v přenesené působnosti orgány samosprávy. “V některých případech může nastat situace, že zájmy samospráv uplatňované v samostatné působnosti a veřejné zájmy hájené v přenesené působnosti nejsou v rovnováze. Oddělením výkonu by se minimalizovalo riziko takzvané systémové podjatosti, která se v poslední době objevuje velmi často,” píše se ve zprávě.

Souvisejícím problémem je také velký počet samostatných obcí. V Česku jich je zhruba 6 250, přičemž většina z nich má méně než 500 obyvatel. Všechny obce však mohou pořizovat své územní plány. “Zhodnotíme možnost a účelnost úpravy územně správního členění státu, včetně redukce počtu samostatných obcí,” plánuje MMR. Podle něj bude třeba také snížit počet orgánů, které se ke stavebnímu povolování vyjadřují. Například při poslední novele stavebního zákona, která by měla platit od začátku příštího roku, bylo třeba zároveň změnit více než 40 dalších zákonů. Kromě obecních a krajských úřadů, policie, Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) nebo Celního úřadu je povolování staveb roztříštěno na sedm ministerstev. Takový stav považuje K. Šlechtová za neúnosný. Ministerstvo zároveň plánuje zahájit intenzivní diskusi o podobě zcela nové právní úpravy vyvlastnění.

Veřejní investoři v Česku letos do konce srpna zadali stavebním firmám 4 030 zakázek za 87,2 mld. Kč. Jejich hodnota tak meziročně vzrostla o 52 %, počet se zvýšil zhruba o třetinu. Vyplývá to z údajů společnosti ÚRS Praha. Celkem 11 zakázek překročilo hodnotu miliardu korun, největším zadavatelem z vládního sektoru bylo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ČR se zakázkami za 14,6 mld. Kč.

“Výrazný růst hodnoty zadaných zakázek signalizuje pokračující oživení stavebnictví a růst stavební produkce pro veřejný sektor ve druhé polovině letošního roku a v roce 2018. Méně příznivou zprávou pro další vývoj stavebnictví je pokles nově vypsaných zakázek,” uvedla ředitelka úseku inženýrské činnosti ÚRS Petra Lupíšková Coufalová. Podle Českého statistického úřadu loni výkon stavebnictví celkově klesl o 5,9 %.

ČTK

V Praze by mohla v následujících letech vzniknout téměř třicítka nových tramvajových tratí. Pražští zastupitelé dnes schválili koncepci, z níž to vyplývá. První tratě by mohly vzniknout do pěti let, zbylé do roku 2030. Postavena má být i vozovna a dvě tramvajové smyčky. “Základním cílem je ukázat, jak se má celá síť rozvíjet, kde bychom chtěli být za 13 let a na kterých akcích má Praha zájem. Je to důležité pro městské části, mohou si uzavírat a plánovat revitalizace daného území a plánovat další investice,” řekl náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD).

Koncepce má tři části. První skupina zahrnuje projekty, které jsou v souladu s územním plánem a jsou v pokročilém stádiu přípravy. Předpoklad zahájení prací je do pěti let. V této části počítá DPP s vybudováním tří tratí a dvou tramvajových smyček.

Ve druhé skupině jsou zahrnuty projekty, které jsou součástí územně plánovací dokumentace, případně jsou u nich projednávána schválení záměru či pořizování změny územního plánu. Cílem je, aby tyto projekty bylo možno provést do roku 2030. Podle Dolínka se bude materiál v budoucnu měnit podle aktuální situace. Zmíněná trať z Vinohradské by se tak mohla postupně přesunout do první skupiny.

Délka tramvajové sítě je v Praze 142,4 kilometru, asi 52 procent tratí vede po vlastním tramvajovém tělese. Zbylé jezdí po vozovkách společně s auty. Tramvaje přepraví ročně přes 360 milionů cestujících.

ČTK

Hlavní město nechá zpracovat změnu územního plánu, nutnou pro dokončení městského okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy. Zadání změny schválili zastupitelé. Radní hlavního města tento týden souhlasili se zadáním zakázky na projekční práce, zastupitelstvo by ji mělo projednat v listopadu. Úsek by se mohl začít stavět v roce 2024. Zatím není jednoznačně rozhodnuto, kudy nový úsek okruhu povede. Změna územního plánu i připravovaná zakázka se týkají trasy, prosazované ČSSD a ANO, která má vést z velké části tunely. Ta už má platný posudek vlivu na životní prostředí. Zástupci Trojkoalice nicméně před časem prosadili vypracování studie alternativní varianty, která by měla využívat hlavně už existující silnice, a to Povltavskou a Průmyslový polookruh. Studie by měla být hotova v polovině příštího roku.

Pokud by město definitivně rozhodlo o stávající variantě, v ideálním případě by mělo v roce 2021 získat územní rozhodnutí a v roce 2023 stavební povolení.

ČTK

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku v prvním pololetí dále rostly. V meziročním srovnání podle HB Indexu nejvíce zdražily byty, hlavně na jižní Moravě, ve Středočeském a Plzeňském kraji. O něco méně vzrostly ceny pozemků, nejméně zdražily rodinné domy. Z HB Indexu, který sleduje hodnotu nemovitostí, vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 13 % na hodnotu 120,8. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010. Byty tak od tohoto data zdražily zhruba o pětinu. Zatímco byty a rodinné domy zdražují v posledních čtyřech letech, u pozemků index zvolna roste od začátku sledování v roce 2011. Podle ředitele nemovitostního odboru Hypoteční banky Petra Němečka je mezičtvrtletní růst cen bytů o 3,2 % druhý nejvyšší v historii indexu. Na konci loňského roku vzrostly o 3,9 bodu. Index cen pozemků vzrostl meziročně o deset procentních bodů na 138,8. Podle Němečka pozemky za posledních pět let zdražily průměrně zhruba o pět procentních bodů ročně, což z nich činí bezpečnou investici s nízkými udržovacími náklady. “Největší zájem je dlouhodobě o lokality v okolí velkých měst. Roste i poptávka po pozemcích bez kompletních inženýrských sítí s možností výstavby domovních čističek, tepelných čerpadel nebo studen,” doplnil Němeček.

ČTK

Nejvyšší soud odmítl dovolání Aleše Novotného a Antonína Beránka v kauze daňových úniků spojených s developerskou společností Central Group. Bývalý výkonný ředitel Novotný si má odpykat osm let, podnikatel Beránek čtyři roky. Podle obžaloby se pomocí falešných faktur podíleli na krácení daně z přidané hodnoty a daně z příjmu o 163 mil. Kč. Důchodce Jaroslav Kukla potrestaný pěti lety vězení dovolání nepodal. Někdejší jednatel společností H.Q. Print a Duosprint Luděk Jůza, jenž si má odpykat šest let, dovolání vzal zpět.

Muži podle obžaloby mezi lety 2004 až 2010 úmyslně vkládali do účetnictví Central Group stovky falešných faktur, které obstarával Novotný. Ostatní obvinění prý daňové doklady vystavovali nebo jejich vystavení zprostředkovávali. Faktury byly vystaveny za propagační nebo marketingové služby, které však firmy nikdy nevykonaly. Muži tak podle spisu krátili daň z přidané hodnoty a snižovali daňový základ pro výpočet daně z příjmu.

Pražský městský soud vynesl nepravomocný rozsudek už v červenci 2013, rok a půl ale trvalo vyhotovení a sepsání rozsudku, který má přes 600 stran. Odvolací Vrchní soud v Praze pak loni zrušil část rozsudku, která se týkala faktur za říjen 2010. Původně je pražský městský soud posoudil jako pokus o další zkrácení daně ve výši 20 milionů korun, podle odvolacího soudu tomu ale tak nebylo. Odvolací senát také zmírnil tresty, přičemž zohlednil délku řízení.

Všichni obžalovaní kromě Jůzy vinu popírali. Jůza se k trestné činnosti přiznal a pomohl k jejímu odhalení. Odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím není veřejně dostupné.

ČTK

Zjednodušit posuzování vlivu stavebních záměrů na životní prostředí (EIA) má novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Novela mimo jiné omezuje počet záměrů, které budou posuzování podléhat. Se změnami nesouhlasily ekologické organizace. Norma také prodlužuje z pěti na sedm let základní dobu platnosti stanoviska EIA. Důvodem je to, že EU v minulosti na některé české dopravní stavby odmítla poskytnout dotace kvůli zastaralým posudkům EIA. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už dříve uvedl, že v Česku jsou desítky dopravních záměrů, které mají stanovisko EIA staré až 15 let. Novela má umožnit prodloužení základní doby platnosti stanoviska o pět let, takže by mohlo platit 12 let.

Ročně se v ČR posuzovalo zhruba 2000 tzv. podlimitních záměrů. Nově by z nich podle Brabce mělo být posuzováno pouze 300, a to ve zvláště chráněných územích. Ruší se také možnost veřejnosti a dotčených orgánů vyjadřovat se k posudku, čímž se zkrátí proces EIA o lhůtu pro tato opatření a také další související lhůty.

Novela také zpřesní ustanovení, podle něhož by vláda mohla ve výjimečném případě vyjmout z procesu EIA stavební záměry, u nichž by veřejný zájem na jeho provedení výrazně převyšoval nad zájmy ochrany životního prostředí. Novela rovněž zavádí povinnost vyhodnotit ve zjišťovacím řízení i jednotlivé varianty projektů, pokud byly předloženy.

ČTK

Praha začne připravovat tendr na dostavbu části vnitřního okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy – včera o tom rozhodli radní města. Pokud vše půjde podle plánu, mělo by se začít stavět v roce 2024 a skončit v roce 2031. Zakázku podpořili i radní za Trojkoalici, přestože původně měli k návrhu výhrady. Zastupitelé tisk projednají nikoliv ve čtvrtek, ale až na listopadovém jednání, tedy po sněmovních volbách.

Město by se po zpracování studie mělo rozhodnout, jestli zvolí stávající projekt, který už má platný posudek vlivu na životní prostředí (EIA), nebo povrchové řešení, které navrhla Trojkoalice. Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem do Prahy 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou až k Barrandovskému mostu a Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. První část okruhu začala fungovat v 80. letech, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.

ČTK