Společnost HB Reavis už nehodlá prodat pozemek vzniklý odstraněním souboru budov Transgas u Vinohradské třídy v centru Prahy. Demolice domů ze 70. let, které stát odmítl památkově chránit, by měla být hotova do konce roku. Firma se vrátila ke svému původnímu záměru místo znovu zastavět. Architekt Jakub Cigler přepracovává projekt, který by měl zahrnovat více bytových prostor – původně se počítalo jen s kancelářskými a komerčními prostory.

Společnost HB Reavis v únoru oznámila, že plánuje Transgas nebo už prázdný pozemek prodat. O komplex projevilo zájem i hlavní město, které chtělo budovy zachovat a přestěhovat do nich až 500 magistrátních úředníků. Zástupci metropole a majitele se však nedohodli na ceně.

“Když jsme v únoru oznamovali, že se stahujeme z pražského realitního trhu, měli jsme tři projekty: Merkuria, Radlická a Transgas. Merkurii a Radlickou jsme prodali a v případě Transgasu jsme se nedohodli na našich představách a představách investorů, kteří to chtěli tehdy koupit. Rozhodli jsme se, že to nepotřebujeme nutně prodat a pokračujeme s vlastním projektem,” oznámil Jakub Verner z HB Reavis. Roli podle něj hrála i atraktivita pozemku v centru města; volných pozemků se nedostává v žádném velkém evropském městě.

Soubor staveb bývalého Transgasu a ministerstva paliv a energetiky stál kousek od Václavského náměstí. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky.

ČTK

Až dva roky v Praze trvá nalezení vhodných kanceláří při požadavku nad 4 000 m². Přesně takovou plochu má druhé pražské centrum mezinárodního coworkingového giganta Spaces, které se právě nyní otevírá v karlínském Nile House.

Prostory Spaces Nile House se nacházejí na dvou podlažích s atriem a vlastní kavárnou. Dispoziční řešení prostoru lze flexibilně upravovat podle klientských potřeb. Flexibilní jsou Spaces i v délce pronájmu – ten lze uzavřít na libovolnou dobu, dny, měsíce nebo roky, možný je i pronájem jednorázový.

Operátorem Spaces je celosvětová společnost IWG. Praha je součástí její mezinárodní sítě čítající 3 300 center v 1 000 městech v 110 zemí světa. Po otevření dalších dvou Spaces center v budově Smíchoff na Praze 5 a ParkView na Praze 4 budou Spaces s více než 15 000 m² disponovat největší nabídkou coworkingových prostor v České republice.

SF/pb

Hlavní město plánuje využít své zákonodárné iniciativy a předložit Sněmovně návrh úprav daňového systému, které mají ulehčit lidem při pořizování bydlení. Součástí balíčku, který dnes schválili radní, je zrušení daně z nabytí nemovitosti, snížení DPH při nákupu bytu ze současných 15 na 10 % a rozšíření slevy na dani z příjmu i na splácení družstevních bytů. Návrh, o kterém bude ještě jednat zastupitelstvo, zahrnuje také zvýšení výnosu krajů a obcí z vybrané DPH z 32,5 na 35 %.

“Aktuálně se v Praze a dalších velkých městech v ČR dostupnost bydlení trvale zhoršuje především proto, že ceny bytů rostou daleko rychleji než příjmy. Česká republika patří mezi deset států s nejnedostupnějším bydlením; je na osmém místě podle žebříčku OECD,” uvádí schválený dokument.

“Cílem je snížit zátěž, kterou každý, kdo si chce v České republice pořídit bydlení, pocítí,” uvedla radní Hana Kordová Marvanová (za STAN). Dodala, že například na DPH zaplatí nakupující za průměrný pražský byt až jeden milion korun. Pokud návrh příští týden schválí zastupitelé, město ho podle radní co nejdříve doručí do Sněmovny.

ČTK

Developerské duo společností Penta Real Estate a bpd development společně realizují rezidenční projekt MAISON Ořechovka. Stavba vyrůstá v prestižní rezidenční lokalitě Prahy 6, na rozhraní Ořechovky a Střešovic.

Od listopadu je v nabídce 64 bytů z první etapy výstavby, která byla zahájena letos na jaře. Majitelé si první byty převezmou začátkem roku 2021 – MAISON Ořechovka jim nabídne byty v dispozicích od 1+kk až po střešní penthousy 6+kk. Celková investice do projektu přesáhne 1 miliardu Kč, financování je zajišťováno z vlastních zdrojů developerů.

SF/pb

Realitní skupina CPI Property Group koupila kancelářský komplex Eurocentrum ve Varšavě. Podrobnosti o finančních podmínkách transakce ale firma nezveřejnila.

Komplex se podle firmy nachází v jedné z nejvíce ceněných obchodních čtvrtí nedaleko centra polské metropole. Zahrnuje více než 85 100 metrů čtverečních pronajímatelné plochy a je téměř plně obsazený.

“Akvizice komplexu Eurocentrum znamená další posílení přítomnosti skupiny CPI Property Group na varšavském trhu kancelářských prostor,” uvedl ředitel akvizic, obchodu a správy aktiv CPI Tomáš Salajka. Skupina v říjnu oznámila, že v letošním čtvrtém čtvrtletí a začátkem příštího roku investuje do nemovitostí ve Varšavě 800 mil. eur (20,4 mld. Kč). Od té doby dokončila akvizice budov Eurocentrum a Equator IV a uzavřela smlouvy o smlouvách budoucích na Green Corner A a Equator II.

ČTK

Nemovitostní fond Czech Real Estate Investment Fund, který patří do investiční skupiny DRFG, koupil od společnosti Mint Investments nákupní centrum Olomouc CITY. Hodnota transakce nebyla zveřejněna, nicméně podle serveru iHNED.cz fond za objekt zaplatil více než půl miliardy korun.

Olomouc CITY disponuje 20 000 metry čtverečními maloobchodní plochy a ročně do něj zavítají zhruba tři miliony lidí. Nákupní centrum je nyní z 96 % obsazeno.

DRFG je investiční skupina založená v Brně v roce 2011 Davidem Rusňákem. Zaměřuje se především na investice do nemovitostí, telekomunikací a finančních služeb. Portfolio, o které se stará realitní divize, zahrnuje přes 40 nákupních parků, obchodních center i jednotlivých nemovitostí po celé republice. Do DRFG, jejímž většinovým akcionářem zůstal Rusňák, vstoupila v únoru letošního roku společnost PVF Invest a získala v ní 35% podíl. PVF Invest byla založena v červnu 2015 v Praze.

ČTK

Všechny kraje s výjimkou Prahy by měly v příštích desetiletích zaznamenávat více zemřelých než narozených, ale migrační přírůstky mohou početnost populace udržet či dokonce zvyšovat. Nejvýraznější růst počtu obyvatelstva se přitom očekává ve Středočeském kraji a v Praze, tedy v krajích, kde už nyní je populace nejpočetnější.

Proces stárnutí populace bude pokračovat ve všech krajích, vzroste průměrný věk obyvatel i zastoupení seniorů v populaci. Naopak nejmladší obyvatelstvo by měl nadále mít Středočeský kraj a Praha, dále kraj Jihomoravský a oproti současné situaci i kraj Plzeňský. V průměru nejstarší by zůstalo obyvatelstvo Zlínského kraje, nově společně s krajem Moravskoslezským a Olomouckým.

Významný populační růst by měly zažít pouze dva už nyní nejpočetnější kraje. „Počet obyvatel Středočeského kraje podle projekce vzroste do konce roku 2070 téměř o půl milionu na 1,86 milionu, což je o 36 %. Počet obyvatel Prahy by se měl zvýšit o 31 %, tedy o více než 410 tisíc na 1,72 milionu. Bydliště v těchto dvou krajích by tak mohla v budoucnu mít až jedna třetina obyvatel Česka, když aktuálně je to čtvrtina,“ upozorňuje Michaela Němečková z ČSÚ.

SF/pb

Povolování staveb zřejmě bude možné v elektronické formě. Vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Sněmovna poslanecký návrh možná už příští týden schválí. V dnešním druhém čtení poslanci navrhli jen dílčí úpravy novely, která by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky.

Povolovací řízení se má vést prostřednictvím portálu stavebníka, který nabídne mimo jiné interaktivní formuláře. Vznikne také datové úložiště projektové dokumentace, úkonů v řízení a rozhodnutí. Elektronicky bude možné vést i stavební deník. Součástí návrhu je také vznik geoportálu územního plánování. Zavede se rovněž identifikační číslo stavby, které umožní sledovat její osud od jejího povolování až po demolici.

Předloha, která získala souhlas ministerstva pro místní rozvoj a už dříve i podporu všech členů garančního správního výboru, by měla být účinná od července 2023.

Novela zavádí také digitální technickou mapu, která zahrne aktualizovaná data o silnicích, železnicích, elektrických vedeních, vodovodech, plynovodech, kanalizacích nebo o datových sítích. Budou v ní informace o tom, jaké sítě v konkrétním místě vedou a kdo je jejich správcem.

Rovněž tato mapa má přispět ke zjednodušení a urychlení stavebního řízení a snížení jeho administrativní náročnosti. Poslanec ODS Martin Kupka chce, aby v mapa obsahovala i záměry výstavby dopravní infrastruktury nebo sítí. Pirát Ondřej Profant mimo jiné navrhl, aby údaje v mapě byla vedena jako otevřená data tak, aby byly dále jednoduše použitelné.

Světová banka koncem letošního října uvedla, že Česká republika ve vyřizování stavebního povolení klesla meziročně ze 156. místa na 157. příčku mezi 190 porovnávanými zeměmi. Kromě délky vyřizování banka hodnotí i jiná kritéria, jako například transparentnost nebo složitost celého procesu. V Česku je na získání potřebných razítek potřeba 246 dní, sedmkrát více než v nejrychlejším Singapuru.

ČTK

Senát asi odmítne dvojnásobné zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí nebo vyšší zdanění loterií. Doporučil mu to dnes jeho hospodářský výbor. Navrhl rovněž zrušit solidární daň a zvýšení daně na tabák rozložit do čtyř let. Chce také úpravy ve zdanění technických rezerv pojišťoven. Horní komora se bude daňovými změnami, kterými chce vláda vylepšit příjmy státu, zabývat za týden.

Poplatek za vklad do katastru nemovitostí by se měl podle vládního návrhu zvýšit z nynějších 1000 korun na 2000 korun. Stát by tak měl podle ministerstva financí získat 650 milionů korun ročně. Podle předsedy výboru Vladislava Vilímce (ODS) nebyla potřeba tohoto stoprocentního navýšení nijak věrohodně zdůvodněna. Vilímec rovněž prosadil zrušení solidární daně. Zdůvodnil to tím, že tato daň měla platit omezeně po dobu ekonomické krize, od níž už uplynulo zhruba osm let.

Vyšší zdanění loterií z nynějších 23 procent až na 35 procent výbor odmítl na návrh místopředsedy TOP Herberta Pavery. Podle něj by se tím zvýhodnilo zdanění ostatních druhů hazardu, třeba z automatů, které jsou návykovější.

Senátor ODS Lumír Aschenbrenner (ODS) uspěl s návrhem zvýšit daň na tabákové výrobky nikoli skokově v příštím roce, ale postupně během následujících čtyř let. Vysvětlil to tím, že výnos daně z tabáku v posledních měsících klesá. Zhruba desetiprocentní skokové navýšení, které by krabičku cigaret zdražilo až o 13 korun, by podle senátora vedlo k většímu pašování tabákových výrobků.

Vláda navrhla také zvýšení spotřební daně na lihoviny, což senátoři nezměnili. V případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 Kč. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o 9,10 Kč. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká.

Zdanění části technických rezerv pojišťoven a nová pravidla pro jejich daňovou uznatelnost patřily mezi nejvíc kritizované části vládní předlohy. Vilímcovy úpravy mají mimo jiné zabránit dvojímu zdanění pojišťoven.

ČTK

Návrh nového stavebního zákona, který má urychlit a zjednodušit povolování staveb, míří do připomínkového řízení. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) včera podepsala jeho paragrafové znění. Nyní se k němu budou vyjadřovat ostatní ministerstva a další úřady. Zákon, který má od začátku projednávání řadu kritiků, by měl podle plánu vlády platit od roku 2021.

“Dnes jsem podepsala kompletní paragrafové znění zákona k odeslání do meziresortního připomínkového řízení. Připomínky budeme vyřizovat i přes vánoční svátky. Byl to boj a další nás čeká ve Sněmovně. Ale pevně věřím, že nám všem jde o jeden a ten samý cíl. Tím je zkrácení a zjednodušení stavebního řízení pro všechny, ať malé nebo velké stavebníky. Stávající situace už je neúnosná,” uvedla na svém facebookovém profilu Dostálová.

Podle kritiků ale zákon nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, a otevírá prostor pro korupci. “Bezprecedentní příprava zákona vyústila v návrh, který oslabuje ochranu veřejných zájmů a posiluje soukromé zájmy velkých investorů,” uvedla dnes například asociace ekologických organizací Zelený kruh. Za nepřijatelné ekologové považují, že zásadní změnu pravidel rozhodování o stavbách podle nich připravila Hospodářská komora sdružující i investory a developery, jejichž podnikání tento zákon reguluje.

Experti z odboru územního plánování MMR v říjnu poslali Dostálové dopis, v němž předlohu kritizovali. Některé části zákona jsou podle nich v rozporu s cílem vzniku zákona, kterým je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Dostálová v odpovědi na dopis vytkla podle Respektu úředníkům, že si stěžují na konkrétní body zákona ještě před vznikem konečné verze návrhu. Zároveň své podřízené kritizuje, že si nestěžovali už dříve.

Návrh zákona počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.

ČTK

Podle ředitelů stavebních společností zaznamená české stavebnictví v roce 2020 i 2021 stále ještě růst, ačkoli v roce 2021 už půjde o mírnou stagnaci. Pro rok 2020 lze očekávat zvýšené produkce celého odvětví o 1,7 %, pro rok další potom pouze o 0,5 %. O něco lepší očekávání mají firmy v oblasti svých tržeb, kde počítají s jejich růstem o 3,6 %, pro rok 2021 potom o 1,3 %. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví společností CEEC Research.

Jiří Vacek, ředitel CEEC Research, k vývoji stavebnictví dodává: „České stavebnictví v následujících letech sice ještě meziročně navýší své výkony, jíž je však vidět zpomalení růstu a nástup stagnace. Dalšímu rozvoji stavebnictví napomůže vytvoření nového stavebního zákona a také větší rozběhnutí implementace BIM do veřejného i privátního sektoru.“

Tomáš Bělina z firmy Trigema Building k tomu dodává: „Domácí stavebnictví bude ovlivněno na jedné straně nedostatkem pracovníků, současně ale také možná relativně nižším počtem nových stavebních zakázek.“

V současné době mají stavební společnosti využité kapacity v průměru na 95 % a zakázky na 10 měsíců dopředu.

SF/pb

Nejvyšší výnosy z nájemného v panelových domech ve větších městech České republiky jsou v Ústí nad Labem a Teplicích. Návratnost investice bytu koupeného pro další pronájem je tam zhruba deset let. Naopak v Praze je to 23 let. Vyplývá to ze studie společnosti Valuo, která zkoumala situaci v 15 městech Česka, která patří počtem obyvatel mezi dvacítku největších. Přitom porovnávala prodejní a nájemní nabídkové ceny panelových bytů v osobním vlastnictví s výměrou 40 – 65 metrů čtverečních.

Hrubý výnos z nájemného se počítá jako podíl dvanáctinásobku čistého měsíčního nájmu a pořizovací ceny bytu, vyjadřuje se v procentech. V Ústí nad Labem byl na konci října 10,3 %, v Teplicích necelých deset procent, naopak v v Praze jen 4,4 %.

Hrubý výnos z nájmu

(vybraná města ČR)

Město Cena bytu (Kč/m2) Měsíční nájem (Kč/m2) Návratnost Výnos (v %) Ústí nad Labem 16.905 145 10 let 10,29 Teplice 20.632 171 10 let 9,95 Ostrava 21.037 148 12 let 8,44 Kladno 42.848 214 17 let 5,99 Karlovy Vary 28.662 142 17 let 5,95 Zlín 35.791 176 17 let 5,90 Olomouc 38.876 191 17 let 5,90 Jihlava 35.006 163 18 let 5,59 Liberec 38.908 179 18 let 5,52 Pardubice 39.227 179 18 let 5,48 Plzeň 39.603 179 18 let 5,42 Hradec Králové 43.919 188 19 let 5,14 České Budějovice 40.792 165 21 let 4,85 Brno 55.987 211 22 let 4,52 Praha 73.702 269 23 let 4,38

Zdroj: Valuo

ČTK

Souhrnný indikátor důvěry v hospodářský vývoj se v České republice v tomto měsíci meziměsíčně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 93,3. Přitom menší optimismus je patrný hlavně mezi spotřebiteli, podnikatelé jsou ohledně dalšího vývoje méně skeptičtí – důvěra v ekonomiku v podnikatelské sféře nicméně oproti říjnu mírně poklesla ve všech odvětvích s výjimkou obchodu. „Podnikatelé v obchodě očekávají, že se v nejbližších měsících jejich celková ekonomická situace zlepší. Souvisí to i s blížícími se vánočními svátky, kdy spotřebitelé budou obecně více utrácet. Pokles důvěry v ekonomiku ovšem pokračuje v odvětví průmyslu, kde se podniky potýkají s vysokou mírou nejistoty,“ říká Jiří Obst z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

V listopadu proběhlo i pravidelně půlroční šetření o investicích ve zpracovatelském průmyslu. „V odhadu objemu investic pro rok 2020 předpokládají podniky přibližně jednoprocentní pokles. Investovat budou převážně do obnovy stávajících výrobních zařízení a pořizování nových technologií,“ uvedla Veronika Ptáčková z ČSÚ.

SF/pb

Projekt Český soběstačný dům, který už posbíral mnohá mezinárodní ocenění, vstupuje do realizační fáze. První dům, nezávislý na inženýrských sítích, se nyní začal stavět u Vyššího Brodu v jižních Čechách. Jeho jediným zdrojem elektřiny bude vlastní fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 10 kWp, doplněná lithium-fosfátovým bateriovým úložištěm GWL s kapacitou 20 kWh.

Autorem stavebního návrhu je architekt Vojtěch Lichý ze studia MLAA. V projektu architekti využili broušených cihel plněných izolační vatou, dřevo – hliníková okna s izolačními trojskly a fasádní systém s chytrou omítkou, když velká pozornost byla věnována izolacím. A stejně tak vodnímu hospodářství, jehož cílem je minimalizovat spotřebu pitné vody z vrtané studny na pozemku. Dešťová voda v podzemní nádrži o objemu 16 kubíků nahradí přibližně polovinu spotřeby pitné vody v porovnání s běžným domem. Odpadní vody budou čištěny biologickou čistírnou a dále budou vsakovány na pozemku, čímž se koloběh vody uzavře.

„Naším cílem bylo navrhnout malý, pokorný, poctivý domek s dlouhou životností. I proto jsme se rozhodli pro celokeramickou variantu. Vybrané cihly budou minimalizovat spotřebu energie a pomáhat udržovat tepelný komfort v zimě i v létě, navíc všechny prokazatelně pocházejí z České republiky. Tím největším oříškem je ale samozřejmě rozchodit dům komfortně bez přítomnosti inženýrských sítí,“ říká Pavel Podruh, zakladatel projektu.

Tým projektu kromě jiného také vyvíjí vlastní bateriové úložiště energie pro domácnosti, každým rokem pořádá studentskou architektonickou soutěž, spolupracuje také s Hypoteční bankou. Celý projekt je realizován bez dotací a v intencích myšlenky „opensource“ sdílení informací.

SF/pb

Česká pošta v opakované elektronické aukci prodala areál bývalého kláštera svatého Gabriela na pražském Smíchově. Jméno nového vlastníka zveřejní až po podpisu smlouvy. Minimální nabídková cena byla 353,35 mil. Kč, což odpovídá hodnotě vycházející ze znaleckého posudku a ceně, za kterou státní firma objekt nabídla k odkupu při minulé aukci.

Pošta se objekt snažila prodat několik let. Minimální cena byla snížena oproti původní nabídce z roku 2016 zhruba o 120 milionů korun. Bývalý řeholní dům benediktinek sídlí v sousedství Kinského zahrady v Holečkově ulici. Součástí areálu je i kostel Zvěstování Páně, lidově zvaný svatého Gabriela. O areál letos projevila zájem Praha 5 – její zastupitelé nedávno schválili výzvu, podle níž by se o jeho získání v případě neúspěchu další dražby mělo pokusit ministerstvo kultury nebo hlavní město. Poslední uživatel – Poštovního muzeum – budovu opustil koncem roku 2016.

ČTK

Bývalý klášter svatého Gabriela v Praze na Smíchově koupila od České pošty realitní skupina Cimex. Serveru E15 to řekl generální ředitel Cimexu Miroslav Kosnar. Kupní cena je 353 milionů korun, Cimex zvítězil v elektronické dražbě. Firma podle M. Kosnara začne připravovat rekonstrukci, protože budova je ve velmi špatném technickém stavu. “Máme s objektem určitý dlouhodobý plán, který nejprve musíme detailně zpracovat a předložit památkářům k diskusi a projednání,” řekl M. Kosnar. Na určení celkové investice je podle něj brzy. “Zároveň chceme naplánovat dočasné krátkodobé využití objektu tak, abychom zamezili jeho současnému chátrání,” dodal.

ČTK

Stovky lidí se přišly podívat do nového nákupního centra, které ve Veletržní ulici v Praze 7 otevřela společnost Lordship. Ředitel firmy Rostislav Novák novinářům řekl, že firma centrum připravovala a stavěla 11 let a náklady byly zhruba 1,5 mld. Kč. Lidé v Centru Stromovka najdou na 15 700 metrech čtverečních obchodních ploch zhruba stovku obchodů včetně supermarketu. Firma v budově nabízí i 5 500 metrů čtverečních kancelářských prostor.

“Geneze toho centra byla velmi dlouhá i na pražské poměry,” uvedl dále R. Novák. Společnost Lordship projekt převzala před 11 lety a jeho přípravu provázely komplikace s městskou částí, která vlastní pozemky, na nichž budova stojí. Radnice Prahy 7 v minulosti podala proti projektu žalobu, v níž žádala o zrušení stavebního povolení. Investor pak projekt přepracoval podle připomínek radnice, a ta žalobu stáhla. Budova je oproti původnímu návrhu nižší, změnila se fasáda a zmizel skleněný válec s kancelářemi, který měl být na střeše objektu. Pozemky má společnost od Prahy 7 pronajaty na 97 let.

Podle studie společnosti Cushman & Wakefield je Centrum Stromovka jediným obchodním centrem, které se letos v ČR otevře. Další rozšíření by trh v metropoli měl čekat v dalších letech, kdy v má vzniknout centrum Savarin, které propojí Václavské náměstí s ulicí Na Příkopě a Jindřišskou ulicí. Další rozšíření plánuje také obchodní centrum na Chodově, které chystá stavbu další budovy. V roce 2021 by se mělo otevřít nové centrum na Bořislavce.

ČTK

Průměrná nabídková cena volných nových bytů v Praze na konci srpna meziročně vzrostla o 7,7 % na 110 000 Kč za metr čtvereční. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů meziročně stoupl o 3,2 % na 5 441. Tempo růstu cen bylo druhé nejnižší od začátku roku 2017, kdy společnost Deloitte začala údaje evidovat.

Studie Sdružení pro architekturu a rozvoj uvádí, že v roce 2030 může v Praze kvůli pomalému povolování staveb chybět až 50 000 bytů. V hlavním městě je podle strategického plánu IPR-u potřeba ročně zhruba 6 000 nových bytů. Od roku 2010, kdy se povolovací řízení výrazně zpomalilo, je ovšem v průměru povolována výstavba jen 3 500 bytů za rok.

V červenci a srpnu developeři v Praze prodali 863 nových bytů, meziročně o 17,4 % více. Nejvíce se dařilo společnosti Central Group (98 prodaných bytů), následují FINEP (83), Ekospol (71), Metrostav Development (63) a Pražská správa nemovitostí (52).

Praha: průměrné ceny nových bytů

Období Průměrná cena (Kč/m2) Meziroční změna (% ) Únor 2017 88.500 22,4 Duben 2017 90.400 23,0 Červen 2017 92.600 22,5 Srpen 2017 93.500 23,6 Říjen 2017 93.100 15,0 Prosinec 2017 95.900 12,4 Únor 2018 95.800 8,2 Duben 2018 99.400 10,0 Červen 2018 100.300 8,3 Srpen 2018 102.100 9,2 Říjen 2018 104.100 11,8 Prosinec 2018 106.100 10,6 Únor 2019 107.900 12,6 Duben 2019 107.100 7,7 Červen 2019 107.700 7,4 Srpen 2019 110.000 7,7

Zdroj: Deloitte

SF/pb

Zahraniční pracovníky využívají dvě třetiny stavebních firem v Česku. U těchto společností tvoří v průměru 16 % zaměstnanců. Nejvíce jich je z východní Evropy a Asie, konkrétně z Turecka, a to kvůli snazšímu vyřízení pracovního povolení, naopak klesá podíl Ukrajinců. Jak vyplývá z průzkumu společnosti CEEC Research, podíl těch, které zahraniční pracovníky využívají, zůstává zhruba stejný jako před dvěma lety.

“Stavební trh trpí nedostatkem pracovní síly. Domácí pracovní trh by na to měl reagovat. Jistou dobu samozřejmě trvá, než se zahraniční pracovníci ve stavebnictví zaučí. Na druhou stranu, pokud není mezi Čechy o tuto profesi až takový zájem, je to jedna z cest, jak současnou situaci zlepšit,” uvedl předseda představenstva společnosti Trigema Building Petr Bělina. Podle průzkumu mají stavební firmy v Česku vytíženy své kapacity na 95 %  a zakázky mají zajištěné v průměru na deset měsíců dopředu.

Ředitelé stavebních společností dále uvedli, že zahraniční dělníci mají v porovnání s českými nižší počet dní pracovní neschopnosti. Jako přínos vnímají také respektování autority nadřízeného pracovníka, nižší mzdovou náročnost nebo ochotu učit se novým věcem. Za negativum považují horší zapojení zahraničních pracovníků do kolektivu. Téměř polovina zahraničních pracovníků zůstává u firem déle než tři roky. Naopak desetina skončí do uplynutí zkušební doby.

ČTK

Návrh nového dopravního terminálu na pražském Smíchově, který propojí železnici, metro, tramvaje a městské, příměstské i dálkové autobusy, už má detailní podobu. V plánu je také vznik P+R parkoviště, rozšířená nástupní hala a úprava prostoru před smíchovským nádražím. Výstavba terminálu by mohla začít v roce 2021, do konce letošního roku bude vybrán generální projektant.

„Terminál Smíchov bude prvním skutečně moderním nádražím v Praze. Jedná se o unikátní projekt dopravního hubu, který zatím známe jenom ze zahraničí. V minulosti se budovaly různé druhy nádraží na různých místech, autobusové na jednom, vlakové zase jinde. Naopak na Smíchově budou cestující moct na jednom využít dálkové, regionální i městské vlaky a autobusy, metro, tramvaje a předtím odstavit auto na velkém P+R parkovišti. Vše bude navíc díky modernímu řešení budov jednoduché, bezpečné a přehledné,“ vysvětluje Adam Scheinherr, náměstek primátora Prahy pro oblast dopravy.

Celý projekt terminálu je koordinován s plánovanou modernizací železniční stanice i budoucími projekty na železnici jako jsou 3-kolejný železniční most přes Vltavu, nové vysokorychlostní tratě i Metro S. Terminál již počítá i s elektrizací autobusové dopravy a doplnění trolejbusového vedení například pro nabíjení trolejbusů nebo elektrobusů.

SF/pb