Nová spekulativní budova o rozloze 21 000 metrů čtverečních v jinak plně obsazeném Prologis Park Prague-Úžice v České republice bude hotova ve II. čtvrtletí příštího roku. Budova číslo 4 bude disponovat flexibilním řešením prostorů pro všechny typy podnikání, ať už jde o logistiku, skladování nebo výrobu.

Minimální velikost pronajímané jednotky je stanovena na 4 500 metrů čtverečních. V budoucnu bude možné budovu rozšířit o dalších 42 000 metrů čtverečních. Zákazníci si tak mohou být jisti, že v případě jejich potřeby je park schopen flexibilně zareagovat. Nejen kvůli lokalitě, ale také díky technickým parametrům se nová budova stane ideálním sídlem pro společnosti podnikající v oblasti e-commerce, jež má stále výraznější vliv na koncepci logistických nemovitostí. Světlá výška budovy dosáhne 12 metrů, čímž developer vytváří podmínky pro zákazníky skladující velké množství zboží.

Společnost Prologis také hodlá pro nový přírůstek parku v Úžicích získat certifikát BREEAM s cílovou úrovní „Very Good“.

SF/pb

Případný pokles počtu vyřízených stavebních řízení na polovinu během přeměny systému stavebních úřadů může pro ekonomiku znamenat ztrátu až 204 mld. Kč, tedy 3,5 % HDP. Tvrdí to studie ministerstva vnitra (MV) zaměřená na institucionální část reformy stavebního řízení – podle návrhu nového stavebního zákona, který je v připomínkovém řízení, by totiž měla vzniknout dvoustupňová povolovací soustava v čele s Nejvyšším stavebním úřadem, pod nímž mají působit krajské stavební úřady, které budou mít v obcích pobočky. Nyní je v ČR 730 stavebních úřadů.

Dokument varuje, že paralýza úřadů způsobená problémy s přesunem zaměstnanců a materiálu může trvat rok až rok a půl. Na riziko, že by mohl nový stavební zákon spojený s přesunem agendy zastavit povolování staveb na rok až dva, nedávno upozornila výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.

Dokument MV například uvádí, že se rekodifikace dotkne 13 500 zaměstnanců, pro které bude nutné obstarat přes 180 000 metrů čtverečních kanceláří. „Obrovskou komplikací” se podle analýzy jeví také převod archivů a spisová rozluka.

ČTK

V České republice ve 3. čtvrtletí 2019 došlo ke zpomalení hospodářského růstu. Zejména mezičtvrtletní dynamika byla ovlivněna stagnací spotřeby domácností. Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) ve 3. čtvrtletí 2019 dosáhl 2,5 %. „Mírné oslabení dynamiky HDP souviselo s meziročním poklesem investiční aktivity i menším zpomalením růstu domácí spotřeby. Zvolnila zejména spotřeba domácností, u nichž od konce roku 2018 narůstaly obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a ve 3. čtvrtletí 2019 i ze zvýšení nezaměstnanosti,“ připomíná Karolína Zábojníková, vedoucí oddělení svodných analýz ČSÚ.

K meziročnímu růstu HDP přispěl i příznivý vývoj bilance zahraničního obchodu. Vývoz zboží a služeb vzrostl o mírných 1,8 %, ke zlepšení přebytku ale pomohlo hlavně ochlazení domácí poptávky po importu. Kladné saldo narůstalo vlivem vyššího přebytku obchodu s motorovými vozidly a dále i díky zlepšení bilance obchodu s ropou a zemním plynem. Ve 3. čtvrtletí se nadále pozitivně vyvíjela odvětví služeb, i když u některých bylo patrné zvolnění růstu. Vysokou úrovní meziročního přírůstku hrubé přidané hodnoty (HPH) vynikaly zejména informační a komunikační činnosti, jejichž HPH se zvýšila o 8,1 %. Na 4,1 % zrychlil růst stavebnictví, kterému pomohla vyšší investiční aktivita v oblasti infrastruktury i posílení bytové výstavby. Zpracovatelský průmysl, který v odvětvové skladbě dominuje české ekonomice, dosáhl meziročního přírůstku HPH o 1,0 %. Stále si však vedl lépe než v zemích Eurozóny.

Na trhu práce ve 3. čtvrtletí pokračovalo mírné zpomalení tempa meziročního růstu průměrné mzdy na 6,9 %. Obecná míra nezaměstnanosti stagnovala a na ekonomické ochlazení poukazoval hlavně mezičtvrtletní pokles celkové zaměstnanosti o 0,2 %, zejména vlivem zhoršené situace v průmyslu.

SF/pb

Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR Praha) vydává novou publikaci s názvem „Soutěžit se vyplatí!“, která je návodem při tvorbě architektonických, urbanistických či krajinářských soutěží. Publikace se věnuje jednotlivým typům soutěžím, jako jsou soutěže architektonické, urbanistické či krajinářské. Brožura popisuje jejich průběh od prvotního impulzu až po zahájení stavebních prací a představuje architektonickou soutěž jako efektivní nástroj pro realizaci stavebních záměrů.

„Architektonické soutěže jsou v České republice stále velkou neznámou. Díky nim a jejich správnému průběhu však může vznikat lepší a kvalitnější architektura, což přispívá k nejen estetickému zkvalitňování měst,“ popisuje brožuru Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

IPR Praha sám pořádal či se jako konzultant účastnil více než deseti soutěží. Patří mezi ně například projekt na rozvojovém území Smíchov City, nový pražský mobiliář či lávka spojující Holešovice a Karlín.

„Publikace je prvním vydaným návodem na to, jak dělat architektonické soutěže správně. Mnoho zadavatelů tápe, jak naformulovat jejich zadání či soutěžní podmínky. Ulehčí to práci nejenom organizátorům soutěží či stavebním úřadům, ale i samotným architektům. Těší mě, že jsme se vydání brožury podíleli,“ říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.

Brožura Soutěžit se vyplatí! je zdarma ke stažení na iprpraha.cz/souteze či ji lze zakoupit v knihkupectví PageFive.

SF/pb

Olomoucká developerská společnost Západní brána hodlá zastavět stejnojmenné území v Brně mezi ulicemi Jihlavská, Osová a dálničním přivaděčem. Na dvouhektarovém území má vyrůst pět výškových domů pro různý typ bydlení.

Developer hodlá stavět na parcele, která sousedí s jen o málo větším pozemkem pražského developera T.E. Ten svůj záměr zveřejnil před rokem a v plánu tu má domy se zhruba 700 byty a prostory pro komerční využití. Stavět chce za dva až tři roky, Západní brána hodlá začít stavět první dům v roce 2022.

Olomoucký developer chce dva domy postavit jako bytové s drobnými komerčními prostorami, bytů má být 330 a téměř 90 ateliérů. Další dům má sloužit jako vysokoškolské koleje se 116 byty, apartmánový dům má mít 193 pokojů a poslední budova má být hotel se 163 pokoji, s restaurací a mateřskou školou.

ČTK

Průměrná nabídková cena volných nových bytů v Praze na konci října meziročně vzrostla o 6,1 % na 110 500 Kč za metr čtvereční. Počet bytů v nabídce developerů podle statistik společnosti Deloitte na konci října meziročně klesl o procento na 5 533. Nejdražším pražským obvodem zůstává Praha 1 s průměrnou nabídkovou cenou 195 000 Kč za metr čtvereční, naopak nejlevnější je Praha 9 s průměrem 100 900 Kč. Ve všech obvodech průměrné ceny vzrostly nad 100 000 Kč za metr čtvereční.

Největší podíl (36 %) v nabídce developerů připadal na dvoupokojové byty. Následovaly třípokojové (27 %) a jednopokojové jednotky se čtvrtinovým podílem.

V září a říjnu developeři v Praze prodali 1 148 nových bytů, meziročně téměř o polovinu více. Průměrný prodaný byt stál 6,43 mil. Kč, jeho jednotková cena byla 104 800 Kč za metr čtvereční. Jeho velikost činila 61 metrů čtverečních.

SF/pb

Developerská skupina VGP se dohodla se společností Allianz Real Estate na prodeji poloviny portfolia 13 skladů v Česku a v Německu. Hodnota obchodu je podle aktuálního kurzu 5,9 mld. Kč, uvedl server E15.cz. V Česku se transakce týká čtyř objektů. Společností Allianz Real Estate z pojišťovací skupiny Allianz vytvořila s VGP společný podnik, do kterého VGP vložila sklady. Podobných společných podniků vytvořila VGP s Allianz už několik.

Společnost VGP vznikla v Česku v roce 1998 jako rodinný podnik v čele s Belgičanem Janem van Geetem. Nejprve se zabývala výstavbou a koordinací komerčních center a kancelářských projektů, například administrativního komplexu Green Tower v Praze – Stodůlkách. Vlastní výrobní a logistické areály začala stavět v roce 2002.

V současnosti VGP provozuje 62 průmyslových parků v 12 evropských zemích. V Česku vlastní 12 areálů. Hodnota všech aktiv holdingu včetně společných podniků činí 33 mld. Kč.

Allianz Real Estate patří mezi největší světové investory do nemovitostí. Na konci letošního prvního pololetí měla realitní část Allianz Group ve správě aktiva za více než 67 mld. eur.

ČTK

Průkaz energetické náročnosti budou muset mít na dobře viditelném místě nově všechny budovy s celkovou užitnou plochou větší než 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost. Dosud musely mít průkaz pouze budovy využívané orgány veřejné moci. Vládní novelu o hospodaření energií, která to předpokládá, schválil po Sněmovně i Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti se bude vztahovat při přestavbách a rekonstrukcích pouze na větší změny dokončených budov, nikoli na všechny změny, jak původně navrhovala vláda. Sněmovna do novely vložila také úpravu povinnosti provozovatelů nebo vlastníků objektů s výrobnou energie.

Na návrh sněmovního hospodářského výboru se v zákoně zvyšuje hranice pro kontrolu systému vytápění z nynějších 20 kilowatt na 70 kilowatt a u klimatizací z 12 na 70 kilowatt. Kontroly se budou nově vztahovat i na tepelná čerpadla nebo elektrické odporové vytápění.

ČTK

Obchodní centrum Futurum na kraji Brna projde v příštím roce kompletní přestavbou. Zvětší se prostor pro obchody a služby, objeví se nové možnosti trávení volného času a provoz budovy bude ekologičtější. Investorem celé revitalizace je vlastník centra, společnost Trikaya. Ta do přestavby investuje přes 300 mil. Kč a rozšíří jeho plochu o celých 3 000 metrů čtverečních – dnes je k dispozici 16 700 „čtverců“.

„Revitalizací se snažíme přizpůsobit novým zvyklostem návštěvníků obchodních center, jako je preference většího množství služeb a aktivit na jednom místě. Kromě obchodů tedy rozšíříme i gastronomickou zónu, kde vedle dosavadních fastfoodů přibydou i klasické restaurace s obsluhou,“ říká Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya.

SF/pb

Pražská koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) se domluvila na postupu přípravy výstavby družstevního bydlení. Úřad nechá přepracovat podmínky soutěže na vytvoření analýzy, na jejímž základě chce vypsat tendr na výběr družstev.

Zadání bude upraveno do konce tohoto týdne a následně se jím začnou zabývat magistrátní úředníci. Zadání bude oproti původní verzi širší. “Abychom mohli v průběhu analýzy zpracovávat varianty (zakládání družstev a výstavby). Paní radní Hana Marvanová měla svojí jednu verzi a my jsme chtěli, aby bylo možné v průběhu analýzy posuzovat i alternativy,” řekl Pavel Zelenka, předseda výboru pro bydlení. Koalice se minulý týden v pátek přela, zda mají být nejdříve vytvořeny odborné analýzy, nebo svoláno jednání magistrátní komise pro družstevní bydlení. “Tímto kompromisem se to vyřešilo a debatu na komisi není třeba dále vést,” řekl Zelenka.

Magistrát se rozhodl podpořit družstevní výstavbu tím, že družstvům poskytne pro domy své pozemky. Zároveň se stane členem družstev. První projekt by se měl objevit na Praze 13. Na základě dohody města s družstvy by do nich měli vstupovat pouze lidé, kteří nevlastní jinou nemovitost, plánují v bytě dlouhodobě žít a vzdají se možnosti byt pronajímat.

Vedení města chce stále rostoucí ceny bydlení řešit zrychleným povolováním staveb a dalšími opatřeními, jejichž součástí je zastavení privatizace městských bytů. V plánu bylo například zavedení jednotného stavebního úřadu, který by řešil větší projekty namísto stávajících 22 místních. Z plánu však sešlo, podle vedení města se proti němu postavily radnice městských částí.

ČTK

Trio developerů – Karlín Group, Horizon Holding a Ungelt Group – stojí společně u zrodu rezidenčního projektu KAY River Lofts v těsném sousedství Vltavy na území pražského Karlína. Celková investice do projektu činí 360 mil Kč; budoucí rezidenti se budou moci stěhovat v druhé polovině roku 2021.

KAY River Lofts má byty od 53 do 246 metrů čtverečních spíše nadstandardních rozměrů, např. dispozice 3+kk má plochu 137 metrů čtverečních. Osmipatrová budova nabízí 55 bytů s převažující nabídkou bytů 2+kk a 3+kk, které jsou doplněny pěti menšími studii a prostorem kavárny v přízemí. Ve vyšších patrech jsou pak navrženy prostornější byty 4+kk a 5+kk od 150 do 200 metrů čtverečních. V projektu jsou také dva střešní apartmány s rozlohou téměř 250 metrů a terasou o ploše 155 metrů čtverečních. Cena se pohybuje od 130 000 Kč za metr plochy.

SF/pb

Produkce domácích stavebních firem v říjnu po očištění o vliv počtu pracovních dnů reálně meziročně klesla o 0,3 %. Po vyloučení sezónních vlivů byla meziměsíčně nižší o 0,6 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 0,2 % stavebních povolení méně, orientační hodnota těchto povolení ale naopak vzrostla o 40,9 %. Meziročně bylo zahájena výstavba o 21,9 % bytů více. Dokončeno bylo ale o 20,0 % bytů méně.

„Stavební produkce sice meziročně i meziměsíčně mírně klesla, ale v podstatě se udržela na vysoké úrovni z loňského října. Pokles se odehrál v pozemním stavitelství, produkce inženýrských staveb rostla,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

Stavební firmy v Česku zahájily letos do konce října výstavbu 10 798 bytů v bytových domech, meziročně o 87 % více. Tempo růstu se zvýšilo ze 79 % na konci září. Nejvíce jich bylo v Praze, kde počet zahájených staveb stoupl téměř trojnásobně.

SF/pb

Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) bude mít příští rok na výdaje 3,02 mld. Kč. Návrh jeho rozpočtu schválila Sněmovna. Na letošek měl fond původně schválené výdaje 2,73 miliardy, během roku ale vzrostly na 3,48 mld. Kč.

Největší část z výdajů má jít v příštím roce na úvěry fyzickým a právnickým osobám, a to 1,72 miliardy, následují výplata úrokových dotací na rekonstrukce a modernizace bytových domů z let 2001 až 2010 v objemu 680 milionů a dotace obcím 320 mil. Kč. V roce 2021 mají výdaje fondu klesnout na 2,94 miliardy, o rok později na 2,65 mld. Kč.

SFRB shromažďuje peníze určené na podporu bydlení. Hospodaří s vlastními penězi a rozděluje i příspěvky z příslušných fondů Evropské unie. Jeho cílem je podporovat soukromé a obecní investice do výstavby, oprav a modernizace bytů. Sněmovna na nynější schůzi schválila novelu, podle níž SFRB přidá ke svým aktivitám například udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů a cestovní ruch. Přejmenuje se také na Státní fond podpory investic. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

ČTK

Developerská společnost Central Group postaví v Praze 6 na pomezí Liboce a Ruzyně – na místě skladového areálu Westpoint – novou čtvrť se zhruba 2200 byty. Stavět by se mohlo začít v roce 2023.

Areál má rozlohu 155 000 metrů, zhruba čtvrtina připadá na zeleň. Za ideálních podmínek by podle Kunovského mohla být čtvrť hotová v roce 2030. Autorem urbanistického řešení je architekt Jakub Cigler. Proejkt by se měl realizovat v pěti etapách zhruba po 400 bytech. Nové domy by měly mít převážně čtyři až šest podlaží, maximálně osm podlaží.

Nyní je na pozemku skladový areál s intenzivní kamionovou dopravou. Sklady a kanceláře tady bude investor pronajímat minimálně do poloviny roku 2023.

ČTK

Ceny bytů a rodinných domů v Německu od roku 2008 stouply o téměř polovinu. Cena, za kterou lidé nemovitosti pořizovali, stoupala už od roku 2011 vždy nejméně o 3 % ročně. V roce 2015 byl nárůst 4,7 %, o rok později dokonce 7,5 %. Celkem mezi lety 2008 a 2018 ceny bytů a rodinných domů stouply o 47,9 %, když zdaleka nejrychlejší vzestup cen v posledních letech zaznamenala velká německá města (Berlín, Hamburk, Mnichov, Kolín nad Rýnem, Frankfurt nad Mohanem, Stuttgart a Düsseldorf).

K tomuto vývoji přispívá několik faktorů. Do velkých měst se stěhuje stále více lidí a počet nových bytů tomuto tempu zdaleka neodpovídá. Navíc postupně roste počet bytů, jejichž stavba byla sice už povolena, ještě ale nejsou hotové. Zatímco v roce 2008 jich bylo 320 000, loni už 693 000. Za to podle statistiků může zřejmě i to, že se stavební firmy potýkají s nedostatkem zaměstnanců.

V Německu se ze všech zemí Evropské unie rezidenční nemovitosti nejčastěji pronajímají. V nájmu zde žije 53,5 % obyvatel, zatímco unijní průměr je 30,7 %. V Česku žije podle německých statistik v pronájmu jen kolem 21 % obyvatel.

ČTK

Skupina KKCG chystá prodej vznikajícího kancelářského a obchodního centra Bořislavka v Praze 6. Uvedl to server E15.cz na základě vyjádření managementu skupiny. Cenu KKCG neuvedla, ale investice do vzniku centra podle citovaného serveru přesáhne tři miliardy korun.

„Příprava prodeje byla svěřena firmě Knight Frank,“ řekla serveru bez dalšího komentáře mluvčí KKCG Dana Dvořáková. Zájem o projekt bude podle ředitelky Knight Frank Zdenky Klapalové značný. „Jedná se o naprosto výjimečný prémiový produkt. Trofejní budově bude odpovídat i cena, neboť na trhu srovnatelné produkty chybí,“ uvedla.

SF/pb

Polská architektura podruhé

Vladimír Balda

O prázdninách roku 1988 jsem při čekání na půlnoční vlak před varšavským Centrálním nádražím výhodně směnil české koruny za polské zloté. Největším zážitkem pro mne coby šestnáctiletého teenagera bylo to, že českou měnu koupil hned první kolemjdoucí. Centrálnímu nádraží, nejmodernější stavbě tehdejší Varšavy, jsem však velkou pozornost nevěnoval. Architektura mě zajímala pouze okrajově. Možná jsem zvedl oči ke špici Paláce vědy a kultury, nejvyšší zdejší stavbě postavené čistě ve stylu socialistického realismu.

Téměř přesně o čtvrtstoletí později jsem se na stejném místě ocitl znovu. V ruce jsem držel několik let staré číslo časopisu ERA21, jež bylo poprvé monotematicky věnované polské architektuře. Moje druhá návštěva Varšavy nemohla být ve všech směrech odlišnější. Přijížděl jsem do země, která za sebou měla 25 let svobodného vývoje, a náplní mého času už nebylo prázdninové cestování, nýbrž výběr zajímavých staveb pro připravovanou publikaci.

Měl jsem ale obavy, zda budu schopen cíl své cesty naplnit. Při letmém pohledu z Čech jsem registroval pár extravagantních vil, které na svého autora upozornily i za hranicemi Polska. Moje pochybnosti zmizely hned v prvních dnech. Stavby, které ohmataný časopis ukazoval pouze ve vizualizacích, byly čerstvě dokončené a „objevil“ jsem i řadu dalších domů výborné architektonické kvality. Při osobních setkáních s jejich tvůrci jsem vnímal neskrývané potěšení vyvolané zájmem o jejich práci u nás v Česku.

V tomto „polském čísle“ časopisu ERA21 již převažují fotky realizací nad vizualizacemi. Pevně daný počet stran sice omezil výběr staveb, ale tipy na další, neméně kvalitní, najdete v textech předních polských teoretiků, historiků i propagátorů architektury. Mnoho staveb, které si jako architekti prohlížíme v odborných časopisech, nebudeme mít možnost nikdy navštívit kvůli jejich vzdálenosti nebo nepřístupnosti. U většiny staveb publikovaných v tomto čísle to však neplatí – jsou k vidění doslova za humny.

ERA 21

Moderní kancelářskou budovu The Greenline v Praze 4 koupila od developerské společnosti Karimpol do svého nemovitostního fondu investiční skupina WOOD & Company. Prodávající a kupující se dohodli na tom, že cena transakce nebude zveřejněna. Obchod zprostředkovala poradenská společnost Colliers. „Tato transakce potvrzuje, že čeští investoři jsou schopní získat pro svá realitní portfolia stále větší aktiva institucionálního investičního trhu. Jedná se o třetí transakci tohoto typu, kterou jsme v letošním roce pro české investory zprostředkovali,“ říká Andy Thompson z Colliers.

Budova nabízí 15 500 m² plochy a je plně pronajata společnostem z oblasti IT a automobilového průmyslu. „Kancelářská budova The Greenline, kterou jsme dokončili v roce 2015, je sídlem významných společností jako například SCS Software, Huawei Technologies, Nordic Telecom 5G a Kia Motors Czech,“ říká Jiří Linhart ze společnosti Karimpol.

Greenline Kačerov je osmou budovou v realitním fondu WOOD & Company. Vedle čtyř kancelářských budov v Bratislavě (Aupark Tower, Westend Tower, Lakeside Park a BBC 5) vlastní fond v Praze kancelářskou budovu Hadovka Office Park a dvě obchodní centra (Galerie Harfa, Centrum Krakov).

SF/pb

Celkem 1,3 milionu občanů České republiky – tedy 14 % její populace  – nikdy nepoužilo internet. Tento počet se však vytrvale snižuje, ještě před patnácti lety to bylo 5,7 milionu osob. Průměr republiky v tomto ohledu „kazí“ věková skupina 65+. „Staří lidé internet nechtějí, nepotřebují nebo neumějí používat,“ vysvětluje Martin Mana z ČSÚ. V mladších věkových kategorií naopak používá internet naprostá většina. Např. v  kategorii 16-24 let se nikdy neocitlo online pouze 4 200 lidí, zatímco ve skupině starobních důchodců to je 1,04 milionu osob. Platí také přímá úměra podle dosaženého vzdělání: jen 0,2 % lidí s vysokoškolským diplomem nebylo nikdy na internetu.

Jedním z prostředků, jak se na internet dostat, je počítač. Před 30 lety šlo o naprostou vzácnost – počítač vlastnila pouhá 2 % českých domácností. Nyní je to jinak, počítačem disponuje 78 % domácností a toto číslo již nijak závratně nenarůstá. „Kdo počítač chce mít, tak ho má,“ lakonicky shrnuje M. Mana. Mění se tak pouze hardware. Prim teď hrají přenosné počítače a současně klesá zastoupení těch stolních – z 64 % domácností, které ho využívaly v roce 2009, na pouhých 14 % v letošním roce.

A co Češi na internetu dělají? Zhruba 4,7 milionu „internautů“ komunikuje na sociálních sítích, ještě více jich využívá internetové bankovnictví  (5,5 milionu). Trendem jsou nákupy přes internet, ty u nás realizuje 5,2 milionu osob. Zajímavé jsou v tomto směru rozdíly mezi pohlavími. České ženy si přes internet nejčastěji objednávají oděvy, obuv, kosmetiku a vstupenky na kulturní akce. U mužů vede elektronika, na dalších místech jsou pak oděvy, obuv, ubytovací služby a sportovní potřeby.

SF/tk

Americký investiční fond Kingstown Capital Management a firma Investhold někdejších manažerů Mostecké uhelné společnosti Marka Čmejly a Jiřího Diviše rozšířily žalobu na Radovana Vítka. Terčem žaloby je nově mimo jiné poradenská společnost Rothschild & Co – jak informovala právnická kancelář Boies Schiller Flexner zastupující žalující stranu.

Obě společnosti už v dubnu Vítka obvinily, že vytvořil kriminální strukturu, přes kterou je při převzetí developerské skupiny Orco připravil o více než miliardu dolarů (přes 23 mld. Kč). Vítkova CPI Property Group koupila Orco v roce 2016.

O upravené žalobě předložené minulý týden už dříve informovala agentura Bloomberg. “Firma Rothschild se podílela na konspiraci s Vítkem mimo jiné tím, že působila jako zprostředkovatel pro Vítka a jeho zástupce,” citovala agentura z žaloby. Nově obviněnými v žalobě jsou podle Boies Schiller Flexner kromě firmy Rothschild i některé další podniky a šéf CPI Martin Němeček.

CPI Property Group, kterou R. Vítek ovládá, v prvních třech čtvrtletích zvýšila čistý zisk meziročně o 22 % na 221 mil. eur (zhruba 5,6 mld. Kč).

ČTK