Skupina Crestyl zahájila v prosinci stavbu dvou bytových domů Alfa a Beta, které jsou součástí nové pražské čtvrti Hagibor v sousedství stanice metra Želivského. Domy nabídnou celkem 168 bytů s dispozicemi od 1+kk až po 5+kk.

V unikátním místě, které symbolicky ukončí Vinohradskou třídu, postupně vyroste celkem pět rezidenčních domů společně se stejným počtem administrativních budov. Vše propojí centrální pěší bulvár s obchody a restauracemi, jenž povede od východu z metra, a náměstí s multifunkčním kulturním centrem. Součástí nové čtvrti bude i dvouhektarový park. Dokončení prvních dvou bytových domů je naplánováno na druhou polovinu roku 2021. Investice do této první etapy je téměř jedna miliarda korun. Náklady na celý projekt pak překročí devět miliard.

SF/pb

Nezdravé prostředí je v Česku ve třech čtvrtinách veřejných budov, jako jsou školy, kanceláře, zdravotnická zařízení nebo pečovatelské domy. Jde o takzvaný syndrom nezdravých budov, který nejčastěji souvisí s kvalitou vzduchu v interiéru. Jak vyplývá ze studie Státního fondu životního prostředí, nejproblematičtější jsou nově postavené nebo rekonstruované budovy, zejména pak otevřené kanceláře, tzv. open-space.

“Syndrom nezdravých budov popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisejí s budovou, protože po jejím opuštění vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou zejména moderní administrativní budovy,” uvedla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.

Nejčastějším problémem bývá podle studie snaha o co největší tepelnou izolaci budovy. V konečném důsledku se tím omezuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě. “Souvisí to s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá. Typickým příkladem problémových budov jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře,” doplnila Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

Podle Z. Mathauserové si lidé v takto vadných kancelářích nejvíce stěžují na uměle vytvořené prostředí, protože jsou zvyklí na měnící se podmínky během dne. “Reagují také na eliminaci přirozených elektrických vlastností upraveného vzduchu, s tím souvisí i velmi častá stížnost na málo kyslíku a vydýchaný vzduch spojený s nedostatečným větráním prostoru. Částečným řešením problémů se vzduchem mohou být zvlhčovače instalované do vzduchotechnických systémů, kvůli poměrně vysoké nákladnosti však v řadě z nich chybí,” dodala Mathauserová. Dalšími faktory, které se na syndromu nezdravých budov podílejí, jsou podle ní nedostatečné množství světla, plísně, houby nebo roztoči nebo těkavé organické sloučeniny.

V současné medicíně se v těchto souvislostech mluví také o syndromu SOS (Syndrom Open Space), který se projevuje například zvýšeným krevním tlakem, zažívacími potížemi, bolestmi hlavy nebo depresemi.  V jejím pozadí stojí mj. už zmíněná klimatizace, respektive její nastavení, ztráta soukromí, nepříjemné pachové vjemy apod.

ČTK/pb

Slovenská metropole se loni potýkala s rekordním nedostatkem nových bytů v novodobé historii, který vedl k růstu cen na nová maxima – jak vyplývá z analýzy společnosti Bencont Investments. Průměrná cena bytu v bratislavských novostavbách v přepočtu na metr čtvereční plochy loni poprvé vystoupala nad 3 000 eur (75 450 Kč) a překonala tak dřívější rekord z roku 2008, tedy z doby před globální ekonomickou krizí. Na konci roku 2019 ceny stouply v průměru na 3 237 eur (zhruba 81 400 Kč) za metr čtvereční, meziročně se tak zvýšily o 11,3 %.

Nabídka nových bytů v Bratislavě loni klesla pod hranici 2 000 jednotek a těsně nad tuto úroveň se vrátila až v posledním čtvrtletí. Stávající nabídka je rekordně slabá a dosahuje jen zhruba 65 % úrovně z let 2012 až 2014, kdy realitní trh v Bratislavě dosáhl svého dna.

V posledním čtvrtletí loňského roku až 70 % prodaných bytů v bratislavských novostavbách tvořily jedno a dvoupokojové byty. Dnes ale nabídka takových nových bytů podle analýzy prakticky už neexistuje a na trhu chybějí tzv. startovací byty.

Bencont Investments předpokládá i letos další růst cen nemovitostí v Bratislavě, kde je ze všech slovenských regionů nejvyšší životní úroveň a také nejvyšší ceny bydlení. Díky nízkým úrokovým sazbám je ale investice do rezidenčních nemovitostí stále výhodná a mnoho kupujících dává této možnosti přednost před bydlením v pronájmu.

ČTK

Opoziční ODS vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO) ke společnému jednání o vládním návrhu stavebního zákona. Podle svého předsedy Petra Fialy jeho strana vládě nabízí své zkušenosti a kompetence, aby se podařilo “odblokovat” návrh, ke kterému se sešlo na 4 500 zásadních připomínek. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky by společné jednání mohlo pomoci zachránit dobré prvky a zároveň odstranit nedostatky, které podle ODS převládají. Česko podle P. Fialy nový stavební zákon potřebuje, ale – jak dodal M. Kupka – stavební zákon patří mezi předpisy, u kterých je třeba najít shodu napříč stranami.

ČTK

Objem investic do komerčních nemovitostí v Česku loni meziročně vzrostl téměř o třetinu na 3,25 mld. eur (zhruba 82 mld. Kč). Zhruba polovina z této částky podle statistik společností Knight Frank a CBRE připadla na nákup kancelářských budov, přičemž čtyři pětiny realitních transakcí se odehrály v Praze.

Podle CBRE byl největší investiční transakcí loňského roku prodej areálu Waltrovka v Praze 5 s odhadovanou cenou 250 až 260 mil. eur, jenž od Penty získala jihokorejská firma Hanwha Investment & Securities. Na druhém místě byl prodej hotelu Intercontinental za 220 až 230 mil. eur – fond R2G ho koupil od slovenské skupiny Best Hotel Properties.

Za zmínku stojí objem hotelových transakcí, který loni dosáhl více než 500 mil. eur, byl nejvyšší za poslední dekádu a meziročně vzrostl téměř pětinásobně. “Investoři po letech přestali hotely vnímat jako rizikovou investici s nízkým výnosem,” říká Pavel Kliment z KPMG. Majitele loni změnily kromě už zmíněného Intercontinentalu také pražské hotely Carlo IV nebo Don Giovanni.

ČTK

Developerská společnost FINEP loni zvýšila své tržby z prodeje bytů a rodinných domů v Praze meziročně o 39 % na 3,14 mld. Kč. Firma celkem prodala 654 bytů, meziročně o 36 % více. „Ve výsledcích se odráží zejména rozšíření nabídky, které jsme připravovali několik let. V cenách bytů se bohužel odrazil i skokový nárůst cen stavebních prací a pozemků,” uvedl generální ředitel FINEP-u Tomáš Pardubický. Za hlavní faktory, které v loňském roce ovlivňovaly bytový trh, označil neúměrnou délku povolování staveb, když příprava většího projektu trvá v průměru deset let. Podle něj rovněž vzrostl podíl investičního bydlení, kdy investorem je fyzická osoba. Tento podíl se pohybuje mezi 35 – 40 % podle lokality. Zatímco dnes je nájemní bydlení tvořeno především individuální nabídkou jednotlivých investorů, v dalších letech se na něj podle T. Pardubického zaměří institucionální investoři jako investiční nebo penzijní fondy.

ČTK

Dům v centru Prahy, v němž v minulosti sídlil například podnik Tuzex, získala skupina Generali. Budovu na rohu ulic Jeruzalémská a U Půjčovny čeká rozsáhlá rekonstrukce. Cenu transakce ani plánované využití domu kupec neuvedl. V roce 2017 změnil majitele, kdy ho získala společnost I.J.O. za 355 mil. Kč. Podle odborníků by vzhledem k lokalitě byla vhodná přestavba na hotel nebo rezidenční bydlení. Informuje o tom deník E15.

Objekt U Půjčovny 10 je v památkově chráněné lokalitě. Jde o rohový dům se dvěma nezávislými vchody a vjezdem. V budově je kromě komerční plochy 14 bytů. Celá budova má pět nadzemních podlaží. Objekt je z poloviny dřevěná vestavba se zděnými obvodovými zdmi. Součástí areálu je velký sál, který lze využívat na konference. K objektu patří sousední parcela, která byla využívána jako hřiště. Dům byl postaven v polovině 19. století. Stát ji v roce 1846 přeměnil na zastavárnu, aukční halu a půjčovnu. V poválečné historii zde sídlila řada podniků a úřadů. Byl tady například sklad a kanceláře podniku Tuzex.

ČTK

První byty, které spadají do konkurzu po zkrachovalé společnosti H-System a které si lidé sami dostavěli, se začnou prodávat na přelomu letošního jara a léta. Jejich cena bude známa v dubnu, určí ji znalecký posudek, který zároveň vyčíslí hodnotu dostavby, kterou provedli současní uživatelé bytů – šéf věřitelského výboru a advokát největšího věřitele H-Systemu Petr Pavel.

Byty se budou v konkurzu prodávat jednotlivě, domy již byly na jednotlivé bytové jednotky rozděleny i v katastru nemovitostí. Každý ze současných uživatelů dostane nabídku odkupu za cenu určenou znalcem, zároveň budou mít nárok na odpočet hodnoty dostavby domu, kterou určí znalec

ČTK

Sněmovna poslanců včera ani po dvouhodinové debatě nerozhodla v prvním čtení o vládní novele, která má České národní bance přinést rozšíření pravomocí včetně možnosti určovat parametry hypoték.

Návrh na posílení pravomocí ČNB již na počátku roku 2017 schválila tehdejší koaliční vláda vedená ČSSD. Poslanci jej ale tehdy nestihli před volbami do Sněmovny projednat. Návrh tak ministerstvo financí předložilo znovu. Řada poslanců již tehdy vyjadřovala obavy, že navrhovaná regulace ztíží dostupnost hypoték, a tím i bydlení.

Vojtěch Munzar (ODS) v současné diskusi uvedl, že změna zákona situaci na trhu s bydlením jenom zhorší. Vláda podle něj neudělala nic pro to, aby zastavila růst cen bytů a vlastnické bydlení se zpřístupnilo. Tomáš Martínek (Piráti) a Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhovali vrátit předlohu vládě k přepracování. Podle některých poslanců je navrhované posílení pravomocí ČNB je příliš velké. Podle Jana Skopečka (ODS) se to týká nejen regulace hypoték, ale i operací na finančním trhu. Varoval před tím, že ČNB by mohla “rozjet rotačky peněz” a sáhnout k takzvanému kvantitativnímu uvolňování. Před přílišným posílením pravomocí ČNB varoval i Kalousek. Guvernér ČNB Rusnok tyto obavy označil za přehnané. “Ten zákon prostě říká, že mohou nastat jiné doby, mnohem horší, než jsou dnes,” prohlásil. Centrální banka nyní podle něj neřeší žádný zásadnější problém se špatnými úvěry a komerční banky také její doporučení převážně plní.

ČTK

Hlavní město bude dále jednat s vládou o zákonné regulaci platforem pro krátkodobé pronájmy typu Airbnb, chce se také připojit k výzvě Evropské komisi k řešení této otázky. Ve městě je dnes podle radnice 11 500 bytů využíváno ke krátkodobým pronájmům.

Pražští radní také zadali Institutu plánování a rozvoje (IPR) úkol do léta připravit strategii konkrétních kroků, kterými bude město v dalších dekádách řešit zdražování a nedostupnost bydlení.

ČTK

Bývalé sídlo nakladatelství Albatros na rohu pražské Národní třídy a ulice Na Perštýně v Praze koupil od Václava Skaly podnikatel Daniel Farnbauer. Uvedl to deník E15. Albatros v minulých letech prodělal rozsáhlou rekonstrukci, pak si osm z deseti podlaží si podle deníku pronajala coworkingová společnost Spaces.

V. Skala vlastnil Albatros jako fyzická osoba, nikoli přes svou realitní společnost Pražská správa nemovitostí (PSN). D. Farnbauer budovu kupuje prostřednictvím firmy Real Estate Albatros.

PSN založil V. Skala v roce1991, specializuje se na investice v oblasti nemovitostí. Revitalizuje bytové domy a přilehlé prostory, pronajímá kanceláře a vlastní několik bytových domů v Praze, ale také obchodní dům Kotva. V. Skala také vlastní  e-shop s oděvy Bibloo. Daniel Farnbauer mimo jiné spoluvlastní s ruskými investory Slovanský dům v ulici Na Příkopě, jak napsal deník E15.

ČTK

Byty u stanice pražského metra Staroměstská jsou v průměru téměř třikrát dražší než na byty u stanice Černý most. V prvním případě vychází metr čtvereční na 169 820 Kč, v druhém na 61191 Kč. Obecně jsou nejdražší byty na trase A (v průměru 110 100 Kč za metr čtvereční), následují trasa B (93 700 Kč) a trasa C (87 000 Kč). Všechny uvedené údaje vyplývají z průzkumu portálu Valuo.cz a vychází z inzerátů na realitních serverech od loňského října do prosince. V úvahu se berou byty v osobním vlastnictví o rozloze 70 – 90 metrů čtverečních, ve vzdálenosti maximálně do jednoho kilometru od stanice metra.

Proti květnu 2018 se loni v závěru roku zvýšily ceny bytů především v okolí stanic mimo vnitřní centrum hlavního města – na Dejvické (o 30 %), za kterou následují Strašnická (o 26 %) a Kačerov (o 24 %). Naopak ceny klesly v okolí 14 z celkových 58 stanic, nejvíce u Malostranské (o 11 %).

ČTK

Švédská společnost Heimstaden Bostad, která se stane novým majitelem firmy Residomo, největšího provozovatele nájemního bydlení v ČR, za ní zaplatí zhruba 1,3 mld. eur (téměř 33 mld. Kč). Transakci začal posuzovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – Residomo vlastní hlavně v Moravskoslezském kraji více než 42 500 bytů, převážně po OKD.

Švédská firma patří mezi největší poskytovatele nájemního bydlení v Evropě, kromě Švédska působí také v Norsku, Dánsku, Německu a Nizozemsku. Její portfolio dosud tvořilo 52 300 bytů.

Vlastníky firmy Residomo (dříve RPG Byty) se v roce 2015 staly investiční fondy Black­stone a Round Hill Capital, které ji nyní prodávají.

ČTK

Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve třetím čtvrtletí loňského roku zpomalil na 8,6 % a mezi zeměmi Evropské unie byl tak šestý nejvyšší. Podle statistik Eurostatu se ceny bytů a domů v Unii zvýšily v průměru o 4,1 % Ve třetím čtvrtletí vzrostly tyto ceny nejvíce v Lotyšsku, ve Slovenské republice a v Lucembursku.

„České nemovitosti zdražovaly proti průměru Evropské unie více než dvojnásobně. Takto citelný růst představuje rostoucí sociální problém s dopadem na porodnost a také samotnou udržitelnost českých veřejných financí v budoucnu. Klíčovým důvodem neutěšeného stavu je zdlouhavý proces získání stavebního povolení,” říká analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

V letošním roce by vzhledem k vysokým cenám nemovitostí vůči příjmům českých domácností mělo tempo růstu cen bytů a domů zvolnit, očekává analytik BH Securities Štěpán Křeček: “Tomu budou napomáhat restriktivní doporučení České národní banky na hypotečním trhu, která omezují přítok peněz na realitní trh. K růstu cen nemovitostí však mohou napomáhat nízké úrokové sazby na hypotečních úvěrech, kterými se banky snaží získat nové klienty.“

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň jako další příčinu nadprůměrného růstu cen v Česku zmínil to, že ekonomiky mimo eurozónu obecně rostou rychleji. S růstem HDP rostou i reálné platy a tím i poptávka: “Ceny bytů zejména ve střední Evropě zvyšuje i poptávka zahraničních subjektů. Pracujících, kteří přicházejí za lepšími vyhlídkami v rostoucích ekonomikách, i investorů, kteří vidí rostoucí konvergenci těchto zemí se zbytkem jednotného trhu.“

EU: ceny bytů a domů 

(3. čtvrtletí 2019)

Země Změna (v % ) Lotyšsko 13,5 Slovensko 11,5 Lucembursko 11,3 Portugalsko 10,4 Polsko 9,0 Česko 8,6 Slovinsko 8,5 Estonsko 8,1 Chorvatsko 8,0 Maďarsko 7,8 Litva 6,4 Nizozemsko 6,3 Rakousko 6,2 Malta 5,8 Bulharsko 5,4 Německo 4,9 Španělsko 4,8 Belgie 3,9 Rumunsko 3,9 Francie 3,3 Švédsko 3,0 Kypr 2,3 Irsko 1,7 Dánsko 1,6 Finsko 1,2 Velká Británie 1,1 Itálie 0,4 Řecko údaje nejsou k dispozici

Zdroj: Eurostat

ČTK

Realitní skupina CPI Property Group podle serveru Seznam Zprávy emitovala v Londýně další takzvané zelené dluhopisy za 350 mil. liber (zhruba 10,3 mld. Kč). Tyto dluhopisy se využívají k financování ekologicky šetrných projektů a proti standardním obligacím mají nižší výnos. Aktuální emisí dluhopisů v librách si podle serveru bere CPI Property Group půjčku se splatností za osm let s ročním úrokem pod dvěma procenty.

ČTK

V hlavním městě se podle aktuálních čísel ČSÚ za jedenáct měsíců loňského roku zahájila stavba 4 969 bytů v bytových domech, což je nejvyšší počet od roku 2008. Předloni to ve stejném období bylo 2 194. Pražský magistrát usiluje o to, aby ročně vznikalo nejméně 6 000 nových bytů. V současnosti se však na 1 000 obyvatel v české metropoli ročně postaví pouhé tři byty, zatímco třeba ve Vídni je to osm bytových jednotek.

Vedení města vidí hlavní problém v pomalém povolování staveb, proto prosazovalo vznik jednotného stavebního úřadu, který by doplnil stávající systém a posuzoval všechny větší pražské stavební projekty namísto stávajících 22 pražských menších úřadů. Odmítly to však městské části. “Politické reprezentace většiny městských částí se poměrně otevřeně vyjádřily, že se nechtějí vzdát určitého nepřímého vlivu na rozhodování stavebních úřadů, které mají sídlo v jejich radnicích, přestože vykonávají působnost státní správy,“ uvedla radní pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová (STAN). V praxi by ovšem úřady měly rozhodovat nezávisle na vůli místních politiků pouze na základě posouzení daných projektů podle územního plánu a stavební legislativy.

Rok Počet zahájených bytů za 11 měsíců 2006 4 877 2007 5 301 2008 5 581 2009 3 941 2010 1 401 2011 1 643 2012 1 410 2013 2 009 2014 3 403 2015 3 225 2016 879 2017 2 028 2018 2 194 2019 4 969

Zdroj:ČSÚ

ČTK/pb

Návrh nového stavebního zákona zůstává pro kraje nepřijatelný i při zachování stavebních úřadů v obcích. Nový zákon by podle Asociace krajů ČR přinesl miliardové náklady a pokles odbornosti v rozhodování. Kraje se také obávají ohrožení veřejného zájmu ze strany velkých developerů. Na jejich postoji tedy nic nezměnila dohoda ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), premiéra Andrej Babiš (ANO) a šéfa Svazu měst a obcí Františka Lukla o zachování stavebních úřadu v obcích – počítalo se s tím, že pod stát přejde 13 500 úředníků, po úpravě by to bylo jen asi 7 000. Kraje ale kritizují, že nový státní stavební úřad by nahradil pracoviště na krajských úřadech, což by podle asociace znamenalo převést velké množství zaměstnanců, vytvořit nová pracoviště, zajistit rozdělení archivů a další opatření, která by stála miliardy korun.

“Nikdo z autorů novely zatím nevyvrátil naše obavy z ohrožení veřejného zájmu ze strany velkých developerů,” uvedl také Jiří Běhounek, hejtman kraje Vysočina, pověřený řízením Asociace krajů ČR.

Kraje předložily své připomínky k návrhu zákona v prosinci a trvají na jejich důsledném vypořádání. Připomínek přišlo více než 5 000, z toho je kolem 84 % připomínek zásadních. MMR by je mělo vypořádat do konce března, zákon by měl mít platnost od příštího roku, účinnost od poloviny roku 2023. Přechodná doba (tzv. legisvakance) bude sloužit k tomu, aby se s ním úřady a veřejnost stačily seznámit.

ČTK

Na sídlišti v pražské Písnici má vzniknout nové náměstí, zelené plochy včetně centrálního parku a místo pro setkávání obyvatel i trhy. Sídliště má být rovněž doplněno několika stavbami. Vyplývá to ze studie majitele sídliště, společnosti CIB. Studii bude firma používat při dalším rozvoji sídliště. “Nejsme klasický developer, který získá nějaký pozemek a snaží se jej co nejvíc vytěžit. Nemůžeme si dovolit, aby krátkodobá investice vedla ke znehodnocení majetku,” řekl Dušan Koňařík z CIB. Podle Koňaříka by masivní výstavbou společnost znehodnotila zbytek sídliště. Většina sídliště nadále zůstane pro bydlení.

Domy s celkem 739 byty koupila společnost CIB od státní firmy ČEZ. Za domy zaplatila 1,3 mld. Kč. Panelové domy byly postaveny v letech 1987 až 1990 a jsou po částečné rekonstrukci.

ČTK

Stavební firmy v Česku loni v období leden – listopad zahájily výstavbu 11 243 bytů v bytových domech, meziročně o 68 % více. Nejvíce jich bylo v Praze, kde počet „zahájených“ bytů meziročně stoupl o 127 % na 4 969 jednotel. V porovnání s rekordním rokem 2008 to bylo o 11 % méně.

Stavební výroba v Česku se předposlední měsíc minulého roku vrátila k meziročnímu růstu, když po očištění od vlivu počtu pracovních dnů produkce sektoru meziročně vzrostla o 4,5 %. Růst českého stavebnictví zajistila hlavně právě bytová výstavba, příznivým faktorem bylo teplé počasí.

ČTK

 

 

 

Nejvyšší správní soud (NSS) i Nejvyšší soud (NS) nedoporučily ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) pokračovat v přípravě návrhu stavebního zákona v jeho současné podobě. Obě instituce mají připomínky k téměř všem částem návrhu, zákon by podle nich měl být přepracován; připomínky obou soudů jsou přitom prakticky totožné. NSS také navíc konstatuje, že návrh zákona je zaměřen pouze na změny, které mají zásadním způsobem oslabit postavení veřejné správy ve prospěch stavebníků. Oslabuje podle něj i ochranu práv osob v procesech územního plánování a stavebního řízení.

Podle ministryně K. Dostálové je zřejmé, že návrh zákona dozná v rámci vypořádání určitých změn: “Připomínkám obou nejvyšších soudů je přikládána velká váha. A jak už jsem řekla, pokud zákon dozná významných změn, jsme připraveni opakovat meziresortní připomínkové řízení“. Lhůtu pro vypořádání připomínek MMR prodloužilo po dohodě s premiérem na tři měsíce.

Nový stavební zákon, který má urychlit a zjednodušit povolování staveb, má být účinný od poloviny roku 2023. Platit by měl již od příštího roku,

ČTK