Trh s kancelářskými nemovitostmi v Česku se již delší dobu potýká s útlumem zájmu ze zahraničí. Od začátku roku 2021 – tedy více než čtyři roky – nedošlo k žádné akvizici významné pražské kancelářské budovy zahraničním investorem. Tato situace je částečně důsledkem silné výkonnosti českého trhu. Vysoká obsazenost kanceláří udržuje nabídku volných prostor na nízké úrovni, což trhu pomohlo vyhnout se výraznější korekci cen po pandemii, jaká zasáhla mnohé západoevropské země. Kromě toho zde hrají roli i další faktory, jako je absence eura, geografická blízkost konfliktu na Ukrajině a složité povolovací procesy, které komplikují výstavbu nových projektů.

„Jedním z klíčových faktorů, proč na českém kancelářském trhu převažuje domácí kapitál, je srovnatelná návratnost investic v zahraničí i v České republice. Zahraniční investoři proto často postrádají motivaci směřovat své prostředky do regionu střední a východní Evropy, pokud mohou dosáhnout obdobného výnosu ve svých domovských zemích. K tomu se přidává celkově nižší zájem o kancelářský segment – zahraniční investiční fondy v poslední době preferují jiné typy nemovitostí, zejména v oblasti industriálních a logistických projektů,“ říká Radek Procházka, Managing Partner společnosti Prochazka & Partners. Poslední významná zahraniční transakce se uskutečnila v roce 2021, kdy německá skupina Deka Immobilien koupila administrativní budovu Parkview od developerské společnosti Skanska. Od té doby přebírají aktivitu především domácí investoři.

Zajímavostí je, že větší množství nové kancelářské výstavby se v současnosti plánuje v Brně než v Praze. V hlavním městě se letos očekává dokončení zhruba 24 000 m² nových kancelářských ploch, což je výrazně pod dlouhodobým průměrem. Důvodem je kombinace vysokých nákladů na výstavbu, složitějšího financování a rostoucího zájmu investorů o jiné segmenty – především průmyslové a rezidenční nemovitosti. Míra neobsazenosti se drží stabilně kolem 8 %, což posiluje vyjednávací pozici pronajímatelů a vede ke zvyšování nájemného, zejména v atraktivních lokalitách. V roce 2024 tvořily renegociace (prodloužení stávajících smluv) více než polovinu všech transakcí, což ukazuje na nízkou míru pohybu nájemců a omezenou nabídku. Očekává se, že větší množství nových kancelářských projektů bude na trh dodáno až v letech 2027–2028.

Zdroj: Prochazka & Partners

remspace

Praha 1 odsouhlasila návrh smlouvy, která určuje takzvané kontribuce společnosti Penta samosprávám v souvislosti s připravovanými změnami územního plánu k chystané výstavbě na pozemcích severovýchodně od Masarykova nádraží a na Florenci. Smlouvu včera schválili zastupitelé městské části, v pondělí kontrakt schválili městští radní a dnes se jím budou zabývat zastupitelé Prahy 8. Uzavřením smlouvy město podmiňuje změny územního plánu, které by následně měli schvalovat městští zastupitelé.

Celkové kontribuce budou mít podle pondělního vyjádření Penty hodnotu přes 300 milionů korun a rozdělí si je Praha 1, Praha 8 a magistrát. Praha 1 získá asi 16 milionů, z toho asi deset milionů v hotovosti. Dalších pět milionů bude formou nefinančního plnění, což chce městská část využít k úpravám ulice V Celnici. Zbylý milion korun pak tvoří podíl Prahy 1 na nákladech na architektonickou soutěž.

Penta už na části pozemků u Masarykova nádraží postavila kancelářskou budovu Masaryčka. První ze změn územního plánu, kterých se týká schválená smlouva, zahrnuje další pozemky u nádraží směrem na východ, druhá pak parcely na Florenci včetně autobusového nádraží, které Penta koupila spolu s přilehlými pozemky v roce 2023. Na podobu území v minulosti Penta ve spolupráci s hlavním městem vypsala mezinárodní urbanistickou soutěž, která sloužila jako podklad pro změny územního plánu. Celkové dojednané kontribuce dále zahrnují převod deseti bytů na město, výstavbu školky a budování občanské vybavenosti, zeleně či uměleckých děl.

Zdroj: ČTK

remspace

Pražský dopravní podnik (DPP) může prodat pozemky u stanice metra Nádraží Holešovice společnému podniku Nové Holešovice, který sdružuje DPP, Karlín Group a CPI Property Group. Tento krok schválili městští radní po více než roce politických sporů.

Projekt revitalizace stanice byl dlouhodobě blokován kvůli nesouhlasu Pirátů, kteří vyjadřovali obavy ohledně transparentnosti společného podniku. Po měsících jednání vznikla pracovní skupina, která navrhla několik možných řešení – mezi nimi vstup magistrátu do podniku nebo zcela nový model rozvoje. Nakonec byla schválena varianta přímého prodeje pozemků.

Cena za pozemky by měla překročit původní odhad 173 milionů korun, ale přesná částka zatím není stanovena. Před samotnou transakcí musí být ještě schválena upravená smluvní dokumentace.

Piráti rozhodnutí nadále odmítají, argumentují možným napojením projektu na korupční kauzu Dozimetr a tvrdí, že hlasování neproběhlo správně. Magistrát však považuje celý postup za legitimní. Opozice kritizuje zdržení projektu a obviňuje městskou koalici z nečinnosti, která podle nich vedla k ročnímu zpoždění revitalizace stanice.

Zdroj: ČTK

remspace

V roce 2022 až 2024 byly v Praze nejčastějšími nájemci kancelářských prostor technologické společnosti. Firmy zaměřené na informační technologie uzavřely 23 % všech nájemních smluv a nejvíce se stěhovaly do Karlína v Praze 8. Druhou nejaktivnější skupinou byly firmy z finančního sektoru, které se usídlovaly především v centru města. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Savills.

Zdroj: Savills

Po konci pandemie se v hlavním městě pronajalo nejvíce kancelářských prostor právě v Karlíně, následovaly Pankrác, Budějovická a Holešovice. Technologické a finanční firmy si nejčastěji vybíraly tyto lokality, výrobní podniky se soustředily do Nových Butovic, Stodůlek a Vysočan, kde je dostatek prostoru a vhodná infrastruktura. Pronájmy kanceláří v Radlicích a Jinonicích v posledních třech letech dominovaly firmám z oblasti energetiky a těžebního průmyslu, zatímco farmaceutické a zdravotnické společnosti si vybíraly Dejvice.

Moderní kancelářské prostory byly mezi lety 2022 až 2024 nejvíce pronajímány v Karlíně, kde se uskutečnilo 19 % všech transakcí. Dalších 15 % připadlo na Pankrác a Budějovickou a 14 % na centrum Prahy. Podle Savills se zájem o kancelářské prostory v budoucnu rozšíří i do dalších oblastí, například do Roztyl, na Chodov, Opatov, do Libně nebo na Smíchov. Nové sídlo v Praze hledá stále více firem – americká Citibank plánuje přesun na Novou Waltrovku v Jinonicích, zatímco Česká spořitelna a energetická skupina ČEZ chtějí přestěhovat své kanceláře do budovaného projektu Smíchov City v Praze 5.

Zdroj: ČTK, Savills

remspace

Ročně do Prahy zavítají miliony návštěvníků, což přináší nejen ekonomické výhody, ale i výraznou zátěž na městskou infrastrukturu. Praha dlouhodobě přichází o významné finanční prostředky kvůli nízkému turistickému poplatku, který činí pouze 50 korun za noc. Tato částka je výrazně nižší než ve většině okolních metropolí a je zároveň zákonným limitem. Město by přitom mohlo získané prostředky využít k rozvoji turistické infrastruktury či financování strategických projektů.

Otázka zvýšení poplatku byla projednávána na společném jednání vedení Prahy, Středočeského kraje a vlády. Diskutovalo se mimo jiné i o financování Vltavské filharmonie, která má ambici stát se důležitým centrem kulturního turismu.  Ve Sněmovně se nyní projednává návrh, který by umožnil obcím zvýšit turistický poplatek dle vlastního uvážení. Pokud bude schválen, Praha by tak mohla získat potřebné prostředky na zlepšení služeb pro turisty i obyvatele. Návrh má podporu některých zákonodárců, kteří věří, že změna by přinesla pozitivní dopady pro město i jeho rozvoj.

Zdroj: LinkedIn

remspace

Dnes v Praze začíná první fáze rekonstrukce Libeňského mostu, která se zaměří na část soumostí vedoucí směrem k Palmovce, včetně výstavby nového inundačního mostu. Tato etapa zatím nezasáhne samotný historický most přes Vltavu, který město plánuje nahradit replikou. Libeňský most, složený ze šesti propojených mostních konstrukcí, byl dokončen v roce 1928, přičemž nikdy neprošel zásadní opravou. Inundační most, sloužící jako protipovodňová ochrana, se začal demontovat v dubnu minulého roku na pravém břehu Vltavy kvůli havarijnímu stavu. Tramvajová doprava na mostě byla kvůli jeho špatnému stavu již delší dobu zastavena.

Původní plán města počítal s rekonstrukcí historického mostu přes Vltavu, avšak jeho stav se ukázal horší, než se očekávalo. Proto bude na původních pilířích postavena jeho replika. Technická správa komunikací v současnosti připravuje potřebné stavební povolení, které by měla získat v průběhu příštího roku.

Zdroj: ČTK

remspace

Vedení Brna pokračuje v přípravách rekonstrukce nevyužívaného domu na Mostecké ulici 16, kde má vzniknout 25 družstevních bytů. Radní vybrali firmu Kuda architecture, která zpracuje projektovou dokumentaci. Ta by měla být dokončena do konce roku, přičemž v prvním čtvrtletí příštího roku se plánuje výběr zhotovitele stavby a zahájení stavebních prací. O veřejnou zakázku se ucházelo celkem šest uchazečů, přičemž vybraná firma nabídla nejnižší cenu i nejrychlejší zpracování.

Podle náměstkyně pro bydlení Karin Podivinské je rekonstrukce stávajících objektů méně komplikovaná než výstavba nových domů na nevyužité půdě. „Brno je v tomto ohledu průkopníkem. Věřím ale, že jakmile se podaří dotáhnout do konce první projekty, tedy Kamenný vrch jako výstavbu na zelené louce a Mosteckou jako rekonstrukci, u následujících budou procesy rychlejší,“ doplnila.

Projekt v Mostecké počítá s úpravou dispozic jednotlivých podlaží, nástavbou a vytvořením obytných prostor i v podkroví. Výsledkem bude přeměna současných 14 bytových a šesti nebytových jednotek na 25 družstevních bytů. Za dokumentaci město zaplatí 4,6 milionu korun z fondu bytové výstavby, přičemž náklady později vypořádá nově vzniklé družstvo. Do něj se mohou přihlásit mladé páry či jednotlivci. Byty budou menší než na Kamenném vrchu, kde se mohou páry i rodiny s dětmi hlásit do 4. června. Celkem je k dispozici přibližně 100 bytů.

Družstevní bydlení by mělo nabídnout zájemcům cenově dostupnější alternativu ke komerčnímu bydlení. Město ho plánuje i v lokalitě v Aleji, kde loni v listopadu požádalo o stavební povolení. Další projekty se chystají v oblasti ulic Francouzská, Hvězdová, Bratislavská a Stará, kde probíhá příprava dokumentace. Podobná situace je i v Přízřenicích.

Zdroj: ČTK

remspace

Brněnská developerská společnost Domoplan plánuje investici ve výši čtyř miliard korun do výstavby luxusního resortu Plava Uvala na chorvatském ostrově Pag. Tento pětihvězdičkový komplex, rozkládající se na ploše 300 000 m², bude nabízet ubytování pro 3 000 návštěvníků a jeho dokončení je očekáváno na přelomu let 2027 a 2028. Resort bude zahrnovat 300 luxusních bungalovů s výhledem na moře, šest bazénů, dvoukilometrovou pláž, amfiteátr pro 800 osob a přístav pro plachetnice a čluny. Kromě toho bude k dispozici i kempovací zázemí pro obytné automobily s individuálním sociálním zařízením.

Majitel Domoplanu Tomáš Vavřík uvedl, že pozemek, na němž bude resort postaven, měl dlouhodobě vytipovaný a jeho získání bylo jeho snem 25 let. Domoplan již zajistil klíčová stavební povolení a pokračuje v administrativních procesech. Financování projektu bude pokryto z různých zdrojů, včetně mezinárodního investičního fondu vytvořeného ve spolupráci se společností Family Ace. Část prostředků poskytne firma z vlastních zdrojů, další část bude získána od českých i zahraničních investorů a zbývající finance budou zajištěny bankovními úvěry.

Výstavba resortu na Pagu představuje třetí zahraniční projekt společnosti, přičemž předcházející dva bytové projekty se realizují v srbském Bělehradě a chorvatském Samoboru. Prodej bytů v Samoboru již probíhá, zahájení prodeje bytů v Bělehradě je plánováno na podzim.

Zdroj: TZ Domoplan, ČTK

Zdroj vizualizací: Domoplan

remspace

Investiční fond ZSZ, spravovaný bývalým šéfem ČEZ Martinem Romanem, zaznamenal v loňském roce čistý zisk ve výši 1,4 miliardy korun, což představuje dvojnásobný nárůst oproti předchozímu roku. Současně se stejným tempem zvýšila i hodnota jeho aktiv. Hlavní podíl na tomto růstu měl 61% podíl ve společnosti SCI Eagle, která vlastní a spravuje šest obchodních center v Polsku. Nově zakoupené portfolio zahrnuje šest obchodních center s celkovou pronajímatelnou plochou 219 000 metrů čtverečních, situovaných ve městech Varšava, Bydhošť, Lodž, Štětín, Toruň a Vratislav. Fond ZSZ také získal plnou kontrolu nad průmyslovými parky v Kolíně a Pardubicích, kde původně vlastnil třetinové podíly. Kromě toho fond investoval do firem vlastnících rozsáhlé pozemky poblíž smíchovského nádraží v Praze společně s developerskou skupinou UDI Group. 

Zdroj: e15

Společnost WIC Prague a.s., zastupující české podnikatele Oldřicha Šlemra, Pavla Baudiše a Eduarda Kučeru, spolu s hlavním městem Praha a městskou částí Praha 1, vyhlásily mezinárodní architektonicko-urbanistickou soutěž. Jejím cílem je proměnit piazzettu před nově renovovaným hotelem Fairmont Golden Prague na inspirativní veřejný prostor.

Soutěž organizuje vlastník pozemku na vlastní náklady, přičemž se na ní aktivně podílejí zástupci městské části Praha 1 i hlavního města Prahy. Ti již s majiteli hotelu uzavřeli memorandum o rozvoji této lokality. Projekt RaumScape má přinést kvalitní současné veřejné prostranství, které bude respektovat památkovou rezervaci i moderní požadavky, jako jsou udržitelnost a modrozelená infrastruktura. Piazzetta o rozloze 3 200 m² nabízí jedinečný prostor pro architektonické a urbanistické vize.

Zadání soutěže zahrnuje návrh vertikálních komunikací, tedy schodů a výtahu, a zajištění technologického zázemí pro podzemní parkování a komerční nájemní plochu. Nejméně 3 000 m² prostoru musí zůstat veřejně přístupných, přičemž alespoň 600 m² má být vyhrazeno zeleni a dalším vegetačním prvkům. Odstranění bariér a promyšlené začlenění technologických a komunikačních prvků umožní plynulý pohyb chodců, rodičů s kočárky i cyklistů.

Soutěžní návrhy mají reflektovat investiční náklady na celkovou úpravu prostoru, které se odhadují na 150 milionů korun. Uzávěrka přihlášek je stanovena na 2. června a vítěze určí porota složená ze zahraničních i tuzemských expertů a zástupců organizátorů soutěže.

remspace

Architekti z ateliéru ARN Studio společně se zástupci Centra paměti a dialogu Bubny dnes představí podrobnosti týkající se přeměny nádraží Praha – Bubny na památné místo připomínající oběti holokaustu. Správa železnic plánuje zahájení prací na projektu během léta s předpokládaným dokončením do dvou let.

Po dokončení přestavby nádraží Bubny, jejíž návrh pochází z dílny královéhradeckého ateliéru ARN Studio, vzniknou podle Správy železnic moderní prostory určené pro výstavy a další společenské akce. Součástí objektu bude také kavárna a revitalizované veřejně přístupné okolí. Památník, který vznikne rekonstrukcí původní nádražní budovy, má zdůraznit ticho, jež zůstalo po obětech holokaustu, které tímto místem prošly. Dominantním prvkem zde nadále zůstane plastika Aleše Veselého Brána nenávratna, znázorňující železniční kolej s pražci směřující k nebi.

V rámci festivalového víkendu Open House Praha proběhnou ve dnech 17. a 18. května komentované prohlídky s průvodci v budově bývalého nádraží Bubny. Správa železnic zahájila v březnu proces hledání zhotovitele přestavby a rekonstrukce s plánovaným rozpočtem 215 milionů korun bez DPH. Zahájení rekonstrukce budovy je plánováno na léto, její dokončení do dvou let. Vláda na projekt schválila finanční prostředky letos v únoru.

Vlaky u nádraží přestaly zastavovat začátkem roku 2023, kdy byla v rámci modernizace tratě na Kladno zahájena demolice objektů. Železniční provoz zde probíhal nepřetržitě od roku 1868, přičemž současná budova pochází z roku 1923. Správa železnic plánuje v létě otevřít nové, větší nádraží Praha – Bubny, které vzniklo v blízkosti Negrelliho viaduktu.

Zdroj: ČTK

remspace

Brněnští zastupitelé upravili podmínky pro žadatele o družstevní bydlení, a to v reakci na projekt Kamenný vrch II, kde se blíží uzavření rezervačních smluv s nájemci. Z původních více než 800 zájemců o byt v projektu se aktuálně přihlásilo 206. V lokalitě má vzniknout 334 bytů.

Družstvo Dostupné bydlení Kamenný vrch II, založené v roce 2022 městem a jeho společnostmi Teplárny Brno a Realitní společnost města Brna, nyní přivítá první družstevníky. Zájemcům z předchozích vln byla představena nová kritéria a cenové hladiny, na základě kterých měli potvrdit svůj zájem o byty. Podle Karin Podivinské, náměstkyně primátorky, je pokles zájmu způsoben tím, že část zájemců svou bytovou situaci již vyřešila nebo je odradilo zvýšení členského vkladu. Několik bytů je stále dostupných a bude nabídnuto v nové výzvě, jejíž přihlašování začne 5. května. Současní zájemci čekající na jiné lokality se mohou přihlásit také, přičemž budou mít přednost.

Výstavba, jejíž náklady město odhaduje na 97 tisíc korun za metr čtvereční, vyjde celkově na 2,3 miliardy korun. Vzhledem k růstu cen byly zpřísněny příjmové limity, například u bytů velikosti 50–70 m² je minimální příjem domácnosti nově 55 tisíc korun měsíčně. Rezervační poplatek činí 100 tisíc korun a družstevníci mohou složit 15 % ceny bytu při uzavření smlouvy, dalších 10 % pak až po nastěhování.

Stavební povolení pro první etapu již bylo získáno, druhá etapa by měla mít povolení do června. Výběrové řízení na zhotovitele bude následovat, přičemž výstavba začne příští březen a dokončení je plánováno na rok 2029.

Zdroj: ČTK

remspace

Pražští zastupitelé odsouhlasili úpravu územního plánu, která umožní rozsáhlou zástavbu na pozemcích v areálu bývalého nákladového nádraží Žižkov. Současně schválili smlouvy s developery, kteří poskytnou městu finanční a majetkové příspěvky na rozvoj veřejné infrastruktury. Jedná se o dosud nejrozsáhlejší úpravu územního plánu v Praze, díky níž může vzniknout bydlení pro přibližně 20 000 obyvatel, přičemž 95 % území bude využito k rezidenční výstavbě.

Náměstek primátora Petr Hlaváček uvedl, že nová čtvrť může zahrnout jak komerční, tak obecní byty. „Je tam pozemek ve vlastnictví městské části, kde se může jednat o 150 bytů, a další pozemek ve vlastnictví města, kde je třeba vypořádat majetkoprávní vztahy a kde pak může být dalších 200 bytů.“

Na pozemcích u nádraží, kde není nutná změna územního plánu, již realizuje stavby společnost Central Group. Tento developer přispěje městu částkou 441 milionů korun, která zahrnuje mimo jiné vybudování mateřské školy, parku a převody pozemků. Sekyra Group poskytne městu 624 milionů korun, z toho 411 milionů v hotovosti a zbytek v hodnotě pozemků. Penta přislíbila 122,5 milionu korun, přičemž 30 milionů bude v hotovosti a zbytek tvoří například investice do parků. Společnost My Park přispěje částkou 10,4 milionu korun.

V nové čtvrti kolem nádraží by mělo vzniknout pět mateřských škol pro zhruba 650 dětí a dvě základní školy s kapacitou 1 350 žáků. Dále magistrát loni uzavřel dohodu s Českými drahami o odkupu historické budovy bývalého nádraží, kde se plánuje přístavba s prostory pro školu, byty, obchody a kulturní aktivity.

Zdroj: ČTK

remspace

Jižní část Nové Zbrojovky, kterou realizuje společnost CPI Property Group na místě bývalé továrny Zbrojovka v Brně, má být dokončena do roku 2030. Projekt zahrnuje osm budov – kromě revitalizované stavby původního ředitelství zde vzniknou tři rezidenční domy a čtyři budovy s kancelářemi a obchodními prostory. V nabídce bude více než 400 bytů na prodej, 200 bytů k pronájmu a celkem 50 000 čtverečních metrů prostor určených pro kanceláře a obchodní využití.

Po dokončení současné fáze výstavby na přelomu roku 2026 a 2027 bude zahájena realizace dalších tří budov v jižní části areálu. Patří mezi ně nábřežní rezidence Beranka se 107 byty v dispozicích od 1+kk po 4+kk a dvě administrativní budovy, D5 Office a E Office, které nabídnou celkem 27 500 čtverečních metrů ploch pro kanceláře a obchody. Paralelně s výstavbou budov pokračují práce na dopravní infrastruktuře nové čtvrti, které developerská společnost realizuje ve spolupráci s městem Brnem.

Město Brno aktuálně pracuje na přípravě projektové dokumentace pro výstavbu státní základní školy a mateřské školy Nová Zbrojovka. Tyto školy rozšíří kapacity o více než 800 dětí. První obyvatelé by se měli do Nové Zbrojovky stěhovat na přelomu let 2026 a 2027. Na ploše o velikosti 22 hektarů, která dříve sloužila jako brownfield po továrně Zbrojovka, má postupně vzniknout 2 500 bytů, 200 000 čtverečních metrů kancelářských prostor a dalších 100 000 čtverečních metrů ploch určených pro komerční využití a služby.

Zdroj: ČTK

remspace

Fond Reico Nemovitostní rozšiřuje své portfolio o nový projekt nájemního bydlení v pražském Západním městě. Aktuálně se fond dohodl na nákupu rezidenčního projektu Stodůlky Residential s developerskou skupinou Finep. „Pokračujeme v rozšíření segmentu nájemního bydlení, protože tento segment v portfoliu fondu Reico Nemovitostní donedávna chyběl. Věřím, že institucionální nájemní bydlení, které v tuto dobu v České republice de facto vzniká, pomůže alespoň částečně s řešením bytové otázky, a jsem rád, že jsme toho součástí,“ uvedl Dušan Sýkora, předseda představenstva Reico.

Rezidenční komplex Stodůlky Residential je součástí projektu Britská čtvrť a zahrnuje tři bytové domy s označením A, B1 a B2. Celková podlahová plocha činí 10 400 m² a nabídne 219 bytů. Začátek stavebních prací je plánován na duben 2025. První nájemníci se budou moci nastěhovat do tří let. Na projektu spolupracuje i investiční společnost Ungelt Group, která má dlouholetou zkušenost s developmentem, správou a investicemi do nemovitostí.

Zdroj: Seznam zprávy

remspace

Zastupitelé Prahy 3 schválili smlouvy s developery o tzv. kontribucích, díky kterým firmy přispějí na rozvoj veřejné infrastruktury v okolí bývalého nákladového nádraží Žižkov. Dohody, v hodnotě přibližně 1,35 miliardy korun, zahrnují nejen finanční příspěvky, ale také výstavbu škol, parků a převod pozemků. Smlouvy už byly potvrzeny radou města a čekají spolu se změnou územního plánu na hlasování zastupitelstva .

Kontribuce od developerů jsou odvozeny na základě hrubé podlažní plochy plánovaných projektů a podmíněny nutností úpravy územního plánu. Změna, která umožní bytovou výstavbu pro až 20 000 obyvatel, se připravuje od roku 2010 a nyní je hotová, ale její definitivní schválení závisí na odsouhlasení navázaných smluv. Jedná se o nejrozsáhlejší úpravu územního plánu v Praze.

Společnost Central Group již staví na pozemcích, kde nebylo nutné měnit územní plán. Její kontribuce zahrnují 441 milionů korun ve formě výstavby mateřské školy, parku a převodů pozemků. Sekyra Group poskytne 624 milionů korun, z čehož 411 milionů bude vyplaceno hotově a zbytek v podobě pozemků. Penta přispěje částkou 122,5 milionu korun, včetně 30 milionů v hotovosti, zbytek zahrnuje výstavbu parků. Kontribuce se vztahují na druhou fázi jejich projektu, zatímco první fáze byla řešena samostatnou smlouvou. Menší projekt firmy MY Park přinese příspěvek ve výši 10,4 milionu korun.

V nové čtvrti se plánuje výstavba pěti mateřských škol s kapacitou 650 míst, dvou základních škol pro 1 350 žáků, polikliniky a dalších veřejných služeb. Součástí rozvoje budou také parky a tramvajová trať, jejíž výstavba začne příští rok jako jednokolejná s následným rozšířením na dvoukolejnou. Místostarosta Prahy 3 Pavel Dobeš navíc navrhl využít budovu bývalého nádraží pro střední školství.

Zdroj: ČTK

remspace

Praha schválila dvě úpravy územního plánu, které umožní společnosti Penta Real Estate realizovat výstavbu na pozemcích u Masarykova nádraží a na Florenci. Změny podpořil výbor pro územní rozvoj pražského magistrátu, přičemž konečné rozhodnutí je na zastupitelích. Sdružení Arnika kritizuje projekt kvůli absenci dostupného bydlení a zeleně. Podle Rudolfa Vacka, ředitele developmentu Penty, se zachová nádraží, případně by bylo přesunuto na místo, kde původně bylo.

První úprava územního plánu se týká pozemků východně od Masarykova nádraží, druhá se vztahuje na parcely na Florenci, kde se nachází autobusové nádraží. Tyto pozemky Penta získala v roce 2023 a uspořádala architektonické soutěže na podobu budoucí zástavby. Projekt byl podložen mezinárodní urbanistickou soutěží, realizovanou Pentou ve spolupráci s Prahou. Město také připravuje smlouvu o příspěvcích investora na veřejnou infrastrukturu. Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka bylo nutné najít shodu s ministerstvem kultury, která vedla ke snížení koeficientu zastavěnosti.

Vedoucí kanceláře P. Hlaváčka Václav Vorlíček upozornil, že výstavba bude muset být koordinována s budováním železničních tunelů pod Prahou. Penta má přispět na veřejná prostranství, poskytnout Praze deset bytů a postavit mateřskou školu na Rohanském ostrově.

Spolek Arnika upozorňuje, že cílem projektu je vytvořit komerční prostor, a žádá veřejnou diskusi o přesunu autobusového nádraží. Sdružení také uvedlo, že vítězný návrh urbanistické soutěže počítal s větším množstvím dostupného bydlení a zeleně, shledalo také dojednávané kontribuce jako nedostatečné.

Rudolf Vacek na kritiku reagoval tím, že firma jedná s městem o zachování nádraží a plánovaném posunu autobusové plochy, což má zlepšit propojení dopravy. Mluvčí Penty Martin Lánský dodal, že projekt bude respektovat memorandum, podle kterého má být 40 % zástavby určeno k bydlení, a zahrne dostatek zeleně.

Zdroj: ČTK

remspace

Plánovaná výstavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská vyjde včetně souvisejících úprav okolí na 16,53 miliardy korun bez DPH. Radní schválili také vznik nadačního fondu, který bude sloužit k získávání příspěvků na stavbu filharmonie. Do nadačního fondu vloží město 30 milionů korun, poté bude sbírat příspěvky od soukromých osob a firem. Praha také usiluje o spolufinancování projektu ze státních zdrojů. Podle harmonogramu by se s výstavbou mělo začít v roce 2027 a dokončení je plánováno o pět let později.

Projekt je rozdělen do deseti investic, které zrealizují investiční a dopravní odbor magistrátu spolu s dopravním podnikem. Kromě 11,65 miliardy na výstavbu samotné filharmonie je plánována miliarda korun na uvedení budovy do provozu. Další prostředky půjdou na úpravy komunikací, nábřeží a stanice metra. Příprava projektové dokumentace, kterou vypracovává dánské studio Bjarke Ingels Group, vyjde na přibližně miliardu korun bez DPH.

Úprava prostoru před budovou filharmonie bude stát podle odhadů 410 milionů korun bez DPH. Projekt zahrnuje přesun objektu sání vzduchu ochranného systému metra, přeložku tramvajové trati, výstavbu automobilového tunelu na nábřeží Kapitána Jaroše, nový sjezd z Hlávkova mostu a výstavbu kolektoru na nábřeží. Další investice s filharmonií nesouvisejí přímo, ale vyžadují koordinaci. Jde o přestavbu vestibulu metra Vltavská, včetně vytvoření severního výstupu, přestavbu okolních komunikací a úpravy nábřeží.

Nová filharmonie nabídne tři podzemní a šest nadzemních podlaží. K dispozici budou tři sály: hlavní koncertní s kapacitou 1 800 míst, komorní sál s kapacitou 500 míst a multifunkční sál, který pojme až 620 sedících nebo 1 200 stojících osob. Budova se stane domovem České filharmonie a Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.

Zdroj: ČTK

remspace

Vláda odsouhlasila vytvoření oblastí, které usnadní výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren díky zjednodušenému schvalovacímu procesu. Zrychlení budování obnovitelných zdrojů energie má za cíl posílit energetickou soběstačnost České republiky a snížit její závislost na dovozu fosilních paliv. Takzvané akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly být primárně umístěny na bývalých průmyslových plochách, přičemž o zónách pro větrné elektrárny bude vláda ještě jednat s jednotlivými kraji.

Podle schváleného návrhu budou v akceleračních zónách obnovitelné zdroje schvalovány rychleji díky předem definovaným podmínkám, což má podle ministerstva snížit administrativní zátěž investorů. Projekty, které splní požadavky evropské směrnice, nebudou muset podstupovat proces posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Zjednodušený režim se bude vztahovat nejen na zdroje elektřiny samotné, ale i na související infrastrukturu, jako jsou transformátory, elektrická vedení nebo akumulátory.

“Cíl zjednodušit schvalování fotovoltaických a větrných elektráren, zefektivnit schvalovací proces a snížit administrativní zátěž vnímáme pozitivně. Tento krok vnímáme jako důležitý nástroj pro urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, což je nezbytné pro splnění klimatických cílů a zvýšení podílu OZE. Pozitiva, která vidíme, jsou rychlejší výstavba a realizace projektů, snížení administrativní zátěže, podpora rozvoje OZ a potenciál pro růst trhu. Negativum je z našeho pohledu riziko nedostatečné kontroly kvality projektů vzhledem k zrychlenému schvalování hlavně u složitějších instalací. Dále jsou to možné problémy s připojením k distribuční síti, v případě, že nebude infrastruktura na nárůst připravena a riziko zvýšené konkurence,” říká provozní ředitelka Bidli Technologie a Energie Ivana Dancáková.

Vymezení akceleračních oblastí proběhne na třech úrovních – v územních plánech obcí, v zásadách územního rozvoje krajů a v územním rozvojovém plánu na celostátní úrovni. Tyto oblasti pro obnovitelné zdroje budou muset být umístěny alespoň 500 metrů od zastavěných území.

Zdroj: ČTK

remspace

Skupina KKCG, vlastněná miliardářem Karlem Komárkem, se zaměřuje na konsolidaci pozemků v pražském Suchdole, konkrétně v lokalitě Nový Sedlec. Tento projekt zahrnuje akvizici pozemků o celkové ploše přes 13 hektarů, přičemž jen loni přikoupila skupina další významný pozemek o rozloze 3,5 hektaru za stovky milionů korun.

Zdroj: IPR/ Urbanistická studie Nový Sedlec

Plánuje se zde výstavba bytů a budov pro občanskou vybavenost, což by měl být dosud největší developerský projekt KKCG. Realizace však závisí na změně územního plánu, což může trvat několik let. Pokud vše půjde bez komplikací, první stavební práce by mohly začít před koncem roku 2030.

Zdroj: e15, Newstream

remspace