Pozornost ředitelů projektových společností bude v následujícím roce zaměřena především na získávání zakázek v ČR a najímání nových pracovníků. Největší brzdou dalšího rozvoje je přitom podle nich byrokracie a nekvalitní legislativa doprovázená nedostatkem volných kapacit. Celková příprava staveb investory pak zůstává v průměru na stejné, spíše nevalné úrovni jako v loňském roce – to vše vyplývá to ze studie společností CEEC…

Ideál vlastnického bydlení, který sdílí většina české populace, se vlivem rychlého růstu cen pomalu rozplývá; nejkvalitnější byty v Praze za poslední tři roky podražily o 30 %; průměrná výše nájmu „prémiových“ bytů činí 34 088 korun za měsíc; domácí nájemci vyplňují „mezeru“ po expatech. Takové informace a leccos dalšího zájemce najde v publikaci realitní kanceláře Svoboda & Williams s názvem Market Report.

Praktická, fyzická architektura vždy vzniká v kontextu konkrétní společensko-kulturní situace: jejími složkami, těžko pominutelnými ve vztahu ke stavebnímu rozvoji, je rovněž praktické hospodaření a ekonomické uvažování stavebníka i obce. Ne nepodobně architektuře, také ekonomie se dnes (pravděpodobně) nachází na rozcestí, jak upozorňují četní ekonomové, například Kate Raworth, Steve Keen nebo Tomáš Sedláček.

Stavebnictví po letech krizového vývoje podle statistických čísel opět nabírá dech a stavební podniky už zase mohou začít přemýšlet o investicích. A podle Václava Matyáše, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, mírné naděje u českých stavbařů vyvolávají i vstřícné kroky současné vlády k investiční výstavbě.

Starší byt se v polovině letošního roku prodával na pražské bytovém trhu v průměru za více než 5,64 milionu korun. Jak ukazují čísla analýzy společnosti Trigema, která mapovala všechny dostupné záznamy ze zhruba dvaceti nejvýznamnějších realitních serverů, mimo hlavní město to pak bylo necelých 2,1 milionu korun.

Po triumfální jízdě meziválečné moderny a internacionálního stylu, kterými konečně „vybředla“ z historizujícího přešlapování v dlouhém devatenáctém století, architektura zpychla. A především ztratila zájem o participaci uživatelů i o veřejný prostor a sama sebe beze zbytku definovala: stala se „hot“. Pokud nám dnes jde o to, abychom obnovili atraktivitu architektury a stavebního rozvoje, musíme najít cestu, jak horkou a vysokodefiniční architekturu ochladit, jak obnovit její…

Musíme se starat hlavně o to, co Praha a její obyvatelé v oblasti bydlení a bytové výstavby potřebuji – říká Petr Michálek, který od ledna tohoto roku stojí v čele společnosti Skanska Reality. Ta má na území metropole v chodu spoustu zajímavých a nezřídka i velkých a mýtotvorných projektů, ale současně už expanduje do Středočeského kraje.

Proč se v Česku staví tak málo a tak obtížně? Proč má česká veřejnost ke stavebnímu rozvoji většinou apriorní negativní postoj? Ze zahraničí k nám přicházejí zprávy o řadě projektů moderní družstevní, skutečně participativní, (protože) svépomocné, výstavby. Takže další otázka: proč „to“ v Německu, ale i v Rakousku, Švýcarsku, v Dánsku či Skandinávii jde – a v České republice nikoli? U nás byly napsány a obhájeny na…

K západním standardům máme ještě hodně daleko – takto nijak pozitivně hodnotí Petr Palička, hlava společnosti Penta Real Estate, domácí poměry ve výstavbě. Skutečností nicméně je, že developerská součást skupiny Penta hlavně v Praze staví ostošest a především plánuje další rozsáhlé a doslova městotvorné projekty, zejména v lokalitě Masarykova nádraží.

Airbnb již v roce 2017 zabíralo 48,2 % trhu s krátkodobým bydlením a celkový počet přes Airbnb nabízených ubytovacích zařízení se v Praze vyšplhal na 18,6 tisíc s více než 70 000 nabízenými lůžky. Krátkodobé pronájmy, ještě před nedávnem okrajová záležitost, se staly rovnocenným soupeřem hotelů, penzionů a hostelů. V minulých letech došlo nejen v metropoli k překotnému rozvoji krátkodobých pronájmů prostřednictvím služeb jako např. Airbnb –…

vám přeje celý kolektiv Stavebního fóra. Letošní rok je zatím poměrně dramatický, všichni protagonisté realitního trhu si proto klidný odpočinek jistě zaslouží. Stejně jako přání, aby na podzim události nabraly ten správný směr.

Komunikativní i materiální participace je východiskem specifického budování a bydlení, které je v českém prostředí označováno jako cohousing – aniž by zde byl uskutečněn nebo se alespoň blížil realizaci jediný projekt takového typu. V Německu jsou takové projekty častější a jsou uváděny v život skupinami lidí, sdružených v Baugemenischaft nebo Bauherrengemeinschaft, tedy ve stavebním družstvu nebo společenství stavebníků.

Nabídka kancelářských prostor v letošním roce poroste zejména v hlavním městě, kde se čeká její zvýšení o 5,5 %. Růst tady ale zaznamená i poptávka, a to odhadem o 4,5 %. V ostatních regionech České republiky přitom bude tempo růstu nabídky oproti hlavnímu městu méně než poloviční (2,4 %), přičemž developerské firmy podle ankety CEEC Research udrží tuto úroveň (2,2 %) i v dlouhodobém horizontu.

„Před třemi roky bych si myslel, že něco takového vůbec není možné!“ zkonstatoval rezignovaně Roman Ženatý ze společnosti Deloitte na nedávném diskusním setkání Stavebního fóra. Jeho povzdech se týkal nedávného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které ukončilo známou daňovou kauzu, v níž hlavní roli hrají daňově uznatelné náklady za konzultační, marketingové a podobné služby poskytované v rámci jedné skupiny, jinak řečeno mezi spřízněnými osobami. Znění tohoto rozsudku „skupinové“ daňové poplatníky rozhodně nepotěší.

A nyní zpátky k participaci: vraťme se ke komunikativnímu aspektu architektury. Fasády budov se pokrývají elektroluminiscenčními diodami – stávají se obrazovkami, které vysílají do blízkého i vzdáleného okolí obrazy, ve spojení s reproduktory také zvuk. Společně tedy jde o kompletní audiovizuální díla, především reklamu.

Hluk v open-space kancelářích je častokrát přehlížený problém, přitom však silně ovlivňuje schopnost soustředění, pohodu a zdraví všech jejich „obyvatel“. To se samozřejmě odráží jak na efektivitě práce, tak na celkové atmosféře na pracovišti. Dlouhodobá přítomnost hluku na pracovišti pak přímo pro toho, kdo je jeho působení vystaven, představuje riziko zvýšeného výskytu kardiovaskulárních onemocnění a také psychických poruch, zejména depresí.

Loni bylo v České republice vybudováno o polovinu víc zelených střech než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 000 metrů čtverečních. Je to plocha, která podle výpočtů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) odpovídá 18 fotbalovým hřištím nebo 4,3násobku rozlohy Václavského náměstí.

Architektura - má-li být „bydlením“ v původním slova smyslu - musí být sdílená, musí nabízet prostor pro participaci. Měla by tedy být „cool“! Je naše současná, moderní architektura „cool“?

Manažerské služby nebo marketingová podpora jsou nejběžnějším typem služeb, které jsou v rámci skupiny společností poskytovány. Poskytování těchto služeb, které mají své ekonomické opodstatnění, však skrývá určité daňové nástrahy, které je potřeba mít na paměti. A to zejména s ohledem na to, že finanční úřady čím dál více zaměřují pozornost na problematiku vnitroskupinových transakcí.

Zpřísnění podmínek pro získání hypotečního úvěru, které podle všeobecného očekávání Česká národní banka oznámí tento týden, výrazně ovlivní dostupnost bydlení velké skupině populace české republiky. A to bohužel v negativním smyslu.