Když pražští rezidenční developeři oznamovali své výsledky za letošní první čtvrtletí, tvářili se u toho velmi kormutlivě. Jak jinak – nových bytů se v metropoli prodalo méně než před rokem a ještě o kousek méně než před dvěma lety. Brněnský development ovšem při podobné příležitosti mohl přímo ronit hořké slzy – 88 prodaných bytových novostaveb za tři měsíce na druhém realitním trhu republiky zní nejen tristně, ale přímo katastroficky.

Přestože je Praha 4 největším kancelářským trhem v metropoli je Praha 4, nejvíce kancelářských ploch bude v následujících dvou letech postaveno v Praze 8. Tato městská část tak výhledově přeskočí svým tržním podílem Prahu 1 a stane se tak třetím největším trhem kancelářských ploch v hlavním městě.

Pln zásluh [sice], leč přece básnicky bydlí Člověk na této zemi. - cituje Heidegger v jedné své eseji Friedricha Hölderlina. Pak vysvětluje: Když mluví o bydlení Hölderlin, má před očima základní rys lidského pobytu. Pobyt jako kategorii jsoucna, vlastní pouze člověku, představil Heidegger v eseji Bytí a čas: pobyt je jsoucno, jemuž v jeho bytí o toto bytí samo jde; pobyt si sám vždy [nějak] rozumí ze své existence.) … to, co se jinak nazývá existence člověka, budeme myslet z bydlení.

Průmyslové nemovitosti nelze budovat, řídit a spravovat bez smyslu pro místní komunitu, bez znalosti genia loci dané lokality a regionu i potřeb obyvatel. Právě tyto souvislosti jsou tématem rozhovoru s Rolandem Hofmanem, předsedou dozorčí rady investiční skupiny M.L. Moran, do jejíhož portfolia spadají mj. průmyslové parky v Tachově, Bruntále a Žirovnici.

Příjmy českých domácností loni vzrostly téměř o 4 %. Přesto „dosáhnout“ na vlastní bydlení je čím dál těžší. Čím to? Hlavními faktory, které ovlivňují dosažitelnost vlastního bydlení, jsou příjmy českých domácností, ceny nemovitostí a s ohledem na ceny nemovitostí i dostupnost a cena úvěrového financování. Jak jsou na tom dnes české domácnosti?

Architektura je fyzikální struktura vytvořená člověkem, aby v ní žili lidé, struktura trvající na daném místě a rezonující se společensko-kulturními hodnotami prostředí, které má povahu veřejného prostoru.

Dobrý den, je mi 25 let a přestože se většinou dožívám dvěstě a více let, cítím se tak nějak stará, ošuntělá a nezajímavá - prostě pokud se pořádně nenamaluji, nemám už žádnou šanci. Málem bych se zapomněla představit - jsem Moderní Praha z rodu Nemovitostního. Neberte to ale, že tady brečím! Naopak já to rozhodně nevzdávám, začnu na sobě makat, jíst zdravě a těm novým rádoby modelkám ještě ukážu.

Povolovací proces je ještě horší, než jsem si ho pamatoval – říká Petr Beneš, který před časem opustil developerskou společnost Hochtief, aby se po krátkém intermezzu v firmě Arcadis jako ředitel společnosti Geosan Development opět vrátil k výstavbě. Její budoucnost v Praze hodnotí s mírným optimismem.

Realitní praxe i teorie si docela libuje, jak to všechno pěkně jde a že to takhle dobře půjde ještě určitě nejméně rok či dva. Až na jedinou výjimku, jíž jsou rezidenční developeři. Na jedné straně sice těží ze silné poptávky a rostoucích cen, na druhé ovšem málo stavějí a tak mohou této příznivé situace využít jen zčásti. Ale i stavitelé nových bytů měli v minulém měsíci radost z toho, že se hnul kupředu proces schvalování Metropolitního plánu, který by do výstavby v metropoli měl vnést konstruktivnější poměry.

Architektura už zažila lepší časy. Branou k jejímu návratu na výsluní, které si užívala naposled v padesátých, možná šedesátých letech minulého století, má být veřejný prostor. Právě k němu mají (znovu) obrátit svoji pozornost architekti, protože formování fyzického, nejčastěji urbánního veřejného prostoru je základním úkolem a posláním jejich profese.

Problém s nedostatkem parkovacích míst v hlavním městě by podle mínění ředitelů developerských společností pomohlo vyřešit především budování P + R parkovišť a investice do zlepšení veřejné dopravy. Přitom se za aktuální situace předpokládá další zdražování parkovacích míst nabízených v rámci nových rezidenčních projektů, a to zhruba stejným tempem, jakým rostou ceny samotných bytů.

Stručně a výstižně je možné hovořit o konzumaci benefitů – mediaci – a zásobování jako o druzích urbánní komunikace, respektive o (dílčích) komunikačních funkcích urbánního veřejného prostoru. Poslední z nich – zásobování – je na ústupu, všechny tři navzájem odlišuje povaha jejich vztahu k benefitům města: konzumace benefitů ony hodnoty města a života v něm bezprostředně zahrnuje, funkce mediace jejich konzumaci zprostředkovává tím, že umožňuje lidem přístup (fyzický či vizuální) k ní, a funkce zásobování zajišťuje existenci benefitů saturací jejich potřeb surovin, energií a práce.

Developerské společnosti při výběru stavebních materiálů – jak vyplývá z nedávno publikované studie společnosti CEEC Research - přihlížejí především k celkové ceně stavby včetně prací, ceně materiálů a jejich akustickým vlastnostem. Aktuální dostupnost materiálu na trhu naopak jejich volbu ovlivňuje jen málo. Materiály použité při výstavbě jsou přitom klíčovým faktorem pro stanovení konečné ceny bytu podle poloviny ředitelů developerských firem.

Za první čtvrtletí letošního roku se v Brně prodalo jen 88 nových bytů, když zájem byl především o dispozici 1+kk, tedy byty levné. Lidé vykoupili skoro všechny cenově dostupné byty v novostavbách a na trhu tak zůstávají jen ty dražší, které si nemůže dovolit každý. Více než polovina bytů, jež jsou teď v Brně v nabídce, stojí přes 3 850 000 korun. Nejdražší byt se dnes v moravské metropoli prodává za 19 mil. Kč.

Urbánní veřejný prostor je místem, kde jsou konzumovány benefity, které poskytuje město jako svůj raison d’être – materiální požitky, jako je například hromadná doprava, bezpečnost nebo příležitost k výdělku, potažmo obživě, stejně jako společenské, kulturní a sociální zážitky. Ve veřejném prostoru jedni nabízejí a poskytují benefity a zážitky, zatímco druzí je přijímají a užívají si je, ať už se jedná o tradiční vymoženosti (obchod, služby, divadla, sportovní zařízení, galerie), o neformální společenské a kulturní aktivity (happeningy, pouliční divadlo a street art, komunitní „plácky“ a hřiště, bleší a farmářské trhy), nebo o tradiční promenády o svátečních dnech.

Zatímco v hlavním městě budou v následujících letech vznikat zejména velká obchodní centra, v regionech je predikována výstavba výhradně malých „retailových“ nemovitostí. Ceny pronájmů obchodních center se v roce 2018 zvýší v průměru o 3,2 %, přičemž klíčovým faktorem pro zdražování jsou ceny pozemků, materiálů a stavebních prací.

Skupina Central Group vstupuje na trh investičního, respektive nájemního bydlení. Potenciálním investorům nabízí u svých dvou dokončených projektů speciálně určených na investiční byty výhodné financování, k tomu také možnost využít komplexní služby pro pronajímatele. „Investiční“ projekty ve Vršovicích a na Zličíně nabízejí především nejžádanější dispozice 1+kk a 2+kk. Byty jsou dokončené a je možné je tak pronajímat ihned.

Různé typy a formy veřejných prostorů současnosti mají svůj předobraz v archetypech. Vedle již zmíněné stoy k nim patří především tržní náměstí středověkého města nebo blízkovýchodní karavanseraj, potažmo khan – zřejmě předobraz pražského staroměstského týnu, zvaného Ungelt podle poplatku, který zde za ochranu a přístřeší platili příchozí kupci. Nejen vzhledem k těmto vzorům veřejný prostor zůstával dlouho ve značném rozsahu prostorem venkovním.

Radovan Vítek zažívá žírná léta. Podle časopisu Forbes je třetím nejbohatším Čechem, když před sebou má už jen Andreje Babiše a Petra Kellnera - a prosazuje se rovněž v naší mediální top-ten. Po loňském třetím místě v žebříčku mediální popularity (vychází z monitoringu tisku, online médií, televize a rozhlasu s výjimkou agenturního zpravodajství) stanul díky 594 příspěvkům poprvé v jeho čele.

Když všechno půjde dobře, od října v Praze předpisy o oslunění přestanou platit! Tímto oznámením na nedávné konferenci Stavebního fóra potěšil nejspíš nejen rezidenční development Ondřej Boháč, hlava pražského Institutu pro rozvoj a plánování. Podobně povzbudivých výroků na zmíněné akci s názvem „Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit“ padlo více a týkaly se hlavně bytové výstavby.