Ačkoli vláda v uplynulém volebním období významně posílila investice do dopravní a energetické infrastruktury, klíčová oblast bytové výstavby podle odborníků zůstává nadále brzděná. Zrychlení povolovacích procesů se nekonalo, očekávaná digitalizace stavebního řízení selhala a dostupnost bydlení zůstává jedním z nejpalčivějších problémů českého trhu.

Zatímco ceny českých bytů nadále rostou a dostupnost vlastního bydlení klesá, stále více Čechů hledá alternativu v zahraničí. Byt 2+kk o výměře 40 m² s výhledem na Středozemní moře za dva a půl milionu korun může působit jako výjimka, ve španělských městech však nejde o ojedinělou nabídku. Kromě atraktivní pořizovací ceny hraje roli i potenciál krátkodobého pronájmu, který umožňuje návratnost investice.

Dostupnost bydlení v Česku zůstává jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory a Asociace developerů se shodli, že ke zlepšení situace je třeba zásadní proměna legislativy i přístupu státu a samospráv. Klíčové oblasti zahrnují zrychlení povolovacích procesů, pružnější územní plánování, větší využití městských brownfieldů nebo uznání bytové výstavby jako veřejného zájmu.

Zákon o podpoře bydlení, který letos prošel parlamentem a míří k podpisu prezidentem, měl podle původních vizí pomoci lidem v bytové nouzi, obcím vrátit kontrolu nad nájemním bydlením a přivést na trh tisíce bytů se systémem garantovaného nájmu. Jenže první zkušenosti z terénu ukazují, že se mezi legislativní ambicí a realitou trhu rozevřela hluboká propast. Zatímco poptávka po dostupném bydlení strmě roste, ochota soukromých majitelů zapojit se do systému zůstává mizivá.

Na základě informací o možném prodeji ze strany vlastníka – realitní skupiny CPI Property Group (CPIPG) podnikatele Radovana Vítka – vyzvala městská část Praha 7 vedení hlavního města, aby zahájilo jednání o odkoupení pozemků v Bubnech. Cílem bylo získat kontrolu nad rozvojem klíčového území a využít ho pro výstavbu městských bytů a veřejné infrastruktury, podle nejnovějších informací se však prodej nekoná.

Brownfieldy - opuštěné, někdy i kontaminované průmyslové nebo zemědělské areály - se v posledních letech stávají klíčovým prvkem městského rozvoje v Česku. S ubývajícími možnostmi pro výstavbu na zelené louce a rostoucím tlakem na udržitelnou výstavbu se investoři, obce i stát k těmto lokalitám stále více obracejí – a to i v podobě druhé výzvy v programu Regenerace brownfieldů.

Situace na pražském rezidenčním trhu zůstává kritická. Podle poslední Zprávy o finanční stabilitě, kterou zveřejnila Česká národní banka, jsou investiční byty v hlavním městě nadhodnoceny přibližně o 30 procent. Výnosy z pronájmů se často pohybují v záporných hodnotách a na pořízení bytu je potřeba více než třináctinásobek průměrného ročního platu. Realitní trh tak zůstává dostupný především pro nejvyšší příjmové skupiny.

Praha se připravuje na závěrečnou fázi schvalování Metropolitního plánu, nového územněplánovacího dokumentu, který má po více než čtvrtstoletí nahradit stávající plán z roku 1999. Podle harmonogramu má být plán zveřejněn letos v říjnu, následovat budou dvě veřejná projednání a schválení se očekává v polovině roku 2026.

Rezidenční development se v českém veřejném prostoru dlouhodobě potýká s jednostranným vnímáním, fenomén NIMBY je toho ukázkovým příkladem. Nová publikace s názvem Bílá kniha rezidenčního developmentu, kterou připravila společnost Deloitte ve spolupráci s Asociací developerů, Svazem podnikatelů ve stavebnictví a Hospodářskou komorou ČR, nabízí ucelený pohled na výstavbu bytů jako na strukturovaný a mnohovrstevnatý proces, jehož správné fungování je nezbytné pro zvládnutí bytové krize.

Na místě někdejší železniční infrastruktury Nákladového nádraží Žižkov vznikne během příštích dvaceti let rozsáhlá městská čtvrť. Podle nově schválené změny územního plánu tu bude možné vystavět bydlení až pro 20 000 obyvatel, doplněné o školská zařízení, kulturní infrastrukturu, veřejnou zeleň a služby.

Český realitní trh zažívá v roce 2025 období oživení. Po dvou letech stagnace se opět prodává – rekordně. Jenže kdo čeká návrat předcovidového boomu, může být zklamán. „Dnes už to není trh, kde se prodalo všechno, co se postavilo. A často ještě dřív, než se vůbec koplo do země,“ říká Ondřej Šaier, partner investiční společnosti VERUM capital. Klienti jsou dnes podle něj opatrnější, vybíravější – a realitní vývoj přináší nové priority i strategie.

Na konferenci remspace Real Estate Market Spring se ve třetím panelu setkali zástupci politické reprezentace, soukromého sektoru, bankovnictví i architektury, aby diskutovali o rozvoji Prahy, jejím propojení se Středočeským krajem, územním plánování a bariérách, které dlouhodobě brání rozvoji dostupného bydlení. Diskuze ukázala konsenzus v některých tématech – zejména potřebě zahušťování zástavby či lepší koordinace veřejné správy. Zároveň však zřetelně pojmenovala systémové slabiny současného stavu: roztříštěné plánování, přeregulovanost i chybějící rozhodovací odvahu.

Zatímco donedávna byl prostor mezi Masarykovým nádražím a Florencí vnímán jako zanedbaná dopravní periferie v centru města, do budoucna se má proměnit v plnohodnotnou městskou čtvrť. Zastupitelé hlavního města schválili dvě klíčové změny územního plánu a související plánovací smlouvy, které umožní společnosti Penta Real Estate navázat na své předchozí aktivity v území. Součástí dohody jsou i kontribuce ve výši přes 300 milionů korun – včetně školky, bytů nebo uměleckých děl ve veřejném prostoru. Nabízí se však i otázka: co bude dál s autobusovým nádražím Florenc?

Na konferenci remspace Real Estate Market Spring vystoupil místopředseda Poslanecké sněmovny a náměstek středočeské hejtmanky Jan Skopeček s jednoznačným sdělením: Český bytový trh nebrzdí ani tak nedostatek vůle, jako nedostatek odvahy odstranit zbytečné regulace a konečně začít skutečně stavět.

Realitní trh v Praze zažívá nečekaně silný začátek roku. Developeři hlásí rekordní prodeje, návrat hypotečních klientů a stabilní poptávku. Současně ale zaznívá varování: systémové problémy přetrvávají a bez hlubších změn v povolovacím řízení, plánování i právním rámci nelze očekávat zásadní posun v dostupnosti bydlení. O dostupnosti bydlení, nové poptávce a roli státu debatovali zástupci bank, developerů i právní sféry na remspace konferenci Real Estate Market Spring. Shodli se, že krizi nelze vyřešit jedním opatřením – jsou třeba provázané změny, které urychlí výstavbu, uvolní regulace a zároveň nezapomenou na mladé a nízkopříjmové obyvatele.

V České republice se dřevostavby konečně dočkaly významného milníku – nová legislativa otevřela cestu pro výstavbu vyšších budov ze dřeva, které byly dosud prakticky nemožné kvůli přísným požárním předpisům. Od července 2025 začne platit dodatek k požární normě, který umožní projektovat dřevostavby až do výšky 22,5 metru, což odpovídá až osmi nadzemním podlažím. Tím se zásadně mění možnosti využití dřeva nejen u rodinných domů, ale i v občanské vybavenosti, administrativních budovách, školách či bytových domech.

Na místě, kde se psaly dějiny Prahy, je v závěrečné fázi projekt, který si klade za cíl stát se nejlepším hotelem v metropoli. Komplex U Sixtů, jen pár kroků od Staroměstského náměstí, ožívá v dechberoucí kombinaci památkově chráněných staveb a nejmodernější architektury.

Na konferenci Real Estate Market Spring se potvrdilo, že doprava není jen otázkou přesunu z bodu A do bodu B, ale zásadním předpokladem pro udržitelný rozvoj Prahy a jejího okolí. V panelu s názvem „Klíčem je doprava: od metra D po VRT“ se sešli zástupci veřejného i soukromého sektoru, aby diskutovali o tom, jak rozvíjet město – protože bez tlaku na rozvoj dopravy se Praha v budoucnu vývojově zasekne.

Jak zajistit, aby Praha zůstala funkčním městem i ve chvíli, kdy se k jejímu jádru bude denně přibližovat více než dva a půl milionu lidí? Odpověď ministra dopravy Martina Kupky zní jasně: infrastrukturou, která počítá s budoucností, nebojí se podzemí a staví na spolupráci státu, města i krajů. Právě na konferenci Real Estate Market Spring popsal Martin Kupka hlavní směry dopravního rozvoje české metropole i jejího okolí na nadcházející desetiletí.

Nová pražská filharmonie se stane „celodenním živým centrem města, které bude otevřeno 24/7”. Architekt Martin Krupauer vysvětluje, jak vzniká sál, který má být zároveň místem pro odpočinek, inspiraci i komunitní život. V rozhovoru přibližuje, co všechno stavba nabídne – od koncertních sálů po střešní louky. „Rostliny, jejichž skladba vychází z luk, kterými protéká Vltava, nejen esteticky propojují stavbu s okolím, ale mají i ekologický přínos – pomáhají snižovat tepelné ostrovy, zlepšují mikroklima a podporují hospodaření s dešťovou vodou,” dodává architekt.