Pražské břehy Vltavy se stávají focusem investičních příležitostí. Od Smíchova po Holešovice vznikají nové čtvrti, které kombinují rezidenční, komerční i kulturní funkce – a přitahují pozornost developerů i investorů. Projekty jako Lihovar, Archa Smíchov, Bubny-Zátory či Port7 představují miliardové investice do kvalitního městského prostředí, zvyšují hodnotu okolních nemovitostí a mění Prahu v moderní evropskou metropoli.

„Architektonický návrh i urbanistické řešení Vinohradské 8 vytváří přirozené propojení mezi Vinohrady a centrem Prahy,“ říká Štěpán Smrčka, ředitel developmentu PSN. Společnosti Penta Real Estate a PSN získaly územní rozhodnutí pro dlouho očekávaný projekt Vinohradská 8, který vznikne jen několik kroků od Václavského náměstí. Na místě někdejšího areálu Transgasu vyroste smíšený komplex bytů, kanceláří a obchodů, jehož návrh připravilo studio Jakub Cigler Architekti.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku prodali developeři v Praze 1700 nových bytů, což představuje meziroční pokles o 8,1 procenta. Ve srovnání s druhým čtvrtletím jde o pokles o 2,9 procenta. Přesto se v celoročním součtu drží prodeje vysoko – od ledna do září se v hlavním městě prodalo přibližně 6000 bytů, tedy o 12 procent více než ve stejném období loni. Pokud trend vydrží, mohl by rok 2025 přinést nový rekord s více než 7500 prodávanými byty.

Praha získá novou architektonickou dominantu a zároveň významný veřejný prostor – newyorské Studio Libeskind, vedené světově uznávaným architektem Danielem Libeskindem, navrhlo čtyři rezidenční věže Sekyra Flowers, které se stanou srdcem vznikající čtvrti Rohan City. V centrální části projektu vznikne přibližně 500 bytů a nové náměstí, které bude představovat urbanistické centrum celého území. Projekt bude dokončen do roku 2035. Bydlení a práci tu najde na 11 tisíc lidí, celkový objem investic dosáhne 30 miliard Kč.

Předseda správní rady ABRASTu Marek Vinter zdůrazňuje, že bez vyšší a polyfunkční zástavby nezajistí Brno dostatek bydlení ani kvalitní veřejný prostor – v rámci změn nového územního plánu tak přijde na řadu i navýšení výškové hladiny. „Jen tak lze vytvořit prostředí, kde je bydlení, práce i služby v dostupné blízkosti a kde nové čtvrti unesou potřebnou vybavenost i veřejný prostor. Pro město i investory je proto zásadní podpořit vyšší a polyfunkční zástavbu, která umožní udržitelný rozvoj,” dodává Marek Vinter.

„Čtvrť je navržena jako blokové město, což nám zajišťuje přirozenou prostupnost,“ říká náměstek primátora Petr Hlaváček. Smíchov City nabídne nový bulvár bez aut, stovky obchodů a služeb v parteru domů, parky i školu v samém srdci čtvrti. Podle developera i města jde o projekt, který nastavuje standard pro budoucí rozvoj Prahy.

Zrušení ministerstva pro místní rozvoj (MMR) se stalo jedním z výrazných témat před říjnovými sněmovními volbami. O možnostech jeho zániku mluví koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) i opoziční hnutí ANO. Zatímco ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) před krokem varuje a hovoří o nedozírných důsledcích, spolumajitel skupiny Penta Marek Dospiva naopak tvrdí, že resort je nereformovatelný a měl by zaniknout.

Řeka Vltava po staletí formovala podobu Prahy a jejího veřejného prostoru. Nyní se stává svědkem nové etapy rozvoje – podél jejích břehů vznikají nové čtvrti, moderní kulturní instituce i revitalizované brownfieldy, které postupně mění vnímání města i způsob, jakým Pražané s řekou žijí. Smíchov, Karlín, Modřany, Holešovice – každá z těchto čtvrtí dnes prochází výraznou proměnou, která má jedno společné: břehy Vltavy. A právě její přítomnost určuje charakter i ambici jednotlivých projektů.

První polovina roku 2025 potvrdila silné oživení investičního trhu ve střední a východní Evropě. Česká republika se poprvé stala lídrem regionu a investice do logistiky, hotelů a nájemního bydlení ukazují nový směr vývoje.

Koupě vlastního bytu v Praze zůstává pro většinu obyvatel stále vzdáleným snem. Podle nejnovějšího Deloitte Property Indexu 2025, který každoročně mapuje evropský rezidenční trh, patří česká metropole mezi vůbec nejméně dostupná města pro pořízení vlastního bydlení. Ke koupi standardního bytu o velikosti 70 metrů čtverečních je v Praze potřeba průměrně 15 hrubých ročních mezd, tedy zhruba 180 měsíčních platů. Hůře jsou na tom už jen Amsterdam a Athény.

Rekonstrukce secesních domů, loftové novostavby, komunitní bydlení i chytré čtvrti – pražský realitní trh je v pohybu. Navzdory přetrvávající aktuální ekonomické situaci a vysokým úrokovým sazbám zůstává poptávka po nových bytech v Praze silná.

Ekonomicky konkurenceschopné jsou zatím jen typové rodinné domy, upozorňuje Jan Řežáb, zakladatel a majitel JRD. U větších projektů je cena dřevostaveb stále vyšší o 10 až 15 % oproti tradičním materiálům. Přesto dřevo boduje v rychlosti výstavby, potřebuje méně pracovníků a snižuje uhlíkovou stopu. V době rostoucích cen práce se tak stává zajímavou volbou do budoucna.

České prostředí zatím nedosahuje míry podpory a důvěry, jakou známe ze Skandinávie. Skanska první výškové dřevostavby očekává až po roce 2030, ale věří v jejich dlouhodobý přínos. Proto hledá cestu kombinací pilotních projektů, odborné komunikace a strategické spolupráce s veřejnou správou. Vzorem je podle Juraje Murína, ředitele Vývoje projektů Skanska Residential, stavební úřad městské části Praha 5.

Stavebnictví v Česku pokračovalo i v druhém kvartálu 2025 ve výrazném růstu. Podle dat Českého statistického úřadu vzrostla stavební výroba v květnu meziročně o 11,6 %, dvouciferným tempem rostla jak výstavba budov, tak inženýrské stavby. Statistici ale upozorňují, že k vysokému tempu částečně přispěla i nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy stavebnictví zaznamenalo v květnu pokles přes 6 %.

Rezidenční development se v českém veřejném prostoru dlouhodobě potýká s jednostranným vnímáním, fenomén NIMBY je toho ukázkovým příkladem. Nová publikace s názvem Bílá kniha rezidenčního developmentu, kterou připravila společnost Deloitte ve spolupráci s Asociací developerů, Svazem podnikatelů ve stavebnictví a Hospodářskou komorou ČR, nabízí ucelený pohled na výstavbu bytů jako na strukturovaný a mnohovrstevnatý proces, jehož správné fungování je nezbytné pro zvládnutí bytové krize.

Zatímco donedávna byl prostor mezi Masarykovým nádražím a Florencí vnímán jako zanedbaná dopravní periferie v centru města, do budoucna se má proměnit v plnohodnotnou městskou čtvrť. Zastupitelé hlavního města schválili dvě klíčové změny územního plánu a související plánovací smlouvy, které umožní společnosti Penta Real Estate navázat na své předchozí aktivity v území. Součástí dohody jsou i kontribuce ve výši přes 300 milionů korun – včetně školky, bytů nebo uměleckých děl ve veřejném prostoru. Nabízí se však i otázka: co bude dál s autobusovým nádražím Florenc?

Florenc má šanci zbavit se nálepky zanedbané periferie v centru města. Revitalizace Florence promění území v plnohodnotnou a pestrou městskou čtvrť. Kromě Florence plánuje Penta Real Estate i rozvoj hlavního nádraží – a to v podobě zastřešení kolejiště a vytvoření nové čtvrti. „Rozvoj má širokou podporu od všech hlavních aktérů, je v zájmu občanů města (i v zájmu cestujících), aby se obě tyto lokality postupně proměnily, staly se bezpečnou částí města a nabídly rychlý a pohodlný přestup mezi různými druhy veřejné dopravy, což dnes platí jen částečně,“ dodal David Musil, Country Managing Director společnosti Penta Real Estate.

Čtvrť Florenc, doposud vnímaná jako přetížený dopravní uzel a zanedbaný brownfield, v příštích letech čeká revitalizace. Prestižní projekt Florenc21 má za cíl vytvořit novou městskou čtvrť, která propojí Nové Město s Karlínem a stane se moderním centrem pro bydlení, práci i trávení volného času. Projekt je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi hlavním městem Prahou, Institutem plánování a rozvoje, městskými částmi Praha 1 a Praha 8 a soukromým investorem Penta Real Estate. Proměna má stát přibližně 20 miliard korun a výsledná podoba čtvrti by měla být známa na podzim 2025.

Praha prochází dynamickým rozvojem a projekty pod taktovkou MS architekti vdechují novou energii různým částem města – od nových rezidenčních čtvrtí až po rekonstrukci historických staveb. Co všechno se v hlavním městě mění?

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu znamená dramatický obrat v politice Spojených států vůči klimatu, ekologickým regulacím a udržitelnému investování. Zatímco předchozí administrativa Joea Bidena podporovala zelenou transformaci a posilovala ESG standardy, Trumpova vláda se vydává opačným směrem. Zrušení klíčových ekologických regulací, odstoupení od Pařížské dohody a podpora fosilního průmyslu staví ESG fondy do složité situace. Investoři tak stojí před otázkou: znamená Trumpova politika konec udržitelného investování v USA?