Od počátku šlo o komplexní vizi. „Už v roce 2004 jsme věděli, že to nemá být jen komerční budova naší centrály. Viděli jsme tam rezidence, služby, dopravu a fungující okolí,“ říká Josef Šedivý. ČSOB tak od začátku nevnímala svůj vstup do Radlic jako izolovanou investici, ale jako impuls k dlouhodobé transformaci území. Klíčovými parametry se staly architektura, kvalita prostředí pro lidi a ohleduplnost k okolí – a to v době, kdy pojmy jako ESG ještě nebyly standardem trhu.
Postupné rozšiřování kampusu, včetně výstavby druhé centrály SHQ na jižním svahu, přineslo zásadní posun v uvažování o celé lokalitě. „Ptali jsme se sami sebe: co je vlastně ČSOB kampus? A došli jsme k tomu, že to není jen naše budova, ale celé údolí,“ popisuje Josef Šedivý. Banka se proto rozhodla aktivně formovat veřejný prostor, zeleň i dopravní infrastrukturu – a to tak, aby ji využívali nejen zaměstnanci, ale i obyvatelé a další uživatelé Radlic.
Zatímco dnes v Radlickém údolí pracuje a bydlí zhruba devět tisíc lidí, do roku 2032 by se jejich počet měl zvýšit na více než dvacet tisíc. S tím souvisí i zásadní tlak na dopravu, který se ČSOB rozhodla řešit investicí do infrastruktury. „Už dnes je vidět výstavba nového vstupu do metra. Děláme to proto, abychom zlepšili dopravní dostupnost a zajistili mimoúrovňové propojení silniční, železniční a metro dopravy,“ vysvětluje J. Šedivý. Nový vstup bude veřejně přístupný a otevření se očekává na přelomu let 2026 a 2027.
Investice ČSOB do Radlic se přitom neomezují jen na metro. „Když mluvíme o vstupu do metra, radlickém náměstí a navazujících službách, bavíme se o stovkách milionů korun,“ uvádí Josef Šedivý. „Bereme to jako vklad do místa, kde se cítíme doma. Chceme být dobrým sousedem.“ Součástí této filozofie jsou i méně viditelné prvky – park, hřiště nebo firemní školka přístupná veřejnosti.
Z pohledu ČSOB je klíčem k úspěchu podobně rozsáhlého projektu především dlouhodobá vize. „Povolovací procesy a změny územních plánů jsou otázkou let. Když nemáte pevnou vizi, sklouznete k polovičatým řešením,“ říká J. Šedivý. Přestože některé prvky – například radlická radiála – zatím zůstávají spíše na papíře, banka podle něj věří, že se původní koncepce postupně naplní.
Pro představení takto rozsáhlého a dlouhodobého rozvoje využila na konferenci remspace ČSOB platformu DESVIX, která umožňuje pracovat s celým Radlickým údolím v jedné otevřené 3D scéně. „Velká část lidí, kteří se na rozhodování podílejí, nejsou architekti ani stavaři. Mají omezenou možnost představivosti na těch dvojrozměrných nákresech, mají menší cit pro prostor. Díky DESVIXu ale vidí území v celé jeho šíři a v souvislostech, a ty pohledy jsou fantastické,“ dodává Josef Šedivý.
Zdroj úvodní vizualizace: ČSOB
remspace
