Brněnský územní plán počítá s využitím více než stovky brownfieldů. Které lokality považujete za nejstrategičtější a co může jejich rozvoj městu reálně přinést?
Samozřejmě nejlepší jsou ty brownfieldy, které se nachází v širším centru města, jako jsou například Zábrdovice, Židenice apod. Tyto lokality by se měly začít co nejdříve rozvíjet a obecně si myslím, že je dobře, když se každý nevyužitý a zanedbaný brownfield začne rozvíjet a znovu ožije. V Brně, a pochopitelně nejen tady, je obrovský deficit bytů, a proto není ani tak podstatné, kde se brownfield nachází, ale že se vůbec daná oblast aktivuje a začne se stavět. Trochu mě tedy překvapuje to číslo, protože si nedokážu představit, že je v Brně stovka brownfiledů, ale pokud ano, nevím, na co čekáme a nestavíme. Tím se dostávám k poslední části otázky. Všude, kde se staví a kam se pak lidé nastěhují, vznikne obrovské množství nových služeb, restaurací, kaváren, obchodů a celkově vzato začne dané místo žít.
Zdroj: DOMOPLAN
Jak Domoplan přistupuje k otázce městského rozvoje – tedy nejen výstavbě, ale i k otázkám mixu funkcí, dostupnosti či veřejného prostoru?
My k tomu přistupujeme maximálně pozitivně a opravdu bych rád městský rozvoj jakkoliv podpořil, kdyby nám ovšem bylo řečeno, jak ho máme podpořit. Ať nám někdo řekne, jak máme tento rozvoj urychlit a my to moc rádi uděláme. Myslím si, že je v zájmu nás všech, aby město vzkvétalo, lidem se v něm dobře žilo, přibylo služeb a zvyšoval se tak životní komfort obyvatel města a jednotlivých čtvrtí. Ve všech našich projektech přistupujeme k výstavbě jako celku a řešíme tak navazující služby, veřejný prostor apod. Zdaleka všechno ale není jen na nás, jako na developerovi, ale i na městu, které by mělo mít přesný plán toho, jak se má lokalita rozvíjet.
Některá města zavedla pravidla pro kontribuce developerů. Jak by podle Vás měla vypadat férová dohoda mezi městem a soukromým investorem?
Nejde jen o kontribuci, ta v Brně i v dalších městech, kde stavíme, funguje dobře. Otázka ale je, k čemu pak město kontribuci využije, a myslím si, že by o ni nemělo rozhodovat město samo, ale mělo by to být ve spolupráci s developerem. Někdy totiž město použije získané prostředky k jiným účelům, než k rozvoji služeb a zázemí souvisejících s novou výstavbou. Férová dohoda by měla mít především takovou podobu, aby opravdu byla přínosem pro město a lidi, kterých se nová výstavba týká. Když vím, že nám novou výstavbou přibude ve městě takové množství mladých rodin s dětmi, měly se prostředky použít na výstavbu školky. Ale pokud mám ve městě novou školku s dostatečnou kapacitou, měly by se peníze použít na jiný účel, který však s nárůstem obyvatel přímo souvisí. Diskuse mezi developerem a městem je tak podle mě nezbytná, aby byl výsledek pro obyvatele města pozitivní.
Zdroj: DOMOPLAN
V poslední době sílí tlak na zahušťování města. Jak se díváte na výstavbu v prolukách nebo revitalizaci zanedbaných území v širším centru Brna?
Pochopitelně pozitivně a myslím si, že je to stále nedostačující. Hlavním a největším problémem Brna, Prahy a dalších větších měst je to, že se nestaví do výšky. Zastavování proluk by měla být standardní věc, o které bychom se neměli vůbec bavit, ale má se především stavět násobně více do výšky, protože pouze tak dostanete na danou parcelu mnohem více bytů a pochopitelně obyvatel. Je to standard všude ve světě, jen u nás s tím mají politici a úředníci stále problém, což upřímně vůbec nechápu.
Zdroj: DOMOPLAN
Jaké konkrétní kroky by podle Vás mohlo Brno udělat, aby v bytové politice nejen reagovalo na aktuální poptávku, ale skutečně formovalo udržitelný rozvoj do budoucna?
Stále postrádám koncepční centrální řízení výstavby a absenci uceleného a promyšleného urbanismu. Možná se o tom mluví, ale bohužel se děje jen to a od slov k činům zatím nedošlo. Byl bych opravdu rád, kdyby tomu tak bylo, protože pak by se mohlo všechno dělat koncepčně, výstavba by se dala predikovat podle potřeb, developeři by dostatečně a s předstihem měli potřebné informace a všechno by se zjednodušilo a zefektivnilo.
remspace
