Potřebný letní time-out

Prázdniny, dovolená na zotavenou, oddechový čas, letní lenošení… Všechna označení období červenec – srpen odkazují k odpočinku, klidu a snad i k meditaci. Dlužno podotknout, že toto paradigma v posledních letech ztratilo svou platnost a ani letos tomu není jinak. A to se týká i těch, kteří působí na českém trhu nemovitostí. Na operativu bude možné zapomenout, ale úvahy o strategii dalšího rozvoje se nejspíš budou na jiný čas odsouvat jen těžko.

Nad realitním trhem a jeho zítřky se totiž vznáší řada zásadních otázek, na které dnes bohužel nikdo nemá spolehlivou a stoprocentní odpověď. Především jde – jako vždy – o peníze. Přesněji řešeno o financování, respektive vývoj domácích úrokových sazeb. Zatím ČNB ponechala základní úrok na 7 %, což je na západní poměry velmi vysoko, nicméně podle jejích prognóz budou inflační tlaky už slábnout. Přízrak inflace je tu ale stále a nějaká další geopolitická nebo jiná havárie by mu na síle mohla přidat.

Bohužel na problém „za co“ budeme stavět (a následně prodávat a pronajímat) plynně navazuje další, a to „jak budeme stavět.“ To vlastně definuje nový stavební zákon, jehož tvorba už konečně dospěla ke konci. Ale ani na této frontě není všechno jasné.

Legislativní peripetie

„Upřímně řečeno, nám je do určité míry jedno, jaký ten zákon bude. To, co potřebujeme, jsou transparentní a předvídatelné podmínky. My si nakonec poradíme se vším, nejhorší je nevědět!“ – takhle se pro remspace nedávno na margo nového stavebního zákona vyjádřil Štěpán Smrčka z PSN. Výsledky ankety, kterou jsme nedávno na toto téma uspořádali, ovšem naznačují něco jiného. Tak úplně lhostejný není obsah normy, podle které budeme stavět pár příštích desetiletí, většině protagonistů realitního trhu. A jaksi celkově s ní rozhodně spokojeni nejsou. Asi největší zklamání vyvolalo to, že se nepodařilo (v rozporu s původním záměrem) oddělit státní stavební správu od vedení obcí, tedy od samosprávy.

Podle mínění mnohých se nepodařilo ještě leccos jiného, ale „taková je politická realita“, jak se měl při přípravě zákona vyjádřit ministr Bartoš. Nový zákon je ovšem ještě třeba doplnit o konkrétní stavebně-technické normy a předpisy, není tak vyloučeno, že se ještě něco málo ve prospěch výstavby podaří prosadit. Snad má pravdu Eduard Forejt, který zákon považuje za prototyp, který bude třeba – jak je také obvyklé – pro potřeby praxe ještě upravit a optimalizovat.

Není dům jako dům

Jestliže inflace či cena peněz a stavební legislativa jsou společnou starostí celého realitního trhu, jeho jednotlivé segmenty mají vedle toho své vlastní problémy. Nejtíživěji dopadá aktuální situace na rezidenční development, kterému na jedné straně ubyla celá „hypoteční“ část poptávky a na straně druhé zvýšené náklady prostor nějakou větší cenovou pružnost značně omezují. Jistou naději v tomto ohledu může vzbuzovat liberalizace testů bonity klientů hypotečních bank (zmírnění limitu pro parametr DSTI), možná ale hlavně jako důkaz toho, že zamrznutí bytového trhu je vnímáno jako problém nejen v řadách developerů.

O něco málo příznivější, ale rovněž nejisté jsou perspektivy stavitelů kanceláří – fabrik XXI. století. Pandemie už odeznívá, ale zaměstnanci se na svá pracoviště moc nehrnou. Pro řadu z nich se stal systém home office a celkové rozvolnění místa i času výkonu práce vítaným benefitem. Zaměstnavatelé se s tím musí nějak vyrovnat, jakkoli mnozí z nich by „své lidi“ rádi viděli zase na svých místech – v dobách, kdy na trhu kvalifikované práce vládně víceméně záporná míra nezaměstnanosti, jsou to ale nepříliš reálná přání. Výsledkem je menší poptávka po kancelářských prostorách a následně i menší intenzita výstavby nových kapacit.

Ani retailu, dalšímu hráči z kvarteta hlavních sektorů realitního trhu, se dnes nedýchá tak úplně volně. Maloobchodní obrat setrvale klesá, na stole jsou aktuálně hlavně úspory všeho druhu a celková hospodářská budoucnost Česka se ani největším optimistům nejeví příliš růžově.

A tak snad jediným, kdo se může do vln Karibiku či vlnek Horusického rybníka ponořit s ničím nerušenou rozkoší, jsou aktéři trhu skladových a průmyslových prostor. Covidový boom e-commerce je už sice minulostí, ale leccos z něj přetrvalo, nákupní zvyklosti české i moravské populace se prostě změnily, ovšem především je na obzoru nová a mohutná poptávka. Evropské politické elity, které celý kontinent v minulých desetiletích dovedly k takřka existenční surovinové závislosti na jednom autoritativním režimu a stejně fatální výrobkové závislosti na jiném, rovněž málo demokratickém režimu, se probudil ze svého pošetilého snění o univerzálním štěstí pro všechny a začal bubnovat na poplach. Výroba by se měla vracet do Evropy a v tomto ohledu jsou reference ČR coby nové produkční destinace výtečné.

Je ale na místě konstatovat, že jakkoli jsou ekonomické, sociální a politické poměry složitější než jindy, na našem realitním obzoru se nerýsuje žádná katastrofa. Doufáme spolu s vámi, že současné i budoucí a ještě netušené problémy náš realitní trh zvládne s racionalitou a rozvahou, které nastávající time-out posílí na maximální možnou míru.

Slunečné a klidné léto vám přeje

remspace

Exkluzivní partner

Hlavní partneři

Partneři