Nový stavební zákon: naděje i zklamání

„Zákony procesy nezrychlují!“ To sice advokát Tomáš Běhounek z AK bnt attorneys in CEE tvrdí v obecné rovině, ale míní tím konkrétně nový, dosti klopotně zrozený stavební zákon. Vzhledem k tomu, že autor tohoto výroku se v oblasti realitního práva pohybuje už léta, to není příliš povzbudivá reference – hlavní ideou zmíněné normy je totiž právě zjednodušení a tudíž i zrychlení povolovacích procesů v oblasti výstavby malé i velké.

U nás má sice skepse vůči politice (a tedy i k zákonodárství) doslova domovský přístav, ale skutečností je, že minulé i aktuální poměry v českém stavitelství záchvaty entuziasmu a nadějných očekávání mohou vyvolat jen stěží. Přesto všechno lze ve znění nového stavebního zákona (NSZ) najít leccos, co jistou naději skýtá.

Světla…

Co se týká povolování staveb, zákon je napříště koncentruje do jednoho řízení – stavebníky namísto územního rozhodnutí a stavebního povolení od poloviny příštího roku čeká už jen řízení o povolení záměru. To by už jenom selským rozumem bráno, urychlení mělo přinést. To platí rovněž pro zavedení apelačního principu. Řečeno jednoduše: odvolací orgán bude muset ve věci rozhodnout, což zabrání onomu zdlouhavému a mezi stavebníky nechvalně známému pingpongu – nekonečnému přeposílání dokumentace projektu mezi různými orgány či stupni státní stavební správy, aniž by došlo k jakémukoli rozhodnutí.
Dynamizaci stavění u nás by měla prospět i digitalizace všech procesů v povolovacím řízení. Ta se ale bohužel nadále zpožďuje a odkládá. Nyní se počítá s jejím nástupem v polovině příštího roku.

… a stíny

Jiné paragrafy či části NSZ ovšem příliš slibně nevyhlížejí. Především se nepodařilo oddělit státní stavební správu od samosprávy. Tedy eliminovat to, čemu se eufemicky říká systémová podjatost. Méně pokrytecky pak nezákonné ovlivňování povolovacích procesů obcemi, jichž se stavební záměr týká. De iure k tomu samozřejmě nemělo a nemá docházet, obce i podle dosud platného stavebního zákona jsou pouze a jenom účastníky příslušných řízení, de facto ovšem mají radnice stavební úřady pod svou kuratelou, a to i finanční. Původní, „babišovský“, návrh počítal s ukončením tohoto stavu, nicméně naše města a obce projevily pro leckoho možná i nečekanou politickou sílu a dokázaly tomu zabránit. Systém stavebních úřadů tak zůstává víceméně stejný jako dříve a zachován zůstane i jejich počet, byť jistý prostor k jeho redukci NSZ dává.
Naprázdno vyšel také záměr zavést do povolovacích řízení institut fikce souhlasu. Tedy pravidlo, že nečinnost je možné po uplynutí zákonem určené lhůty považovat za souhlas s projektem. Pravda, nikdo si asi opravdu nepředstavoval, že třicetidenní mlčení příslušného stavebního úřadu bude představovat jeho souhlas s projektem kancelářského mrakodrapu či obchodního střediska, ale v podobě teoretické hrozby mohl na řádné a hlavně včasné vyřízení věci nepochybně působit. V NSZ z celého tohoto záměru zůstalo jen málo – fikce souhlasu „dopadne“ jen na dotčené orgány. Možná ale i to pomůže.

Novely a lhůty

Šedivá je teorie, zelený strom života

Okřídlené goethovské paradigma v oblasti práva možná platí více než jinde. Příkop mezi teorií a praxí se tady začíná hloubit už v procesu tvorby zákonů. Vtělit život do mluvy paragrafů je totiž velmi obtížné a často i nemožné. Potom je také nikoli vždy ideální podoba zákona během legislativního procesu všelijak opracovávána a měněna (přinejmenším v demokratických režimech), bohužel občas i v přímém rozporu s tím, co jeho tvůrci zamýšleli. A co se týká stavebního práva u nás – jen málokdy se mluví o tom, že vlastně jde o úpravu činností, s nimiž valná část společnosti není srozuměna. Proti výstavbě jako takové je sice málokdo, jen ovšem nesmí probíhat „u nás“ a je celkem lhostejné, zdali jde o silnici nebo bytový dům. Nejsme ostatně žádnou výjimkou – fenomén NIMBY je ve vyspělých zemích všudypřítomný. O to více problémů lze očekávat , až bude nový stavební zákon uváděn do každodenního života.
Jak už bylo konstatováno, v našich končinách není k pesimismu nikdy daleko, na druhou stranu nějakou stavební, respektive „povolovací“ revoluci určitě nikdo nečekal. Proto bude dobré na konečný verdikt nad normou, podle které budeme stavět pravděpodobně dlouhá léta, příliš nepospíchat.
A věřit, že tentokrát to dopadne lépe než v minulosti. V IPR-u si před pár lety dali práci a porovnali délku územního řízení v souvislosti s přijatými novelami stavebního zákona. Výsledek je doslova děsivý – každá změna zákona dobu pro souhlas s umístěním stavby prodloužila!
Již citovaný advokát Běhounek v průběhu semináře, který AK bnt attorneys in CEE k NSZ nedávno pořádala, na opakované nespokojené mručení auditora nakonec reagoval ironickou poznámkou: „Vy se snad na ten nový zákon vůbec netěšíte?!“ Inu – jestli budou stavebníci nad novým stavebním zákonem ronit slzy nebo se radovat, to se teprve ukáže.

Petr Bým

Zajímají Vás dopady nového stavebního zákona, který mj. Brnu přináší možnost zpracování vlastních stavebně-technických předpisů pro výstavbu? Přijďte na 2. ročník konference Moravian Real Estate Date 2023, která proběhne 30. května v Tržnici Brno. Detailní informace a přihlášku najdete na ZDE. Nezapomeňte využít limitovanou nabídku 2+1 ZDARMA. Těšíme se na Vás!

Exkluzivní partner

Hlavní partneři

Partneři