Kromě tématu nového stavebního zákona a digitalizace stavebního řízení se konference zabývala již zmiňovanou implementací umělé inteligence a digitalizací obecně.
V rámci druhého panelu diskutovali zástupci veřejného sektoru, Evropské komise a Ministerstva průmyslu a obchodu o tom, jaké zásadní změny by mohla implementace těchto technologií přinést. Významně by měly situaci vylepšit vzdělávací programy a přípravy na práci s AI.
Podle Jáchyma Herchera, zastupitele Evropské komise v ČR, musí být následující i současné generace připraveny s AI spolupracovat a vědět, jak ji využívat. J. Hercher zároveň zdůraznil, že využití AI může zvýšit produktivitu práce, a to zejména v oblasti veřejné správy. Jeho tvrzení podpořil i Ondřej Dobruský z Ewas Platform: „S umělou inteligencí přichází spousta otázek. Je to morální? Vezme to lidem práci? Nicméně v průběhu historie vidíme, že s příchodem velké inovativní technologie, která změnila přístup k práci, ať už je to pára, nebo cokoliv jiného, nepřišla žádná ohromná vlna nezaměstnanosti. Lidé mohou být s použitím technologie efektivnější.“
Důležitým bodem diskuse byla národní strategie pro umělou inteligenci. Lenka Škrábalová, zástupkyně Ministerstva průmyslu a obchodu, uvedla: „Národní strategie se bude soustředit na několik oblastí, týkajících se vědy, výzkumu, inovací, ale i průmyslu, bezpečnostních a správních aspektů, nebo veřejné správy a služeb.“ Národní strategii ocenil i Ondřej Dobruský, zakladatel Ewas Platform a Victoria VR: Chtěl jsem jen zmínit k našemu governmentu, že mě příjemně překvapilo, že nejenže máme národní strategii, ale je poměrně dobrá. Po dlouhé době ČR překvapuje spoluprací s Evropou v podobě strategie AI, takže děkuju.“ Ondřej Dobruský dodává, že Češi zatím nejsou ochotni dát za programy umělé inteligence tolik, jako zahraniční klienti, i když právě v oblasti real estate by umělá inteligence mohla být nedocenitelným nástrojem a pomocníkem pro zefektivnění práce. „Jedinečných AI struktur jsme napříč českými firmami implementovali už celou řadu a jednoznačně pozorujeme zefektivnění daných firemních procesů, aniž by AI někomu brala práci. Naopak, zaměstnanci se mohli věnovat kreativním věcem, protože rutinu převzala AI struktura.”
O dopadu fenoménu AI na byznys, ekonomiku a společnost hovořil také Hajk Hovhannisyan z Ewas Platform: „Síla libovolné společnosti, firmy nebo organizace se dříve či později začne měřit převážně tím, k jak silné AI má přístup. Ani ne tak stávající technologie, ale až ty, které se k nám už pomalu blíží a naváží na současnou AI, budou mít tak silný dopad na obchod a ekonomiku, že absence takových technologií může konkurenční společnosti vyřadit ze hry. Proto bychom AI měli brát velice vážně a pokud nám “ujede vlak”, může se stát, že podniky, ekonomiky, ale ani společnost nebude schopná nadále udržovat své stávající pozice.“
S implementací umělé inteligence se pojí i regulace. Potřebná je zejména vyvážená regulace, která zajistí bezpečnost a dodržování základních práv. Té se v rámci Evropské Unie věnuji AI Act. „Přijímáme AI Act, což je určitý způsob regulace umělé inteligence, kde řada aspektů má mít občané pod kontrolou. Důležité je, aby regulace umělé inteligence byla vyvážená, aby byla technicky možná, a aby respektovala různé modely AI“, uvedl Jáchym Hercher.
S digitální transformací se spojuje mnoho otázek, které nejsou jen technické, ale i etické. Jsme připraveni spolupracovat s umělou inteligencí, nebo se bojíme, že nám vezme práci? Co národní strategie pro umělou inteligenci? Budeme jí věnovat tolik pozornosti, kolik si zaslouží? V reálném byznysu a zejména v realitním sektoru by umělá inteligence mohla být nedocenitelným nástrojem, který nám pomůže zefektivnit práci. Jak se ale postavíme k této příležitosti? Jedna věc je jistá – digitální transformace je tady, a my se musíme rozhodnout, zda ji přijmeme jako partnera, nebo jako konkurenta, kterého se bojíme.
