„V oblasti železnice jsme nejen začali budovat moderní propojení mezi centrem Prahy, letištěm Václava Havla a Kladnem, ale navázali jsme na to síť vysokorychlostních tratí. Zároveň modernizujeme stávající uzly konvenčních tratí, “ uvedl Martin Kupka. Klíčovým řešením má být zapojení vysokorychlostní železnice do samotného centra města. To ale není vše — přichází i nový koncept, který může zásadně změnit způsob, jakým se lidé v metropoli pohybují.
Možná nejzásadnější novinkou, kterou Martin Kupka na remspace konferenci představil, je tzv. metropolitní expres spodem. Jde o novou podzemní vrstvu železniční infrastruktury, určenou výhradně pro regionální spoje. „Z analýzy vyplynulo, že rychlíky a vysokorychlostní vlaky zůstanou na povrchu. Ale regionální doprava, která roste nejrychleji, musí pod zem,“ vysvětlil.
Tato vrstva zahrnuje dvě nové tunelové trasy, které se mají křížit pod hlavním nádražím. Jejich výhodou je nejen uvolnění stávajících kapacit, ale i nové možnosti přestupů. „Díky tomuto řešení bude možné z vysokorychlostní železnice přestoupit přímo na vlak, který vás odveze až na letiště Václava Havla,“ uvedl M. Kupka. Právě propojení s letištěm, doposud chybějící, je podle něj jedním z hlavních cílů. Očekává, že tato nová spojení přinesou nejen komfortnější dopravu, ale i impulz k urbanistickému rozvoji celého přilehlého území.
Podle ministra ale nejde jen o vize — mnoho klíčových staveb je už rozestavěno nebo těsně před zahájením. Zmínil například železniční spojení mezi centrem Prahy, letištěm a Kladnem, které se staví po etapách. Už letos 1. srpna se má také obnovit provoz na nové estakádě mezi Bubny a Výstavištěm. Významnou stavbou je i terminál Smíchov, který podle něj ilustruje propojení dopravy a kvalitního developmentu: „Nevzniká tu monotematická čtvrť, ale smysluplné spojení funkcí, které se navzájem podporují.“
Na Veleslavíně se dokončuje výběr koncesionáře pro PPP projekt spojení s letištěm, u trati mezi Ruzyní a Kladnem by se měla výstavba rozběhnout ještě letos. Právě tato trať bude mít podle M. Kupky zásadní vliv na rozvoj samotného Kladna. „Dojezd do centra Prahy se zrychlí a kvalita spojení se zvýší. To přinese další rozvoj městských částí a přitáhne nové investice.“
Kromě železnice ministr věnoval pozornost i silniční infrastruktuře. Pražský okruh je podle něj nejdál v historii: část 511 má kladné stanovisko EIA, výkupy pozemků začínají letos. Pokračuje se i v přípravě severní části mezi Ruzyní a Satalicemi. „Světlo na konci tunelu se blíží,“ řekl M. Kupka s tím, že město zároveň připravuje vlastní investici do vnitřního městského okruhu. Kritickou roli podle něj hrají také P+R parkoviště. Zmínil příklady z Čelákovic a Čáslavi, kde vznikají parkovací domy jako součást modernizace železničních tratí. „Jde o konkrétní výsledky spolupráce státu, kraje i obcí. To je model, který chceme rozšiřovat,“ doplnil.
Ministr se během vystoupení dotkl i tématu blokací a veřejného odporu vůči infrastrukturním projektům. Zmínil tzv. efekt BANANA – „Build Absolutely Nothing Anywhere Near Anyone“ –, se kterým se podle něj potýkají všechny vyspělé země. „Každý velký projekt má nepřátele. Ale pokud stát nechce uvíznout v nehybnosti, musí postupovat s odvahou.“
M. Kupka nakonec vizi rozvoje shrnul i z pohledu urbanismu: „Málokteré město má takovou příležitost — vytvořit nové kvalitní centrum v místech, která jsou doslova pár minut od toho stávajícího.“ Věří, že zapojením špičkových architektů vzniknou místa, na která budou jednou hrdě hledět další generace, tak jako my dnes obdivujeme odvážná urbanistická řešení minulosti. Závěrem poděkoval městu Praze, Středočeskému kraji i Správě železnic za spolupráci. „Díky společné vizi máme konečně koncepci postavenou na reálných datech. A to je to, jak by se vize pro rozvoj města tvořit měly.“
