Česko má konečně nový stavební zákon

Tento návrh ovšem nestačil ani vyrůst ze svých legislativních plenek, tj. skutečně ovlivnit praxi výstavby. Koaliční kabinet P. Fialy už při svém vzniku ohlásil záměr tuto verzi základu naší stavební legislativy zásadně změnit, a to i přes značný odpor především hospodářské sféry. Po značně dramatických jednáních a mnoha kategorických deklaracích se ale nakonec podařilo najít všeobecný kompromis – jak ukázaly jednak páteční hlasování poslanců (nikdo nebyl proti), jednak následné reakce odborné veřejnosti. Novela ještě potřebuje schválení Senátem a podpis prezidenta, ale v tomto ohledu se neočekávají problémy. I proto lze očekávat, že toto poslední znění nového stavebního zákona (NSZ) bude výstavbu v České republice regulovat dlouhá léta.

Jak to bude

Zcela jinak, než původní znění NSZ předpokládalo, bude vypadat soustava stavebních úřadů. Plánovaný Nejvyšší stavební úřad ani jemu podřízená soustava krajských úřadů nevzniknou. Stavební úřady také zůstanou dál v obcích – což je podle mnohých zásadní problém, spojení s fenoménem „podjatosti“.  Novela NSZ zachovává 694 nynějších stavebních úřadů s možností tento počet snížit podle jejich vytíženosti. Vznikne pouze Dopravní a energetický stavební úřad podřízený ministerstvu dopravy, který bude mít na starosti – nikterak překvapivě – hlavně dopravní a energetické stavby.

Díky novele by se ale stavebníci měli přece jen snáze a rychleji dostat ke stavebnímu povolení – to byl také hlavní motiv vzniku zákona. Umožnit jim to má postup, kdy stavební úřad sám obešle tzv. „dossy“, tedy dotčené orgány státní správy, a získá jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. To bude nově zahrnovat i Jednotné environmentální stanovisko (JES) podle zcela nového zákona, který byl poslanci schválen paralelně s novelou NSZ. Na konci by mělo být jen jedno razítko. Stavební úřad by také v případě potřeby mohly vyvolat jednání s dotčenými úřady a stavebníkem. Podstatné je zavedení apelačního principu, takže pokud se někdo proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolá, bude muset nadřízený úřad ve věci rozhodnout. Spis se tedy nebude vracet na nižší úroveň.

Velká debata probíhala také kolem zvláštních předpisů pro výstavbu ve velkých městech, jež dosud má jen Praha. Tato možnost zůstala zachována pouze metropoli a NSZ umožňuje jejich vznik pro Brno a Ostravu, naproti tomu Plzni a Liberci tuto šanci NSZ neposkytuje. V tomto ohledu vláda argumentovala snahou sjednotit právní předpisy i tím, že města mohou mít své regulační plány.

Řada výhrad zůstává

„NSZ přinese částečné zlepšení současného stavu a zrychlení procesu povolování staveb. Na druhou stranu nenaplní potenciál, který schválení nového stavebního zákona mělo, a to zejména v oblasti integrace rozhodování, vymahatelnosti lhůt či v oblasti územního plánování. V mnoha ohledech tak neodpovídá ani programovému prohlášení Vlády ČR, ani skutečným potřebám české ekonomiky.“  – tolik k NSZ Platforma pro zdravý stavební zákon. Ta s výjimkou ČKAIT-u sdružuje snad všechna profesní sdružení, které jsou do procesu výstavby zapojena či na něm silně zainteresována – stavaře, developery, architekty i hospodářskou komoru a Svaz průmyslu a dopravy.

Podle Platformy opuštění principu převedení stavebního řízení pod státní správu (a její ponechání v samosprávné sféře) a zavedení nedůsledné procesní integrace zároveň oproti deklarovanému mínění vlády znamená nemožnost dodržení “pravidla jednoho razítka”, či zastupitelnosti úředníků stavebních úřadů. Chybou je podle Platformy také „vytvoření dalšího razítka“ v podobě Jednotného enviromentálního stanoviska.

„Bohužel se z věci ryze odborné stala věc ryze politická, obsah šel stranou. Uzavřenost a rigidnost ministerstva pro místní rozvoj neumožnovala výraznější změnu. Bylo kupříkladu možné – a logicky se to nabízelo – navrhnout integraci povolování záměru a vydávání závazných stanovisek tam, kde stavební úřad i dotčený orgán jsou na jednom úřadě, například u obcí s rozšířenou působností. Bohužel ani k tomu nebyla vůle,“ kritizuje novelu NSZ Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů.

Diskuse politiků a stavebníků se také vždy dotýkala už zmíněného počtu potřebných „razítek“. „Bohužel došlo k tomu, co lze v boji o razítka v České republice očekávat vždy – vzdát se jich nechce nikdo a nakonec se ve snaze je redukovat objeví nová,“ konstatuje Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. To se podle něj týká už zmíněného Jednotného enviromentálního stanoviska: „Prostě další razítko, které dělá z JES-u další běžné řízení. Naštěstí se v diskusi s Ministerstvem životního prostředí alespoň podařilo dosáhnout určitých změn původního návrhu, který již neobsahuje zásadní negativní prvky, jako byla například snaha automaticky propojit EIA a JES.“

Pozitivní reakce však převažují nad výhradami. „Očekávali jsme řízení jednodušší, rychlejší, transparentnější a předvídatelnější. Schválený návrh bereme jako konsensuální, se kterým lze i přes jeho nedostatky pracovat,“ říká jistě nejen za Hospodářskou komoru ČR Hana Landová.

Nekonečný příběh

Schválení nového znění NSZ nepředstavuje konec procesu modernizace české stavební legislativy. Nyní se naplno rozběhne finalizace nových technických požadavků na stavby. Tato norma může být ve svém důsledku stejně významná jako novela NSZ. „Vyzýváme MMR, aby v případě vyhlášek o obsahu projektové dokumentace, požadavků na stavby a dalších postupovalo maximálně transparentně, aby všechny současné návrhy vyhlášek zveřejnilo a do jejich přípravy zapojilo širokou odbornou veřejnost. Bylo by nešťastné, kdyby vznikaly za zavřenými dveřmi jako věcná novela NSZ a její souhrnný pozměňovací návrh, a její finální podoba byla opět kontroverzní a přinesla široký odborný nesouhlas,“ apeluje na vládu Jan Kasl, předseda České komory architektů.
Nový stavební zákon má jako celek – po schválení Senátem a podpisu prezidentem – postupně nabývat účinnosti od 1. července 2023 do 1. července 2024.

Petr Bým