Jedním z klíčových strukturálních problémů české ekonomiky zůstává dlouhodobý nedostatek bydlení, zejména ve velkých městech. „Česká ekonomika dnes platí za nefunkční povolovací procesy skrytou daň v podobě vyšších mezd a nižší konkurenceschopnosti,“ upozorňuje Miroslav Linhart, vedoucí partner oddělení Advisory v Deloitte. Bez zásadní reformy územního plánování a stavebního zákona se podle něj tato „daň“ bude každoročně dál zvyšovat.
Michal Skořepa, ekonom společnosti Česká spořitelna doplňuje, že problém není plošný, ale o to závažnější v metropolitních oblastech. V Praze vede nedostatek bytů k vysokým nákladům na bydlení a nutnosti dojíždění pracovní síly z širšího okolí. „Výsledkem je větší tlak na pražské mzdy, nižší produktivita a vysoké zatížení dopravní sítě,“ konstatuje Michal Skořepa s tím, že tyto faktory se negativně promítají do mezinárodní konkurenceschopnosti.
Podobně situaci hodnotí i Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, podle něhož nedostatek bytů odvádí kapitál od produktivnějších částí ekonomiky. „Omezení přísunu kapitálu do produktivnějších segmentů ekonomiky v dlouhodobém pohledu podvazuje její konkurenceschopnost,“ dodává.
Hrozí korekce cen nemovitostí?
Otázka možného cenového ochlazení na realitním trhu zůstává otevřená. Experti se shodují, že bez výrazného negativního šoku je prudká korekce málo pravděpodobná. Miroslav Linhart upozorňuje především na riziko dlouhodobější stagnace či recese a nejistoty na trhu práce. „ Pokud ekonomika a firmy budou méně konkurenceschopné, může to vest k nižší zaměstnanosti a to vyvolá tlaky na trhu nemovitostí,“ říká. Zásahy státu v podobě podpory bydlení naopak podle něj často vedou k dalšímu růstu poptávky a cen.
Michal Skořepa vidí prostor pro trvalejší korekci spíše ve změně regulatorního nebo daňového rámce. „Tedy například zefektivněním stavebního řízení, zvýšením daně z nemovitosti a podobně,“ míní. Podle Lukáše Kovandy by skutečně výraznější pokles cen přinesla až „závažná ekonomická krize doprovázená nárůstem nezaměstnanosti do dvouciferného pásma“.
Stabilizace, nebo klid před bouří?
Z makroekonomického pohledu se rok 2026 jeví jako období pokračující stabilizace. Lukáš Kovanda připouští dokonce možnost silnějšího růstu, než jaký přinesl rok 2025, zároveň ale varuje: „Ale dříve či později se zase něco „pokazí”. Takže zaručeně jde o klidnou fázi před dalším napětím. Jen nevíme, kdy to napětí přijde. Například kroky Trumpovy administrativy či geopolitické dění jsou v současnosti poměrně nevyzpytatelné, přitom mají zásadní ekonomický dopad“.
Miroslav Linhart zdůrazňuje, že ekonomika dnes funguje v prostředí permanentní nejistoty. „Z hlediska dějin stojíme neustále před nějakým novým napětím nebo změnou statu quo,“ upozorňuje s tím, že právě globální geopolitický vývoj má v posledních letech na investice a ekonomiku zásadní vliv. Michal Skořepa naopak v oblasti bydlení očekává spíše pozvolné uklidňování, i když připouští rizika spojená s nedostatkem stavebních kapacit a zdražováním materiálů v důsledku silných veřejných investic do infrastruktury.
Hypotéky a úrokové sazby: návrat k normálu
V otázce hypoték panuje mezi experty relativní shoda – sazby se pravděpodobně výrazně níže nedostanou. „Nečekejte, že hypoteční sazby ještě nějak výrazně poklesnou,“ varuje Michal Skořepa. Pokles ke čtyřem procentům a níže považuje za velmi nepravděpodobný.
Miroslav Linhart připomíná, že hypotéka je dlouhodobý závazek, který musí domácnosti zvládnout i v krizových scénářích. Současnou úroveň sazeb považuje za normální a upozorňuje, že extrémně levné peníze z minulé dekády nebyly dlouhodobě udržitelné. Lukáš Kovanda lidem radí vstupovat do hypotéky pouze s dostatečnou finanční rezervou a zvažovat i alternativy, například nájemní bydlení spojené s investováním volných prostředků.
Pokud jde o kompatibilitu sazeb s ekonomickým růstem, experti se shodují, že současné nastavení ekonomiku brzdí jen mírně. Lukáš Kovanda nicméně připouští, že Česká národní banka by mohla přistoupit až ke dvojímu snížení základní úrokové sazby, což by ekonomice ulevilo. „Nelze tedy také vyloučit, že hypotéky letos zlevní výrazněji, než se ještě začátkem roku 2026 mínilo,” uzavírá.
Zdroj: Deloitte
remspace
