Od inspirované k inspirující
Jan Magasanik
Po vzoru svých vikingských předků dobývá dánská architektura celý svět. Dánové plní architektonické zpravodajství a stránky časopisů od nepaměti. Arne Jacobsen, Jørn Utzon, Henning Larsen, pro každého architekta notoricky známá jména.
Co to ale dánská architektura vlastně je a proč se o ní všude a tak často mluví? Její historie je popisem emancipace, jejího vývoje z čistě inspirované k inspirující.
Stavitelskou tradici v Dánsku, podobně jako v českých zemích, významně obohatily tvůrčí výkony italských a francouzských mistrů, především proto, aby pozvedly úroveň královské kultury. S průmyslovou revolucí se do Dánska z jihu dostává i téma konfliktu řemeslnosti, ornamentu a racionality. Dánský modernismus začíná definovat vlastní témata, která se zdejší architekturou prolínají dodnes: potřeba slunečního světla a prosté a dostupné lokální materiály. Postupné vstřebávání a integrace evropské avantgardy do skandinávského prostředí jsou nejlépe patrné z prací Arneho Jacobsena. Lehkost z jeho prvních projektů se postupně vytrácí, jeho návrhy těžknou a začínají splývat s krajinou. Po válce se k základním architektonickým ingrediencím přidává ještě téma „veřejně prospěšného blahobytu pro všechny“ a sebevědomí mladých dánských tvůrců ukázat se světu po vzoru amerických, japonských nebo ostatních severských architektů.
Dánská architektura je mnohem více provázána s lidmi, a proto i snáze reflektuje proměny doby a nálady ve společnosti. Jedním z jejích hlavních témat posledních let je ekologie. Ne pouze ve smyslu trvalé udržitelnosti, ale v daleko širším pojetí vztahu člověka a přírody. Spektrum zajímavých architektů je však větší, než by se mohlo zdát z publikací slavných ateliérů, které se staly nejúspěšnějšími velvyslanci dánské kultury. O náhled do trochu méně známé scény se pokouší právě toto číslo.
ERA 21
