Pražští zastupitelé by měli v květnu rozhodovat o novém Metropolitním plánu, který má po více než dvaceti letech nahradit současný územní plán z roku 1999. Podle náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka magistrát již zpracoval většinu připomínek z posledního kola veřejného projednávání.
Stávající plán může bez změny zákona platit nejdéle do konce roku 2028. Přípravu jeho nástupce schválilo zastupitelstvo už v roce 2013 a první návrh zveřejnil Institut plánování a rozvoje (IPR) v roce 2018. Od té doby proběhla tři kola připomínkování – v letech 2018, 2022 a 2023.
V poslední fázi dorazilo podle P. Hlaváčka zhruba 10 tisíc připomínek, z nichž přibližně třetina byla pozitivních. Velká část ostatních podnětů už byla zapracována. Pro srovnání: v roce 2018 přišlo asi 45 tisíc připomínek, v roce 2022 kolem 18 tisíc. Proces nyní urychlilo zejména to, že většina podání byla odeslána digitálně přes Portál Pražana.
Nový Metropolitní plán má podle IPR zjednodušit a zefektivnit plánování rozvoje města. Oproti současnému dokumentu zavádí například výškovou regulaci, detailnější členění města na specifické lokality nebo ochranu vybraných území. Počítá také s rozvojem brownfieldů, kde by mohlo vzniknout až 350 tisíc nových bytů.
Dokument má však i své kritiky. Spolek Arnika upozorňuje na nedostatečnou transparentnost přípravy a obavy z nedostatečné ochrany zeleně či veřejné vybavenosti. Kriticky se vyjadřuje také architekt Roman Koucký, autor původního návrhu plánu. Podle něj dokument během projednávání ztratil flexibilitu, která měla být jeho hlavní předností, a to zejména kvůli zásahům státních institucí a ministerstev.
Zdroj: ČTK
remspace
