Pražské zastupitelstvo opětovně předložilo do Poslanecké sněmovny návrh, který má prodloužit platnost kladného stanoviska vlivu na životní prostředí (EIA) pro dostavbu městského okruhu. Podobný návrh už hlavní město předložilo před volbami, avšak dolní komora jej tehdy neprojednala. Končící vláda k němu letos v květnu zaujala neutrální postoj.
Novela zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury, kterou nyní dostane k projednání vláda, má zařadit místní komunikace první třídy mezi výjimky, u nichž je možné opakovaně prodlužovat platnost stanoviska EIA. Současná právní úprava z roku 2023 tuto možnost vnitřnímu okruhu odebrala. Pokud se změna zákona nepodaří prosadit, platnost posudku EIA vyprší v roce 2027. Magistrát by pak musel do října téhož roku získat alespoň nepravomocné stavební povolení, jinak by bylo nutné vypracovat nový posudek, což by znamenalo výrazné zdržení.
Ministerstvo životního prostředí se k předchozímu návrhu postavilo kriticky. Podle něj je další rozšiřování výjimek nesystémové a může poškodit povolovací procesy. Resort upozornil také na to, že změna je formulována obecně, ačkoliv se týká jen několika komunikací v Praze, což by mohlo mít dopad na mnohem širší okruh staveb.
Pražští zastupitelé mezitím schválili vypsání tendru na geotechnický průzkum v hodnotě 2,47 miliardy korun. Ten zahrnuje výstavbu tří štol pro budoucí tunely Bílá skála, Jarovský a Malešický. Zhruba jedenáctikilometrový úsek mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy, včetně Libeňské spojky napojující okruh na dálnici D8, je poslední částí, která zbývá k dokončení.
Městský okruh, budovaný z prostředků hlavního města, je dnes funkční v úseku od Pelc-Tyrolky přes tunel Blanka, Strahovský tunel a Mrázovku až k Barrandovskému mostu a dále po Jižní spojce. Na východě končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije přibližně půl milionu obyvatel. První část byla uvedena do provozu už v 80. letech, naposledy v září 2015 přibylo tunelové dílo Blanka.
Zdroj: ČTK
remspace
