Pokračující boom české ekonomiky se v loňském roce odrazil na extrémním zájmu podnikatelů o zakládání nových firem. Loni vzniklo 32 187 nových společností, nejvíce od předkrizového roku 2007. Celkový počet firem v ČR přesáhl 475 000 a meziročně se zvýšil o 5,3 %. Z geografického hlediska firmy vznikaly nerovnoměrně, hlavně v okolí metropolí, Praze, Brně a Ostravě. K nejčastějším předmětům činnosti patří služby, podnikání v oblasti nemovitostí a velkoobchod. Informace vyplývají z databází a výpočtů poradenské společnosti Bisnode.

„Tuzemská podnikatelská základna z pohledu nově vznikajících a zanikajících firem vykazuje historicky nejvyšší dynamiku. Extrémní zájem o registraci nových firem ze strany podnikatelů a současně tisíce zanikajících subjektů naznačuje, že dochází k ´pročišťování´tuzemské podnikatelské základny. Společnosti neschopné konkurence zanikají a na jejich místo přicházejí jiné. Detailnější analýza dat dále ukázala, že absolutně nejvíc firem vzniklo v prvních třech měsících roku 2017, zatímco v posledních dvou měsících uplynulého roku jich zanikl nejvyšší počet. To by pro následující měsíce mohlo naznačovat zpomalení,“ říká analytička firmy Bisnode Petra Štěpánová.

SF/pb

Praha dostala stavební povolení na rekonstrukci dolní části Václavského náměstí. V příštím týdnu začnou přípravné práce. Práce budou rozděleny do etap a zavřena bude vždy jen část náměstí. Předpokládaný termín dokončení je konec letošního roku. O opravě se mluví řadu let. Praha má od roku 2005 projekt od architektonické kanceláře Cigler Marani Architects. Úprava spodní části by měla podle dřívějších informací vyjít asi na 150 mil. Kč. “Je to skvělá zpráva, která znamená, že konečně se Václavské náměstí dočká rekonstrukce. Soutěž se konala před 13 lety a následujících deset let se nestalo v podstatě nic, přitom je všem jasné, že ta rekonstrukce je nezbytná,” uvedla primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

Prostor pro pěší má být rozšířen a vjíždět budou moci na náměstí pouze automobily s povolením.

ČTK

Developer ská společnost JRD loni prodala 77 nových bytů za 524 mil. Kč, všechny v nízkoenergetickém standardu. Počet meziročně vzrostl zhruba o čtvrtinu, hodnota se zvýšila téměř o polovinu. “Budoucí vývoj realitního trhu nelze předpovídat na dlouhé období dopředu. Nesporným faktem ovšem zůstává, že doba, za kterou lze získat všechna stavební povolení, nás odsouvá mezi méně rozvinuté země světa. Příliš optimismu v nás nevzbuzuje ani novela stavebního zákona. Právě proto se aktivně věnujeme investicím,” uvedl majitel JRD Jan Řežáb. Firma podle něj loni koupila pozemky, na kterých chce postavit byty za více než dvě miliardy korun.

“Letos plánujeme nabízet až 12 projektů s 662 úspornými byty. Zaměřujeme se především na lokality Praha 4, 5, 6, 10 nebo 12, zároveň se však přiblížila naše expanze na mimopražský trh. V příštích pěti letech bychom mohli na trh uvést přes 1000 nových bytů,” doplnil obchodní ředitel JRD Pavel Krumpár.

ČTK

Plzeň bude jednat s italským majitelem o využití bývalých městských lázní. Jde o chátrající památkově chráněný objekt, který je dominantou nábřeží v centru. Primátor Martin Zrzavecký (ČSSD)  řekl, že by chtěl získat lázně do majetku města a zřídit tam moderní lázně s wellness. Budova už 24 let chátrá, pět let je v ní paintball. Objekt získal v roce 1994 soukromník, ale zkrachoval. V roce 2001 ho koupil developer Amádeus. Nejprve jednal o prodeji lázní s městem a krajem, které tam chtěly galerii, nakonec je koupila italská TWB.

Plzeň teď diskutuje o tom, jaké oblasti by chtěla podporovat v novém plánovacím období EU. Kromě inovací, sociálních věcí a ekologie to mají být větší turistické cíle jako například právě lázně.

ČTK

Výstavba dálnic byla v letech 2013 až 2017 velmi pomalá a ani v příštích letech příliš nezrychlí. Vyplývá to z výsledků prověrky, které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státem daný termín dokončení dálniční sítě v roce 2050 při současném tempu nelze podle NKÚ stihnout. V sledovaném období bylo ročně zprovozněno v průměru 16 kilometrů dálnic. Přitom celá dálniční síť původně měla být zcela dokončena v roce 2010. Termín ministerstvo dopravy několikrát posunulo a nyní je stanoven na rok 2050. Aby stát stihl síť dokončit v tomto termínu, musel by ovšem podle NKÚ ročně otevřít 25 kilometrů dálnic. Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi slibuje v programovém prohlášení do čtyř let otevřít 110 kilometrů nových dálnic, ročně 27,5 kilometru. Podle NKÚ je ale reálné tempo 17 kilometrů ročně.

Výstavbu podle NKÚ zpomalují problémy v přípravě – opakující se napadání a odvolávání účastníků územního a stavebního řízení, řešení výjimek kvůli chráněným druhům rostlin a živočichů i dlouhé majetkoprávní vypořádání. Příprava staveb dálnic trvala v průměru 13 let. Stavba dálnic podle NKÚ v prověřovaném období zlevnila podle kontrolorů v průměru o 55 %. “Vybudovat jeden kilometr dálnice stálo v letech 2013 až 2017 v průměru 152 milionů korun. To je přibližně o 190 milionů korun méně, než za kolik se stavělo v letech 2008 až 2012,” uvedl mluvčí NKÚ. Ceny staveb nebyly podle kontrolorů až na výjimky významně nadhodnoceny ani podhodnoceny.

ČTK

Technická správa komunikací vybrala firmu, která zabezpečí úsek Libeňského mostu, který je v havarijním stavu. Firma SMP CZ začne s pracemi okamžitě a místo opraví do 30 dnů. Kvůli havarijnímu stavu byl provoz aut a tramvají po Libeňského mostu zastaven minulý pátek. Most je otevřený pouze pro chodce a cyklisty. Firma podepře rámový most, který je na libeňské straně, a další konstrukce na holešovické straně soumostí. Po opravách, které by měly trvat maximálně 30 dní, statik zváží, zda bude možné obnovit dopravu na mostě.

Libeňský most je dlouhodobě ve velmi špatném stavu. Město plánuje celkovou rekonstrukci, nyní čeká na vyjádření ministerstva kultury, které posuzuje památkovou ochranu. Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory Libeňského mostu jsou architekt Pavel Janák a konstruktér František Mencl.

ČTK

Kutná Hora chce prodat bývalý Tellerův cukrovar v Čáslavské ulici. O zchátralý areál projevil zájem soukromý investor, který ho chce proměnit v bytový komplex. Kupní smlouvu budou v úterý schvalovat zastupitelé, cena je pět milionů korun. Cukrovar, který přestal fungovat v první polovině 20. století a pro nějž město dlouhodobě nemá využití, je památkově chráněný. Kupec ho tudíž nesmí zbourat, areál je ovšem ve špatném stavu a bude zapotřebí do něj investovat stovky milionů korun. Bývalé vedení města chtělo cukrovar prodat belgické developerské firmě ILD, nakonec ale z obchodu sešlo. Počítalo se s tím, že areál bude zrekonstruován za peníze z dotace pro neziskovou společnost Zlatý pruh Polabí. Společnost ale dotaci nezískala.

Jeden z prvních průmyslových cukrovarů v Čechách se nachází ve čtvrti Karlov vedle sportovního areálu Klimeška. Tvoří ho tři samostatně přístupné trakty se společným půdním prostorem. V minulosti byl objekt užíván jako bytový dům. Bylo v něm 15 bytů a tři nebytové prostory. Po roce 1990 v budově sídlila charita, nyní je objekt prázdný.

ČTK

V Brně se otevřel druhý největší Impact Hub na světě. Slouží začínajícím podnikatelům, živnostníkům, pracovníkům na volné noze i umělcům, kterým nabízí kanceláře různých velikostí, zasedací místnosti, kavárnu a další místa pro setkávání. Centrum sídlí v Cyrilské ulici v bývalém Výzkumném ústavu pletařském a jeho podlažní plocha je 3 450 metrů čtverečních – uvedl na tiskové konferenci jeden ze zakladatelů české sítě Impact Hub Zdeněk Rudolský. Nynější investice do rekonstrukce dalších částí objektu vyšla na 40 mil. Kč, celkové náklady od začátku přesáhly 100 milionů. Na část dostali provozovatelé evropskou dotaci, část pokryli z vlastních zdrojů a úvěrů. Světovou síť Impact Hub tvoří 89 center, v Evropě jich je 45. V Česku jsou ještě v Praze a v Ostravě a dohromady má česká komunita 1300 členů. Provozovatelem sítě je společnost Hub Ventures.

Brněnské centrum je největší v Evropě, na světě je větší jen v americkém Seattlu. Impact Hub funguje jako komunita lidí, kteří si zde předplácejí různé typy členství. Brněnský patří mezi nejrychleji rostoucí a v prvním roce provozu měl přes 300 členů. Za jednodenní členství s využitím všeho, co centrum nabízí, zaplatí zájemce 290 Kč, za měsíční se všemi výhodami a pevným pracovním místem 3150 Kč.

ČTK

Hlavní město vybuduje na Černém Mostě parkovací dům v severní části nákupní zóny. Pražští zastupitelé dnes souhlasili s odkupem pozemku od státu zhruba za 3,3 mil. Kč a se změnou kupní smlouvy s pražským dopravním podnikem, od kterého Praha koupí pozemky za 70,6 mil. Kč.

Záchytné parkoviště by mělo mít dvě podzemní a dvě nadzemní podlaží a celkem by mělo nabídnout parkování pro 880 osobních aut. Předpokládané náklady na stavbu jsou 255 mil. Kč. Problémem metropole je dlouhodobě nedostatek záchytných P+R parkovišť, primárně určených pro mimopražské řidiče, kteří na nich nechají auta a dále do centra města jedou MHD. Systém záchytného parkování v Praze nyní zahrnuje 16 parkovišť s kapacitou kolem 3 000 stání. Magistrát má vytipovaných několik desítek lokalit, kde by mohly vniknout nové plochy.

ČTK

Finský developer YIT loni v Praze prodal 320 nových bytů, meziročně o pětinu méně, a to za 1,2 mld. Kč. Na konci třetího čtvrtletí měl YIT na pražském trhu bytových novostaveb podíl 5,1 % . Letos chce nabídnout zhruba 500 nových bytů. Firma chce letos zahájit projekty v Praze 11, 12 a 5. “Současně pracujeme na rozšíření aktivit do dalších developerských segmentů a na přípravě spolupráce s investory a zahraničními fondy, čímž chceme podnítit další růst společnosti,” doplnil šéf firmy Vladimír Dvořák.

Skupina YIT vstoupila na český trh v roce 2008, kdy získala českou společnost Euro Stavokonsult. V Česku firma dokončila deset bytových projektů, například Hyacint Modřany nebo Green Motol. Ve výstavbě jsou projekty Koru Vinohradská, Aalto Cibulka v Košířích a Suomi Hloubětín. Firma se zaměřuje hlavně na nízkoenergetické domy.

Z větších developerských firem zveřejnily výsledky za loňský rok Central Group a Finep. Central Group prodal 1 012 nových bytů za 5,1 mld. Kč. Počet prodaných bytů se meziročně snížil o 18,6 %, příjmy z jejich prodeje klesly o 3 %. FINEP prodal 438 nových bytů, meziročně zhruba o třetinu méně, když tržby z prodeje novostaveb firmě klesly o 5 % na 2,26 mld. Kč. Podle odhadů se počet nových prodaných bytů v Praze loni snížil zhruba o pětinu na 5500.

SF/pb

Nájemník bytu napříště nejspíš bude moci přihlásit k trvalému pobytu jen se souhlasem vlastníka nemovitosti, v níž bydlí. Sněmovna dnes novelu ODS o evidenci obyvatel podpořila přes nesouhlas menšinové vlády hnutí ANO. Před dalším schvalováním normu projednají sněmovní výbory pro veřejnou správu a ústavně právní.

Návrh má podle někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) zabránit případům, kdy si někdo proti vůli vlastníka do jeho domu nebo bytu přihlásí víc obyvatel, kteří se tam ale fakticky nezdržují. Tím vznikají vlastníkům i jiným nájemcům komplikace, například v případě exekucí, uvedl P. Blažek. Návrh posiluje postavení vlastníků. Souhlas by neměl být nutný v případě příbuzných, manželů a registrovaných partnerů.

Vláda zdůvodňovala nesouhlas tím, že návrh rozdrobí evidenci obyvatel a zkomplikuje tím komunikaci státu s občany. “Máme asi milion lidí, kteří bydlí někde jinde, než si stát myslí, tímto návrhem bychom ten problém dále zostřovali,” řekl Pelikán. Podle ministra by problém měla řešit spíše úprava zákoníku práce. Poslanec a místopředseda ODS Martin Kupka se proti tomu ohradil. “Souhlas vlastníka v žádném případě nemůže ovlivnit kvalitu evidence obyvatel,” uvedl.

Návrh by také podle vládního stanoviska ztížil přihlašování k trvalému pobytu. To by podle vlády mohlo vést k nežádoucímu zvýšení počtu občanů hlášených na adrese sídla ohlašovny. V návrhu stanoviska rovněž stojí, že už nynější právní úprava umožňuje vlastníkovi domu nebo bytu bránit se proti přihlášení osoby k trvalému pobytu, pokud je to proti jeho vůli. Podle zákona o evidenci obyvatel je vlastník o přihlášení písemně informován a v případě, že s přihlášením k trvalému pobytu nesouhlasí a užívací právo občana k objektu zaniklo, může podat návrh na zrušení údaje o místě trvalého pobytu občana.

ČTK

Realitní řetězec RE/MAX loni prodal nemovitosti zhruba za 17 mld. Kč, což bylo meziročně o 14 % více. Hrubý provizní obrat firmy, což je součet provizí všech makléřů, vzrostl rovněž o 14 % na 700 mil. Kč. Údaje o zisku RE/MAX nezveřejňuje. Podíl firmy na tuzemském trhu realitních kanceláří je podle jejích statistik 18 %. Průměrná provize na makléře v RE/MAX loni činila asi 4 % . Do roku 2019 chce firma dosáhnout v hrubém provizním obratu miliardu korun. RE/MAX působí na českém trhu od roku 2005. V České republice má 133 zastoupení, kde dohromady pracuje 1 200 makléřů. V nabídce má zhruba 9 000 nemovitostí. Na slovenském trhu má 47 kanceláří s 280 zaměstnanci.

ČTK

V případě, že ministerstvo kultury prohlásí pražský Libeňský most památkou, obnoven a znovu zprovozněn bude nejdříve za osm let. Pokud památkou nebude, mohla by se na něj doprava vrátit za necelé tři roky. Novinářům to dnes řekl náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Most byl minulý pátek kvůli havarijnímu stavu uzavřen pro MHD a osobní automobily. Praha nyní řeší náhradní autobusovou dopravu. Most z roku 1928 nebyl nikdy opravován.

Jakmile by se stal památkou, bude muset město zahájit všechny práce od začátku. To znamená, že by muselo zadat projektantům vytvořit návrh projektu opravy mostu, potom by začalo územní řízení a získání územního rozhodnutí. Následoval byl proces získání stavebního povolení.

ČTK

Veřejní investoři v Česku loni zadali stavebním firmám 4 407 nových zakázek za 130,1 mld. Kč. Jejich hodnota podle údajů ÚRS Praha meziročně vzrostla o 46,3 %, počet se zvýšil o čtvrtinu. Objem v roce 2016 byl však nejnižší za posledních deset let. Celkem 14 zakázek překročilo miliardu korun. Největším zadavatelem z vládního sektoru bylo Ředitelství silnic a dálnic s 25,4 mld. Kč. Největší zakázkou byla rekonstrukce rozvodny Kočín u Jaderné elektrárny Temelín za 3,56 mld. Kč, kterou získalo sdružení firem Egem, ASE a Vuje.

Veřejné zakázky měly v roce 2016 na celkových tržbách stavebních firem podle Českého statistického úřadu podíl 32,6 %, což bylo nejméně od roku 1996. Naopak nejvíce to bylo v roce 2002 (55,1 %).

ČTK

Novým nájemcem kancelářské budovy Bredovský dvůr v centru Prahy se stala společnost Smarty CZ, která si pronajala 700 m². Bredovský dvůr tak dosáhl nad 95% obsazenost. Jde o moderní kancelářský komplex v Praze 1, na rozhraní ulic Olivova a Politických vězňů. Vznikl v roce 2002 rekonstrukcí dvou historických budov, které spojuje novostavba. Areál nabízí 12 000 m² reprezentativních administrativních prostor třídy A. Dlouhodobým správcem Bredovského dvora je od roku 2007 společnost Euramco, jejíž středoevropská centrála v budově také sídlí.

SF/pb

Nezbytnou údržbu i stavební či technické zásahy směřující ke stabilizaci Libeňského mostu je možné provádět i během posuzování jeho případné památkové ochrany. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková v reakci na výroky zástupců pražského magistrátu vztahující se k příslušnému památkovému řízení. “Libeňský most se ve špatném stavebně technickém stavu nachází v důsledku dlouhodobé absence adekvátní údržby v trvání desítek let a řízení o prohlášení věci za kulturní památku nemá na tento stav žádný vliv,” uvedla mluvčí.

Vedení Prahy Libeňský most uzavřelo před tímto víkendem až do odvolání, nesmí na něj automobily ani tramvaje. Část mostu je podle města v havarijním stavu, nutná oprava potrvá nejméně tři týdny, možná i déle. Libeňský most je dlouhodobě ve velmi špatném stavu. Město plánuje celkovou rekonstrukci a říká, že čeká na vyjádření ministerstva kultury, které rozhoduje, zda most bude památkově chráněný.

ČTK

Panelové domy začínaly jako experiment, v socialistickém Československu byly rychlým řešením bytové krize. Nejvíce se jich postavilo v letech 1958 až 1990. V roce 1985 tvořila panelová výstavba skoro 99 % všech nových bytů v bytových domech. Dnes představují alternativu pro lidi hledající vlastní bydlení. Jejich životnost je delší, než se předpokládalo, a opravami se ještě prodlužuje – říká Petr Hána, analytik týmu nemovitostí poradenské společnosti Deloitte.

Paneláky mají podle něj mnoho nevýhod, jako špatnou hlukovou izolaci nebo chybějící parkování. Většinou ale stojí na místech s rozvinutou občanskou vybaveností a v blízkosti dopravní infrastruktury. Za výhodu označil Hána i nižší ceny v porovnání s developerskými projekty nebo starší cihlovou zástavbou. Kvůli obecnému cenovému růstu bydlení i nedostatečné nabídce zdražují ale i panelové byty. Podle Deloitte byla ve třetím čtvrtletí loňského roku průměrná cena panelového bytu v Praze a krajských městech 41 100 korun za metr čtvereční. Proti bytům v developerských projektech byly o 30 % levnější.

Panelová výstavba skončila v Československu na přelomu 80. a 90. let se změnou režimu. Od 50. let do roku 1991 bylo v Česku postaveno zhruba 80 000 panelových domů s 1,2 milionu bytů. V roce 1989 v nich bydlely více než tři miliony lidí. Bytová výstavba dosáhla vrcholu v polovině 70. let, kdy bylo dokončeno přes 70 000 bytů v bytových domech. Podle údajů Českého statistického úřadu tehdy intenzita bytové výstavby činila osm až devět bytů na 1000 obyvatel ročně a výrazně převyšovala úroveň výstavby ve většině evropských zemí.

Standardizovaná panelová sídliště výrazně měnila ráz měst. Příkladem jsou pražské Jižní město, brněnské Bohunice, Poruba v Ostravě, Severní Předměstí v Plzni, Moravské Předměstí v Hradci Králové, sídliště Máj v Českých Budějovicích nebo Severní Terasa v Ústí nad Labem.

Nejvyšší panelový dům byl dokončen v roce 1980 v pražském Jižním Městě. Měří 81 metrů a má 23 podlaží. Nejdelší panelový dům je od roku 1975 v pražských Bohnicích v Zelenohorské ulici. Měří 300 metrů.

“Po ukončení centrálně plánované výstavby nastalo na českém rezidenčním trhu vakuum, které pomohl vyřešit až zákon o vlastnictví bytů z roku 1994. V 90. letech ještě nebylo možné koupit byt, a to zejména kvůli nerozvinutému trhu. Jednodušší bylo postavit si vlastní dům a nastal čas takzvaných satelitů za hranicemi velkých měst,” doplnil Hána. Podle ČSÚ byla bytová výstavba nejnižší v roce 1995, kdy klesl počet dokončených bytů v porovnání s rokem 1975 o 87 %. Teprve poté začala bytová výstavba mírně ožívat.

Podle Hány umožnila nastartování bytového trhu až privatizace obecního a podnikového bytového fondu, rozvoj bytových projektů a po roce 2000 i rozvoj trhu s hypotečními úvěry. “Od jednoho extrému v podobě čistě státní či obecní výstavby jsme se posunuli na druhou stranu, kdy téměř veškerou bytovou výstavbu zajišťují soukromé společnosti,” uvedl Hána. Jako příklady největších novodobých projektů v Praze zmínil Zelené město, Trojský vrch, Javorovou čtvrť, Prosek park, Metropoli Zličín, Rezidenci Garden Towers nebo bytový areál Jahodnice.

ČTK

Praha chce rozšířit seznam staveb, které bude možné budovat už během vyvlastňovacího procesu. Umožní to novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, kterou chystají poslanci a ministerstvo dopravy. Na seznam by měly přibýt například stavba metra D, modernizace pražského železničního uzlu nebo rozšiřování tramvajové sítě. Na seznamu je nyní zahrnuta například dostavba Pražského okruhu.

Podle radního P. Dolínka to ale neznamená, že město bude moci začít automaticky vyvlastňovat. “Nechceme obcházet domlouvání s majiteli pozemků. Jde o to, aby byly stavby co nejdříve realizovány, a pak došlo k vyrovnání. Aby nás vlastníci pozemků nedostávali do úzkých,” řekl. Proces vyvlastňování bude moci být zahájen teprve tehdy, vyčerpá-li město všechny možnosti řešení.

ČTK

Ceny bytů a domů v Česku rostly ve třetím čtvrtletí loňského roku podobně jako v předchozích měsících nejrychleji ze všech zemí Evropské unie. Meziročně se zvýšily o 12,3 % – vyplývá to z údajů Eurostatu. Více než desetiprocentním tempem rostly ceny také v Irsku, Portugalsku, Maďarsku a Nizozemsku, naopak v Itálii o 0,9 % klesly. V celé EU se ceny zvýšily v průměru o 4,6 %.

Rostoucí ceny nemovitostí napříč Evropou jsou podle některých odborníků především důsledkem politiky Evropské centrální banky, založené na masivním tisku nových eur a negativních úrokových sazbách. “Český příběh má určité podobnosti s tím evropským, nicméně ceny bytů žene nahoru především slabá nabídka, která zatím nedosáhla ani úrovně roku 2008, kdy ČR vstupovala do recese. Nových bytů je nadále málo v důsledku administrativních překážek při přípravě výstavby. Vysoké ceny bydlení v ČR tak můžeme chápat i jako daň za zdejší byrokracii,” podotkl P. Dufek z ČSOB.

Tempo zdražování bytů v Česku by podle něj mělo zpomalit kvůli postupnému nasycování poptávky, růstu úrokových sazeb i zpřísňování podmínek pro poskytování hypoték ze strany ČNB. Sázet lze i na rychlejší rozjezd výstavby. “Svoji roli nepochybně sehraje fakt, že část potenciální poptávky odpadne z důvodu faktické cenové nedostupnosti bytů,” dodal.

EU: meziroční růst cen bytů a domů

(3. čtvrtletí 2017)

Země Změna (v procentech) Česko 12,3 Irsko 12,0 Portugalsko 10,4 Maďarsko 10,2 Nizozemsko 10,2 Lotyšsko 9,5 Bulharsko 9,0 Litva 8,5 Slovinsko 7,9 Švédsko 7,5 Slovensko 7,3 Španělsko 6,7 Rumunsko 6,2 Lucembursko 5,0 Velká Británie 5,0 Rakousko 4,9 Estonsko 4,7 Dánsko 4,3 Malta 4,1 Francie 3,9 Belgie 3,9 Chorvatsko 3,8 Polsko 3,7 Německo 3,6 Finsko 1,4 Kypr 0,6 Itálie -0,9 Řecko údaje nejsou k dispozici

Zdroj: Eurostat

ČTK

Hlavní město koupí za 14,3 mil. Kč od Českých drah pozemky a budovu bývalé železniční stanice Praha Bubeneč. Bývalou nádražní budovu by chtěla Praha 6 přeměnit na restauraci či komunitní centrum.

“Měli jsme nabídku od Českých drah, že nám zhruba za 14 milionů prodají budovu a pozemky bubenečského nádraží. Je to i v koordinaci s Prahou 6,” uvedl radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO).

Podle místostarosty Prahy 6 Jana Laciny (STAN) radnice k budoucímu využití objektu uspořádala anketu, které se zúčastnilo 800 lidí převážně z Bubenče a Dejvic. “Největší zájem je o umístění tří budoucích funkcí: kavárny či restaurace s kulturním programem, komunitního centra a zařízení podporujícího sportovní vyžití v nedaleké Stromovce,” uvedl Lacina. Radnice počítá s tím, že po odkupu získá budovu do své správy. Poté chce vypsat výběrové řízení na provozovatele, a to pravděpodobně ještě před rekonstrukcí objektu. Stanice Praha Bubeneč vznikla v polovině 19. století a přestala fungovat po spuštění provozu železniční zastávky Podbaba. Poslední osobní vlak zde zastavil v srpnu 2014.

ČTK