Příprava stavby dálnice D55 z Olomouce do Přerova se podle deníku MfD komplikuje. Obec Rokytnice totiž uspěla se žalobou, kterou podala kvůli plánovanému šestikilometrovému úseku dálnice D55 mezi Přerovem a Olomoucí. Soud poté zrušil rozhodnutí, kterým olomoucký krajský úřad zamítl odvolání Rokytnice proti územnímu rozhodnutí na obchvat nedalekých Kokor. Obyvatelům Rokytnice vadí, že dálnice by měla přesunout automobilovou dopravu blízko k jejich obci, což by omezilo její další rozvoj. Tamní samospráva proto před časem napadla správní žalobou rozhodnutí olomouckého krajského úřadu, který zamítl její odvolání proti vydanému územnímu rozhodnutí. Ředitelství silnic a dálnic ČR považuje požadavek Rokytnice na posunutí trasy dál od obce za nereálný.

Dálnice D55, která se má začít stavět v roce 2020, je přeložkou stávající silnice první třídy, která Přerov s Olomoucí spojuje přes několik obcí. Vesnicemi denně projede až 20 000 automobilů.

ČTK

Největší český prodejce koupelnového vybavení Siko slavnostně otevřel v Čimelicích na Písecku přestavěnou centrálu se showroomem a vzorkovnou s plochou 2 400 metrů čtverečních. Firma do stavby během tří let investovala přes 300 mil. Kč, jde o součást letošních investic, které dosáhnou půl miliardy.

Podle předběžných odhadů bude mít Siko za loňský rok tržby 3,3 mld. Kč a zisk EBITDA 470 mil. Kč. Předloni měla firma konsolidované tržby 3,2 miliardy a konsolidovaný zisk EBITDA 182,1 milionu.

Firmu založila v roce 1991 Jaroslava Valová. Dnes má firma v ČR a na Slovensku 850 zaměstnanců a 53 prodejen. Průměrná měsíční hrubá mzda loni za leden až srpen byla 33 050 Kč.

ČTK

Veřejnosti se tento pátek po letech odkladů otevře outletové centrum Prague The Style Outlets u pražského letiště. Centrum nabídne v první fázi až 114 obchodů tuzemských i zahraničních značek na ploše téměř 20.000 m2. Provozovatel očekává v prvním roce tržby obchodů zhruba dvě miliardy korun. Celková investice do centra, jehož vnitřek je koncipován jako ulice v centru Prahy, přesáhla 1,8 mld. Kč. V budově mělo původně fungovat outletové centrum Galleria Moda, projekt ale zkrachoval ještě dříve, než začal. V roce 2013 centrum v rámci konkurzu koupila společnost Dreitonel, která se přejmenovala na The Prague Outlet.

“Zahraniční turisté by mohli tvořit 20 až 40 % návštěvníků,” řekl ČTK ředitel společnosti The Prague Outlet Martin Kubišta. Denní návštěvnost podle něj může dosáhnout o víkendech až 15 000 lidí. V souvislosti s otevřením centra byly spuštěny nové autobusové linky 312 a 322 do zastávky Tuchoměřice – Outlet centrum.

Nyní v ČR jsou Freeport Designer Outlet v Hatích u Znojma a Fashion Arena v Praze. “Český outletový trh bude po otevření nového centra v Praze již téměř saturovaný, protože funguje trochu jinak než u klasických nákupních center. Lidé jsou sem pro zboží za výhodné ceny ochotni dojíždět z větších vzdáleností, takže musíme počítat se spádovostí až do dvou hodin. V úvahu je tedy třeba brát také blízkost outletových center v sousedním Německu a Rakousku,” uvedl partner v oddělení pronájmu maloobchodních prostor společnosti Cushman & Wakefield Jan Voslář.

Mezi oběma pražskými outletovými centry běží soudní spor o tzv. doložky o dosahu, které zakazují obchodníkům otevírat v blízkosti další outletové prodejny. Spor se dostal k antimonopolnímu úřadu. Ten v dubnu pokutoval částkou 1,012 mil. Kč společnost Via FAOC, která pronajímá obchodní prostory ve Fashion Areně. Zákon porušila tím, že s nájemci uzavírala dohody, na jejichž základě nájemci nesměli vykonávat svou činnost v jiném outletovém centru v dojezdové vzdálenosti 60 minut.

Provozovatelem Prague The Style Outlets je společnost Neinver. Na české straně projekt patří do portfolia investiční skupiny Kaprain Group finančníka Karla Pražáka.

Další outletové centrum Outlet Arena Moravia vyroste na přelomu let 2018/2019 v Ostravě. Celkem tak budou v ČR čtyři centra. Arena Moravia nabídne 100 obchodů na ploše 17 000 m2. Vyplývá to z údajů společnosti Cushman & Wakefield.

Já zas řeknu ti z fleku, toužím bydlet na Proseku,“ zpíval kdysi Jaroslav Uhlíř. A jeho přání dnes sdílí značná část zájemců o bydlení v Praze. Nejvíce nových bytů (konkrétně 301) se v prvním čtvrtletí letošního roku prodalo v městské části Praha 9, kam spadají Prosek, Střížkov, Vysočany či Letňany. V závěsu je s 257 byty Praha 5 (Smíchov) a třetí příčka patří s odstupem Praze 10 (186 bytů). Vyplývá to ze statistik společnosti EKOSPOL.

Praha 9 a 5 jsou oblíbené lokality, obě skončily na prvních místech již v minulém čtvrtletí. Mimo hlavní zájem kupujících zůstávají centrální části Praha 1 a 2, kde se dohromady prodalo 30 nových bytů. Celkem se za první čtvrtletí letošního roku prodalo v hlavním městě 1 160 nových bytů. Jedná se o poměrně nízký počet, jde o druhé nejhorší čtvrtletí za posledních pět let.

SF/tk

Alexandra Tomášková převezme od 1. června 2018 vedení společnosti Skanska Property, zaměřené na development kancelářských nemovitostí v Praze. Ve funkci ředitelky nahradí Marii Passburg, která se vrací do švédské společnosti Skanska. Alexandra Tomášková se díky své nové pozici stává také členkou managementu divize Commercial Development Europe. I nadále bude působit jako Leasing & Asset Director pro Českou republiku.

„Alexandra Tomášková je prvním českou manažerkou, která stane v čele Skanska Property po více než dvaceti letech působení firmy v ČR. V průběhu uplynulých osmi let úspěšně vedla pronájem a marketing všech našich pražských projektů. Alexandra je známá tím, že se zaměřuje na design, prvky atraktivní pro nájemce a inovace,“ říká Katarzyna Zawodna, prezidentka Skanska Commercial Development Europe,

Alexandra Tomášková nastoupila do Skanska Property v roce 2010 jako manažerka pronájmů. Jako Leasing & Asset Director se podílí na designu, marketingu a pronájmu projektů, které Skanska Property aktuálně staví. Před nástupem do Skanska Property získala Alexandra zkušenosti v developerské společnosti Red Group a realitní poradenské firmě Cushman & Wakefield. Alexandra je absolventkou Slezské univerzity v Opavě. Je vdaná a má syna Lukáše. K jejím koníčkům patří cestování a sport, zejména rekreační běh a lyžování.

SF/pb

Společnosti Karlín Group a Horizon Holding získaly pravomocné stavební povolení pro projekt nové obytné čtvrti v pražských Hodkovičkách, který nabídne v sedmi domech celkem 800 bytů. Komplex nazvaný Zahálka vznikne v sousedství golfového hřiště a rekreačního areálu na břehu Vltavy. „V tuto chvíli dokončujeme výběrové řízení na generálního dodavatele stavby, první dva domy začneme stavět ihned poté,“ uvedl Jan Ludvík, generální ředitel společnosti Karlín Group s tím, že lidé by se do svých bytů měli začít stěhovat nejpozději do dvou let.

Skupiny Horizon Holding a Karlín Group přizvaly k projektu hned tři významná architektonická studia – Bevk Perovič Arhitekti (Slovinsko), Under-Construction Architects (Česko) a Yashar Architects (Izrael), doplněná o odborníky na krajinářskou architekturu z tuzemského Atelieru Flera.

SF/pb

Pražská pobočka ČKAIT zaslala primátorce Adrianě Krnáčové (ANO) dopis, v kterém Libeňský most doporučuje zbourat a nahradit ho novým, protože podle komory neodpovídá stav mostu současné době a platným normám. ČKAIT tak v dopise doporučuje, aby se vedení města přiklonilo k výstavbě nového podle již v roce 2009 vydaného stavebního povolení a pokračovali v hledání stavební firmy. “Jedině tak může město získat v roce 2021 moderní most s životností sto let,” píše komora.

Naopak proti bourání se staví spolu s ANO a ČSSD vládnoucí Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN), Praha 7 a občanská sdružení i někteří odborníci. Most s kubistickými prvky má podle kritiků bourání historickou hodnotu. Ani gremiální rada pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) nedoporučuje most bourat.

Naposledy se proti bourání postavilo vedení Ústavu dějin umění Akademie věd, které zaslalo pražským zastupitelům otevřený dopis, v němž uvedlo, že most je podle nich jedinečným dokladem české moderní architektury první poloviny 20. století.

Libeňský most z roku 1928 je ve špatném stavu. Vedení města zdůvodnilo návrh zbourání mostu tím, že výstavba nového bude levnější a rychlejší než oprava. Osud mostu v minulosti řešilo i ministerstvo kultury, památkou ho ale neprohlásilo. O jeho dalším osudu se bude na pražské radnici rozhodovat tento čtvrtek.

ČTK

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že dokumentace EIA, tedy posouzení vlivů na životní prostředí pro stavbu nového brněnského nádraží v odsunuté poloze je v souladu s aktualizovanou dokumentací pro územní rozhodnutí. “Ze lhůt správních řízení vyplývá, že územní rozhodnutí by mělo být vydané do konce letošního roku. To bohužel hodlají soudně napadnout Děti Země, které to již několikrát avizovaly. Místo konstruktivní diskuse zúčastněných stran se tak opět otevírá právní bitva advokátních kanceláří,” uvedl brněnský primátor Vokřál.

O odsunu nádraží do míst nákladového dolního nádraží letos rozhodli jak zastupitelé kraje, tak zastupitelé města. Definitivní rozhodnutí, kde bude nádraží stát, má učinit vláda. Mělo se tak stát do konce června, zatím však vláda nemá stanovisko centrální komise ministerstva dopravy. Komise svoje rozhodnutí po dubnovém jednání odložila a dosud není stanoven termín dalšího jednání. Nové nádraží v odsunuté poloze má stát zhruba 46 mld. Kč a podle některých odborníků a politiků by se mohlo začít stavět v roce 2021 či 2022. Odsun má však řadu odpůrců. Současné nádraží už je v době dopravní špičky na hranici kapacity a nárůstu dopravy nestačí. Nové nádraží má mít také napojení na podzemní železnici, jež má vyřešit kapacitní problémy povrchové dopravy.

ČTK

Arete Invest, český fond zaměřený na investice v oblasti nemovitostí, zveřejnil své auditované výsledky za loňský rok. Hrubý výnos aktuálně otevřeného podfondu Arete Invest CEE II činil za rok 2017 44,2 %, kumulovaný hrubý výnos tak dosáhl již 82,2 %. Hodnota aktiv ve správě podfondu se během roku téměř ztrojnásobila z 24 na 70 mil. eur.

Arete Invest CEE II byl založen v únoru 2016 a postupně vytváří homogenní portfolio výnosových průmyslových nemovitostí s vysokým standardem. Očekávaná hodnota spravovaných aktiv tohoto podfondu v průběhu předpokládaného pětiletého investičního cyklu je 5 mld. Kč. Během roku 2017 byly dokončeny celkem čtyři akvizice, tři na Slovensku a jedna v České republice.

SF/pb

Společnost CPI BYTY, druhý největší provozovatel dlouhodobého nájemního bydlení v ČR, dosáhl v roce 2017 výnosů z pronájmu nemovitostí ve výši 521 mil. Kč. Provozní zisk dosáhl 2,89 mld. Kč při pozitivním vlivu přecenění hodnoty nemovitostí o 2,7 mld. Kč. Rekordní čísla vykazuje také obsazenost portfolia nebo nižší hodnota pohledávek.

Společnost CPI BYTY vlastní přes 12 300 bytů a nebytových prostor ve třinácti městech České republiky, které technicky a administrativně spravuje pomocí šesti lokálních poboček.

„V roce 2017 jsme na pronájmech bytových a nebytových prostor vybrali 521 milionů korun, tedy o 17 milionů korun více než v roce předchozím. Důvodem je především zvýšení předpisu nájemného o inflační procento, které máme stanoveno ve smlouvách, dále vyšší obsazenost našich bytů. V loňském roce se také podařilo snížit pohledávky za nájemné a služby,“ uvedl ředitel společnosti CPI BYTY Petr Mácha.

SF/pb

Správní rada tuzemské pobočky stavební společnosti Skanska je opět plně v rukou českých manažerů. Mateřský švédský koncern z vedení české Skansky odvolal švédské zástupce, skončil tedy i předseda správní rady Mats Williamson, jak iinformoval web deníku E15.

Novým šéfem správní rady Skansky je prezident firmy pro ČR a SR Michal Jurka. Dále ji po odchodu Švédů doplnili finanční ředitel české a slovenské skupiny Jiří Černík a vedoucí právního oddělení firmy Ondřej Navrkal. “Jde o plánovanou změnu, která je v souladu s lednovým oznámením, kdy Skanska AB uvedla, že bude posilovat autonomii lokálních obchodních jednotek a upraví řídící model tak, aby byl přímější a lépe odpovídal potřebám byznysu,” řekl mluvčí stavební firmy Ondřej Svatoň. Personální změny se týkají stavební částí skupiny Skanska. Vedle ní působí v Česku ještě sesterský developer kancelářských budov Skanska Property a stavitel bytů Skanska Reality.

Letos v lednu mateřská společnost oznámila, že se v rámci restrukturalizace chystá propustit 3000 lidí, což je asi 7 % z celkového počtu zaměstnanců. Ve vztahu k Česku pak dodala, že se firma musí přizpůsobit náročnějším podmínkám na českém trhu, kde prý ale hromadné propuštění nyní neplánuje.

ČTK

Developerská společnost Skanska usiluje pro své projekty o udělení certifikace WELL, která hodnotí vliv budovy přímo na její obyvatele.

Prvním českým projektem s certifikací WELL by se měla stát kancelářská budova Visionary a následně budova Praga Studios z dílny Skanska.

„Stavět udržitelné projekty šetrné k životnímu prostředí patří od počátku k naší filosofii, stejně jako budovat prostředí, které bude šetrné ke svým obyvatelům, budoucím nájemcům. Ačkoliv je tedy certifikace WELL v Česku novou záležitostí, některé její parametry splňuje už i řada našich hotových projektů, například Corso Court v Karlíně,“ říká Petra Machartová ze Skanska Property.

Certifikace WELL je systém vycházející z výkonnosti pro měření, certifikaci a monitoring prvků ve stavebním prostředí, které mají vliv na zdraví a duševní pohodu člověka skrze kvalitu ovzduší, vody a přístupu ke zdroji světla. Stejně tak se soustředí na osobní pohodlí, přístup ke zdravé stravě a vliv budov na organismus a duševní zdraví.

WELL (WELL Building Standard) je spravován společností WELL Building Institute, která je veřejně prospěšnou společností – hlavním posláním je zlepšovat lidské zdraví a pohodu v prostředí budov.

SF/pb

Úřady možná dostanou dvouměsíční lhůtu pro vydávání závazných stanovisek v rámci stavebního řízení u staveb, na které se vztahuje zákon o urychlení výstavby dopravní a energetické infrastruktury. Pokud by je v termínu nevydaly, mělo by se za to, že nemají námitky. Sněmovní ústavně-právní výbor to chce prosadit do poslanecké novely zákona, jejíž cílem je zrychlit budování vybraných významných dopravních staveb.

“Cílem je, aby úřady vydávaly stanoviska v reálném čase,” řekl předkladatel pozměňovacího návrhu Marek Benda (ODS). Pokud poslanecká novela zasahuje do práv soukromých vlastníků, je třeba podle něho nutit k vyššímu výkonu i orgány veřejné moci. Pokud by byla lhůta pro úřady schválena a u zákonem vymezených staveb se osvědčila, mohla by se do budoucna rozšířit na všechny stavby.

Poslanecká novela by zavedla u konkrétně vyjmenovaných významných dopravních staveb institut mezitímního rozhodnutí. Investoři by mohli výstavbu zahájit nezávisle na sporu o výši náhrady za nemovitost, kterou potřebují vykoupit. Vyvlastnitel by po splnění podmínek požádal o mezitímní rozhodnutí, úřad by v prvním kroku dovolil zahájit stavební práce a v druhém kroku by se řešil případný spor o výši náhrady. Vlastníci pozemků budou také muset podle novely strpět průzkumné práce související se stavbou už před územním řízením, kdy se teprve rozhoduje, kudy stavba povede. Podle doporučení hospodářského výboru by za to majitelé měli dostat vyšší náhradu škod, a to až dvojnásobek.

ČTK

Radnice Prahy 1 eviduje letos 250 stížností na pronajímání bytů přes alternativní platformy typu airbnb. Radnice sdružením vlastníků jednotek poslala dopis, ve kterém doporučuje změnu stanov nebo úpravu rozúčtování nákladů na provoz a údržbu domu.

V Praze 1 je podle odhadu radnice pronajímáno prostřednictvím platforem sdíleného ubytování 3 000 až 5 000 z celkem zhruba 15 000 bytů. Problém s krátkodobými pronájmy řeší i magistrát. Podle jeho odhadů město ročně přichází zhruba o 120 mil. Kč na neuhrazených ubytovacích poplatcích. Praha o tom nyní jedná s ministerstvem pro místní rozvoj.

Airbnb funguje v ČR od roku 2009. Podle expertních analýz se airbnb svými službami v Praze už vyrovnala objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Kromě airbnb působí na trhu například systémy Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.

ČTK

Realitní skupina CPI Property Group vydala emisi časově neomezených podřízených dluhopisů ve výši 550 milionů eur s ročním kupónem ve výši 4,375  %.  Tyto „hybridní“ dluhopisy nesou prvky dluhových i ekvitních cenných papírů a nemají pevně stanovenou dobu splatnosti. Skupina CPI PG je může splatit nejdříve 11. srpna 2023.

„CPI PG je první společností v rámci regionu střední a východní Evropy, která vydala tento druh hybridních cenných papírů, jinak běžně používaných k financování evropských a světových realitních skupin,“ řekl Martin Němeček, generální ředitel realitní skupiny CPI PG s tím, že výnos emise bude primárně určen k financování akvizic.

Moody’s Investors Service, která realitní skupině CPI PG nedávno zlepšila výhled ratingu Baa3 ze stabilního na pozitivní, přidělila novým hybridním dluhopisům stupeň Ba2.

Poptávka po nových dluhopisech o více než polovinu převyšovala upsaný objem, hybrid upsalo na 76 investorů. Největší zájem přicházel z Velké Británie a Irska (54 %), dále z Beneluxu (17 %), Švýcarska (8 %), Francie (8 %), Itálie ( 6 %) a dalších zemí (7 %).

SF/pb

Celkový objem kapitálu investovaného do základního jmění tuzemských firem meziročně klesl o 12,5 mld. Kčna 2,72 bilionu Kč. Zatímco podle výpočtů společnosti Bisnode objem českého kapitálu se poprvé od roku 2015 meziročně snížil, a to hlavně díky rekordnímu počtu zanikajících firem, objem zahraničního kapitálu vzrostl o 33 miliard na 1,05 bil. Kč. Zahraniční subjekty aktuálně ovládají přes 38 % z celkového základního kapitálu českých společností. Kapitál z daňových rájů se na základním jmění českých firem podílí 13 %. U 7 % českých firem aktuálně nelze dohledat vlastnickou strukturu.

Vlastnická struktura českých firem (2011 – 2018)

SF/pb

Stavební výroba v Česku v březnu meziročně klesla o 0,7 %, mj. proto, že letošní březen měl o dva pracovní dny méně než loňský. Po očištění o tento vliv stavebnictví stouplo o dvě procenta. Většímu rozvoji brání podle analytiků nepřipravenost velkých infrastrukturních projektů. V průběhu roku by však těchto zakázek mělo přibývat.

Jak uvádějí odborníci, české stavebnictví brzdí ve větším růstu nepřipravenost velkých infrastrukturních projektů. “Nezvykle teplé lednové počasí umožnilo nastartovat letošní stavební sezonu dříve, než je obvyklé. Tak vysoký růst jako v prvním čtvrtletí tady byl naposledy před dlouhými jedenácti lety,” uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek. I nadále podle něj platí, že stavebnictví táhne především investiční aktivita soukromého sektoru. “Naopak přetrvávající nízká investiční aktivita veřejného sektoru sráží inženýrské stavitelství, příprava velkých infrastrukturních projektů vázne.“

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy stavebnictví po zdařilém vstupu do letošního roku ztratilo v březnu na dynamice, když meziročně kleslo o 0,7 %. Počítá s tím, že stavební produkci pomůže vyšší investiční aktivita ze strany soukromého i veřejného sektoru. “Příprava velkých infrastrukturních projektů zůstává slabá, ale rozpočty místních samospráv vykazují velké přebytky, které by letos částečně mohly rozpustit v investicích. Navíc bude Česko letos donuceno čerpat část evropských fondů, jinak o ně nadobro přijde,” upozornil. Pro letošní rok očekává růst oboru o 9,1 %.

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš uvedl, že se zatím neprojevil vliv vysokého růstu zadaných zakázek. Podle údajů inženýrské společnosti ÚRS Praha zadali veřejní investoři stavebním firmám v prvním čtvrtletí 1201 zakázek za 41,6 mld. Kč. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 76 %. “Příznivé počasí nastávajících měsíců i nadějné údaje o zadané zakázce snad mohou stavbaře opět letos naplňovat optimismem,” dodal Matyáš.

ČTK

Stavební firmy v Česku podle údajů ČSÚ zahájily v prvním čtvrtletí stavbu 1 842 bytů v bytových domech, meziročně o 16 % více. Nejvíce jich bylo v Olomouckém kraji. V Praze, kde bývá bytová výstavba tradičně největší, klesl počet zhruba o dvě pětiny. To je nejméně od roku 2010. Podle analytičky společnosti Broker Consulting Veroniky Vránové ovšem vybízí k optimismu nedávno zveřejněný návrh tzv. metropolitního plánu. “Institut plánování a rozvoje chce dát developerům volné pole působnosti například na území kolem obory Hvězda v Praze 6, Parukářky na Žižkově nebo na nezastavěných plochách v okolí botanické nebo zoologické zahrady v Troji. Právě na území hlavního města se nůžky mezi poptávkou a nabídkou rozevírají nejvíce,” uvedla V. Vránová.

Developeři loni v Praze prodali zhruba 5 500 nových bytů. Počet bytů, které se ve stejném období začali stavět, nebyl ani poloviční. Nedostatečná nabídka je jednou z příčin výrazného růstu cen nových bytů. Za poslední dva roky v Praze zdražily o 42 %.

Počet nově rozestavěných rodinných domů v Česku do konce března meziročně vzrostl o 11 % na 4 029. Nejvíce jich připadalo na Středočeský (25,6 %), Jihomoravský, Moravskoslezský a Plzeňský kraj. Podíl Prahy klesl na 3 %.

Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali jednotlivci a stavební firmy v prvním čtvrtletí stavět 7 618 bytů, meziročně o 16,8 % více. V porovnání s rekordním rokem 2008 byl jejich počet zhruba o pětinu nižší.

ČTK

Objem realitních transakcí fyzických soukromých investorů v Česku loni meziročně vzrostl o 14 procent na 53,5 milionu eur (zhruba 1,4 miliardy korun). ČTK to sdělila realitní poradenská společnost Knight Frank. Z celkového objemu realitních transakcí je to asi 1,5 procenta.

“Podíl lokálních hráčů na regionálním trhu nejen v Praze, ale i v regionech dlouhodobě posiluje. Trh nemovitostí poskytuje možnost dosahovat cílených investičních rozhodnutí z hlediska lokality, sektoru a nájemců. Zároveň oproti jiným investicím poskytuje pravidelný a stabilní příjem,” uvedla výkonná ředitelka Knight Frank Zdenka Klapalová. V porovnání s rokem 2014 se podle ní objem realitních transakcí, které provedl fyzický soukromý investor, zvýšil téměř devítinásobně.

Loni se v Česku takových obchodů uskutečnilo 20, před čtyřmi lety jeden. Knight Frank jich loni zprostředkoval šest. Patří mezi ně například budovy Jankovcova 23, Element, Táborská 41, Prague Office Park ve Stodůlkách (vše v Praze) či Brno Business Park. V posledních dvou případech byl prodejcem rakouský investiční fond Immofinanz. Kancelářský komplex Brno Business Park má téměř 35.000 metrů čtverečních plochy a 739 parkovacích stání.

Knight Frank očekává, že zájem soukromých fyzických investorů o komerční nemovitosti se bude nadále zvyšovat. Podle průzkumu společnosti zhruba třetina těchto investorů plánuje v příštích dvou letech investovat do nemovitostí v zahraničí. “Cílem investorů budou nejen kancelářská, obchodní a hotelová aktiva, ale také investice do rostoucích sektorů. Těmi jsou například příměstská logistika, volnočasové a provozní prostory včetně ubytování pro studenty a také rezidenční budovy,” uvádí Knight Frank.

Podle údajů realitně poradenské firmy JLL celkový objem realitních investic v Česku loni meziročně klesl o 2,3 procenta na 3,54 miliardy eur (90,5 miliardy korun). Nejvíce investic připadalo na maloobchod (asi 40 procent), následovaly kanceláře a průmyslové a logistické stavby. Podíl českých investorů meziročně vzrostl z 26 na 31 procent.

ČTK

Michelské BB Centrum na Praze 4 mělo ještě donedávna mezi moderními budovami pozůstatek z komunistické éry, čtyři nevzhledné paneláky, postavené v sedmdesátých letech minulého století jako ubytovny pro stavební dělníky. Dva z nich (v posledních letech sloužily jako administrativní objekty kategorie C) byly jako první v Praze během nyní strženy a na jejich místě vyroste v příštím roce nový bytový dům s celkem 172 byty pro krátkodobý a dlouhodobý pronájem. Dům bude postaven podle návrhu architektonické kanceláře Aulík Fišer architekti.

Na pozemku necelých 6 000 m² vyroste bytový dům s retailem v parteru. V jedné jeho části bude apart hotel se 78 byty pro krátkodobé pronájmy, např. pro manažery a zaměstnance firem, které v areálu sídlí či pro návštěvníky Prahy, druhá část bude mít 94 bytů pro dlouhodobé pronájmy, tedy byty, kterých je v Praze stále nedostatek. Budova bude mít čtyři podzemní podlaží, v parteru bude vybudován prostor pro obchodní jednotky a služby pro veřejnost. Dokončení výstavby je plánováno do konce roku 2020.

SF/pb