Skupina HB Reavis, která na Slovensku patří k největším developerům a podniká i v Česku, prodala kancelářskou budovu Metronom Business Center v pražských Butovicích. Za 2,3 mld. Kč ji získal ČS nemovitostní fond, který spravuje REICO investiční společnost České spořitelny. Prvděpodobně jde o největší letošní kancelářskou transakci v Česku.

Společnost desetipatrovou budovu o rozloze téměř 34 000 metrů čtverečních dokončila v roce 2015. Metronom se nachází u stanice metra Nové Butovice a tvoří ho tři propojené budovy, které v horních patrech doplňují terasy. Většinovým nájemcem budovy je německá softwarová společnost SAP, pro kterou je to zároveň hlavní sídlo v České republice. Dalšími významnými nájemci jsou firmy BMW a AbbVie.

Mezinárodní developerská skupina HB Reavis působí vedle Česka a Slovenska v Polsku, Maďarsku, Německu, Velké Británii a Turecku. Byla založena v roce 1993, vlastníkem je slovenský miliardář Ivan Chrenko. Společnost vlastní například soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze. Ministerstvo kultury loni v listopadu rozhodlo, že tyto budovy nejsou kulturní památkou a firma je může zbourat.

ČTK

Za zhruba dvě miliardy korun chce společnost Passerinvest prodat kancelářskou budovu Nová Karolina Park v Ostravě. Uvedl to deník Hospodářské noviny na základě vyjádření majitele celé skupiny Radima Passera. Prodej budovy je podle deníku teprve v začátcích, majitel chce oslovit možné kupce ve výběrovém řízení. Budova má šest pater s 24 600 metry čtverečních kanceláří, 3700 metry čtverečních obchodů a 280 parkovacími místy, objekt je z 85 % pronajat.

Již dříve byl oznámen chystaný prodej vedlejší budovy komplexu Nová Karolina, obchodního centra Forum Nová Karolina, patřící britské firmě Meyer Bergman,  kanadskému fondu Healthcare of Ontario Pension Plan. Cenu centra o rozloze 58 000 metrů čtverečních majitelé odhadují asi na 6,6 mld. Kč.

ČTK

V Praze se žádná ryze koncertní síň nepostavila už přes sto let. Obecní dům byl otevřen v roce 1912, Rudolfinum dokonce už na počátku roku 1885. Tyto historické sály však neodpovídají požadavkům 21. století, navíc nevyhovují ani svou nízkou kapacitou (oba mají méně než 1 200 míst). Nový koncertní dům by se stal logickým doplněním těchto historických sálů a rozšířil by tak kulturní nabídku hlavního města, jak uvádí Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR).

„Praha nemůže a nesmí ustrnout. Malinko vybočíme z průměru a už si myslíme, že jsme světoví. Nepracujeme na úkolech, které jsou tak říkajíc pro rozkvět vlasti, když to řeknu slovníkem 19. století. Kulturní vyspělost se dá poznat právě na takovýchto úkolech,“ říká architekt Josef Pleskot, člen Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Šéf Central Group Dušan Kunovský k tomu dodává: „Praha se musí profilovat jako dynamická kulturní metropole, nikoliv jen jako historické město proslulé levnou pivní turistikou. V hudbě máme skvělou tradici a není důvod, proč bychom nemohli mít podobně unikátní kulturní stavbu jako třeba Hamburk, jehož Labská filharmonie přitáhla pozornost celého světa.“

Při otázce na moderní stavbu v Praze se většině asi vybaví Tančící dům. Ten je však soukromou investicí. V zahraničí je běžné, že nositelem velké architektury je veřejná budova typu národní knihovny, muzea nebo koncertního sálu. A taková nová stavba se v Praze roky neobjevila.

Podle ankety SAR, které se zúčastnilo přes tisíc Pražanů, jsou více než dvě třetiny obyvatel novému sálu nakloněny. Ideálním místem se jim jeví prostor kolem stanice metra linky C Vltavská, čímž by se tato spíše zanedbaná lokalita nepochybně výrazně zkultivovala.

Zaslouží si podle Vás Praha velkou moderní koncertní budovu?

Institut plánování a rozvoje města Prahy již nechal vypracovat územní studii, která měla zjistit, zda se filharmonická budova do prostoru Vltavské vešla, a to s pozitivním výsledkem. Nyní proto radnice zadala studii proveditelnosti, která přiblíží další parametry záměru.

SF/tk

České republice se ekonomicky daří, v Evropě stále patří mezi země s nadprůměrným růstem. Vývoji HDP pomáhá domácí spotřeba stejně jako investice.  V 1. čtvrtletí se HDP v ČR zvýšil meziročně o 4,4 %.

Pro české hospodářství je tradičně jedním z klíčových pilířů zpracovatelský průmysl, největší vliv má pak automobilový průmysl a přidružené obory. Zpomalení produkce automobilového průmyslu se projevilo na vývoji celého odvětví. V 1. čtvrtletí vzrostl průmysl meziročně o 4,0 %, když na konci minulého roku dosahoval necelých 8 %. Výrobci automobilů přispěli k růstu celého odvětví nejméně od poloviny roku 2013, kdy se ekonomika vymaňovala z recese. Naopak dobrá zpráva je, že příznivé výsledky má strojírenství, ale také farmacie či výroba oděvů. Růst průmyslu je tak rovnoměrněji rozdělen do více odvětví, které jsou na sobě méně závislá. Lepší celkový výsledek tlumila těžba a dobývání, společně s energetikou.

„Trh práce překonává jeden rekord za druhým. Růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí o 8,6 % byl nejvyšší za posledních deset let. Pro firmy to ovšem už tak dobrá zpráva není, zejména průmyslové podniky začíná nedostatek zaměstnanců brzdit v jejich dalším rozvoji,“ říká Marek Rojíček z ČSÚ. V rámci Evropské unie máme nejnižší míru nezaměstnanosti nepřetržitě od začátku roku 2016.

Inflace se celý loňský rok pohybovala nad 2 %. V 1. čtvrtletí 2018 byl meziroční růst spotřebitelských cen 1,9 %. Nejvíce k tomu přispěly vyšší náklady na bydlení a ceny potravin. V minulých letech náklady na bydlení rostly jen mírně, nyní se projevil růst nájemného a cen energií. Stejně tak se zvyšují ceny nemovitostí. Zejména v Praze poptávka po bydlení, společně s nízkou úrovní bytové výstavby v hlavním městě, vytáhly ceny nemovitostí vysoko. Ve 2. čtvrtletí 2017 rostly ceny starších bytů meziročně téměř 20% tempem, na začátku letošního roku jsme zaznamenali oslabení tohoto růstu. Nabídkové ceny bytů se v 1. čtvrtletí 2018 drží na vysoké úrovni růstu (12,8 % v ČR, 15,1 % v Praze), podle údajů ČSÚ ale již dále nezrychlují.

SF/pb

Pražští zastupitelé schválili několik celoměstsky významných změn územního plánu. Mezi nimi je například změna v okolí Masarykova nádraží, v Košířích, v Chitussiho ulici v Praze 6 nebo v Ruzyni. Proti některým změnám protestovali zástupci Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN) a komunisté. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO), která materiály zastupitelům předložila, se do diskuse zastupitelů zapojovala sporadicky.

Zřejmě nejvíce se zastupitelé přeli u změn souvisejících s Masarykovým nádražím, kde předložený dokument počítal se sjednocením funkce území, protože funkce byly v minulosti roztříštěny. Podle zástupců Trojkoalice ale změna znamená navýšení zástavby, kterou tam plánuje společnost Penta. Ve vášnivé diskusi pak dokonce zastupitel Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice) označil Krnáčovou za “agentku Penty”.

Dlouhou diskusi vyvolala i změna plánovaná v Chitussiho ulici. Tam chce stavět vilové domy společnost Nebeský Klid, jejímž jediným akcionářem je Penta. Nyní jsou na pozemku dvě léčebny dlouhodobě nemocných (LDN), jedna městská a druhá soukromá. Dohromady mají asi 200 lůžek. “Nejde o to, že by ta vilová čtvrť nemohla vzniknout, ale není jasné, jak se investor bude podílet na stěhování. Hrozí i to, že nenávratně zmizí těch 100 lůžek v soukromé LDN,” řekla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice).

Schválena byla rovněž změna v Košířích, při které má být místní zeleň změněna na pozemek využitelný k výstavbě domů. Pozemek je součástí chráněného přírodního celku Košíře-Motol. Spory vyvolala také změna v Komořanech, kde investor požadoval navýšit tzv. koeficienty výstavby, které umožňují postavit vyšší domy.

Zastupitelé projednávali také změny, které už jednou zamítli. Byl to případ zamýšlené výstavby v Evropské ulici v Ruzyni. Proti němu protestovali na jednání také tamní obyvatelé. Části zastupitelů a lidem se nelíbila zejména výška plánované budovy. Tuto změnu nakonec zastupitelé neschválili. Na programu jednání byla i změna týkající se louky Šabatka v Komořanech. Proti výstavbě tam dlouhodobě protestují místní. Proti schválení změny se postavila Trojkoalice a Piráti. “Změnu již dvakrát zrušil soud. Tady je to celkem jednoduché, když soud řekl, že je nezákonná, tak má být zrušena,” řekl poslanec a donedávna zastupitel Mikuláš Ferjenčík (Piráti), který má z pozice poslance právo promluvit. Projednávání změny zastupitelé nakonec přerušili do září.

ČTK

Město Hradec Králové vzneslo námitky do řízení na vydání stavebního povolení pro úsek dálnice D11 mezi nynějším koncem dálnice a Předměřicemi nad Labem. Město žádá více protihlukových opatření a postavení dalších obslužných komunikací pro místní zemědělce. Před hlukem chce město více chránit lidi ze čtvrti Svobodné Dvory. “Stavbu dálnice však město brzdit nechce,” řekl dnes mluvčí radnice Petr Vinklář.

Stavební řízení na úsek D11 Hradec Králové – Předměřice nad Labem se opakuje kvůli námitce hnutí Děti Země. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) odhadovalo, že by mohlo mít pravomocné stavební povolení v srpnu. Stavební povolení vydává ministerstvo dopravy. Na navazující úsek Předměřice nad Labem – Smiřice silničáři pravomocné stavební povolení již mají a úsek Smiřice – Jaroměř už ŘSD začalo v dubnu stavět.

Dálnice D11 z Prahy na polské hranice se začala stavět v roce 1978 a zatím je z plánovaných 154 kilometrů hotových necelých 91 kilometrů. Od loňského srpna dálnice končí na okraji Hradce Králové sjezdem do městské části Kukleny. V Královci u Trutnova se má D11 napojit na budovanou polskou silnici S3.

ČTK

Sněmovna schválila vládní novelu, jež upravuje vznik společenství vlastníků bytů v původně čistě družstevních domech. Norma má odstranit nedostatky, které způsobila dřívější poslanecká změna zákona. Novelu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Dříve vznikala společenství ze zákona poté, co družstevní podíl v domech klesl pod čtvrtinu. Minulá poslanecká úprava stanovila tento podíl na polovinu. Nepamatovala ale na situace, kdy v domech klesl družstevní podíl pod polovinu už před její účinností, ale nebyl nižší než čtvrtina. Některá družstva se kvůli této změně ocitla podle vlády v právním vakuu. Rejstříkové soudy tak odmítají zapsat společenství vlastníků z podnětu družstev a katastrální úřady blokují jakékoli převody bytů.

Obecná povinnost založit společenství vlastníků jednotek při poklesu podílu bytového družstva na společných částech pod polovinu se podle schváleného pozměňovacího návrhu zpravodaje Martina Kupky (ODS) nebude vztahovat na případy, kdy družstva dosud splácejí úvěry na opravy nebo modernizace společných částí domů. Bude se čekat do splacení půjčky, případně do poklesu družstevního podílu na čtvrtinu.

Ke schválení stanov společenství bude nadále nutný souhlas většiny hlasů vlastníků bytů přítomných na shromáždění. Nebude ale podle novely potřebná jejich stoprocentní účast. K rozhodování bude stačit přítomnost vlastníků, kteří mají většinu všech hlasů.

ČTK

Skupina PPF prodala letos v březnu za 46 mil. eur (zhruba 1,2 mld. Kč) kancelářský projekt Wilhelminaplein v nizozemském Rotterdamu. Skupina to uvedla v účetní závěrce za rok 2017, kterou zveřejnila na svém webu. Komplex o rozloze 16 200 metrů čtverečních koupila v roce 2014 PPF za 28,5 mil. Eur. Dnes PPF Real Estate v Nizozemsku vlastní osm kancelářských budov a jedno nákupní centrum.

Z účetní závěrky vyplývají také sumy, které PPF zaplatila při některých dříve zveřejněných letošních realitních nákupech. Cena dubnové transakce, ve které PPF získala spolu s americkou realitní společností Hines další věž kancelářského komplexu Metropolis v Moskvě, byla přibližně 22 mil. Eur. Rovněž v dubnu PPF získala stoprocentní podíl v londýnské kancelářské budově Westferry Circus, předpokládaná cena za akcie vlastníka budovy a splacení úvěrů je 122 mil. eur.

Společnost PPF Real Estate Holding B. V. byla založena v roce 2010 a je součástí skupiny PPF. Vedle České republiky, Nizozemska, Ruska a Velké Británie vlastní nemovitosti také v Německu, Rumunsku a na Ukrajině. Čistý zisk firmy loni stoupl na 76 mil. eur ze 44 milionů o rok dřív.

Skupina PPF, kterou ovládá Petr Kellner, investuje do řady odvětví od bankovnictví a finančních služeb přes telekomunikace, pojišťovnictví, nemovitosti, zemědělství až po biotechnologie. Působí v Evropě, Rusku, Asii a USA. Skupině loni klesl čistý zisk o 9,1 miliardy na 16,5 mld. Kč.

ČTK

Podle ankety společnosti CEEC Research mezi developerskými firmami nabídka kancelářských ploch letos v Praze meziročně vzroste o 5,5 procenta nájemné v nich se zvýší o téměř 5 %. Nejatraktivnějšími oblastmi pro kanceláře jsou Praha 5 a Praha 8.

“Na trhu lze pozorovat pozvolný růst nájmů a pokles nájemních pobídek. Řada nájemců preferuje moderní prostory jako jeden z klíčových nástrojů ke spokojenosti zaměstnanců před úsporou nájmu,” říká partner poradenské společnosti KPMG Pavel Kliment. Podle studie sdružení realitních poradenských firem Prague Research Forum v prvním čtvrtletí nejvyšší nájemné v centru města vzrostlo na 20 až 21,50 eura za metr čtvereční měsíčně, ve vnitřním městě na 15 až 16,50 eura a ve vnějším městě zůstalo na 13,50 až 15 eur.  Tři čtvrtiny firem, které si pronajímají kancelářské prostory, jsou podle developerů ochotny si připlatit za zlepšení podmínek pro své zaměstnance. Za nejdůležitější developeři označili dopravní dostupnost, občanskou vybavenost v blízkosti kanceláří a dostatek pracovních míst.

SF/pb

Nizozemská developerská skupina CTP Invest, která nedávno koupila českou pobočku britské firmy Waystone CZ, chce zastavět bývalá kasárna ve Stříbře nájemními výrobními a skladovacími halami a byty. Firma zatím nemá konkrétního nájemce.

Stříbro podepsalo s Waystone v únoru 2009 kontrakt na rozvoj 47hektarových kasáren, která mají velmi dobré napojení na dálnici D5 a mezinárodní silnici Plzeň – Cheb. Jejich úpravy měly skončit do 15 let. Před více než čtyřmi lety tam vstoupil první investor, rakouská firma RSF Elektronik, CTP po převzetí původního vlastníka pozemků může ještě využít 22 hektarů pro průmysl a bydlení. Problémem je, že v regionu už nejsou žádné volné pracovní síly a také pracovní agentury už nemají dostatek lidí.

ČTK

„S tím, jak růst cen bydlení předstihuje zvyšování příjmů domácností, se dlužníci stávají zranitelnějšími. Zároveň roste pravděpodobnost, že o úvěr budou čím dál více usilovat rizikovější žadatelé,” říká guvernér ČNB Jiří Rusnok. ČNB proto rozšířila od října pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu. Výše dluhu žadatele o hypotéku by nově neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 % svého měsíčního čistého příjmu. Pravidla pro výši úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti ponechala ČNB beze změny.

Centrální banka zpřísnila podmínky na hypotečním trhu již několikrát. Poprvé předloni na podzim, kdy bankám fakticky zakázala půjčovat na celou hodnotu nemovitosti. V dubnu 2017 ČNB doporučila neposkytovat hypotéky nad 90 % ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezit i hypotéky nad 80 %. Takových mohou banky poskytnout jen omezené množství.

Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální bankéři mohli tato pravidla vynutit. Banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí. ČNB se snaží prosadit novelu zákona, která by doporučení přeměnila v povinnost, loni byla odmítnuta, ale centrální banka podle vyjádření svých představitelů bude o její přijetí usilovat i nadále.

Ceny nemovitostí v Česku rostly po většinu roku 2017 nejrychleji v celé Evropské unii, v průměru o 16 %. Vyplývá to ze Zprávy o finanční stabilitě, kterou dnes zveřejnila Česká národní banka. Podle jejích odhadů se zvyšuje také nadhodnocení cen bytů, které ke konci roku 2017 činilo zhruba 14 %. Podle centrální banky tak přetrvávají podmínky pro roztáčení spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení, kterou ČNB od roku 2016 označuje jako největší riziko pro domácí finanční stabilitu. V uplynulém roce banky navíc poskytly významné procento hypotečních úvěrů, které ČNB považuje z hlediska ukazatelů schopnosti jej splácet z běžných příjmů za vysoce rizikové.

SF/pb

Ceny chat a chalup v Česku v posledních letech rostou, loni se meziročně zvýšily o 5 – 10 %. Největší zájem je podle ankety ČTK o Středočeský kraj, zejména údolí Berounky a Posázaví, dále o Krkonoše nebo Šumavu. Klienti většinou požadují nemovitosti v dojezdové vzdálenosti do jedné hodiny od místa bydliště. Přibývá mladších zájemců ve věku od 30 do 40 let a roste zájem o chalupy, které jsou už vybavené.

“Průměrné ceny rostou již několikátý rok po sobě. Od roku 2014 se průměrná cena chalupy v Česku zvýšila o pětinu. V loňském roce byla průměrná cena prodané chalupy přes milion korun. Letošní ceny se pohybují opět o něco výše. Trh rekreačních nemovitostí koresponduje s nemovitostním trhem obecně,” uvedl mluvčí realitního řetězce RE/MAX Tomáš Hejda. Průměrná cena za metr čtvereční se u rekreačních nemovitostí podle něj určit nedá. “V nabídce jsou malé chatičky za 200 000 korun po luxusní objekty s wellness za miliony korun. Loni se například prodalo několik objektů za více než deset milionů,” doplnil Hejda. V současné době podle něj převažuje poptávka po koupi objektu po rekonstrukci.

U RK Maxima Reality se podle jejího ředitele Gorana Andonova průměrný meziroční nárůst cen rekreačních nemovitostí v posledních letech pohybuje v průměru do 10 % za rok. “Například v rámci Středočeského kraje se ceny klasických dřevěných chat s půdorysem do 25 metrů čtverečních pohybují okolo 500 až 600 tisíc korun. Zděné chatky pořídíte do 1,5 milionu,” sdělil Andonov. Největší zájem Maxima Reality eviduje o zděné chaty s půdorysem okolo 40 až 50 metrů čtverečních s možností přístavby. Podle provozního ředitele společnosti Fincentrum Reality Martina Fojtíka jsou nejvyšší ceny rekreačních nemovitostí ve Středočeském kraji, na Šumavě a v Krkonoších, speciálně v okolí Špindlerova Mlýna a Pece pod Sněžkou. V těchto lokalitách je o ně zároveň i největší zájem. “Tady mohou ceny za hezkou chalupu atakovat astronomické částky,” podotkl Fojtík. Podle obchodního ředitele společnosti Bidli Romana Weisera jsou nejvyšší ceny ve vzdálenosti 50 kilometrů od velkých měst, v chráněných krajinných oblastech a na horách. “Pro obyvatele velkých měst je důležitá i doba dojezdu. Nejčastěji lidé hledají rekreační objekty v dojezdové vzdálenosti zhruba do jedné hodiny tak, aby mohli v létě dojíždět přes týden do práce,” uvedl Weiser.

U M&M Reality vzrostly ceny chat a chalup v oblíbených rekreačních lokalitách za poslední tři roky až o 40 %. “Silná poptávka ze strany pražské a brněnské klientely ovlivňuje ceny víkendových nemovitostí v blízkosti těchto měst. A podražily i vzdálenější rekreační lokality,” sdělila mluvčí společnosti Renata Lichtnegerová.

ČTK

Nový bytový dům pro seniory s pěti desítkami malometrážních bytů se v Opavě začne stavět pravděpodobně v září. Náklady na plánovanou budovu budou činit 99 mil. Kč. Většinu bude platit město, přispět by mělo ministerstvo pro místní rozvoj,

Objekt bude mít pět podlaží, počítá se s 52 malometrážními bytovými jednotkami s plochou do 50 metrů čtverečních. Šestnáct z nich bude plně bezbariérových a v nich se budou poskytovat i pečovatelské služby. Byty budou přednostně pro seniory. Pečovatelské byty se budou pronajímat ve zvláštním režimu pouze osobám v nepříznivé sociální situaci a se sníženou mírou soběstačnosti způsobenou věkem nad 65 let či zdravotním stavem. Nový bytový dům bude mít v péči příspěvková organizace města Seniorcentrum. Organizace zaměstnává 19 lidí a ve správě má 136 bytů ve třech penzionech určených pro bydlení seniorů.

ČTK

Publikace „Veřejný prostor v širším kontextu – město, industriál, krajina“, která právě vychází, prezentuje výsledky doktorských studijních oborů Architektura a stavitelství a Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví FSv ČVUT v Praze. Ke spolupráci na projektu byli přizváni další odborníci jak z ČVUT, tak dalších institucí.

Definice pojmu veřejný prostor není dodnes jednoznačná. Popis jeho vlastností a kvalit se odvíjí od toho, pracuje-li s tímto pojmem teoretik, praktikující architekt či urbanista, sociolog, politik, městská správa, developer či občan. I tak je ale možné pro veřejný prostor definovat jistá „společná“ kritéria: je přístupný veřejnosti, má specifické (kladné) prostorové kvality, funkční využití je otevřené potřebám veřejnosti a přináší jí nejrůznější benefity.

Publikace je členěna do tří celků: město, industriál, krajina. Debata o veřejném prostoru se soustřeďuje zejména na veřejné prostory center měst a tak i třetina textů se zabývá z různých úhlů právě městskými prostory, a to od provozních souvislostí po jejich urbanisticko-architektonické řešení, ale i třeba architektonicko-symbolický význam veřejných prostor v městské scéně a otázku výtvarného řešení. Význam veřejného prostoru vskutku roste a současné multifunkční, provozně i esteticky zvládnuté veřejné prostory mají, jak v textu zazní opakovaně, potenciál vytvořit novou kostrou našich měst a obcí a přispět ke zkvalitnění života v nich. Nicméně publikace si klade za cíl tuto vžitou definici překročit a ukázat, že veřejný prostor dnes hraje podstatnou roli v urbanisticko-architektonické struktuře periférií sídel, zejména pak bývalých industriálních ploch, venkovské zástavby i krajiny.

Druhá část publikace se zabývá veřejným prostorem, který se dnes rozšiřuje do míst dříve uzavřených, neveřejných, která dokonce někdy měla punc vyloučených lokalit. Mnoho veřejných prostor totiž vzniká jako součást konverzí průmyslových a dopravních staveb. Potenciál těchto mnohdy velkých nebo velmi specifických území je obrovský jak funkčně, tak esteticky, sociálně i ekonomicky.

Třetí část publikace interpretuje pojem veřejného prostoru v souvislosti se zelení a krajinou, případně s venkovskou zástavbou. I tady v současné době pociťujeme vlivem mnoha probíhajících změn rozličného charakteru citelnou ztrátu veřejných prostor nebo jejich deformaci. Toto téma je zde nanejvýše aktuální, možná dokonce více než ve městech, kde již byly základní nástroje a politiky přece jen zformulovány a ozkoušeny.

Publikace vznikla z debaty o veřejném prostoru napříč těmito tématy – autoři tuto otázku chápali jako doplnění svého bádání v mnohdy odlišných oborech (např. konstrukce, průmyslové stavby, výtvarné umění, scénování ad.), které chtěli o tuto problematiku obohatit.

Veřejný prostor v širším kontextu – město, industriál, krajina . FSv ČVUt v Praze, 2018.

Kolektiv autorů: Lenka Popelová (hl. editor), Zuzana Pešková (editor), Tomáš Šenberger (editor), Mikuláš Hulec (editor), Jaroslav Daďa, Jan Kašpar, Jan Albert Šturma, Jiří Havlík, Jan Trejbal, Radmila Kaděrová, Nikolay Brankov, Petra Miškejová, Martina Sedláková, Veronika Kastlová, Pavel Jurčík, Edita Cestrová, Hana Boříková, Karel Hájek, Lenka Zelená, Marie Černeková, Jan Bartoníček, Jiří Kupka, Diana Kubrová, Jan Hendrych.

SF/pb

Developerská divize skupiny KKCG navazuje na už dokončený a komerčně úspěšný projekt top‘rezidence Šárecké údolí v pražských Košířích, kde na úpatí vrchu Vidoule vyroste top‘rezidence Pomezí, a to na území o rozloze 3,7 hektaru.

Výstavba top´rezidence Pomezí bude fázována do dvou etap v průběhu let 2018-2022. „Letos v dubnu jsme získali stavební povolení na první etapu projektu, která sestává ze čtyř čtyřpodlažních domů s 90 bytovými jednotkami s dispozicemi od 2+kk po 5+kk, o výměrách od 40 do 250 m² podlahové plochy,“ říká Patrik Skála z KKCG Real Estate. Předpoklad dokončení stavby je v dubnu 2020 a už dnes je rezervováno 50 % jednotek.

Druhá etapa top’rezidence Pomezí je plánována na léta 2020-2022, přičemž ta nabídne kombinaci bytů (56), řadových rodinných domů (38) a pěti vil.

Předpokládaná celková investice do projektu top´rezidence Pomezí je zhruba 2 mld. Kč.

SF/pb

Stavební výroba v Česku v dubnu zrychlila meziroční růst na 7,7 %. Produkce se přitom zvýšila jen v pozemním stavitelství, a to o 10,8 %, naopak v inženýrském o 1,2 procenta %. “Stavařům se letos daří, stavební produkce vzrostla i v dubnu především díky pozemnímu stavitelství, které roste už 21. měsíc za sebou. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení vzrostla, pokles jsme zaznamenali u bytové výstavby,” uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Počet zahájených bytů v dubnu meziročně klesl o 5,3 % na 2 490 jednotek. Nižší byl v dubnu i počet dokončených bytů, a to o 1,9 %, dostavělo se jich 2 166. “Počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl o 46 %, v bytových domech došlo k poklesu o 71 %,” uvedli statistici.

ČTK

Počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím aplikace Airbnb loni meziročně vzrostl o 52 % na 1,02 milionu. V mimopražských regionech se zvýšil dokonce o 108 %. Ubytovali se zhruba u 11 000 hostitelů. Mimo Prahu je největší zájem o jižní Moravu a Slezsko – jak řekla ředitelka datového výzkumu pro Airbnb Anita Rothová.

„Průměrná doba sdílení je 38 nocí za rok, hostitelé si vydělají průměrně 2100 eurotedy zhruba 54 000 korun,” uvedla Rothová.

Průměrnému hostiteli Airbnb v Česku je podle ní 38 let, muži a ženy mají rovnoměrné zastoupení. “V této komunitě se obvykle hovoří o mladých lidech. Ale asi desetinu tvoří lidé nad 60 let. Už jsou v důchodu a mají volné prostory. To, že je pronajmou, jim umožní bydlet i nadále v centru, zaplatit svoje účty. Vůbec nejvíce rostoucí komunitou v regionu jsou ženy nad 60 let,” doplnila Rothová.

Podle Rothové chce Airbnb spolupracovat s místními politiky při debatách o možných regulacích sdíleného ubytování. “Chceme zajistit, aby obyvatelé měli i nadále možnost vytvořit si extra příjmy, návštěvníci byli i nadále vítáni všude. A aby města mohla i nadále využívat výhod zdravého a udržitelného cestovního ruchu,” uvedla dále Rothová. Pokud jde o stížnosti obyvatel na rušení nočního klidu, podle ní Airbnb na svých stránkách nedávno spustil sekci “sousedé”. “V ní si mohou postěžovat nebo vznést dotazy. Naši komunitu se snažíme vzdělávat, vést k zodpovědnému hostitelství. Ale pokud hostitel poruší základní pravidla, může být z platformy smazán,” dodala Rothová.

Airbnb funguje v ČR od roku 2009. Podle expertních analýz se Airbnb svými službami v Praze už vyrovnala objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Kromě Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.

Podle Českého statistického úřadu se loni v českých hotelech, penzionech či kempech celkem ubytovalo rekordních 20 milionů turistů, což bylo o 9,1 % více než předloni.

ČTK

Společnost Europa Capital dokončila prodej pražského Hadovka Office Parku investiční skupině WOOD & Company. Hadovka disponuje 22 265 m² kancelářských prostor – objekt je rozdělen na čtyři části se samostatnými recepcemi a nabízí kancelářské prostory v rozmezí od 100 – 4500 m². Budova také získala certifikát BREEAM.

„ Prodej Hadovka Office Parku je zatím jednou z největších transakcí uzavřených v tomto roce. V tržním segmentu kanceláře, maloobchod a průmysl & logistika očekáváme ještě v příštích měsících významnou aktivitu. Předpokládáme, že v roce 2018 objem transakcí ve výše zmíněném segmentu přesáhne 2 miliardy eur,“ komentuje transakci Chris Sheills z poradenské společnosti CBRE, která se podílela na její realizaci.

SF/pb

Objem realitních investičních transakcí v Česku v prvním čtvrtletí tohoto roku meziročně klesl o 71 % na 302 mil. euro (7,8 mld. Kč). Z údajů poradenské společnosti Knight Frank, jež nezahrnují rezidenční a hotelové transakce, vyplývá, že více než polovina této sumy připadla na kanceláře, následoval maloobchodní sektor s podílem asi dvě pětiny.

“První čtvrtletí bylo vlažným startem do nového roku. Důvodem je zejména relativně nízká hodnota jednotlivých transakcí. Nicméně vzhledem k těm, které už jsou v jednání, předpokládáme, že objem investic za celý rok se bude blížit třem miliardám euro,” uvedl Josef Karas z Knight Frank.

V prvním čtvrtletí se uskutečnilo celkem 17 transakcí. Nejvýznamnější byla akvizice kancelářské budovy Praha City Center v Praze 1, kterou koupila za 64 mil. euro (1,65 mld. Kč) společnost Almundi. Dalšími významnými transakcemi byly akvizice obchodních center OC Šestka v Praze 6 a My Národní v Praze 1. V kancelářském sektoru patřil mezi větší investiční transakce prodej Oregon House v Praze a Business Parku I & II v Brně.

ČTK

„Posunuli jsme se k areálovému developmentu!“ – tak zhodnotil Vladimír Dvořák, hlava YIT Stavo, vývoj této společnosti za uplynulých deset let. Český výsadek nadnárodní skupiny YIT se v jejich průběhu stal jedním z pěti největších rezidenčních developerů v Praze a má za sebou realizaci deseti projektů, což představuje prodej 1 500 bytů. V současnosti má firma ve výstavbě 770 bytových jednotek a stavbu dalších 530 zahájí ještě letos. Jednoznačně největší projektem YIT Stavo je dnes devítihektarový komplex Suomi Hloubětín s takřka devíti stovkami bytů, na který napřesrok naváže další – Lappi Hloubětín – s dalšími 300 byty a rozsáhlými komerčními prostorami. V tomto roce má firma v plánu také realizaci projektů Ranta Barrandov, Koru Vinohradská, revitalizaci někdejší továrny Meopty v Košířích a nedaleko umístěnou novostavbu Aalto Cibulka.

Podle slov svého managementu YIT Stavo v současnosti hodlá dále expandovat a hledá jak investory, tak projekty a pozemky. „Snažíme se nakouknout i do oblasti nájemního bydlení,“ říká V. Dvořák a totéž podle něj platí i pro sféru komerčních nemovitostí.

Developersko-stavební skupina YIT se sídlem ve Finsku dnes působí v 11 zejména severoevropských zemí, loni dosáhla obratu 3,9 mld. eur.

SF/pb