Předkupní právo, které od ledna zavedla novela občanského zákoníku, výrazně zpomaluje prodeje nemovitostí a zvyšuje jejich administrativní zátěž. Podíl dotčených transakcí se podle převažujícího druhu prodávaných nemovitostí pohybuje od jednotek procent až po polovinu. Jak vyplývá z ankety ČTK mezi realitními kancelářemi, někteří klienti kvůli komplikacím od smlouvy odstoupili.

“Předkupním právem, které novela zavedla, se rozumí závazek vlastníka spoluvlastnického podílu na nemovitosti nabídnout tento podíl přednostně ostatním spoluvlastníkům v případě, že se ho rozhodne prodat nebo bezúplatně převést. Výjimkou jsou pouze převody spoluvlastnických podílů na osoby blízké,” uvedla vedoucí právního oddělení Next Reality Andrea Holubová. Problémem je podle ní to, že kromě klasického spoluvlastnictví, jako například polovina rodinného domu, se tato povinnost vztahuje i na spoluvlastníky nebytových jednotek. Například u podzemních halových garáží je takových spoluvlastníků často několik desítek.

“Podle naší analýzy se předkupní právo dotýká až 50 % všech našich transakcí od začátku roku. Je to obrovská komplikace a nikdo pořádně neví, jak ji řešit. Myslím, že to může ochladit realitní trh. Stát by měl co nejdříve zákoník novelizovat,” sdělil provozní ředitel Fincentrum Reality Martin Fojtík. Nedávno podle něj museli s jedním klientem obeslat 120 spoluvlastníků garáže. “Deset procent kupujících v důsledku uplatnění předkupního práva jiným spoluvlastníkem od transakce odstoupilo,” doplnil Fojtík.

U společnosti RE/MAX se předkupní právo zatím dotklo několika desítek obchodních případů. Podle mluvčího společnosti Tomáše Hejdy každý takový případ prodej nemovitosti výrazně prodlouží. “Pokud se spolumajitelé práva rovnou nevzdají, případ se protáhne o dalších 90 dní, kdy běží ochranná lhůta pro vyjádření. Nezřídka se stává, že majitelé v domě nebydlí a je složitější je kontaktovat. Ještě větší problém nastává u cizinců,” podotkl Hejda. Kromě toho se podle něj zvyšují náklady makléřů v řádu tisíců korun na každý takový případ podle toho, kolik dalších spoluvlastníků je nutné doporučeným dopisem oslovit.

“Znovuzavedení předkupního práva sice zatím neovlivnilo ani zájem klientů o naše služby, ani počet námi realizovaných obchodních případů. Co však lze již říci, tak jsme u těch, kterých se to týká, zaznamenali daleko větší administrativní zátěž. A také vnímáme zpomalení procesu prodeje,” uvedl dále ředitel právního oddělení Maxima Reality Jiří Lemberka.

U společnosti Bidli se novela zatím dotkla desítek prodejů bytových jednotek a desítek prodejů pozemku a souvisejících přístupových cest. “Pokud si někdo koupí byt s garážovým stáním, tak proč má toto stání pak při prodeji nabídnout ostatním majitelům bytů v domě? Vždyť potenciální kupující si také byt chce koupit s garážovým stáním a tímto nesmyslným nařízením je to pro něj občas velmi problematické a někdy dokonce neschůdné. Z koupě tak kvůli tomu sejde. Je to ve své podstatě omezování práv majitelů,” dodal regionální ředitel Bidli Radvan Zvolánek.

Podle hypotečního specialisty poradenské společnosti Chytrý Honza Daniela Horňáka se podíl u garážového stání, sklepních kójí nebo přístupové cesty týká až poloviny prodaných bytů. “Takže dopad na prodejní proces je značný,” doplnil.

ČTK

Stavební úřad Prahy 15 znovu zamítl žádost o vydání územního rozhodnutí pro projekt Ekocity Hostivař developerské společnosti Ekospol. Podle úřadu není pozemek vhodný pro ryze bytovou výstavbu. Ekospol se proti rozhodnutí odvolá a bude požadovat náhradu škody za způsobené průtahy. V projektu Ekocity Hostivař firma plánuje postavit 802 bytů v šesti bytových domech s osmi až devíti nadzemními podlažími. Projekt koupila na jaře 2015 od společnosti CTY.

Stavební úřad zamítl žádost už v červnu 2016. Magistrát jako nadřízený stavební úřad v říjnu 2016 napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Stavební úřad Prahy 15 však žádost kvůli údajnému porušení stavebního zákona znovu zamítl. “Domníváme se, že stavební úřad Prahy 15 zamítl naši žádost opět nezákonně. Navíc jedná zcela v rozporu s názorem nadřízeného stavebního úřadu a jde tak proti rozhodnutí magistrátu. To je zcela výjimečné a za 25 let na trhu se nám něco takového ještě nestalo,” sdělil generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.

Stavební úřad vytýká investorovi například to, že projekt nepočítá s občanskou vybaveností a že stavba je v rozporu s územním plánem z hlediska funkčního i s ohledem na prostorové uspořádání. Podle stavebního úřadu jsou rovněž v daném území výrazně překračovány hlukové limity z provozu průmyslových areálů v bezprostředním sousedství. Ekospol podle E. Korce předpokládá, že nadřízený stavební úřad věc opět vrátí. “Nejsou tam totiž žádné nové skutečnosti, které by nebyly známy od samého začátku a které by nadřízený stavební úřad již neposuzoval. Nadřízený úřad také konstatoval, že stavební úřad Prahy 15 zásadně porušil procesní ekonomiku tím, že požadoval doklady, které vůbec nepotřeboval a řízení neúměrně protahoval,” doplnil E. Korec. Spor považuje za typický příklad, kdy prodlužování povolovacího procesu vede k nedostatku nových bytů a k výraznému růstu cen. “Záměr je zcela v souladu s územním plánem, což jsme doložili i souhlasem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy,” dodal E. Korec.

ČTK

V posledních pěti letech, těsně před vyhlášením insolvenčního řízení nebo exekuce, změnilo svého majitele víc než 1 100 českých firem. Novým vlastníkem se stala fyzická osoba, která v minulosti firmu nikdy nevlastnila. „Ve většině případů se s velkou mírou pravděpodobnosti jednalo o převod společností před krachem na tak zvané bílé koně,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Při analýze rizikového chování tuzemských firem se analytický tým Bisnode zaměřil na účelové převody společností na fyzické osoby před zahájením negativní události typu úpadek či exekuce. „Pokud je v modelech, které hodnotí rizikovost firmy evidována negativní událost, automaticky se zvyšuje také riziko jejích majitelů. To může být jedním z důvodů, proč se podnikatelé v předstihu zbavují svých firem v problémech a převádí je na jiné, často nastrčené, osoby. V extrémnějších případech mohlo docházet k dosazení tak zvaného bílého koně do firmy za účelem páchání trestné činnosti,“ dodává Petra Štěpánová z Bisnode.

Podle detailní analýzy poradenské společnosti Bisnode se bílý kůň v ekonomicky spjatém okolí často profiluje jako nový, 100% vlastník nebo jednatel firmy, která se do šesti měsíců po transakci ocitne v insolvenčním řízení nebo exekuci. Zpravidla se jedná o starší osobu bez titulu a sama osoba má již jednu, ale zpravidla více exekucí a může být vlastníkem nebo jednatelem v dalších firmách postižených negativními událostmi.

V případě analyzovaného vzorku 1 100 firem mělo 13 % nových majitelů adresu trvalého bydliště evidovanou na radnici a 70 % bylo v exekuci. Každá druhá společnost, která změnila majitele bezprostředně před vstupem do insolvence nebo exekuce, měla registrované sídlo na virtuální adrese. K převodům nejčastěji docházelo u pražských (62 %), jihomoravských (15 %) a moravskoslezských (9 %) firem.

SF/pb

Zřícení mostů či lávek v posledních letech způsobily zejména povodně. Například v srpnu 2005 zničil divoký proud řeky Olše v Karviné železnou lávku pro pěší, která spojovala tamní Staré město s Doubravou. Stavba ovšem byla v havarijním stavu uzavřená a čekala na demolici.

– Během povodní v červnu 2013 se pak v Jaroměři na Náchodsku rozštěpil pilíř historického mostu mezi školou Na Ostrově a hlavním náměstím a zřítila se z něj železná lávka. Neštěstí se obešla bez zraněných.

– V historii českých zemí lze ale nalézt i případ, kdy mělo náhlé zřícení špatně udržovaného mostu oběti na životech. V září 1886 se zřítil řetězový most přes řeku Ostravici, spojnice mezi Moravskou a Slezskou. Stavbě, staré v té době 35 let, se stala osudnou skupina vojáků, která po něm přecházela jednotným krokem. To most rozkmitalo, až se zřítil. Při nehodě zemřely dvě ženy a dvě děti. Vozy je přimáčkly k zábradlí.

– Dva nedávné případy zřícení mostů, které si vyžádaly lidské životy, jsou pak spojeny se stavebními pracemi. V srpnu 2008 se ve Studénce na Novojičínsku na železniční trať spojující Prahu se severní Moravou zřítila ocelová konstrukce opravovaného silničního mostu. Do něj narazil vlak EuroCity Comenius. Na místě zahynulo šest lidí, další člověk zemřel později v novojičínské nemocnici. Osmou obětí se stala jedna ze zraněných cestujících, která podlehla zraněním koncem září. Loni v prosinci soud zprostil viny všech deset obžalovaných z obecného ohrožení, rozsudek ale není pravomocný, státní zástupce se odvolal.

– Rozsudek zatím není znám v případě neštěstí při opravě mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku. Ten se v září 2014 zřítil ve chvíli, kdy pod ním pracovalo šest dělníků. Čtyři zahynuli a dva byli zraněni. Hned po nehodě se objevily spekulace, že statiku mostu narušilo odbagrování přílišného množství zeminy u vnější strany mostní podpěry.

– U soudu skončilo i zřícení dřevěné lávky u lesního hrádku Aichelburg v Krkonoších, kdy se v červenci 2008 zranilo sedm svatebčanů. Ze zanedbání údržby ale nakonec nikdo potrestán nebyl.

– Loni 2. prosince se zřítila trojská lávka pro pěší přes Vltavu z Císařského ostrova do Troji. Tato 156 metrů dlouhá lávka byla zprovozněna 7. července 1984 na místě, kde od roku 1976 stál provizorní pontonový most, který byl v červenci 1981 stržen povodní. Lávku od 23. prosince nahrazuje přívoz pro několik desítek lidí, který ale nemůže plout při vyšších průtocích vody. Ten má být letos v květnu nahrazen velkokapacitním přívozem, nová lávka by měla být dána do provozu v květnu příštího roku.

– Při rekonstrukci silnice I/48, budoucí dálnice D48, dnes ráno v Příboru na Novojičínsku spadl most. Z mostu se zřítil bagr, jehož dvaatřicetiletý řidič utrpěl vážná zranění.

ČTK

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poskytne z evropských dotací další dvě miliardy korun na podporu sociálního bydlení. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) už dříve MMR podpořilo 119 projektů za 750 mil. Kč. Podpora je zaměřena na dostupné sociální bydlení, které umožní osobám v bytové nouzi získat nájemní smlouvu. Peníze z dotace lze čerpat na pořízení bytu formou nákupu, rekonstrukce a nově také na výstavbu sociálních bytů nebo adaptaci nebytových prostor pro potřeby sociálního bydlení a na pořízení základního vybavení. Podpora se netýká výstavby ubytoven.

Minimální výše podpory na jeden projekt je 500 000 korun. Její maximální výše je stanovena na podlahovou plochu sociálního bytu., přitom nesmí přesáhnout 29 979 korun za metr čtvereční. O podporu mohou žádat obce, nestátní neziskové organizace, církve a církevní organizace.

Podle zprávy, kterou si nechala vypracovat minulá vláda, je v Česku kolem 68 500 lidí, kteří nemají domov. Téměř 120 000 dětí a dospělých pak žije v nejistém či nevyhovujícím bydlení a hrozí jim, že o ně přijdou. Tyto problémy má vyřešit zákon o sociálním bydlení. Dosud ho připravovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, bude nově v kompetenci MMR. Zákon chtěla schválit už minulá vláda, Sněmovna ho ovšem neschválila. Shoda nebyla mimo jiné na tom, kdo by měl mít na sociální bydlení nárok či kdo by měl byty potřebným zajišťovat. Nová vláda v demisi plánuje, že by nový zákon měl začít platit od roku 2021. Schválená vládní koncepce počítá s tím, že by se do roku 2020 mělo z ubytoven do běžných bytů přestěhovat 6 000 rodin.

ČTK

Na pražských Příkopech vzniká nový koncept coworkingového centra mezinárodní developerské společnosti HB Reavis. Pražský HubHub bude prvním v České republice a třetím v Evropě, po Bratislavě a Varšavě. Projekt realizuje společnost HubHub, kterou skupina HB Reavis založila v roce 2016. Svým členům hub poskytne kombinaci pracovního prostoru s místem pro setkávání a spolupráci i širokou škálu akcí zaměřených na vzdělávání a rozvoj podnikání.

Pražský HubHub své prostory otevře už letos v létě v budově Na Příkopě 14, pár minut od Václavského náměstí. Na celkové ploše 2 000 m² nabídne více než 250 pracovních míst, vybavené kuchyňky, relaxační zóny i malé flexibilní konferenční centrum. Pronajmout si zájemci mohou jedno pracovní místo nebo rovnou celou kancelář s přístupem do vybraných prostor 24 hodin denně a 7 dní v týdnu.„Naše HubHuby otevíráme v evropských metropolích, a vytváříme tak mezinárodní síť kontaktů, díky které pak naši členové mohou rozvíjet své projekty ve středoevropském prostoru i mimo něj,“ dodává Natália Kisková, manažerka projektu HubHub.

A HubHubem na Příkopech to nekončí. „O coworkingové prostory je v Praze velký zájem, proto už nyní jednáme o dalších atraktivních lokalitách. Do konce roku otevřeme HubHub ještě i v Paláci ARA opět v centru města,“ říká Petr Herman, ředitel HB Reavis pro Českou republiku.

SF/pb

Město Ostrava odstoupí od smlouvy o prodeji pozemků na náměstí Dr. Edvarda Beneše, kterou téměř před deseti lety uzavřelo se společností Amádeus Real. Schválili to městští zastupitelé. Firma Amádeus Real chtěla na pozemcích v centru města stavět multifunkční nákupní centrum. V roce 2012 ale od kupní smlouvy odstoupila, poté co centrální městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz nedal souhlas s umístěním stavby. Obvod souhlas udělil až později. Město odstoupení od smlouvy neuznalo. Kupní cena za pozemek přesahovala 83 mil. Kč, developer ale zaplatil jen její část.

Kvůli pozemkům se nyní vedou dva soudní spory, které komplikují i jakékoliv úpravy náměstí. V takzvaném velkém sporu loni v říjnu odvolací senát Krajského soudu u Ostravě zamítl žalobu firmy Amádeus Real, která žádala po Ostravě 1,5 miliardy korun za zmařenou investici. Rozsudek je pravomocný. Firma ale ještě podala dovolání k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) řekl, že město se k odstoupení od smlouvy rozhodlo právě na základě rozsudku krajského soudu. “Z něho vyplývá, že kupní smlouva mezi Amádeem Real a městem Ostravou je stále platná, byť to Amádeus Real zpochybňoval. Takže máme důkaz daný rozsudkem, to je za prvé. Za druhé je nezvratné, že Amádeus Real už ten původně plánovaný projekt nezrealizuje a už v žádném případě ho nezrealizuje do roku 2019,” řekl primátor. Termín na postavení centra byl jednou z podmínek smlouvy. “Město může a využilo dneska práva od smlouvy odstoupit. Co to bude procesně dále znamenat, ukážou následující dny. Nicméně my vycházíme z toho, že jsou to významné a historicky cenné pozemky v centru města, které by město mělo do budoucna využít,” řekl Macura. Dodal, že by chtěl iniciovat ideovou soutěž, ze které by vyplynuly náměty na využití pozemků. Soutěž by mohla být vypsána v letošním druhém čtvrtletí.

ČTK

Pražský magistrát obdržel několik desítek architektonických návrhů plánovaného Dvoreckého mostu mezi Prahou 4 a 5. Výběr konečného návrhu zahájí město v pátek. Z desítek návrhů zhruba pět až sedm postoupí do druhé fáze výběru. Kdy bude známa vítězná podoba mostu, není jasné. Stejně tak, kdy by mohl být postaven. Plán postavit nový most vznikl již před lety. Spojovat by měl vltavské břehy zhruba mezi ústím Jeremenkovy ulice v Praze 4 a mezi lihovarem na Smíchově. Měl by být pro pěší a tramvaje a rovněž by měl umožňovat přejezd záchranářům, případně autobusům MHD. Náklady na stavbu, ani kdy se začne stavět, není jasné.

V Praze jsou přes Vltavu tři desítky mostů a lávek. Zatím poslední pražský most přes Vltavu, Trojský most, byl zprovozněn v říjnu 2014. Vznikl jako součást tunelového komplexu Blanka a nahradil Trojský tramvajový most z roku 1981.

ČTK

Podíl nejlepší trojice developerů na pražském bytovém trhu na konci loňského roku meziročně klesl o 4,3 procentního bodu na 31,1 %. Stejně jako v roce 2016 měla největší podíl na trhu firma Central Group (17,5 %). Skanska Reality zůstala třetí, na druhou příčku se místo FINEPu dostala společnost AFI. Vyplývá to ze společných statistik Trigemy, Skanska Reality a Central Group. Postavení v nejlepší desítce udržely také firmy YIT, Vivus a M&K Development, naopak nováčky v pražské rezidenční TOP 10 jsou Penta, Crestyl a JRD. Z tabulky také zmizely společnosti Daramis, Metrostav Development a Rezidence Veselská.

Počet nových prodaných bytů meziročně klesl o 17,3  % na 5 500 a současně se snížil i počet dostupných bytů v nabídce developerů o zhruba desetinu na 3 650. V polovině roku 2015 jich bylo téměř dvakrát tolik. “Bytů je nedostatek. Kvůli tomu, že se úřady buď bojí, nebo někdy dokonce nechtějí nové povolit, si většina zájemců připlatí o mnoho více, než v předchozích letech. V tomto směru zatím nevidíme žádný výraznější pokrok,” řekl předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural.

Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci loňského roku meziročně vzrostla o 19,1 % na 85 223 korun za metr čtvereční. Zlom v cenovém vývoji nastal v polovině roku 2015. Od té doby vzrostly prodejní ceny nových bytů v Praze o 53,5 %. Od poloviny roku 2013 do konce pololetí 2015 přitom byty zdražily pouze o dvě procenta.

Nejlevnější byty jsou v Praze 4 a Praze 9, kde se průměrná nabídková cena pohybuje téměř pětinu pod průměrem. Naopak centrum je v porovnání s průměrem téměř 2,5krát dražší. Garsonka se dá pořídit od 2,1 mil. Kč v Praze 9, do 13,9 mil. Kč  v Praze 1. Vůbec nejdražší byt z aktuální nabídky developerů je 5+KK v Praze 6 za 55,9 mil. Kč.

V hlavním městě je podle odborníků potřeba ročně zhruba 6 000 nových bytů. Od roku 2010, kdy se povolování výrazně zpomalilo, je ovšem v průměru povolováno jen 3 500 bytů za rok. Podle studie poradenské společnosti KPMG byl v Praze loni počet vydaných stavebních povolení oproti srovnatelným městům v sousedních zemích výrazně nejmenší. V Mnichově, Hamburku nebo Budapešti byl zhruba pětkrát vyšší, ve Vídni a Varšavě dokonce sedmkrát vyšší.

SF/pb

Fond Accolade vlastní už 20 nájemních budov pro lehký průmysl a logistiku v osmi parcích v České republice a v Polsku; zároveň právě dokončuje akvizici další nemovitosti. Fond tak bude vlastnit už přes 400 000 m² průmyslových nemovitostí v souhrnné hodnotě 7 mld. Kč. Všechny nemovitosti má stoprocentně pronajaté. Celkově je portfolio nemovitostí fondu pronajaté zhruba z jedné třetiny logistickým společnostem, z jedné třetiny výrobním a strojírenským společnostem a také z jedné třetiny e-shopům.

„Necelé čtyři roky od vzniku se Fond Accolade stal nejrychleji rostoucím vlastníkem průmyslových nemovitostí v regionu,“ upozorňuje Milan Kratina, předseda představenstva Accolade Industrial Fund. „Pro srovnání, do roku 2017 Fond vstupoval s portfoliem nemovitostí o celkové rozloze 128 000 metrů čtverečních pronajímatelné plochy. Po započtení transakcí, které jsou nyní v procesu, bude vlastnit průmyslové nemovitosti o celkové rozloze 404 000 metrů v hodnotě 274 400 000 euro,“ dodává Kratina.

S Fondem Accolade investují už čtyři stovky fyzických i právnických osob – celkem už do něj vložili bezmála 2,5 mld. Kč. Loni dosáhl fond zhodnocení jejich akcií o 14,1 % v korunách, respektive o 17,86 % v eurech.

SF/pb

Logistický development v Brně a jeho okolí navazuje na boom administrativní výstavby v jihomoravské metropoli. Projekty připravují významní mezinárodní hráči, stejně jako lokální developerské skupiny. A významní klienti volí Brno jako nedílnou součást regionální expanze.

Nabídku komerčních průmyslových nemovitostí v okolí druhého největšího města lze charakterizovat dlouhodobou dominancí developerské společnosti CTP. Portfolio jejích brněnských parků v současnosti přesahuje svou rozlohou 780.000 m2, přičemž další významný developer s celorepublikovou působností, VGP, v oblasti disponuje jen 32.000 m2, tedy v relativním vyjádření méně než 5 %. Podle údajů společnosti 108 AGENCY však v letošním roce čeká logistiku v Brně proměna, s ohledem na oznámený příchod významných developerů v čele se společnostmi Prologis či Accolade.

Americká developerská společnost Prologis připravuje v lokalitě zcela nový logistický komplex v blízkosti dálnice D52 u obce Syrovice. Stávající plány počítají v místě s výstavbou trojice hal o rozloze přibližně 90 000 metrů čtverečních. Další logistická zóna by mohla vzniknout v blízkosti brněnského letiště, s ohledem na loňský majetkový vstup významné české developerské skupiny Accolade do společnosti Letiště Brno. Také lokální developeři mají zájem budovat nové industriální zóny, příkladem je projekt nového areálu v Rosicích, kde by nejpozději v příštím roce měla být zahájena výstavba hal o celkové rozloze až 9.000 m², přičemž tento projekt má společnost 108 AGENCY v exkluzivním zastoupení.

SF/pb

Podíl zahraničních klientů při koupi nového bytu v Praze v poslední době spíše klesá. V závislosti na developerovi a lokalitě se pohybuje od sedmi procent až do jedné třetiny. Mezi cizinci stále převládají Slováci a klienti ze zemí bývalého východního bloku, i když jejich počet se snižuje. Vyplývá to z odpovědí developerských firem na dotaz ČTK.

U Central Group se podíl nakupujících cizinců meziročně snížil z 24 na 22 % . “Bylo to především na úkor ruskojazyčné klientely. Důvody jsou převážně geopolitické a ekonomické,” uvedla mluvčí firmy Marcela Fialková. Podle ní 14 % klientů připadá na Slováky, 8 % tvoří ostatní národnosti. “Jsou jak ze zemí východní Evropy, tak v poslední době stále častěji ze západu. Důvodem je fakt, že ceny bytů rostou nejen v našem v hlavním městě, ale také v západoevropských metropolích. A tam jsou navíc ceny nesrovnatelně vyšší,” doplnila M. Fialková.

Podle generálního ředitele Ekospolu Evžena Korce význam cizinců v poslední době klesá ve prospěch tuzemských zájemců o nové bydlení. “Konkrétně u naší společnosti se zahraniční kupci na celkových prodejích podílejí zhruba sedmi procenty. Z toho necelé dvě třetiny jsou Rusové a Ukrajinci, za nimi následují Slováci. Naše byty kupují i lidé z Vietnamu, Itálie, Izraele, Německa či Francie,” sdělil Korec.

Předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural zmínil, že pro cizince je při výběru nového bydlení důležitá zejména lokalita. U některých projektů je procento zahraničních klientů zanedbatelné, u jiných představuje významnou skupinu zájemců. “Jedná se především o občany Slovenska, Ruska, Ukrajiny a dalších států bývalého Sovětského svazu. Poslední dobou se čím dál častěji objevují zájemci z Vietnamu, Koreje a Číny. Podíl cizinců v rámci naší klientely byl v roce 2017 okolo 15 %,” podotkl M. Soural.

Podle manažerky prodeje společnosti Satpo Ireny Houžvičkové podíl cizinců klesá, jde zejména o klienty z bývalých sovětských republik. “Naopak jsme zaznamenali nárůst klientů z anglicky mluvících zemí. Nicméně nejedná se o významné procento klientů,” uvedla dále Houžvičková.

Podle mluvčího FINEPu Davida Jiruška za poslední tři roky stále roste podíl českých investorů, naopak klesá podíl Rusů. “Pokles je dán jak dřívějším propadem rublu, tak i ukončením intervencí ČNB. Řada investorů totiž kupovala byt s tím, že při případném prodeji vydělá na posilování koruny. Nebyli to primárně investoři, ale spíše realitní spekulanti,” uvedl Jirušek.

U Skanska Reality se podíl zahraničních klientů pohybuje mezi 25 a 30 % v závislosti na lokalitě. “Mezi kupujícími jsou převážně klienti ze Slovenska a Ruska,” doplnil ředitel odboru vývoje projektů firmy Juraj Murín.

U společnosti Daramis tvoří cizinci 30 % klientely. Zhruba čtyři pětiny z nich přitom trvale žijí v Česku. “Investoři, kteří těsně před rokem 2008 skupovali nemovitosti, jsou tady dneska v jednotkách procent. Ale zase se vracejí, protože růst cen nemovitostí je v Česku největší v Evropě. I když to není tak masová vlna jako před rokem 2008. Tehdy to byli ze 70 % Rusové, dneska jim patří 30 %. Zbytek je ze západu Evropy,” dodal ředitel Daramisu Martin Vachek.

ČTK

Zajištěné meziúvěry od stavebních spořitelen jsou po několika letech opět levnější než hypotéky. V letošním roce se dá očekávat pozvolný růst úrokových sazeb, stavební spořitelny budou pravděpodobně své sazby zvyšovat pomaleji než hypoteční banky. Podle statistik ČNB dosáhla na začátku roku průměrná úroková sazba úvěrů od stavebních spořitelen 2,07 %, zatímco průměrná sazba hypoték byla 2,32 %. „Tento vývoj bude pokračovat i v letošním roce, stavební spořitelny nejsou tolik závislé na vývoji tržních sazeb a mohou na jejich růst reagovat pomaleji než poskytovatelé hypoték,“ prognózuje předseda představenstva ČMSS Tomáš Kořínek. Pozvolna rostoucí úrokové sazby a větší význam garance sazby by měly přispět k tomu, že zájem o úvěry od stavebních spořitelen bude pokračovat i v letošním roce a stavební spořitelny tak opět budou atakovat hranici 60 miliard korun.

SF/pb

Novým generálním ředitelem developerské skupiny HB Reavis se stal dosavadní finanční ředitel firmy Marian Herman. Ve funkci vystřídal Pavla Trenku, který ve firmě zůstane jako čestný člen představenstva. Zástupcem generálního ředitele, což je nově vytvořená pozice, se stal Radim Římánek. Herman působí ve firmě přes osm let, Římánek do ní nastoupil v roce 2012.

Mezinárodní developerská skupina HB Reavis působí vedle Česka a Slovenska v Polsku, Maďarsku, Německu, Velké Británii a Turecku. Skupina byla založena v roce 1993, vlastníkem je slovenský miliardář Ivan Chrenko. Společnost vlastní například soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze, o němž se loni v listopadu rozhodlo, že nejsou kulturní památkou a firma je může zbourat.

ČTK

Skupina CPI Property Group Vítka kupuje obchodní centrum Futurum v Hradci Králové. CPI má podle webu ÚOHS získat možnost vykonávat nepřímou výlučnou kontrolu nad společností MB Futurum HK,kterou dosud vlastní lucemburská MBERP II (Luxembourg). Futurum je otevřeno od roku 2000 a je v něm více než sto obchodů.

Transakci už začal posuzovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), rozhodnutí by měl úřad vydat zhruba do měsíce. ÚOHS posuzoval jednu velkou akvizici CPI už loni, kdy schválil českou část velké transakce. Skupina koupila 11 velkých obchodních center v Česku, Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Český úřad posuzoval prodej Centra Olympia Plzeň, obchodního centra Nisa v Liberci a společnosti PFCE Prague investments.

Skupina CPI Property Group v loňském roce vydělala 16,9 mld. Kč. Čistý zisk firmy se tak meziročně zvýšil přibližně o 40 %. Provozní zisk společnosti loni dosáhl 25,5 mld. Kč.

ČTK

Brněnský developer Trikaya rozšiřuje své aktivity o vlastnictví a správu obchodních center. V Praze koupil OC Řepy, v Brně majetkově vstoupil do OC Futurum. Investice přesáhla půl miliardy korun. Obě centra bude provozovat prostřednictvím nové dceřiné společnosti Trikaya Property and Facility Management.

„Zůstaneme dál na trhu s brněnskými bytovými novostavbami, ale chceme pro naše investory rozvíjet nové oblasti podnikání a utrhnout si na trhu další příležitosti,“ říká ředitel společnosti Trikaya Alexej Veselý. „Je to z našeho pohledu i nezbytná diverzifikace rizika. Stavět v Brně je kvůli problémům s územním plánem stále těžší, pozemky, kde je možné postavit nové bytové domy, rychle dochází a jejich ceny rostou do nesmyslně vysokých částek. Dokud se neodblokují problémy s územním plánem v Brně, nezmění se to. Proto měníme strategii a vstupujeme i na trh obchodních center. Nejde nám čistě jen o jejich provozování. Jak ve Futuru, tak v pražských Řepích počítáme s velkou rekonstrukcí,“ dodal Alexej Veselý.

Brněnské Futurum vzniklo už v roce 2001. Nově do něj vstoupila skupina investorů v čele se společností Trikaya. Ta drží 50% podíl, o zbývajících 50 % se dělí skupina Opifer a další partneři. Obchodní centrum v pražských Řepích, které se nachází uprostřed stejnojmenného sídliště, je tradiční pětipodlažní obchodní centrum, jakých se nachází na českých sídlištích z 80. let celá řada. Starší budovu by Trikaya ráda v nejbližších letech zrekonstruovala.

Současně společnost Trikaya zahájila prodej bytů v projektu Neumanka v brněnské Masarykově čtvrti i druhé etapy projektu Ponavia rezidence. Mezi další plánované projekty firmy v Brně patří a rozsáhlá obytná čtvrť v místech bývalé továrny Ergon.

SF/pb

Obchodní řetězec Tesco se v Česku dál zbavuje majetku, v současnosti firma prodává obchodní dům My v centru Prahy. Podle znaleckého posudku společnosti NSG Morison činí hodnota nemovitosti, po odečtení všech závazků, zhruba 171 mil. Kč. Hodnota majetku sice dosahuje téměř 950 mil. Kč, podle posudku jsou ale na budově celkové závazky ve výši 681 mil. Kč. Podle deníku E15 je kupujícím společnost Amádeus Real, která již loni od Teska koupila obchodní dům v Plzni na Americké třídě. Tesco již dříve uvedlo, že hledá nové využití pro své obchodní domy – jde o budovy, které jsou staré několik desítek let a nacházejí se v atraktivní lokalitách.

Stavba obchodního domu dříve nazývaného Máj byla vybudována na místě zbořeného novogotického Šlikovského paláce. Otevřena veřejnosti byla v roce 1975. Tvarově a stylově budova čerpá z prvků neofunkcionalismu – navrhli ji architekti John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš z libereckého ateliéru SIAL. Tesco vlastní budovu od roku 1996. V roce 2006 byl obchodní dům díky své originální konstrukci prohlášen za kulturní památku. Na podzim 2009 proběhla rozsáhlá rekonstrukce a bylo změněno jméno obchodního domu na My. Obchodní dům má sedm nadzemních pater, pronajímatelná prodejní plocha je 12 000 m2.

Tesco již loni prodalo svůj třetinový podíl v nákupním centru Nový Smíchov jeho majoritnímu vlastníkovi, francouzské realitní společnosti Klepierre. Pražské Obchodní centrum Letňany od něj koupila německá společnost Union Institutional Investment GmbH. Tesco rovněž prodalo v Liberci i nákupní centrum Forum. Realitní společnost Rockcastle za něj zaplatila 80 mil.  eur (2,2 mld. Kč). Řetězec se zbavil i obchodních domů v Plzni a Brně.

Tesco se ve finančním roce 2016/2017 v Česku propadlo do ztráty 1,09 mld. Kč. Tržby českých prodejen stouply o 2 % na 44,5 mld. Kč. Řetězec má v ČR zhruba 200 obchodů a s počtem pracovníků 11 210 mezi největšími tuzemskými zaměstnavateli.

ČTK

Rakouská realitní společnost Immofinanz upouští od plánované fúze s firmou CA Immo. Důvodem je tlak od jednoho z investorů. Immofinanz nyní zvažuje prodej svého 26% podílu v CA Immo. Spojením měla vzniknout skupina s rozsáhlými aktivitami ve střední a východní Evropě, včetně České republiky. Firmy se na něm dohodly v dubnu 2016. Podmínkou bylo, že Immofinanz nejprve prodá své ruské portfolio. To se stalo loni v listopadu, kdy firmy také oznámily, že brzy obnoví jednání.

Fond Petrus Advisers, který vlastní v obou firmách necelá 4 % , se ale proti záměru postavil.

Společnost Immofinanz v prohlášení uvedla, že se nyní zaměří na tvorbu hodnoty pro své akcionáře a zváží další strategické možnosti, včetně možného ziskového prodeje své investice v CA Immo. CA Immo zase uvedla, že se bude nadále držet svých provozních a strategických cílů.

Společnost CA Immo se zaměřuje na Rakousko a Německo, zatímco Immofinanz má významné zastoupení v postkomunistických zemích. Vedle Rakouska a Německa působí také v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku. Nemovitosti skupiny Immofinanz v Česku představují 9,3 % celkového portfolia společnosti a zahrnují 21 nemovitostí.

ČTK

V pražské ulici Na Maninách zahájila společnost Trigema výstavbu bytového domu NMN@Holešovice. Projekt bude celkově finalizován v létě roku 2019, jeho investiční náklady činí zhruba 170 mil. Kč. Budova bude zařazena do energetické třídy B – velmi úsporná. V 6podlažním domu Chytrého bydlení NMN@Holešovice bude 32 bytů o dispozících 1+kk do 4+kk. V nejvyšším podlaží pak budou navíc dva prémiové byty. Dům bude po celkovém dokončení stavby vybaven navíc několika nadstandardními systémy, jako jsou například příprava pro individuální dobíjení elektromobilů pro každé garážové stání, systém udržování teploty vody HWAT, který nahrazuje klasické cirkulační rozvody nebo inteligentní ovládání některých prvků domácnosti. V bytech nebude chybět ani rekuperační vzduchotechnický systém s individuální jednotkou. Projekt je v kategorii Chytré bydlení Plus.

Předpokládá se, že k nastěhování bude bytovým dům v průběhu podzimu až zimy roku 2019.

SF/pb

Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze na konci loňského roku meziročně vzrostla o 12,4 % na 95 900 korun za metr čtvereční. Tempo růstu cen ovšem bylo v porovnání se stavem na konci června 2017 zhruba poloviční. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů podle poradenské společnosti Deloitt meziročně vzrostl o 7,4 % na 4 531, v porovnání s koncem roku 2015 byl ovšem o více než čtvrtinu nižší.

“I po cenové korekci zůstává z pohledu nabídky nejdražším městským obvodem Praha 1, kde průměrná nabídková cena činila 211 100 korun za metr čtvereční. Naopak nejlevnější byty byly na konci loňského roku ke koupi v Praze 4, kde stál metr čtvereční 74 800 korun,” uvedl analytik společnosti Deloitte Petr Hána.

Nabídka nových bytů ovšem, stále klesá. “Tyto tristní výsledky nijak nepřekvapují. Byrokratický aparát dusil v listopadu a prosinci výstavbu v metropoli stejně jako každoroční smog. Kvůli nedostatečné výstavbě budou ceny nemovitostí dále růst. Podle mého odhadu již v prvních měsících letošního roku překročí 100 000 korun za metr čtvereční,” sdělil ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.

Podle ředitele realitní kanceláře Getberg Vladimíra Zuzáka jsou pražské byty pro zájemce o nové bydlení kvůli rostoucím cenám stále nedostupnější. “Substitutem pro pražské byty v centru se tak stávají nemovitosti na okraji Prahy či ve Středočeském kraji v lokalitách s dobrou dopravní dostupností. Ceny se zde drží přibližně na polovině průměrné ceny v Praze,” dodal V. Zuzák.

Nabídkové ceny nových bytů

(listopad – prosinec 2017, v jednotlivých pražských částech)

ČTK