Společnost RESIDOMO koupila celkem 274 bytů v Olomouci, Ostravě a Havířově. Největší poskytovatel nájemního bydlení v Česku, který vlastní více než 43 000 bytů převážně v Ostravě, Havířově, Karviné, Frýdku-Místku, Orlové a Opavě, tak poprvé překračuje hranice Moravskoslezského kraje.  Společnost byty koupila od rakouské firmy Julius Meinl – jedná se o 13 rezidenčních nemovitostí s 274 nájemními bytovými jednotkami. Hodnota transakce přesáhla 273 mil. Kč. Do nového portfolia plánuje RESIDOMO v následujícím období investovat až 20 milionů Kč.

Společnost RESIDOMO je od roku 2015 vlastněná americkou společností Blackstone a britskou realitní společností Round Hill Capital, která zároveň investici dlouhodobě spravuje. „V Evropě máme zkušenost se správou více než 100 tisíc nájemních bytů a vidíme, že nájemní bydlení zažívá renesanci, neboť podporuje ekonomickou transformaci a rozvoj. Stejně je tomu i v Moravskoslezském kraji, kde už jsme v Ostravě zcela vyprodaní a rozšíření portfolia nám umožňuje dále růst,“ uvádí Stan Kubáček, investiční ředitel Round Hill Capital.

Nájemní bydlení představuje podle údajů MMR  zhruba 22,4 % bytového fondu v České republice.

SF/pb

Radní hlavního města včera neschválili novelu pražských stavebních předpisů (PSP), která měla odstranit požadavek na oslunění bytů a nahradit jej požadavkem na denní osvětlení. Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN), která vládne s ANO a ČSSD, si vyžádala čas na její prostudování. Požadavek na oslunění znamená, že 1. března musí do bytu dopadat přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy po dobu 90 minut. Novela měla vejít v platnost v říjnu 2018.

Podle ředitele IPR Ondřeje Boháče je předpis o oslunění absurdní a architekti musí navrhovat domy roztodivných tvarů, aby normu splnili. Byty, které nevyhovují předpisu, jsou podle něj kolaudovány a prodávány jako ateliéry, přitom ale slouží k bydlení. Podle IPR s výjimkou Slovenska požadavek na oslunění nikde v zahraničí v podobě jako v ČR není.

ČTK

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chce přispět obecním stavebním úřadům na provádění exekucí vydaných ve veřejném zájmu. Jedná se například o situace, kdy stavba ohrožuje životy lidí a vlastník stavby ji nezajistí. Nápravu poté zajišťuje stavební úřad, který vynaložené náklady vymáhá po vlastníkovi zpět. “Stavební úřady s využitím zákonné zvláštní pravomoci na ochranu veřejného zájmu vydávají rozhodnutí, kterými nařizují neodkladná odstranění stavby, zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo udržovací práce. Jedná se o případy, kdy vlastník stavby neplní svou zákonnou povinnost. Například neudržuje stavbu v jejím řádném stavebně technickém stavu nebo provedl stavbu bez povolení stavebního úřadu,” píše MMR v předkládací zprávě.

Podle zákona nese náklady na zajištění nařízených prací vlastník stavby. V okamžiku, kdy hrozí nebezpečí z prodlení nebo vlastník stavby neprovede nařízené práce ve stanoveném termínu, zajistí tyto práce stavební úřad.

“V aplikační praxi však stavební úřady k výkonům rozhodnutí často nepřistupují se zdůvodněním, že obec neuvolní potřebné peníze pro provedení výkonu rozhodnutí. Zvláště se to děje v případech, kdy není předpoklad uhrazení nákladů vlastníkem, nebo kdy se jedná o výkon rozhodnutí v jiné obci, která nemá vlastní stavební úřad,” uvádí dále MMR. Dalším častým důvodem, proč se exekuce nenařizují, je podle ministerstva nedostatečné personální obsazení příslušných správních úřadů. Po některých námitkách v připomínkovém řízení se MMR rozhodlo, že problematiku bude řešit pomocí programového financování. Peníze poskytne MMR, konkrétní podmínky stanoví v programové dokumentaci a výzvě. Podle MMR se však jedná o dočasné, pilotní řešení.

Podle šetření MMR vydaly stavební úřady od začátku roku 2014 do poloviny roku 2017 celkem 3 200 rozhodnutí, kterými nařídily vlastníkům staveb, aby v určené lhůtě splnili povinnost. Zhruba ve třech čtvrtinách případů tato povinnost nebyla splněna. Předpokládaný objem na provedení nařízených exekucí se pohybuje v řádu několika stovek milionů korun.

ČTK

V prvním čtvrtletí roku 2018 bylo podle údajů Industrial Research Forum dokončeno celkem 181 900 m² skladových a průmyslových ploch ve 13 logistických parcích na území České republiky. Mezi největší dokončené projekty se řadí distribuční sklad pro společnost Makro v CTPark Prague North o velikosti 53 000 m², rozšíření stávající haly pro společnost DHL o 31 900 m² v areálu Panattoni Park Cheb a nový sklad o rozloze 22 200 m² pro společnost Petainer v CTPark Aš. Pouze 2 % z celkového objemu nově dokončených prostor v prvním čtvrtletí 2018 byla dokončena na spekulativní bázi. Celková plocha moderních skladových a průmyslových prostor v ČR nyní dosahuje 7,18 milionů m².

Na konci prvního čtvrtletí roku 2018 bylo ve výstavbě celkem 505 100 m² prostor pro sklady a lehkou výrobu, přičemž 39 % z nich se nachází v Praze a jejím nejbližším okolí. V prvním čtvrtletí 2018 byla zahájena výstavba hal o celkové rozloze 155 700 m². Přibližně 63 % z celkového objemu prostor, které se aktuálně nachází ve fázi výstavby, by mělo být dokončeno ve druhém čtvrtletí roku 2018. Podíl prostor ve výstavbě bez předem zajišteného nájemce v prvním čtvrtletí 2018 vzrostl a pohyboval se na úrovni 45 %.

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a skladových nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice zůstalo v pvním čtvrtletí 2018 stabilní a pohybuje se na úrovni 4,50 eur/m²/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 8,50 – 9,00 eur/m²/měsíc. Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,50 – 0,65 eur/m²/měsíc.

SF/pb

Developerské společnosti UBM Bohemia Development a Crestyl představily společný rezidenční projekt umístěný v lokalitě Smíchova v Praze 5. Nová rezidence Neugraf, umístěná několik minut od křižovatky Anděl, nabídne 177 bytů a také komerční prostory. Dokončení projektu je naplánováno na podzim 2020, předpokládaná investice je 1,2 mld. Kč.

„Projekt Neugraf splňuje všechny představy o moderním nadstandardním bydlení ve velkoměstě. Inspiruje se nejen industriálním charakterem celé čtvrti, ale odkazuje i na proslulé grafické závody Václava Neuberta, které zde původně stály,“ říká Omar Koleilat, generální ředitel skupiny Crestyl.

Autorem projektu je studio Bogle Architects, interiéry bytů a vnitřní prostory vznikají pod taktovkou Chmelař architekti a zahradu i společnou částečně zatravněnou střešní terasu navrhli specialisté na krajinářskou architekturu z ateliéru Šmídová Landscape Architects.

SF/pb

Skupina CPI Property Group koupila obchodní centrum Futurum v Hradci Králové. Původním vlastníkem centra byla realitní investiční skupina Meyer Bergman. Cena transakce nebyla zveřejněna. Meyer Bergman koupila hradecké Futurum v roce 2014 od firem TK Development, GE Capital a Heitman za 87,6 mil. eur (2,2 mld. Kč).

Centrum Futurum je největším obchodním centrem ve stotisícovém Hradci Králové. Otevřeno bylo v roce 2000. V roce 2012 bylo rozšířeno o 9 500 metrů čtverečných na současných 39 100 metrů čtverečných obchodních ploch.

“Akvizicí obchodního centra Futurum Hradec Králové se české portfolio skupiny CPI Property Group rozrostlo na 15 center a překročili jsme hranici 350 000 metrů čtverečných nájemních ploch,” uvedl Tomáš Salajka, ředitel akvizic, obchodu a správy aktiv CPI Property Group.

CPI v Hradci Králové také vlastní hotel Černigov. Záměrem firmy je hotel zbourat a na jeho místě postavit za více než miliardu korun komplex v čele se čtyřhvězdičkovým hotelem Clarion, který doplní kongresové centrum, kanceláře a obchodní prostory.

ČTK

„Půjde-li všechno dobře, od října by v Praze předpis o oslunění přestal platit,“ oznámil na včerejším diskusním setkání Stavebního fóra, věnovaném výstavbě v Praze, Ondřej Boháč, ředitel IPRu. Praha podle něj chystá novelu pražských stavebních předpisů a odstraněn by měl být požadavek na tzv. oslunění bytu, které nahradí požadavek denního osvětlení. Oslunění znamená, že 1. března musí do bytu dopadat přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy po dobu 90 minut.  Požadavek na oslunění je podle Boháče absurdní: „Stavebníci jsou nuceni projektovat budovy prapodivných tvarů a orientace, aby normu splnili. Vznikají pak zvláštní domy na podivných půdorysech, které dohromady nemohou tvořit smysluplný kus města.“ Byty, které nevyhovují předpisu, jsou podle něj kolaudovány a prodávány jako ateliéry, přitom ale slouží k bydlení.“

Oslunění by tak měl vystřídat již platný předpis o denním osvětlení. To znamená, že by všechny pobytové místnosti musely mít okna. Podle návrhu novely by pak součet ploch všech oken nesměl být menší než 1/10 podlahové plochy místnosti. “Byty budou i nadále světlé a zdravé pro život. Norma proslunění to ale nepřináší, akorát způsobuje, že se v podstatě nedá stavět hezké město,” uvedl Boháč.

Znění PSP vyvolalo v minulosti řadu sporů, mimo jiné v pražské koalici ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN). Po sporech jejich přípravu primátorka Adriana Krnáčová (ANO) odebrala z kompetence svému tehdejšímu náměstku Matěji Stropnickému (SZ/Trojkoalice) a předložila k projednání novou verzi. Primátorčinu novelu nakonec notifikovala Evropská komise.

SF/ČTK

Česká republika využije evropský úvěr 100 mld. Kč na rozvoj železniční a silniční infrastruktury a železničních vozidel. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) už podepsal se zástupcem Evropské investiční banky (EIB) memorandum o spolupráci. Úvěr ještě musí schválit vláda. Většinu investic stát plánuje v letech 2019 až 2023.

ČTK

Stavební firmy v Česku do konce února zahájily stavbu 1 116 bytů v bytových domech, meziročně o 7,7 % více. Nejvíce jich bylo v Olomouckém kraji. V Praze, kde bývá bytová výstavba tradičně největší, klesl zhruba o tři čtvrtiny. Počet zahájených staveb rodinných domů v Česku vzrostl o necelou pětinu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

V Praze klesl počet zahájených staveb bytů o 74 % na 97. To je druhý nejnižší počet za posledních 13 let. “Bytová výstavba navzdory silné poptávce nedosahuje úrovní před první recesí. Nabídka nových bytů a domů proto i nadále nebude schopna vycházet vstříc zájmu domácností a investorů. Výsledkem tedy bude i v letošním roce růst cen nemovitostí určených na bydlení, i když výrazně pomalejší než ten loňský,” uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali jednotlivci a stavební firmy v lednu stavět 5 017 bytů, meziročně o 26,4 % více. V porovnání s rekordním rokem 2008 byl jejich počet o 26 % nižší.

ČTK

Český statistický úřad dnes oznámí, jak se v únoru dařilo průmyslu, stavebnictví a maloobchodu. Lednové údaje za tato odvětví byly příznivé: stavební výroba meziročně vzrostla díky teplému počasí o 33,6 procenta, průmysl zrychlil meziroční růst na 5,5 procenta z prosincových 3,3 procenta a tržby v maloobchodě bez motorových vozidel na 8,2 procenta z prosincových 4,6 procenta.

Solidní meziroční tempo růstu průmyslu očekávají analytici i nyní a také údaje o vývoji maloobchodních tržeb by podle nich měly být pozitivní. Spotřeba totiž nadále zůstane pilířem ekonomického růstu a lednové maloobchodní tržby ukázaly na výborný stav české ekonomiky.

Naopak ve stavebnictví by se čísla za letošní první měsíc neměla přeceňovat, shodli se analytici. Leden totiž pro stavebnictví nebývá měsícem směrodatným pro celoroční vývoj, jeho další výkon by ale mohly pozitivně ovlivnit evropské dotace, očekávané zvýšené výdaje před komunálními volbami nebo dopady novely stavebního zákona. Naopak problémem může být nedostatek veřejných zakázek v oblasti infrastruktury a možný nedostatek pracovníků.

“Aktivita ve stavebnictví je v zimních měsících kvůli klimatickým podmínkám velmi nízká. Pokud ale nemrzne, může spousta stavebních činností pokračovat. A to se právě stalo v letošním lednu. V relativně nízkých měsíčních objemech stavební produkce se můžou tyto vlivy promítat do takto obrovských výkyvů meziroční dynamiky,” uvedl analytik Komerční banky Marek Dřímal.

ČTK

Zastupitelé Prahy 8 odmítli záměr výstavby obchodního domu Kaufland na sídlišti v Bohnicích. Zároveň požadují po magistrátu vypracovat územní studii sídliště. Rozhodnutí zastupitelstva ale neznamená zastavení přípravy stavby a příslušný stavební odbor ji stále může povolit. Obchodní dům má stát u zastávky Na Pazderce v ulici K Pazderkám. Výstavba obchodního domu by podle kritiků stavby zhoršila dopravní situaci a ubyla by také zeleň v lokalitě.

Předseda komise pro životní prostředí Prahy 8 Vít Céza (ČSSD) následně navrhl, aby radnice vyzvala magistrát vytvořit územní studii bohnického sídliště. Ta by obsahovala předpisy, kterými by se museli developeři či investoři do schválení nového Metropolitního plánu Prahy řídit.

ČTK

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech na konci loňského roku vzrostly meziročně v průměru o 10,4 % na 53 700 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (70 800 Kč), nejlevnější Ústí nad Labem (13 800 Kč), kde ovšem byty meziročně zdražily téměř o pětinu. Naopak nejméně se ceny zvýšily v Plzni, o 3,3 %. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte, který prostřednictvím portálu cenovamapa.org zpracovává informace o prodejních cenách z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

“Celkem se v roce 2017 prodalo více než 27 000 bytů za bezmála 87 miliard korun. To je meziročně téměř o 1 500 bytů a 13 miliard korun více. Tato čísla demonstrují pokračující aktivitu a zvyšující se cenovou hladinu českého rezidenčního trhu,” uvedl Petr Hána z Deloitte.

V Praze vzrostly ceny bytů meziročně o 12,1 %. Nejdráže se prodávaly byty v Praze 1 (142 600 Kč za metr čtvereční) před Prahou 2 (92 400 Kč). Nejlevnější byly Praha 4 (65 300 Kč) a Praha 10 (67 100 Kč).

Statistiky Deloitte sledují ceny prodaných bytů v krajských městech. Ve Středočeském kraji, které své krajské sídlo nemá, vychází z průměru za města Benešov, Beroun, Kladno, Mladá Boleslav a okresy Praha-východ a Praha-západ.

Prodejní ceny bytů v krajských městech ČR

(na konci roku 2017, Kč/m2)

Město Cena Meziroční změna (v %) Praha 70.800 12,1 Středočeský 41.500 9,4 České Budějovice 37.600 13,3 Plzeň 36.000 3,3 Karlovy Vary 24.500 4,1 Ústí nad Labem 13.800 19,6 Liberec 31.600 9,2 Hradec Králové 39.000 8,5 Pardubice 36.200 9,1 Jihlava 31.600 11,7 Olomouc 39.100 12,3 Brno 52.000 5,6 Ostrava 20.700 15,0 Zlín 31.800 11,9

Zdroj: Deloitte

ČTK

Nemovitosti společnosti Immofinanz v České republice představují 9,3%  jejího celkového portfolia a zahrnují 21 nemovitostí v účetní hodnotě 391,3 milionu eur. Portfolio již existujících nemovitostí se dále člení na osm kancelářských budov (což je 11,7 % celkového kancelářského portfolia firmy) a 12 maloobchodních nemovitostí (tj. 10,2% celkového maloobchodního portfolia). Během fiskálního roku 2017 míra obsazenosti českého portfolia stoupla na 91,7% (k 31. prosinci 2016 činila 83,0%).

Na konci fiskálního roku 2017 činily celkové příjmy Immofinanz z pronájmu komerčních realit v České republice 23 mil. eur, což představuje 9,8 % příjmů z pronájmu celé skupiny.

Immofinanz podniká v oblasti komerčních nemovitostí. Zaměřuje se na segmenty maloobchodních a kancelářských nemovitostí na sedmi evropských trzích (Rakousko, Německo, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Polsko). Realitní portfolio zahrnuje více než 250 nemovitostí v přibližné hodnotě 4,2 miliardy eur. Společnost IMMOFINANZ je kotována na burzách ve Vídni a ve Varšavě.

SF/pb

Firma Swietelsky stavební má od dubna nový závod Mosty. Zareagovala tak na situaci na stavebním trhu, kde se objevují velké projekty, které souvisejí s nevyhovujícím stavem řady mostů v ČR. Tržby společnosti, v níž pracuje 1 300 zaměstnanců, přesáhnou v končícím hospodářském roce pět miliard korun, zisk firmy před zdaněním bude asi 150 mil. Kč. Závod Mosty je novou součástí společnosti Swietelsky stavební od dubna. “Vidíme v tom zajímavou podnikatelskou příležitost a chceme i v tomto segmentu výrazněji posílit svoji pozici,” řekl jednatel František Fryš.

Mezi největší letošní dopravní stavby skupiny Swietelsky patří rozestavěný úsek dálnice D3 Bošilec – Ševětín a nedávno zahájené obchvaty Lubence a Řevničova na D6 nebo úsek D48 Rybí – Rychaltice.

ČTK

Přípravu územního plánu převezme v Karlových Varech nově zřízená Kancelář architektury města (KAM). Skončí tak činnost pracovní skupiny, která se dosud o pořízení nového územního plánu města starala. Základní rozvojový dokument by měl být schválen v polovině roku 2019, řekl primátor Petr Kulhánek (KOA). “Už při ustanovení Kanceláře architektury města jsme avizovali její hlavní pracovní činnosti. Jedna z nich bylo územní plánování. A právě činnost, kterou zatím prováděla pracovní skupina, během asi tří měsíců převezme kancelář architektury,” uvedl Kulhánek. Na KAM dají Vary v letošním roce zhruba čtyři miliony korun. Nový územní plán, od něhož se odvíjí prakticky všechny plánované investice ve městě, Karlovým Varům citelně chybí. Dosud zastupitelé schvalovali jen několik výjimek ze současného územního plánu. Další záměry musely zatím čekat. Nový územní plán by měl jít do veřejného projednávání zřejmě v létě letošního roku.

ČTK

Nejvyšší podíl mladých lidí do 30 let v obcích s rozšířenou působností žije v Lysé nad Labem, je to 36,7 %. Za tímto městem z tohoto hlediska následovaly Říčany, Černošice a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Naopak nejnižší podíl mladých lidí mají Nepomuk v Plzeňském kraji (28,4 %), Pacov na Vysočině a Milevsko. Z pohledu jednotlivých obcí se podíl pohybuje od nuly ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku až po 48,1 % v Čečovicích v okrese Domažlice.

Zastoupení mladé generace ve struktuře obyvatelstva ČR se podle ČSÚ postupně snižuje. Zatímco v roce 2001 představovali mladí lidé ve věku do 30 let 39,1 % populace, o 15 let později jejich podíl klesl na 31,6 %. Podíl mladých lidí klesl ve všech krajích.

“Celospolečensky významným jevem s mimořádnými regionálními rozdíly je migrace mladých lidí. Zatímco děti se nejčastěji stěhují se svými rodiči a nemohou svůj migrační směr příliš ovlivnit, starší složka mladé generace již migruje vědomě například z důvodu studií, pracovních příležitostí nebo jiných životních událostí,” uvedl Jiří Frelich z olomoucké pobočky ČSÚ. Od roku 2011 přišlo nejvíce lidí do 30 let do Prahy (107 700) a Středočeského kraje (97 200). “Ačkoliv oba kraje současně zaznamenaly nejvyšší počty vystěhovalých mladých osob, jejich výsledná migrační salda byla suverénně nejvyšší.

V Praze a Středočeském kraji se také loni prodalo nejvíce nových bytů v bytových domech. Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group se v Praze prodalo 5 500 nových bytů, ve Středočeském kraji 1 830. Následovaly Plzeňský (1 260) a Jihomoravský kraj (1 230). Naopak v pěti krajích nepřekročil počet prodaných bytů stovku. Na Vysočině jich bylo pouze 20, v Ústeckém kraji 30.

ČTK

Úroveň a činnost realitních makléřů hodnotí negativně 77 % Čechů, spokojenost vyjádřila tři procenta dotázaných. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Zdravá nemovitost. Respondentům vadily hlavně nepoctivost makléřů a neuvádění pravdivých informací.

“Často se například setkáváme s klienty, kteří zakoupili nemovitost s odlišnou výměrou, než jaká byla uváděna v původním inzerátu. Dokonce se stává, že pokud nemovitost nabízí více realitních kanceláří současně, uvádí každá z nich jinou obytnou plochu,” uvedl Michal Flachs, ředitel společnosti Zdravá nemovitost, která mimo jiné zajišťuje prověření a reklamaci vadných nemovitostí. Klientům podle průzkumu vadí také to, že makléři často chtějí prodat nemovitost za každou cenu. Kupující proto často nedostávají kompletní informace o technickém stavu nemovitosti, zejména o jejích vadách. Negativně je vnímána také nedostatečná kvalifikace makléřů. Část dotazovaných si myslí, že realitní provize, které realitní kanceláře inkasují, neodpovídají kvalitě poskytovaných služeb.

Průzkum se uskutečnil na konci loňského roku na vzorku 500 lidí ve věku 18 až 65 let. Podmínkou bylo, aby dotazovaní vlastnili rodinný dům, byt nebo bytový dům a zároveň tuto nemovitost koupili po 1. lednu 2014.

Nápravu současného stavu chce zajistit ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které už v minulém volebním období předložilo návrh nového zákona o realitním zprostředkování. Ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová (za ANO) uvedla, že v ideálním případě by mohl zákon platit od začátku příštího roku, “Chvíli jsme čekali, jestli se situace na trhu nevyřeší sama. Jenže ona se vyvinula směrem, který podle nás není správný. Naši občané nevěří realitním zprostředkovatelům, často s nimi mají negativní zkušenosti. Začínají se o sebe starat sami. Ale tím, že jim jde často o velké majetky, tak to také není cesta správným směrem. Hledají volně stažitelné smlouvy na internetu, často končí v rukou překupníků. Pak to končí třeba u soudu,” řekla Dostálová.

ČTK

Jedno z největších brownfieldů v Praze by se měl začít proměňovat zhruba za čtyři roky. Město hodlá v lokalitě Bubny-Zátory v Holešovicích postavit například koncertní sál, zvažuje se také administrativní centrum pro státní úředníky. Institut plánování a rozvoje (IPR) do konce května vybere dodavatele územní studie, která navrhne další rozvoj území. Zástavbu lokality nyní blokuje stavební uzávěra, kterou chce magistrát zrušit do dvou let. Již o rok dříve chce ale vedení města z uzávěry povolit výjimky.

Studie, kterou zpracuje externí architektonická kancelář, má navrhnout postup, jak ze zanedbané lokality o rozloze 110 hektarů učinit novou čtvrť. Studie má být hotova do konce letošního léta. Podle navrhovaného harmonogramu chce vedení Prahy v září zadat navazující změnu územního plánu, která by měla být schválena v roce 2020.

Výstavba na území by mohla podle vedení magistrátu začít za čtyři roky. Zatím není zcela jasné, co všechno by mohlo na brownfieldu vyrůst. Na jednotlivé stavby by měly být v budoucnu vypisovány architektonické soutěže. Jedním z plánu, které současné vedení Prahy s lokalitou má, je stavba koncertní síně. Premiér Andrej Babiš (ANO) před časem přišel s nápadem, že by tam mohla vyrůst “vládní čtvrť”, kam by se přesunuli úředníci z některých ministerstev v centru Prahy. Výstavbu takového areálu má vláda dokonce ve svém programovém prohlášení, v pražském prostředí však nápad vzbuzuje rozporuplné reakce.

Bubny-Zátory jsou společně například s Nákladovým nádražím Žižkov nebo smíchovským nádražím jedním z takzvaných velkých rozvojových území v metropoli. Majitel části pozemků, společnost Orco Property Group, plánuje postavit novou čtvrť s byty, kancelářskými prostory, školami nebo zdravotnickými zařízeními. Celkově by tu mělo vyrůst 1,2 milionu metrů čtverečních nadzemních ploch.

SF/pb

Oficiální projednávání nového pražského územního plánu začne s největší pravděpodobností v polovině dubna. Institut plánování a rozvoje (IPR), který má přípravu návrhu takzvaného Metropolitního plánu na starosti, jej vystaví na webu a poté začnou běžet zákonem dané lhůty pro podávání připomínek. Po zveřejnění návrhu bude mít veřejnost a dotčené instituce zhruba 70 dní na to, aby si ho nastudovaly a zformulovaly připomínky. Dne 27. června se pak bude konat takzvané společné jednání, při kterém bude dokument veřejně představen, s největší pravděpodobností v Kongresovém centru. Následovat bude třicetidenní lhůta pro podávání připomínek, která skončí 27. července.

Od 27. dubna bude návrh plánu přístupný v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v sídle IPR v Emauzích. Lidé si budou moci celou dokumentaci prohlédnout i s vysvětlením pracovníků, kteří se podílejí na jeho přípravě. IPR také postupně na 17 místech v Praze umístí informační kontejner se základními informacemi o schvalování plánu.

ČTK

Čínský konglomerát CEFC China Energy plánuje prodat své globální realitní portfolio s účetní hodnotou přes 65 mld. Kč. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Upozornila, že do plánovaného prodeje jsou zařazeny také nemovitosti v České republice. Mluvčí CEFC (Europe) Group Company Pavel Bednář však ČTK sdělil, že prodej se nemovitostí vlastněných CEFC v Česku nedotkne. Na prodej je podle zdrojů agentury Bloomberg téměř stovka nemovitostí, včetně kancelářských budov, hotelů či průmyslových zařízení. Tyto nemovitosti prý leží převážně ve velkých čínských městech, některé se však nacházejí také v Evropě a ve Spojených státech.

CEFC v České republice spravuje aktiva v hodnotě 38 mld. Kč. Firma si Českou republiku vybrala jako hlavní sídlo svých evropských aktivit a zaměstnává v tuzemsku přes 4000 lidí. CEFC mimo jiné patří pražské hotely Mandarin Oriental Prague na Malé Straně a Le Palais Art Hotel Prague na Vinohradech. Firma je rovněž vlastníkem budovy bývalé Živnobanky v centru Prahy. V listopadu 2016 koupila pražský administrativní komplex Florentinum, v roce 2017 pak zrekonstruovanou budovu v pražské ulici Na Poříčí v sousedství Florentina. Kromě budov má CEFC v ČR mimo jiné významné aktivity v podnicích, mezi nimiž jsou například strojírny ŽĎAS, Pivovary Lobkowicz či fotbalový klub SK Slavia Praha. Šéf CEFC a poradce prezidenta Miloše Zemana Jie Ťien-ming je v Číně vyšetřován pro podezření z porušení zákona.

ČTK